Čím hnojit?
zervan napsal: V inom akváriu (nie u mňa doma) ju máme a tam je nádherná, veľmi veľký rozdiel vo vzhľade. Rozdiel akvárií je hlavne v substráte, tak hľadám rozdiely z chemického hľadiska
To je nízkoteplotně vypalovaný jíl? Jestli ano, tak je problém možná v nějakém(nějakých) stopovém prvku - případně půdní reakci(písek okyseluje). (Za předpokladu, že to je opravdu jediný rozdíl.)
zervan napsal: Ale chloridy, to neviem koľko by ich malo byť konkrétne ako minimum. Spomínam si z čias, keď som nepoužíval RO, tak sa mi nedarilo s Cabomba piauhyensis - pripisoval som to tvrdej vode. Akonáhle som začal pridávať HCl na zníženie alkality a pH, začalo sa jej dariť, dokonca som ju mohol pestovať na matici nezakorenenú. Teraz som si spätne zrátal, že som pri výmenách vody dolieval vlastne vodu s obsahom až cca 70 mg/l Cl-. Keď som časom prešiel na RO a prestal používať HCl, už mi na matici chcípala a musel som zasadiť normálne a nebola to žiadna sláva, rástla pomalšie a strašne veľa "vzdušných koreňov". Môže to byť zhoda okolností, ale vŕta mi to v hlave...
Tak som spravil experiment, začal opäť do prilievanej vody pridávať HCl a Cabomba piauhyensis / furcata sa zjavne spamätáva. Keď som spätne analyzoval údaje z meraní, všimol som si ešte iný rozdiel - pH. Asi teda ani nejde o chloridy, ale možno skôr o pH, táto Cabomba chce asi pH nižšie ako 7? Nejde jej primárne ani o obsah CO2 (prv som mal o dosť viac, až nebezpečne, ale aj podstatne vyššiu alkalitu, teda pH nad 7 a nerástla), ani o alkalitu / tvrdosť (po prechode na RO sa znížila, ale to už som dával úspornejšiu dávku CO2 - tiež nerástla). Rástla mi len keď bola buď alkalita veľmi nízka (a aspoň nejaké CO2) alebo veľa CO2 (a nie vysoká alkalita), teda keď bolo pH do 7.
Tiež som hľadal a našiel v súvislosti s nadbytkom nanajvýš zmienku o rozsievkach (diatoms, napr.
www.advancedaquarist.com/…), i v pokynoch k testu sa píše o nich. Bol som zvedavý aj na to, či nemám nedostatok kremičitanov v akváriu, ale to zjavne nie (ak teda iní nemajú bežne výrazne viac).
Fotky problematických rastlín nemám, pretože proste zhnili (napr. ten Pogostemon - aj helferi, aj erectus). Alternantheru 'Rosanervig' mám (fotka je aj v profile v zozname rastlín
rybicky.net/nadrz/19205/k109551.jpg, teraz je na tom ešte o dosť horšie, ale to kvôli nedávnym problémom s poklesom živín na nulu) - ona síce rastie, ale zle. V inom akváriu (nie u mňa doma) ju máme a tam je nádherná, veľmi veľký rozdiel vo vzhľade. Rozdiel akvárií je hlavne v substráte, tak hľadám rozdiely z chemického hľadiska
Nikdy jsem nečetl, ani neslyšel od žádného fyziologa, že by nadbytek křemičitanů byl škodlivý(nepočítáme-li půdní reakci, podporu konkurenčních organismů). Naopak, nedostatek křemičitanů způsobuje imunitní problémy(některých) rostlin. Navíc, v kořenovém systému jsou bariéry, které mimojiné zamezují nadměrné distribuci některých těžkých kovů, a mají rovněž vliv na rozmístění křemíku.
Oxidy křemíku písku jsou obtížně rozpustné, většina křemíku v rostlinách, vodách je amorfní křemík, opál, biopolymerní - to množství, které jsi naměřil by mohlo být způsobené kumulací, například i díky rozsivkám.
Detailní fotky vad rostlin by pomohly možná více.
