Divoké živorodky - chov, odchov
1 15.09.2018 22:26 0 Ještě má být teplo, tak zatím nechávám v "kamplech", ale pravděpodobně poslední týden září to vše vylovím a přenesu do baráku, pro jistotu. Gudeje by vydržely do půlky října, jenže ve studené vodě stejně, již výrazněji nevyrostou a mladé jsou v tomto pokročilém období víc ohroženy hladovými larvami vážek a výlov mi komplikuje do vody napadané listí z okolních dřevin.
Teď mi i bujně rostou plovoučky, které musím ředit, jinak totálně pokryjí hladinu nádrží.
Foto - Ricciocarpus natans.
Už dáváš dovnitř nebo ještě necháváš venku?
Fota-1. Xiphophorus alvarezi, Rio Dolores, Guatemala. 2. Xenotoca lyonsi, Río Tamazula, Mexico. 3. Gambusia affinis, říčka Ünye, Turecko.
Foceno večer venku 15.9.2018.
Starší reakce
Na celém ostrově včetně Dominikánské republiky jsou pouze 3 velká jezera a několik říček. Obecně je zde významný nedostatek sladké vody. Takže předpokládám, že L. nigrofasciata a druh zatím označovaný jako L. sp. Tiger žijí pospolu.
Podle toho srovnání to mám brát tak, že v jezeru Miragoane žijí obě ty odlišné populace spolu, stejně, jako u nás ti perlíni s ploticemi ?
Zhlédl jsem nějaká detailní videa s Limia sp. Tiger a s jistotou mohu říct, že rozdíl mezi nimi a Limia nigrogasciata je jako mezi ploticí a perlínem. Jde o vzájemné umístění hřbetní a řitní ploutve. L. nigrofasciata má 1. paprsek hřbetní ploutve před řitní ploutví; L. sp. Tiger má hřbetní ploutev výrazně posunutou k ploutvi ocasní, 1. paprsek hřbetní ploutve je v polovině ploutve řitní. Mám tedy 100% L.nigrofasciata zatím s desítkami mladých mezi 10 a 20 mm.
No,s takovou realitou není úspěch na udržení chovu, nijak moc jistý. I ten převoz bez kanystru vody nabrané z jezera je rizikový. Pro ty ryby, by se nyní hodila skleníková nádrž, jakou teď používám pro molly Poecilia salvatoris, viz vložené foto, kde je spousta řas a vodu tu máme z podzemního zdroje dostatečně tvrdou a v okolí se vyskytují ložiska sádrovce mořského původu, takže s udržením ryb druhu limia a molly, nemám kvůli vhodné vody větší potíže.
Můžu jen držet palce, ať Vám, alespoň něco přežije a příští rok dá potomstvo, které se lépe adaptuje na nové životní poměry.
Dovezl jsem 9 ryb ve velikosti 2,5 až 4 cm, 4 kusy jsou odchyt z jezera, 5 kusů je F1 z odchovu. Pohlaví zatím není 100%, odhadem jsou tam minimálně 2 samci. Postupně je přivykám na "měkčí" vodu a stále nemám vyhráno. Síran hořečnatý ze zásob mizí po kilech - to je asi to nejhorší. Vlastní analýza vzorku vody z jezera, kde jsem lovil mi ukázala obsah Mg 105 mg/l a Ca 42 mg/l, což jsou pro Balkán normální hodnoty. Jakékoliv prudší snížení obsahu hořčíku má za následek stažení ploutví a zvýšení tvorby kožního sekretu. Dost jsem je popálil už cestou výměnou vody v sáčcích - ty odchycené, měl jsem bohužel k dispozici pouze o dost měkčí vodu. Takže zatím je to loterie.
Tím jsem měl na mysli tu oblast Trebinje na lokalitě Orah v Bilečském přehradním jezeře.
