Divoké živorodky - chov, odchov

Buď opatrný a nechval se příliš moc s těmi všemi rybami, nebo se ti přestane dařit a o své vzácné druhy přijdeš. Nechci Tě strašit pověrčivostí, ale, třeba přijde nemilé překvapení a budeš v rozpacích v myšlenkách přemítat, jak se to mohlo stát a čím to je .

Moje Priapichthys nig., Q.atrizona, M. parae a další chované druhy jsou zatím, taky OK a pořídil jsem i krátká videa, ale raději o tom nic nepublikuji a jen se starám, aby ryby měly k přežití to, co nezbytně potřebují.

Tady k tomu Tvému počinu - před třemi týdny jsem cíleně "pročistil" akvárium od menších ryb a potěru (aby se snadněji udržovala kvalita vody) - to je chybný postup.

U živorodek platí: zbavit se starých ryb a ponechat si mladé. Na podzim nejdřív odprodám dospělé a po tříděném výběru si ponechám nejlepší mladé, které se lépe vyrovnávají se změnami, během zimy dorůstají a přes léto dají opět novou generaci, z níž přebytek mladých, samozřejmě s dospělými matečnými rybami, se nabídne jiným zájemcům. Tak se to každý rok opakuje.

A proč se zbavit dospělých ryb ? Protože samice živorodek jsou nejlépe plodné v mladém věku a později se mohou stát a většinou i stávají neplodnými. Při extenzivním, nebo více přirozeném chovu, se neprovádí cílené celo-zimní množení. Mladé "odpočaté" pohlavně zralé ryby množíme na jaře a během letních měsíců, kdy jsou i k tomu příznivější podmínky bez navýšených nákladů, protože jsou dlouhé a teplé dny, kdy navíc se dá zajistit i pestřejší živé krmivo a rybí potěr dokáže v relativně krátké době mít solidní přírůstky a dobrou tělesnou kondici. To platí hlavně pro gudeje, ale i pro další živorodé a jikernaté druhy ryb se tato metoda dá využít.

Foto: Odchovna ryb ve skleníku v roce 2018. Stav na konci chovné sezóny, před výlovem. Některé vaničky jsou staré, byly používány i venku v minulých letech a jsou částečně opotřebením poškozené, ale pro letošní účely, ještě posloužily a pro další rok byly z provozu vyřazeny.

-

Sušené krmivo nasypeš na hladinu a necháš klesat nebo rozmělníš ve vodě?

Jo to můžeš s těmi artemiemi vyzkoušet. Mi drobné dafnie žerou. Jinak dávám i sušené krmivo. Co nespotřebují, to uklidí krevetky.

Přesně to jsem očekával a proto to i vysvětlil.

Nejde o dogma, jen zdrženlivost pro budoucí prezentaci názorů, aby se člověk necítil ponížen, když je prokázán opak.

//Naprosto souhlasím, velmi nerady něco sbírají z hladiny. // ... neonky "shazují" krmivo z hladiny,... . Tohle xenotoky nezvládají,//

Vše bylo objasněno, takže se opravdu netřeba dohadovat a rozvíjet nepřátelství.

Rozhodně nemám v úmyslu se dohadovat, co bylo nebo nebylo vyvráceno, to považuju za naprosto hloupé, jen mi přijde zvláštní tvé tvrzení o vyvrácení něčeho, co nebylo tvrzeno jako dogma.
Kolega napsal, že jeho rybky z hladiny krmivo neberou a já s tím souhlasila, protože mám stejnou zkušenost.
Kde jsem napsala, že je to typické pro tento druh?

Co ti žerou Priapichthys nigroventralis? Měj zatím jen grindal a mikry (což není zlé, ale chtěl bych víc diversifikovat). Uvažuju v neděli otestovat maličké živé artemie od Milana.

To slovo zásadně bylo průkazným materiálem od Jirky Š. zcela názorně vyvráceno, takže i, cituji - ´´naprostý souhlas´´ od "zelenekapusty", byl zpochybněn. To není, až, tak závažné, jen je potřeba si tvrzení ověřit a použít tázavou formulaci na zasvěcené zkušenosti od ostatních držitelů daného druhu.

Mohu potvrdit, že tyto i mnohé jiné gudeje, které jsem v chovu, buď míval, nebo k dnešnímu dni mám, berou ochotně krmivo i z hladiny a nebýt toho videa, tak to jdu vyfotit a čerstvou fotkou doložit. Sice je něco, co jsem mohl odpozorovat, ale o tom se J.Š. zmínil.

