Vallisneria - pěstování

Vallisnerie jsou v podstatě rychlerostoucí plevel. Metru délky dosáhnou relativně během krátké doby...

6.7.2021 Anthrax napsal
Na Vallisnerky pozor. Když se jim daří, tak velmi rychle odnožují. Umí pak dost rychle zabírat prostor..

Mudry to clovek

Mě tady před ní kdosi varoval,že je až agresivní když má dobré podmínky - regulerně mě už utiskovala rostliny a ty musely dík ní růst do strany a ohlé.

...tak treba sa starat, co uz nam zostava

Tvrdší voda a živorodky s ní dělaj divy.Nechal jsem jen 1 rostlinu a počítám,že do 3 týdnů se zas rozroste do okolí.

no tak to hej, aj u mna takto sialene ide. Len sa obavam toho bordelu co narobim, kedze pod kamienkami mam este vrstvu Dennerle Scaper's soil. Musim na to o*p*a*t*r*n*e naposledy ako som takto bez rozmyslu vsetko šklbal, tak sa mi rybky skoro podusili

Nazdar,já dnes musel vytrhat velkej trs Vallisnerky.Za 3 tejdny od zasazení po koupi už vyrůstala skoro v půlce akvárka a to jsem jí zasadil doslova 2 rostliny do kouta před filtr na jeho zamaskování.Vzal jsem za poslední rostlinu a táhl dlouhou řadu odnoží různý velikosti.

Dakujem vaclav, spravim to tak ako vravis. Po dovolenke ju preriedim a zacnem sa obzerat po inych moznostiach ako nahrada za Vallisneriu. Mas uplnu pravdu, toto je na tak "male" akvarium ohromna rastlina. Aj ked mi jej bude luto, lebo sa jej velmi dari. Nejaky napad co by tam mohlo ist namiesto nej?

Já bych jí vyhodil do tvého akvária tak ohromná rostlina nepatří. Pořídil bych si něco jiného. Pokud se ti tohle nechce udělat tak bych vyhodil tu nevětší a zasadil místo ní menší a odnože redukoval.

Ahojte , za vyse dva mesiace sa mi Vallisneria Gigantea poriadne rozrasla. To bude asi tou nasou kvalitnou "Žitnoostrovskou" tvrdou vodou Zacina vsak poriadne tienit rastlinkam a preto by som ju rad nejak skratil/preriedil/potrhal/???. Toto vlakno som uz cele precital no na zaruceny recept neprisiel. Myslite, ze by som mal vacsie rastlinky cele vybrat (+ postrihat vyhony) a takto sa zbavit tych najvacsich a najdlhsich? Alebo ako tu niektori pisali, ze len zastrihnut listy tesne pod hladinou a je to. Ono, rozmnozovat sa vyhonkami bude stale... ide ako diva Prosim poradte. Dakovala

Mám jí od jednoho místního chovatele, který zatím vždy dal krásné kytky i rybičky. Ale mně také některé listy sahají k hladině,cca 45 cm,tak nevím

Poznámka (trochu OT) Nu já bych i věřila, mám v akvu k porovnání sagittarii, jedna je z invitalu (půl trsu in vitro, 3 kelímky normální) a na druhé straně nádrže je sagitaria od Brodyse, který jí má odjinud. Ta z invitalu není vyšší než 8cm a ta Brodysova (i její odnože) má kolikrát i 20cm. A mají úplně stejné podmínky světla udělaly obě už krásný hustý koberec cca 20x15cm. Záleží, jestli to není nějaký sprsklý kultivar.

Tu max velikost bych nevěřil rybicky.net/atlasrostlin/vallisneria_americana_var_biwaensis

Hezký den, rád bych svoje Vallisnerie v AQ vyměnil za Vallisneria Torta, které prý dorostou max. 20cm. Ale u koho je koupit ? Fytosel, nebo Zooshop-eu, kde je momentálně nabízejí ? Děkuji za případná doporučení...

I oddělení malí prckové rostou jak o život, Vallisneria je takový vodní plevel, když má dobré a vhodné podmínky, je k nezastavení...

