Divoké živorodky - chov, odchov

Čistě ze zvědavosti neredukovala si v poslední době rostliny?

Mrkni na to druhé video. Tam se předvádí jeden, pak připlave druhý, který vypadá stejně a třetí tam naznačuje totéž, ale je to jenom náznak.
Jak jsem psala, brala bych, že je to degenerativní onemocnění, kdyby tak vypadal trvale, ale ti samečci se pak normálně narovnávají.

Pokud aspoň občas mrkneš do mého deníku, něco takového jako takovou šílenou deformaci, bych tam rozmázla jako lejno na dálnici.
Mně bohatě stačilo, když jsem si všimla, že jeden sameček má po boji vytrženou šupinu a málem jsem do akvária sypala antibiotika. Pokud by se mi v akváriu objevila jediná takhle znetvořená ryba, rozhodně bych sem nasypala mraky fotek a pátrala po příčině.

Edit: Pokoušela jsem se najít na netu aspoň něco o chování těchto rybek, ale skoro nic tam není.
Když se mi podařilo natočit páření, taky jsem si to nemohla ověřit na netu, protože to nikde není.

Jano, takhle ti to dělá jen ten jeden nebo i ostatní? Takhle prohnout tělo se mi nezdá normální.

Rozhodně napíšu, ale už ne do fóra, ale jenom k sobě do deníku.

Neznám tenhle druh rybek. Snad se o tom někde píše. Zapátrej někde na netu nebo v akvaknížkách a uvidíš. To víš, první dojem z videa. Tak ať se daří a byl bych rád, kdyby jsi časem napsala jak to odpadlo.

Naprosto bych to uznávala, kdyby to bylo něco trvalého, ale po chvíli se ten sameček narovná jakoby se nic nedělo.
A kdyby jenom tento, takhle se chovají všichni dospělí samečci, takže podle mínění kolegy 0 by byl na odpis tedy každý jeden dospělý sameček, tzn. veškerá dospělá mužská populace. Přijde vám to pravděpodobné?

Koukal jsem na ta videa několikrát. Upavích oček se mi tohle stalo párkrát a bohužel rybička to nepřežila. Raději jsem sám ukončil její trápení. Když se samec dvoří, vždycky je u samičky. Sama musíte uznat, že na chování toho samce na tom videu je něco, co nepatří do chování zdravé rybky.

Přečetl jste si vůbec, co jsem napsala?

Není to nedorozumění, ale holá skutečnost, která Vás nakonec stejně "dostihne" a teprve tehdy se dostaví prozření . Žel, je to tak, i když je bolestné si to připustit.

Jak jsem napsala, dál se k tomu nebudu vyjadřovat, evidentně došlo k hloupému nedorozumění.

Můžete si mne mínusovat, jak je libo. Za svým slovem si stojím.

Dál no komment.

Nejspíš jsem měla dopsat, že žádný z nich není "postižený", že se po chvíli zase narovná, ale prostě mě nenapadlo, že to bude to první, na co pomyslí někdo, kdo se na video podívá.
Když jsem totiž napsala "chování" předpokládala jsem, že je jasné, že je to něco, co není trvalé, ale že se tak chová v tom okamžiku, kdy jsem ho stihla natočit.

Hloupé nedorozumění, ale ty ryby nejsou postižené. To už bych měla dávno zapsané v deníku. To je něco, z čeho bych byla totálně zděšená.

Bohužel, ten konkrétní sameček na tom není dobře. Má i deformovanou zadní část těla. Izoluj ho v něčem.

, , . U mne by, taková ryba "letěla" ven tryskovou rychlostí!!


Tady je spíš na místě otázka, zda je to pouze sešlostí, nebo spíš nevhodnými podmínkami !

Omlouvám se, ale z těch videí to tak opravdu vypadá.

Mě příjde, že i hůř dýchá.

Takže podle tebe i kolegy 0 je na "odpis" veškerá dospělá samčí populace? Ale no tak.

