Divoké živorodky - chov, odchov

Neznám :( Aspoň ne podle jména.

Tak to budeš asi znát Pepu Tomance z Brna?

Jirko už se těším na další tvé články, zajímavé čtení a moc hezky napsané, radost číst.

Jinak u prolifik co jsem od tebe v neděli v OV vzal už registruji několik mladých.

Právě jsem zveřejnil blog pro širokou veřejnost o divokých živorodkách: scobak.blog.sme.sk/…

Rozumím ti. Když se mě něco chvíli nemnoží, jsem hned nervózní.
Mám Phallichthys amates pitieri, které Milan Murko dovezl předloni - doslova mi je vnutil, když jsem byl u něj na návštěvě. Od začátku listopadu bydlely v akva v emigraci, kde jsem je krmil sporadicky 1-2x týdně a byly v teplotě 17-19°C. Aktuálně je krmím v kouli na západním okně, pak půjdou do IKEA boxu. Klepu na dřevo - žije mi všech šest kusů.

To jsou dobré zprávy, já málem o phalloceros caudimaculatus reticulatus LA ROSADA PARAGUAY přišel zbyla mi v létě jen malá skupinka a tuším že tam byla jedna nebo dvě samice, přesně už nevím, ta porodila a zrovna před chvilkou jsem cistil akva s mláďaty, ty mají už kolem 2,5cm a je tam 7samic a 9samcu, což mi udělalo radost, také se mi narodilo 8ks Xenoophorus captivus BLEDOS MEXICO 2010 můj prvoodchov, mláďata Cnesterodonu taky pěkně rostou a Quintana atrizona rovněž, přestali se mi teď množit phallisthys tico a phallisthys quadripunctatus Panama 2017, snad je to jen dočasný jev, pořídil jsem si i nový druh do sbírky phallisthys amates, a živorodé jehly tam se ale peru s velkým úskalím, před několika málo týdny mi od glasera přivezli tři páry micropoecilia picta RED všechny prospívají a předvádí se před samičkama mohl by se tudíž take povýst do budoucna odchov. Limia tridens se mi po krátké pauze začali opět množit což je dobře. "stroj na mladé" alfaro cultratus jedou jak o zavod, porody mají velmi početné a úmrtnost téměř nulová naštěstí je o ně zatím zájem tak mi to nevadí.

SoRex napsal: X. pygmaeus bych s nimi do jedné řady nedával. To je velmi snadno chovatelný druh.
To rád slyším, protože jsem si minulou sobotu donesl pár .

Jinak:
1) Začaly se mi množit Poecilia salvatoris, vidím minimálně 6 mláďat různého vzrůstu najednou. Asi žerou mláďata bezprostředně po porodu, ale co se trochu vzpamatuje, dál nenapadají. Začíná se mi tvořit juvenilní skupina, časem, jak dospělé ryby na mladé přivyknou, to snad bude lepší. Každopádně je asi budu schopen držet delší dobu (klepu na dřevo).

2) Mám docela dost potěru Phallichthys tico .

3) Konečně se mi zase začaly množit Poeciliopsis prolifica - vidím několik mláďat.

4) Mám dost potěru Limia perugiae a Phalloceros caudimaculatus reticulatus.

X. pygmaeus bych s nimi do jedné řady nedával. To je velmi snadno chovatelný druh. Montezumae, nezahualcoyotl a alvarezi jsou, co se obtížnosti týká, srovnatelné druhy. Mají větší nároky, než helleri, ale zase takový akvaristický vrchol to není.
Nepříznivé podmínky se na jejich vitalitě projeví opravdu postupně až v dalších generacích. Nemusí s nimi být žádný problém, pokud má chovatel k dispozici správnou vodu. V opačném případě je to trochu boj a nikdy nesmí slevit z jejich nároků. Jak říká přítel Libor Balnar; "člověk je musí opravdu moc chtít, a pak to s nimi jde".

V tom máš pravdu mám teprve druhou generaci, čeho jsem si všiml je ze poměrně chytají čerstvý potěr, po té co jsem je začal umisťovat do porodničky tak se stav mladých zlepšil.

Na recenzi je máš příliš krátce Luboši. Pokud montezumy nemají perfektní podmínky, tak časem chřadnou a jejich kondice se zhoršuje. V dalších generacích jsou slabší, ztrácí na kráse i vitalitě, až nakonec chov zanikne. Nádrže s tímto druhem, nutno nadkrýt, protože tyto mečovky velmi dobře a vysoko skáčou.