Dopřejte těmto rybám přes zimní období teploty pod plus dvacet stupňů, ať se částečně napodobí přírodní změny, což kondici ryb určitě více prospěje, než uškodí.

Foto: Vzpomínka na léto 2018, před výlovem ryb z venkovního pobytu, kde byly i Xenotoca doadrioi a Xenotoca lyonsi. Foceno 23.9.2018 .

... po dvou měsících:

Novinka 1: Získal jsem malou populaci (11 ks) Micropoecilia picta, před třemi týdny z Biocentra univerzity ve Würzburgu. Němečtí akvaristé jsou prý schopni je udržet dlouhodobě, tato je lokalitová z Trinidadu, 29. 6. 2012. Registruju minimálně jedno nové mládě (klepu na dřevo, byl jsem varován, že jsou kanibalističtější, než gupky). Zatím koule u knihovny.

Novinka 2: Na stejném místě jsem od Stephana Krause získal Priapichthys nigroventralis, 1 pár a pět mláďat. Největší práce bylo rozkrmit je v novém prostředí. Teď už jim grindal dávám po malých dávkách víceméně normálně, ale první týden to bylo na špičku párátka a k hubě. Neberou (zatím) potravu z hladiny, nejdou na dnou, chtějí to v horní polovině vodního sloupce. Trochu mi schází proud, který by jim s potravou hýbal. Ale už mají kulatá bříška. Jo a nežerou dafnie. Stále se nerozbehly po celém akváriu (akva pod stolem II.).

Xenotoca doadrioi - stále solidní skupina, stále nějaký potěr.

Quintana atrizona - před třema týdny jsem jich vyexpedoval 26 kusů a od té doby se narodil zase nějaký potěr. Upgradoval jsem jim 11l akva na 26l.

Limia perugiae - funkční hejnko.

Poeciliopsis prolifica - solidní skupina, ale stále se mi nemnoží tak, jak na začátku roku.

Neoheterandria tridentiger - ryby fajn, ale potěr si žerou.

Neoheterandria elegans - rozdal jsem vše, co bylo na rozdání a čekám na další množení.

Heterandria formosa - ve třech samostatných nádržích, všude je trocha potěru.

Girardinus metallicus - jedna izolovaná samička.

Girardinus falcatus - početná populace v 12l kouli. Stále nějaké distribuuju.

Poecilia salvatoris - 0 mi dodal dalších pár kusů, mám teď kompaktní hejnko.

Skiffia francesae - před třemi týdny jsem cíleně "pročistil" akvárium od menších ryb a potěru (aby se snadněji udržovala kvalita vody) a vyexpedoval 31 ryb přes Würzburg do Německa a Holandska. Část z nich prý bude plavat v připravovaném akváriu v zoo v Hamburku.

Phallichthys tico - zaplňují akvárium, tento týden jsem expedoval lidem do Žiliny první 4 kusy potěru.

Dunajské gupky - bez problémů.

Phalloceros caudimaculatus reticulatus - potěru a menších ryb mám víceméně plné 60l akvárium.

Určitě je to i množství, protože já mám oproti tobě jenom zlomkový počet rybek a také krmím daleko víc, takže rybky vědí, že jídla je dost pro všechny.
Navíc, pořád se perou, takže jsem spíš ráda když se mohou alespoň v klidu najíst

Myslím, že to je i o konkrétní populaci a na co je naučená. Mé xenotoky jsou zvyklé žrát z ruky. Je jich hodně a vědí, že se na žrádlo musí vrhnout. Fakt se mi nestane, že by něco na hladině ignorovaly.
Taky žerou banány (z ruky, rozmělňované) a granule pro osmáky degu, které jsou v podstatě primárně seno.

No, ono je to i o způsobu krmení a samozřejmě o tom, jak moc je zarostlé akvárium u hladiny.
Moje rybky se opravdu málokdy mohou k hladině dostat, protože pod hladinou vládne Utricularia aurea a Egeria densa.
Navíc krmivo nesypu na hladinu, ale namočím ho do akvária a rozmíchám, takže vytvořím oblak krmiva.

Všimněte si těch létajících kapek vody
www.facebook.com/…

U mě až natolik, že se k ní často stejně nemohou dostat

A majú dostatočne zarastenú hladinu?