Zdravím,
měl bych ještě jeden dotaz k pěstování. Jak velké mladé rostliny mám oddělit od matečné rostliny? Má to vliv na budoucí růst? V Atlase jsem se dočetl že zhruba při 1/3 výšce,ale říkal jsem si, to se zeptám pro jistotu zkušených pěstitelů.

Anubiasy mám.ale díky za radu

Když jsem měl Aquaclay a nedržely mi v něm kytky, měl jsem valisnerii v malých kameninových kvetináčích s jemným štěrkem, zahrabaných pod Aquaclayem. Vyřešilo mi to i nekotrolované rozrůstání...

V oblázcích se bude dařit zejména těm druhům bakterií, které v akváriu úplně nechceš, protože tam zapadá detrit. Z rostlin mě napadá leda tak anubias barteri, tomu to vadit nebude.

A máš něco vyzkoušeného,co půjde v oblázcích? Mě totiž 4-8mm zrnitost nepřijde špatnou volbou pro prorůstání kořenů. Jistě jemnější frakce jsou lepší,ale to se zase nelíbí mě

Mě to nefungovalo.

Bude muset, jinak je vyměním myslíš,že by jim pomohlo trochu jemného písku pod ty oblázky?

V tom dně, co máš v akváriu se jim moc dařit nebude. Obvykle nejdou v čerstvých nádržích. Jinak jak psal kolega.

Na vallisnerii platí jediné: dej jim čas. Klidně tři nebo čtyři měsíce se nebude dít nic a pak se rozjedou jak šílené.

Zdravím, mám dotaz na moji Vallisnerii. Cca před 14 jsem si dovezl rostlinky. A nyní pozoruji, že začínají hnědnout konce a rozpadat se? Je to otázka okusu ryb nebo přesazení? Nebo jí něco chybí? Děkuji za pomoc.

Tak děkuji, dneska to už asi nestihnu, mám odpolední a nevím, jestli vůbec najdu matice. Chci to udělat co nejdříve, takže při nejhorším zítra nejpozději. Díky za radu, moc si toho vážím.

Používám to velmi často, hlavně na stonkovky a je to paráda

Jo. Tady to máš popsané detailněji. www.horacovoakvarium.cz/…

To je kousek biomolitanu a okolo toho matice, jestli vidím správně?

To problém být může. Alespoň u mě se jim pak nedařilo. Zkus ty rostliny něčím zatížit. Co třeba horácomtky? www.horacovoakvarium.cz/…

Klidně je zasaď i s trochou listů, nic se jim nestane.

Ahoj, jsem tu nový a vidím, že tu jsou debaty ohledně všech záležitostí. Přikoupil jsem hodně moc kusů Vallisnerie Gigantea a to k závojnatkám. Vím, prasátka. Ale musím ty rostliny sázet trochu hlouběji, ale měl by se sázet jen kořen té rostlinky. Dochází k problémům, když ty Vallisnerie zasadím s kořenem a trochy listy? Každej den mám na hladině tak 2 Vallisnerie.

Pořád problém s jednou Valisnerii. Už mě napadlo jestli to není nějaký zvláštní druh. Normálně roste už má několik šlahounů a tedy nových odnoží které normálně rostou a to rychle, ale kvalita listů mi přijde mizerná. Už nevím co s tím. Je pravda, že na některých listech je řasa, ale na mladých není a už když se "vyklubou jsou nahnědlé a sklovatělé. Vlastně se ji daří, ale vypadá hrozně I nové listy z hlavního oddenku se tak zvláštně kroutí do sebe.

Díky za rady
Sám vím, že rostliny se určitě musí asi adaptovat, ještě k tomu, když jsem měnil dno. Dno bylo příliš tvrdé z vápence a zářivky stály několik let ve sklepě, tak asi proto si myslím, že ostatní rostliny kromě kryptokoryny a hygrophilly nerostly.

