Olšové šištičky

Aha. Já je mám neporušené už od začátku prosince. Tak nějak se o doplňuje s mojí domněnkou, že mám v akvárku málo mikrobů.
Já tam mám málo asi všeho...

Díky za potvrzení a zároveň radu.

Ano, to je podle mě správný postup.

Kdy přidat další?Když už se ty původní úplně rozpadnou nebo roztřepí?Já přidávám nové cca.po 1 - 1,5 měsíci. To už jsou většinou roztřepené,ale ještě nejsou úplně rozpadlé.

Tak to můžu vesele přidat. Díky.

Používám poměr 5ks na 100 litrů vody.

Jakou máte prosím zkušenost s množstvím přidávaných šišek? Trochu jsem to tu pročetl, vzhledem k nasbírání ve velkých mrazek nic převařovat nebudu. Jen mě zajímalo, kolik jich v jedné várce (na objem) obvykle dáváte.

Pravdu pravíš ale víc bych to nerozebíral.

Hlavně v nich nejsou už semínka z těch je slušnej bordel.

Mráz neničí mikroorganismy, v otevřenejch šišticích se usazuje prach ale přesto jsou vyzrálé nejvhodnější.

Radim napsal: Četl jsem zde mnoho různých názorů a domněnek. Není pravda, že sběrem šištic v zimním období zanesete s největší pravděpodobností do akvária nemoci nebo mikroorganismy a dojde ke ztrátě důležitých látek. Sbírají se v mrazech právě proto, že je zde minimální pravděpodobnost přežití mikroorganismů, které se v letním období běžně vyskytují a to i v zelených šišticích, které si nesete sušit domů - navíc nejsou správně vyzrálé. Šištice vyzrálé na stromech a větrem neustále ovívané až do zimního období jsou právě ty nejlepší a dlouholeté zkušenosti to jen potvrdily.

O jaké mikroorganismy má jít?

Četl jsem zde mnoho různých názorů a domněnek. Není pravda, že sběrem šištic v zimním období zanesete s největší pravděpodobností do akvária nemoci nebo mikroorganismy a dojde ke ztrátě důležitých látek. Sbírají se v mrazech právě proto, že je zde minimální pravděpodobnost přežití mikroorganismů, které se v letním období běžně vyskytují a to i v zelených šišticích, které si nesete sušit domů - navíc nejsou správně vyzrálé. Šištice vyzrálé na stromech a větrem neustále ovívané až do zimního období jsou právě ty nejlepší a dlouholeté zkušenosti to jen potvrdily.

Nebude to mít měřitelný vliv, stabilizuje se pufrační komplex

Aquahum je právě půl soli huminovych a půl fulvonovych kyselin, barví hodně

Myslím ale že Aquahum a výluh z listí a šištic jsou dost odlišné věci. Ten Aquahum, to jsou nemýlím-li se čisté huminy a málo barví. Výluh z šištic jsou zřejmě převážně třísloviny a barví hodně.
Měl by tedy být nějaký rozdíl v účelu a účinku, ne?

A jak moc se ta zásaditost a vodivost projeví v té demi vodě? Pokud chci kyselou měkkou černou vodu, zvýší to pH atd. příliš nahoru?

používám nebo používal jsem Torben, Torumin a Aquahum, pH jednotlivých přípravků je dost zásadité, u Toruminu si nejsem 100% jistý, nicméně na změnu pH vody v akváriu, pokud budete dávkovat dle návodu to nebude mít vliv, stejně tak to bude i s vodivostí, určitě vzroste, ale velmi nepatrně. Pokud potřebujete snížit pH je nejlepší použít vodu překapanou přes rašelinu, tím snížíte KH na 0 a pH někam ke 4,5. Aquahum obsahuje i mikroprvky. Můj subjektivní pocit z jednotlivejch přípravků je Torben (nejhorší ale nejlevnější) - Torumin - Aquahum (nejlepší) Vliv na rostliny jsem nepozoroval žádný, maximálně tmavá voda ubírá rostlinám světlo, i když mikroprvky v Aquahumu snad taky využijí. Ryby se cítí se všemi přípravky dobře, nejlepších výsledků při rozmnožování jsem dosáhl s Aquahumem. Dělám si i vlastní výluh z listí a olšových šišek, nechám vařit v hrnci asi 30 minut a vodu pak sleji, pokud ho chci uchovávat delší dobu, přidám nějaký konzervant.