Naprosto souhlasím, velmi nerady něco sbírají z hladiny, ale také se dokáží přiučit když něco vidí, tedy tak jsem to aspoň odpozorovala při krmení rybek komářími larvami a kuklami.
Neonky i xenotoky je dostaly poprvé, ale neonky nezaváhaly ani okamžik a vrhly se po nich. Xenotoky se nejprve bály, ale asi když viděly, že neonky si pochutnávají, tak to pochopily a při druhém krmení už taky lovily.
Také umí využívat toho, že neonky "shazují" krmivo z hladiny, neonka se přiblíží k hladině a k chuchvalci krmiva, který tam je, pak si zobne a do zbytku prostě strčí. Tohle xenotoky nezvládají, ale naučily se toho využívat.

Ahoj všem,
u svých Xenotoc jsem pozoroval že zásadně nesbírají krmivo z hladiny, výjimečně se některá odváží a pak zase zpátky do hloubky, ono by se dalo říct, že se jim vůbec nechce do horní poloviny akvária.

Jinak mohu potvrdit, co psala zelená kapusta, samečci se mezi sebou pořád pěkně "řežou" a namlouvací tanečky ala epileptický záchvat probíhají téměř neustále.

Kolik jich chcete?

Ahoj,
nevíte někdo, kde u nás sehnat Neoheterandria elegans, ptal jsem se na Viváriu a prý je dnes problém je sehnat a z německa jsou za cca 200,- kus. Nenajde se zde nějaký chovatel nejlépe v okolí Prahy ale případně si dojedu i někam dál. díky

Dobrý den a ahoj vespolek.

Jirka Ščobák, od kterého mám živorodky Xenotoca doadrioi, mě požádal o napsání svých zkušeností s těmito rybkami.
Malý potěr - deset rybiček - jsem od Jirky dostala 26.5. tohoto roku. Potěr byl různého věku, ale v průměru to byly asi měsíční rybky.
V akváriu v té době bylo hejno okolo deseti neonek na dožití, jedna černá, dvě červené a zbytek obecné.
Už roky jsem měla výhradně neonky, se živorodkami jsem měla velmi chabé zkušenosti, takže to bylo hop nebo trop, ale akvárium bylo už pořádně zarostlé, vcelku stabilní, šancí na přežití měl potěr hodně.
Neonky sice vůči potěru projevovaly jistou zvědavost a byly i náznaky lovu, ale vyložené pronásledování jsem neviděla nikdy. Xenotocy jsou rybky velmi živé a zvědavým neonkám snadno uplavaly.

Dospělosti se dožilo 70% rybek (z deseti sedm), smůla tomu ale chtěla, že hejno sestávalo ze šesti samečků a jediné samičky. To mi dělalo starosti, bála jsem se, že - ačkoli je samička jednoznačně největší z celého hejna - by ji samečci mohli uštvat.
Na konci července jsem si totiž poprvé všimla namlouvacích tanečků a 3.srpna se mi povedlo natočit páření. Rybkám tehdy byly cirka 3 měsíce.
Námluvy probíhají tak, že samička se postaví hlavou dolů a třese celým tělem, sameček pluje okolo ní. Při páření je samička už rovně nebo mírně šikmo, pářící akt trvá zlomek sekundy.

Jirka mi tedy pro doplnění hejna poslal - 2.září - dvě dospělé samičky a čtyři různě staré kousky potěru, přežily tři.
Abych byla upřímná, čekala jsem minimálně rvačku, protože samečci jsou vůči sobě poměrně agresivní, ale jenom výjimečně jsem viděla vytržené šupinky nebo nakouslé ploutvičky.
Vzpomněla jsem si, že aby slepice přijaly jiná kuřátka, podkládají se pod ně v noci, tak jsem to zkusila stejně a nové samičky a potěr jsem do akvária pustila v době mezi dvanáctou a čtvrtou, kdy je akvárium zhasnuté.
Nevím, jak by to dopadlo, kdybych je tam pustila za světla, protože jsem to nechtěla zkoušet, ale když se pak akvárium rozsvítilo, nové samičky už byly součástí hejna a námluvy probíhaly v plném proudu.
Hejno dvě nové samičky naprosto bez problémů přijalo.
Největší rybka z potěru, který mi Jirka poslal, se dneska už stabilně připojuje k hejnu nejen v době krmení.