Dostal som JBL test kremičitanov, tak som pre zaujímavosť zmeral vodu: v akváriu som nameral 1,8 mg/l, podľa JBL je to trochu viac ako je dobré. Rozmýšľal som, či sa tam mohli dostať z kremičitého piesku, krmiva alebo máme veľa vo vodovodnej vode, tak som ju zmeral - vo vodovode je cca 2,5 mg/l. Keďže do akvária dávam len 1/3 vodovodnej vody (a zvyšné 2/3 RO), tak sa zdá, že mi v akváriu rastú. Pre istotu som zmeral aj vodu z RO a kremičitany sú tam nemerateľné nízke.
Nezisťoval niekto náhodou, ako je na tom s kremičitanmi? Stále pátram, čo sa niektorým rastlinám v mojom akváriu nepáči, napr. Alternanthere alebo Pogostemonu. Ešte skúsim v externom akváriu zmerať, tam je JBL Manado a nie kremičitý piesok.
Starší reakce
Zdravim,pouziva nekdo,pro micro hnojeni,Miller Microplex?
Časem na to přijdeš.
Chybí ti ale základ k nějakému experimentování s hnojivy a to CO2.
Čo sa týka dusíka, ktorý dodávam, ten je minimálne zčasti v amoniakálnej forme (tropica). Navyše ho pridávam pomerne málo (2,6 ppm NO3 týždenne). Keď si predstavím, aké množstvá dusičnanov tu niektorí EI akvaristi sypú do nádrží, prípadne nešťastníkov, ktorí majú 50 ppm NO3 v zdrojovej vode a ide to, predpokladám, že v tom problém nebude. Rovnako je to s horčíkom. Aj keď bez empírie je ťažké vylúčiť čokoľvek.
V nasledujúcej etape asi začnem znížením dávkovania draslíka, tak ako radí vaaclav. Aj keď rastlinám sa to páčiť nebude, ak nastane zlepšenie v oblasti rastových vrcholov, budem aspoň presnejšie vedieť, kde hľadať problém (dusík, vápnik, horčík).
Jo, ta může být taky potvora v nevhodné vodě.
No, možná bych se podíval ještě na kořeny, a pak eventuálně lokálně přidal trošičku méně rozpustného vápníku do substrátu... ale můžeš si to tím řádně "pohnojit", obzvlášť je-li problém jinde(nehledě na to, že samotné vytažení se jí líbit nebude) - těžko říct, jestli ty nekrózy jsou předchozím nedostatkem draslíku.
(A kdyby tam nebyly ryby, zkusil bych ještě čarovat s NH4NO3...poměry dusíku, ale to je bez záruky ještě více, jestli to ovlivní vstřebávání správným směrem). Eventuálně zkus ubrat hořčíku, jestli to nepomůže.
Ještě nad tím zkusím popřemýšlet, ale nejlepší je si to zkusit osobně.
Áno, aj plné akvárko Ceratophyllum demersum má svoje kúzlo
Některé rostliny ti prostě neporostou nijak úžasně, tak bych je radši dal pryč a zkusil něco jiného.
Tá rastlina rastie rovnako od začiatku, tzn. cca 6 mesiacov. Mladé listy sú deformované ale vždy sa nakoniec nejako zrovnajú a narastú do normálnej veľkosti. Nemení sa nič, iba som začal pridávať ten bór (3 mesiace) a vápnik (2 mesiace).
Tie škvrnky na listoch sú nekrózy, prejavujú sa hlavne na starších listoch a iba na tomto jednom druhu rastliny.
Já jsem to nikde nevyčetl mám to z vlastní zkušenosti. Draslíku je v Kno3 a KH2PO4 dost. Jakmile jsem přidával ještě draslík dopadl jsem podobně jako na obrázku. Hnojivo stále ubírám a roste to stále dobře.
Ak to vaaclav myslel v súvislosti s vápnikom, logiku to má. Inak aj ja upravujem dodávanie makroživýn v porovnaní so spotrebou rastlinami v prospech draslíka, vzhľadom na produkciu dusíkatých a fosforečných zlúčenín rozkladom krmiva tak, ako to uvádzaš.
