Divoké živorodky - chov, odchov

Ty vypsané druhy pravděpodobně budou z nabídkového seznamu od Glasera.

Ano Phallichthys tico raritou stále jsou, ale na té listině k dostání za nemalý peníz. Když na to máte, tak investujte a zaměřte se prozatím pouze na ně, ovšem na rychlou návratnost se nespoléhejte.

Pokud můj chov nepostihne nečekaná katastrofa, tak je budu množit, ale, už teď je odchov roku 2018 od zájemců dopředu zamluvený.

Molly druhu P.mexicana se sice běžně v chovu donedávna nevyskytovaly, přesto se v Česku dají sehnat, respektive ty, co jsou vzhledem "více přírodní", jak jsem byl informován, to jest barevně méně výrazná populace. Ta byla nabízena v Ostravě Liborem Balnarem. Bližší informace a dotazy nutno směrovat na prodejce přes kontakty v podaných inzerátech na Akvarko.cz a stačí do vyhledávání v rubrice inzeráty, napsat - divoké živorodky, aby se ty nabídky dohledaly.

Já si ty P.m.Campeche dovezl v počtu 4 samice a 2 samci. Vypadají dobře, jen ještě musí dorůst do plné velikosti a pak se "uvidí", co bude dál. Nejsou příliš plaché oproti divoké formě Poecilia sphenops, jenž se zběsile splaší při každém podnětu a dobře berou - "mexikány" - veškeré předkládané krmivo.

Ty různé kmeny od P.wingei mohou zajímat "sběratele" tohoto druhu a jinak se vybírají podle osobního vkusu a líbivosti. Je to náročné na počet potřebných nádrží pro chov a odchov při pořízení více variet.

Já mám klasické Puerto La Cruz a pak odlišně zbarvené Campoma No. 25. S oběma kmeny jsem spokojen.

Finančně P.wingei vyjdou u nás mnohem levněji, než v Německu, pokud nepočítám tu cenu 100kč/ks na ifauně za Sky Blue, co se tam nedávno v inzerci ona nabídka objevila a několik pěkných kmenů se dá na burzách v ČR nakoupit v čtvrtinové ceně.

Gupky El Salto Rio Morichal, dříve uváděné, jako "bifurky", jsou pěkné rybky, ale jejich problém tkví v tom, že mnoho chovů je poznamenáno hybridizací a opravdu kvalitní čistá "krev" není vždy k mání. Je to tím, že jsou v čisté formě choulostivější, než klasické endlerky a pravé divoké gupky.

Já je kupoval celkem 5x a jen jednou byly perfektní, žel právě tyto byly stejně háklivé na velmi dobrou kvalitu a teplotu vody, jako Micropoecilia parae, na což jsem u obou čistých druhů v roce 2016 "dojel", kdy náhlejší větší ochlazení ryby zabilo, i když byly ve skleníku a na jiné pecilky, např. i šlechtěné paví očka ve venkovních nádržích to nemělo žádný vliv. To skaláři a tetry snášejí venku větší výkyvy teplot.

Ty El Salto, co mám v současné době nejsou, až tak špatné, přesto musím hlídat kvalitu samců a dělat selekci. Na podzim mívám odchované přebytky, teď je neprodávám .

Poslední jmenované P. salvatoris se synonymem Liberty molly se řadí mezi větší a velmi živě, až plaše se pohybující živorodky, které stále nedosáhly většího rozšíření v nádržích akvaristů, jako u barevných forem běžných molly, i když jsou známy a chovány desítky let a to navzdory jejich pěknému vzhledu a výrazného oživení akvarijního prostoru.

Je to způsobeno vícero příčinami, např. nedostupností kvalitních ryb, které jsou patřičně vybarvené, aby upoutaly pozornost a akvaristé o ně jevili dostatečně velký zájem a k tomu i nedostatek znalostí k dosažení početnějších odchovů.

Mi prošly rukama salvátorky pocházející ze 4 zdrojů a u každých mi vadil určitý nedostatek. Teprve v následných odchovech se objevily ryby uspokojivějšího vzezření, jenž stojí za udržovací chov i šíření mezi další zájemce a stále na zlepšení kvality pracuji. Mimo to jsem si v minulosti domluvil odkup ryb u chovatele z Nizozemí, ale nakonec nebylo nutné tam k vůli toho jezdit, abych vylepšil svůj chov. Zádrhelem doposud přetrvávajícím v mých podmínkách, je velká úmrtnost mláďat.

