Divoké živorodky - chov, odchov

- "zjednodušeně", jedná o charakterstiku vnějších podmínek fyziologického stavu, (třeba hladovění), kdy se změní pohlaví, jde o vývojovou sekvenci, kdy se nám tedy mladý samec "změní" na samici
- tuto změnu ovlivňují převážně tzv. Ektohormony, atd,

Před pár dny jsem si všimla podezřelého jedince mezi mými N. elegans. Chvíli mi trvalo, než jsem si uvědomila, kde jsem o nich naposledy četla... tyto 'maskulinizované samičky' popisuje pan N. Dokoupil v článku Intímne o živorodke útlej - Neoheterandria elegans v Akváriu č. 8...

Je vůbec známo, co způsobí tuhle změnu samice na samce?

jak jsem slíbil, tak plním, štiky jsem plně naučil na mrtvé rybky,jak mladé tak dospělé jedince se podařilo převést na mrtvou nehybnou potravu, bohužel s rybím filé stále nemám úspěch, berou ho sporadicky a spíše omylem, nicméně i pokrok s mrtvou rybou otevírá brány ke snadnějšímu krmení, kdy je možné si zamrazit ryby a ty pak rozmrazené předkládat v libovolném množství, hlavně ti co mají v dosahu řeku, rybník nebo jinou vodní nádrž, naloví si potěr potřebné velikosti, který projde karanténou a uchová se v mrazáku na zimu kdy je živé potravy nedostatek. popřípadě již zakoupí zamrazené krmné rybky, které se občas dají sehnat.

Neoheterandria elegans a Phalloceros caudimaculatus reticulatus.

xiphophorus meyeri La Cascada / El Socavón, Melchor Múzquiz, Coahuila, Mexiko. Ryba na kterou se nemůžu vynadívat, v přírodě vyhynulý druh, na fotce je odrostlé mládě, tento druh platy u mě má a bude vždy mít nadstandardní péči, pokud ho dlouhodobě udržím a povede si mi je namnožit do pěkného hejna dostanou 250l nádrž v obýváků, druhá skupina zůstane v rybárně v 70l akváriu. zatím se jim vede dobře, pěkně rostou a krmení dostávají dvakrát denně, jedno krmení tvoří vločky a druhé buď živé od vylíhlé artemie, buchanky, komáří larvy až po koretry a nebo krmení mražené, zatím je mám velice krátce abych mohl napsat nějaké poznatky, jediné co o nich můžu říct je, že mají obrovskou chuť k jídlu a nejsou vůbec vybíravé, cokoli dostanou, to vždy s chutí sežerou.

xenoophorus captivus LOS BLEDOS 2010 - MEXICO, živorodka s oblibou pojídající řasy, kdykoli se k akváriu přiblížím, tak vidím jak několik jedinců z hejna oždibuje ze skla nebo filtru řasy, na tomto druhu se mi líbí jejich aktivita, jsou neposedné a neustále v pohybu, prohánějí se, imponují si, je to typická společenská ryba, která se ráda drží ve větším hejnu.

skiffia multipunctata TANGANCICUARO

20 cm měla moje jedna samice... možná i kousek víc...

Tak v Praze na burze je kdysi jeden pán prodával, měl jsem vždycky jenom jeden kus. A když se mě v akváriu začali ztrácet samci pavích ok tak jsem ji vyměnil za novou. Pamatuji si že to byly malé jehličky a pán vždycky říkal že neviděly ještě živou rybu. Po vhození do akvária po 10 minutách následoval útok na potěr pávčat. Fascinující byl pohled na to jak si měří rybku jestli se jí vejde do huby. Měl jsem je na regulaci pávčat ale regulovaly je příliš a to jsem je měl v 500 litrech. Na soutěžní výstavě které se dříve pořádaly v botanické zahradě Na Slupi jsem viděl dospělou samici to už byl opravdu kus ryby a uživit jí muselo být dost náročné.