Zdravím a ze zvědavosti se zeptám, jak dopadla ta plánovaná dovolená s úmyslem nalovit, nebo od chovatele přivézt ty P.latipinna ?
chtěl bych poprosit o nějaký typ na nejlépe ověřený inzertní server na akvarijní rybky, především na divoké živorodky, popřípadě napsat i nějaké zkušenosti při zaslání... díky Luboš
Nezaznamenal jsem ztráty kvůli vedru, všeobecně jsou ztráty za poslední dva měsíce minimální.
Quintana atrizona se množí. Přestože jsem jich už 16 věnoval, přibývá mi jich. Nicméně množí se jen v hustě zarostlém 11l akva s Flamingem. Rezervních pět samic se samcem nic. 11 kusů mi vyrostlo v akva pod stolem II, je to záložní populace. Obecně mám u mláďat poměr samců k samicím asi 1:10. Možná je to teplotou.
Milo Pešek mě nedávno řekl, že je má taky. Dovezl je současně s Milanem, je to stejná populace jako moje. Žerou mu malé krevetky.
Poznámka: Dolévám 1 cm pod okraj a nikdy nevyskočily.
Xenotoca doadrioi mají stále početnou, stabilní populaci. Nedávno na FB fóru o gudejích jedna slovinská akvaristka ukázala jinou populaci s méně sytým zbarvením. Ukázal jsem svoji. Michael Köck k tomu napsal, že Milan chytal v roce 2012 ryby pár km jinde a může to být jiná populace.
Poznámka: Nikdy nevyskočily, přestože dolévám vodu 1 cm pod okraj a po žrádle se vyloženě vrhají.
Poeciliopsis prolifica - bojoval jsem s tím, že mi několikrát vyskočily velké samice a přestaly se rodit mláďata. Jsou víc lekavé. Po dvou měsicích klesla hladina o 10 cm. Dnes vidím pár drobných mláďat.
Neoheterandria elegans se množí ve třech malých, oddělených populacích.
Neoheterandria tridentiger jsou mrchy. Žádné zachráněné mládě poslední měsice. Zkouším spleť kokosových vláken na hladině (rada Mira Ruska). Ryby jsou pěkné, mám jich něco přes deset (asi).
Heterandria formosa (Everglades, Florida) se mi množí ve dvou malých, oddělených populacích. Z velké staré samice, kterou mám zvlášť, už asi nic nebude.
Girardinus falcatus jsou v kouli spokojené a množí se. Za léto vyexpedováno 20 ks potěru (taky formosek a elegansek).
Girardinus metalicus mám jednu samičku a čekám, jestli z ní něco náhodou nebude.
Peocilia salvatoris od 0 rostou a asi jich je všech osm. Jeden menší sameček má vyražené levé oko. V akva s nimi nepatrně ubývá řas. Nevím, jestli je žerou nebo je to práce rostlin. Taky mi u nich přežily dva kusy potěru gupek z pěti.
Skifia francesae měním stále 10-20% vody 10x měsíčně, pořádně je krmím 3-4x denně a mladých je plno. Stále expeduji.
Phallichtys tico prosperují. Stále rostou nějaká mláďata, velké samice stále mám. Zajímavé je, že nelikvidují male krevetky. Na rozdíl od S. francesae, vedle kterých se krevetky množí, protože skifie mají “slepotu na dně” a nejsou si u dna jisté, co je substrát a co je žrádlo, tica dni doslova prohledávají a o malých krevetkách musí vědět. Přesto je nežerou a ty se vedle nich super množí.
Poznámka: Vyskočila jedna, když jsem vrtal do zdi, hodil jsem ji zpět.
Potěru dunajských gupek jsem za léto vyexpedoval přes 100 kusů.
Phaloceros caudimaculatus reticulatus mají konečně solidní hejnko. Doplnil jsem dvě velké samice od Milana Murka, který je nahradil lokalitovými od Luboše Jedlinského, ale množily se už předtím, přičemž jsem měl jedinou samici. Z prvního vrhu zbyly čtyři, z dalšího asi deset, pak už to šlo přes deset kusů. Bohužel jedna nová velká samice vyskočila a bohužel taky ta jedna stará. Škoda, ale mám jich aktuálně dorůstajících dost. Ještě mám tři samice a samce v boxu IKEA, ale ti se nemnoží (nevidím mláďata).
