Jaký je to pancéřníček?

Debata o C.napoensis vs C.nanus http://rybicky.net/forum/368?kolik=4999#reakce529921

Ach jo...
S černou hřbetní ploutví je to, že skvrna v hřbetní ploutvi je typická pro C. napoensis, nikoli C. nanus (byť existují i opačné případy, viz článek níže). V tom má vlacek naprostou pravdu, stejně jako v tom, že ze Surinamu se v posledních letech ryby vozí minimálně, takže byl-li by to C. nanus, muselo by jít s velkou pravděpodobností o ryby množené v akváriích už nějakých minimálně 10–15 let. Zveřejnění nějaké fotky pod nějakým jménem někde na internetu opravdu nemůžete brát za bernou minci...

Co je s černou hřbetní ploutví?
www.aquapage.cz/…
ti moji vypadají úplně stejně...
Jak píše Rudolf za týden zkusím nafotit ten potěr, v tuhle chvíli jsou tak mrňaví, že jsem rád, že je vůbec vidím, natož abych je zaostřil a na zmiňované rozdíly bych musel vzít lupu
Nicméně podle těchto dohadů by sázku nevyhrál nikdo. Já nedokážu, že to nanusi jsou a nikdo mi nedokáže, že ne.

Pro vlacek, ivaha a další:
Lidé, čtěte
No jo, když ono to letí... O problematice určování pancéřníčků z druhové skupiny elegans jsem publikoval podrobný článek v Akváriu teráriu 12/2002. Když jsem se na něj teď podíval, tak na něm není třeba měnit vůbec nic, jen by se do seznamu literatury daly připsat další novější citace. Vkládám ho sem celý, ale bohužel bez fotek, protože tehdy to vše byly diapozitivy, které nemám přeskenované.
Jaroslav Hofmann

