Přihlaste se a využijte web naplno RYBICKY.NET »

Jak rozmnožit pancéřníčky

 

Články » Jak rozmnožit pancéřníčky   Vytisknout tuto stránku 

Jak rozmnožit pancéřníčky

Publikováno: 17.11.2021 • Autor: © Papik • Rubrika: Ryby

Rozmnožit v akvaristikách běžně dostupné druhy pancéřníčků není až tak složité, ale začátečník naráží na mnohá úskalí a má přirozeně spoustu otázek. Na základě vlastních zkušeností s pancéřníčkem napským (Corydoras napoensis) a pancéřníkem malým (Corydoras pygmaeus), plus nastudovaných informací z internetových článků a diskuzí jsem se pokusil problematiku komplexněji shrnout v následujícím textu.


Pokud vyloženě neuvedu druh, jde o obecnou informaci týkající se většiny z rodu Corydoras (neznám samozřejmě všechny druhy). Pod pojmem dno nebo substrát rozumím jakékoliv dno, jedno zda písek, kamínky, drcenou lávu, sušený jíl nebo výživný substrát. Vytírací nádrž (vytíračka) bývá obvykle používaná i jako odchovna, ale píši o ní jen jako o vytíračce, abych se neupsal. Fotografie lze rozkliknout a zobrazit na nové záložce v plné velikosti.

 

I. Množství a pohlaví ryb

Pancéřníčci jsou hejnové ryby, jakékoliv menší množství než pět kusů od stejného druhu (lépe 7) je čiré trápení zvířat. Na jednu samičku jsou doporučováni dva až tři samci, aby se zvýšilo množství oplodněných jiker. U právě kupovaných mladých rybek se pohlaví určuje špatně, ale obecně lze říci, že v hejnu stejně starých ryb bývají větší samičky a menší samečci. Odrostlejší rybky již rozlišujeme snáze a dospělé zcela bez problému.

 

f1 Samičky jsou větší a zavalitější, mají zaoblené hřbetní a břišní ploutve, nemají tak zářivé a jasné barvy, ve stresu rychleji blednou, bývají více plaché, při pohledu shora mají širší „vyvalené” boky.

 

 

 

f1Samečci bývají menší, hřbetní ploutev je vyšší a do špičky, břišní ploutve mají rovněž zašpičatělé. Samečci jsou barevnější, odvážnější, při pohledu shora útlejší než samičky. Dále mohou mít i jinak zbarvené hřbetní ploutve a odlišovat se dalšími kresebnými znaky.

Je dobré si v encyklopediích, atlasech ryb nebo odborných textech předem detailně nastudovat váš konkrétní druh.

 

 

II. Prostředí

Ryby můžeme nechat vytřít ve společenském akváriu nebo pro ně zařídit speciální nádrž, tzv. „vytíračku”, která následně slouží i jako odchovna potěru.

 

Společenská nádrž

Výhody jsou zřejmé: úspora místa v bytě i prostředků za akvaristické vybavení, ryby jsou zde již zvyklé a bez stresu, jde zpravidla o funkční a vyvážený ekosystém.

Úspěšně rozmnožit a odchovat rybky ve společenské nádrži samozřejmě lze, ale záleží na:

- množství predátorů, kteří si rádi vylepší jídelníček čerstvými jikrami či vykuleným potírkem,
- dostatku úkrytů před predátory - kvalitním úkrytem jsou mechové porosty nebo nízký rostlinný koberec, ve kterém se potírek schová,
- čistotě vody ve smyslu nízkých hodnot dusičnanů, žádných dusitanů a žádného amoniaku (čpavku),
- čistém dně bez tlejících zbytků potravy, rostlin nebo dokonce uhynulých živočichů,
- dostatku vhodné potravy pro potěr, který se zdržuje u dna, obzvlášť v prvních týdnech života ji potřebuje dopravit skoro až k tlamce,
- dostatečné teplotě vody cca 24-26 stupňů, zároveň je důležitá stabilita, kdy teplota výrazněji nekolísá.

 

Vytíračka

Vytíračka je menší akvárium, které by mělo být širší než vyšší. Pro pancéřníčky je totiž důležitá velká plocha dna, výška stěn může být klidně jen 15-20 cm. Vytíračka by měla být vybavená topítkem, pro filtrování vody dobře poslouží obyčejný bublifuk, případně čerpací hlava s nasazeným jemným molitanem se spíše mírnějším průtokem, aby se hladina pouze pomalu vlnila. Je-li proud stále příliš silný, lze ho nasměrovat do stěny nebo použít rozstřikovací rampu. Před vykulením potírku, případně i po něm se používá též vzduchování, viz kapitola o jikrách.

