Květy akvarijních a jezírkových rostlin

Fotky jsou horší a akvárium před plánovanou velkou údržbou přesto sem jich pár dám. Echinodorus uruguayensis 'Janii' jak jde do kvěu.

Jak roste brácha.

Ano Václave, je to Cryptocoryne retrospiralis (dle údajů na štítku při koupi).
Vím, že kvetou převážně emerzně, ale když už se rozhodla takhle, tak sem doufal, že vydrží Myslel sem si, že jí něco chybí, protože ten stonek hodně zeslábnul a květ se asi neudrží.
Očekávám, že se to dnes ulomí Škoda. Díky

Předpokládám že je to kryptokoryna a ty kvetou většinou nad vodou takže pod vodou nemusí toulec vydržet.

Kvete už podruhý za čtyři roky, ale nikdy nezůstane květ až do konce. Něco tomu chybí. Mohl by někdo poradit?

Blixa se celkem rychle množí takže pěstovat jí ze semen bude opruz.

Zdravím, každou chvíli mi kvete blyxa, ale teď jsem tam našel i nějaká semena nebo co, je to možné? Dá se to nějak využít?

Nikdy jsem to neřešil.

Osobně ho stříhám, když už není hezký

Mám dotaz. Květ anubiasu, nechat nebo odstřihnout. Jestli odstranit, tak kdy. Děkuji.

Mam akva doma od vanoc priznam se ze bylo jiz zabehnute. Prevazel jsem ho 60km stav vody pri prevozu 5cm po dne vc.pisku, rostlin a jednoho ancistruse ktereho nebylo mozne odchytit. Neslo jet neustale 20km v hodine a tak si dokazete predstavit tu bouri v metrovem akvariu pri sebemenci zmene smeru jizdy Presto mi po 14 dnech asi vykvete Echinodorus major! Noo tomu se ani neda uverit.

Čertovská to rostlina

Čekal jsem jeden, potom byly dva a teď už jsou tam čtyři

Rohy jak od kozla.

Práve mi kvitnú Bucephalandra sp. Deep Purple no s makrom som zachytil i pri zabiehajúcom sa akvárku riasu na kvetoch.Takže fotky nič moc.

Opatrně ten obal květu sundej nebo nařízni od světla ti zasychá.

Budeš bzučet.

Už vykukuje fešák. rybicky.net/atlasrostlin/aponogeton_madagascariensis

Nevím, zda potřebuji tak nízkou vodivost. Když tak koukám po údajích naměřených v biotopech, občas se tam (v echt jihovýchodoasijských blackwater vodách) hodnoty kolem stovky vidí. Je to přeci jen dost nekonkrétní parametr. I ty čistě organické výluhy zvyšují vodivost, jednak svými anionty (byť asi ne moc, jsou to velké molekuly), druhak protony (při snižujícím se pH logicky musí stoupat vodivost, nevím ale jak velký to má vliv, zda je to v tomto měřítku významné - nevíte někdo?). Každopádně je asi rozdíl mezi tím, zda tu vodivost dělají sole nebo organické výluhy. A vodivost musí zvyšovat i rozpuštěný CO2.

Když jsem do destilky hodil trochu SERA rašeliny, kleslo mi pH na 4 a vodivost stoupla k té stovce. Je v té SERA rašelině významná složka nějakých nechtěných solí, nebo je ta vodivost jen výsledkem huminových látek a protonů? Nevím.

Pro ryby je asi důležitější pH než vodivost.