tento zajímavý dravý druh živorodky se kvůli potravní specializaci chová málo, ač je to krásná ryba je náročná na prostor ale zejména na stálý přísun vhodné potravy, to velkou část zájemců o tento akvarijní skvost odrazuje a opravdu je tomu tak, pro pár kusů je zapotřebí alespoň 250l akvárium a opravdu obrovské množství živých rybek, které slouží jako potrava, je to náročné mít několik dalších akvárií kde jsou gupky různých velikostí pro různě staré štiky, množit si je v takovém počtu aby štiky netrpěly hlady, jelikož je to dravec je to na jednu stranu i výhoda, nemusí žrát každý den, před asi dvěma měsíci jsem začal učit štiky na mrtvé rybky, to otevírá úplně jiné možnosti, kdy se může dostatek ryb zamrazit a jednotlivé porce si brát dle potřeby, hlavně v zimních měsících, kdy se karásci v zahradním jezírku v létě namnoží a potěr vhodné velikosti uskladní v mrazáku, tímto způsobem se dá uchovat i potěr divokých ryb z řeky, který je jinak kvůli různým parazitům nevhodný, zmrazením se však spousty parazitů zlikvidují, v této době si štiky berou velkou část mrtvých rybek, sice to bude ještě asi nějaký čas trvat ale podle jejich pokroku a přístupu k mrtvé kořisti by nakonec mohli brát převážně usmrcené ryby, včera jsem jim zkusil dát i na maličké kostičky nakrájené rybí filé pár jedinců si ho vzalo, spíše ze zvědavosti nebo omylem, zbytek nejevil moc zájem, nehýbalo se tak s ním plavali ke dnu a pak odpluli, zmrazená rybka je především různě ohnutá a tudíž jak padá ke dnu vytváří určitý pohyb a to štiky vyprovokuje k útoku, napadlo mě že kousek filé vezmu do pinzety a budu s ním třást aby vytvořil pohyb, takto jsem učil štiky na mrtvé rybky, pokud by se naučili brát i filé byť třeba jen z pinzety byla by to výhra, přírodní filé je snadno k zakoupení, nebo rybář samotný může upravit chycenou rybu a podávat ji, za několik týdnů dám vědět jak se situace dále vyvíjí. potěr belonesox belisanus je poměrně lehce ukrmitelný jelikož i v přírodě v tomto věku žerou především hmyz, živé koretry, komáří larvy nebo velké buchanky jsou snadno dostupné, tak s krmením problém není, když jsou pak starší už potřebují alespoň sem tam rybu a v pokročilém věku převážně ryby a jako doplněk vodní hmyz, který berou s chutí i v dospělosti.

Děkuji za nabídku, ale těch Zoogoneticus tequila mám dost na udržení chovu a v mém blízkém dosahu je má další z mých kámošů.

Máš se čím bavit Luboši, tak přeji na všechny ty plány dostatek fyzických i duševních sil.