Pro zjednodušení údržby, a abychom miniaturní a průsvitný potírek viděli, se zpravidla na dno nepokládá žádný substrát, dno tvoří pouze holé sklo. Samozřejmě lze nádržku zařídit i jako kompletní a funkční akvárium, ale u pancéřníčků se to většinou nedělá. Do vytíračky můžeme dát několik rostlin v malých květináčcích, ve kterých je výživný substrát shora pečlivě utěsněný akvarijním pískem, aby se substrát nedostal do vody. Také lze přidat plovoucí rostliny (např. oblíbený růžkatec) nebo rostliny přivázané k dekoracím (např. anubiasy, hnědovky).

Doporučuji vytíračku připravit měsíc až dva dopředu, aby se na površích i v molitanu namnožily patřičné baktérie a utvořila se biologická rovnováha. K vytvoření rovnovážného stavu dopomohou i středně velcí okružáci. Aby měli ze začátku co žrát, hodíme jim nějakou tabletku nebo třeba spařený list kopřivy. Jsou-li ve vytíračce rostliny, musíme jim samozřejmě dostatečně svítit.

Často se stane, že se pancéřníčci vytřou neočekávaně, nemáme nic připravené, a přesto chceme jikry zachránit a pokusit se rybky odchovat. V tom případě sáhneme po zdrojích, které jsou k dispozici. Může to být čistá plastová nádoba, do které odebereme vodu z akvária, přidáme alespoň topítko se vzduchováním a jikry do ní přeneseme.

 

Plastové sítko

f1Poněkud punkově, ale přesto originálně a úspěšně odchovávala pandy (Corydoras panda) akvaristka s nickem Tramtra. Pandy mají velké jikry, které lepí po jedné, a oproti jiným pancéřníčkům jich nikdy není moc. Tramtra zafixovala na hladině společenského akvária plastové sítko s jemnými oky (větší cedník o průměru cca 19 cm), pod něj umístila vzduchovací kamínek a jikry do sítka přenesla.

Je důležité sítko bezpečně upevnit, aby ho třeba větší a těžší šnek, který v něm bude hledat potravu, nepotopil a vykulený potírek ze sítka neuplaval. Potírek je v sítku ve stabilním velkém akváriu, je snadno přístupný a není třeba každodenní otročina s výměnou vody jako ve vytíračce. Samozřejmě lze tuto metodu použít jen pro omezený počet jedinců, desítky nebo dokonce stovky rybiček by v sítku dlouho neprosperovaly.

Při údržbě akvária z něho stačí nabrat vodu do dostatečně velké misky a sítko i s potírkem do ní dočasně přemístit.

 

III. Tření

Máme rybky, připravenou vytíračku, ale pancéřníčci se jako naschvál pořád nechtějí třít. Jak je k němu donutit? Především je třeba počkat, až dosáhnou pohlavní dospělosti. Potřebné stáří zjistíme z internetových atlasů, věk zakoupených ryb lze zhruba odhadnout, takže dostaneme datum, ze kterého můžeme vycházet. Než se ho dočkáme, připravíme ryby do třecí kondice kvalitním krmivem. Potřebujeme, aby vyrostly a samičky se hezky zakulatily.

f1Zkušení chovatelé mají na otázku vhodného krmiva jedinou odpověď: nítěnky, nítěnky a zase jenom nítěnky. Přiznávám, že se živých nítěnek bojím a mám fobii z nítěnek ve dně, proto krmím nítěnkami lyofilizovanými (= usmrcených a vysušených mrazem). Před zkrmením je rozdrobím do vody a nechám klidně hodinu máčet, aby nabobtnaly, lépe klesaly ke dnu a ryby je i snáze trávily. Kvalitní alternativou živého krmiva k nítěnkám je grindal.

Dále krmím mraženou potravou, především patentkami (červené komáří larvy). Krmivo nechám nejprve v teplé vodě rozmrznout, potom ho přeleji do plastového čajového sítka (které pochopitelně na čaj nepoužívám :-)) a pod tekoucí studenou vodou chvíli proplachuji. Živá a mražené krmiva střídám s tabletkami pro ryby dna. Ve společenském akváriu krmím ostatní živočichy vším možným - k čemu se pancéřníčci probojují, to je jejich. Kvalitní pestrá strava je vždy plusem.

