Přihlaste se a využijte web naplno RYBICKY.NET »

Proč, čím a jak testovat vodu v akváriu

 

Články » Proč, čím a jak testovat vodu v akváriu   Vytisknout tuto stránku 

Proč, čím a jak testovat vodu v akváriu

Publikováno: 15.02.2022 • Autor: © Papik • Rubrika: Voda

 

„Jaké akvarijní testy mám koupit?
Musím testovat vodu, když chci chovat živočicha toho nebo onoho?
Proč mi to pokaždé měří jinak?
Rostlinám se nedaří, poradíte hnojivo?”

Podobné dotazy padají velmi často na mnoha diskuzních fórech nebo facebookových skupinách, proto jsem se odhodlal sepsat tento článek. Většinou testů lze měřit jak sladkou (freshwater), tak slanou vodu (seawater, saltwater). Některé testy jsou však specializované jen pro jednu z nich, proto pozor při nákupu. Fotografie lze rozkliknout a zobrazit na nové záložce v plné velikosti.

 

Seznam použitých zkratek

Ca - vápník
Cl2 - chlor
CO2 - oxid uhličitý
Cu - měď
EC - elektrická vodivost, konduktivita
Fe - železo
GH - celková tvrdost vody
K - draslík
KH - uhličitanová tvrdost vody
Mg - hořčík
NH4/NH3 - amonium/amoniak
NO2 - dusitany
NO3 - dusičnany
pH - vodíkový exponent, číslo vyjadřující kyselost, zásaditost nebo neutrální stav
PO4 - fosforečnany
SiO2 - křemičitany
TDS - obsah rozpuštěných pevných látek

 

I. Pro a proti

Proč testovat?

Než v prvotním nadšení nakoupíme akvarijní testy v nejbližším zooshopu, případně si je necháme vnutit prodavačem už při nákupu akvária, položme si otázku: „Proč chceme vodu testovat?”

Protože:

- chováme nebo množíme živočichy, kteří vyžadují specifické podmínky,
- chceme přihnojovat pouze těmi prvky, které v naší vodě chybí,
- chceme mít hnojení pod kontrolou kvůli zdraví živočichů i optimálním podmínkám pro rostliny,
- nám vodárny často přepínají vodní zdroje,
- si vyrábíme demineralizovanou vodu pomocí reverzní osmózy.

 

Proč netestovat?

Protože:

- kvalitní akvarijní testy nejsou levné, jeden může stát několik stokorun (nejdražší test na K stojí přes pět set korun!),
- testování zabere dost času, u některých testů se na výsledek čeká i 15 minut,
- testy mají datum doporučené spotřeby, po kterém nemusí chemikálie správně reagovat, a test potom ukazuje chybné hodnoty,
- přesnost akvarijních testů je plus mínus trolejbus (přesto nehledě na naměřené hodnoty ukazují spolehlivě jejich změnu nebo setrvalý stav a i podle nich se lze orientovat),
- je možné jednou ročně požádat dodavatele vody o bezplatný výpis profesionálního rozboru vody pro konkrétní odběrné místo (další výpisy v roce jsou již zpoplatněné),
- některé společnosti poskytují mapy uskutečněných odběrů s několika základními hodnotami, ze kterých můžeme také vycházet, např. zde gis.scvk.cz/kvalita ,
- za relativně málo peněz si lze nechat udělat rozbor na profesionálních laboratorních zařízeních, který je kvalitativně úplně jinde, např. zde www.profiplants.cz/mereni-vody nebo zde www.scvk.cz/sluzby/rozbory-pitnych-odpadnich-vod-a-kalu ,
- u některých dodavatelů se lze přihlásit do databáze vzorkovacích míst k pravidelným odběrům a analýzám vody, nutností je být na uvedené adrese k dispozici v pracovní době jejich zaměstnanců a místo musí schválit Krajská hygienická stanice.

 

II. Druhy akvarijních testů

Kapkové kolorimetrické testy

Nejpoužívanější jsou kapkové testy, u kterých do odebraného vzorku nakapeme patřičné chemikálie a výslednou barvu porovnáme s barevnou stupnicí na přiložené kartě. Hledáme co největší barevnou shodu vzorku s barvami nebo barevnými odstíny na porovnávací kartě. Jak si asi dokážete představit, zde je zakopán největší kámen úrazu.