Do podzimu roku 2016 u mne přes citelné ztráty v předchozích letech, ještě stále přežívalo dostatečně početné hejno s množstvím potomstva a já z nich naštěstí dal část svému známému, s nímž si po určitém čase vyměňujeme ryby do svých chovů, což se mi zpětně opět vyplatilo, protože mi většina ponechaných mladých v zimě 2016 - 2017 vyhynula a v roce 2017 bylo odloveno z chovné nádrže, kde byly i jiné druhy ryb, jen 9 mladých, z nichž do dnešního dne přežilo 6 ks. Navíc mi tento rok v lednu stářím ve věku tří let uhynul plemenný samec. Ten byl nahrazen mladými samci od kolegy akvaristy, který dostal dříve ode mne chovný materiál tohoto druhu, takže jsou po genetické stránce v dobré kvalitě, jen mi bylo řečeno, že u kolegy se nedožívají tak dlouhého věku, jako u mne. Čím je to způsobeno se můžu nanejvýš domýšlet a přesnou příčinu neznám.

Tento rok se chystám použít osvědčenou metodu pro jejich úspěšné namnožení a odchov, která spočívá v jedno druhovém složení ryb a umístění chovného hejna do prostorného koše ve velké skleníkové nádrži, který - chovný koš se nachází v ještě prostornější chovné síti, kde je doplňováno živé krmivo a narozený potěr se v chráněném prostoru mezi stěnami porodního chovného koše a odchovnou sítí, může v bezpečí a pří stálém dostatku potravy, jako jsou např. mikro plankton a vkládané komáří larvy s dafniemi, velmi zdárně vyvíjet bez nutnosti častých obměn vody, která se regeneruje sama za daných podmínek a časem si dospělé ryby na přítomnost potěru zvyknou a ten může k nim přes oka koše vplouvat, aniž by byl sežrán.

Tímto jsem vyjádřil své názory a postřehy k podanému dotazu, k čemuž se neodhodlal, nikdo jiný z toho obrovského počtu dalších chovatelů živorodek, co momentálně existují a malinko jsem i nastínil neopomenutelné souvislosti. Dřív, než teď, nebylo možné se k tomu pro vytíženost "dorvat".

Doplním tento příspěvek sice málo zdařilými, ale čerstvými fotkami mých Poecilia salvatoris, které jsem včera večer pořídil tabletem.

Ryby se pohybem tabletu kolem čelního skla jim nově se zjevivším neznámým předmětem plašily a celkově se stále rychle pohybují, takže tablet nestíhal zaostřit, což mělo na pořízené snímky neblahý vliv, no i tak určitou vypovídající hodnotu mají. Existuje i moje video z toho dne na YouTube.

K tomu přidám foto z mé neaktivní prezentace tady, jak vypadají samci od skutečných gupek populace El Salto Rio Morichal.

Všimněte si "čárkovitého" tvaru těla, barvy hřbetu a břicha, umístěním a barevným tónem pouhých dvou skvrn, kde začíná a končí středová červená linka i její centrické umístění.

Kříženci mají skvrny i jinde, např. v ocasní ploutvi, než typická forma, navíc s přerušenou, nedokončenou a nepřímou středovou stuhou - linkou a jinými barevnými odstíny těla, což ovšem může souviset i s variabilitou při odchytu z rozdílných míst výskytu v tom samém povodí. Výčet, na co se zaměřit je orientačně základem pro rozlišování znaků při posouzení a nákupu těchto ryb.

Mohl bych přidat i své kratičké video s částí chovného hejna v malé průhledné plastové nádržce. Zbytek ryb je ve větší neprůhledné plastové nádrži sloužící pro přezimování, než bude možné umístit je na léto do skleníku.

Jak jsem v předchozí stati uvedl, byly z počátku tyto ryby považovány za Micropoecilia bifurca. Jenže pravé bifurky vypadají jinak a navíc i jejich projevy chování se od, třeba typických pavích oček odlišují.

Oproti nedostatku dostupných informací v předešlých létech, se v současnosti dají dohledat konkrétní zkušenosti o chovu, doložené obrázkovou fotodokumentací a to i s videozáznamem počátečních líbánek snímaného páru a "tanečního" dvoření samce, což celé je zcela mimořádné oproti tomu, jak námluvy probíhají u jiných známých a běžných živorodých ryb.

