Divoké živorodky - chov, odchov

chovám endemický druh poecilia obscura z lokality oropouche river Trinidad, dříve patřila do poecilia reticulata, v roce 2009 byla popsána jako nový samostatný druh. chovám geneticky čisté ryby.

Neriskoval bych a přitopil.
Edit: Pokud nemáš stejné hodnoty vody jako v původním akváriu, tak jim dopřej alespoň stejnou teplotu než se zabydlí. Jinak to dopadne tak, že ryby oslabené převozem, popadají jak mouchy.

Ahoj všem, mám předobjednané živorodky sličné. Půjdou do Malé nudle, která je už skoro 2 měsíce založená.

Zajímalo by mě, jak moc jsou tyhle živorodky citlivé na teplotu?
V akváriu není topítko a momentálně je tam cirka 18°C.
Jakmile začnu topit, bude celou zimu doma okolo 22°C.
Podle atlasu jsou to rybky velmi teplomilné, tak bych ráda věděla, jestli mám do akvária dát topítko nebo si rybky dokáží zvyknout?

Do jezírka byla vypuštěna skupinka okolo 15ks gambusia affinis nalovena v Maďarsku, převaha samců,jezírko má v nejdelším podě téměř 4 metry, v nejhlubším 1,5m. Společnost jim dělají tanichthys albonubes, oryzias latipes Gold, raci sp. Aphanius mento ELBISTAN, neocaridina denticulata Wild.

pozoroval jsem jeden velký rozdíl mezi šlechtěnými a dunajskými a to je potěr, mají ho podstatně méně a velikost potěru je také značně menší, tyto dvě vlastnosti mají přírodní gupky.

Zřejmě ano,co mě u nich překvapilo je brzká plodnost samiček.Jsou dobře krmené patentkama,nitěnkama a sušeným a už mě v akvárku plave potěr.Některá samička už porodila a to jsem si v červnu donesl potěr.

dunajské gupky nejsou v přírodní čisté linii, jedná se pouze o zdivočelou populaci, která několik let žila v teplé vodě u slovnaftu v dunaji. kdo je tam pustil není známo, ani se neví o tom kolik barevných variet bylo vypuštěno, ty se mohli po několik generací částečně vrátit ke svému původnímu zbarvení, nicméně čisté geny přírodních lokalitních ryb zřejmě nenesou, proto ta vysoká variabilita ve zbarvení. variabilní zbarvení mají sice i přírodní populace, ale to není takto razantní.

Heureka

No asi to tak bude,jiné vysvětlení různý barvy a vzhledu samečků není.

jakaf napsal:...potěr,prej čistejch Dunajek...
Uvědom si, že čistokrevnost dunajek je jen mýtus!
Nikdo neví, kolik barevných variant se podílelo na jejich vzniku. To, že u jednoho chovatele vypadají "stejně", neznamená, že u druhého ve změněných podmínkách se nezačnou prosazovat jiné geny!

Na dnes daném videu prezentace dunajkárium je hlavně ke konci vidět rozdílnost samečků,že se dost lišej.

Už vidím Jirku S. u Dunaje,jak vypisuje rodokmeny Jakafovy do akvária

Populace mohou být svou podobou rozmanité i uniformní.

Ty, kde jsou si jedinci podobní, vznikají v delším časovém horizontu selektivním výběrem a izolovaností a to, jak v přírodě, tak i záměrně v lidské péči.

Toť celá záhada.

Konzultujte to s Jirkou Š., aby se k tomu sám vyjádřil.

Já na začátku června měl Jirkou Ščobákem dovezenej potěr,prej čistejch Dunajek.Minimálně samečci tomu neodpovídají,dokonce kdybych nevěděl,že u mě ten potěr byl jen sám tak bych si myslel,že se mě zkřížily s Wingeovkama od Jana Jonáše.Tři samečci jako by jim z oka vypadli a dvě samičky jsou lehce barevný,štíhlejší a s tmavym jakoby praporkem hřbetní ploutev,stejně jako samičky wingeovek od Jana Jonáše.Pomíchat se mě v žádném případě nemohly,oba druhy spolu nikdy nepřišly od potěru do styku.

'Dunajky' nejsou čistá linie, ale směska genů neznámého původu z doby, kdy se zásluhou člověka ta namnožením vzniklá populace oněch pavích oček, nacházela v čištěné odpadní vodě, vypouštěné do Dunaje, která pro jejich přežití, byla dostatečně teplá i v zimním období, než se, tam ty podmínky změnily a "naleziště" zaniklo .

