Přihlaste se a využijte web naplno RYBICKY.NET »

Aklimatizace akvarijních ryb

 

Články » Aklimatizace akvarijních ryb   Vytisknout tuto stránku 

Aklimatizace akvarijních ryb

Publikováno: 19.01.2012 • Autor: © LiborSprysl • Rubrika: Ryby

Stávka finských odborářů na letišti v Helsinkách před několika lety znamenala docela velký průšvih pro některé importéry akvarijních ryb. Tehdy zůstalo "viset" letadlo, na jehož palubě bylo několik desítek boxů s akvarijními rybami. Byla zima. Letadlo se dalo do pohybu až po několika dnech. Následky konání protestujících jsou znalým zcela jasné. Pro neznalé dodám, že po vybalení pytlů z boxů v cílové stanici byly fatální, většina ryb byla již na pravdě Boží a mnoho dalších se chystalo. Lze takové ryby zachránit bez použití léčiv? Lze.

Transport akvarijních ryb je disciplína, kterou se učí chovatel u nás, stejně jako lovec v Asii či Jižní Americe nebo Africe. Jak ryby dostat k zákazníkovi se musí naučit i exportér a samozřejmě také importér. Představy některých akvaristů o jednoduchosti takového procesu jsou značně zkreslené, což dokazují častá obviňování našich velkoobchodníků ze zbytečného používání léčiv při aklimatizaci dovozových ryb ze strany chovatelů. Vychází především z toho, že sami pohrdají akvarijní chemií při provozu své, či svých, nádrží. Ovšem dělají tak pouze z neznalosti.

V první řadě je nutné si uvědomit, že velkoobchod je víceméně "překládková stanice", kam každý týden přiletí několik tisíc ryb z různých koutů světa. Spolu s nimi přichází velké množství chorob ve více či méně latentní podobě. O schopnosti přežívání, ale také množení, či dokonce křížení bakterií ve vlhkém prostředí se není třeba nějak dlouze rozepisovat. Ryby si přiváží s sebou také řadu parazitů. (Klasickým příkladem jsou například "kotevní červi" u závojnatek z Asie.) Ovšem vypuštěním ryb do nádrží ve velkoobchodu skončila cesta, která trvala někdy i více než měsíc od okamžiku, kdy lovec v Indonesii vyklepl z bambusové pasti několik jedinců sekavek, aby je přihodil do plovoucího koše vedle lodi, jak hezky píše svědek takových lovů, Karel Zahrádka, ve svých reportážích z cest. Než jsou koše plné, jsou ryby relativně v pohodě, protože jsou v poudící vodě. Samozřejmě pokud pominu stres. Jenže pak se lovec vydá po proudu směrem k nejbližšímu obchodníkovi. Ten musí nějak ryby dostat do svých nádrží, rybníčků. Jsou sice také většinou " na průtoku", takže pořád ještě má ryba dostatek čerstvé vody. Ale téměř jistě stále nežere a stresu z nevhodného prostředí určitě neubývá. Obchodník shromáždí ryby od více lovců a putuje s nimi dál. Většinou již k exportérovi. Tato cesta je již s ohledem na podmínky pro ryby náročnější, protože se nejspíš s čerstvou vodou setkají až v cíli. Ne všechny ji vydrží. Exportér se ryby snaží dostat do takové kondice, aby přežily cestu do evropského velkoobchodu s pokud možno co nejmenšími ztrátami. Poprvé přichází ke slovu "akvarijní chemie". Nebudeme si předstírat, že dostupnost různých léků je například  v Asii mnohem větší, než je tomu v Evropě. Pokud u nás zrovna nenarazíte na obchodníka s padělky léků vyrobených na asijském kontinentu. A tak dochází k prvnímu brutálnímu útoku na potenciální nebezpečí, které by mohlo ryby ohrozit při přepravě.

Použil-li jsem příkladu, který popisuje autor řady "cesťáků" z Asie, situace v Jižní Americe nebo Africe není nepodobná. Ryby chované a množené na farmách mají transport kratší o tu pouť s lovcem a obchodníkem k exportérovi. Když se ryba dostane do toho posledního pytle před cestou letadlem, těžko se lze domnívat, že měla nějaké velké množství skvělých zážitků. A nezíská je ani na další cestě. Všichni známe nějakého dopravce a víme, jak zacházel právě s tím naším balíčkem. Ani nemusí tyto rybí cestovatele potkat něco podobného, jako se přihodilo na letišti v Helsinkách a bude trvat ještě několik dnů, než přepravní boxy pustí mimo prostor pražského letiště veterinář s celníkem.