Kdysi to byl můj vysněný druh a blouznivě si já představoval možnost vypravit se pro ně přes Holandsko do Surinamu.

Netvrdím, že to je zhola nemožné uskutečnit, jenže i v případě zázračně úspěšné mise a překonání všech s tím svázaných nutností a potíží, by dovezené ryby nemusely prosperovat a celá snaha, vynaložené úsilí i finance s nasazením a rizikem újmy na zdraví i životě, by pozbyly smyslu.

Zkušení akvaristé mi před lety v té době mého zájmu přímo řekli, že - "na ně nemám" - ve smyslu umění a schopnosti je udržet a trvale množit.

Tyhle ryby si mohou dovolit protřelí profíci těžšího kalibru, co o chovu živorodek toho znají víc, než tomu je u nesčetných řadových samo-množitelů pavích oček .

Vložená fota: Poecilia salvatoris z mého chovu. První je mladý chovný samec, pak následuje snímek dvou starších matečných samic a ještě jeden detailnější záběr samice.

Další foto: Čistokrevná morichalská gupka El Salto - dva samci.

Na páté fotografii je samec gupky El Salto z populace, která byla v minulosti pokřížena s P.wingei a u potomstva se to následně ve vybarvení projevilo. Z chovatelského hlediska jsou tito kříženci naprosto bezcenní.

Odkaz na krátký záznam mých současných guppy El Salto - www.youtube.com/… .

Odkaz na unikátní video ryb druhu Micropoecilia bifurca - www.youtube.com/… .

www.natura-aquarium.com/…

mám možnost těchto druhů, bohužel kvůli ceně nemohu mít všechny, s těmito druhy respektive s jejich běžnou dostupností nemám zkušenosti, poprosím vás, které z nich jsou raritněhší? phallichthys tico, poecilia mexicana campeche, p.wingei campoma no.46, p.wingei rainbow cumana, p.wingei rio morichal. p.salvatoris u některých z nich jsou ceny poměrně vysoké.

www.facebook.com/…


Stockliste Stand 31.01.2018

Tiere die ich abgeben kann markiere ich mit Stern (*)
Bitte beachtet das ich Tiere bevorzugt zur Selbstabholung abgebe, ich verschicke auch per Tierversand wenn Ihr die Kosten dafür tragt, alle anderen Versandwege bitte per PN!

Lebendgebärende:

Girardinus metallicus *
Heterandria formosa *
Phallichthys quadripunctatus *
Phalloceros caudimaculatus *
Poecillia gracilis spec. FO Rio (Alto) Oro *
Poecilia reticulata FO Khao Lak *
Limia nigrofasciatus
Limia perugiae
Xiphophorus helleri var. koi *
Xiphophorus kallmani *
Xiphophorus maculatus Mickeymouse blau
Xiphophorus milleri
Xiphophorus pygmeus *

neměl by někdo navíc k prodeji alespoň jednoho samečka phallichthys quadripunctatus o svého jediného jsem přišel.

www.facebook.com/…
Menší pár jsem dostal po vánocích od Aesculapa - sameček se od té doby docela vybarvil a už má i tmavý okraj ocasní ploutve. Barevně je skoro stejný jako větší sameček, kterého jsem dostal minulý týden od Luboše Jedlinského (a dvě větší samičky a potěr). Část potěru je z limií, které Luboš koupil týden předtím v Dříteči.
Tři kusy potěru, který jsem získal od Aesculapa, se vybarvily jako gupky. K omylu zřejmě došlo po přenesení potěru v mechu a protože v akva byla jen samička limie, došel Aesculap k názoru, že potěr pochází od ní. Už jsou pryč, věnovány.

A naposledy...

Jen pro zajímavost sem dám pár namátkou vybraných fotografií populací X. helleri, focených přímo na lokalitách během cest v letech 2008-2012. Omluvte tedy jejich kvalitu.

Tak to jsem z toho mailu nepochopil, že se mám ozvat, omlouvám se. nicméně obě populace X. helleri, které jsem dovezl (rok 2010 a 2012) mezi chovateli jsou. Nevím ovšem, nakolik jsou namnoženy. Na první přiložené fotografii je samec populace s příčnými pruhy (mají je i samice) na dalších jsou samci druhé populace, u které není ani náznak příčných pruhů a objevují se tam zelené a oranžové mečíky.

