Olšové šištičky

Polští kolegové rovněž doporučují listy magnolie.

A dubove listy taky zastanou praci v uvolnovani nejakych taninů,ale myslim si,ze ne az v takove mire jako ony zminene listy mandlovniku morskeho

Maq napsal:Pokud jde o huminové látky, tak filtrace přes rašelinu, resp. výluh?
-tady spíše půjde o typ akvária a používaný druh filtrace,

-taniny, tady je třeba si uvědomit, že tříslovina vzniká nezávisle, tedy není uniformní, v typové časti šištice
-pokud vezmu v názorný příklad dubové listí, tak list ,který samovolně spadne, obsahuje více tříslovin, než list který se utrhne ze stromu, byt ve stejném období
-určitá forma podstaty problemu, proč se uvádí rozdílnost užití, u některých uživatelů, v používání olšových šištic,
-používání tzv. vymrzlých šištic je nejbezpečnější
-

Jako další a ne nepodstatný zdroj oněch prospěšných látek a to flavonoidů a tříslovin(taniny) je možné zařadit listy mandlovníku mořského.

Díky, jsem osvícen, jdu študovat třísloviny/taniny.
Pokud jde o huminové látky, tak filtrace přes rašelinu, resp. výluh?

- je to spíše o uvolněných tříslovinách v reakci s bílkovinami
- reakci tříslovin s bílkovinami dojde ke vzniku sloučeniny odolné proteolytickým enzymům, vlastně základ účinku na živou tkán - tvorba ochranného povlaku
- obnažená tkán, která obsahuje srážející se proteiny, vytvoří antisepticky působící membránu, pod kterou může probíhat regenerace poškozených tkání - adstringentce
- protibakteriální a protivirový účinek, detoxikační účinky, snižují zánětlivé procesy v žaludku a ve střevech, působí proti hlísticím, atd.

skus skalarforum na ceskycichlidklub.eu, tam je o tom popisane vela snad len zaklad, ze nie su to huminy, ale taniny co obsahuju olsove sisky...

Olšové šišky hezky barví vodu a obecně se předpokládá, že to jsou huminové kyseliny. Víte někdo o tom, že by někdo nějak seriózně analyzoval, co to vlastně je?

ále,dostaly se ke mně malí terčíci,tak jsem jim chtěl dopřát trošku domoviny.Jakoze at se citi dobre a je jim fajn.

A proč jsi je začal dávat?

No peru to tam pres atomizer a dokud jsem nedal sisticky tak roky to bylo v pohode.Zmeril jsem KH,koukl do tabulky,nastavil kontroler a sup,barvicka zelena.

Ty máš na 750 litrů vypínání na Co2 to se ti nedivím že je čidlo tmavě modré. U takového objemu vody je dodávání nonstop skoro nutností.

o jaj,děkuju všem za možná až moc podrobný popis.
Abych se přiznal tak moc chytrý z toho nejsem
S tim dropcheckerem si to vysvetluju tak ze se mi do nej dostalo ze dne na den trosku vody z nadrze a proto vyblednul.
Aktualne stav po mereni KH a nastaveni kontroleru a dropchecker stale tmave modry

Marcel G napsal: ... já bych to zase s tou platností Tillmansovy tabulky tak tragicky neviděl. Chtěl jsem reagovat ... ale na podrobnější diskusi momentálně nemám sílu :o) ... Právě mi přivezli (a zase odvezli) poškrábané akvárium ...

No, vím, že je to trochu mimo téma vlákna, ale já bych to zase s tou platností Tillmansovy tabulky tak tragicky neviděl. Co by si ale měli akvaristi konečně uvědomit, je to, že ta tabulka vychází ze vztahu jednotlivých forem anorganického uhlíku (CO2-HCO3-CO3) při různém pH. O alkalitě (KH) tam není ani slovo. Pokud tedy nějaká látka ovlivní pH, automaticky se podle toho upraví i vzájemný poměr mezi CO2, HCO3 a CO3 (tabulka, který tento vztah jen převádí do laicky srozumitelnější podoby tedy bude normálně platit). Abychom vypočítali koncentraci CO2 ve vodě, potřebujeme znát koncentraci jedné ze zbývajících složek uhličitanového systému, tj. buď HCO3 nebo CO3. Jakmile zjistíme obsah HCO3, můžeme z toho dopočítat obsah CO2 i CO3. Problém ale je, že HCO3 nijak jednoduše zjistit nejde. Akvaristi to obcházejí tím, že měří celkovou alkalitu a vycházejí přitom z předpokladu, že alkalita je v běžných vodách obvykle tvořena převážně hydrogenuhličitany (HCO3). Ve skutečnosti ale alkalitu ovlivňují nejen hydrogenuhličitany (HCO3), ale i uhličitany (CO3), hydroxokomplexy, fosforečnany, acetátové ionty a vodíkové ionty. Důležité je si tedy uvědomit, že všechny výše uvedené ionty přispívají k alkalitě pozitivně (zvyšují ji), zatímco vodík negativně (ten jediný alkalitu snižuje). Jinými slovy, přidáme-li do vody kyselinu (tj. ionty H+), alkalita začne klesat. Zvýšíme-li naopak ve vodě koncentraci (hydrogen)uhličitanů, hydroxokomplexů, fosforečnanů či acetátových iontů, alkalita bude stoupat.

