Krunýřovci rodu Otocinclus

Články » Krunýřovci rodu Otocinclus    

Krunýřovci rodu Otocinclus

Krunýřovci rodu Otocinclus

Biologické zařazení

Říše	Animalia
Kmen	Chordata
Podkmen	Vertebrata
Třída	Actinopterygii
Řád	Siluriformes
Čeleď	Loricariidae
Podčeleď Rod	Hypoptopomatinae Otocinclus

 

Rod Otocinclus byl ustanoven Copem v roce 1872 s genotypovým zástupcem Oticinclus vestitus a až do devadesátých let čekal na řádnou revizi, kterou provedl a v roce 1997 publikoval Scott A. Schaffer (http://www.jstor.org/pss/4065046) se 13 ustanovenými druhy, na jehož práci pak navázali další odborníci. Značná část druhů byla přeřazena z rodu Otocinclus do rodů Hisonotus, Macrotocinclus a jiné

Pojmenování rodu vychází ze zvláštní stavby části lebečních kostí, jež tvoří mřížku v místě vnějšího ucha u jiných obratlovců (otos- ucho, kinklis-mřížka), charakteristické pro tento rod (viz foto http://www.aquaportail.com/topic-1300-9-otocinclus-origine-du-nom-en-photo.html ).

Popis aktuálně validních druhů včetně českých jmen a synonym

Lantinské pojmenování	České jméno	Synonyma
Macrotocinclus affinis, Steindachner, 1877	krunýřovec jednopruhý	Otocinclus affinis
Macrotocinclus flexilis,	krunýřovec pružný	O. flexilis, O.arnoldi
O. batmani, Lehmann, 2006		O.sp. „Amapá“
O. bororo, Schaefer, 1997	krunýřovec bororo	O.sp. „Guapó“
O. caxarari, Schaefer, 1997	krunýřovec mirimský	O.sp. „Rio do Peixe“
O. cocama, Reis, 2004	krunýřovec cocama	O.sp. „Ucayali“?
O. hasemani, Steindachner, 1915	krunýřovec Hasemanův	O.sp. „Rhodonia“
O. hoppei, Ribeiro, 1939	krunýřovec belémský	O.sp. „Xingu“
O. huaorani, Schaffer, 1997	krunýřovec napský	O.negros sp. „Paraguay“
O. macrospilus, Eigenman & Allen, 1942	krunýřovec moronanský
O. mariae, Fowler, 1940	krunýřovec mamorénský
O. mimulus, Axenrot & Kullander, 2003	krunýřovec kejklíř
O. mura, Schaefer, 1997	krunýřovec mura
O. tapirape, Britto & Moreira, 2002
O. vestitus, Cope, 1872	krunýřovec drobný
O.vittatus, Regan, 1904	krunýřovec stužkovitý	LDA 23
O. xakriaba, Schaefer, 1997	krunýřovec colherský

Výskyt

Sumečci rodu Otocinclus se vyskytují na velké části jihoamerického kontinentu. Severní hranicí jejich výskytu je Kolumbie, (oblast Rio Meta, jež spadá do povodí řeky Orinoco), jižní hranicí výskytu je řeka Paraguay z povodí Paraná v Argentině.

I když by protáhlý tvar těla svědčil o životě v prudce tekoucí vodě, nachází se převážně na vegetaci a kořenech pomalu tekoucích vodách při břehu větších řek a jejich přítoků a lagunách převážně ve velkých hejnech, které dosahují i počtu desetitisíc jedinců. (viz video http://www.youtube.com/watch?v=ilnitMs1LRk&NR=1 )

Vzhled

Tito drobní přísavní sumečci dosahují obvykle průměrné standardní délky  35-40 mm. Tělo je štíhlé, dorzoventrálně zploštělé, hlava i tělo jsou porostlé drobnými odontody zřetelnými i na rypci. (viz fota )

2x O.vittatus

 

 

 

 

 

O.macrospilus

 

 

Na rozdíl od většiny jiných sumečků stejné čeledi převážná část druhů tohoto rodu není vybavena vychlípeninou duhovky pro regulaci množství procházejícího světla (na rozdíl od rodu Macrotocinclus, kde je tento znak přítomen u všech zástupců). Přísavná tlamka je v horní i dolní čelisti vybavena druhově charakteristickým počtem zoubků, jež napomáhají k seškrabávání nárůstu měkkých řas a sinic, které tvoří převážnou část přirozené stravy. Hřbet je od rypce po hřbetní ploutev vyklenutý, od hřbetní po ocasní ploutev již téměř rovný. Oči jsou relativně veliké (průměrně 17-21 % délky hlavy) umístěné po stranách. Velká část běžných druhů má obdobné zbarvení: tmavě hnědošedý až černý podélný pás na bocích (dle druhu širší či užší), kontinuální či fragmentovaný avšak většinou zřetelný. Hřbet zbarven variabilně od antracitové po béžovou barvu s případným variabilním vzorem. Na břišní části zbaven světle, obvykle mohou být částečně viditelné i vnitřní orgány a prosvítají žábry. U druhů O.xakriaba a O.mimulus se po stranách na břišní části mohou vyskytovat malé tmavé body.