Problém je, že:

- každé oko může vnímat barvy jinak, nehledě na vyložené oční vady,
- světlo při testování by mělo být přirozené venkovní, umělé zdroje vyzařují světlo o různé teplotě barev a vnímání odstínů tím ovlivní,
- voda z akvária může být zbarvená již sama o sobě (od kořene, olšového výluhu, vložených listů apod.),
- plastové zkumavky mohou časem změnit barvu,
- test nesmí být prošlý, kvalita kapátek bývá diametrálně odlišná, je nutné postupovat striktně podle návodu.

f1Kvalita kapátek je dle mého názoru naprosto zásadní věc. Jako začátečník jsem nakoupil nejlevnější testy od firmy Rataj, které jsou v regálech snad každého zooshopu. Kapátka byla otřesná, jen trefit správný počet kapek často obnášelo několik pokusů, výsledky testů pak byly značně kontroverzní. Kapátka od firmy JBL jsou vyšší liga, přesto se do nich občas dostane více vzduchu a první kapka je sotva poloviční - je třeba získat jistou praxi. U výrobků firmy Salifert zase někdy vyteče kapka dříve, než se podaří lahvičku obrátit svisle nad vzorek, nebo ze začátku skápnou dvě kapky těsně za sebou. Ano, kolikrát jde o nervy, zvlášť když musíte test opakovat, protože vyteklo víc kapek, než mělo.

Firma JBL vyřešila některé z uvedených problémů originálně. Protože i samotná stěna čisté skleněné zkumavky ovlivňuje částečně sytost barvy, na barevná pole se přikládá zkumavka s neupravenou vodou z akvária. Ve druhé zkumavce, umístěné nad bílým podkladem srovnávací karty, je vzorek stejné vody s totožným objemem, ale s nakapanými chemikáliemi. Společně se pak posouvají v plastovém nosiči po barevné porovnávací škále.

 

Titrační a ostatní kapkové testy

f1U titračního testu se počítají kapky přidávané do vzorku tak dlouho, dokud u něj nedojde ke změně z jedné barvy na barvu jinou (např. JBL testy na GH a KH). Další používaná metoda spočívá v přilévání namíchaného vzorku do kyvety s natištěnou stupnicí hodnot, dokud vidíme obrazec pod ní (např. JBL test K).

 

 

Proužkové (papírkové) testy

f1Lakmusový papírek pro měření pH zná ze školy nebo od lékaře určitě každý. Kromě něj existují plastové proužky s kombinací více testů. Jeden proužek obvykle obsahuje test na pH, KH, GH, NO2, NO3 a Cl2. Firmy JBL a Tetra dokonce prodávají proužky, které přiložené k barevné kartě vyhodnocuje aplikace v mobilním telefonu nebo tabletu přes integrovanou kameru.

Přesnost měření u proužkových testů je s velkou jistotou ještě horší, než u testů kapkových. Jsou však přesto užitečné, když se v akváriu nebo jezírku něco podezřelého děje a je třeba rychle zjistit co - vyloučit možné příčiny nebo být alespoň správně nasměrovaný k řešení problému.

 

Měřicí přístroje

f1Pro některé hodnoty vody jsou třeba, nebo je možné použít hobby kapesní měřicí přístroje. Existují samozřejmě i profesionální přístroje, ale vzhledem k vysokým cenám o nich psát nebudu. Vodivost (konduktivitu) měříme konduktometrem případně levnějším, ale nepřesnějším TDS metrem. Slanost (salinitu) měříme refraktometrem nebo hustoměrem a pH lze změřit pH metrem - nárazově nebo i trvale v případě kompletu pro sycení CO2, kdy stále ponořená sonda pH metru ovládá jehlový ventil. Hodit se může také kalibrovaný teploměr pro měření v kapalinách, a to nejen v akvaristice.

Aby přístroje správně měřily, je třeba je patřičným způsobem udržovat a občas zkalibrovat. Především u pH metru je klíčové správné uchovávání sondy a její pravidelná kalibrace. Sonda má omezenou životnost, kterou lze špatným zacházením ještě zkrátit, a samozřejmě není nejlevnější.