Limia perugiae mám početné hejnko a stále se rodí nová mláďata (připadlo mi v jednu dobu, že mám potěru málo, ale vyexpedoval jsem 10 a stále tam byly). Hodně živo. Víc pěkných, mladých samců. Jen vedle nich nepřežijí malé krevetky.
Poznámka: Dolévám 1 cm pod okraj a nikdy nevyskočily.
Starší reakce
www.facebook.com/…
Většina mých akvárií a všechny moje živorodky. Pozor, trvá to asi 14 minut.
Tak mi napiš soukromě a já mu napíšu
.
VladimirHul napsal: LubošJedlinský napsal: VladimirHul napsal: Sháním samečka Girardinus falcatus. Mohu za něj dát dunajské gupky nebo heterandrii formosy. tyto rybky mám i s určenou lokalitou odchytu
Luboši, Kdyby si nebydlel daleko hned bych tě kontaktoval.Navíc za posílání ryb se na celnici platí nějaká pokuta.. A taky poslat si jednoho nebo dva samce poštou s poštovným 150korun, mi příjde docela zbytečné když ani nevím jestli by přišli živý. poštou je to nesmysl a nesmí se to, na toto existuje speciální kurýr ale při ceně 400kc se pár rybek nevyplatí, kdyby jel někdo třeba kolem stačí se ozvat, rád mu rybky předám
LubošJedlinský napsal: VladimirHul napsal: Sháním samečka Girardinus falcatus. Mohu za něj dát dunajské gupky nebo heterandrii formosy. tyto rybky mám i s určenou lokalitou odchytu
Luboši, Kdyby si nebydlel daleko hned bych tě kontaktoval.Navíc za posílání ryb se na celnici platí nějaká pokuta.. A taky poslat si jednoho nebo dva samce poštou s poštovným 150korun, mi příjde docela zbytečné když ani nevím jestli by přišli živý.
0 15.08.2018 11:19 0 Když napíšu kdo, tak to bude nepovolená reklama a nedodržení statusu inzerce.
... někdo v Ostravě N. elegans, prosím?
Jeden kluk na FB se ptá.
Ne hned. Výhledově za dva měsíce.
VladimirHul napsal: Sháním samečka Girardinus falcatus. Mohu za něj dát dunajské gupky nebo heterandrii formosy. tyto rybky mám i s určenou lokalitou odchytu
Sháním samečka Girardinus falcatus. Mohu za něj dát dunajské gupky nebo heterandrii formosy.
Starší reakce
To je hezky vysvětleno a skoro bych tomu i věřil, ale uvedl jsem zcela jasně, že pouhá teplota ten proces nespouští. Zaznamenal jsem to předloni i za chladnějších podmínek, než jsou ty současné. Ve skleníku v těch plastových nádržích, co tam mám, stoupá ohřev vody i na +34°C a perloočky nehynou. A krom toho dokážu odlišit zahlenění od skutečného zaplísnění. Pokud něco hyne vlivem plísňových toxinů, tak je jedno, v jaké zeměpisné oblasti se to děje.
Nebýt toho, že jsem musel na tři dny odjet k bratrovi na chalupu pomoci opravit střechu, tak běžně, každý den po návratu z práce domů, jdu obhlédnout situaci a při zaregistrování prvního příznaku hromadného hynutí perlooček, obsah těch sítěk vyberu a k úhynu ryb nedojde.
Já z chovných sítí dafnie odebírám, aby jich tam nebylo neúměrně mnoho a jimi nakrmené ryby jsou v pořádku, protože živé perloočky neobsahují smrtelné množství jedu. Ovšem uhynuté a pokryté plísní jsou, navíc v teplé vodě, velmi záhy zdrojem smrtelných toxických látek a tady je ten problém, který je nutné hlídat, což vyžaduje častější kontrolu celkového stavu a návaznou denní přítomnost ošetřovatele.