Tu odkazovanou diplomku lze podle nejnovějších poznatků zpochybnit celou, protože dle tohoto článku z Nature (2015) www.nature.com/… žádné huminy apod. vlastně neexistují, respektive pojem je zmatečný, v různých pramenech je používán různě a zmíněné látky v půdách dle autorů nejsou, jde o artefakt extrakce (wikipedie ho cituje jako "Humic substances, including humin, have not been observed in soils using modern analytical techniques.")


Ale to nechme zemědělcům, mě by osobně zajímaly hlavně právě ty zkušenosti s černými elexíry, a to jak jejich vliv na ryby či rostliny, ale i zda má někdo nějaká objektivní měření (vliv na pH, vodivost atd.)

Ano, bude to souviset i s obsahem ligninu. Další věc, kterou jsem nezmiňoval, je to, že v tzv. jádrovém dřevě je hodně látek, které dřevo přirozeně impregnují. To je to dřevo uvnitř kmene s odlišnou barvou. Ale ne všechny dřeviny vytváří jádrové dřevo.

Dále, pokud se ptáš na rozklad dřeva ve vodě - to je úplně jiná situace než rozklad dřeva v suchozemském biotopu
Ve vodě třeba dubové dřevo vydrží celá staletí. A kořeny mangrove taky. Důležitou roli tady má i to, jestli dřevo zapadlo někam, kde jsou spíše anaerobní podmínky, nebo jestli je tam, kde jsou aerobní podmínky.
Pokud bys totéž dřevo (třeba kořen z akvárka) nechal pohozené v lese, tak ho rozloží právě ty dřevokazné houby a taky ho začnou žrát larvy hmyzu, ...
Je to dáno tím, jaké organismy schopné rozkládat dřevo žijí například v biotopu lesa a jaké z organismů schopných rozkládat lignin žijí v našem akvárku, případně i ve vodě v přírodě.

V historických domech jsou dubové trámy které drží už stovky let. Ale víme, že když za nepříznivých okolností chytí "hubku", je malér.
=
Ale pánové, já bych se rád vrátil k původní otázce, kterou jsem nepoložil já, ale zdá se mi zajímavá. Takže - všelijaké ty "na hnědo barvící elixíry", ev. nepříliš barvící humáty... jaké jsou s nimi zkušenosti? Jaké jsou mezi nimi rozdíly? Co se opravdu osvědčuje jako prevence (kožních onemocnění, zaplísnění jiker, apod.)?
Zkoušel někdo vinařské taniny nebo chipsy?

-protože si zřejmě proces rozkladu ligninu uvědomujete jako proces několika dní a týdnů ,na základě uvedeného definičního dělení pokud je uvedeno "lehce rozložitelné a snadno odbouratelné mikroorganismy"
-v tom vidím od prvopočátku váš rozpor se kterým nesouhlasíte ,respektivě se zařazením

-obsah ligninu je různý ve vztahu druhů dřev ,ale i třeba ke stáří a prostředí

-rozpad "kořene" v akva ,je ůplně někde jinde ,jinak se chová kořen z rašeliniště ,odlišně tak kořen z volné přírody v suchém stavu, atd.

-stočilo se to od zařazení k ůplně nesourodému výkladu

Skúsim to ešte poslednýkrát formou otázok:
lacewings: prečo sa nám drevo v akváriu nerozpadne za pár dní/týždňov, keď je lignín údajne tak ľahko rozložiteľný?
Jifi: nemôže náhodou rýchlosť rozkladu jednotlivých druhov dreva súvisieť aj s obsahom lignínu? V prípade, ktorý som spomínal sa jedná o drevo buku, drevo tisu alebo duba sa rozkladá ešte dlhšie.

PS: Rozklad lignínu rozhodne nie je iba enzymatický proces, katalýza prebieha aj inými procesmi, rozpisovať to nebudem - scholar.google.sk/…=
Je mimoriadne závislý okrem iného na pH, obsahu iónového dusíka, teplote a obsahu kyslíka v prostredí ale to s rozoberanou témou nijako nesúvisí. Lignín sa skrátka rozkladá dlho a ťažko, to je proste fakt.

