Divoké živorodky - chov, odchov

Jsi vítán!

U mě se jim dařilo skvěle. Přišel jsem o ně v důsledku jiných okolností, ale to je už jiná story

To by bylo super. Není vyloučeno, že si do Blavy uděláme s kočkou přes léto výlet

Musel jsem hledat, co to je latinsky .
Kdybys byl v Bratislavě, tak ti trochu potěru formosek dám.
K S. Francesae. Funguje mi, co mi řekli Milan Murko a 0: Vydatně krmit, často měnit vodu, na zaplnění samic patentky (a jinou mraženou potravu). Taky rychle rostoucí rostliny a řasy, které budou ožírat. V akva na pracovním stole mi nešly, v akva s Otélií ano.

Měl jsem pěkný chov Živorodky trpasličí /pár fotek mám i ve zdejším atlasu /, bohužel jsem o ně přišel, tak se po nich zatím neúspěšně pídím.

Tak to je paráda, že se Ti s nimi daří Já budu mít tenhle druh poprvé, tak se na ně moc těším.

Toho člověka neznám (Raviolku a Libora ano).
Já jsem aktuálně ve stavu, že potěr S. francesae distribuuji .

Brát jich budu okolo 20ks.

Rozhodně bych nebyl proti. Ještě bych se nasmál, kdybychom se znali osobně Bohužel pseudonym 0 mi nic neříká.
Ryby budou od p. Celty, který je taky z Kateřinek, jako já. Dělá docela hodně druhů divočin. Ale vím, že by je on měl mít z Ostravy a to buď od Raviolky, nebo Libora Ballnara. Já jsem k divočinám přičichl poprvé v akvaristickém kroužku v roce 1985 a konkrétně mě uchvátila X. eiseni. Na stará kolena se k nim zase pomalu vracím. Ono se říká, že se většinou akvaristi vracejí ke kořenům.

K výměně názorů: Jste se 0 ve stejném regionu, mohli byste spolupracovat .

K S. francesae: Kolik jich budeš brát a kdo je ten chovatel? (zajímá mě každý chovatel těchto ryb, kterého neznám)

Koncem týdne pojedu pro Skiffie francesae. Těm už vodu upravím. Vzhledem k tomu, že budou od chovatele opět z Opavy, snad nebude žádný problém.

V klidu. Zřejmě to vyznělo britčeji, než jsem to myslel.

Ví bůh. Do G. falcatus bych to okolo Nového roku taky neřekl.

Ok. díky moc

rád bych od tebe někdy převzal potěř, ale hádám že to bude možné tak za 2 roky že?

Milan Murko získat stejný potěr cnesterodon jako 0.

G. metallicum mám jednu samici a dva samce, žlutobřichou formu. Měl jsem víc, ale v akva u stropu jich ubývalo. Tyhle poslední tři jsem dal do koule na západním okně a žily. Ale byly plaché. Pak mě inspirovalo, jak se G. falcatus daří v silně hustě zarostlé kouli III. a dal je do koule IV. (7l). Od té doby jsou méně plaché a samička baculatějši. Uvidím. Jinak M. Murko jich má asi víc.

Cnesterodony ti asi nikdo v Česku nenabídne, to tady není ryba, co by se někdy nabízela. Už v minulosti se na ně Vláďa alias Xenotoca neúspěšně ptal Romana Slabocha, zda je má. V zahraničí se sehnat dají, ale jednoduché to není, nemášli přátelské kontakty. Mi je Jirka Š. dovezl z Německa. Mám je venku a nevím, v jakém stavu nyní jsou. Byl to po dovozu v květnu malý potěr. Ještě Milan Murko je má mít, jinak asi v místních končinách, nikdo jiný je nechová.

Vždyť jsi se ptal a já zcela konkrétně odpověděl, si to znovu přečti.

Když bych pouze doporučil to nedělat, stejně by jsi je tam nechal pro uspokojení svého očekávání. Proto jsem chtěl, ať se o pravdivosti mých slov přesvědčíš a poučíš sám.

Nezkusíš, nepoznáš. Já to dělám dlouho, tak jsem si dovolil na to upozornit a žádné machrování v tom není.

Nech si poslat ty mečovky od jamajcan-a, který se zaručuje, že budou v těch podmínkách prosperovat a budeš se mít čím bavit .

Tak při večerní kontrole jsem bohužel všechny kusy našel na dně... Znovu to již zkoušet nebudu...Kyselejší a měkčí parametry v kombinaci s nočními "mrazy". Jsou pro tyto živorodky zhoubné.. Příště se raději nejdříve dotážu.

Ahoj chová tu někdo cesterodon decemmaculatus a Girardinus metallicus ? měl bych zájem odkoupit, dospělcě nebo potěr.

Jen pro doplnění přidám ze své neaktivní historické prezentace tři fotky ryb, o nichž se v předešlém příspěvku zmiňuji.

Foto 1: Mladý samec X.nezahualcoyotl, populace Ocampo, focený v roce 2009.