Z mecovek chovám a odchovavam tyto druhy: xiphophorus montezumae RIO TAMASOPO, xiphophorus nezahualcoyotl OCAMPO, xiphophorus pygmaeus, xiphophorus alvarezi RIO DOLORES GUATEMALA, všechny druhy když porovnám mezi sebou mají podobné podmínky v běžné rybarne, teplota mě kolísá 20-25stuonu, zda se v domě topí či nikoli, tak že xiphophorus montezumae nemají dle mých zkušeností zvláštní nároky. Luboš

Dneska z burzy v OV Skiffia francsae

No špatně jsem to pochopil, tak snad se zadaří a seženeš

No ide o to,že ten obchodník ich nemá.Od koho by ich zobral neviem.Napísal mi len vraj sa odchov nepodaril.Konkrétne pána nepoznám ,neviem či ich má i on alebo len od niekoho berie.

Držím palce, až rozmnožíš (jakože tobě se to určitě podaří), tak stojím ve frontě na potěr

Od včerejška mám jeden pár Xyphophorus pygmaeus, testuju je .
Loni je na Slovensko od Glasera dovezl Zdenek Pichlík. Prý se mu v Dunajské Strede velmi dobře množí (nenabízel je na burze poprvé). Choval je i při teplotě 17°C.

Alespoň jde vidět, že chovateli není jedno do jakých podmínek ryby půjdou. Tím nemyslím, že bys jim Radovane neuměl dát to co potřebují. Zkus to s ním více probrat, držím palce jsou to krásné ryby.

No, není to obyčejná "hellerka". Vyžadují dobře prokysličenou vodu s minimem dusíkatých látek a pH kolem 8. Pokud jim to nedopřejete, výrazně klesá jejich vitalita. Mají rády silnější proudění vody a větší (delší) akvárium. To sice není podmínkou, ale jen tak předvedou co umí.
Ovšem, že by si s ní neporadili akvaristé po 40 letech praxe - to by museli být opravdu ňoumové

Ahojte.Dopytujem sa momentálne po X.montezumae - predajca od ktorého ich chcem tvrdí,vraj sú problémové a nevie zohnať odchov.Stretli ste sa niekto s tým,že by montezumy potrebovali v chove niečo extra alebo mali špeciálnu požiadavku? Zdá sa mi,že ma od nich predajca odhovára a neviem prečo.Vraj s nimi majú problémy i chovatelia čo sa akvaristike venujú 40 rokov.

zelenakapusta napsala: Nepředpokládám, že právě vy byste tomu věřil, ale tento týden obden vodu měním z toho či ono důvodu, takže koncentrace toxicity by měla už klesat.
Není důvod, aby tomu nevěřil.

Nepředpokládám, že právě vy byste tomu věřil, ale tento týden obden vodu měním z toho či ono důvodu, takže koncentrace toxicity by měla už klesat.

Teď jste odhalila "prameny" příčin, které se "slily v potok" následků. Vyspělí samci, jako první svým chováním signalizovali otravu a bylo to nejvyšší varování pro záchranu druhu.

Odkalení, očista filtru a klidně totální výměna vody pomůže, ale více otravou postižené ryby nemusí přežít.

Organizmus mladých samců i samotných samic může vzdorovat déle a nemusí se to viditelně na těle deformací projevit. Smrt má následně náhlejší průběh, jako by z čista jasna.

Paví očka vydrží o něco víc, než gudeje a společně je mívám pouze přes léto venku v zahradním rybníčku, kde to bez negativních následků funguje, ale doma v akváriu to nedoporučuji, takto kombinovat.

Vydatné krmení velmi rychle kazí kvalitu vody - to zdůrazňuji ! Klidně u citlivějších ryb vyměním vodu i třikrát v týdnu a pokud to z nějakého důvodu zanedbám, tak o mnohdy velmi cenné druhy přijdu, to mi, již nepomůže vztek, ani pláč za mou nedůslednost a zanedbání zásad - osobní disciplíny.

Ještě dodám, že v případě úhynu většího plže a kolikrát i ryby, je znehodnocení vody ještě markantnější.

Ohledně agresivity Xenotoc já nevím, fakt nevím. Ano, jsou tam nějaké vnitrodruhové třenice, ale vůči vlastnímu potěru, dunajkám i jejich potěru projevují spíš zvědavost než touhu po sežrání. Mít plný stav neonek, to bych se o potěr dunajek už obávala, neonky jsou docela potvory.

Ale ta krotkost mých Xenotoc může být založena - jak jsem tuším zmínila ve svém deníku - na vydatném krmení, které je ovšem nezbytné, aby byla dostatečně vysoká produkce detritu a přísun živin pro rostliny.