Moc dekuji za obsáhlou a vyčerpávající odpověď, kdyz se nad tim zamyslim je pravda jak říkáte o variabilitě zbarveni, je to i logické a kdyz neni určena lokalita lze těžko podle fotek na internetu srovnávat detaili ve zbarveni, které se muzou do jiste miry lisit. Od romana slabocha jsem dostal pred casem darem nějaké divoké p.wingei a g.falcatus, nedávno jsem nu zasílám fotky jak jeho rybky prosperuji a psal jsem mu ohledne jine živorodky, po par týdnech mu napsal znova ale do dnes se mi neozval. Každopádně do inzerce dávám poptávku často na nejrůznější druhy ale odpovědi je jako šafránu.

Nestačí Vám srovnání těch, co lze ve veřejně přístupných videozáznamech zhlédnout ?

www.youtube.com/… .
www.youtube.com/… - asi vysazeno .
www.youtube.com/… .

Není jednoznačné pro tento druh, že musí vypadat zrovna tak, nebo onak, protože areál rozšíření je dost velký na to, aby se jednotlivé populace ve vybarvení lišily. Jsou ryby s černým a červeným podélným pruhem i bez něj, též mohou mít svislé proužky a málo, či více výraznou základní barvu, někdy se skvrnitostí - typ guentheri.

Je dost míst po Světě, kde jsou "zdivočelé" z vypuštěných akvarijních chovů a v následných generacích se vybarvením vrací k přírodnímu vzhledu a na YouTube to je dohledatelné, namátkově - www.youtube.com/… ; www.youtube.com/… ; www.youtube.com/…

Ti, co takové fotky divoce - volně žijících mečovek na domovských lokalitách mají, je sami od sebe sem nedají.

Já jsem choval mečovky X.helleri z odchytu, ale moc nefotil a o dost velkou část foto archivu i přišel, tak toho mám minimum a ty ryby i po několika letech chovu, byly stále choulostivé, což jim v roce 2016 bylo osudné, když jsem je nedal venku do chovné sítě, ale byly volně v rybníku s gudejemi.

V roce 2017 se mi poslední přeživší kusy nedařilo udržet, takže mi zůstal jen "kmen", který je původem z neznámé lokality - akvarijní chov, zato podstatně odolnější a životaschopný a k vidění jsou v mém videu s Macropodus ocellatus.

Hellerky s doložitelným původem se občas sehnat dají, stačí sledovat nabídku, nebo si dát do inzerátů poptávku .

Dělám to velmi nerad, ale můžete zkusit poprosit Romana Slabocha o informaci, jestli se zachovaly při životě do současnosti ony zelené - mexické mečovky z dovozu, které byly u Ing. Karla Krčka.

Já se o to, již nezajímám a nepotřebuji se tím zabývat. Jeden z mých kámošů zavedl do svého chovu ty "Yukatány", ale neptal jsem se ho dávno na výsledky s jejich chovem.
.

jak by měla vypadat přírodní měčovka Xiphophorus hellerii? má někdo fotku nebo radu jak odlišit přírodní od běžné "zelené" mečovky, z fotek na internetu nejsem moc chytrý a popisy se také někdy odlišují. Luboš

tak rybky od Jirky jsou ubytovány, gupky z dunaje dostali 120litrovou nádrž, živoroděnky 34litrovou situovanou na výšku a xenotoky 90litrovou, nakrmeny živou potravou, tímto Jirkovi moc děkuji za krásné rybky a budu se těšit až dorostou.

Finálně vypadá nejpravděpodobněji, že si Milan vzal “auraty” na oživení chovu od člověka, který je měl smíchané s normálními.

Luboš Jedlinský: Overoval som dopravné možnosti, ten Rychnov je už asi mimo môj záber. Do úvahy to prichádza prostredníctvom špecializovanej prepravnej služby ("Dovez zvíře" alebo tak nejako), no zatiaľ si teda Vašu možnosť nechám v zálohe. V každom prípade ďakujem.
0: Ostrava z toho vychádza oveľa lepšie, navyše tie Fauna trhy vyzerajú ako zaujímavá akcia. Skúsim teda v prvom rade kontaktovať p. Rudického, ak by to nevyšlo, budem kontaktovať Vás v súvislosti s kontaktom na "kámoše". Rovnako ďakujem za vyčerpávajúcu odpoveď

Pokud je pro Vás uskutečnitelné přijet ze Žiliny do Ostravy na FAUNA TRHY 18.2.2018, tak je k tomuto datu můžete reálně mít.