Pancéřníčci ze skupiny „elegans“
Joachim Knaack (2002) popsal nový druh pancéřníčka – Corydoras bilineatus. Obecně to není nic ojedinělého, ale konkrétně tento popis dále relativizuje pojmenování, pod nímž v akváriích chováme a rozmnožujeme pancéřníčky ze skupiny „elegans“ označované nejčastěji jako Corydoras nanus nebo Corydoras napoensis, ale také Corydoras undulatus, Corydoras elegans či dokonce Corydoras latus, který zřejmě vůbec do skupiny „elegans“ nepatří (viz níže). Proč?
Corydoras bilineatus, pancéřníček dvoupásý, pochází z Bolívie, ze systému horního toku Rio Mamoré. Je to „krátkorypý“ druh o celkové délce 4,3–6,3 cm, tvarem těla, zbarvením a kresbou zřetelně patřící do skupiny „elegans“. Jeho základním charakteristickým znakem jsou dva zářivě světlé podélné pruhy na bocích, vzniklé spojením světlých teček, které začínají za skřelemi a zasahují až na bázi ocasní ploutve. Typický je sexuální dimorfismus jak ve velikosti (samice jsou delší a zavalitější), tak právě ve zbarvení – samice méně nápadné, celkově světlejší až našedlé, s méně kontrastní kresbou. Pro obě pohlaví je typická zlatě lesklá klínovitá skvrna v týle před hřbetní ploutví. Kresba v hřbetní ploutvi je u tohoto druhu velmi variabilní – někteří jedinci (obou pohlaví) mají v hřbetní ploutvi černou skvrnu, jiní síťovitou tmavou kresbu, výraznější u samců.
Blízce příbuzných s nově popsaným druhem je několik druhů skupiny „elegans“ uvedených v prvním odstavci. Morfometrické a meristické údaje získané od typových jedinců těchto druhů nejsou natolik početné, aby umožnily statistické vyhodnocení, přesto se zdá, že by se nově popsaný C. bilineatus mohl od příbuzných druhů v některých meristických znacích odlišovat – konkrétně v počtu drobných štítků před trnem tukové ploutvičky (1–2 u C. bilineatus, 3 u C. napoensis, 4 u ostatních) a v počtu štítků na bocích (C. bilineatus 21 v horní a 20 v dolní řadě, C. elegans 22/19, C. undulatus 22/20, ostatní 23/20).
Údaje o rozdílech ve zbarvení a kresbě, včetně kresby v hřbetní ploutvi, je třeba posuzovat s jistou rezervou, protože je známo, že vnitrodruhová variabilita těchto znaků v závislosti třeba na věku či pohlaví může být značná a naproti tomu mezidruhové rozdíly ne vždy příliš výrazné. Připomeňme si stručnou charakteristiku nejpodobnějších druhů:
Corydoras undulatus (pancéřníček vlnopruhý): žije jižněji, až v oblasti La Platy (Argentina, Paraguay, Uruguay); v kresbě je zpravidla vytvořen pouze jeden souvislý podélný zlatavý pruh ve spodní části boků, v horní části tvoří kresbu pás světlých skvrnek, často vlnitě prohnutý; u nás se ryby pod tímto jménem (což ještě neznamená, že jde opravdu o tento druh) objevují čas od času již celá desetiletí.
Corydoras elegans (pancéřníček žlutý): žije v brazilské části Amazonie kolem Téfé a Codajas, v Peru, Ekvádoru a Kolumbii, v Peru a Ekvádoru sympatricky s pancéřníčkem napským (viz dále); typický je pro něj tmavý kýlovitý dorzolaterální pás, přinejmenším většina samců má charakteristickou kresbu v hřbetní ploutvi (dva až tři tmavé příčné proužky a mezi nimi světlejší linie teček). U nás se opět toto jméno objevuje mezi chovateli a v literatuře odedávna; přinejmenším v 70. a 80. letech 20. století ale patřila alespoň většina takto označovaných ryb k jiným druhům, nejčastěji k následujícím dvěma; skutečný pancéřníček žlutý se u nás začal občas objevovat v importech od počátku 90. let.
Corydoras nanus (pancéřníček drobný) ze Surinamu a Corydoras napoensis (pancéřníček napský) z Ekvádoru a Peru: tyto dva druhy jsou z celé skupiny chovány nejčastěji a nejčastěji se také zaměňují jak mezi sebou, tak s jinými druhy. Výraznější rozdíly ve zbarvení mezi nimi nejsou. Zarske již v r. 1988 upozornil na rozdíly v kresbě v hřbetní ploutvi, které se dodnes hojně objevují např. na nejrůznějších internetových stránkách – C. nanus má mít v hřbetní ploutvi nepravidelnou síťovitou kresbu, zatímco C. napoensis černou skvrnu (zejména dospělí samci). Osobně jsem ale už mnohokrát viděl ryby označované jako C. napoensis, které černou skvrnu v hřbetní ploutvi neměly. Stejně tak pod označením C. nanus se někdy objevují i jedinci se skvrnou… Své pojmenování (Nijssen a Isbrücker, 1967) získal C. nanus proto, že standardní délka (tj. bez ocasní ploutve) všech původních typových jedinců se pohybovala v rozmezí pouze 18,8–24,3 mm. Už v r. 1970 ovšem Nijssen ve své revizi surinamských druhů rodu Corydoras připustil, že jméno nebylo vybráno nejšťastněji, protože všichni typoví jedinci, podle nichž byl druh popsán, byli nedospělí. V uvedené revizi Nijssen také popisuje dva dospělce se standardní délkou 44,7 a 43,1 mm. Z uvedeného vyplývá, že ve velikosti rozhodně nelze mezi C. nanus a C. napoensis hledat rozdíly. Velmi zajímavé jsou Nijssenovy údaje o vzhledu hřbetní ploutve u těchto dvou dospělých ryb, pravděpodobně samce a samice: „U předpokládané samice pokrývá prvních pět měkkých paprsků v hřbetní ploutvi tmavě hnědá skvrna… U druhého jedince je v hřbetní ploutvi nepravidelná kresba zachycená na obrázku.“ Podle příslušného obrázku bych uvedenou kresbu označil za složenou z podélných proužků až síťovitou. Jinými slovy – zdá se, že jedinci C. nanus mohou mít v hřbetní ploutvi jak skvrnu, tak kresbu z proužků, čímž „Zarskeho rozdíl“ bere poněkud za své. Podle Fullera (2001) se zdá, že by rozlišení obou druhů mohlo být možné podle juvenilního zbarvení mláďat ve věku kolem jednoho měsíce (později se již zbarvení obou druhů sbližuje) – mláďata C. napoensis mají jeden silný tmavý podélný pruh táhnoucí se středem těla od zadního okraje skřelí a zasahující až do ocasní ploutve, nad ním i pod ním vždy v jedné řadě uspořádané jednotlivé tmavé skvrny a po jedné skvrně v horním a dolním laloku ocasní ploutve; mláďata C. nanus nemají v tomto věku na těle ani jeden souvislý pruh, nýbrž jen tři pásy skvrn, dva podélné proužky v hřbetní ploutvi a jeden až dva příčné pásky v ocasní ploutvi.