Foto 2: Samec mečovky birchmanovy v mém akváriu v roce 2009. Lokalitu si z hlavy nepamatuji.

Foto 3: Hejno odrostlých mláďat od Xiphophorus malinche, populace Calnali po letnění a podzimním výlovu z jezírka v roce 2011.

Ty, co má Vladislav alias jamajcan, jsou stejného původu, to jest Ocampo. Šířilo se to z jednoho zdroje a já je mám stále, taktéž, nyní venku. Jim měkká voda nevadí a patří mezi nejodolnější xify .

Z divokých plat to jsou X.evelynae, co se jim mohou rovnat a v odolnosti, což jsem si mohl ověřit, je předčí jen čistokrevné X.malinche, které po letnění a podzimním výlovu, několik hodin vydržely i v +5°C, ale asi bude záležet i na tom, z jaké přírodní lokality a populace pocházejí.

Ony jsou i v přírodě pokřížené s X.birchmanni, který je choulostivější a kříženci tu odolnost mají sníženou.

V Česku, respektive na ostravsku se v pokročilejší minulosti nacházela ještě jedna odlišná populace X.nezahualcoyotl, která byla jednou na akvaristické prodejní a výstavní akci nabízena, ale nepodařilo se ji udržet. Pídil jsem se po informaci, kam se poděly a bylo mi řečeno, že skončily v Polsku.

Já si je tehdy, když byly k mání koupil a byly to moje první skutečně divoké mečovky. Ještě jsem v té době neoplýval žádnými praxí podloženými zkušenostmi v chovu divokých xif, tak jsem si představoval, že to bude stejně jednoduché, jako s běžně chovanými varietami X.helleri.

První chybou bylo, že jsem hned v počátku nepodchytil všechny vrhy a nezajistil si tak početné hejno k následnému chovu. Jak byly samice starší, tak ztrácely plodnost. Navíc byly vrhy velmi málo početné - většinou do 10ks a později i méně.

Vím proč a vím dnes, čím jsem to mohl eliminovat, jenže tehdy jsem se věnoval i mnoha jiným druhům a chov divokých mečovek zanedbal, takže po třech letech jsem o ně nakonec přišel, což mne docela mrzelo.

Mnoho fotek jsem v těch letech nepořizoval a větší část byla ztracena po kolapsech počítačů. V prezentaci mám foto samce oné populace a je možnost se na něj podívat, jen to není každému dostupné, proto zkusím foto zkopírovat a vložit rovnou k tomuto příspěvku.

Vím, že jsem fotil i samici, jen hledat to po mnoha archivech by trvalo neúnosně dlouho.

:

Teď mi to je zcela jasné a chtěl jsem to takto číst a vědět z vážných důvodů a určitě ne proto, abych se zviditelnil. Na stupeň mistra v chovu živorodek stále nedosáhnu a kolikrát pochybuji, že toho docílím. Děkuji za odpověď.

Jsou opravdu nádherné. Za mě z divokých mečovek nej. Byla to láska na první pohled

já sbírám divoké živorodky už více jak 19 let, ale jde to pomalu, moc možností kde nějaké ty málo chované druhy sehnat není, a o to složitější s určenou lokalitou odchytu, často musím rybky kupovat za nemalé peníze v zahraničí. tyto mečovky mě okouzlily jsou impozantní a velmi dobře se množí, jsou odolné a při pečlivém krmení si ani v řídce zarostlém akváriu potěru moc nevšímají.

Úplně souhlasím. Velmi odolné a vděčné ryby. Do sudů se dostaly taktéž už na začátku jara s odpuštěnou vodou z domácích nádrží ve velikosti malého potěru. Samozřejmě tuhle vodu nevypouštím do kanálu, ale leju do sudů na zahradě a později zalévám zeleninu a bylinky. Poprvé jsem k nim přišel někdy v roce 2005.

to vůbec nevadí, já měl z jara nezahualcoyotli přibližně ve 13 stupňový vodě, dnes jsem je vylovoval a jsou krásně narostlí, jsou to velmi odolné rybky

Bohužel místo odchytu nemohu sdělit, protože jej sám neznám. Pocházejí od opavského chovatele divočin Petra Bláhy, známého pod přezdívkou Indián. Je už to xtá generace chovaná v zajetí.

jaká lokalita odchytu je těch xiphophorus nezahualcoyotl? ty moje jsou z ocampa. také slavím svoje první tři mladé x. umratilis, přikládám dvě fotky den starého potěru, belonesox belizanus rostou pěkně, největší z nich má už 8cm a krom dvou ztratili už i podélný pruh, bohužel o jednu štičku jsem hned na začátku přišel, ostatní však prosperují dobře, denně jim tam pustím okolo 15-20ks různě velkého potěru živorodek, v současnosti se rozplavávají kančíci příčnopruzí tak co nevidět budou také na jídelníčku štik.