Ale vím o tom celkově prd. S tímhle nemám žádné zkušenosti a i když se snažím číst, co najdu, moc těch informací není. Ale tím víc se na to těším, protože to bude něco nového a možnost objevovat a učit se.

ad 2) kultivar nemusí být hybrid, je to jak píšeš

ad 3) DNA při hybridizaci: pokud jde o F1 generaci (či z ní vegetativně odvozené generace další), tak je to jednoduché - v komplementárních úsecích genomové DNA to budou heterozygoti, jedna alela od mateřského a druhá od otcovského druhu. Když se vybere vhodný gen, ve kterém je mezidruhová variabilita výrazně vyšší než ta vnitrodruhová (nějaký gen vhodný pro barcoding), tak bude stačit osekvenovat tento jeden gen a víme na čem jsme. Pokud totéž uděláme i s podobně zvoleným mitochondriálním genem, zjistíme, ke kterému druhu patřila matka (mitochondriální DNA se u 99% zvířat i rostlin dědí pouze po matce).

Pokud by byl kříženec plodný a jednalo by se o další generace, bude to čím dál obtížnější a musela by se analyzovat větší část DNA z více jedinců a udělat nad tím statistika.

Já si dovolím ke Tvým plánům poznamenat, že udržet v akvárku vodu s vodivostí pod 50 µS není tak docela snadné.
Mně teče z osmózy 9 µS (chystám se pořídit lepší). Když ji naliji do akvária s čistým pískem, opravdu čistým, hned jsem přes dvacet. Kořeny udělají další siemensy. A nejvíc nové rostliny, protože jak jsou pocuchané, leccos uvolňují.
Pak měníš vodu, velmi střídmě hnojíš/mineralizuješ, a je dobrý výsledek, když jsi pod padesát. Jenže v tom rostliny přímo nehynou, ale bezmála stagnují, s tím je potřeba počítat.
Tak jsem týden hnojil důkladně, rostliny poposkočily, ale vodivost vylezla přes stovku.
=
Neříkám to jako dogma, určitě to jde. Jen sděluji zkušenost, že ty nízké vodivosti (které v přírodě opravdu často jsou!) nejsou v akváriu tak jednoduché.

Tak pokud začátečník chce pěkně prostředí pro tetry stříkavé, je asi na správné cestě. Pokud touží po načančaném "normálním" akváriu, tak holt měl víc číst nebo si musí projít své kolečko pokusů a omylů.

Tak kupují si je většinou začátečníci, ty do těch načančaných ne, ty to vědí.

Tož to si holt musí něco přečíst, než dají takovou kytku do načančaného "normálního" akvária. Pokud se naučí číst kvůli neposlušným kytkám, třeba to i zachrání nějakou rybu od týrání v nevhodných podmínkách. A nebo je to dokonce inspiruje dělat "nenormální" akvária.

Všichni co si je koupili do normálních akvárií, protože jsou to jedny z nejlacinějších asi nebudou sdílet tvoje nadšení.

Zaplať pánbůh za divoké echinodory, co vyrůstají z akvária. Určitě fajn kytka třeba pro tetry stříkavé. Nebo pro paludaria obecně.

Pokud si někdo myslí, že má echinodory z přírody tak tomu nevěřím, získat je je v podstatě nemožné. Pokud mluvím o přírodních echinodorech tak nemyslím nějaké dovozy ale ty z pěstíren které jsou tu už roky a stále i přes selekci dosahují velkých rozměrů, nebo vyrůstají z akvária.

No a já se právě chystám založit akvarium, kde bude pH určitě pod 6, možná až 4. Protože je to vhodné pro ryby, které mě zajímají. Takže ta dlouhodobá selekce akvabyznysu je mi spíš na škodu a kytky budu složitě shánět.

Tím chci říci, že ne každý má v akváriu běžnou vodovodní vodu a ne každý hledá nejjednodušší cestu k akváriu. Pořád jsou akvaristé co doma chtějí mít kus přírody a třeba zrovna takový, který neni úplně jednoduchý. Pořád někoho třeba zajímá chování vzácných a zajímavých ryb a ne jejich barevná kombinace v designovém akváriu. I když to přes tu masovou komerční akvaristiku možná není na první pohled vidět.