kdyby si chtěl populaci posílit nějaké tequili ti bezproblému dám, mám mladou skupinku cca 15 kusů co rodí i když vždy po pár mláďatech ale rodí, potom mám okolo 30 mladých různého stáří, 3 páry jsem nedávno dal Tomášovi braunerovi, potom mám ještě druhou skupinu o 11kusech, která již nerodí, nemnoží se, jsou to letité ryby, na některých je i stáří už vidět, mají 80l akváro, ač se už množit nikdy nebudou, neřeším to u žádného druhu tak, že bych se jich zbavil, dlouhou dobu mi dělali radost odchovy a nezaslouží si proto abych se k nim zachoval tím že půjdou pryč, co mě těší, že i tak se mají čile k světu a patentky mě s chutí berou z ruky nebo lžičky. také se udělal zas krok blíže k mému "skleníku", nevím zda jsem se o tom někdy zmiňoval ale přibližně před 7 lety při rekonstrukci zbylo spousta materialu, bagr když už tu byl mi vyhrabal část základů k desce po bývalé kůlně, teď je tedy deska 5,5 x 6m, vždy když se na domku něco předělává a zbyde materiál, než abych ho vyhodil nebo někde dlouze skladoval tak ho využiji na tento skleník, nebo místnost či jak to nazvat, v současnosti je k desce udělaný odpad, přípojka pro budoucí radiatory, přívod studené vody, letos přibyde i přívod elektriky, jak na světla tak zásuvky, zbylo mi dost kabelu a i nějaká ta zásuvka s ochranou ip44, za domem mám docela dost obvodových cihel co již nevyužiji a stará okna, před dvěma lety jsem měnil nová a tyto použiji na tuto místnost, abych vše zkrátil, tak tato místnost bude sloužit podobně jako tvůj skleník na rybky, bude vytápěná z domu, z kotle tak tam budou moci být celoročně, ale zredukuji to na jedno vetší nebo dvě menší jezírka, každé max 1500l, na spodu místnosti bude substrát do něho konečně zasadím tropické rostliny a keříky, kterých je doma poměrně dost, vždy zasadím pecku nebo nějaké semínko a ono se to většinou chytne, místnost bude sloužit jako voliera ke kompletu té stávající 9m dlouhé co už mám, ale v této s jezírky budou vlhkomilní drobní pěvci, což je priorita, ale toto je opravdu hodně vzdálená budoucnost, v jezírkách by měli být ryby na volno bez košů a tam zůstanou svému osudu, mladé co přežijí tak přežijí, ale vzhledem že budou mít členité dno, budou osázené věřím že vždy něco přežije aby se populace udržela, příští rok bych chtěl konečně udělat obvodové zdi, jelikož ty cihly přenáším z místa na místo a všude se pletou, okna mi zabírají část stodoly a tak je aspoň rovněž zužitkuji a tím to prozatím bude končit, 9m volieru jsem tímto způsobem budoval 8let, tato místnost bude něco podobného, bude to otázka dlouhých let.

Jejich jistá a bezpečná lokalita je u Tebe doma Luboši, plus u těch, kterým jsi umožnil je z Tvých odchovů získat, mezi něž patřím též .

Momentálně moje "stádo" čítá 17 ks - 3 dospělé páry a 11 odrostlých mláďat.

V nádrži venku u nich plave stále mračno dafnií, takže nehladoví a snad samice do podzimu mladé teprve ještě dají.

Foto tu nemám, ale náhradou mohu vložit snímek mečovky, která oproti té dřív prezentované X.nezahualcoyotl je skutečně, jako ty mnohé gudeje chladumilná.

Název ti Luboši, ani nemusím uvádět - pro, takového profíka těžkého kalibru, co může druhé učit . Myšleno v dobrém .

myslel jsem si že nikde jiná jejich lokalita nebude, škoda že v mexiku moc na životní prostředí nedbají a díky tomu endemitní ryby mizí a mizet budou, dnes ráno jsem přelovil 7 mladých z chovného hejna, jak se teplota vody ochladila, začínají se gudeovité zase konečně pomaličku množit.

O introdukci tequil jsme psali v e-akvariu. Jiná populace neexistuje. Jak už bylo zmíněno jedná se o endemit velmi krátkého úseku Rio Teuchitlan. Tak krátkého, že se dá prakticky přehlédnout z jednoho místa.

Jestli se najde nějaký článek bude to fajn vždy se rád něco novyho dozvím, popřípadě, je v chovu ještě jiná populace nebo pouze ta mnou výše uvedená?

- byl jsem tam na přelomu 2016/2017
- samotný projekt jsem dále nesledoval, ale určitě bude existovat dokumentace( roční zprávy, koordinátor, atd) k projektu, tenkrát to bylo hodně sledované,
- mrknu se na net, zda tam k tomu něco neni

Tento druh byl přeci od roku 1992 uznán jako v přírodě vyhynuly, potom se ho pokusili vrátit zpět, je možné vložit odkaz na článek, kde o tom je zmínka? Je to jiste zajímavé čtení a určitě si ho mnoho z nás rádo přečte .

- reintrodukce
- nepodařilo se pouze nalézt populaci, která byla původně v projektu označena a vypuštěna, nikoliv druh samotný, v přírodním toku (lokalitě původu)
-

Co jsem četl reintridukce do přírody asi nebyla úspěšná, píší tam že při lovení na lokalitě kde byli vypuštěny se zatím po několika letech nepovedlo odlovit žádný exemplář. Každopádně by bylo fajn kdyby se populace v přírodě udržela, v roce 1992 vyhynula a od té doby se lokalita jistě změnila, navíc v Mexiku, kde se k přírodě a životnímu prostředí zrovna moc dobře nechovají.