Velká samička z první várky byla už viditelně březí.
Předevčírem jsem si na jejím bříšku všimla prosvítajícího oka potěru. Samička porodila dneska, je jí přibližně pět měsíců.
Našla jsem zatím čtyři nové přírůstky, které se schovávají v trsu Utricularia aurea. Kolik jejich sourozenců bylo sežráno nedokážu ani odhadnout.
======

Co se týká vyloženě snášenlivosti tohoto druhu, tak zatím, co jsem dokázala vypozorovat, se mezi sebou samečci často hašteří, ale vážných konfliktů je málo. V porovnání s nimi se neonky mezi sebou naopak řežou jako koně. Nevšimla jsem si, že by Xenotocy měly často ukousnuté ploutvičky, u některých neonek to naopak vídám poměrně často. Kdo za tím stojí si netroufám hádat, protože mezidruhové konflikty jsem nepostřehla. Xenotocy se po neonkách občas oženou, ale rozhodně je nepronásledují. Naopak je situace zcela stejná.
Z mého pohledu v mém akváriu tyto dva druhy žijí zcela bez problémů. Je ale důležité, že neonky byly v akváriu první, ne naopak a že akvárium je hustě zarostlé, takže ten i onen druh má řadu možností se ukrýt.
======
Omlouvám se, pokud je to příliš dlouhé.

Cením si ochotu. Áno Krížová Ves je cca 3Km od môjho bydliska,čo by kameňom dohodil. Predsa len je to kus cesty a len pán Boh vie či by rybky dorazili v poriadku. I tak ďakujem.

Chtěl jsem na Slovensko zrovna jen Tobě poslat před deseti dny, některé divoké druhy živorodek po chlapovi, který jel do dědiny ( Krížová Ves ? se to jmenuje, pokud se nemýlím ) vzdálené asi 3 km od toho města - S.B., kde bydlíš. On to přislíbil, ale před odjezdem začal chlastat pálenku a, už nepřišel, takže jsem tě ani neinformoval, když jsem to nemohl realizovat. Jsem si na to vzpomenul, když vidím Tvoje profilové jméno. Žel, tak to je a probíhá na tom Světě, že není spolehnutí. Nakonec by to stejně kdesi po cestě ztratil a nedoručil a chuděry ryby by trpěly.

www.youtube.com/…

Ještě má být teplo, tak zatím nechávám v "kamplech", ale pravděpodobně poslední týden září to vše vylovím a přenesu do baráku, pro jistotu. Gudeje by vydržely do půlky října, jenže ve studené vodě stejně, již výrazněji nevyrostou a mladé jsou v tomto pokročilém období víc ohroženy hladovými larvami vážek a výlov mi komplikuje do vody napadané listí z okolních dřevin.

Teď mi i bujně rostou plovoučky, které musím ředit, jinak totálně pokryjí hladinu nádrží.

Foto - Ricciocarpus natans.

Už dáváš dovnitř nebo ještě necháváš venku?

Ještě snímek mladých Poecilia salvatoris a Skiffia francesae. Zítra v Ostravě budou v malém množství k dispozici.

Fota-1. Xiphophorus alvarezi, Rio Dolores, Guatemala. 2. Xenotoca lyonsi, Río Tamazula, Mexico. 3. Gambusia affinis, říčka Ünye, Turecko.

Foceno večer venku 15.9.2018.

Na celém ostrově včetně Dominikánské republiky jsou pouze 3 velká jezera a několik říček. Obecně je zde významný nedostatek sladké vody. Takže předpokládám, že L. nigrofasciata a druh zatím označovaný jako L. sp. Tiger žijí pospolu.

Podle toho srovnání to mám brát tak, že v jezeru Miragoane žijí obě ty odlišné populace spolu, stejně, jako u nás ti perlíni s ploticemi ?

Zhlédl jsem nějaká detailní videa s Limia sp. Tiger a s jistotou mohu říct, že rozdíl mezi nimi a Limia nigrogasciata je jako mezi ploticí a perlínem. Jde o vzájemné umístění hřbetní a řitní ploutve. L. nigrofasciata má 1. paprsek hřbetní ploutve před řitní ploutví; L. sp. Tiger má hřbetní ploutev výrazně posunutou k ploutvi ocasní, 1. paprsek hřbetní ploutve je v polovině ploutve řitní. Mám tedy 100% L.nigrofasciata zatím s desítkami mladých mezi 10 a 20 mm.