Když jsou rybky ve třecí kondici a věku (cca jeden rok), začnou se buď třít sami, nebo je k němu stimulujeme. V přírodě bývá spouštěčem přicházející období dešťů. Napodobíme ho tím, že budeme při údržbě měnit až polovinu vody oproti běžné třetině. Zpět dopustíme vodu o několik stupňů studenější než obvykle. Většinou stačí studenější o 2-3 stupně Celsia, u některých druhů je třeba rozdíl až pěti stupňů. Vlastníte-li barometr, není na škodu měnit vodu při poklesu atmosférického tlaku.

Pokud to nepomůže, snížíme hladinu v nádrži o čtvrtinu až třetinu a několik dní ji necháme sníženou, než dopustíme čerstvou studenou vodu. Další postup údajně spočívá ve zvýšení teploty vody v nádrži a snížení krmné dávky. Krmná dávka se postupně zvyšuje na původní úroveň a současně se snižuje teplota vody. Na závěr se teplota vody zase skokově zvýší.

Existují LED ovladače (vím o Luminusu firmy Aquatlantis), které umí simulovat bouřku s blesky, protože některé druhy ryb tuto stimulaci ke tření nutně potřebují. Ve společenských nádržích jsem simulaci bouřky ale nikdy nezkoušel, neměl jsem to srdce stresovat ostatní obyvatele.

Jak poznáme, že se pancéřníčci třou? Snadno, jelikož úplně změní své chování. Začnou po akváriu lítat jako šílení, samci kolem samiček vyloženě tancují, kousky jemnolistých rostlin plavou všude, rybky se mnohem častěji nadechují vzdušného kyslíku z hladiny, až voda z akvária stříká. Samičky, ale viděl jsem i samce, čistí tlamkou spodní strany listů rostlin nebo části pevných povrchů, na které budou chtít lepit jikry.

Tření může trvat několik hodin, ale i několik dní. Maximum jsem zažil tři dny. Pochopitelně ne v kuse, na noc si rybky dávaly pauzu. Rozličné druhy pancéřníčků se třou různě často. Některé třeba jen sezónně, nejčastěji na jaře a na podzim, jiné každou chvíli. Záleží též na tom, zda se jedná o import z divoké přírody a jejich první potomky, nebo o ryby chované v akváriích již po několik generací.

Pro lepší představu se můžete podívat na video ze tření pancéřníčků napských: https://youtu.be/yfiUvCjNoZA

 

IV. Jikry

f1Pancéřníčci se nám tedy začali třít, sláva! Samička spojí dolní ploutvičky k sobě a vypustí mezi ně jikry (viz výše uvedené video v čase 1:17), případně jen jednu velkou jikru. Sameček se k samičce postaví do již mnohokrát popsané T polohy a vypustí mlíčí. Samička následně jikry nalepí na předem očištěná místa v horní třetině nádrže (poblíž hladiny je lepší prokysličení vody) a celý kolotoč se opakuje, dokud se od jiker zcela nevyprázdní.

Jedná-li se o druh, který má mnoho malých jiker, vystřídá se na samičce klidně samečků více. Proto je důležitý vyšší počet samečků, jinak hrozí, že mnoho jiker zůstane neoplodněných, protože samečkům jaksi mlíčí dojde. Když se tře více samiček najednou a mají mnoho jiker, jsou jikry přilepené všude. Na listech, popadané v mechu, na ulitách šneků, na dekoracích, na krevetkách, na skle, na rozstřikovací rampě nebo čerpací hlavě.


f1Po vytření ve vytíračce, když se ryby už opravdu třít přestaly, je odlovíme zpět do společenské nádrže. V případě, že se se rybky vytřely ve společenské nádrži, chceme zkusit pancéřníčky odchovat v ní a nehrozí, že by všechny jikry někdo spořádal, necháme je být. V opačném případě, nebo zkoušíme-li „sítkovou metodu” potřebujeme jikry šetrně přesunout. Často se doporučuje opatrné seškrábnutí žiletkou, které má hlavně u tvrdých povrchů své opodstatnění. Jikry na listech můžeme seškrábnout nebo kousek listu či celý list ustřihnout a s jikrami přenést. Popřípadě přemístíme celou rostlinu, pokud nekoření ve dně. Osobně využívám vysoké lepivosti jiker, které nalepím na prst, a pak je přilepím tam, kam potřebuji. Samozřejmě některé se přitom uvolní a padají dolů, takže je druhou rukou chytám. Je dobré prstem projet místa na technice, která nejsou vidět, protože jikry se často skrývají i tam.