LubošJedlinský napsal:.. samec zoogoneticus tequila z lokality RIO TEUCHITLAN MEXICO
- endemicky se vyskytující druh ryby
- již několik let v záchranném programu, zastoupena byla i Česká republika
- v současnosti je chov (reprodukce) centrálně veden, přímo z lokality

bude fajn když jsem někdo přidá nějakou tu fotku nebo napíše poznatek okolo chovu, popřípadě jak má zařízené akvário, ať se můžeme inspirovat.
na fotce kouzelná minimečovka bez meče xiphophorus pygmaeus, byli doby kdy jsem jich měl stovky, v současné době u mě přežívá jen malá skupinka o třech samicích a dvou samcích, už rok jsem neviděl mládě, je téměř jisté že tento druh v mém chovu vymizí, měl jsem skupinku ve velkém chovném koši, zkoušel jsem několikrát změnit akvárium, dal i do akvária s nižší teplotou, změnil jídelníček ale nic nepomohlo, nevím co zapříčinilo tento zvrat a přestali se ve stejných podmínkách tytéž ryby množit, každopádně aspoň přidám pár fotek pro potěchu oka.

Také jsem rád za toto vlákno a děkuji Lubošovi za jeho oživení. Nešlechtěné živorodky mi jsou velice blízké a hodně se mu líbí. Bohužel z časových, prostorových ale i zkušenostních důvodů se jim nemohu více věnovat. Ale všechny Lubošovi příspěvky jsem si rád přečetl, byly pro mne zajímavé a přínosné. Sám mám jen Elgansky, Limie a Xenotoky (některé přímo od Luboše Jedlinského) a věřím, že do budoucna nezůstane jen při nich.
Luboši, ještě jednou moc děkuji za osvětu tohoto tématu

Tohle je super téma, jedno z nejlepších tady na fóru, divoké živorodky jsou pomalu poklady akvaristů. Byla by rozhodně velká škoda na tohle vlákno zapomenout. momentálně mám ve svých pár malých nádržích H. formosa, N. elegans (se kterými teď 1. týden bydlí P. tico a zatím bez problémů) a P. wingei campoma no.25. Živorodkám zdar a divokým zvlášť !!!

Quintana atrizona LAGUNA LA JICOTEA ISLADE LA JUVENTUD CUBA, endemitní druh maličké živorodky, v chovech se stále jedná o poměrně raritní druh, nejspíše proto že to není jednoduchá záležitost, je to s nimi jako na houpačce, nějaký čas se jim daří a množí se i když díky malému počtu mladých, které samice porodí se hejno rozrůstá mnohem pomaleji než je tomu běžné například u šlechtěných gupek, pak z ničeho nic přijde období a ve stejných podmínkách se přestanou množit, je dobré je držet v teplejší vodě okolo 24 stupňů s krátkodobým poklesem na 20 stupňů a krmit velmi pestře s ohledem na velmi maličké samečky drobnou potravou, mladé si ve většině případech žerou, je tak lepší nechat rodit samičku v porodním boxu, nebo mladé z chovného akvária co nejdříve po jejich objevení odlovit.

na fotce samec zoogoneticus tequila z lokality RIO TEUCHITLAN MEXICO 1992, upřímě jsem nikdy nenarazil na jinou lokalitu odchytu, i v zahraničí se nabízí pouze tato, pokud by někdo věděl o jiné lokalitě ať sem tuto informaci doplní, mě osobně to zajímá.

