Ve třetí části se zaměřím na blízké či vzdálené příbuzné všeobecně známé piskořky věžovité (viz. Plži v akváriu I.)
Tato skupina plžů je velmi rozsáhlá a nové druhy jsou k prodeji nabízeny stále častěji.
Zástupci menších druhů se mohou do Evropy dostat i na importovaných rostlinkách. Tyto černé pasažéry je velmi těžké identifikovat, existuje mnoho druhů a navíc se vyznačují velkou variabilitou uvnitř druhu. Překážkou identifikace bývá také nepříjemný zvyk okusovat si navzájem ulity.
Thiara winteri je velmi podobná piskořce Melanoides granifera. Je o něco světlejší a ostny na ulitě jsou výraznější. Mnoho akvaristů ani netuší, že mají v akváriu právě tohoto plže. Mladí jedinci jsou graniferám velmi podobní a pokud ti větší mají erodované ulity, nemusí mít ani výrůstky. Chování a potravní nároky jsou podobné jako u granifery. Jsou vidět mimo substrát mnohem častěji než piskořka věžovitá, rády čistí dekorace a rostliny, zvláště v noci.
Za vhodných podmínek se velmi snadno množí.
Velmi podobná je také Thiara scabra.
Thiara cancellata je snadno identifikovatelný plž. Z ulity, kratší a kulatější než u T. winteri, mu vyrůstá několik černých štětinek. V akváriu se nijak výrazně neprojevuje, živí se řasami, zbytky rostlin a potravy pro ryby. Jeho rozmnožení v akváriu zatím nebylo popsáno.
Thiary, stejně jako piskořky, nechávají zdravé rostliny na pokoji.
Brotia pagodula je již poměrně velkým zástupcem čeledi piskořkovitých. Má podlouhlou ulitu s trny. Je to výborný čistič, podobně jako neritiny, rostliny nepoškozuje. Celé dny se velmi pomalu pohybuje po akváriu a čistí kameny, rostliny i dekorace od řas. Často několik hodin prospí. Jeho chov v akváriu naráží na jeden problém: často při svých akrobatických výkonech při čištění rostlin spadne „na záda“ a neumí se sám otočit. Nechápu, jak to dělá v přírodě, ale v akváriu prostě zatáhne víčko a čeká, až ho někdo zachrání. Nedovedu si příliš představit biotop, ve kterém by mu tato strategie byla užitečná.
Je to také živorodý plž, jeho odchov v akváriu je možný, ne však příliš častý.
Faunus ater („ďáblův roh“) je nádherný plž s černou ulitou opravdu podobnou rohu. Má i černou nohu a tak působí docela „elegantně“.
Je to také typický požírač zbytků, v atlasech se uvádí, že kytky nepoškozuje. Mám s ním opačnou zkušenost, ale je to labužník a vybírá si jen některé. Zkonzumoval mi pačuli, která byla trochu pomačkaná po přesazování a oholil bahnatku vonnou i bezstopečnou. Počínal si při tom ale velmi decentně, konzumoval jednotlivé lístky postupně od zdola nahoru. Ostatní (asi tvrdší) kytky už ho nezajímají. Bez příkrmu zeleninou či kopřivami se jeho chov neobejde.
Bohužel k rozmnožování potřebuje patrně brakickou či slanou vodu
Paludomus loricata je pro mne jednička mezi „okrasnými“ plži. Ulita připomíná tvarem spíše ulitu bahenkovitých. Noha je tmavá až černá, na okraji ulity je 10 až 15 výrazných oranžových výrůstků.
Živí se hlavně řasami a zbytky rostlin a potravy ryb. Vyžaduje jemnější substrát, ve kterém zahrabaný často stráví i několik dní.
Vzhledem k tomu, že pochází z rychle tekoucích čistých potoků Srí Lanky, kde žije na kamenech, není jeho chov v akváriu jednoduchý, má velké nároky na čistotu vody a dostatek kyslíku. Já jsem, bohužel, tuto důležitou informaci podcenila a při pletí kryptokoryn, kdy se na hodinu akvárium zakalilo, mi zcela aklimatizovaný plž v podstatě okamžitě uhynul.
Rozmnožování v akváriích zatím nebylo popsáno.
V obchodech je též často nabízen příbuzný druh, označovaný jako Paludomus sp. „Bella“. Má trochu hladší ulitu a oranžové tečky na noze.
Tylomelanie jsou největšími zástupci této rozsáhlé skupiny plžů. Bohužel jsou to plži, se kterými nemám žádnou zkušenost a ani v nejbližší době nechystám jejich nákup, protože jim nemohu zajistit dobré podmínky. Jsou nádherní, u nás i v zahraničí se prodává několik druhů lišících se především barvou nohy či ulity.
Z jejich velikosti vyplývá i značná potřeba potravy. Nestačí jim pár zbytků a bez vydatného příkrmu poškozují kytky. Pokud je akvarista schopen zajistit jim dobré podmínky k životu (jemný písek, vyšší teplota a dostatek potravy) mohou se mu odměnit potomstvem.
Thiara winteri
Thiara cancellata
Brotia pagodula
Palludomus
Faunus ater
Na závěr bych chtěla napsat ještě několik obecných postřehů k chovu plžů.
Jsou to plnohodnotní obyvatelé akvária a musíme s nimi počítat při výpočtu „zarybnění“ - s těmi velkými kvůli jejich velikosti a s těmi malými kvůli velkému počtu, ve kterém se často v akváriích vyskytují. Stejně jako ryby spotřebovávají kyslík a produkují odpad.
Chov některých druhů není úplně jednoduchý, i tito tvorečkové mají své požadavky. Je vhodné si před nákupem zjistit, zda se do našeho akvária hodí a zdali jsme jim schopni jejich požadavky zajistit.