Co se mě týká, nepřijde mi, že by přidání dunajek skokově zvedlo hladinu dusičnanů, bylo jich na to málo - 13 polodospělých rybek a první potěr se objevil po více než měsíci, kdy samotné Xenotocy stihly už zvýšit vlastní počet.

Pokud něco skokově hnulo s chemismem, nejspíš to byl opravdu rozklad ampulárie, vytáhla jsem už jenom prázdnou ulitu, její mršina se už zcela rozložila. A je možné, že jsem tomu nasadila korunu já sama když jsem minulý týden jako chuťovku pro rybky rozmačkala asi 10 šneků a následně jsem dala ještě okurku pro šneky a ti se mi ze dna nastěhovali na ně, takže o dno nikdo nepečoval.

Možná, že každá ta věc sama o sobě nic neznamenala, ale v součtu to je už malér.

Edit: Opravdu jsem se obávala toho, že se mi Xenotocy budou mezi sebou řezat a budou zlé i na dunajky, ale ukázalo se, že jsou to hotoví beránci

Pokud to bylo tím, že jsi přidala gupky, tak o tom na netě (i zahraničním) bude minimum informací, pokud vůbec nějaké. Kdo totiž má populaci xenotok, nepřidává k nim jiné ryby (obává se agresivity, standardně má každý druh v samostatné nádrži, atd.), takže to nemá jak zjistit. Nevím o nikom jiném, kdo by k nim dal gupky. Co jsi udělala ty, ukázalo, že to jde. Jenže to podle mého odhadu současně způsobilo zvýšené množství dusičnanů a nastaly aktuální problémy.

Mě by to z mých zkušeností nenapadlo. Ale stejně jako ostatní jsem si nemyslel, že to je v pořádku a zeptal se Milana Murka, který má tyto ryby od roku 2012. On to zná v situaci, když dlouho nemění vodu a překrmuje (Milan má tolik akvárií, že občas nepozoruje, jestli všechno ryby hned skonzumují). Ty jsi v krmení pečlivější, ale podle mě jsi prudký nárůst dusičnanů dosáhla těmi gupkami navíc (ještě bych čichl do filtru). Dobře, že pozoruješ, žes udělala video a nastartovala tuto diskusi. Přestože to dopadlo jinak, než jsi čekala.

Edit: Petrl asi nepřekrmuje (což je zřejmě zásadní pro udržení hladiny dusičnanů na přijatelné míře) a drží dlouhodobě xenotoky v monokultuře (asi). Takže jeho procesy budou pozvolné a tyto problémy nezná.
Edit2: On má X. eiseni. Je to příbuzný druh, ale roste větší a může být možná trochu odolnější.

Ale co ještě dál rozebírat?
Ano, uznala jsem, že to není to, co jsem čekala.

Důvody proč jsem měla chybný odhad:

1.Celý týden jsem hledala na netu videa a články o chování daného druhu - nic k tomu, co se dělo jsem nenašla.

2. Celé se to odehrálo velmi rychle a zlomově, v tomto případě skoro doslova a bez jakýchkoli varovných příznaků. Do akvária civím den co den, nic nic a ze dne na den jsem viděla něco takového. Tak mě napadlo, že je to druh chování, který ještě neznám, protože když jsem si toho všimla poprvé a v následujících dnech, samečci se po chvíli zase narovnávali.

3.Teď když jsem teda vzala to, že je to otrava, nechápala jsem tu podivnou selektivnost. Postiženi jsou výhradně zcela vybarvení samečci jednoho ze dvou druhů, které v akváriu mám. Že jsou určité druhy více nebo méně citlivé na to nebo ono, to mi bylo jasné, ale že byl v dané citlivosti rozdíl ještě mezi pohlavími, o tom jsem nikdy neslyšela i když globálně - jak zmínil Jirka - je vyšší odolnost samiček vlastně logická, jsou zachovatelkami druhu. Ale vidět to na vlastní oči je opravdu hodně šokující.

4. Pátrala jsem na netu ohledně deformací páteře, ale zase jsem nenašla nic, co by se podobalo tomu, co se děje v mém akváriu.
Běžné je zakřivení dolů, to se třeba stává samičkám, které jsou servané po porodu. Nebo jsem našla zakřivení do stran, které je způsobeno špatnou výživou. Ale vůbec nic jsem nenašla o zakřivení směrem nahoru. Samozřejmě, že jsem prohledávala české stránky.