 

 

 

 

Potrava

Krunýřovci rodu Otocicnclus jsou omnivorní s převahou rostlinné složky – jsou typickými představiteli přísavných sumečků okusujících řasový nárůst s obsahem mikrofauny, kterou pokrývá potřebu proteinů. V nádržích neposkytujících dostatek řas je nutno dokrmovat tabletami s obsahem rostlinné složky a nabídnout alternativní krmiva rostlinného původu (špenát, okurka salát apod - nejlépe spařený, či promražený, vzhledem k tomu, že zdravé rostlinné pletivo není schopen zuby „nastrouhat“). Vhodné je mít v dekoracích kořen.

Pohlavní dimorfismus

Samečci jsou u vzrostlejších ryb znatelně menší a štíhlejší v břišní části než samičky, za běžných okolností bývají i ze hřbetní strany o odstín tmavší.

Charakteristika

Mírumilovná rybka jak vnitrodruhově tak i mezidruhově pohybující se ve střední a dolní část nádrže přisátá na rostlinách, dekoraci či stěně akvária a na dně. Doporučuje se chovat minimálně skupinka 5-6 rybek, jedná se u druhy, který se ve volné přírodě vyskytuje ve velkých hejnech, osamocená rybka se nebude cítit dobře. V dobrých podmínkách se dožívají  4-5 let. Vzhledem k dovozu obvykle již dospělých rybek z odchytu se věk rybek špatně odhaduje.

Po aklimatizaci se jedná o relativně nenáročnou rybku při vhodné péči. Je třeba brát potaz, že se jedná o importované jedince, proto je třeba zajistit chov v čisté vodě pokud možno prosté dusíkatých odpadních látek. I když je vybaven možností využití atmosférického kyslíku (hlavička je při přisátí na stěnu akvária či list vystupující z vody napůl vynořena a pomocí bohatě prokrvené vychlípeniny jícnu může vstřebat kyslík) je lépe je chovat v přiměřeně obsazené nádrži bez velkých predátorů a zajistit vhodné krmivo, které přijímají - spokojený otocinclus má vždy bříško naplněné stravou  nikoli propadlé.

Rozmnožování

V akváriích se zcela běžně nerozmnožuje, rybky nabízené v prodejnách pocházejí téměř výhradně z odchytů. Nicméně již byl opakovaně zaznamenán, obvykle v prvním roce po importu. V době tření skupinka samečků pronásleduje samičku, obdobně jako u pancéřníčků rodu Corydoras zaujme sameček před samičkou „T“ pozici, a za prohnutí ocasu a hlavy kolem hlavy samičky a dochází k oplodnění jednotlivě či několika jiker o průměru cca 1 mm v břišních ploutvích samičky, které pak jsou nalepeny obvykle na stěnu akvária či širší listy rostlin. (odkaz na foto a videa tření) http://www.planetcatfish.com/catelog/image.php?image_id=7188 http://www.youtube.com/watch?v=vYPlx69hCmU http://www.youtube.com/watch?v=0rxiAZGvNXg http://www.youtube.com/watch?v=aichefMlLP4&NR=1 Larva po vylíhnutí má 3-4 mm, spásají nárůsty řas a rozsivek (ideální stav, připravit si kameny či skleněné desky porostlé řasou)) popř. je třeba nabídnout jemné krmivo rostlinného původu. Při krmení výhradně žábronožkou či jiným jemným krmivem živočišného původu dochází k ucpání střeva a úhynu.

Vybavení nádrže

Akvárium pro ryby rodu Otocinclus by mělo být o velikosti minimálně 50 litrů větší nádrž pro dostatečný nárůst řas je vhodnější, dobře zarostlou většími rostlinami a vybavenou kořeny.  Lze je chovat  i ve společné nádrži, kde by však neměly být s většími rybami, které by je mohly považovat za vhodnou kořist – i těm by se mohla vzpříčit v tlamě po vztyčení tvrdých prvních paprsků prsních a hřbetní ploutve a vést l úhynu jak sumečka, tak i lovce.

Nejčastější zástupci

Krunýřovci rodu Otocinclus jsou obvykle v nabídce velkoobchodů a tím i v maloobchodní síti nabízeni špatně druhově určeni jako Otocinclus affinis (popř. O. arnoldi) - oba druhy byly přeřazeny do rodu Macrotocinclus - M. affinis se vyskytuje i v přírodě zřídka a není obchodně dovážen a lze jej odlišit jednak méně výrazným zbarvením - světle šedé a méně výrazným podélným pruhem, duhovka oka má vychlípeninu obvyklou u jiných sumečků čeledi Loricariidae (iris diverticulum) jež se u běžně dovážených druhů rodu Otocinclus nevyskytuje, O.arnoldi je neplatný název Macrotocinclus flexilis, jež je zbarven jinak a dorůstá téměř dvojnásobné velikosti.
Obvykle dováženými vzhledově podobnými druhy s podélným pruhem jsou Otocinclus vittatus, O. macrospillus a O. hoppei - případní chovatelé O. affinis tedy chovají s největší pravděpodobností jeden z těchto druhů.  Dalším běžně nabízeným druhem je Otociclus cocama, jenž je svým charakteristickým zbarvením s jinými druhy nezaměnitelný.