Nově popsaný druh C. bilineatus je totožný s rybami, které byly v druhé polovině 90. let označovány především v Německu jako C. latus. Tato informace si zaslouží podrobnější vysvětlení. Corydoras latus má opravdu smůlu. Pod jeho jménem již v akvaristice vystupovaly nejrůznější ryby nejrůznějšího vzhledu, aniž byl skutečný druh zřejmě kdy dovezen. Na konci 80. a počátkem 90. let 20. st. byli jako C. latus chybně označováni pancéřníčci, které v r. 1993 Evers opatřil kódem C5 a v r. 2001 Knaack vědecky popsal jako nový druh Corydoras pantanalensis. Tyto ryby byly dovezeny počátkem 90. let i k nám, podrobně jsem se jimi i s fotografiemi zabýval v AT 12/2001. Od roku 1995 se pak začaly jako C. latus označovat v Německu pancéřníčci, které přivezl ze své cesty do Bolívie v r. 1993 W. Seuss – jsou vyobrazeni v Aqualogu (Glaser, Schäfer a Glaser, 1996), Seussově knize (1997) a velmi podrobně představeni v časopise DATZ Schindlerem a Eversem (2000), identické jsou s nimi zřejmě rovněž ryby, které byly na počátku 90. let dováženy do Evropy z Peru pod označením Corydoras sp. „San Juan“. Tyto ryby nyní Knaack popsal jako nový druh C. bilineatus. Jako C. latus byly původně označovány proto, že odpovídaly některým rybám uloženým pod tímto jménem v zoologických muzeích v Amsterodamu a v Berlíně. Skutečný Corydoras latus byl ovšem vědecky popsán Pearsonem v r. 1924 na základě jediného exempláře odchyceného autorem popisu o tři roky dříve na nepříliš přesně určené lokalitě v systému Rio Beni, který je dnes uložen ve sbírkách Kalifornské akademie věd. Knaack po podrobném průzkumu přírodních lokalit dospěl k závěru, že ryby označované v druhé polovině 90. let jako C. latus patří k jinému druhu, než jaký popsal tímto jménem v r. 1924 Pearson. Jedinci uložení ve sbírkách v Amsterodamu a Berlíně patří podle Knaacka v některých případech k nově popsanému druhu C. bilineatus, u jiných je třeba prostudovat jejich možnou příslušnost k druhu C. aeneus. Původní jedinec, podle něhož Pearson popsal druh C. latus, nepatří podle Knaacka vůbec do skupiny „elegans“, nýbrž do skupiny „reticulatus“.
Co z toho plyne pro akvaristy? Především skutečnost, že údaje o úspěšných odchovech lze přejímat jen s určitou rezervou, neboť ne vždy je jisté, ke kterému druhu doopravdy dané ryby patří. S výjimkou importovaných jedinců se známým přírodním nalezištěm je druhové určení obtížné, v případě dvojice C. nanus – C. napoensis takřka nemožné.
Například pancéřníčci dovezení v 90. letech z horního toku Rio Mamoré z okolí města Santa Cruz (pravděpodobně dnešní C. bilineatus) se úspěšně vytřeli v akváriu při teplotě 23 °C, vodivosti kolem 750 μS/cm a pH kolem 7,5. Na typové lokalitě C. bilineatus, rovněž u Santa Cruz, byla v říjnu 2001 voda o teplotě 27,3 °C, pH 7,51 a vodivosti 946 μS/cm. Knaack ovšem chytal tento druh celkem na 37 lokalitách; teplota vody se celkově pohybovala v rozmezí 18,2–29,1 °C, pH 6,71–8,40 a vodivost 24–946 μS/cm. Schindler s Eversem uvádějí na lokalitě C. „latus“ (tj. zřejmě opět dnešní C. bilineatus) v blízkosti Montera severně od Santa Cruz teplotu vody pouhých 16 °C, vodivost 255 μS/cm, pH 7,6, celkovou tvrdost 4 °N a uhličitanovou tvrdost 5 °N. Podle Knaacka se C. bilineatus tře v akváriích snadno, ale konkrétní postup závisí na lokalitě původu. Ryby z typové lokality vyžadují po delší období (2–3 měsíce) chov v chladné vodě (18–19 °C), poté zvýšení na 20–22 °C doprovázené opakovanými přídavky čerstvé vody a podáváním tučnější potravy. Ryby ze severozápadní bolivijské nížiny kolem Trinidadu potřebují teplotu v průměru o 3 °C vyšší.
Ryby patřící podle všeho k druhu C. napoensis se bez problémů třou v pražské vodovodní vodě o celkové tvrdosti 14 °N, uhličitanové tvrdosti 4 °N a pH 7,5 (Lánský, 2000). Podmínkou úspěšného odchovu je zřejmě čerstvá voda. Nejvhodnější je odchov jiker v průtokové nádrži, jinak je třeba u jiker několikrát denně měnit třetinu až polovinu vody. Fuller (2001) uvádí pro C. napoensis obdobné podmínky (pH 7,4, CT 12 °N, UT 4 °N, teplota 23,3 °C), zatímco C. nanus vyžaduje vodu měkčí a kyselejší, což ostatně odpovídá jeho surinamskému původu (pH 6,8, CT 6 °N, UT 3 °N, teplota 23,3 °C). Stejný autor rozmnožil i další dva druhy z této skupiny, C. elegans a C. undulatus, voda měla až na teplotu stejné vlastnosti – CT 11 °N, UT 3 °N, pH 7,0; teplota v prvém případě 21,1 °C, ve druhém 22,7 °C.
Problematika skupiny „elegans“ je jen malou ukázkou stavu, v němž se nacházejí malí pancéřníčci rodu Corydoras a který může vyřešit pouze úplná revize nejen tohoto rodu, ale všech rodů z podčeledi Corydoradinae.
Jaroslav Hofmann