Okrem kyseliny je zdrojom bóru v hnojení tropica Plant Growth Specialised a to v množstve cca 0,002 ppm týždenne, takže sumárna hodnota je cca 0,01 ppm týždenne. Testoval som aj množstvo 0,02 ppm týždenne a nepozoroval som ani náznak zmeny k lepšiemu. Vyššie som nešiel lebo síce fyziológiu okolo bóru do hĺbky neovládam ale viem, že rozdiel medzi užitočnou a toxickou koncentráciou pre rastliny je malý, takže som nechcel riskovať. Navyše vzhľadom na môj prístup k akvaristike sa snažím množstvo dodávaných hnojív držať na minimálnych a nie na optimálnych hodnotách.
No, máš samozřejmě taky část pravdy. Ono je to bohužel příliš komplikované, ony vyšší koncentrace draslíku se nemusí vůbec projevit, ale...
www.flowgrow.de/…
Tipnul bych si na vápník(ale možností je více) a pH půdy. Ale asi to nebude tak příliš jednoduché, ta rostlina vypadá asi na celkem potvůrku občas - a já ji nemám.
BTW: Ty tmavé fleky na starších listech jsou řasy, nebo nekrózy? A rostla některá ze zmíněných rostlin dříve dobře?-Co se změnilo?
Nerozumiem, prečo tu tak často viacerí nahovárate znižovať draslík. Na zahraničných fórach to býva skôr naopak (napr. zaujímavá debata je tu:
www.aquaticplantcentral.com/…). Akú koncentráciu K vo vode konkrétne odporúčate? Ja sa snažím držať cca 10 - 20 mg/l, čo týždenne v mojom prípade znamená pridať za týždeň až 10 mg/l (dusičnanov a fosforečnanov naproti tomu úplné minimum, tie sa vytvárajú s krmiva). Ak uberiem, hneď sú diery v listoch.
Larix: Koľko bóru sa pridá týždenne v súčasnosti? V tej tabuľke to nie je, je tam len 0,008 mg/l extra z kyseliny, ale nie z mikroprvkov. Ja pridávam týždenne 0,040 mg/l, v tvrdšej vode aj viac. Debata o bóre:
www.aquaticplantcentral.com/… No jo, len ono stačí, keď jeho dávku znížim o 20% a mám diery v listoch. Plus sa zníži spotreba dusíka a ten zas vybehne nad 10 ppm, čo kvôli rybám nechcem. Predpokladáš, že ten draslík blokuje príjem vápnika? Ešte ma napadlo, či to nebude predsalen tým bórom a jeho zhoršeným príjmom kvôli vyššiemu pH...
Asi bych přestal přidávat draslík.
0 12.04.2015 12:03 larix [1420] Zdravím, mám otázočku na skúsených "hnojičov"
Na fotke je deformácia mladých listov Nesaea pedicellata. V miernejšej forme sa prejavuje aj na Hygrophila corymbosa. Skúšal som pridať bór, no bez výsledku. Rovnako prihnojovanie vápnikom nemalo za následok zlepšenie. Ostáva mi skúsiť molybdén. Otázka je, môže byť táto deformácia spôsobená ešte niečim ďalším? Aktuálne hodnoty dávok hnojív (pre zhodnotenie prípadného vzájomného blokovania príjmu prvkov) sú medzi fotkami v prezentácii, pH v nádrži je cca 6,8-7.
Za zmysluplné odpovede ďakujem.
Tak jsem to mínil. Jako sekundární adaptaci na vodní prostředí. Šídlatky však nejspíš asi "z vody nevystoupily".
... nějaké obecné základy budou podobné, když se drtivá většina vodních makrofyt vyvinula ze suchozemských rostlin...
A nepředcházelo tomu to, že terestrické rostliny nejprve "vystoupily z vody", (aby se některé z nich pak do vodního prostředí vrátily)?
Tohle udela Clonex s listem fialky:
rybicky.net/k/forum/653317.jpg
A proc ty koreny nejsou v te seriznute casti, jak je to normalni? Pac ve vode ten gel spatne drzel a zustal predevsim v miste hladiny. Ono se to ma namaznout a opatrne dat do substratu, takze ten gel na tom zustane, coz se ve vode stalo jen u hladiny. Je to jedna ze 6ti, mam 5 dalsich se stejnym vysledkem a rozdil v korenech oproti normalu jiste je, pujcim si z webu fotku bezneho stavu:
saintpaulia-africkefialky.websnadno.cz/… zervan napsal: ...no zväčša sa týkajú suchozemských rastlín.