Zatím jsem přiikoupil nové rostliny a ostatní jsou na cestě. To je asi to nejlepší, co můžu zatím provést Zatím zůstanu asi u každotýdenní údržby s výměnou vody a odkalováním.
Řekl bych, že vallisnérie asi i chutná ancíkům, jelikož jim spíše jednou týdně hodím tabletku a jinak je nechám ať si něco sezobnou co náhodou spadne na zem, což jim asi nestačí, tak si asi oblíbili vallisnérii. Zkusím jim házet častěji tabletku a zeleninu a třeba nechají rostliny napokoji.
Hnojení zatím zavádět sám nechci, to jsem nechtěl od začátku, proto jsem si pořídil i nenáročné rostliny.

Každopádně díky vše za rady, když se něco změní, nebo bych potřeboval s něčím pomoci, určitě se obrátím, každopádně bych to uzavřel a nechal to být, rady jsem dostal, je jen na mě jak je zpracuji a co pro akvárium udělám.
Je jasné, že každý má své zkušenosti a také rady i přes to díky všem za snahu

Další věc je, že v onom akváriu je x druhů rostlin a ne všechny, i kdyby na hnojení reagovaly, budou na hnojení reagovat stejně. Takže v tomto konkrétním akváriu, pokud by došlo k přihnojení, nastoupí pravděpodobněji řasy.

Nevím, zda to Bublina zaregistroval, ale autor použil část vody ze starého akvária a v té nějaké živiny být musely.

Ze je to zbytecne vydana energie ukazal bublin svymi prispevky uz v jinych tematech..

Bublina napsal: Maq jen dokázal že rostlina má plno využitelných zásob v listech, které tam skladuje na horší časy. Pravděpodobně se jednalo o zdravé rostliny. Měl s pokusem pokračovat.
Proč? Účelem pokusu bylo pouze ukázat, že při totálním nedostatku živin rostliny nehynou rychle. Čerpají ze zásob, zpomalí růst, ale neděje se žádné rychlé drama.
Při jiných pokusech jsem zjistil, že rostliny dobře snášejí i široké rozpětí pH i různou úroveň mineralizace (tvrdosti). V dlouhodobém výhledu a zejména při pěstování náročných rostlin na tom samozřejmě záleží, ale krátkodobě to žádný rychlý sešup neudělá.
Drama se děje tehdy, když je ve vodě něco špatně. Praktik romant to slavně pojmenoval bordel voda. Já se snažím domyslet, co to přesně znamená, a všechny poznatky mě vedou k tomu, že to není minerální složení, nýbrž organické znečištění a vše co se na to nabaluje - rozvoj mikroorganismů, často fakultativně parazitických, změněná bilance kyslíku a oxidu uhličitého ve vodě, toxické metabolity a katabolity ve vodě.
Je tady jistá analogie s člověkem. Když není jídlo, nějaký čas vydržíme, ale když se nedá dýchat a voda je samý blivajz, rychle nás to sklátí.

Krom kryptokoryny, hygrophily a pogostemonu jsou tam nové kytky (mezi nimi i ta vallisnerie) , dno je předělané, jak jsem pochopil, 26. 3. 2018. O tom že je tam destlilka a voda bez ničeho tu pořád píšeš ty. Ta voda žádná destilka není, je to normální společenská nádrž, tudíž bude přirozeně obsahovat živiny. Hnojit v této situaci do vodního sloupce zatím nemá smysl, tazatel si zadělá spíš na problémy než že by rostlinám pomohl. Je to nově založená nádrž. Nevím, co na tom není jasné, ani nepozoruji žádné výkruty.

Akvárium je založené rok a sesilisflora v něm neroste jak by měla stejnetak i další rostliny jak majitel popsal. Stejně dodal vlastnosti vody z kohoutku.
Lehčí je pro rostliny použít hnojku z vody než že zásob. Dal tvoje nesmyslný vykruty nemá smysl komentovat. V ideální vodě se rostlina zotavi líp a dřív než v destilce. Voda s přirozeným obsahem živin bude vždy pro rostliny hnojivem

Bublina napsal: Maq jen dokázal že rostlina má plno využitelných zásob v listech .
Teď jsi uhodil hřebíček. Nejen v listech. Ale jde o to, že pokud ta rostlina není schopna v novém prostředí využít své vlastní zdroje (notabene, když má poškozené listy, ze kterých by si ty látky mohla snadno stáhnout) a zahájit růst , tak nedokáže ani vyvinout úsilí pro získání nějakých dalších z vody či dna. A nemá tedy smysl takové rostlině nabízet další živiny, protože ona živiny má ale z nějakých důvodů je nemůže nebo nechce využít.