Ještě jednou se vmísím do debaty i když už není o květech, ale akvaristiku dělám už buhužel 60 let.Tvrdím, že pro akvaristu, který chce mít jen pěkné akvárium jsou výhodnější rostliny z pěstíren, už z dúvodu prvotní selekce. Budu se držet cryptocoryn, pěstírny v podstatě dodávají pouze ty, které v přírodě mají vodu nad 300 mikrosiemens/nenašel jsem na klávesnici/, ty,které potřebují 10 až 35 mikro......Vám žádná pěstírna nenabídne,ale který akvarista má vodu o této vidivosti ph 5.5 plus trochu živin, u většiny by to bylo poslání na smrt. Pokud si někdo myslí, že má echinodory z přírody tak tomu nevěřím, získat je je v podstatě nemožné.

Ano selekce je v přírodě tvrdší ovšem především jiná. Proto třeba já (především tedy u ryb) preferuji populace, které mají blízko k importům nebo jsou chovány v přírodních (přírodě podobných, biotopnich) akváriích. Pominu-li šlechtění, katastrofou jsou například metody některých (asi většiny komerčních) chovatelů, kdy ryby neodchovají svůj potěr samy, ale chovatel jim je vezme (třeba umělé tlamy atd). Pak je jasné, že když není selekce na péči o potomstvo, časem ty pudy slábnou. V těhle věcech hraje dokonce roli nejen genetika, ale i učení, takže se to může na rybách projevit velmi rychle. A nejen to. To co se dnes prodává jako čichavec zakrslý je oproti rybám, které znám z dětství strašný chcípáček (ale za to má různé tehdy nevídané barvy a přijde mi i větší). U Jirky Scobaka jsem nedávno v prezentaci četl o neduživosti samců chované populace divokých živorodek. Atd.

Na tvrdost selekce existují ošklivé matematické vzorečky používané ve šlechtitelství (krav atd.), v principu vychází z variability potomstva a procenta přeživších (respektive zařazených dále do chovu). Detaily si ale už nepamatuju.

No ale jak změříme "tvrdost" selekce? Leda snad procentem jedinců, kteří jsou připuštěni k dalšímu rozmnožování.
Rozdíl je v tom, že v umělých podmínkách jsou důležité jiné vlastnosti než v přírodě.
Dám příklad: Pro ryby je nejobtížnějším obdobím života prvních pár týdnů. A je mezi nimi jedinec A, který se nadprůměrně ochotně množí, ale jeho potomci mají nižší odolnost vůči nějakému parazitovi/predátorovi, který v Amazonii řádí, ale v akváriích nikoli.
V přírodě tedy potomci Áčka nijak nedominují, ale v akváriích mají šanci převládnout. A už tu máme posun v genetických výhodách, a tedy i posun v genetické variabilitě. Pak máš samozřejmě pravdu v tom, že akvarijní populace po několika generacích by v přírodě měly přinejmenším problémy, protože jejich výhody v akváriu jsou v přírodě k ničemu.

V bodu 1 s tebou musím nesouhlasit. Selekce v přírodě je ta nejtvrdší a přežije jen to nejsilnější, zatímco v pestírně se vybírají často kusy, které by v přírodě neměly šanci.

Já se připojím spíš s otázkami, než že bych chtěl někomu dávat za pravdu. Zajímá mě to a moc se v tom nevyznám.
(1) Myslím že cílená i náhodná, "přirozená" selekce hraje velkou roli, u ryb i rostlin. Jedinci kteří v pěstírnách/odchovnách jeví nejlepší tendenci k růstu a rozmnožování, jsou přirozeně vybráni k dalšímu pěstování/chovu.
Přirozená populace, import, touhle selekcí neprošla, a připadá mi logické, že to bude obtížnější. Ostatně přinejmenším chovatelé ryb to dobře znají.
Ale zajímalo by mě, jak se taková selekce podepíše (po mnoha generacích) na DNA? Já to chápu tak, že dokud nedojde k hybridizaci, tak se změní jenom ty sekvence, které jsou proměnlivé vždycky, a s druhovým zařazením by neměl být problém, ne?
(2) Chápu správně, že kultivar může ale vůbec nemusí být hybrid? Prostě náhodná odchylka je vybrána k dalšímu množení a nějak se "stabilizuje", ne?
(3) Jak se chová DNA při hybridizaci? Asi dost velká otázka, ale pro nás, laiky - jak to je? Dá se analýzou DNA hybrida poznat, ze kterých přírodních rodičů pochází?