Jak tomu já rozumím, tak olšové šištičky ovlivňují alkalitu jednak okyselováním vody (zvyšováním koncentrace iontů H+), a jednak uvolňováním huminových látek či taninů (acetátových iontů). Díky tomu už nemusí být převažující složkou alkality obsah hydrogenuhličitanů. Když tedy pak zřeříme alkalitu a naměříme třeba 5°dKH, mohou tam hydrogenuhličitany tvořit třeba jen 3° nebo 4°dKH. Proto pak nelze Tillmansovu tabulku použít, protože ať už naměříme jakoukoli alkalitu (KH), nikdy si nebudeme moci být jistí tím, kolik z toho jsou hydrogenuhličitany, které jediné potřebujeme při odečítání hodnot z Tillmansovy tabulky znát.

Uznávám ale zároveň Horácovo postřeh, že CO2, které do akvária přidáváme, má neustále tendenci z něj vyprchávat. Když ale to CO2 přidáváme do akvária kontinuálně, podle mého názoru se tam může ustavit určitá rovnováha mezi přidáváním (rozpuštěním) a unikáním (odplyňováním). Je ale podle mě vhodné měřit kontinuálně i pH, abych zjistili, jak koncentrace CO2 během dne kolísá a mohli si tak udělat lepší představu o jeho poměrech v našem akváriu.

Já dávám šištice také a i když jsem to párkrát přehnal zákal stejně vydrží tak 3 dny a s dropschekerem to ani nehnulo a to šištice měním týdně při výměně vody. Je to podobné jak z rašelinou. maniakva.sweb.cz/…

Ona Tillmansova tabulka ve skutečnosti pro akvárium neplatí - ať už bez šišek nebo se šiškama :o) ...
Ale dobrá ... přivřeme obě oči, zapomeňme, co vše je známo o pufrech (a speciálně o uhličitanovém pufru resp. o permanentním úniku CO2 z akvária) ... a řekněme, že Tillmansova tabulka (pro akvárium) platí. A že neplatí jen v jistých specifických případech. Mezi ty patří např. přidání látek, které sice ovlivňují pH v nádrži, ale nereagují s uhličitanovým pufrem. (U rašeliny jde o slabé huminové kyseliny /u silných je situace odlišná/, u olšových šišek převážně o taniny). Takto zkreslené pH ovšem nelze dosadit do Henderson-Hasselbalchovy rovnice a tudíž nutno konstatovat, že Tillmansova tabulka (která z HHR vychází) neplatí. Blíže viz zde : www.horacovoakvarium.cz/…

Tam, kam chodím já, evidentně moc akvaristů není .

P.S. Prošel jsem kolem dvou stromů.

Zdravím,
poprosil bych o radu,jak dávkovat CO2 po přidání olšových šištiček?
Kdesi bylo psáno,že po přidání rašelinových přípravků Torben,Torumin a pod.,filtrování přes rašelinu,nebo olšových šištiček neplatí Tillmanova tabulka.
Jak tedy určím množství dávkovaného množství CO2?Snad jen podle dropcheckeru?
Stala se mi totiž taková věc:
Po přidání šištiček cca 40ks na 750l se jemně zabarvila voda a velmi mírně kleslo Ph.Dropchecker se ale po cca 14ti dnech zbarvil do žluta.Jakmile jsem ho vytáhl ven do hodiny byl modrý,ale indikátor zblednul a barva již nebyla temně modrá,ale světle modrá,skoro pruhledná.Indikátor používám od Dennerle.Po výměně náplně v dropcheckeru a pravidelných váměnnách vody je barva stále temně modrá.
Vá někdo přesně co se s vodou děje po přidání šištiček a proč neplatí Tillmanova tabulka?
Děkuji

Přesně tak Ihajek. Sice jsem si to myslel že je lepší na podzim a asi nebudou mít takovou i účinnost po zimně ale jeto jen taková zkouška.
Domu jsem si přinesl jen několik málo kousků asi 6 větviček s 3 až 4 šiškami.

Tak tak, ale to že je budu používat jsem se rozhodl teprve nedávno v souvislosti s plánem na akva jižní ameriky. A tak lepší sesbírat teď než ještě později

Už na ně jdete trochu pozdě, to chce na podzim nebo v zimě.