V Praze jsou chovatelé, co mají mimo endlerek, též skutečné divoké gupky i s lokalitou původu a ze svých odchovů, najísto přebytky zájemci odprodají.

/ Vložené foto divokých pavích oček, která jsem v minulosti choval, je z mého místního neaktivního archivu s umístěním té fotky do prezentace v roce 2012.

Nyní mám v jezírku, jen surinamské Paramaribo, nesprávně uváděné, což bylo ověřeno, jako nový druh P.kempkesi.

Niečo podobné mám ja s gupkami zo Sliača, väčšina samcov má namodralú farbu, pár sa ich podobá na endlerky a jeden je dokonca do žlta. Gupky sú veľmi variabilné a pravdopodobne už pôvodne vypustené populácie, či už v Dunaji alebo Sliači neboli úplne čisté, prípadne sa krížili s rybami pustenými neskôr a vzhľadom na to, že selekcia bola prírodná (prežili najsilnejšie ryby) a nie umelá (neboli triedené farby), sa širšia farebná variabilita zachovala naďalej.

Nazdar tak jsem sehnal potěr Dunajek od Jirky Ščobáka - dovezl mě je při cestě do Prahy.Už jsou vidět samečci,jen mě zaráží,že jsou mezi mladejma 3 barvy samečků.Dva oranžově duhovaní,jeden do černa a dokonce tři jsou úplně jiný a vypadaj spíš jako samečci wingeovek,než dunajek.Od donesení potěru domů jsou celou dobu jen samy a nikdy nepřišly do kontaktu ani s endlerkama ani s wingeovkama.Úmyslně jsem si nechal dovézt potěr,aby se lépe aklimatizoval.Jirka Ščobák je prej má v čisté linii,tak jsou mě záhadou ty rozdílný samečci.

jedna ze samic allotoca meeki LAGO DE OPOPEO -MEXICO, konečně se nechala vyfotit.

V současné době jimi dlouhodobě už nekrmím, není to z důvodu že by byli špatné, ryby po nich měli nějaké problémy, nikdy jsem to nepozoroval, ale nekrmím s nimi z důvodu časového, je potřeba spousta krabiček, ty krabičky obstarávat a udržovat, z toho důvodu si lihnu artemii, je to rychlé a vždy mám takové množství, které potřebuji.

V knize N.Dokoupila jsem se dočetl, že mikry mohou vyvolat parazitární trávicí poruchy, tak by mě zajímal názor místních chovatelů živorodek na toto krmivo ? Nějaké zkušenosti s problémy ? Já od nich teď na chvíli kvůli podezření upouštím a budu se držet hlavně artemie.

V tom případě máš pravdu. Můj vyhynulý chov byl velmi tmavý.

Jsou velmi mladé, nemají ani 2cm, samci jsou pod 1,5cm až narostou budou kropenaté a zbarvené jako rodiče.

Slabá barva. Myšleno i ta kropenatost.

jsou nadherny

xiphophorus variatus z lokality puento escalanar (první tři fotky) se už pěkně vybarvily, největší samec krásně svítí, skupinku tvoří asi 10 nebo 12 rybek, uvidím jak chov půjde dál, nakoupil jsem velké množství živých nítěnek, koretry, živých a mražených patentek a uspokojivou dávku vločkového krmení a vajíček žábronožky solné. dále se mi konečně povedlo sehnat dvě mladé samičky xiphophorus variatus z lokality rio tampico k mým třem samcům, snad se povede je udržet a namnožit, tyto dvě lokality spolu s lokalitou la laguna patří z mého pohledu mezi 3 nejkrásnější formy. pokud by někdo měl navíc jediný pár nebo i třeba potěr xiphophorus variatus la laguna, budu rád když se mi ozve, ukončil jsem chov několika druhů, nechal si jen ty co mi jdou a co mě baví tak mám volné nádrže. někdo nějaké novinky v chovu?

Kde jste k tomu příšel i s tím názvem? Vidím prachobyčejné P.caucana.

Není snadné je dlouhodobě udržet. Každá voda jim nevyhovuje a jsou mnohem citlivější na její kvalitu i teplotní pokles, než např, paví očka .

Jsou žravé, jako ostatní molly. Ve vhodných podmínkách se i množí, ale plodnost není velká.