No,s takovou realitou není úspěch na udržení chovu, nijak moc jistý. I ten převoz bez kanystru vody nabrané z jezera je rizikový. Pro ty ryby, by se nyní hodila skleníková nádrž, jakou teď používám pro molly Poecilia salvatoris, viz vložené foto, kde je spousta řas a vodu tu máme z podzemního zdroje dostatečně tvrdou a v okolí se vyskytují ložiska sádrovce mořského původu, takže s udržením ryb druhu limia a molly, nemám kvůli vhodné vody větší potíže.

Můžu jen držet palce, ať Vám, alespoň něco přežije a příští rok dá potomstvo, které se lépe adaptuje na nové životní poměry.

Dovezl jsem 9 ryb ve velikosti 2,5 až 4 cm, 4 kusy jsou odchyt z jezera, 5 kusů je F1 z odchovu. Pohlaví zatím není 100%, odhadem jsou tam minimálně 2 samci. Postupně je přivykám na "měkčí" vodu a stále nemám vyhráno. Síran hořečnatý ze zásob mizí po kilech - to je asi to nejhorší. Vlastní analýza vzorku vody z jezera, kde jsem lovil mi ukázala obsah Mg 105 mg/l a Ca 42 mg/l, což jsou pro Balkán normální hodnoty. Jakékoliv prudší snížení obsahu hořčíku má za následek stažení ploutví a zvýšení tvorby kožního sekretu. Dost jsem je popálil už cestou výměnou vody v sáčcích - ty odchycené, měl jsem bohužel k dispozici pouze o dost měkčí vodu. Takže zatím je to loterie.

Tím jsem měl na mysli tu oblast Trebinje na lokalitě Orah v Bilečském přehradním jezeře.

Zdravím a ze zvědavosti se zeptám, jak dopadla ta plánovaná dovolená s úmyslem nalovit, nebo od chovatele přivézt ty P.latipinna ?

Luboši, poláci mají tento www.olx.pl/…

chtěl bych poprosit o nějaký typ na nejlépe ověřený inzertní server na akvarijní rybky, především na divoké živorodky, popřípadě napsat i nějaké zkušenosti při zaslání... díky Luboš

Nezaznamenal jsem ztráty kvůli vedru, všeobecně jsou ztráty za poslední dva měsíce minimální.

Quintana atrizona se množí. Přestože jsem jich už 16 věnoval, přibývá mi jich. Nicméně množí se jen v hustě zarostlém 11l akva s Flamingem. Rezervních pět samic se samcem nic. 11 kusů mi vyrostlo v akva pod stolem II, je to záložní populace. Obecně mám u mláďat poměr samců k samicím asi 1:10. Možná je to teplotou.
Milo Pešek mě nedávno řekl, že je má taky. Dovezl je současně s Milanem, je to stejná populace jako moje. Žerou mu malé krevetky.
Poznámka: Dolévám 1 cm pod okraj a nikdy nevyskočily.

Xenotoca doadrioi mají stále početnou, stabilní populaci. Nedávno na FB fóru o gudejích jedna slovinská akvaristka ukázala jinou populaci s méně sytým zbarvením. Ukázal jsem svoji. Michael Köck k tomu napsal, že Milan chytal v roce 2012 ryby pár km jinde a může to být jiná populace.
Poznámka: Nikdy nevyskočily, přestože dolévám vodu 1 cm pod okraj a po žrádle se vyloženě vrhají.

Poeciliopsis prolifica - bojoval jsem s tím, že mi několikrát vyskočily velké samice a přestaly se rodit mláďata. Jsou víc lekavé. Po dvou měsicích klesla hladina o 10 cm. Dnes vidím pár drobných mláďat.

Neoheterandria elegans se množí ve třech malých, oddělených populacích.

Neoheterandria tridentiger jsou mrchy. Žádné zachráněné mládě poslední měsice. Zkouším spleť kokosových vláken na hladině (rada Mira Ruska). Ryby jsou pěkné, mám jich něco přes deset (asi).

Heterandria formosa (Everglades, Florida) se mi množí ve dvou malých, oddělených populacích. Z velké staré samice, kterou mám zvlášť, už asi nic nebude.

Girardinus falcatus jsou v kouli spokojené a množí se. Za léto vyexpedováno 20 ks potěru (taky formosek a elegansek).

Girardinus metalicus mám jednu samičku a čekám, jestli z ní něco náhodou nebude.