Čím víc nad tím přemýšlím, tím víc si myslím, že šlo o nárazový nárůst dusičnanů. Ve stejně velkém akváriu, jako zelenakapusta a bez filtrace, mám takovouto populaci - video www.facebook.com/… Je fakt, že poslední rok měním vodu docela pravidelně, nicméně na začátku léta byl měsíc, kdy jsem nevyměnil vůbec, občas nevyměním dva týdny a často to je jen 10%. Doteď jsem považoval tyto ryby za velmi odolné (v akváriu je permanentně trocha sinice, hnily tam stonky epipremna a kořen), ale možná je to proto, protože jsem jim nikdy neudělal náhlou prudkou změnu k horšímu. Všechno to byly pomalé, pozvolné změny.

Záhada, já chovám Xenotoca eiseni od roku 1982, tj. 37 let,mých cca 40 stávajících kusů jsou potomci jediného páru z té doby, za tu dobu jsem podobné zalomení samce zaregistroval pouze
1 x, ale byla to vývojová vada od narození a samec normálně dožil.

Nevím. Možná je dorost nějak hormonálně chráněný. Možná samotné zlomení způsobí nějaké "namlouvací/konfrontační pohyby", které nedospělí samci nevykonávají.

P.S. Samice mají logicky jiné hormony. Takže, pokud je to ovlivněné hormony, má logiku, že se jim toto neděje. Co se gupek týče - prostě jako druh budou (asi) odolnější. Kdyby sis mohla čichnout k vodě, ze které jsem je v roce 2007 lovil, pochopila bys .

P.P.S. K lámání na kterou stranu: Nevím.

Ale proč tedy nejsou postiženi všichni samci, ale výhradně dospělci?

Edit: a proč se lámou na druhou stranu než je tak nějak přirozenější?

Přesně, co napsal Milan Murko - děje se mu to jen u samců a zřejmě jen dospělých. I já měl podobně zlomeného jen samce.

Napadá mě, co říkali němečtí akvaristé, když jsem si bral Micropoecilia picta: Pokud klesne teplota na 18°C, začnou hynout samci. Ergo - pohlaví u některých druhů ryb nemusí reagovat na zhoršené podmínky stejně. Má logiku, že samice budou ty odolnější.

zelenakapusta napsala: ........Je možné, že to, že jsem si její smrti z důvodu nízké zimní aktivity nevšimla, a její tělo se stihlo rozložit, způsobilo nerovnováhu v chemismu akvária?
100%, mě zahýbala uhynulá ampulárka s vodou ve 240litrovém akváriu.

Pokud je ale situace natolik dramatická, jak je možné, že se to projevilo výhradně na dospělých jedincích jednoho druhu a jednoho pohlaví?

Konkrétní odpověď: Kupodivu ano. Každý jeden druh divokých živorodek je specifický, každý má určité know-how, na které je třeba přijít, aby chov dlouhodobě fungoval. Někde je to tvrdost vody, někde čistota vody, jinde velikost akvária a strava. Toto je poprvé, co vidím ve větší míře problém u X. doadrioi způsobený (asi) dusičnany. Není vůbec od věci zjistit, co ty dusičnany zvedlo. Pokud to náhodou dusičnany nebyly, je třeba hledat dál. U divokých živorodek je to stále do jisté míry výzkum. Každý, kdo je v budoucnu získá, si takovouto diskusi rád přečte.

Edit zelenakapusta: I ta uhynulá ampulária mohla přispět.

I to je možné.

Co se týká šneků, tak poslední dobou každý týden odebírám jedince s nejhoršími ulitami, naposledy to bylo cirka 20 šneků.

Jinak, zrovna když jsem kontrolovala umřelce, našla jsem i prázdnou ulitu jedné z ampulárií. Koupila jsem obě plně vzrostlé a měla jsem je téměř rok, je možné, že uhynula prostě věkem?

Je možné, že to, že jsem si její smrti z důvodu nízké zimní aktivity nevšimla, a její tělo se stihlo rozložit, způsobilo nerovnováhu v chemismu akvária?

Řekl bych, že to už by se mělo rešit jinde. Nebo u divokých živorodek se dusičnany zvyšují nějak jinak, než u jiných ryb? Původní dotaz byl zodpovězen a pokud má zelenakapusta potřebu to dál řešit (což asi nemá, když případ uzavřela), má k tomu příslušné vlákno...

To samo o sobě nevadí. Mám u svých xenotok podobná množství a zlomeného samečka jsem měl dosud jen jednou. Zelenakapusta nějak výrazně zvýšila množství dusičnanů, ale šneky tam má v podobných množstvích stále, takže ti to podle mě neudělali (akvárium je na ně zvyklé). To, co způsobilo překročení hranice, bylo něco jiné.