Nádrže je dobré mít s dostatkem rostlin a neopomenout obměny vody.

Zdravím poradí mi někdo s tímto druhem živorodky? Děkuji

Tak hladovění jako důvod změny pohlaví je to poslední, co by mě napadlo.

Tohle byla moje největší samice. Jestli byla původně plodná (viz zmiňovaný článek, kde se uvádí, že tyto samice jsou neplodné už před změnou pohlaví - aspoň tak jsem to pochopila) nedokážu posoudit, protože jsem nikdy porod elegansek neviděla, samic tam mám víc a mladé přibývají. To, že je neplodná po změně na samce, je jisté.

Mám jedince platy, který má gonopodium i skvrnu březosti, je neplodný.

- "zjednodušeně", jedná o charakterstiku vnějších podmínek fyziologického stavu, (třeba hladovění), kdy se změní pohlaví, jde o vývojovou sekvenci, kdy se nám tedy mladý samec "změní" na samici
- tuto změnu ovlivňují převážně tzv. Ektohormony, atd,

Před pár dny jsem si všimla podezřelého jedince mezi mými N. elegans. Chvíli mi trvalo, než jsem si uvědomila, kde jsem o nich naposledy četla... tyto 'maskulinizované samičky' popisuje pan N. Dokoupil v článku Intímne o živorodke útlej - Neoheterandria elegans v Akváriu č. 8...

Je vůbec známo, co způsobí tuhle změnu samice na samce?

jak jsem slíbil, tak plním, štiky jsem plně naučil na mrtvé rybky,jak mladé tak dospělé jedince se podařilo převést na mrtvou nehybnou potravu, bohužel s rybím filé stále nemám úspěch, berou ho sporadicky a spíše omylem, nicméně i pokrok s mrtvou rybou otevírá brány ke snadnějšímu krmení, kdy je možné si zamrazit ryby a ty pak rozmrazené předkládat v libovolném množství, hlavně ti co mají v dosahu řeku, rybník nebo jinou vodní nádrž, naloví si potěr potřebné velikosti, který projde karanténou a uchová se v mrazáku na zimu kdy je živé potravy nedostatek. popřípadě již zakoupí zamrazené krmné rybky, které se občas dají sehnat.

Neoheterandria elegans a Phalloceros caudimaculatus reticulatus.

xiphophorus meyeri La Cascada / El Socavón, Melchor Múzquiz, Coahuila, Mexiko. Ryba na kterou se nemůžu vynadívat, v přírodě vyhynulý druh, na fotce je odrostlé mládě, tento druh platy u mě má a bude vždy mít nadstandardní péči, pokud ho dlouhodobě udržím a povede si mi je namnožit do pěkného hejna dostanou 250l nádrž v obýváků, druhá skupina zůstane v rybárně v 70l akváriu. zatím se jim vede dobře, pěkně rostou a krmení dostávají dvakrát denně, jedno krmení tvoří vločky a druhé buď živé od vylíhlé artemie, buchanky, komáří larvy až po koretry a nebo krmení mražené, zatím je mám velice krátce abych mohl napsat nějaké poznatky, jediné co o nich můžu říct je, že mají obrovskou chuť k jídlu a nejsou vůbec vybíravé, cokoli dostanou, to vždy s chutí sežerou.

xenoophorus captivus LOS BLEDOS 2010 - MEXICO, živorodka s oblibou pojídající řasy, kdykoli se k akváriu přiblížím, tak vidím jak několik jedinců z hejna oždibuje ze skla nebo filtru řasy, na tomto druhu se mi líbí jejich aktivita, jsou neposedné a neustále v pohybu, prohánějí se, imponují si, je to typická společenská ryba, která se ráda drží ve větším hejnu.

skiffia multipunctata TANGANCICUARO

20 cm měla moje jedna samice... možná i kousek víc...