to není úplně tak pravda, xiphophorus nezahualcoyotl, česky mečovka horská obývá horské vody až do výšky 1300m nad mořem ve státě Michoacán de Ocampo kde se udávají průměrné zimní teploty vzduchu 11-13 stupňů celsia, vysoko v horách okolo 7 stupňů tam už se ale tato mečovka nevyskytuje, nebo alespoň jsem na tuto informaci zatím nikdy nenarazil. teplota je průměrná to znamená že se střídá ještě nižší teplota společně s vyšší, tudíž se jedná o chladnomilný druh, ale jak si uvedl je přizpůsobivý i k vyšším teplotám, letní měsíce mají průměrnou denní teplotu 29 stupňů, to z tohoto druhu činí ideální jezírkovou rybu, samozřejmě by se k tomu mohli vyjádřit chovatelé co v mexiku již několikrát byli a teploty vody tam měřili, byli by to jistě cennější informace než jsem uvedl já vyčtené z článku i když oficiálního.

Vysloveně chladumilná není, jen není choulostivá na výrazné výkyvy, mi zvládaly teploty i +30 st.C.

Podobně odolné jsou i mečíkaté platy X.xiphidium a pro chladnější vodu přez léto venku i přes zimu doma, aby nechřadly a nevyhynuly se hodí hlavně Xiphophorus malinche a X.evelynae.

chladnomilná mečovka s impozantní hřbetní ploutví xiphophorus nezahualcoyotl z lokality RIO OCAMPO, ideální chovanec do zahradních jezírek a potůčků, krátkodobě zvládne podzimní teploty okolo 5-7 stupňů.

O malých akváriích jsem psal tramtě. O Gudeích hodně čerpám od Sorexe.

Ano akvária malá mám to je pravda, hodně z nich je pozůstalost po dědovi, tak že k nim mam jistý vztah, take kdo u mě byl viděl že nějak velká akvária kvůli clenitosti místnosti ani mít nemohu, měl jsem několik velkých akvárií ktera pro mě byla priorita a podle nich se teprve přizpůsobovalo místo pro zbylé akvária.

Zajímavá určitě, bohužel máš na ně malá akvária.
Ale ty vatiaty Rio Tampico...

Luboši perfektní příspěvky.

to je přesně ta kniha, díky ní chovám divoké živorodky, tou to vše začlo). Norbertovi děkuji za krásný koníček

a to je ona, tehdy vysněná kráska z knihy Norberta Dokoupila

rybicky.net/obr/literatura/max/30.jpg

Gudea psí je moc zajímavá ryba.

druh se kterým se zatím peru, množí se mi málo ale naštěstí dostatečně abych si je udržel v chovu, characodon audax z lokality PUENTE PINO SUAREZ je to úchvatná ryba, která si zaslouží být v chovu, v přírodě je jako většina gudeovitých ohrožená.

málo chovaná zajímavá gambusie, gambusia hurtadoi

určitě by bylo škoda kdyby tohle vlákno upadlo v zapomnění, je v něm spousta informací, spousta úsilí chovatelů a milovníků přírodních živorodek, které tomu věnovali hodně času. na fotkách je poměrně zajímavá, masožravá živorodka aloophorus robustus MORELIA 2010 MEXICO, dost možná je již tato lokalita zaniklá, podle informací chovatele, který tuto lokalitu v roce 2010 navštívil a popisoval jak byla zavážena. fotky mají špatnou kvalitu, jsou foceny mobilem, tohle vlákno může být inspirace pro nové zájemce o divoké živorodky, mě kdysi dávno, vlastně už je to více jak 25let okouzlila kniha kde byli divoké živorodky, už si nevzpomínám jak se kniha jmenovala ale na obalu byla tehdy pro mě neznámá a neskutečně krásná limia nigrofasciata a právě tyto články mě vedli k tomu abych si opatřil své první druhy, ty vlastně pomalými krůčky sbírám do dnes, tím chci říct že někoho může okouzlit toto vlákno stejně jako mě kniha před 25 lety a dá mu impuls si nějaký ten druh opatřit.

Jirka byl zablokován, protože překročil únosné meze. Kdyby se řídil pravidly, které napsal na facebooku, nestalo by se to.
Co když je Luboš ten "nový kádr", který se ujme kormidla. Možná by nebylo od věci mu pomoci. Nejde ani tak o lidi, ale o ty rybky!