Peocilia salvatoris od 0 rostou a asi jich je všech osm. Jeden menší sameček má vyražené levé oko. V akva s nimi nepatrně ubývá řas. Nevím, jestli je žerou nebo je to práce rostlin. Taky mi u nich přežily dva kusy potěru gupek z pěti.

Skifia francesae měním stále 10-20% vody 10x měsíčně, pořádně je krmím 3-4x denně a mladých je plno. Stále expeduji.

Phallichtys tico prosperují. Stále rostou nějaká mláďata, velké samice stále mám. Zajímavé je, že nelikvidují male krevetky. Na rozdíl od S. francesae, vedle kterých se krevetky množí, protože skifie mají “slepotu na dně” a nejsou si u dna jisté, co je substrát a co je žrádlo, tica dni doslova prohledávají a o malých krevetkách musí vědět. Přesto je nežerou a ty se vedle nich super množí.
Poznámka: Vyskočila jedna, když jsem vrtal do zdi, hodil jsem ji zpět.

Potěru dunajských gupek jsem za léto vyexpedoval přes 100 kusů.

Phaloceros caudimaculatus reticulatus mají konečně solidní hejnko. Doplnil jsem dvě velké samice od Milana Murka, který je nahradil lokalitovými od Luboše Jedlinského, ale množily se už předtím, přičemž jsem měl jedinou samici. Z prvního vrhu zbyly čtyři, z dalšího asi deset, pak už to šlo přes deset kusů. Bohužel jedna nová velká samice vyskočila a bohužel taky ta jedna stará. Škoda, ale mám jich aktuálně dorůstajících dost. Ještě mám tři samice a samce v boxu IKEA, ale ti se nemnoží (nevidím mláďata).

Limia perugiae mám početné hejnko a stále se rodí nová mláďata (připadlo mi v jednu dobu, že mám potěru málo, ale vyexpedoval jsem 10 a stále tam byly). Hodně živo. Víc pěkných, mladých samců. Jen vedle nich nepřežijí malé krevetky.
Poznámka: Dolévám 1 cm pod okraj a nikdy nevyskočily.

www.facebook.com/…
Většina mých akvárií a všechny moje živorodky. Pozor, trvá to asi 14 minut.

Tak mi napiš soukromě a já mu napíšu .

VladimirHul napsal: LubošJedlinský napsal: VladimirHul napsal: Sháním samečka Girardinus falcatus. Mohu za něj dát dunajské gupky nebo heterandrii formosy. tyto rybky mám i s určenou lokalitou odchytu


Luboši, Kdyby si nebydlel daleko hned bych tě kontaktoval.Navíc za posílání ryb se na celnici platí nějaká pokuta.. A taky poslat si jednoho nebo dva samce poštou s poštovným 150korun, mi příjde docela zbytečné když ani nevím jestli by přišli živý. poštou je to nesmysl a nesmí se to, na toto existuje speciální kurýr ale při ceně 400kc se pár rybek nevyplatí, kdyby jel někdo třeba kolem stačí se ozvat, rád mu rybky předám

LubošJedlinský napsal: VladimirHul napsal: Sháním samečka Girardinus falcatus. Mohu za něj dát dunajské gupky nebo heterandrii formosy. tyto rybky mám i s určenou lokalitou odchytu


Luboši, Kdyby si nebydlel daleko hned bych tě kontaktoval.Navíc za posílání ryb se na celnici platí nějaká pokuta.. A taky poslat si jednoho nebo dva samce poštou s poštovným 150korun, mi příjde docela zbytečné když ani nevím jestli by přišli živý.

Když napíšu kdo, tak to bude nepovolená reklama a nedodržení statusu inzerce.

... někdo v Ostravě N. elegans, prosím?
Jeden kluk na FB se ptá.
Ne hned. Výhledově za dva měsíce.

VladimirHul napsal: Sháním samečka Girardinus falcatus. Mohu za něj dát dunajské gupky nebo heterandrii formosy. tyto rybky mám i s určenou lokalitou odchytu

Zeptej se Aesculapa.

Sháním samečka Girardinus falcatus. Mohu za něj dát dunajské gupky nebo heterandrii formosy.

To je hezky vysvětleno a skoro bych tomu i věřil, ale uvedl jsem zcela jasně, že pouhá teplota ten proces nespouští. Zaznamenal jsem to předloni i za chladnějších podmínek, než jsou ty současné. Ve skleníku v těch plastových nádržích, co tam mám, stoupá ohřev vody i na +34°C a perloočky nehynou. A krom toho dokážu odlišit zahlenění od skutečného zaplísnění. Pokud něco hyne vlivem plísňových toxinů, tak je jedno, v jaké zeměpisné oblasti se to děje.