Myslím, že nemluvím nějakou nesrozumitelnou řeči. Každopádně mám pocit, že jsem nereagoval na Tebe. Chápu, že se zřejmě cítíš jako mistr světa v chovu divokých živorodek , ale věř, že moje nezahualcoyotly jsou na moji měkkou opavskou vodu zvyklé. Proto jim zřejmě nedělá problém ani sudová dešťovka. Takže vědecky jsem Ti to nenapsal, ale latinský název si snad už odvodíš.

Děkuji... Nechci, aby to znělo neuctivě k rybám, ale limií mám teď trochu nazbyt, proto jsem se rozhodl zkusit tento krok s menší skupinkou dospívajících kusů. Po půl dni stráveném v sudu populace komářích larev značně prořídla. Dorostenci jsou však oproti kolegům v akváriu značně plaší(v akváriu se takto nechovali), jakmile se přiblížím, plavou se schovat do temna, ke dnu. Voda má aktuálně 22 stupňů.

Vkládám znovu ten odkaz, napoprvé mi to nefunguje : www.youtube.com/…


.

Napiš vědecký název těch mečovek a já budu přesně vědět, které tím opravdu myslíš, protože se mnohdy nepoužívá správné označení, tak, ať mám v tom, co uvádíš, naprosté jasno.

Ano, ale ne v čistě dešťové vodě. Raději se neodvažuji předpovídat následky, ryby samotné dají najevo, jak jim tam je. Navíc jsou citlivé na větší pokles teploty, což ráno hrozí a jakmile se jim objeví tmavé skvrny na těle, tak to bude jejich závěr v pobytu. I bez toho můžou mít zažívací potíže, na což jsou, též háklivé ve smyslu střevních nemocí, umocněné vlivem té měkké a kyselejší vody.

Nech je tam a uvidíš co se stane, když se neadaptují, tak bude po nich pane.

Tento rok je mám ve skleníkové nádrži, kde jsou lépe ochráněny před vnějšími negativními vlivy. Venku v příhodných podmínkách se i množí, ale jakmile se zaváhá s jejich včasným přemístěním "pod střechu" - do akvárka, tak po hraničně kritickém prochladnutí postupně umírají, až nezbyde žádná .

Radím nepodceňovat tuto zkušenostmi ověřenou praxi. www.youtube.com/…


.

Limie sice ne, ale suduji takhle Mečovky horské a jak se zdá, náramně jim to svědčí.

Ahoj, dnes jsem dal 6 kusů této rybky do 200 litrového sudu s dešťovou vodou. Je plný komářích larev, tak snad je tam vychytají. Mám trochu strach z měkké dešťovky, protože doposavaď byly zvyklé na vodu o něco tvrdší. Letní někdo tyto limie?

Mladé, jedno, jakého druhu, mají od počátku plavat v přemíře živé potravy. A od L.nigrofasciata je potěr dosti žravý, pak ten růst docela "ujde" .

Mimo té limie, mi po dlouhém čekání konečně porodila i samice od divoké formy molly P.sphenops a odpoledne i k večeru jsem je, už mohl přikrmit na hladinu prachovým krmivem, po němž hned "šly", protože v chovné síti je sice dostatek řas, ale mikroplankton v okolní vodě té nádrže je ustavičně vyžírán přítomným potěrem od živorodek skvrnitých a divokých plat.

Potomstvo limií dostalo samozřejmě, také svou přídavnou dávku sušené prachové krmi na hladinu, i když v nádrži mají k dispozici i živou potravu.

Vzhledem k velikosti potěru a s ohledem na katastrofální nedostatek hořečnatých iontů obsažených v našich středoevropských vodách je podíl nedostatečně vyvinutých mláďat "normální", stejně tak i jejich relativně pomalý růst.

Děkuji. Na osvěžení krve by mohly být dobré.

Dnes mi odstavená samice vrhla mladé a v těch vrzích se vždy najde, nějaké to nedochůdče, ale jinak je ten chov stále v uspokojivé kvalitě a pohledově se neliší od těch dovozních na fotce.

Import z Haiti 3/2018.

No, ten jeden snímek mi stačí, dík za něj, jen mne zajímá ten původ, zda jsou z odchytu, nebo chovu.

Je možné udělat nějaké názorné foto? Odkud, od koho přesně, byly odeslány ?

Importované ryby, přišly natolik vyhublé, že jsem počítal se 100% ztrátou. Naštěstí se polovinu podařilo zachránit a snad se budou časem i množit.

Myslel sem si že když sem sem přišel a nebylo tady to video tak si to sem ani nechtěl dát. Tak sem sem to video dal já . sorry

Sotva jsem to "hodil" na facebook, tak jsi si pospíšil dát ten odkaz sem !

Nevadí mi to, jsem pro, aby se na to kouknul každý, komu se divoké - přírodní druhy živorodek líbí.

Divoké molly, toto video není moje..
www.youtube.com/…

Moje hejno.

Video odrůstajícího potěru P. salvatoris od 0. Mělo by jich být osm, jsou doplněny několika gupkami, aby si zvykaly na menší ryby a budoucí potěr. Dostaly trochu miker, aby vlezly do záběru.
www.facebook.com/…

Xiphophorus pygmaeus