Nevím tedy jestli je to kvalitou videí, nebo něčím jiným, ale souhlasím, "že je na odpis".

To je naprostý nesmysl, žádný ze samečků není deformovaný.

Tady není co řešit. Na první pohled jasné, že ta ryba je na "odpis" !

Omlouvám se, že zase otravuju, ale potřebovala bych pomoci s identifikací chování samečků Xenotoc doadrioi, které je patrné na videích.
Moje 1. domněnka je, že se jedná o předvádění se před samičkami, ale nikdy jsem ještě neviděla, že by následoval namlouvací taneček ze strany samičky.
A právě kvůli tomu mám domněnku 2, že se jedná o imponování mezi samečky.

Za kvalitu videí se omlouvám, když jsem je natáčela, nebylo to tak tmavé.

youtu.be/…

youtu.be/…

Nevím, jestli to sem patří, ale snad ano.

Před nějakou dobou jsem do akvária ke xenotokám doadrioi přidala dunajské gupky. Vlastně jsem neměla příliš na vybranou, protože jsem rušila Bažinu, kde dunajky žily předtím a protože jiné akvárium nemám, tak jsem to zkrátka riskla.
Do akvária jsem dunajky pustila o polední pauze ve svícení.
Velikostně se mladé dunajky ztratily mezi potěrem xenotok a i když jsem si po několika dnech všimla, že pár dunajek má kousanec na ocásku, nějaké větší třenice nebyly patrné.
Nevím, nakolik jsou gupky teritoriální, ale dunajky se v mém akvária vesměs usadily v "kornoutu" velkého Echinodoru. Pochopitelně se dají vidět po celém akváriu, ale opravdu mi přijde, že si vybraly své teritorium a tam se zdržují nejčastěji.
Xenotoky i ty dospělé si dunajek vlastně nevšímají a do jejich teritoria vůbec nevplouvají, ale ohledně toho mám jistou domněnku.
Listy Echinodoru jsou poměrně hrubé na dotek, malé dunajky lehce proplouvají skrz mezery mezi nimi, ale pro velké xenotoky je to už problém a nedokáží do toho prostoru vplout aniž by se otřely o drsný povrch listů a nejspíš je to prostě odrazuje od toho, aby se jim tam chtělo.
A právě v prostoru velkého Echinodoru se poprvé objevil potěr dunajek. Oproti potěru xenotok je potěr dunajek asi poloviční, jsou to skutečně maličké rybičky, ale nepřijde mi, že by byly v ohrožení ze strany xenotok.
Hlavním důvodem nejspíš je, že své rybky krmím poměrně vydatně, takže nemají potřebu lovit.

V aktuálním Akváriu e-akvarium.cz/… je článek o Scolichthys iota. Zajímavá ryba. Malá, mláďata nežere a snese teploty do 16°C. Říkal jsem si, že do mých akvárií super.
Nejprv jsem přemýšlel napsat autorovi článku nebo hledat ve Vídni, pak jsem si chatoval s Joaem Monteirem z Antverp, kterému jsem zrovna přes víkend dodal Q. atrizona (anabáze popsána v deníku akva s Flamingem) a v minulosti i jiné ryby. Psal jsem mu, že Q. atrizona žerou i artemie, ale preferují "červíkovou potravu" jako mikry a grindal a on odpověděl: "Skoro jako Neoheterandria nebo Scolichthys iota."
Má je tři měsíce, 3 páry a šest mláďat (Rio Chajmaic). Až se namnoží, budeme hledat cestu, jak je dostat do Bratislavy.
Prý jsou to raritní ryby i u nich.
Konec reportu.

Dakujem, informacii si mi dal viac ako som cakal. Teraz to uz cele musim na zaklade poskytnutych informacii premysliet ako by to bolo vramci mojich priestorovych moznosti najlepsie.

........................., rozmyslam dobre alebo je to blbost?

:::::::::::

Tímto způsobem to nedělej a listí do sudu nedávej ! Dělá to "neplechu" a nechci obsáhle vysvětlovat, co vše konkrétně.