Nebýt toho, že jsem musel na tři dny odjet k bratrovi na chalupu pomoci opravit střechu, tak běžně, každý den po návratu z práce domů, jdu obhlédnout situaci a při zaregistrování prvního příznaku hromadného hynutí perlooček, obsah těch sítěk vyberu a k úhynu ryb nedojde.

Já z chovných sítí dafnie odebírám, aby jich tam nebylo neúměrně mnoho a jimi nakrmené ryby jsou v pořádku, protože živé perloočky neobsahují smrtelné množství jedu. Ovšem uhynuté a pokryté plísní jsou, navíc v teplé vodě, velmi záhy zdrojem smrtelných toxických látek a tady je ten problém, který je nutné hlídat, což vyžaduje častější kontrolu celkového stavu a návaznou denní přítomnost ošetřovatele.

Foto: plastová chovná nádržka ve skleníku, kde teplota vody přes den stoupá přes plus třicet °C a přítomné dafnie, které udržují vodu čistou, aby nezezelenala, tam, v takto ohřáté vodě nehynou a slouží za potravu březí samici divoké molly P.sphenops, jenž je v tom na hladině plovoucím porodním koši, zakrytém proti vyskočení oné umístěné plemenné ryby.

Mám za to, že se mi podařilo natočit okamžik páření Xenotok. Čas 00:44.

www.youtube.com/…

Při vysoké teplotě se perloočkám zastaví metabolismus a obsah jejich trávicího ústrojí prostě zkvasí a perloočky následně hynou. Uvolněné toxiny prudce redukují obsah kyslíku ve vodě; v malém objemu vody při nižších hodnotách pH (snížené množství kyslíku dává prostor oxidu uhličitému, kterého se z rozkladných procesů nabízí vodě dostatek) pak ryby lapou po vzduchu a produkují extrémní množství slizu - vypadají jako zaplísněné. Srovnávat to s toxiny uvolňovanými plísněmi v prostředí tropického pralesa je trochu zavádějící.

No problém je ten,že ja v nádrži vidím i náznak pliesne aj v dosť početnom húfe.To je u teba vo vonkajšom chove ťažko pozorovateľné a realizovateľné.U mňa to rieši jednorázová dávka eSHa 2000.Posledne po uhyne niekoľkých okružákov pri nedostatku môjho času a skazenej vode.Zbadal som hneď dne ryby ktoré aj napriek celkovému zdravému stavu a aktivite mali na tele na niekoľkých miestach naraz plieseň.Takže si už na takéto veci dávam pozor a mením vodu račej častejšie ako by malo byť neskoro.
Moderný veľkochov často používa až neprimerané množstvá antibiotík.Pliesne sa tak stávajú postupne rezistentné voči liečivám a prejavujú sa o to agresívnejšie.Ryby naopak náchylnejšie na ochorenia.Tebe by som asi doporučil raz za čas aj do vonkajšieho chovu aplikovať niečo protipliesňové(aby to zase nezrujnovalo tvoj rozpočet) a také aktívne uhlie vo filtrácii,či len tak zavesené v nádržkách by určite tiež pomohlo.
Odchovov je mi ľúto. No neviem čo by som ti poradil pri sádkach.S vonkajším odchovom ja skúsenosť nemám.
V jednej nádrži kde mám kopec Endleriek som použil pre zavesenie aktívneho uhlia také to nerezové namáčacie sitko na čaj.Samozrejme voda okolo musí aspoň minimálne cirkulovať.

Zjevně jsi to nepochopil. Patogen v senzoricky nezávadné vodě napadne živý organizmus a teprve pak se na něm viditelně projeví a po úmrtí živočichů se samozřejmě voda zkazí.

Cožpak jsi neviděl ten dokument, jak v tropických pralesích je takovou agresivní plísní napadán a huben hmyz ? Bylo to tam, i takto vysvětleno. Já to viděl a něco podobného probíhá u těch perlooček, prostě vyhynou v celé nádrži a plíseň se po těle ukáže i na ještě živých rybách, které následně vymřou.

Foto: část chovných sítěk, kde po úmrtí dafnií, padly i přítomné, pro mne cenné odchovy ryb.