 

 

Permanentní testy

Mezi permanentní test lze zařadit dropchecker - test na CO2. Musí se u něj sice pravidelně měnit detekční činidlo, ale je ponořený v akváriu a barvou kapaliny stále informuje o nedostatečné, bezpečné nebo nebezpečné hladině CO2. Dále např. firma Seachem prodává „permanentní” test na pH (vydrží 3-6 měsíců) a NH4 (vydrží min. 12 měsíců). Všechny zmiňované permanentní testy mají jistou setrvačnost, se kterou reagují na změnu ve vodě (např. 10 minut, ale třeba i čtyři hodiny).

 

III. Jaké testy/přístroje pořídit

f1Mezi kvalitní výrobce akvarijních testů, které jsou u nás k sehnání, lze bez uzardění zařadit firmy JBL, Salifert, Sera a Tetra. Test na Ca s nejnižší rozlišovací hodnotou vyrábí Salifert, měří od deseti a po deseti mg/l. Ostatní výrobci takto malou hodnotu změřit nedokáží nebo nabízí testy Ca jen pro slanou vodu. Funkční test pro K vyrábí aktuálně zřejmě pouze JBL, bohužel je nejdražší.

Jedny z oblíbených proužkových testů jsou od firmy eSHa s názvem Aqua Quick Test. Často doporučovaný bývá konduktometr Adwa AD31. Pozor, existují i další typy s rozdílnými schopnostmi nebo bez automatické teplotní kompenzace. Druhý nejčastěji nabízený typ je Adwa AD32, který má oproti AD31 sice vyšší rozsah, ale měří s nižší přesností!

 

 

Archetyp A - Měřím, jen když se něco děje

f1Nouzová sada by měla určitě obsahovat rychlé proužkové testy. Dále testy na pH, NO2, NO3, NH4 a KH. Hodí se i konduktometr, kterým lze kdykoliv snadno zkontrolovat vodivost vody, nejlépe i zdrojové před výměnou. Pokud ukazuje nezvyklé hodnoty, je třeba obezřetnosti a výměnu vody raději odložit. U sycení CO2 rozhodně doporučuji používat dropchecker. Mnohé ostatní hodnoty zdrojové vody lze zjistit z údajů vodárny.

Test na NH4 je třeba především v záběhu akvária po založení, zvlášť když jsem netrpělivý a chci co nejdříve vložit živočichy. Nebo pokud u mě občas dojde ke kalamitě z důvodu velkého překrmení, velkého rozpadu rostlin, hromadného úhynu šneků atd. Také pokud ve dnu používám ponořenou zeminu a často do něj zasahuji při sázení nebo přesazování.

 

 

Archetyp B - Rád bych hnojil cíleněji

Mám sice k dispozici údaje od vodárny, ale občas chci kontrolně přeměřit některé hodnoty v akváriu. Také z toho důvodu, abych používal správná hnojiva a nelil do vody prvky, kterých tam je dostatek nebo dokonce nadbytek. Kromě testů uvedených v předchozím bodě bych přikoupil test Fe, PO4 a těch prvků, kterých je ve zdrojové vodě málo. Zvážil bych test GH, který je celkem levný. Proužkové testy se mohou hodit, ale pokud se v akváriu neodehrávají žádné kalamity a hodnoty vody měřím pravidelněji, nejsou myslím třeba. Konduktometr spíše pořídit.

 

Archetyp C - Chci testovat všechno, hnojit přesně nebo míchat RO vodu se zdrojovou

f1V tomto případě rozhodně doporučuji nákup velké testovací sady a chybějící testy přikoupit nejlépe jako doplňovací sady (refilly). Cena bude příznivější a spotřebované chemikálie lze nahrazovat již zmiňovanými levnějšími doplňovacími sadami. Konduktometr případně refraktometr u vody slané jsou samozřejmě základními pracovními nástroji.

 

 

 

IV. Postupy při měření

Parametry vody je vhodné měřit v polovině intervalu mezi jejími výměnami. Případně před výměnou a po ní, až se nová voda promísí se starou.