Foto: plastová chovná nádržka ve skleníku, kde teplota vody přes den stoupá přes plus třicet °C a přítomné dafnie, které udržují vodu čistou, aby nezezelenala, tam, v takto ohřáté vodě nehynou a slouží za potravu březí samici divoké molly P.sphenops, jenž je v tom na hladině plovoucím porodním koši, zakrytém proti vyskočení oné umístěné plemenné ryby.
Mám za to, že se mi podařilo natočit okamžik páření Xenotok. Čas 00:44.
www.youtube.com/… Při vysoké teplotě se perloočkám zastaví metabolismus a obsah jejich trávicího ústrojí prostě zkvasí a perloočky následně hynou. Uvolněné toxiny prudce redukují obsah kyslíku ve vodě; v malém objemu vody při nižších hodnotách pH (snížené množství kyslíku dává prostor oxidu uhličitému, kterého se z rozkladných procesů nabízí vodě dostatek) pak ryby lapou po vzduchu a produkují extrémní množství slizu - vypadají jako zaplísněné. Srovnávat to s toxiny uvolňovanými plísněmi v prostředí tropického pralesa je trochu zavádějící.
0 02.08.2018 17:56 - –
Re: 0 No problém je ten,že ja v nádrži vidím i náznak pliesne aj v dosť početnom húfe.To je u teba vo vonkajšom chove ťažko pozorovateľné a realizovateľné.U mňa to rieši jednorázová dávka eSHa 2000.Posledne po uhyne niekoľkých okružákov pri nedostatku môjho času a skazenej vode.Zbadal som hneď dne ryby ktoré aj napriek celkovému zdravému stavu a aktivite mali na tele na niekoľkých miestach naraz plieseň.Takže si už na takéto veci dávam pozor a mením vodu račej častejšie ako by malo byť neskoro.
Moderný veľkochov často používa až neprimerané množstvá antibiotík.Pliesne sa tak stávajú postupne rezistentné voči liečivám a prejavujú sa o to agresívnejšie.Ryby naopak náchylnejšie na ochorenia.Tebe by som asi doporučil raz za čas aj do vonkajšieho chovu aplikovať niečo protipliesňové(aby to zase nezrujnovalo tvoj rozpočet) a také aktívne uhlie vo filtrácii,či len tak zavesené v nádržkách by určite tiež pomohlo.
Odchovov je mi ľúto.
No neviem čo by som ti poradil pri sádkach.S vonkajším odchovom ja skúsenosť nemám.
V jednej nádrži kde mám kopec Endleriek som použil pre zavesenie aktívneho uhlia také to nerezové namáčacie sitko na čaj.Samozrejme voda okolo musí aspoň minimálne cirkulovať.
Zjevně jsi to nepochopil. Patogen v senzoricky nezávadné vodě napadne živý organizmus a teprve pak se na něm viditelně projeví a po úmrtí živočichů se samozřejmě voda zkazí.
Cožpak jsi neviděl ten dokument, jak v tropických pralesích je takovou agresivní plísní napadán a huben hmyz ? Bylo to tam, i takto vysvětleno. Já to viděl a něco podobného probíhá u těch perlooček, prostě vyhynou v celé nádrži a plíseň se po těle ukáže i na ještě živých rybách, které následně vymřou.
Foto: část chovných sítěk, kde po úmrtí dafnií, padly i přítomné, pro mne cenné odchovy ryb.
1 01.08.2018 18:07 - –
Re: 0 Plieseň nevznikne v nádrži len tak. Buď je to prekrmovaním,kedy začne najprv chytať krmivo a potom sa to dostáva do nezastaviteľného štádia a likviduje osádku ak si to majiteľ nepodchytí.Alebo sú ryby naopak oslabené.Moc jedincov v jednej nádrži,nekvalitná voda atď.Resp.je populácia oslabená dlhodobím neosviežením chovu.A tak náchylnejšia na nákazu.Občas podobné situácie riešim pri mojich gupkách,kde som 10-15 rokov nič nepridal.