On tam tyto drobné mečovky s divokými populacemi endlerek, rostlinami, krmivem a jiným zbožím často nabízí Ivo Rudický, který je i chovatelem divokých živorodek a znám se s ním, takže vím, že X.pygmaeus množí. Můžete jej vyhledat i na internetu podle jména.

Kromě toho jsem se před pár hodinami bavil s kámošem, že on má v akvárku "pygmejů" půl stovky a příští měsíc hodlá do Ostravy na f. trhy si zajet, což znamená, že se Vám nabízí ještě jeden zdroj a šance je získat.

Mohl bych jej o tom informovat a s jeho souhlasem Vám na něj dát kontakt, když mne o to s vážnými úmysly výslovně zprávou požádáte.

Jestli by je i poslal transportem na Slovensko, záleží hlavně na domluvě a mnoha dalších okolnostech. Nejlepší je si převzít ryby osobně a nelitovat peněz i času.

Já obětoval celou minulou sobotu a dal přes 600kč za lístek na vlak, abych si přivezl objednané ryby a i dnes jsem nelenil a místo do práce, jel do Ostravy, abych od Jirky Ščobáka převzal od jiného akvaristy zamluvené gudeje Allotoca dugesii a další dohodnuté "položky", které mi laskavě z Bratislavy přivezl, když do tohoto města měl svou účelovou cestu a pro mne se tam dostat, bylo snazší i výhodnější, než cestovat na Slovensko.

Na vojně mne mazáci učili - dobrý voják se stará, dobrý voják má !


.

xiphophorus pygmaeus chovám i odchovávám, v současnosti mám však už jen potěr tak čekám až doroste abych si rozšířil chovnou skupinu a zbytek by byl eventuálně k prodeji nebo výměně ale až tak z jara, bohužel nejsem od slovenských hranic ale od Rychnova nad Kněžnou.

Ehm.....vidím, že tu komunikujú samé české živorodkárske kapacity tak sa chcem opýtať, či by ste vedeli poradiť. Zháňam Xiphophorus pygmaeus a v pre mňa dostupných končinách som ich neobjavil. Občas ich mávajú u Glasera, no dostať sa k nim viem iba cez dvoch priekupníkov bez záruky, že prídu živé. Takže moja prosba znie: poznáte niekoho na Slovensku, prípadne v Česku alebo Poľsku blízko slovenských hraníc, kto ich množí a vedel by chovnú skupinku predať? Vopred vďaka za aķékoľvek info.

dnes při příchodu do rybárny mě čekalo milé překvapení, první mladé p.obscura a co jsem koukal na mojí 20kusovou skupinku jenynsia lineata tak jedna samička se drží stranou v houštině, zřejmě by mohla rodit, je macatější než ty ostatní, tak jsem zvědav, za chvilku se chystám připravit 300litrovou nádrž pro mé ilyodony whitei.

Mi se v chovu těch klasických v malém množství objevovaly i zlatavé, ale nijak jsem je neselektoval a bral ten úkaz, jako přirozenou součást jejich variability. Fotky z těch časů nemám, jen těch "běžných". V současné době tyto ryby nemám. Téměř všechny jsem prodal Polákům a ponechaný pár předloni po vysazení ven, nebyl na podzim nalezen.

Já a ještě jeden chovatel divokých živorodek, máme zájem zkusit chov té s jednou skvrnou a proto je chci odkoupit, nebo za jiné druhy vyměnit a dostat od Milana Murka, pokud se mu je podaří tento rok rozmnožit.

Uvidím, jak uspěji s těmi Jenynsia, abych mu je mohl za jeho ryby výměnou dát. Uvažoval jsem mu z mých 10ks, co nyní mám, poslat 2 páry, ale obávám se, že od pátku do neděle, co budeš na té akci, by to bylo riskantní, je teď někde provizorně přechovávat. Navíc je lepší na reprodukci mít početnější skupinu. O výsledku rozhodne letošní venkovní odchov.

Spolu s jenynsiemi jsem dovezl i šest kusů parádních Poecilia mexicana Campeche, jenž se mi dlouho, teda poslední roky nedařilo získat a i tyto přírodní živorodky stojí za snahu je namnožit a v Česku na stálo udržet, čehož bych chtěl při troše štěstí dosáhnout. Jsou to, podobně, jako P.salvatoris dosti velké ryby.