Nastartovat a podpořit počáteční rozvoj planktonu lze předem připravenými výluhy z organické hmoty, nebo hnojivy pro hydroponii a to jen malými dávkami. Množství závisí od použité substance, dejme tomu kapka na litr pro daný malý vertikální prostor a přidá se i trocha vody z venkovní louže, nebo akvária. Později to dostatečně, až nadměrně hnojí umístěné ryby.

Jakmile začne účinkem slunečního záření voda v sudu dostávat zelenavý odstín, tak se přidá násada planktonu, což jsou většinou různé druhy dafnií a buchanek, jenže tady je jeden podstatný zádrhel a to, že sud má malou plochu hladiny, na kterou by bylo možné umístit chovnou síť pro plankton, aby bez totálního vyžrání se v tomto chráněném prostoru mohl trvale rozvíjet, množit a čistit vodu od mikroskopických řas s bakteriemi, jimiž se živí a jejichž nadměrné množství za stavu "siničné" vody, rybám vůbec neprospívá, nebo je to přímo zahubí a při větším počtu rybího osazenstva, jsou i v sudu venku občasné obměny vody nevyhnutelné.

Pokud by se po okraji sudu nalepila síťová stěna, tak se dá obsah vody obměňovat nalitím čisté čerstvé vody, kdy se následně znečištěná přebytková voda přes oky sítě a horní okraje sudu přelije mimo sud, pokud to vnější podmínky v umístění sudu dovolí, což se nemusí řešit, někde v zahradě a skleníku, kde to lze kombinovat umístěním sudů a jiných typů nádrží, do např. fóliových a plastových van a zachycená voda se dá po regeneraci znovu použít.

Dalším působícím faktorem v těchto sezónních odchovnách je, vzájemný negativní a na vývoj tlumivý vliv mezi vyššími rostlinami, fytoplanktonem i přisedlými a volně rostoucími vláknitými řasami, takže, se je nutné rozhodnout, zda mít pro zooplankton zelenou vodu u chovaných ryb, bez dalších rostlin, nebo průhlednou vodu s vyššími rostlinami a vláknitými řasami a ryby se přikrmí planktonem odchovaným v jiných nádržích, což se do jisté míry dá kombinovat.

Ve venkovních podmínkách do otevřených - nekrytých hladin, kladou vajíčka různé druhy hmyzu, který se podílí na přirozené úživnosti nádrže o tuto doplňkovou potravu, případně dojde i k ohrožení rybí osádky, některým nevítaným druhem hmyzu.

A neméně závažná otázka zní, jestli má balkón dostatečnou bezpečnou nosnost k umístění více, těch 100 litrových sudů.

Jako základ by tyto věnované informace a můj vzácný čas, mohly stačit.

Vlastní praxe to ostatní, co to obnáší, po čase sama doučí a provozní přístup k dokonalosti vyladí. 0.


Fotky jsem, už tady někde dával, tak přidám něco, co tu mám hned po ruce, možná to budou ty samé, nemám čas to zkoumat a procházet archivy.

Je mi jasne ze sudy idealne niesu, maju malu plochu hladiny, no koli nedostatku miesta tam nieco vecsie mat nemozem. Minuleho roku mi to fungovalo, zrejme rastliny co tam boli stacili dodavat kysliku dost. Vallisneriu som az ku koncu leta pridaval, ked uz odzneli horucavy a teda aj obdobie deficitu kyslika, takze to akoby tam ani neboli. Cely cas sa ryby prepletali v miriophilu. Skor ma zaujimal ten plankton a ako docielit aby sa ho tam vytvorilo co najviac.

No já myslím že by to mohlo fungovat pokud by tam bylo hodně egerie.Ale i s tou Vallisnerií.

Nebude to fungovat, pokud dobře nebude fungovat fotosyntéza... sudy nejsou úplně ideální...

Myslím, že dobrý nápad. Víc ti k tomu řekne 0.

