Žena akvaristka

Jako malá jsem byla členem akva kroužku. Tenkrát nám stačilo jen dát akva na dobře osvětlené místo, sebrat písek z řeky, zasadit kytky které zrovna byly a napustit vodu. Pak už jen rybičky a šnečky. Žádná technika, žádná chemie, a fungovalo to.Měla jsem čtyři nádrže po 70l  skoro 6let, bohužel na střední nebyl čas a tak rybičky museli jít z domu. . Až před rokem, jsem opět našla odvahu se ke svému koníčku vrátit a  manžel naštěstí nebyl proti.  Hned při koupi nádrže jsem se však nestačila divit, co všechno se za těch pátnáct let změnilo. Osvětlení, kryty, filtry vnitřní, vnější, půdní, uv lampy, topítka, substráty, chemické testy a různá další chemie pro úpravu vody,  všeho je spousta druhů a každý je ten zaručeně nejlepší  a vše zaručeně potřebujete. V orientaci v této pro mě docela neznámé sféře mi nepomohly mé staré odborné knížky a tak jsem nakoupila nové knihy a dala se do studování.

Jenže nastal kámen úrazu.V knížkám vám sice poradí , kolik wattů na 1litr, jak velký by měl být výkon filtru, ale už se nedozvíte, který výrobek je šmejd, nebo jsou li údaje na výrobku pravdivé, nebo si je výrobce s prominutím vycucal z prstu. Stejné to je i s rostlinkami  a rybičkami. Je jich nyní nepřeberné množství a i když si v odborné literatuře najdete co která potřebuje, né vždy se tyto informace shodují s realitou. Čert aby se v tom vyznal. Jediné co snad zůstalo stejné jsou nádrže a názor že akvarista musí být mužského pohlaví.

Nejvíce jsem to pociťovala v obchodě. Jakmile uvidí ženu z dětmi , začnou chrlit spoustu odborných informací. Asi si řeknou „Hele mamina, chce pro děti rybičky, snadná kořist“. Vůbec je nezaskočí, že máte nějaké znalosti, že přesně víte, co od požadovaného výrobku chcete, ať se to týká zářivek, nebo filtru . Snaží se z vás udělat „blbce“, vždyť určitě se  mýlíte vy,  on je totiž znalec, prodává již léta  a samozřejmě nutí vám ten  zaručeně nejdražší výrobek.

Nakonec z finančních důvodů jsem koupila set 54 l, kompletně vybavený-dle různých zdrojů prý kvalitní. Nádrž zařízena a osázena. A začala jsem zjišťovat, jaká to byla chyba. Akva mi nepřinášelo  radost, ale jen starosti. Řasy, řasy, řasy, rostlinkám se nedařilo .Nejdříve vyměněn filtr, vypnuto topítko a pak předělán kryt pro silnější osvětlení. Zkrátka z původního setu mi zůstalo právě to co se nemění – nádrž.

Rostlinky byly sázeny pokus omyl, ale po půl roce se mi akva zajelo a bylo na něj krása pohledět. Né zrovna nejlevnější cestou  jsem zjistila  ,že né vše psané je pravda i v realitě.  Né vše nejdražší je nejlepší a né vše levné je šmejd, ovšem neplatí to zase vždy, někdy se vyplatí si za kvalitu připlatit. Dnes mám již  dvě cca100 l nádrže s pozadím vlastní výroby, upravenými filtry, s co2 a dělají mi až na drobné překážky jen radost. Ovšem to nejlepší je, že je stále co zdokonalovat.

Jsem ráda, že jsou akva portály, kde si můžete pokecat a poradit se s lidmi- akvaristy. Také jsem ráda, že se zde  na ženu akvaristku  nedívají všichni jako na hloupou husu, co neví do čeho jde , nikdy se nic nenaučí a co musí zaručeně skončit .  Vždyť kdo může mít více trpělivosti, něžnosti a odolnosti vůči nezdaru, kdo více potřebuje oázu klidu a vodní krásy v každodenním zmatku než matka vycvičená  malými dětmi .

P.S. Holky nedejte se!!