Když pomineme dravou surmovku a něktré potravní specialisty, můžeme plže v podstatě rozdělit do dvou skupin:
1) řasoužrouti – zubovci (Neritina, Clithon, Septaria), Brotia pagodula
2) „zbytkožrouti“- sem můžeme s přimhouřením oka zařadit ostatní plže chované v akváriu, i když někteří konzumují i zdravé rostliny
První skupina potřebuje ke svému životu pouze dostatek řas. Ne všechny řasy jim však vyhovují, např. ruducha či vláknitá řasa není těmito plži konzumována. Řasy se v určitém množství vyskytují v každém akváriu, problém by mohl nastat při větším počtu jedinců. Příkrm této skupiny není jednoduchý, ale i tyto plže lze přikrmovat např. tabletami, někdy i zeleninou.
Druhá skupina opravdu vybírá z bohaté nabídky zbytků – rostlin, krmiva, výkaly ryb, mrtvolky ryb, krevet i plžů, ale žere i řasy a třeba i vajíčka jiných plžů.
A tady nastává trochu problém. Současný trend velí mít akvárium téměř sterilně čisté. „Vyluxované“ dno (pokud možno i do hloubky), křišťálově čistou vodu a skla, žádné úlomky rostlin. Jenže za takové akvárium nám tato skupina plžů moc nepoděkuje. Potřebují ke svému životu detrit – právě ten bordýlek na dně, který se nám tak nelíbí.
Cílené přikrmování zeleninou, kopřivami či nějakým druhem hotového krmiva je nezbytností u velkých plžů, pokud chceme, aby nám prosperovali a nechali nám v akváriu alespoň nějaké kytičky.
Naopak pokud se chceme zbavit přemnožených „plevelných“ plžů, nesmí na ně žádná potrava zbývat - oni si stejně vždy něco k snědku najdou.
Plži obecně potřebují jemnější dno, někteří se do něj při odpočinku zahrabávají, či v něm tráví většinu času, jiní si o hrubý ostrý štěrk mohou poškodit ulitu. Ale někteří, např. ampulárie či okružáci, evidentně nemají problém ani s dost hrubým štěrkem.
Příliš kyselá a měkká voda nesvědčí jejich ulitám, zvláště u rychle rostoucích druhů jako okružáci a ampulárie. I v takové vodě je možné plže chovat, pokud mají rozmanitou potravu s dostatkem potřebných minerálů. Nedostatek "stavebního materiálu" řeší někteří plži okusováním ulit svých kolegů. V případě problémů je vhodné jim přidat do akvária sépiovou kost či drcené vaječné skořápky.
Soužití s ostatními obyvateli akvárií bývá ze strany plžů bez problémů, mohou však přenášet parazity. Tomu předejdeme karanténou. Některé druhy ryb a raků plže konzumují, jiné mívají snahu plžům okusovat tykadla.
Používání léčiv a prostředků proti škůdcům v akváriu s plži je třeba velmi promýšlet. Většina z nich je pro plže jedovatá a jejich rezidua zůstávají dlouho v akváriu a plži se mohou otrávit ještě dlouho po ukončení léčby.
Pokud jste dočetli až sem, doufám, že mé povídání o plžích Vás přesvědčilo, že jsou to opravdu krásní, užiteční a zajímaví tvorové, kteří si zaslouží stát se ozdobou našich akvárií. :-)
A na úplný závěr ještě přídavek pro ty, kteří mají rádi plže a hádanky (bohužel řešení neznám ani já. :-))
Co je to za plže?
Dostala jsem ho od jednoho kolegy – pracovní název má „tmavá piskořka“ - jeho identifikaci jsme už zde na Rybicky.net řešili.
Mladí jedinci vypadají téměř jako Melanoides tuberculata (piskořka věžovitá), jen barva a vrubování ulity je jiné. Postupem času nabývá ulita tmavou barvu. Ulita je o něco robustnější než u věžovky. Prohrabávají se substrátem, ale jsou často k vidění i mimo něj.
Dle výrůstků okolo ústí ulity se nepochybně jedná o blízkého příbuzného piskořek.
Mladý jedinec Dospělý jedinec
Za správnost informací zodpovídá autor článku, dotazy směřujte na autora. Hodnocení článku hvězdičkami provádí redakce. K článku se vyjádřete pomocí palců (líbilo se / nelíbilo se).
Líbilo se: 84x • Nelíbilo se: 0x • Zveřejněno: 31.10.2012 • Upraveno: 03.11.2012 • Přečteno: 2397x
Schválili: Bob66 11.11.12 • Johan 21.11.12 • alpaka 26.11.12 • Kusma 01.12.12
Žádné související články |
19.08.2011 | Jak se vyplácí práce s dětma... | 995x | |
26.02.2010 | Jak fotografovat akvárium - určeno pro začátečníky | 4529x | |
24.12.2012 | P(R)ODAVAČI, ANEB PRO RADU DO OBCHODU RADĚJI NECHOĎTE | 85x | |
25.11.2013 | Holandské akvárium | 1549x | |
05.02.2011 | Akvaristka | 1230x | |
04.03.2012 | Chov raků a jak dál v r. 2012 | 793x | |
07.11.2010 | Gelová krmiva - nové trendy v akvaristice? | 1875x | |
18.05.2020 | Vědci dali rybám CBD, aby zjistili, zda se uvolní | 196x | |
05.10.2013 | Jak jsem začal s akvaristikou po 10 letech | 20x | |
15.06.2008 | Akvarijní stolek | 12250x |
Funkce je dostupná pouze pro přihlášené uživatele
17.11.2012 | Plži v akváriu I. | 4342x | |
24.09.2012 | Plži v akváriu II. | 2717x |