Já nejsem ničitel přírody jen si jen vezmu takových 500 kousků

Hlavne neoskubej cely strom Ja vzal 5 sisek,to mam na dva mesice

já taky dnes jdu na ně a vezmu i do zásoby

Taky jsem dnes vyrazil na šištičky .... snad se to bude rybkám líbit

Parada,konecne jsem u nas v Jablonci zjistil,kde roste olse a hned byl na sisky

ilhanek napsal: zdravím potřebuji radu nasbíral jsem pár olšových šišek pár jich sundal i ze stromu, jak s nima teď dále naložit?? prosím o radu a tipy díky moc moc moc .... Podívej se na Skalárfórum Českého cichlid klubu.

ceskycichlidklub.eu/…

Tam je vše.

Žoržik napsal: Dobrý večer, myslím, že teď nastává vhodná doba pro sběr olšových šištiček. Poraďte mi, prosím, nějakou osvědčenou lokalitu v Praze.
Předem díky za dobrý tip.
Jiří

Žoržiku, ještě vyrdž. Optimální doba je mezi Vánoci a Novým rokem. Proběhne dozrání a ještě to není ze šišek vyplavené.

Okolo přehrady v Hostivaři jich je dost. Problém stromů v Praze jsou exhalace.

Olše rostou na podmáčené půdě. Existuje v Praze zastávka Mokřanská (Hostivař) tam pár stromů bylo.

Dobrý večer, myslím, že teď nastává vhodná doba pro sběr olšových šištiček. Poraďte mi, prosím, nějakou osvědčenou lokalitu v Praze.
Předem díky za dobrý tip.
Jiří

MonterMonty napsal: no , pokud jsi léčivo přidával do akva kde šišky byly , mohly snížit účinnost léčiva Souhlas, základní otázka je, jaké povahy jsou ony tečky a jestli se jedná o tzv. moribundus neonkový se kterým si nikdo moc neví rady, bude to jedno.

no , pokud jsi léčivo přidával do akva kde šišky byly , mohly snížit účinnost toho léčiva

Spíš pozitivně, než negativně.

Nedávno jsem psal do fora krupička,že mám problém s tetrami červenoústými.Měly bílé tečky a zježené šupiny.Bylo mi porazeno,ať se podívám na vodnatelnost,ale tetry všechny,kromě jediné přežily,ale začaly to odnášet neonky.Léčil jsem esha exit a 2000,zkoušel jsem vodoléčbu,ale nic nepomáhá. Všechny rybičky jsou v pohodě,jen ty neonky padají.Dotaz je,jestli by mohly mít vliv olšové šišky,které jsem tam měl od poloviny června.Mohly nějak zahýbat s vodou?Dík

Nehledej v tom vědu a když je řádně vysušené uzavřeš do zavařovačky s víčkem, tak moly ani jiný hmyz, se k nim nedostanou.

Já by jsem se nebál že nevydrží ale spíš že se k nim dostane nějaký parazit třeba moly nebo tak něco a určitě si to do akva. zatáhnout nechci z toho důvodu se ptám zapomněl jsem to dopsat do otázky

Suché olšovky není důvod mrazit.Vydrží i několik roků bez poškození.

chystám se i na ty šištičky určitě je tedy budu sbírat suché a kolik by jste tak tech šištiček doporučili do akva. taky cca 10 ks ?? rád by jsem si jich nasbíral víc ale nevím jak je nejlépe uskladnit myslíte že by se dali třeba dát zamrazit ??

No do akvária s nima, 4 šišky na 100 litrů. Pozvolna se ti budou rozpadat, uvolňovat z nich ony látky kvůli kterým se to dělá.

zdravím potřebuji radu nasbíral jsem pár olšových šišek pár jich sundal i ze stromu, jak s nima teď dále naložit?? prosím o radu a tipy díky moc moc moc ....

Na to se kupuje nová!!!, hrůza mě obchází ze zbytků všech těch zhedvábňujících krémíčků a dalších přípravků včetně toho v čem se to pak vypere. Dámy snad prominou

no kdyby jen estetika...když jsem dával listí a rašelinu do punčochy, mojí blbý ancistrusáci se jako banda trotlů - do jednoho - zamotali do té punčochy ostnama na skřelích a byl to boj je vyndat...oni mají tyhle šištičky, lístečky a větvičky rádi na žužláni.

jen musí být vypraná ta punčocha

obávám se, že to půjde na dno, v punčoše jsem kromě "mobility" nenašel žádná pozitiva...

Jak říkám, já to používám u ryb kde je prakticky jedno, kdybych z toho udělal dno a zalil to destilkou. V závislosti na parametrech vody a na tom jak silné šištice nasbíráš může být maximální dávka různá. Dal bych prostě hrst do punčochy a prostě to sledoval, co na to ryby a jestli je ještě vidím, ryby z černých vod by s tím neměly mít problém, až to bude akorát tak se to dá vyndat.

díkes za rady do pléna ...člověk se tu snaží rozvířit konverzaci...

Nejhorší byl asi v osmdesátém šestém po Černobylu.Od té doby už jen lepší.

tak paráda...ono je to složitější. Měním dost vody vzhledem k osazenstvu a druhům krmení, takže to řádně ředím, když už se mi povede barvička...