Teprve nyní začíná "boj o rybu". Nelze se spoléhat na to, že se něco dá vyreklamovat, jako úhyn při přepravě. Rybu je třeba dostat rychle do kondice, aby se mohla prodat. Metod je na to určitě hodně. Kotevní červi se většinou vyndávají ručně. Poté je třeba vylít do nádrže dezinfekci, protože ryby mají otevřené rány. Podobné jaké má člověk po odstranění přisátého klíštěte. Jiné parazity hubí příslušné medikamenty. To vše je v režii velkoobchodu. Může se rozumný člověk domnívat, že by někdo jen tak zbůhdarma mohl zvyšovat své náklady? Že si to někdo myslí nic neznamená, protože nezná zákulisí toho, jak se ta či ona dovozová ryba dostala právě do té jeho prodejny, aby si ji mohl koupit. Odčervení sumců je často jedinou možností, jak je vůbec rozkrmit. A nelze spoléhat na to, že v přírodě takové ryby žijí zcela bez následků se spoustou parazitů v symbióze, jak někteří nazývají takové "soužití". * Ryba je po cestě oslabená a paraziti ji udolají. Je samozřejmé, že pokud exportér dobře ryby vybral a zabalil, nebude mít importér tolik práce. Avšak těžko lze vyloučit při práci se živými tvory, že v průběhu přepravy nedojde k úhynu například několika otocinklů. Protože dochází v uzavřeném pytli k rychlému rozkladu, jsou bakteriálnímu útoku vystaveny všechny ryby bez výjimky. Ty silné, i slabší. Proto mají dojem rádoby odborníci, že importéři dělají něco nadbytečného, když vidí ryby plavat ve "fialové vodě". Nikoliv, jen jim pomáhají vyrovnat se špatnými podmínkami, vzniklými při přepravě.

Možná by se někdo mohl domnívat, že v případě firem na západ od nás je ten aklimatizační proces nějak odlišný. Není. I ony se musí chovat stejně, "bojovat" o každou rybu. A tak když po "léčebných masážích" před cestou, po příletu a velmi pravděpodobně ještě v obchodě, se dostane importová ryba konečně do nádrže člověka, který jí bude chtít snést modré z nebe, stále není vyhráno. Ejhle, ryba se totiž dostala do vody, v níž vládnou úplně jiné mikroorganizmy, než tomu bylo doposud a přepečlivý akvarista zpitomělý internetovými diskuzemi ignoruje použití léčebných prostředků k omezení jejich vlivu. Maximálně použije často vzpomínanou oblíbenou vodoléčbu. A ryba uhyne. Kdo je na vině? Z internetových diskuzí je jasné, že  přece velkoobchodník, který rybě oslabil imunitu zbytečným používáním léků po transportu. Nikoli akvarista přesvědčený o své pravdě, podporovaný podobně neznalými kolegy. Karanténa, která se doporučuje u všech nových ryb před tím, než si je pustíte do akvária, není jen o tom, že rybu koupete někde vedle společenské nádrže ve více či méně vhodné karanténní nádrži. Často prázdné, jen se vzduchováním, či v lepším případě i filtrací. Ovšem ta v prázdné nádrži je spíš nefunkční, protože karanténní nádrž běž tři dny před nákupem. To opět v tom lepším případě. Viděl jsem i láhve od okurek bez kyslíku, které měly takové karantény nahradit.

Aklimatizace nespočívá jen ve vyrovnávání teplot mezi vodou v pytlíku a nádrží. I voda by měla mít stejné parametry jako ta, z níž ryba přišla. A protože to je většinou nemožné, znalý akvarista používá používá přípravky - tedy tu akvarijní chemii - která vodu pomůže upravit do přijatelné podoby a oslabené rybě dá šanci se vzpamatovat. Samozřejmě, že vše je  přímo úměrné pořizovací ceně ryby nebo ryb. Ale je i dost nadšenců, kteří budou chtít vytvořit ráj pro rybku v ceně dvacet korun.