Prosím, zruš své OT. Řešíme, proč má zelenakapusta tuto situaci a i případná úvaha o šnecích do této diskuse patří.

Za mě i to velké množství okružáku moc nepřidá na kvalitě vody.
rybicky.net/fotogalerie.php…

Moje hluboká pokorná omluva pro 0.
Případ uzavřen.

Milan Murko napsal:
“Moj názor: Zlé podmienky, veľa dusičnanov vo vode, mne sa to tiež stane, ked dlho nemením vodu a prekrmujem a to mám výkonné fitre. Ale skor sa ohnú opačne. Zaujimavé je, že u samíc sa to nedeje.”

Následně jsem s ním konzultoval, že se tvoji zas vrátili zpět. Milan napsal, že když se jemu ohli, nevrátili se. Ale: Možná - a to je moje teorie - jsi je zachytila ve stádiu ohýbání. Možná se po prvních ohnutích vrátí ještě zpět. Možná ne všichni ohnutí přežijí.

Je otázka, kde se ti berou dusičnany, když tam máš tolik rostlin. Napadají mě dvě možnosti:
1) Hromadí se ve filtru a přes něj se vypouští do akvária. Já filtr nemám, tak jsem na tom paradoxně lépe.
2) Gupky, které jsi přidala, ti skokově zvýšily množství dusičnanu. Já vlastně nikdy neudělal, abych xenotokám přidal ryby, takže se mé akvárium a vegetace v něm s dusičnany vyrovnává plynuleji.

Každopádně je to pro mě a všechny, kdo X. doadrioi mají, dobré varování, na co si dát pozor (já dosud registroval jen jednoho takového samce a myslel si, že to je genetické). Něco nové jsem se dozvěděl.

P.S. Nedávno jsi psala, že ti submerzní listy S. platyphylla rostou nad hladinu - to vlastně taky muže být dukaz vysokého množství dusičnanu.
P.P.S. 0 měl pravdu. Jeho kritika ti nebyla příjemná, ale kdyby sis toto nechala pro sebe, nepřišli bychom (asi) na příčinu.

V deníku jsi celkem kritická k odpovědím na fóru, ale asi měli chlapi pravdu, protože vidím, že už píšeš o úmrtí.

Pokud to pomůže, samečci, u kterých jsem si tohoto všimla, jsou ti největší a nejlépe vybarvení. U menších nebo mladších nic. Ani u samiček nic.

Ať tak nebo tak, v mém akváriu je jakýkoli odlov nemyslitelný. Zmasakrovala bych si veškerý porost.

A musím dát za pravdu Pavlovi-O-. Nenechat toho samce trápit-usmrtit a do tobogánu. Mám tyhle ryby a spoustu dalších divokých živorodek léta a takhle zdeformovaný samec do nádrže nepatří.Ti ostatní ho ubijou už jen kvůli vnitrodruhové agresivitě xenotoc.Amen

Zjišťuju názor Milana Murka, který tuto populaci vylovil v Mexiku v roce 2012. Napíšu.

Je spousta videí, kde lze vzhled a chování druhu opticky porovnat.


www.youtube.com/…

Nikdy jsem to nepozoroval. A máš moji populaci.
Tím neříkám, že ti nemohou dělat něco, co já neviděl, ale je to docela neuvěřitelné/překvapivé a nedivím se ostatním, že reagují, jak reagují. Kdybych byl na tvém místě, bral bych to jako logickou skepsi, nedeptal se, nehádal se, pozoroval dál a dal informaci za pár dní. Protože jestli ti toto dělají zdravé ryby, je to něco, co mnoho akvaristu nepozorovalo (jestli nejsou zdravé, potřebuješ stejně zjistit víc).

P.S. Napadá mě, jestli se samečci nepoprali, nemlátili do sebe ocásky a nenalomili si ocasní páteř, takže se při imponování takto prohnou.
P.P.S. Za dobu, co je mám, se mi jednou objevil jeden sameček, který měl podobnou deformaci ocasní ploutve trvalou. Nedokázal se narovnat a byl podle toho poznatelný.

No mě napadlo jestli si těm rybám nemohla narušit teritoria. Třeba si takhle určují nové (jen nápad ale třeba je to blbost).

Ne nijak markantně, ale odebrala jsem Bacopu caroliniana, kterou jsem měla u předního skla, takže se to tam vizuálně poněkud uprázdnilo. Ale reálně je akvárium natřískané rostlinami.