 

Kapkové kolorimetrické testy

Důležité je dodržovat přesně návod, přečíst si i podrobný popis, protože jsou v něm často informace chybějící v návodu obrázkovém. Před kapáním jednotlivých činidel je vhodné utřít hrdlo kapátek do sucha. Pozor na vzduchové bublinky, díky kterým může být první kapka jen poloviční! Někdy před samotným kapáním pomůže lahvičku několikrát přetočit tam a zpět, jindy vzduch opatrně vymáčknout. Do zkumavek kapeme z lahvičky postavené zásadně svisle, nikdy ne pod úhlem, protože kapky by měly jinou velikost. Pokud se při počítání spleteme, vzorek raději vylejeme a začneme od začátku.

f1 U déletrvajících testů je užitečná digitální kuchyňská minutka, která umí měřit více časů nebo adekvátní aplikace v telefonu. Můžeme tak začít několik testů za sebou a po uplynutí první čekací doby je postupně vyhodnocovat. Testování se tím výrazně zrychlí. Porovnávání barev je nejlepší provádět u otevřeného okna, kdy jde dovnitř co nejvíce přirozeného světla. Ideální je sluneční den, ale neporovnáváme na přímém slunci.

Na barevné stupnici se snažíme najít co nejshodnější barevný odstín s naším vzorkem. Nejpodobnější odstín může být klidně o něco tmavší nebo světlejší než u vzorku. Důležité je, že je barva stejná, oproti sousedním odlišným barvám. U jednobarevné stupnice je porovnávání mnohem těžší. Při rozhodování mezi světlejším a tmavším odstínem se přikloníme k tomu, který oproti vzorku vykazuje menší rozdílový skok.

f1Hodnoty mohou vyjít i zcela mimo barevnou škálu, kdy jsou výrazně tmavší než nejtmavší barva/odstín. U některých testů lze v tomto případě odebrat vzorek o menším objemu a doplnit ho do návodem požadovaného objemu destilovanou vodou. Na barevnou stupnici se již vejdeme a získanou hodnotu vynásobíme konstantou podle toho, jak moc jsme vzorek zředili. Je zajímavé, že možnost zředění byla popsána v návodech u starších testů JBL. Jednalo se o testy na PO4, NO2, NO3, NH4, K, Mg, Fe, Cu a SiO2. U nových „Pro” testů informace o zředění v návodech zcela chybí. Lze ji však nalézt na webových stránkách u jednotlivých testů v sekci FAQ.


f1Pozor, některé testy ukazují pod stejnou barvou různé hodnoty pro sladkou nebo slanou vodu. Druh vody bývá odlišený piktogramy. Existují i testy, u nichž namíchaný vzorek změní po dané době barvu (např. test Mg od JBL je stabilní jen patnáct minut). I proto je důležité číst pečlivě návod. Narazil jsem však také na špatné překlady do češtiny. Pokud se vám něco nezdá, je vždy lepší porovnat český návod s texty v jiných jazycích.

 

Titrační a ostatní kapkové testy

Při titračním testu kápneme do vzorku jednu kapku, jemně s ním zakroužíme a 1-2 vteřiny vyčkáme, jestli nedojde ke změně barvy. Je vhodné pod vzorek vložit list bílého papíru a test provádět za co nejpřirozenějšího osvětlení. Lahvičky s činidlem pro titrační test mají někdy ve svislé poloze tendenci kapat bez přestání, proto je bezpečnější je po každé kapce otočit kapátkem vzhůru. Bohužel je často nutné kapátko otírat, čímž činidlo rychleji spotřebujeme. Samozřejmě pokud testujeme tvrdou vodu, u které jsme minule napočítali 20 kapek, nebudeme kapat po jedné od začátku. Nakapeme jich třeba 15 najednou, než začneme kapat po jedné.

f1U testů GH a KH od JBL lze provádět přesnější měření, ale s dvojnásobnou spotřebou činidla. Místo 5 ml vody odebereme 10 ml a jedna kapka tudíž není jeden, ale půl stupně německé tvrdosti. Barva vzorku je tím pádem světlejší a hůř se porovnává barevná změna, především u testu GH. Přesněji testovat má pochopitelně smysl jen u velmi měkké a měkké vody, jinak by spotřeba činidla byla enormní.

Speciální „přilévací” optický test je na K, opět od JBL. Místo přilévání roztoku z plastového odměrného válce do kyvety, jak píší v návodu, je praktičtější použít injekční stříkačku.

 

Proužkové (papírkové) testy

Proužek ponoříme do testované vody na jednu až tři vteřiny a po době dané výrobcem ho přiložíme k barevné stupnici vytištěné na obalu. Opět se jedná o kolorimetrické měření, kdy proužek u jednotlivých hodnot posouváme a hledáme barevnou shodu, případně použijeme aplikaci v telefonu.