f1Pod sítko s jikrami umístíme vzduchovací kamínek, aby se dobře provzdušňovaly. Stejně tak ve vytíračce se snažíme jikry lepit na jedno místo, poblíž kterého umístíme vzduchování (ale ne přímo pod ně). Jemné vzduchování, žádnou bublající vířivku! Dále do vody kápneme podle přiloženého dávkování několik kapek protiplísňového prostředku, např. Acriflavinu. Neoplodněné jikry časem zplesniví a mohou nakazit i ostatní, proto jikry denně kontrolujeme. Neoplodněné a plesnivé pinzetou odstraňujeme.

Neoplodněná jikra je světlá, průsvitná a časem úplně zbělá. Oplodněná jikra je mírně zakalená, tmavší, později více zbarvená. Plesnivá jikra je bílá, zcela neprůhledná, zblízka jsou vidět chomáčky či vlákna plísně. Podle druhu pancéřníčka, provzdušnění a teploty vody se z jiker začne kulit potěr po několika dnech (většinou po 4-6). Do vykulení potírku měníme ve vytíračce denně trochu vody za čerstvou.

 

V. Potěr ve vytíračce

Čerstvě vykulený potírek je průsvitný, není skoro vidět, jen leží na dně a téměř se nehýbe. Po vykulení všech jiker můžeme odstranit vzduchování, měl by stačit jen bublifuk nebo čerpací hlava. Ponecháním vzduchování (jemného!) ve vytíračce také nic nezkazíme.

Potírek tráví několik dnů žloutkový váček, typicky 2-3 dny, proto ho zatím ničím nekrmíme! Nesežrané krmivo by jen kazilo vodu a zapříčinilo první úhyny. Za den nebo dva po vykulení prvních potírků je vhodná doba dát líhnout artémii (žábronožku solnou).

 

Krmení

Po strávení žloutkového váčku začneme opatrně krmit. Nejsme-li si jisti, zda je žloutkový váček již strávený, můžeme provést test, kdy na dno přidáme trošku potravy a sledujeme, jestli ho potírek žere nebo vyplivuje z tlamky. Teprve když se po potravě začne viditelně shánět a sousta neplive, nastala správná doba na krmení.

Když začínáme s rozkrmením potěru, přidáme do vytíračky středně velké okružáky (pakliže už tam nebyli), aby likvidovali přehlédnuté zbytky krmiva. Množství šneků přizpůsobíme počtu potírků. Někdo doporučuje místo okružáků přidat ampulárie, které velmi rychle požírají zbytky potravy a tím brání zkažení vody.

f1Čím krmíme? Ze začátku nejlépe čerstvě nalíhnutou drobnou artémií, dobře propláchnutou pod tekoucí vodou. Artémie ve sladké vodě nejprve plave a potírek ležící na dně ji nemá šanci ulovit. Po nějaké době však klesne na dno a jen se na něm plácá, tudíž je už snadnou kořistí. Ve sladké vodě umírá po cca dvou hodinách, takže je výjimkou ohledně doby odsávání nesežrané potravy, o které se píše v následující kapitole Údržba. Buď ji odsajeme později, nebo se o ni postarají šneci. Pozor, artémie je hodně výživná a dokáže vodu zkazit rychle. Z toho důvodu bych ráno před odchodem do zaměstnání použil raději jiné krmivo.

Nemáme-li zrovna artémii k dispozici, můžeme krmit prachovým krmivem pro potěr, případně větší krmivo na prach nadrtit. Prach je dobré spařit horkou vodou, aby rychleji klesnul na dno. Používá se i uvařený a prsty rozmělněný vaječný žloutek (jen nepatrný ždibec!). Ze žloutku se vytvoří mlha, která ale velmi, opravdu velmi rychle kazí vodu, osobně se mu proto raději vyhýbám. V neposlední řadě firma JBL prodává speciální krmivo pro potírek: JBL Nobil fluid. Všechna krmiva lze aplikovat injekční stříkačkou přímo na dno k potírku.

f1Jak potírek roste, používáme krmiva větší. Z živých a nutričně hodnotných např. mikry a později grindal. Ještě později přejdeme na mražené případně živé patentky. Patentky lze i dřív, ale je nutné je nasekat na drobno. Rybky můžeme přesunout do společenské nádrže v momentě, kdy jsou dostatečně velké, aby je nic nesežralo, a když žerou podobně velké krmivo jako dospělci. Chceme-li urychlit růst potírku, přelovíme ho po deseti dnech do větší nádrže, respektive do nádrže s větším dnem. Rychlost růstu totiž ovlivňuje nejen dostupná potrava, ale i prostor.