Výběr z literatury:
Fuller, I.A.M. (2001): Breeding Corydoradinae Catfishes. IFE, Kidderminster.
Glaser, U., Schäfer, F., Glaser, W. (1996): Aqualog – all Corydoras. Verlag A.C.S., Mörfelden Walldorf.
Knaack, J. (2002): Corydoras bilineatus, n. sp. Aquaristik aktuell 10, 4, 50–56.
Lánský, J. (2000): Rozmnožování pancéřníčků – přednáška.
Seuss, W. (1997): Die faszinierende Welt der Corydoras. Landbuch Verlag, Hannover.
Schindler, I., Evers, H.-G. (2000): Nicht erkannt oder falsch benannt: Corydoras latus. DATZ 53, 6, 26–31.
Zarske, A. (1988): Neue und seltene Panzerwelse. Aquarien Terrarien 35, 7, 227-230.

Obávám se, že byste sázku prohrál Co je to za druh, se z fotky dospělce 100% určit nedá. Problém je, že jednoznačné rozlišovací znaky mezi druhy Corydoras nanus, Corydoras napoensis, Corydoras elegans a Corydoras bilineatus nebyly při jejich vědeckých popisech stanoveny - takže dnes citované rozdíly vycházejí víceméně z akvaristické praxe a mohou být zatížené špatným určením výchozích ryb. Jednoznačným vodítkem je výskyt v přírodě, protože každý z citovaných druhů žije někde úplně jinde, jenže ten nebývá snadné někdy zjistit ani u importů, u ryb pocházejících z x-té generace odchovů v akváriu je to nemožné. Podle plné okrouhlé tmavé skvrny v hřbetní ploutvi a celkového vzheldu ryby bych (nerad! ) sázel na C. napoensis, případně na C. bilineatus. Nicméně máte-li třítýdenní mláďata, můžete se dobrat určení docela snadno. Ve věku kolem jednoho měsíce se totiž mláďata všech čtyř druhů liší poměrně jasně svou kresbou. Ideální by bylo dát sem fotku... Charakteristické znaky jsou zhruba tyto: C. napoensis: tmavý pruh přes oko, tmavý podélný pruh táhnoucí se od zadního okraje skřelí středem těla až do ocasní ploutve; C. bilineatus: nemá zřetelný pruh přes oko, podélný pruh ve středu těla končí před ocasním násadcem, za ním následuje na ocasním násadci okrouhlá tmavá skvrna zasahující až do ocasní ploutve; C. nanus: tmavý pruh přes oko, ve střední linii těla není nepřerušovaný pruh, ale řada proužků směrem k ocasu stále se zkracujících a získávajících tvar skvrnek; C. elegans (ten to ale zřejmě opravdu není): podobné znaky jako u C. nanus, ale kresba ve střední linii těla je méně zřetelná.
Jaroslav Hofmann