0 01.08.2018 11:41 0 [1892] - Obecné. To náhlé hynutí vůbec nemusí způsobit nedostatek kyslíku, ani vyšší teploty, případně hlad, což jsem v počátcích tohoto jevu si sám myslel, ale dle pozorování se na tom podílí infekce agresivní plísní, která vzápětí napadá i jiné korýše a přítomné ryby. Je to rychlý děj. Během jednoho, dvou dnů je po všem. Včera v devět hodin večer jsem na video zachytil hemžení dafnií v chovných sítích, kdy teplota vody byla +27stupňů a odpoledne třicet, aniž by to perloočkám vadilo viz odkaz -
m.youtube.com/… , . Večer jsem byl vyřízený a neschopný to sem dát a popsat ty události. Víc nyní nestíhám, musím jít pracovat.
0 01.08.2018 05:01 - Kyslík
Stažení hlouběji je před kazící se vodou neochrání.
Myslím, že to je víc o zkažené vodě, než o teplotě. Viz foto. V této asi 2l misce žijí dafnie od podzimu. Má první a aktuálně rezervní populace. Přežily na balkóně, dokud nebyly mrazy hrozící, že to promrzne celé. Aktuálně do toho přímo praží slunce, teplota může jednorázově vyskočit možná i k čtyřiceti a dafnie žijí.
Aktuálně jsem dal do akvária s dafniemi trochu potěru Quintana atrizona a 0-ův komentář je pro mě varováním, že bych o ně mohl přijít, pokud si nedám pozor na stav dafnií.
P.S. 0: Ta kotvice je krásná.
Ne, tak to není, příčina uhynutí perlooček je v něčem jiném, ale následky jsou zhoubné a rychlé v teplé vodě, proto je nutné situaci v chovných zařízeních si stále hlídat. Teď v práci to nebudu podrobně vysvětlovat, ale mohu se k té problematice později vrátit a upřesnit, co vše má na to vliv.
0 31.07.2018 10:40 RAP –
Re: 0 Pokud si vzpomínám(prezentaci si smazal), máš ty nádrže mělké. Tudíš se nemají perloočky možnost stáhnout do chladnější vody.
0 31.07.2018 01:40 0 [1892] - Obecné. Pozor v těchto dosti teplých dnech na venkovní chovy ryb v menších objemech vody, kde je, taktéž nutné dělat výměny rychle se kazící vody při větší obsádce a vydatnějším přikrmování, jinak hrozí ztráty na rybách . Ve skleníku to běžně dělám a venku v případě potřeby, taktéž.
Přesto se mi v prošlém týdnu, kdy jsem nebyl tři dny doma stalo to, že mi ve venkovním rybníčku v menších chovných sítích totálně zkolabovaly chovy perlooček a následně vyhynuly i ryby, kterým ty dafnie sloužily za trvalý zdroj potravy.
Tento jev, kdy náhle vymřou všechny perloočky a tím zkazí i kvalitu vody, jsem pozoroval i v minulých letech. Pak hynulo i ostatní osazenstvo nádrže (i krevety) tam, kde k tomu došlo a nebyla učiněna nápravná opatření.
I v chovných sítích musím provádět proplachování, protože se oka sítě zanášejí a zarůstají řasou, což brání průtočnosti a stálé obměně vody v chovných síťkách.
Uvádím to, jako varování pro ty, jenž něco podobného provozují při letním chovu ryb .
Foto s kotvicí - Trapa natans v chovné vance, kde jsou odchovávány endlerky. Takto zelená voda nevadí, pokud je přítomno větší množství perlooček, nebo je prováděna pravidelná výměna vody přes síť, aby nebyly nabrány i ryby. Perloočky tam byly a voda byla čistší, ale za dlouhodobě vyšších teplot je lepší častěji dělat tu obměnu vody, než riskovat úhyn dafnií a vymření rybí obsádky.
Nevím o ničem takovém.