-pokud to budu brát podle postupného odbourávání souvisejícího s dostupností živin tak,
-nejdřiv ze všeho sacharidy a bílkoviny ,pak polysacharidy ,následně celulóza a pak teprve lignin a lignocelulóza
-odbourávání ligninu je zásadní aerobní proces oxidačních enzymů dřevokazných hub ,převším oxidázy a peroxidázy

Záleží na tom, jaké je to dřevo. Mezi dřevem různých stromů jsou velké rozdíly. Třeba taková bříza a třešeň se rozkládají poměrně rychle.

Rozklad dreva lignovornými hubami v prírode trvá aj viac ako 30 rokov...

-to se ale nevylučuje se zařazením -lehce rozložitelné a snadno odbouratelné mikroorganismy

Nikdo netvrdí, že je lignin nerozložitelný, konec konců, některé bakterie žerou i plasty. Patří ovšem k těm nejhůře rozložitelným částem rostlin.

-neřekl bych ,že se jedná o chybu
-jinak budete muset přepsat i základy MIKROBNÍ EKOLOGIE a vysvětlit to celé ve vztahu ke skupině "lignovorní houby" ,které lignin včetně celulózy ,dostatečně rozkládají

no v diplomových pracech bývá spousta chyb a tohle je nepochybně jedna z nich, lignin je rozlozitelny velmi spatne, coz doklada trvanlivost dreva, anglicka wikipedie "Lignin is one of the most slowly decomposing components of dead vegetation, contributing a major fraction of the material that becomes humus" a samozrejeme i mnoho primarnich odbornych zdroju

Máte někdo ponětí, jaké jsou reálné rozdíly mezi různými komerčně dostupnými extrakty pro přípravu černé vody? Zajímají mě zejména zkušenosti chovatelů citlivých ryb z černých vod, ale i pěstitelů rostlin. Mám na mysli různé ty toruminy, torbeny, torumaxy apod.

- lisi se v obsahu prospesnych latek a jak? na ktere pripravky reaguji ryby nejlepe?

- lisi se v obsahu skodlivych latek? torumin pry obsahuje formaldehyd, coz je dosti velke svinstvo

- lisi se ve zpusobu a mire, kterou ovlivnuji pH a jine meritelne parametry vody?


pripadne dalsi postrehy, dekuji (fajn by bylo samostatne vlakno, ale to asi nemohu zalozit)

-rozporoval jste to zařazení,
-jasně je v té práci definováno, že lignin patří do primárních látek, se specifikací -lehce rozložitelných a snadno odbouratelných mikroorganismů
-to je pro mě směrodatně doložená informace, včetně význačné odbornosti autora-ky
-toho Šimka, jsem tam dal pouze jako náhledovou možnost, dalšího možného rozvinutí pohledu
-,, štruktúrny vzorec lignínu,,- kolego, tak tomuhle říkám "rozsypaný čaj"

Obsah lignínu v uvedených prírodninách samozrejme nespochybňujem. Išlo o to, že lignín patrí medzi veľmi ťažko biologicky rozložiteľné substancie. V opačnom prípade by nám korene a konáre v akváriách príliš dlho nevydržali.
Inak, pre zaujímavosť, odporúčam pozrieť štruktúrny vzorec lignínu. Fascinuje ma, ako vôbec môže dochádzať k syntéze niečoho tak zložitého.

larix napsal: lacewings napsal: ...lehce rozložitelné a snadno odbouratelné mikroorganismy ... lignin...

Toto asi nebude celkom pravda...

-asi vás zklamu, nejsem sám, s tímto zařazením,
-......zejména ve starých rostlinných pletivech se vyskytuje lignin...atd. (ŠIMEK 2007)
-viz .dále
- www.google.cz/…
-str. 40

Jasně. V tom máš pravdu. Neměl jsem psát "kořeny" ale přesněji - kořínky. I když na druhou stranu kořeny olší, bříz, atd při louhování vypouštějí třísloviny. Huminů se dočkáš od přírodou patřičně zpracovaných rašeliništních kořenů. Proto se také do akvárií doporučují zejména tyto kořeny.

lacewings napsal: ...lehce rozložitelné a snadno odbouratelné mikroorganismy ... lignin...

Toto asi nebude celkom pravda...