Kde jsem psal, že mám plná akvária kytek z přírody? Psal jsem, že dám přednost kytkám z přírody, kdykoliv budu mít příležitost. Ale holt si tam pro to mikrosorium fakt nepojedu. Ostatně jak jsem psal, nemyslím si, že by se to co je v akváriích nějak výrazně lišilo. Ta kytka se rozmnožuje vegetativně a nejspíš je té přírodní velmi podobná, ne-li identická. Kultivar echinodoru nebo alternanthery nemám ani jeden. Stejně jako nemám papouščí cichlidu, závojnatku nebo šlechtěná paví oka. Nelíbí se mi to, nechci se na to koukat. Akvárium je pro mě kus přírody, často nevkusných lidských výtvorů mám kolem sebe v Praze moc.

Ale rozhodně nemám potřebu zastánce jiných směru nějak urážet nebo je z jejich cesty zrazovat (trochu mě například vytáčí, jak tu někteří místní matadoři občas komentují dobré rady Jirky Scobaka).

Ale pokud si Václav udělá prezentaci biotopní nádrže, klidně si specielně pro něj udělám rostlinné akvárium i s prezentací. Ovšem bez těch šlechtěných echinodorů.

Podle Tvého vyjadřování jsem nabyl dojmu že máš plné nádrže kytek dovezených z přírody, takže Tvé poslední vyjádření mě dost zklamalo. No nic, už na Tebe nebudu reagovat.

Je těžké si udělat prezentaci když si měním nick, předtím to byl pH5 teď Kubaa co bude zítra netuším.

Žádné, které by bylo relevantní k této diskusi. A nebo vlastně ano, v chystaném akváriu chci mít bucky - ovšem to momentálně čeká slepené v Bráníku. A zda ty bucky porostou, to nevím (neví asi nikdo, viz diskuse zde rybicky.net/nadrze/27175-albimarginarium... a jak je vidět při pohledu na tu prezentaci, se kterou bude mít plánované akvárium leccos společného a kterou mám v oblíbených, nebude to určitě nic, co by Václava a podobně zaměřené akvaristy uspokojilo).

Máš snad nějaké aktuální akvárium. Nebo snad ne?

Chceš po mě prezentaci k třicet let starému akváriu? Nebo o čem mluvíš? Pokud nevěříš, že rostou v akváriu i divoké kytky, máš tři možnosti:

1) zkusit to sám, i v naší přírodě najdeš dost kytek

2) přečíst si nějakou tu 100 a více let starou knížku, ty kytky jim rostly už tehdy

3) nechat to být

Ovšem co jsem tak koukal, i tady na rybickach je dost akvárií, ve kterých rostou prokazatelně divoké kytky. Hledat je ale nebudu. I když vlastně, je to mimo jiné nejspíš každé akvárium, ve kterém roste nějaká bucka.

Pořád tady mluvíš v teoretické rovině. Poučuješ nás, ale my o Tobě nevíme vůbec nic. Nemáš tady žádnou prezentaci, tak si nedokážu udělat obrázek, zda mluvíš o nějakém konkrétním druhu, či obecně. Udělej si prezentaci a pak se můžeme konkrétně bavit o tom, s čím máš jaké zkušenosti. Protože, nezlob se na mě, ale zatím z téhle debaty více věřím Vaaclavovi.

Já ve svém prvním akváriu jiné kytky než z přírody neměl. Nějak jim to nebránilo v růstu. A to jsem neměl ani žádné CO2, sofistikovaná hnojiva a o akvaristice jsem vlastně nic nevěděl. A pokud mi někdo nabídne importované divoké microsorium nebo jinou kytku, která se jinak pěstuje sto let v akváriích, rád si ji okamžitě vezmu.