Ano, tito jsou běžněji prodávaní jako c.nanus, ale jak příspěvek říká, jsou velmi zřídka importovaní a určení je nejasné díky existenci více podobných popsaných druhů. I ty co má Urtman jsem několikrát viděl, což jen dokládá, že obchodní označení druhu je zde (jako u mnohých jiných ryb, o.affinis, b.brigittae,..) zavádějící

A tihle???
rybicky.net/fotogalerie.php…
rybicky.net/fotogalerie.php…
Řekla bych, že tak vypadají

Co třeba ta černá hřbetní ploutev?
www.planetcatfish.com/…

A jak mi dokážete, že jsou to nanus? Já nedokážu opak, ale rád se přiučím
Cituji z planetcatfish:
"Only ten specimens were collected by scientists and are stored in museum collections and it's a very infrequent aquarium import. The description of the fish doesn't help with identification as (a) there are now several other similar species described and (b) the type material was sub-adult or juvenile fish"

Taky by mě to zajímalo, mám je doma a že zde prodávaní C. nanus by nemuseli být C. nanus mě nenapadlo.
OT

Tady je, sice se přišel vyfotit jen jeden, ale podle mě jasnej nanus. Kupováno v akvaristice (pan Vápeník v Táboře), ne v bachu ani ničem podobném a i prodavač říkal, že od obchodníka přišli jako nanusové. I fotka sedí. PS.: je to akvárko mé mladé, proto ten hrozný modrý písek. A dostal jsem vynadáno, že fotím, když se chystá odkalovat, proto ten bordel... OT prosím

Zůstaňme toliko u zeleného, to je v současnosti jediný relevantní název...

to jo... tento těch jmen má hodně

asi takto www.fishwise.co.za/…

Už jsem ho viděl prodávat tak i tak.

Oba nebo je to jeden a ten samej?

Panc. zelený, zlatopásý.

Poraďte...Pancéřníček Šulcův naschvál to píšu jak se to asi čte nemohu ho najít tady ba webu Nějaký jiný název?
Díky

Pravděpodobně c. paleatus

Fotka nic moc ale bude to nejaky albin

Zdravím, potřeboval bych vědět, jaký je druh můj pancéřníček. Všem moc děkuji
Mám podezdření, že je to Pancéřníček zlatý, ale nejsem si jistý....

Většinou to bývá tak, že přírodní je dominantní, kdyby ne tak za chvili vymizí

Takže vlastně ona mi lhala? Ted jsem si četl článek o genetice pokud je ten znak teda recesivní dík za obšíření obzorů

Neoslabuje se ten druh, jen ten gen pro albíny bývá recesivní, to znamená, že mladý mít můžeš, ale s největší pravděpodobností všichni budou nejspíše normálně barevní, možná tak až ty jejich mladý by byla šance že se objeví zase albín.

Mozné je ze budou mít Jikry

Protože aspon jak mi to vysvětlovala má biologikaka, ze jsou oslabeny genové fondy, a ze se tím oslabuje druh, např.:
Ze potřebují číši teplotu

MichalHK napsal: Jde mi o to, ze ho mam samotneho v akvariu a mám možnost ho dat k pancernickum skvrnitym. Klasickej a albin spolu jikry neudělají?

Pokud v sobě najdou zalíbení, barva kůže nerozhoduje ani u ryb, ani u dalších živočichů, či dokonce lidí...

Kryštof napsal: Tak já si myslím ze ani nejaky velký význam nemá pátrat co to je přesně za druh, vetsinou mají stejné nároky, a navíc pokud chces odchovy, tak jen albíny ;) ale i to by se nemelo dělat :/ záleží z jakého hlediska to beres

Tak to by mne zajímalo hledisko, podle kterého by se albíni neměli množit...

Jde mi o to, ze ho mam samotneho v akvariu a mám možnost ho dat k pancernickum skvrnitym. Klasickej a albin spolu jikry neudělají?

Možné to, ale tyhle 2 druhy se vyskytují nejčastěji, kdyby měl nějaký dražší druh albína, asi by věděl co kupuje, což osobně nechápu proč chovat jiné druhy když můžeš mít paleáta za pár šupáků a vypadá stejně..