No, ony i ty čerstvě obdržené divoké P.sphenops se jim vzrůstem vyrovnají a samec má podobné zbarvení, co vidím u P.mexicana.

Foto: Phall.caud.ret., klasická forma.

Tady je čerstvé ruské video s P.mexicana C., ale není tam, tak pěkná - www.youtube.com/… ;

Zde je v lepší barvě - www.youtube.com/… ; plus - www.youtube.com/… .

Záběr z říčky - www.youtube.com/… .

Ano, už asi pátým rokem držím populaci z Río Sao. Nijak zvlášť překotně se nemnoží, ale je fajn, že i přes zimu snáší o něco vyšší teploty. Narozdíl od běžné Ph.c.r., natož potom od klasické Phalloceros caudimaculatus.

Děkuju za informaci! Ty je stále máš?

Selekce je nutná pouze tehdy, pokud se do chovu dostaly normální Ph.c.r. Potom je recesivita zlatých opravdu problém. V čistém chovu je to OK. Milan měl původně čistý kmen ode mne. Asi se mu k nim přimíchal minimálně jeden normální, protože u mne jsou stále 100% zlaté.

Tak to je fajn to je 10 kilometrů od nás

... Phalloceros caudimaculatus reticulatus. Žil jsem v domění, že mám auratus. Dostal jsem potěr od Milana Murka. Vyrostly, dočkal jsem se jedněch mladých, vlastní blbostí přišel o dospělé (přesuny, dlouhé letnění venku). Vyrostly mi tři kusy potěru. Konečně jsem pro ně našel fajn potenciálně dlouhodobou nádrž, uvažoval poprosit Milana od další a v tom mě napadlo, že jsem na těch svých nikdy neviděl zlatou barvu. Zeptal jsem se ho, jestli se nespletl a nedal mi obyčejné. Možné to je. Pak si ale posvítil do akvária (standardně nesvíti) a zjistil, že v nádrži se zlatými má zlatých jen pár a ostatní vypadají obyčejně. Záhada. Odnesl jsem si osm obyčejných a uvidím.
Dnes Milan napsal, že konzultoval s jiným chovatelem a ten tvrdí, že auratus jsou “recesivní druh”, ne všechny jsou zlaté a je třeba je selektovat. Tak jsem zvědavý, jestli se u mě náhodou někdy neobjeví zlatá.
Má někdo s tímto zkušenost?

P.S. Video s Girardinus falcatus, které mám provizorně v kouli www.facebook.com/… Ale nevypadají nespokojeně.

ano pán tam má asi 8-10 akvárií a v tom několik druhů divokých živorodek doplněných i o šlechtěné formy

V Janově je nějaký chovatel divokých živorodek?

tak jsem si dnes z výletu z Janova u Litomyšle konečně přivezl poecilia obscura původem od Romana Slabocha, pán byl velmi milý, pohovořili jsme o chovu, já neodolal a ještě si odvezl ameca splendens, na oživění krve v chovu limia nigrofasciata a také ilyodon whitei, které jsem umístil do 120litrového akvárka.

Onu jednu samičku N. tridentiger mám aktuálně v této 14l kouli. Už přestala být lekavá a žere.

Pepan si asi myslel, že to někdo takto chápe.

To, co píše Pepan o umístění samice do porodního koše a ponechat to v nádrži s ostatními rybami, aby mladé sežraly, nemá logiku, tak se to přece nedělá.

Nač si to komplikovat, když to jde jednoduše a účelně s celým hejnem.

A čo vyskúšať takto?

Toto by mě ani nenapadlo .

Elegansky mi taky mladé nežerou, ale pokud mám hejno druhu, který mladé žere, umístění porodního koše do společné nádrže nic nevyřeší. Sice zabrání rodící samici, aby mladé sežrala, ostatním rybám ale ne. Navíc, odchytávat v nádrži hejno třeba dvaceti ryb může pro tu samici před porodem znamenat mnohem větší stres než když odlovím ji.