Tak v Praze na burze je kdysi jeden pán prodával, měl jsem vždycky jenom jeden kus. A když se mě v akváriu začali ztrácet samci pavích ok tak jsem ji vyměnil za novou. Pamatuji si že to byly malé jehličky a pán vždycky říkal že neviděly ještě živou rybu. Po vhození do akvária po 10 minutách následoval útok na potěr pávčat. Fascinující byl pohled na to jak si měří rybku jestli se jí vejde do huby. Měl jsem je na regulaci pávčat ale regulovaly je příliš a to jsem je měl v 500 litrech. Na soutěžní výstavě které se dříve pořádaly v botanické zahradě Na Slupi jsem viděl dospělou samici to už byl opravdu kus ryby a uživit jí muselo být dost náročné.

tento zajímavý dravý druh živorodky se kvůli potravní specializaci chová málo, ač je to krásná ryba je náročná na prostor ale zejména na stálý přísun vhodné potravy, to velkou část zájemců o tento akvarijní skvost odrazuje a opravdu je tomu tak, pro pár kusů je zapotřebí alespoň 250l akvárium a opravdu obrovské množství živých rybek, které slouží jako potrava, je to náročné mít několik dalších akvárií kde jsou gupky různých velikostí pro různě staré štiky, množit si je v takovém počtu aby štiky netrpěly hlady, jelikož je to dravec je to na jednu stranu i výhoda, nemusí žrát každý den, před asi dvěma měsíci jsem začal učit štiky na mrtvé rybky, to otevírá úplně jiné možnosti, kdy se může dostatek ryb zamrazit a jednotlivé porce si brát dle potřeby, hlavně v zimních měsících, kdy se karásci v zahradním jezírku v létě namnoží a potěr vhodné velikosti uskladní v mrazáku, tímto způsobem se dá uchovat i potěr divokých ryb z řeky, který je jinak kvůli různým parazitům nevhodný, zmrazením se však spousty parazitů zlikvidují, v této době si štiky berou velkou část mrtvých rybek, sice to bude ještě asi nějaký čas trvat ale podle jejich pokroku a přístupu k mrtvé kořisti by nakonec mohli brát převážně usmrcené ryby, včera jsem jim zkusil dát i na maličké kostičky nakrájené rybí filé pár jedinců si ho vzalo, spíše ze zvědavosti nebo omylem, zbytek nejevil moc zájem, nehýbalo se tak s ním plavali ke dnu a pak odpluli, zmrazená rybka je především různě ohnutá a tudíž jak padá ke dnu vytváří určitý pohyb a to štiky vyprovokuje k útoku, napadlo mě že kousek filé vezmu do pinzety a budu s ním třást aby vytvořil pohyb, takto jsem učil štiky na mrtvé rybky, pokud by se naučili brát i filé byť třeba jen z pinzety byla by to výhra, přírodní filé je snadno k zakoupení, nebo rybář samotný může upravit chycenou rybu a podávat ji, za několik týdnů dám vědět jak se situace dále vyvíjí. potěr belonesox belisanus je poměrně lehce ukrmitelný jelikož i v přírodě v tomto věku žerou především hmyz, živé koretry, komáří larvy nebo velké buchanky jsou snadno dostupné, tak s krmením problém není, když jsou pak starší už potřebují alespoň sem tam rybu a v pokročilém věku převážně ryby a jako doplněk vodní hmyz, který berou s chutí i v dospělosti.

Děkuji za nabídku, ale těch Zoogoneticus tequila mám dost na udržení chovu a v mém blízkém dosahu je má další z mých kámošů.

Máš se čím bavit Luboši, tak přeji na všechny ty plány dostatek fyzických i duševních sil.