P.S. Dolévám asi 1 cm pod okraj, mám otevřené akvárium a Xenotoca doadrioi mi ani jednou, co je mám, nevyskočily.
Ahoj a hezký víkend všem,
asi hloupá otázka, ale i tak se zeptám.
Existuje nějaká dokumentace nebo video ohledně páření živorodek? Namlouvací šílenství v mém akváriu je takové, že se občas obávám, aby mi některá nevyskočila z akvária. Poletují v akváriu jako torpéda.
Hledala jsem na netu i v knihách, které mám, ale nikde ani zmínka o samotném páření, takže netuším, jestli "bylo dokonáno" a mám očekávat přírůstky nebo ne.
O porodech je toho plno, namlouvací tanečky vidím sama, ale to mezi nějak chybí.
Starší reakce
Starší reakce
Díky za fotky 0
Taky něco přiložím.. Poecilliopsis prolifica
Starší reakce
Takže zatím budu ryby považovat za L. nigrofasciata Lake Miragoane, tak jak přišly. L. sp. "Tiger" jsou výrazně menší 33 resp. 27 mm ve stáří 12 měsíců, a to už mé ryby překonaly.
0 08.07.2018 12:53 - Nesprávně pochopeno. To nebylo myšleno v souvislosti s limiemi, i když se mi líbily, ale všeobecně na cokoliv. Já tehdy chtěl hlavně Jenynsia onca.
Ty mi byly loni nabídnuty chovatelem z Německa, ale nejel jsem pro ně a pořídil si pouze J.lineata, ale ty nejsou tolik atraktivní a navíc se projevily vůči sobě příliš agresivně, takže s nimi nejsem spokojen a dostavilo se rozčarování.
Vysoká pokuta, nový druh... Snad to nebude geneticky upravená ryba od Monsanto corp. Celkem mě to děsí.
Zajímavé, když Andrew napsal, že je má od Grega, takže to jsou ty samé.
Andrew mi tady -
www.youtube.com/… - v komentářích na mou připomínku odpověděl toto: True, these males will retain a similar look in terms of overall body shape as opposed to the Humpback Limia. People originally believed the Tigers to be a juvenile form but are now awaiting formal description as a distinct species.
Prostě krátce řečeno byly tyto ryby zpočátku považovány za nedospělé L.nigrofasciata a očekává se, že budou formálně popsány, jako odlišný druh limie.
Z toho plyne, že by se ty ryby neměly míchat s klasickou Limia nigrofasciata.
To, že jste se dočkal mladých je potěšující zpráva, ale pokud dojde k tomu, co jsem Vám psal na facebooku, že o ně mám zájem k účelu "občerstvení krve" ve svém chovu, tak bych je pro tento účel nebral, ale jen k samostatnému oddělenému chovu od těch, co mám, aby se ve své podstatě neznehodnotil navzájem druh a subspecie.
O nějaké ty roky dříve jsem psal Gregu Sagemu, že bych, některé ryby od něj koupil. Nejdřív souhlasil a později napsal, že mu to americká živorodkářská asociace pod hrozbou vysoké pokuty zakázala. No nevím, mněl jsem z toho smíšené pocity.
Od té doby jsem z té horlivosti získávat stále něco, co nemám vychladl a obejdu se bez všemožných rarit.
Zatím mi ještě nerodily moje dospívající L.perugiae, jen u L.nigrofasciata a L.tridens mám mladé z nedávných vrhů.
Moje ryby odpovídají tomu druhému videu od George. U samců je nevýrazný lem. Každopádně dnes ráno jsem se dočkal prvních mláďat.
Milanovi Murkovi jeho P. nigroventralis všechny žijí. Zeptal jsem se ho, jak to dělá, odpověděl, že krmí ryby nahý.
Přiložil i fotodokumentaci, nechcete ji vidět
(Milan si sice fandí, že by měl fanynky, já ale vím, že tady je většina zástupcu opačného pohlaví).