Mimochodem pokud ví český chovatel, že jeho ryby budou cestovat ke konečnému zákazníkovi delší čas, pak je připravuje na cestu velmi podobně jako když k nám jedou importy. To proto, aby ryby zvládly aklimatizaci na podmínky, které budou odlišné od těch, v nichž vyrůstaly.

*poznámka autora:

Symbiozou raději nazývám soužití, které je pro spolu žijící organizmy výhodné. Čechož příkladem jsou známí klauni a sasanky. Méně sympatická je mi "symbioza", tedy soužití, parazita s hostitelem. A proto se jí v akvarijních chovech snažím bránit, protože život v akváriu je pro rybu přece jen trochu odlišný, od života v přírodě. Ale asi existují i ti, jimž to nevadí.

 

Za správnost informací zodpovídá autor článku, dotazy směřujte na autora. Hodnocení článku hvězdičkami provádí redakce. K článku se vyjádřete pomocí palců (líbilo se / nelíbilo se).

Hodnocení
*****

Líbilo se: 58x Nelíbilo se: 0x Zveřejněno: 19.01.2012 Upraveno: 19.01.2012 Přečteno: 1560x

Schválili: Bob66 ** 30.11.12

Související články
Žádné související články
Další články z rubriky Ryby
26.06.2009*****5 rad jak vybírat ryby na burze6001x
21.07.2016*****Pár postřehů (neboli dva) z chovu skalárů609x
10.09.2011*****terč109x
26.06.2008*****Gupka dúhová - Poecilia reticulata4825x
26.09.2010*****Začínáme s terčovci6382x
12.10.2010*****Žábrohlísty3877x
22.10.2010*****Sezonní tření velkých cichlid a některé defekty při něm1331x
22.04.2014*****Živorodka lesklá /žirardinka, metalika/ - Girardinus metallicus z pohledu amatéra500x
11.04.2007*****Tlamovci ze skupiny MBUNAS21656x
23.08.2009*****Gurama perleťová /Trichogaster leeri/2420x

Komentáře návštěvníků
Celkem: 22 záznamů přidat komentář Funkce je dostupná pouze pro přihlášené uživatele

[22] AliceCullen® 10.03.2017
Pěkné čtení.

[21] Maq® 27.09.2016
Všechno je to logické a přirozené, jenže člověk na to většinou moc nemyslí. Na mě mělo přečtení článku ten vliv, že napříště zlepším karanténní opatření při nákupu ryb.
(A na adresu těch, kteří paušálně odmítají "chemii" bych položil otázku: Odmítáte medikamenty i v humánní medicíně? Myjete si ruce "chemií"? Perete si prádlo v "chemii"?)

Upravit [20] ® 29.06.2013
Tady si každý může udělat obrázek o dlouhém /smrtelném/ putování
ryb do našich akvárií.

[19] LinaDee® 19.04.2013
moc dobrý článek, tohle, tedy zákulisí přepravy, jsem netušila.

[18] predator3313® 29.10.2012
:) dobrej pohled na věc z jiného uhlu. Pro mě velmi zajímavý článek

[17] LiborSprysl® 25.01.2012
Mimochodem, často pracuji s různými kytkami a dřevinami, takže je to nejen o akvarijní chemii průmyslové, ale i přírodní:-)))

[16] tomator® 25.01.2012
Takovou reakci jsem čekal. Myslel jsem to spíš všeobecně.

[15] LiborSprysl® 25.01.2012
:-) ani jedna značka jmenovaná není:-))))

[14] tomator® 24.01.2012
Trochu mi to přijde jako reklama na akvarijní chemii.

[13] exit® 21.01.2012
Pěkný článek.

[12] scorpion075® 21.01.2012
To larix: Děkuji za opravu. Stále se mám co učit:-)

[11] larix® 20.01.2012
To scorpion075:
Ešte presnejšie - V prípade spolužitia dvoch organizmov, z ktorého má prospech iba jedna strana, pričom druhej strane neškodí sa nazýva komenzalizmus. Iba ak je tá druhá strana negatívne ovplyvnená, vtedy ide o parazitizmus.