Nejlepším krmivem pro již trochu odrostlý potěr údajně stále zůstávají živé nítěnky, které na gumě nasekáme žiletkou na drobno a v jemném sítku propláchneme pod tekoucí vodou. Místo živých můžeme použít lyofilizované. Opět nasekané na drobno a namočené, aby zvětšily svůj objem a klesaly na dno. Přes měsíc starému potěru občas podáme i umělá suchá krmiva, aby si na ně zvykl a v budoucnu je neodmítal.

 

Údržba

Potírek je jako každé mládě velmi háklivý na čistotu prostředí i dostatečnou a stabilní teplotu. Proto jsme přidali topítko a nespoléhali se na kolísající teplotu vzduchu v místnosti. Pro pancéřníčky - ryby dna, je naprosto zásadní jeho čistota, protože na něm tráví většinu času. Znamená to, že půl hodiny až hodinu po každém krmení opatrně odsajeme nesežrané zbytky. Osvědčila se mi hadička používaná pro sycení CO2. Má stejný průměr jako hadička vzduchovací, ale oproti ní je tužší a neláme se.

Odsávat zbytky potravy mezi miniaturním a špatně viditelným potírkem je celkem náročné na trpělivost. Zvlášť, když se ho vykulilo třeba šedesát kousků. Podaří-li se nám některého nechtěně vysát, vrátíme ho stejným způsobem zpět. Omylem vyexpedovaný potírek nasajeme do hadičky, konec hadičky ucpeme prstem, ponoříme ho do vytíračky, uvolníme prst a potírek necháme samospádem vrátit se k ostatním.

Po odsátí zbytku potravy a výkalů šneků upustíme vodu do poloviny vytíračky a doplníme na původní výšku ideálně vodou odstátou. Stačí odstátá třeba i jen půl hodiny. Vodu nelijeme do vytíračky zprudka, aby potírek nelítal dokola jako prádlo v pračce. Nejlépe ji pomalu připouštíme hadičkou používanou k odsávání zbytků.

Potírek krmíme a vodu poté měníme alespoň 3x denně, což při zaměstnání není vůbec legrace. Ráno před odchodem do práce o půl hodiny až hodinu dřív vstanu, po příchodu z práce se věnuji nejdřív potírku až potom rodině. Před odchodem na kutě vyměním vodu znovu. Zkušenější chovatelé už mají celý proces s krmením vychytaný a vodu mění jen jednou denně, začátečníkům bych to však rozhodně nedoporučoval.

Kazí-li se přesto voda a potírek odumírá, je třeba všechny mrtvolky odsát a vodu měnit ještě častěji. Ano, je to otročina trvající min. dva měsíce. Opakovaně zdůrazňuji, že za úhyny nejčastěji může špatná kvalita vody. Takže odsávat a měnit, odsávat a měnit.

 

VI. Potěr v sítku

Před vykulením potírku můžeme na dno sítka umístit uschlé a horkou vodou opláchnuté listy dubu, buku, bílé moruše, mandlovníku mořského, magnolie, zkrátka všechny prospěšné listy, které se přidávají do nádrží s krevetkami. Potírek se na nich bude cítit bezpečněji a drobnější krmivo tolik nepropadá dnem. Neoplozené a plesnivé jikry pečlivě odstraňujeme.

Po vykulení vyndáme vzduchovací kamínek, počkáme na strávení žloutkového váčku a pak začneme krmit. Do sítka přidáme několik okružáků, aby likvidovali zbytky potravy. Když v sítku přesto nesežrané zbytky zůstanou, odstraníme je hadičkou. Odpadají zde každodenní únavné výměny vody. Tramtra psala, že jí drobná artémie často unikala skrz oka sítka do akvária. Napadají mě dvě možná řešení, ale nemám je vyzkoušená.