Mimo toto: Mám pár nových videí od posledně.
Quintana atrizona m.facebook.com/…
Phalloceros caudimaculatus reticulatus m.facebook.com/…
Heterandria formosa m.facebook.com/…
Priapichthys nigroventralis m.facebook.com/…

Ahojte, chcel by som sa opitat skusenejsich, ktori davaju od jari ryby vonku. Minuly rok som skusil prvykrat dat skupinku endleriek spolu z platami do 100L suda na balkon. Nahadzal som im tam miriophyllum a sem tam ich krmil. Ku koncu leta som tam este zasadil zopar vallisnerii (na dne bol strk) ktore rastli ako blazon. Sud som rusil na jesen ked voda klesla na 14stupnov. Na moje pocudovanie vsetky ryby boli v (po "rozmrazeni") v perfektnej kondicii, nadherne vyfarbene a oproti tym co boli cely cas dnu ovela vitalnejsie.

Toho roku by som to zopakoval z viacerimi druhmi zivorodiek a viac sudmi no rozmyslal som nad tym zeby som skusil niekedy ked uz ustupia mrazy napustit sudy a nahadzat tam listie. Kym sa voda dostatocne otepli, predpokladam ze uz budu sudy ciastocne zariasene a ze tam bude dost vela planktonu vdaka rozkladajucemu sa listiu. Skusil by som aspon do jedneho suda dat zopar samic (pre zaciatok endleriek) pred porodom ci budu schopne mlade prezit na takto vytvorenej zivej potrave. To je len taky napad, vobec neviem ci by to bolo take jednoduche ako si predstavujem. Aky je nato vas nazor, rozmyslam dobre alebo je to blbost?

... docela dost mladých Skiffia francesae a zítra jedeme do Prahy.
www.facebook.com/…

Kdyby se našel zodpovědný zkušený akvarista s vhodnými podmínkami, mohu věnovat za čokoládu potěr.

SoRex - díky, gracilis, to jsou ony. Gudeu tam teda hledám marně, ale tak já jsem slepá jak patrona, myslela jsem si, že fotím jen heterandrie a mečovky.
0 - dodavatel možná bude mlžit, abych mu nepřebrala kšeft

S přerušovaným pruhem je Poecilia gracilis. Vedle mečovek tam vidím ještě Heterandrii (Pseudoxiphophorus), nějakou molly a gudeu. Pěkný mix.

Ano, je to jiný druh s tím přerušovaným pruhem a z toho hejna by pro mne měly prioritní hodnotu. Mečovky jsou přírodní a o zdroji se lze informovat u dodavatele.

Podle mě je, cena za kus a druhy tomu odpovídají. Jen těch s přerušovaným pruhem jsem si všimla až na fotce, tak jsem si je pořádně neprohlédla, co jsou zač.

Není to odchyt z přírody?

Zdravím z Mexika. Mám takový dotaz, ty rybky na fotce s přerušovaným pruhem - jsou to mladý/blbě vybarvený od těch mečovek, nebo to je jiný druh? A připadají vám ty mečovky jako divoká forma? Prodávají je za sedm pesos za kus na zkrmení, za tu cenu mi přijde nereálný, že by se s tím někdo choval, zvlášť s kanibaly jako heterandria.

Moc děkuji za všechny rady a doporučení. Nerad dávám velké ryby do malých nádrží, takže to vidím nejspíš na trpasličí formosky.

Ad Václav Hriz z Jičína - nedají se na webu najít nějaké odkazy na jeho akvárka? Zkoušel jsem, ale nic nenašel.

Ad větší akvárko: prosím o jména a adresy lidí, doporučujících větší nádrž, předám je Paní. Pro jistotu přiložte i svou fotku. Nerada by omylem zabila nevinné, na místě náhodně se nacházející osoby.

Mám tyhle ryby několik let a teplota je celou dobu 22-až 28 v létě. Množí se stále,jak o život a nějaké degenerativní změny nepozoruji. Ostatně Jirka Ščobák je má mám dojem ode mne.Na ten parapet bych asi dal formosky.Těm by stačila jak velikost,tak teplota.