Odkazy na konkrétní nároky konkrétních druhů vodních rostlin se špatně vyhledávají, obzvlášť bez databází...tak si většinou dovolím používat i tyto... nějaké obecné základy budou podobné, když se drtivá většina vodních makrofyt vyvinula ze suchozemských rostlin.
zervan napsal: ...takže chloridov je menej ako 5 mg/l a sodíka je menej ako 2 mg/l. Keď používam 2/3 RO, tak uvedené hodnoty treba vydeliť troma, čiže vo vode mám prakticky len stopové množstvá sodíka a chloridov. Čo som si všimol, mnoho ľudí hnojí nejakým chloridom, napr. KCl alebo CaCl<sub>2</sub>, a tak majú oveľa vyššie hodnoty chloridov. Možno je ich u mňa nedostatok? Alebo ich bežné krmivo obsahuje dosť?
Koncentrace 1 mg.l-1 mi přijde jako dostatečná. Většinou jsou jako minima uváděné nižší hodnoty.-A to se stále bavíme jen o vodě samotné(krmiva a hnojiva také obsahují dost).
Sodík opravdu řešit nemusíš(ledaže by byla nějaká rostlina na něj náročná, tipuji, že výhodu bude možná poskytovat Valisneriím), chlorid.ionty jsou potřebné většinou tak v řádu koncentrací mikroprvků - někteří by to mylně možná odvozovali podle obsahu sušiny rostlin, ale to je zavádějící kvůli kumulaci a selekci prvků těmito živými otevřenými systémy. Čím rychleji rostliny porostou, čím více dalších hnojiv používáš, tím vyšší bude potřeba i těchto iontů, takže není nic jednoduššího než zkusit jak se změní růst u tvých rostlin přídavkem solí.
kfrserver.natur.cuni.cz/…
ekotoxikologie.sweb.cz/…
humanitas.cz/…
www.projekt-trojlistek.info/…
Re: Sid, Designer
Já bych si nechal líbit i nějaký domácí kit pro výrobu GMO.
Ackoli mne konopi jako takove nezajima, zajima mne co s tim lidi delaj, aby to dobre rostlo, pac kdyz ma neco takove vyuziti jake ma, pak se vyviji a bada jak na bezicim pase, a nejaka zelenina bude mit vzdycky zpozdeni, bude vzdycky az druha.
A tak se stalo, ze mam doma uz nejaky ten patek
www.growthtechnology.com/… , je to dobra silenost
.
1 08.04.2015 20:04 Sid [6685] - Rostliny Vďaka za odkazy, celkom ma niektoré zaujali (pomôže aj pri problémoch v záhrade), no zväčša sa týkajú suchozemských rastlín.
Medzičasom som sa dozvedel rozbor tunajšej vody, takže chloridov je menej ako 5 mg/l a sodíka je menej ako 2 mg/l. Keď používam 2/3 RO, tak uvedené hodnoty treba vydeliť troma, čiže vo vode mám prakticky len stopové množstvá sodíka a chloridov. Čo som si všimol, mnoho ľudí hnojí nejakým chloridom, napr. KCl alebo CaCl
2, a tak majú oveľa vyššie hodnoty chloridov. Možno je ich u mňa nedostatok? Alebo ich bežné krmivo obsahuje dosť?
Čo som medzičasom našiel, tak sodík nie je problém mať nulový, lebo blokuje príjem ostatných katiónov, napr. draslíka - na druhej strane sú toxické úrovne veľmi vysoké:
www.aquaticplantcentral.com/… (pozor, sú tam aj chyby)
Ale chloridy, to neviem koľko by ich malo byť konkrétne ako minimum. Spomínam si z čias, keď som nepoužíval RO, tak sa mi nedarilo s Cabomba piauhyensis - pripisoval som to tvrdej vode. Akonáhle som začal pridávať HCl na zníženie alkality a pH, začalo sa jej dariť, dokonca som ju mohol pestovať na matici nezakorenenú. Teraz som si spätne zrátal, že som pri výmenách vody dolieval vlastne vodu s obsahom až cca 70 mg/l Cl
-. Keď som časom prešiel na RO a prestal používať HCl, už mi na matici chcípala a musel som zasadiť normálne a nebola to žiadna sláva, rástla pomalšie a strašne veľa "vzdušných koreňov". Môže to byť zhoda okolností, ale vŕta mi to v hlave...