První možnost spočívá v obalení sítka dámskou silonkou, přes kterou skoro nic nepronikne. Bohužel ani detrit potírku a šneků. Druhý nápad je nechat artémii v misce se sladkou vodou a přemístit ji do sítka teprve tehdy, až přestane plavat a klesne na dno. Třeba injekční stříkačkou, na jejímž konci bude navlečený kousek vzduchovací hadičky.

Jak potěr roste, měníme adekvátně velikost potravy, viz předchozí kapitoly. Nakonec ho ze sítka vypustíme ven.

 

VII. Potěr ve společenské nádrži

Při tomto způsobu odchovu máme nejmíň starostí, ale přežijí jen nejsilnější kusy. Beru jako samozřejmost, že jde o čisté rostlinné akvárium v biologické rovnováze. Obvykle přežije jen několik málo kusů nebo třeba i pouhý jeden. U mě to byly většinou samé samičky, byť v několika různých generacích.

Jikry, které nikdo nesežral, se vykulí (plesnivé a neoplozené samozřejmě odstraňujeme i zde), potírek zapadne do mechu nebo houštiny rostlin a pak záleží jen na tom, zda má co žrát. Úmyslně jsem překrmoval, používal speciální krmiva pro potírek, zkoušel čerstvě vylíhlou artémii nebo mikry. Nic, žádné přírůstky se nekonaly.

f1Zlom nastal teprve tehdy, když jsem měnil dno a nové založil podle metody D. Walstad. Krátce řečeno pod křemičitý písek jsem přidal zahradní hlínu, konkrétně Agro substrát pro vodní rostliny. Hlínu jsem předtím prosel přes perlinku, abych jí zbavil větších kousků dřeva, ale dále ji nijak neupravoval. Byla tedy živá, se spoustou zárodků různého života.

Tím si vysvětluji, že díky tomu měl potírek ze začátku co žrát, než trochu vyrostl a dokázal konzumovat krmiva pro krevetky a další živočichy. Měl jsem takto přírůstky ve dvou různých akváriích, vždy až po výměně dna za hlínu. Možná by rovněž fungovalo, kdybych vhodné krmivo aplikoval injekční stříkačkou na místa, na kterých se potírek pravděpodobně schovává.

 

VIII. Závěr

Kromě odchovu ve společenské nádrži, kde přežije opravdu jen pár nejodolnějších rybek, je třeba myslet na to, že je skvělé, když odchováme desítky pancéřníčků ve vytíračce, ale co pak s nimi? Čím větší rybky tím je ve vytíračce náročnější udržet potřebnou hygienu vody. Je tedy vhodné si předem nezávazně domluvit odkup v akvaristice nebo odběry mezi kolegy akvaristy.

Přiznávám však, že je krásné a velmi uspokojující sledovat jak potírek roste a postupně se proměňuje v miniaturní kopie dospělých.

 

Za správnost informací zodpovídá autor článku, dotazy směřujte na autora. Hodnocení článku hvězdičkami provádí redakce. K článku se vyjádřete pomocí palců (líbilo se / nelíbilo se).

Hodnocení
*****

Líbilo se: 10x Nelíbilo se: 0x Zveřejněno: 17.11.2021 Upraveno: 18.11.2021 Přečteno: 84x

Schválili: Jája ***** 23.11.21 • afc1886 ***** 23.11.21 • ctibum ***** 23.11.21 • romant ***** 23.11.21

Související články
Žádné související články
Další články z rubriky Ryby
09.01.2010*****Skalára amazonská (Pterophyllum scalare) - rozlišení pohlaví4995x
01.12.2010*****Ryba se smyslem pro estetiku1413x
13.12.2011*****Mohou se přemnožit paví očka?2281x
26.05.2009*****Pôrodnička v hlavnom/odchovnom akváriu3029x
19.10.2013*****Nejen rodičovský kanibalismus?726x
26.09.2010*****Začínáme s terčovci7315x
21.07.2016*****Pár postřehů (neboli dva) z chovu skalárů1126x
29.11.2015*****Vědci mají důkaz, že jsou ryby schopny vnímaní740x
23.02.2013*****Tetra císařská - opomíjený klenot2094x
04.04.2013*****Pestřenec červený v akváriu816x

Komentáře návštěvníků

x Funkce je dostupná pouze pro přihlášené uživatele

Další články tohoto autora
16.11.2021*****Akvarijní rostliny - nákup, vybalení, ošetření a sázení122x
17.02.2021*****Rostliny do brakické vody220x



© RYBICKY.NET - https://rybicky.net/clanky/1917-jak-rozmnozit-pancernicky