Ano, dalo by se o tom psát obrovské množství velmi cenných informací a ty rybky si to jisto jistě zaslouží, ale kdo by to dělal.

Z minulosti hlavní propagátor a zakladatel tohoto tématu Jirka Ščobák, byl z členství na rybicky.net vyhozen, nebo přesněji jeho profil zablokován a těch, několik málo na toto hobby zaměřených vyznavačů, má dost svých starostí s plně využitým osobním časem, natož, aby měli kdy se ještě navíc s vypětím posledních sil zabývat spisovatelskou činností.

Nebýt tomu tak, pak by se sami dávno angažovali.

Luboš je ještě mladý, činorodý, plný nadšeného elánu a předpokládal jsem, že to bude on, co nenechá "vlákno" upadnout v hluboké a trvalé zapomění, ale přijde doba, kdy se i jeho vyhodnocování a mentalita dost možná změní.

Ve skutečnosti jsem čekal, jestli se samovolně objeví nové kádry s úmyslem ujmout se kormidla, bez přispění profíka.

Proto jsem nechtěl, aby Luboš téma oživoval, s myšlenkou mu to, už minulý měsíc navrhnout.

Neudělal jsem to předsevzetí a stalo se ...

Na facebooku se občas zajímavé příspěvky v uzavřených skupinách o tom všem dají vyhledat a zájemci se tam mohou přidat a s ostatními účastníky o divokých živorodkách diskutovat. 0

Díky. A taky ráda čtu tohle téma.

0 napsal:
Luboši, neměl jsi to tu oživovat, hezky to téma tu usnulo, ale samozřejmě nemůžu tě, nikterak něčím omezovat.
A proč? Já jsem rád, že to Luboš oživil. Vždyť si to ty rybky zaslouží, aby se o nich vědělo.

Mají přibližně velikost samic pavího oka.
youtu.be/…

Jsou to pěkné ryby, ale v chovu ne zrovna lehce udržitelné, což je důvod, proč se, ani po letech běžně nenabízí a to se odráží i na jejich ceně.

Snažil jsem se je sehnat, již dávno a před, několika lety po nemalém úsilí, je z Německa nakoupil po 11 euro za kus.

Z počátku se mi je dařilo úspěšně množit, ale po dvou letech nastal zvrat a při ztrátě samců, kdy mi zůstaly z posledních mladých pouze samice, nebylo možné je rozmnožit a vyhynuly.

Jakmile se objevila nová šance je získat, tak jsem je nakoupil v Německu znovu.

Z následného odchovu jsem pro jistotu zachování dostupnosti druhu potěr poskytl dalším chovatelům, s nimiž udržuji vzájemnou spolupráci.

Luboši, neměl jsi to tu oživovat, hezky to téma tu usnulo, ale samozřejmě nemůžu tě, nikterak něčím omezovat.

Tyhle X. variatus RIO TAMPICO jsou opravdu krásné. Fotka možná trochu zkresluje, přijdou mi drobounké, jak jsou veliké?

jeden z nejnovějších přírustků do chovatelské rodiny plat přibil raritní druh xiphophorus milleri z lokality LAGUNA CATEMACO

dlouho se tady nic nedělo, sám jsem to pro nedostatek času také zanedbal ale přijde mi škoda aby toto vlákno plné informací upadlo v zapomnění, tak přidávám pár novějších fotek velmi krásné a málo chované platy xiphophorus variatus z lokality RIO TAMPICO, jedná se z mého pohledu o jednu z nejkrásnějších divokých plat co jsem měl možnost vidět, jsem proto rád že ji můžu mít v chovu.

Wischnat - Atlast of Livebearers
Jacobs - Livebearing aquarium fishes
Meyer, Wischnat, Foerster - Lebendgebärende Zierfische

Ahoj, máte někdo zkušenosti s dobrou zahraniční knihou o živorodkách ? Něco podobného jako je např. kniha od Norberta Dokoupila.

Dnes ráno zjištěný potěr v porodním boxu u samičky allotoca diazi RANCHO EL MOLINO MEXICO, konečně můj druhý vrh, hejno se pomaličku rozrůstá.