 

Měřicí přístroje

Konduktometrem je třeba ve vodě nejprve silně komíhat, abychom vytlačili všechen vzduch mezi elektrodami, jinak bude měření zcela nepřesné. Poté jím už pohybujeme jen lehce. Po ustálení hodnoty (zmizí přesýpací hodiny) je pro kontrolu vhodné přístroj z vody vytáhnout a měření zopakovat. Na elektrickou vodivost má vliv teplota vody i její odstátí. Kvalitní konduktometr proto obsahuje i teplotní senzor, díky kterému dokáže vodivost správně spočítat. Změny po odstátí vody nejsou pro naše účely nijak zásadní. Měříme pouze EC, hodnoty TDS jsou často mimo realitu. Pro podrobnější informace viz www.smuda.cz/elektricka-vodivost-vs-tds .



f1Refraktometr je kalibrovaný na konkrétní teplotu napsanou na stupnici, typicky 20 °C. Zkratka ATC znamená automatickou teplotní kompenzaci. Není-li přístroj ATC vybaven, bývá v návodu korekční tabulka pro přepočet naměřené hodnoty. Použití přístroje je snadné. Vzorek slané vody nabereme pipetou a na plošku optického hranolu nakapeme podélně několik kapek. Přiklopíme krytku a přebytečnou vodu zachytíme do hadříku. Důležité je, aby byla voda po plošce rovnoměrně rozprostřena, bez vzduchových bublinek. Vyčkáme třicet vteřin, poté přístroj namíříme proti jasné obloze nebo světelnému zdroji, ostřícím kroužkem na okuláru případně doostříme obraz a odečteme hodnoty.

 

Permanentní testy

f1Z permanentních testů v podobě kartiček od firmy Seachem pouze sloupneme krycí fólii, vložíme do akvária a přísavkou přilípneme na sklo. Dáváme pozor, abychom se prsty nedotkli středového kotoučku s reaktantem.

Dropcheckery se vyrábí z různých materiálů a v různých tvarech. Do skleněných otevřených baněk se činidlo plní snadněji. Nádobka s náplní musí být ponořená ve vodě. Vzduchová bublina brání činidlu v kontaktu s vodou, nádobku proto umisťujeme vždy ve svislé poloze, nikdy ne pod úhlem.



 

Za správnost informací zodpovídá autor článku, dotazy směřujte na autora. Hodnocení článku hvězdičkami provádí redakce. K článku se vyjádřete pomocí palců (líbilo se / nelíbilo se).

Hodnocení
*****

Líbilo se: 12x Nelíbilo se: 0x Zveřejněno: 15.02.2022 Upraveno: 21.02.2022 Přečteno: 187x

Schválili: Anthrax ***** 16.02.22 • romant ***** 21.02.22 • ctibum ***** 21.02.22 • vaclav ***** 22.02.22

Související články
Žádné související články
Další články z rubriky Voda
03.06.2006*****Teplota, tvrdost a úprava vody31346x
27.02.2011*****Oxid uhličitý - formy, distribuce, přidávání5119x
09.12.2011*****Voda pro neplavce a mírně pokročilé859x
22.09.2011*****Kalibrace pro testy NO3 a PO4 - Referencni roztok.578x
03.06.2006*****Zákaly vody24944x
02.10.2018*****Jak na čistou a zdravou vodu v akváriu1059x
13.08.2010*****Jak určit pH - návod pro barvoslepé4350x
28.09.2011*****Příprava standardních roztoků pro stanovení NO3, NO2, P1019x
17.02.2011*****Problémy s vodou aneb jak mě jednoduchý akva test vody zachránil před možnými zdravotnímy problémy2068x
23.08.2015*****Výroba skladovacího roztoku KCl na pH sondy892x

Komentáře návštěvníků

x Funkce je dostupná pouze pro přihlášené uživatele

Další články tohoto autora
19.02.2022*****Rostliny do brakické vody251x
18.11.2021*****Jak rozmnožit pancéřníčky301x
16.11.2021*****Akvarijní rostliny - nákup, vybalení, ošetření a sázení225x



© RYBICKY.NET - https://rybicky.net/clanky/1931-proc-cim-a-jak-testovat-vodu-v-akvariu