Vždy to závisí na druhu a populaci. Eleganska mi aktuálně vyhazuje mláďata po jednom, minimálně v den porodu je nepronásleduje. Quintana atrizona, pokud mohu říci podle jednoho porodu, detto. Skiffia francasae mi z aktualního vrhu asi 14 ks nesežraly ani jedno mládě. Poeciliopsis prolifica, dunajské gupky a Xenotoca doadrioi mají už u mě husté populace, ve kterých je mláďat stále dost. Girardinus metalicus mi aktuálně stagnují, další čtyři druhy se zatím nezačaly množit. Pouze Neoheterandria tridentiger má samici evidentně zaplněnou na množení a nic. Přitom mají celou třetinu horního sloupce vody zaplněnou listy V. gigantea. Přihodil jsem tam včera ještě utricularii, jestli nevznikne ještě hustší porost (chytat v tom naštvanou samici je práce pro vraha). Samice, kterou mám v izolaci, je ve 14l kouli se stejnou teplotou a vodou a množstvím řas. A nic. Možná bych mohl kouli přehradit něčím, čím mláďata prolezou a samice ne ...

S ohledem na to, že v chovné nádrži jsem měl asi dvacetikusové hejno dospělých ryb, bylo jedndušší odlovit samičku. Samozřejmě že jsem dodržel stejnou teplotu vody a do porodničky dávám vodu z chovného akvária, aby šok byl co nejmenší.

Dobré krmivo je základ a to nie len pre mladé ale i dospelé ryby.Chcel som len napísať,že je vhodnejšie rybku predeliť ako dal foto zero.Rybka nie je toľko stresovaná,nemá náhle zmeny teploty a je jednoduchšie troška zostresovať samca pri odlovení ako samičku.Samička ostáva v nádrži v ktorej je už s prostredím oboznámená.Až pustí mladé tak sa samozrejme odloviť môže,to som nikomu nezakazoval.Len som písal ako to preferujem ja i pri možno menšom výnose mi to príde prirodzenejšie.

Když jsem odchovával korálové platy v akváriu s plovoucími rostlinami společně s dospělými rybami, měl jsem z jednoho vrhu 1-2 mladé. Navíc, ta mimina se ve společné nádrži pořádně nenakrmila a v podstatě krněla. Když jsem začal dávat samice do porodniček, výtěžnost je mnohem větší, díky tomu že mimina držím odděleně, mohu je krmit intenzivněji a i růst je u nich rychlejší. A skutečně nepoužívám ony plastové porodničky, ale malá akvárie s Nitellou a živým krmením.

Třeba Vám letos dle možné příležitosti z těch mých ryb, například výměnou za několik limií perugiových, chovné hejno gambusií po firmě search.seznam.cz/… pošlu, když budou mít závoz po vhodné trase.

Ako to má zero na fotografii,je myslím oveľa vhodnejší spôsob. Ako pchať rybku do dakej malej plastovej krabičky-pôrodničky.Prípadne sa dá prevesiť cez nádrž kus sieťoviny,kde mladé rybky utečú a samička nie je toľko stresovaná.Ja osobne preferujem voľnú populáciu s množstvom rýchlo rastúcich rastlín.

Mi můj systém vyhovuje a funguje a úhyny jsem nepozoroval.

prasan napsal: Samice začnú rodiť v malom priestore skôr zo stresu ako preto,že by práve vtedy chceli.Ak chovateľ nemá dostatočnú skúsenosť kedy a v akom správnom čase tehotnú samičku odloviť,tak si skôr takto v maličkých pôrodničkách koleduje o prúser ako o vydarený odchov.To moja skúsenosť. ................
Akékoľvek prelovovanie za úmyslom cieleného odchovu do mini pôrodničiek je podľa mňa vždy stres pre konkrétnu samičku.
::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::

Nebo rovnou uhyne, když je umístěna do nevhodné porodničky. Takto jsem v minulosti přišel o nejlepší chovné samice a to i u šlechtěných variet.

všem moc děkuji za rady, ať už s p.obscura nebo gambusiemi, je to milé mít si s kým na toto téma popovídat, až dovezu p.obscura a povedou se nafotit dám jsem fotky.

Samice začnú rodiť v malom priestore skôr zo stresu ako preto,že by práve vtedy chceli.Ak chovateľ nemá dostatočnú skúsenosť kedy a v akom správnom čase tehotnú samičku odloviť,tak si skôr takto v maličkých pôrodničkách koleduje o prúser ako o vydarený odchov.To moja skúsenosť.
Samica ,,opustená,, úplne sama vo veľkom priestore začne mať po čase prirodzený inštinkt zachovania rodu.Môže zo začiatku mať tendenciu mladé požierať.No garantujem ti,že sa dostane do štádia kedy ju to úplne prestane baviť a ani sa nenazdáš budeš mať plnú nádrž rýb ktoré sa i do dosť značnej veľkosti či dospelosti budú úplne tolerovať.Resp.do stavu kedy sa pomulácii začne ponúknutý priestor naopak zdať príliš malý.
Akékoľvek prelovovanie za úmyslom cieleného odchovu do mini pôrodničiek je podľa mňa vždy stres pre konkrétnu samičku.
Poznáme situácie kedy práve pri stresových či nevhodných podmienkach sa ryba namnoží najviac.Prečo? Pretože zase práve vtedy nastupuje prirodzený pud sebazáchovy,kedy sa samička snaží množstvom potomstva zachrániť populáciu.Toto sa dá pozorovať i u iných živočíchov,nie len u rýb.