Než Ti odpoví Sid, přečti si následující:
www.sci.muni.cz/…
web2.mendelu.cz/…
web2.mendelu.cz/…
kfrserver.natur.cuni.cz/…
is.muni.cz/…
Pokud používáš třetinu vody z vodovodu, měl by být obsah dostačující(nedostačující může být tipuji tak leda pokud máte nějak extra netypickou vodu, nebo používáš nevhodné poměry hnojiv), těchto látek je třeba poměrně málo. Sodík většinou pro rostliny není nějak extra esenciální, ryby ho potřebují více - jím oba prvky dodáváš potravou. Navíc další se do vody dostanou i hnojivy(žádná nejsou chemicky čistá). Destilka se samozřejmě používat nesmí kvůli vyplavování iontů. Halit(kuchyňská sůl) ve vodě se ve vyšších koncentracích zpravidla nelíbí jak rostlinám, tak ani dalším tvorům.
Potřebné koncentrace prvků můžeš zkusit odvodit z živných roztoků(ty jsou zpravidla naddimenzované pro většinu druhů, takže musíš uvedené koncentrace ještě patřičně zmenšit).
Sid napsal: Zdrojová voda v našich podmínkách obvykle obsahuje chloridů dostatek. Když už ale potřeba jimi přihnojovat nastane, pak raději draselnou solí (KCl), než kuchyňskou. Snažím sa zistiť obsah chloridov i sodíka vo vodovodnej vode u nás, zatiaľ nemám údaje. Lenže i tak používam 2/3 vody z RO. Koľko konkrétne je vhodné mať chloridov v akváriu? Ak niekto používa čistú RO vodu a sám si mineralizuje, úplne obchádza chloridy? Asi nie, asi skôr dodáva napr. vápnik v podobe CaCl2. Lenže ja žiadne chloridy nepridávam...
A čo sodík? Či ten je naozaj úplne nepodstatný? Neplatí nejaká rovnováha K:Na, ako v ľudskom organizme?
Starší reakce
Pokud už dorazily testy, nechám si to otestovat v akvaristice na Smíchově. Velice ochotný (majitel?) prodavač. A mám to zadarmo
Mrkni sam:
www.pvk.cz/…
On je to jakysi prumer, po Praze je voda s tvrdosti od 1mmol/l az pres 2mmol/l (ze dvou zdroju a nekde i mix), ale na Praze 5 bude voda mekka.
EDIT:
www.pvk.cz/… Žádné tsty nekupuj, pokud již nějaké nemáš. Designer to vystihnul, a já mám podobnou filozofii. Zajímalo mne, jestli nemáš náhodou nějaké další info, třeba z vodáren.
Budu se řídit tím, co napsal Designer, kor když je z Prahy.
Rostliny mají rozvrácený metabolismus, to s tou Cabombou se mi stalo taky - když jsem do jednoho akvárka lil vodu dlouhodobě z jednoho externího zdroje(používám tam 3 zdroje).
Fotku detailu limnobia... jsem nenašel ani teď.
Hlouběji pod s.subulata hřebík(možná to pomáhá), a ideálně jíl.
Setri, nic netestuj, i jen s pH papirky se klidne da vystacit. Men poctive vodu jak se ma a hnoj jak je u PMDD doporuceno, dal uvidime.
Pouzij PMDD a bude to dobre. Kdyby se mela objevit zelena prisedla rasa, a nechtela zmizet, zakrnovaly a deformovaly se nove prirustky, prida se jeste KH2PO4.
S horcikem v prazske vode bych si nehral, ze je ho dost. Vapnik 35.7mg/l, horcik 7.1mg/l. Jsou to jakesi prumerne hodnoty za unor, ale myslim ze je z nich jasne videt, ze na horcik se da pritlacit poradne, valna vetsina tvrdosti tehle mekke vody je zpusobena vapnikem (a na Praze 5 bych mekkou vodu cekal).