-zkusím to názorně "výkladově" rozlišit, k humusovým látkám obecně
- "primární látky" - nespecifické humusové látky - nehuminové
-lehce rozložitelné a snadno odbouratelné mikroorganismy
-třísloviny, lignin, aminokyseliny, pryskyřice, peptidy, glycid, vitamíny,atd.
-tvoří vlastně živinnou a energetickou zásobu půdy, tzv. "biologický aktivátor"

- "sekundární látky" - specifické humusové látky - huminové
-stabilní organická část s vysokou rezistencí k mikrobionálnímu rozkladu
-humíny, huminové kyseliny, fulvo-kyseliny,atd.
-huminové kyseliny jsou nejhodnotnějším produktem huminifikace, se zráním humusových buněk

mlynář napsal: Přátelé, bojujete tu na dvou frontách a mícháte jablka s malinama. Torben představuje koncentrát huminů a vše ostatní (olšové šištice, listy a kořeny všeho možného) jsou taniny - třísloviny!
Od začátku dobré, až na ty kořeny, kde se taniny mohou potkat, a potkávají velice často, také s huminy...

Přátelé, bojujete tu na dvou frontách a mícháte jablka s malinama. Torben představuje koncentrát huminů a vše ostatní (olšové šištice, listy a kořeny všeho možného) jsou taniny - třísloviny!

Chlapci jsem jenom rád, že do mě jdete a opravujete, kdo bude chtít, dohledá si a kdo je línej, stejně tam bude lejt Torben.

-vím obrazně řečeno, ale kořen pampelišky je vysoce toxický hlavně pro cichlidy
(osobní zkušenost)
-před nedávnem, se tu někdo v "krevetkách" ptal na používání listů pampelišky v akváriu, opět jsem nedoporučil používání, v důsledku obsahu hořčinů a diuretických účinků, jako diuretikum furosemid v rámci reabsorpce prvků, což může způsobit trávicí a vylučovací problem

romant napsal: A ořešáku a buku a lísky a javoru a ... je toho požehnaně, co se dá použít. Chce to si o daných látkách něco nastudovat a když příjde návštěva tvářit se jako že tan špalek z břízy a kořen pampelišky je v akváriu naprosto normální.
NóÓÓ...... bacha s tím ořešákem ... aleopatický ořešák bych pro klid duše teda určitě vynechal ... Romane

no a ten čaj ... s ohledem na jeho časté fermentace.... taky bych šel od toho!

A co čaj? Camellia sinensis? Zkoušel to někdo?

A ořešáku a buku a lísky a javoru a ... je toho požehnaně, co se dá použít. Chce to si o daných látkách něco nastudovat a když příjde návštěva tvářit se jako že ten špalek z břízy a kořen pampelišky je v akváriu naprosto normální.
Edit: Jo a na heřmánek jsem zapomněl.

-ano, květy magnolie mají antioxidační a protizánětlivé účinky
-

lacewings napsal: používání tzv. vymrzlých šištic je nejbezpečnější
... a jak jsem zjistil, v březnu se to i nejpohodlněji sbírá. Na stromech nejsou žádné listy, jenom ty loňské šišky, pěkně seschlé a zbavené většiny semen.
Nasbíral jsem si jich - dneska to už snad mohu říct - celé rodiny.

Polští kolegové rovněž doporučují listy magnolie.

A dubove listy taky zastanou praci v uvolnovani nejakych taninů,ale myslim si,ze ne az v takove mire jako ony zminene listy mandlovniku morskeho

Maq napsal:Pokud jde o huminové látky, tak filtrace přes rašelinu, resp. výluh?
-tady spíše půjde o typ akvária a používaný druh filtrace,

-taniny, tady je třeba si uvědomit, že tříslovina vzniká nezávisle, tedy není uniformní, v typové časti šištice
-pokud vezmu v názorný příklad dubové listí, tak list ,který samovolně spadne, obsahuje více tříslovin, než list který se utrhne ze stromu, byt ve stejném období
-určitá forma podstaty problemu, proč se uvádí rozdílnost užití, u některých uživatelů, v používání olšových šištic,
-používání tzv. vymrzlých šištic je nejbezpečnější
-

Jako další a ne nepodstatný zdroj oněch prospěšných látek a to flavonoidů a tříslovin(taniny) je možné zařadit listy mandlovníku mořského.

Díky, jsem osvícen, jdu študovat třísloviny/taniny.
Pokud jde o huminové látky, tak filtrace přes rašelinu, resp. výluh?