Ohledně toho druhu Cnesterodon decemmaculatus mi bylo napsáno, že Milan Murko má pouze samce a byl jsem požádán o informaci, zda mám k dispozici samice.
To mne přimělo udělat kontrolu a ryby z chovné sítě umístěné venku v rybníku vylovit, abych zjistil, jak na tom zdravotně a tělesnou velikostí jsou, a jaký je jejich poměr pohlaví.
Ze zakoupených 6 ks potěru přežilo po 1,5 měsíci chovu všech šest ryb. Po zdravotní stránce vypadaly v pořádku a velikostně to docela "ušlo" na to, že byly v omezeném prostoru. Málo potěšující byl poměr pohlaví. Pouze dvě ryby z toho počtu jsou samice, z nichž jedna, už jevila známky březosti.
Umístil jsem cnesterodony do prostornější chovné sítě a budu sledovat, jak se okolnosti budou dále vyvíjet. Pokud se mi letos podaří, nějaké mladé odchovat, tak případné samice chci věnovat Milanovi Murkovi a navýšit i početnost mého chovného hejna. Teprve pak se dá uvažovat, že následné úspěšné odchovy mladých budu moci nabídnout dalším zájemcům.
Ono to není vždy snadné. Kolikrát jsem zažil, že z počátku se mi divoké druhy slušně namnožily a následně mi zcela vyhynuly a to i šlechtěné variety.
Většinou vlivem nákazy, nějakou nemocí, na kterou je zrovna dotyčný druh citlivý, aniž by to vybilo všechny ostatní druhy. Letos jsem, takto přišel o dva kmeny šlechtěných a jedny divoké paví očka a k tomu, což je velká ztráta, i o Priapichthys nigroventralis, kde nepomohla, ani izolace jednotlivých jedinců po jednom kusu do samostatných nádrží, jejichž život to sice prodloužilo, ale nakonec postupně "padly" všechny. Už to prostě bylo v nich.
Píšu o tom otevřeně, aby bylo všem jasné, že chov živorodek není, tak, jak se deklaruje a dost často porůznu tvrdí, za naprosto snadnou záležitost.
Ono ani to doporučované letnění není vždy spasitelné a pokaždé fungující. Tento rok je od května velmi příznivý na letnění všemožných ryb a pro moje léta chované druhy přímo ideální, ale např. nově získaným gudejím Allotoca dugesii se nedaří.
Málo rostly a téměř vyhynuly. Chovné reprodukce schopné kusy, až na jednoho jedince vymřely a z narozených mladých přežívají čtyři po nedávném zjištění, takže žádná sláva.
No, i moje trpělivost jednou pomine, a až se fakt naštvu, tak budu chovat jen nyní zanedbávané včely, kolem nichž ve své letité rutině, nemám tolik práce, vydání a starostí, jako s rybami.
Foto: mladé, ještě "dospělácky" nevybarvené cnesterodony po výlovu k provedení kontroly jejich stavu. V té plastové nádržce je to hůř viditelné, ale snáze se mi s ní manipuluje, než se skleněnými. U čtvrté fotky má jedna samice u tlamky usazenou larvu jepice, která se mi tam dostala s nabranou vodou z chovného rybníčku.
ivo1339 napsal: Importované ryby Limia nigrofasciata z Lake Miragoane .
Koukal jsem na to znovu a mám jisté pochybnosti, protože jiní chovatelé udávají ryby z té lokality výskytu pod specifickým označením, Limia sp. Tiger, které se od L.nigrofasciata odlišují hlavně štíhlejšími tělesnými proporcemi -
www.youtube.com/… .
www.youtube.com/… .
Otázkou tedy je, co jsou ty importované ryby skutečně zač. Na to může adekvátně odpovědět, jedině jejich majitel, pokud je schopen detailním posouzením tento druh správně určit.
Starší reakce
Děkuji. Ty v Opavě jsi samozřejmě taky vítán, kdybys měl někdy cestu!
Přidat reakci
1 ...... [9] ...... 18 19
Zpět na obsah sekce Akvarijní ryby • Zobrazeno 32595x