Proč mi nevydrží?

Je častým dotazem akvaristů, jimž záhy po nákupu či po několika týdnech tyto rybky hynou. Zde je třeba si opět uvědomit, že v obchodech jsou nabízeny rybky výhradně z importu, tedy obvykle dlouhodobě strádající a vyhaldovělé. Již při nákupu je vhodné zkontrolovat stav a kondici rybek. Pokud mají propadlá či lépe řečeno vpadlá bříška, oči, polehávají někde se složenými ploutvemi a povrch těla není bez vad (odřeniny či jiná poškození), je lépe takové rybky nekupovat, jedná se zhusta o „živé mrtvolky“. které se nám ani při té nejlepší péči již nepodaří dostat do kondice a obvykle uhynou. Nejvhodnějším postupem je zajistit si doma již delší dobu předem dobře zaběhlou karanténní nádrž nejlépe již více či méně zařasenou (štětičkovou čo vláknitou řasu nebrat :-) ) s nastavenou vhodnou druhovou teplotou. I když jsou rybky tohoto rodu v dobré kondici schopny tolerovat rozsah pH 6,0-7,5 i středně tvrdou vodu, pro aklimatizaci by bylo lépe přiblížit se parametry vodám, v kterých běžně žijí (slabě kyselé, měkké). Před nákupem, je-li to možné navštívit prodejnu několik dní po sobě a sledovat před nákupem stav rybek v prodejně a ochotu přijímat krmivo.

Pokud rybky hynou po několika týdnech obvykle nemají dostatek vhodného krmiva - v menší nádrži nenajde hejno 5-10 ks dostatečné množství řas a pokud nedostanou vhodné krmivo, mohou hynout hlady.

Zdroje

http://www.wetwebmedia.com/FWSubWebIndex/otocinclusart.htm obecný, starší

http://www.tropicalfishkeeping.com/profiles/oto-catfish/ obecný aktuální

http://www.webcityof.com/miff1068.htm

http://www.otocinclus.com/

http://www.fishpondinfo.com/otto.ht

http://www.planetcatfish.com/shanesworld/shanesworld.php?article_id=178

http://www.planetcatfish.com/cotm/cotm.php?species=otocinclus+vittatus&article_id=45

http://www.planetcatfish.com/forum/viewtopic.php?f=5&t=6900&start=0

http://www.planetcatfish.com/catelog/species.php?species_id=804

http://www.planetcatfish.com/forum/viewtopic.php?f=5&t=29245&start=100 rozmnožení

http://forums.tfhmagazine.com/viewtopic.php?f=83&t=13374 obecný + popisu druhů a taxonomie

http://coryforum.de/thread.php?threadid=739 taxonomie

http://www.aquarium-forum.at/showthread.php?t=1136 - čl.identifikace otocinclus

http://www.remowiechert.de/otobestimmung.html čl.identifikace otocinclus

http://www.jstor.org/pss/4065046 Schaefer 1997

Hans Georg Evers & Ingo Seidel, Catfish Atlas Vol. 1, Mergus, 1st edition

Za správnost informací zodpovídá autor článku, dotazy směřujte na autora. Hodnocení článku hvězdičkami provádí redakce. K článku se vyjádřete pomocí palců (líbilo se / nelíbilo se).

Líbilo se: 42x • Nelíbilo se: 1x • Zveřejněno: 30.10.2010 • Upraveno: 30.10.2010 • Přečteno: 5438x

Schválili: Bob66 05.01.13

Související články

Žádné související články

Další články z rubriky Ryby

02.05.2008		Krunýřovci rodu Ancistrus	20990x
12.10.2010		Vnitřní paraziti u terčovců	5794x
11.01.2010		CICHLY - královné našich akvárií	4987x
19.01.2012		Aklimatizace akvarijních ryb	1768x
13.06.2009		Červené skaláry	6602x
09.01.2010		Skalára amazonská (Pterophyllum scalare) - rozlišení pohlaví	5038x
21.10.2008		Gavúnci	4475x
13.12.2011		Mohou se přemnožit paví očka?	2346x
18.03.2008		Krunýřovci (Loricariidae)	10434x
03.06.2006		Morfologie ryb	8500x

Komentáře návštěvníků

Funkce je dostupná pouze pro přihlášené uživatele

Další články tohoto autora

09.01.2010

Skalára amazonská (Pterophyllum scalare) - rozlišení pohlaví

5038x