kdyby si chtěl populaci posílit nějaké tequili ti bezproblému dám, mám mladou skupinku cca 15 kusů co rodí i když vždy po pár mláďatech ale rodí, potom mám okolo 30 mladých různého stáří, 3 páry jsem nedávno dal Tomášovi braunerovi, potom mám ještě druhou skupinu o 11kusech, která již nerodí, nemnoží se, jsou to letité ryby, na některých je i stáří už vidět, mají 80l akváro, ač se už množit nikdy nebudou, neřeším to u žádného druhu tak, že bych se jich zbavil, dlouhou dobu mi dělali radost odchovy a nezaslouží si proto abych se k nim zachoval tím že půjdou pryč, co mě těší, že i tak se mají čile k světu a patentky mě s chutí berou z ruky nebo lžičky. také se udělal zas krok blíže k mému "skleníku", nevím zda jsem se o tom někdy zmiňoval ale přibližně před 7 lety při rekonstrukci zbylo spousta materialu, bagr když už tu byl mi vyhrabal část základů k desce po bývalé kůlně, teď je tedy deska 5,5 x 6m, vždy když se na domku něco předělává a zbyde materiál, než abych ho vyhodil nebo někde dlouze skladoval tak ho využiji na tento skleník, nebo místnost či jak to nazvat, v současnosti je k desce udělaný odpad, přípojka pro budoucí radiatory, přívod studené vody, letos přibyde i přívod elektriky, jak na světla tak zásuvky, zbylo mi dost kabelu a i nějaká ta zásuvka s ochranou ip44, za domem mám docela dost obvodových cihel co již nevyužiji a stará okna, před dvěma lety jsem měnil nová a tyto použiji na tuto místnost, abych vše zkrátil, tak tato místnost bude sloužit podobně jako tvůj skleník na rybky, bude vytápěná z domu, z kotle tak tam budou moci být celoročně, ale zredukuji to na jedno vetší nebo dvě menší jezírka, každé max 1500l, na spodu místnosti bude substrát do něho konečně zasadím tropické rostliny a keříky, kterých je doma poměrně dost, vždy zasadím pecku nebo nějaké semínko a ono se to většinou chytne, místnost bude sloužit jako voliera ke kompletu té stávající 9m dlouhé co už mám, ale v této s jezírky budou vlhkomilní drobní pěvci, což je priorita, ale toto je opravdu hodně vzdálená budoucnost, v jezírkách by měli být ryby na volno bez košů a tam zůstanou svému osudu, mladé co přežijí tak přežijí, ale vzhledem že budou mít členité dno, budou osázené věřím že vždy něco přežije aby se populace udržela, příští rok bych chtěl konečně udělat obvodové zdi, jelikož ty cihly přenáším z místa na místo a všude se pletou, okna mi zabírají část stodoly a tak je aspoň rovněž zužitkuji a tím to prozatím bude končit, 9m volieru jsem tímto způsobem budoval 8let, tato místnost bude něco podobného, bude to otázka dlouhých let.

Jejich jistá a bezpečná lokalita je u Tebe doma Luboši, plus u těch, kterým jsi umožnil je z Tvých odchovů získat, mezi něž patřím též .

Momentálně moje "stádo" čítá 17 ks - 3 dospělé páry a 11 odrostlých mláďat.

V nádrži venku u nich plave stále mračno dafnií, takže nehladoví a snad samice do podzimu mladé teprve ještě dají.

Foto tu nemám, ale náhradou mohu vložit snímek mečovky, která oproti té dřív prezentované X.nezahualcoyotl je skutečně, jako ty mnohé gudeje chladumilná.

Název ti Luboši, ani nemusím uvádět - pro, takového profíka těžkého kalibru, co může druhé učit . Myšleno v dobrém .

myslel jsem si že nikde jiná jejich lokalita nebude, škoda že v mexiku moc na životní prostředí nedbají a díky tomu endemitní ryby mizí a mizet budou, dnes ráno jsem přelovil 7 mladých z chovného hejna, jak se teplota vody ochladila, začínají se gudeovité zase konečně pomaličku množit.

O introdukci tequil jsme psali v e-akvariu. Jiná populace neexistuje. Jak už bylo zmíněno jedná se o endemit velmi krátkého úseku Rio Teuchitlan. Tak krátkého, že se dá prakticky přehlédnout z jednoho místa.

Jestli se najde nějaký článek bude to fajn vždy se rád něco novyho dozvím, popřípadě, je v chovu ještě jiná populace nebo pouze ta mnou výše uvedená?

- byl jsem tam na přelomu 2016/2017
- samotný projekt jsem dále nesledoval, ale určitě bude existovat dokumentace( roční zprávy, koordinátor, atd) k projektu, tenkrát to bylo hodně sledované,
- mrknu se na net, zda tam k tomu něco neni

Tento druh byl přeci od roku 1992 uznán jako v přírodě vyhynuly, potom se ho pokusili vrátit zpět, je možné vložit odkaz na článek, kde o tom je zmínka? Je to jiste zajímavé čtení a určitě si ho mnoho z nás rádo přečte .

- reintrodukce
- nepodařilo se pouze nalézt populaci, která byla původně v projektu označena a vypuštěna, nikoliv druh samotný, v přírodním toku (lokalitě původu)
-

Co jsem četl reintridukce do přírody asi nebyla úspěšná, píší tam že při lovení na lokalitě kde byli vypuštěny se zatím po několika letech nepovedlo odlovit žádný exemplář. Každopádně by bylo fajn kdyby se populace v přírodě udržela, v roce 1992 vyhynula a od té doby se lokalita jistě změnila, navíc v Mexiku, kde se k přírodě a životnímu prostředí zrovna moc dobře nechovají.