Mluvili o zimě v Jižní Americe.

Prosím, neoznačuj tento příspěvek OT. Toto je k tématu.

JirkaŠčobák napsal:Rozdíl je ale v tom, že jejich zima trvá jen dva měsíce.
Nechápu, vždyť jsme ve stejném pásmu. Nebo mi něco uteklo?

V Německu mi akvaristé u jiného druhu divokých živorodek říkali, že i ony snesou nižší teploty. I v jejich domovině je “zima”. Rozdíl je ale v tom, že jejich zima trvá jen dva měsíce.
Teoreticky je možné, že prolifiky snesou mnohem víc, než psal Dokoupil. Já neriskoval a držel je v doporučeném rozhraní 20-25.
Na druhou stranu mohou dokoupilovy zkušenosti vycházet z toho, když je při teplotách pod 20 držel někdo celou naši zimu a nedopadlo to dobře. Nevím. Jaké máte zkušenosti ostatní?

Jednu skupinku mám v současné době při teplotě okolo 18stupňů, sleduji je, nehubnou, nejsou apatické, dobře žerou a dokonce tam plave i potěr, ale je pravda že jsou v této vodě cca měsíc, třeba jim to bude dlouhodoběji vadit a budu muset vložit topitko

Nejsem si jist s prolifikami. Norbert Dokoupil píše, že by neměly jít pod 20 a já je pod 20 ani nezkoušel chovat.

"Okenní akvaristika" .... hned jsem si vzpomněl na Václava Hryze z Jičína...to byla jeho disciplína... Formosy jako z praku...

Chladnější voda možná... i když teplou nepohrdnou. Ale samice falcatusů lítaj jak čamrdy a při těch šesti centimetrech menší nádrž? Dělal jsem je ve dvoustovkách ... No nevím ... ono se to vyvíjí nějak rychle od té doby co jsem vypustil vodu... a to to bude teprve tři roky...

V chladné teplotě se výborně daří gambusia affinis, popřípadě mám v chladné vodě i girardinus falcatus, oboje by se mohli vejít i do menšího akvária falcatus určitě a jeden čas jsem choval i gambusie asi ve 22l akváriu, kdyby bylo akva větší ideální by byla teplota i pro skiffia francesae, další z menších druhů do studené vody je poeciliopsis prolifica

Teplota by se hodně líbila retikulátkám (a málokdo pro ně má takové podmínky), ale 24l je pro ně trochu málo. Nedovedeš z toho udělat alespoň 60x40x20? (40 je výška) (potěru retikulátek mám dost)
Když ne, tak formosky.
Fólii ze strany slunce dávat nemusíš, když je tam ta obrostlá terasa.

Jaké nápady máte ostatní?

Větší nádrž parapet a Paní nepustí... Jižní strana. Ale před oknem je velká krytá terasa s trelážemi, od jara do pozdního podzimu hustě obrostlá (chmel, vinná réva), takže toto okno není na přímém slunci, nehrozí přehřívání, ani nekontrolované zařasení. Naopak na zimu se popínavky ostříhají a i při krátkém dni tam jde světlo.

Teplota vody zde kopíruje teplotu v pokoji. Mám to vyzkoušené, dlouhodobě zde skladuji přebytky rostlin v 5-l sklenicích. Jak píšu, ráno většinou 19°C (výjimečně při velkém mrazu klesne k 17°C), přes den vystoupá na 21°C, v létě 21-23°C, maxima při velkých vedrech 24-25°C (relativně nový, dobře izolovaný RD). Intenzita osvětlení se dá navíc v rámci ročních období regulovat výměnou průsvitné fólie na zadní/bočních stěnách nádrže.

Rád bych zde přírodní, zarostlou nádrž bez drátů, kabelů, jen s pravidelnou každotýdenní výměnou části vody. Jednodruhová, maximálně bych přidal pár šneků a nenáročných krevet.