A nebo jakýkoliv jiný

Občas to jde poznat podle odlesku, u paleátů zůstává kresba skvrn, které se na světle odráží, pokud se ti zdá, že odlesk neni ve tvaru skvr jako mají paleáti, může to být aenus

Tak já si myslím ze ani nejaky velký význam nemá pátrat co to je přesně za druh, vetsinou mají stejné nároky, a navíc pokud chces odchovy, tak jen albíny ;) ale i to by se nemelo dělat :/ záleží z jakého hlediska to beres

no to je jeden z adeptů.. osobně moc u těch albínů vizuální rozdíl nevidím

Jen tipuju, ale zkus se podívat na skvrnitého

nazdárek, chci vědět, co je tohle za albínka, nepoznám to

Díky chlapi

Corydoras napo nic není, „napo cory“ je anglické označení druhu Corydoras napoensis. Jinak ale druhy vzájemně podobné z druhové skupiny „elegans“ nejsou dva, ale je jich pět: Corydoras bilineatus, Corydoras elegans, Corydoras nanus, Corydoras napoensis a Corydoras undulatus. Některé z nich jsou navíc v kresbě variabilní a kresba populací z různých lokalit se dost liší. Například u Corydoras napoensis se často uvádí jako rozlišovací znak to, že samci mají v horní části hřbetní ploutve víceméně kompaktní černou skvrnu, zatímco u všech ostatních druhů není skvrna, nýbrž jen různě intenzivně vyvinutá kresba z čárek. To je hezký rozlišovací znak, dokud se nepročtete k informaci (pravdivé), že ale také existují populace Corydoras napoensis, v nichž samci nemají černou skvrnu, ale také čárkovanou kresbu… Jinými slovy - má-li samec v hřbetní ploutvi černou skvrnu, je to C. napoensis, nemá-li, neznamená to nutně, že to C. napoensis není. Bez znalosti původu se u dospělých ryb podle vzhledu druhová příslušnost seriózně určit nedá (kromě C. napoensis s černou skvrnou v hřbetní ploutvi). Ani lokalita původu není v některých případech jednoznačná – Corydoras elegans a Corydoras napoensis se na některých místech Amazonie vyskytují sympatricky. Jednoznačné určení druhu podle lokality původu je možné u Corydoras nanus (Surinam), Corydoras bilineatus (Bolívie) a Corydoras undulatus (Argentina). Jinak pomůže jedině kresba mláďat ve věku cca 3–7 týdnů, tam trochu rozdíly jsou.
Jaroslav Hofmann

Dobrý den.Jaké jsou v dospělosti rozlišovací znaky u těchto pancéřníčků?Kromě velikosti a původu.CORYDORAS NANUS,CORYDORAS NAPO a CORYDORAS NAPOENSIS.

Děkuju..No dostal jsem je od jednoho pána tak sem je hodil do nádrže co mam delší dobu napuštěný ale nemam to ještě osázené no..tak sjedu něco koupit..jinak jich je 6 ks tak snad to stačí a 3 ks těch to nejspíš(bylo mi taky zde porazeno, že by to mělo být ono) rybicky.net/atlasryb/dianema_dlouhovousa
A pak snima mam ještě nějaké skaláry 12 ks..to taky pořádně nevim co je vim jen že má mramorovou barvu..

Ve vodě je už sobě podobný . Je to jeden z nejběžněji chovaných pancéřníčků. V nádrži mi plavou jako původní "zajížděcí" rybky už 6 let.

Nejspíš to bude on..ale tak dávám sem ještě foto z vody..

Je těžké hodnotit rybku vytaženou z vody:
rybicky.net/atlasryb/pancernicek_zeleny

Tak jak tedy??co to je...mě říkali něco o sulca ale nevim...mohl by mi někdo poslat odkaz na atlas co to tedy je?

ne ja je tahal z kýble a dával do čisté vody..ta voda v čem sem to přinesl byla zelená..

C. aeneus?

Já bych střelil Corydoras eques??

A to ty chudáky musíš vytahovat z vody kvůli focení?

a poslední albín nějakej.

Ahoj, mohl by mi někdo říc o co se přesně jedná? Horní půlka těla je (šedá nebo černá..tmavší barva) a spodní část narůžovělá.. a pak mam ještě 2 albíny..tak i to co je..

Aha, no ještě, že se začalo dělat to skutečně oficiální názvosloví...

Špatně ti slouží Dianemy byly pancéřníčci, až do oficiálního názvosloví z roku 2004 se bralo, že "dianema" je tak trochu jako "xifa". A pak se to změnilo a Dianema je dianema. Logiku v tom nehledej, třeba Hoplosternum byl pancéřníček a je pancéřníček pořád.

Debata o C.napoensis vs C.nanus http://rybicky.net/forum/368?kolik=4999#reakce529921