Pro mě je přírodní mnohem krásnější než vyšlechtěné. U kytek mi to zas tak žíly netrhá, ty jsou pro mě doplňkové, ale u ryb to považuji za zásadní. A ještě mnohem více než na vzhledu mi záleží na chování. Nějaká superbarevná vyšlechtěná rybka, která se ani neumí postarat o potomstvo (ačkoliv v přírodě to dělá), mi nesmí do akvária. U kytky jsem ochoten přimhouřit oči, ale je to z nedostatku výběru, určitě budu mít v akváriu větší radost z divokých kytek než z kultivarů.

A pozor, ne každá odchylka je nutně umělá, v některých případech to bude asi i těžké určit.

Pár rostlin jsem přímo z přírody měl (Afrika) a bylo to na nich sakra znát. Nezapomeň že ty rostliny se tu pěstují i 100 let.

U nepohlavně množících se rostlin je domestikace minimální, a to se týká většinu akvarijních rostlin. U ryb to má vliv jistě větší, ale já to považuji za negativní jev a vybírám si ryby tak, abych se tomu vyhnul. Není to takový problém.

Jestli se můžu vmísit do této diskuse:
Podle mě klasické akvarijní rostliny jsou ty, které se běžně nabízejí pěstírnami a distribuují se i různými akvaristy. Spousta z nich skutečně nemá moc společného s přírodními druhy, protože se jedná buď o vyselektované formy, které jsou barevnější než původní typ a nebo se jedná o náhodně vzniklé křížence z pěstíren. Musíme si totiž uvědomit že v pěstírnách se na celkem malém prostoru pěstují desítky a možná stovky druhů, které jsou v přírodě vzdáleny od sebe spoustu kilometrů a jejich křížení v přírodě tudíž není možné. Díky tomu, že je sběrači rostlinn umístili na plochy vedle sebe, je možné křížení a tím vznikají nejrůznější mezidruhoví kříženci. No a ti nevzhlední se vyřadí a ty exteriérově přitažliví se pak prodají jako vzácné, případně nové druhy. Ještě bych se chtěl zmínit o těch testech DNA. Samozřejmě že na základě tohoto testu je možno určit druh rostliny, ale vzhledem k tomu, že místní atlas je sestavován skupinou nadšenců, kteří to dělají dobrovolně a zdarma ve volném čase, asi tato varianta nepřipadá v úvahu.
Ještě taková perlička na závěr: Když už jsem zmínil i testy DNA, tak vznikla skupina botaniků, která tvdí, že herbáře v muzeích jsou přežitek, že je třeba je vyhodit, protože zbytečně zabírají místo a stejně test DNA je spolehlivější. Tito teoretici zapomněli na to, že ne každý zájemce o botaniku vládne možností test DNA provést, navíc botanický klíč a možností porovnání s herbářovou položkou je rychlejší a test DNA by správnost určení měl pouze potvrdit.

Nemáš tak úplně pravdu ty rostliny jsou domestikované, upravené výběrem těch co lépe rostou nemusí to být nutně křížení. To samé jako ryby, dovozy jsou také podstatně náročnější než x tá generace vypěstovaná doma.

Co jsou klasické akvarijní rostliny? Cryptocoryne affinis, což je klon divoké populace? Elodea nebo Ceratophyllum, které nikdo nešlechtí? Chápu, že si to může myslet milovník echionodorů, ale obecně to tak rozhodně není. Totéž by se dalo tvrdit o rybách, ale také to není pravda.

Už to tu někdo psal, klasické akvarijní rostliny už toho moc s těmi přírodními nemají moc společného.

I u kultivarů ti DNA řekne, co je to za kultivar, jaký je jeho původ, případně čeho je to kříženec. Jakkoliv mě mnohem více zajímají přírodní kytky (stejně jako ryby).