S vyjimkou vapniku a dusicnanu je prima do tehle vody pridat snad vsechno (ja to delam), a kdyz ma nekdo akvaria malo zarybnena a plna rostlin, dojde i na ten dusik.
To je ta nádrž v prezentaci? Aktuální fotka limnobia by nebyla?
Obecně nic moc nemůžeš zkazit, když přidáš jílové kuličky do substrátu.
Jaké je složení Tvé pražské vody?
Hnědovce ty listy odejdou s největší pravděpodobností všechny a narostou nový, normální reakce na změnu prostředí. Já jenom, aby jsi neřešila něco, co se časem vyřeší samo, tedy s největší pravděpodobností. Zbytku osazenstva našich chemiků do toho kafrat nebudu.
Asi by to chcelo pridať trochu draslíka a železa. Dusičnanov je dosť vo vodovodnej vode, rovnako vápnika a horčíka. Fosforečnany sa azda pridajú v krmive pre rybky, aspoň trochu.
Sid napsal: ...některých jílových minerálů(?)...
Velmi dobrý příklad. Obecně platí, čím více křemíku, tím hůře se silikáty rozpouští. Při vhodných podmínkách a dostatku času se však uvolní z jakéhokoliv silikátu. - Vše se mění.
...kde sa (křemičitany) berú...?
Nejspíš ve zdrojové vodě jako (ve vodě rozpustné) alkalické křemičitany Na2SiO3 a K2SiO3, kam se dostávají uvolňováním při zvětrávání nebo bobtnání některých jílových minerálů(?).
...Ich pridanie (chloridů) je veľmi jednoduché hoci aj kuchynskou soľou...
Zdrojová voda v našich podmínkách obvykle obsahuje chloridů dostatek. Když už ale potřeba jimi přihnojovat nastane, pak raději draselnou solí (KCl), než kuchyňskou.
Oxid kremicity je nejtypicteji kremen, ale on umi i jine krystaly. Kremen neni ve vode zcela nerozpustny, jen se nerozpousti nijak vyrazne. Aspon co vim.
Pozdravujem a mám dve otázky:
1. Aký význam majú vo vode kremičitany (SiO
2 - to je oxid kremičitý asi a nie nejaký anión?), kde sa berú, k čomu ich treba alebo čomu vadia? Pretože som si v brožúre JBL testov všimol test na kremičitany , resp. oxid kremičitý. V akváriu mám kremičitý piesok, ale ten je predsa inertný, nie?
2. Čo chloridy? Nikde sa nejako nespomínajú v súvislosti s hnojením. Ale našiel som zmienky o možnej chloróze pri nedostatku, či o nadmernom rozvetvovaní koreňov (
www.prirodni-akvarium.cz/…). Aký by mal byť obsah chloridov vo vode? Ich pridanie je veľmi jednoduché hoci aj kuchynskou soľou.
Starší reakce
snaž se, aby to obsahovalo co nejméně mědi, apod.
Já používám Micromix plus (PMDD) bez problémů s krevetkami (cherry, palmaty).
Pod dno doporučuji kuličky Osmocote exact 12. Nekalí to jako jílovky a má to pomalé uvolňování živin.
Já jsem dával JBL jílové kuličky do dna a hnojím Tetra Plantaminem 0.6ml denně na 30l vody a vše OK
DD, obracím se s dotazem - čím přihnojit kytky v akváriu s krevetami? Nerada bych použila cokoliv, co by jim mohlo ublížit. Děkují
EDIT: jílové kuličky mám doma, ale do liaporového dna je nechci dávat, aby nevyplavaly. Dno je celkem lehké..
Starší reakce
Vďaka obom za reakcie, takže predajca žije, to som rád. A tiež ste platili vopred? Asi mu skúsim zavolať, čo sa deje, lebo je to dosť divné, prečo nijako nereaguje. Objednal som menej podstatné veci, ktoré zatiaľ nepotrebujem, preto som to moc nenaháňal a keďže pomaly každý deň kdesi čosi objednávam (aj obchodne, mimo akva), takýmto menej dôležitým veciam až tak pozorne nesledujem termíny...
Přidat reakci
1 ...... [6] ...... 19
Zpět na obsah sekce Akvarijní rostliny • Zobrazeno 24835x