[10] Žabka® 20.01.2012
Juuu, ja chcem pásomnicu, sem s ňou :-)

[9] Ivoš® 20.01.2012
"...přemýšlet o kontrolovaném chovu parazitů v lidském těle se mi tedy vůbec nechce.."
Nejsi sám, dovolím si ocitovat poslední odstavec toho článku z Reflexu:
"Jako parazitologovi mi vždy byl téměř hysterický strach řady lidí z parazitů záhadou. Mnozí z nás jsou jsou schopni se klidně denně řítit stopadesátikilometrovou rychlostí, ale představa, že bychom v sobě nosili bílé červíky, nás úplně vykolejí. Doufejme, že jak lékaři, tak pacienti tuto fobii překonají a začnou využívat střevní helmity jako nečekané, ale možná velmi užitečné pomocníky. Osobně navíc doufám, že se dožiji doby, kdy se bude stále narůstající obezita léčit řízenými infekcemi tasemnic."

Takže, tlusťoši, máte se na co těšit :-))

[8] LiborSprysl® 20.01.2012
K střevním parazitům - ono všechno souvisí skutečně se vším. Neskutečné plácání antibiotik na všechno při lidské léčbě skutečně zapříčinilo obrovské změny ve fauně a floře vnitřností člověka, o tom není sporu. Článek jsem nečetl...s tím autismem mi to už připadá trochu přes čáru, ale třeba se někdy dočkáme překvapení. Ovšem přemýšlet o kontrolovaném chovu parazitů v lidském těle se mi tedy vůbec nechce. Protože mi to tak trochu zavání vyhánění čerta ďáblem.

[7] LiborSprysl® 20.01.2012
K písmu - Dušanovi děkuji, že to zvětšil, páč PC povětšinou ovládá mne, ne já jej, nevěděl jsem si s tím rady :-)

[6] Mrakoplash® 20.01.2012
Trochu jsem zvětšil to písmo. Doufám, že nedošlo k žádným újmám v textu.

[5] scorpion075® 20.01.2012
Symbiozou je myšleno jakékoli soužití dvou a více organismů. Pokud se jedná o symbiozu pro všechny výhodnou tak se jedná o mutualismus a v případě, že ze soužití profituje jen jedna strana tak se jedná o parazitismus.Tak zní odborná terminologie, nicméně většina národa pod symbiozou rozumí právě oboustranně výhodné spolužití. Jinak zajímavý a pro mně i poučný článek.

[4] Ivoš® 19.01.2012
Možná se to bude zdát trochu od věci ale podle mě tomu tak není: v posledním čísle časopisu Reflex (3/2012)je článek od Julia Lukeše (molekulární biolog a parazitolog) s názvem LÉČBA STŘEVNÍMI PARAZITY, ve kterém se píše, jaké negativní zdravotní důsledky má v současnosti absolutní absence střevních parazitů pro lidský organismus a jak se naopak daří léčit řadu civilizačních chorob (experimentálně dokonce i autismus)kontrolovaným "chovem" endoparazitů v lidském těle.
Vřele všem doporučuji k přečtení a k pochopení širších souvislostí vztahu parazit -hostitel.

[3] Zoidik® 19.01.2012
Zajímavé počtení. Jenom se zeptám, menším písmem to psát nešlo? Bez zoomu webu se to nedalo číst...

[2] maru® 19.01.2012
velmi poučné. zatím jsem se nad touhle otázkou nezamýšlela, takže děkuju

[1] tomikku® 19.01.2012
zajímavé, věcné, nepřeplácané, poučné, díky :) a palec vzhůru

Další články tohoto autora
19.10.2013*****Nejen rodičovský kanibalismus?640x
24.08.2012*****Přišli jak legendární vojska565x
13.12.2011*****Mohou se přemnožit paví očka?1949x
22.11.2011*****Kdo nečte Akvárium živě, nemůže být dobrý akvarista772x
04.07.2011*****Gelová krmiva 21677x
07.11.2010*****Gelová krmiva - nové trendy v akvaristice?1805x
22.10.2010*****Sezonní tření velkých cichlid a některé defekty při něm1331x
29.09.2010*****Párové chování velkých cichlid1783x

© RYBICKY.NET - http://rybicky.net/clanky/856-aklimatizace-akvarijnich-ryb-