Já to u živorodek praktikuji jednoduše. Do porodničky dám samici trs Nitelly a na dno kuličku nítěnek. Mladé mají potřebu se schovat a zavrtávají se do Nitelly. Když zjistím, že v porodničce jsou mladé a samička už žere (obvykle pak má u zadečku visící hovínko), odlovím ji. Tímhle způsobem se podaří uchovat maximum mladých.
Ještě dodatek - ty porodničky mají asi 4-5 litrů, takže žádné obří nádrže to nejsou.

Hmmmmm ...

Samičkám živorodiek nestačí len izolácia aby porodili a nepožrali mladé.Často je dôvodom požierania nedostatočný priestor,kedy samička ,,usúdi,, že sú stiesnené podmienky nevhodné na odchov potomstva.

Povídal jsem si dnes s Milanem Murkom o N. tridentiger, které na jaře dovezl z Panamy. Říkal jsem, že nevidím mláďata, Milan říká: “Žerou si je.” Říkám, že jsem největší, evidentně těhotnou samičku izoloval v kouli, ale stejně mladé nevidím, Milan říká: “Žere je.” Jsou tam řasy, mnoho rostlin, ale stejně to nestačí. Na tu velkou samičku asi použiju porodničku a do akvária pod stolem přidám pod hladinu utricularii.
Jo a ještě jsem odpozoroval, že je dominantní sameček velmi krásný, ale recesivní je celý hubený, protože ho ten dominantní odhání i od žrádla.

V termálním jezeru Hevíz je ta populace Gambusií jakási divná, ryby nedorůstají obvyklé velikosti, největší samice, které jsem viděl, měly pouze okolo 3 centimetrů. Je jich tam spousta, ale to je tak vše. Kvalita vody v jezeru moc neodpovídá požadavkům živorodek, pH je sice 7,1, je tam i dostatek vápníku a hořčíku, ale nedostatek hydrogenuhličitanů, přebytek sulfidů a metan. Dalším faktorem je teplota, snímky jsou z vody teplé 37,4°C, silně přesycené uvolňujícími se plyny (metan, sirovodík) absolutně komplikující fotografování pod vodou. Je to hladová voda pouze s mikroplanktonem, daří se tu mimo pověstných leknínů i bublinatce.
Plně vzrostlé ryby vyrovnávající se původnímu americkému standardu se masově vyskytují např. v soustavě Bačinských jezer v Chorvatsku. I tam je nutno být trochu obezřetný, jezera obsahují sladkou, brakickou i mořskou vodu. Gambusie tam žijí ve všech typech vod, problém je pak s aklimatizací, pokud dovezeme ryby z vody brakické nebo mořské. Svou skupinu ryb jsem pohodlně lovil v úžině mezi jezery Očuša a Sladinac na posledním molu za kempem v místech sladké vody u hladiny a brakické vody u dna. Nalovené samice měřily 45 až 55 mm, samci 25 až 28 mm; viděl jsem i samice mezi 60 a 70 mm, ale o ty jsem neměl zájem. Vody v jezerech obsahuje více hořčíku než vápníku, je tam i přes průzračnou vodu dostatek bentického planktonu (snadno jsem nalovil krevetky Atyaephyra desmarestii, ty jsem ale z důvodu stěhování v červenci 2017 neudržel). Bez jakékoliv aklimatizace a beze ztrát byly vypuštěné do běžné vodovodní vody. Nekrmím komářími larvami, potěr je životaschopný a bez defektů, samice rodí mladé přesně podle kalendáře, růst mladých ryb je extrémně vyrovnaný. Jen je až na vzácné výjimky nikdo nechce. Barevností mimo odlesku od bočního osvětlení neoplývají, do společného akvária se nehodí, jiným druhům ryb okoušou ocasní ploutve, přitom jiných ploutví si nevšímají.