Je fascinující, že hnojení je podle tebe jediná jistota. Hnojení do akvária, kde jsou rostliny týden je rozhodně střílení od boku.

Maq jen dokázal že rostlina má plno využitelných zásob v listech, které tam skladuje na horší časy. Pravděpodobně se jednalo o zdravé rostliny. Měl s pokusem pokračovat. Nikdy by mu nemohlo vyrůst víc sušiny než měl na začátku.

Pro rostliny je snazší většinu živin brát listem než kořenem a je to pro ně o dost snazší než použít zásoby. Proto bude poškozená rostlina vždy líp prosperovat s dostatkem živin.

Také je spousta vod které mají docela ideální kompozici a roste jim to hned. Není problém vodu zoptimalizovat místo nejisteho pokusu.

Ty to úplně překrucuješ. Tak ještě ještě jednou. Na co přidávat živiny, které rostlina nespotřebuje? Pokud si teda nechci vypěstovat nějakou tu řasu. Novým rostlinám je prostě hnojení k ničemu, dokud nezačnou růst (jak dokázal Maq svým experimentem s demivodou). Pokud se rostlina (a může to být klidně i nenáročný plevel jako sessiliflora) prostě ani trochu nechytá, tak pak ani živiny nepomůžou. Navíc to že se rostlina neroste ještě neznamená, že tam nejsou živiny.

BTW. Zajímalo by mě, proč si myslíš, že je ta voda bez ničeho? Jsou tam ryby, šneci a krevetky. Ti všichni dostávají krmení, tudíž to podle mě není voda bez ničeho. Já měl dříve (např. 1,0 mg/l NO₃) hodně podobnou vodu jako martin386 a rostliny (včetně vallisnerky o které je tu řeč) v pohodě prosperovaly. Ale ta vallisnerie až po několika měsících. Nasypat tam netrpělivě hned hnojivo protože po týdnu kytky nebují mi přijde zcestné.

Chce to čas.

Výsledek pěstování za pomoci vody bez ničeho bude v obou případech stejný.

Majitel nám na růstu sesilisflory jasně prokázal že tam živiny nejsou. Rostlina se lépe adaptuje v ideálním prostředí. Podle tvoji teorie nemůžu přidávat do nahnojenyho akvária kytky protože tam je hnojivo?

Rajčata taky neohrožují sinice a řasy .
Nemyslím, že se dá porovnávat emerz a submerz. Proč by taky jinak pěstírny expedovaly nejvíce emerz, kdyby to nebylo jednodušší?

Po přesazení čehokoli, nemá smysl nějakou chvíli hnojit (rozhodně ne do vodního sloupce), dokud se rostlina nechytne, neadaptuje na nové prostředí (nezačne vykazovat alespoň nějaký růst). K čemu tam budou další živiny, když rostlina není schopná využít ani ty co už sama má ve "svých zásobách"?

Vallisnerie (rozhodně se tu nemá cenu bavit o rajčatech a jejich úrodě) potřebují opravdu čas.

Stačilo se podívat na profil a zamyslet se nad tím proč existuje jen první fotka. Detail valisnerky se sesilisflorou mi řekl vše podstatné.
Kazdej hloupej sedlák ti řekne že bez hnojení ti nic nevyroste. Udělal jsem tedy takový pokus. Vzal jsem nahnojene sazenice rajčat a jednu jsem dal do kokosu a zalévat vodou bez NPK a druhou jsem dal do hlíny a hnojil postrikem. Zkus uhodnout kolik jsem sklidil na každé testovane rostlině

Vážně už ty Tvoje "rady" nezvládám.
Něco Ti povím. Schválně jsem zkoušel, jak dlouho vydrží nové rostliny v čisté demivodě. Vydržel jsem to osmnáct dní. Všechny rostliny byly v pořádku a měly zdravé přírůstky, včetně nových kořenů.
Pokud rostliny rychle chcípají, docela nabeton to není hladem.
Až desetkrát vymění vodu a bude najisto vědět, že mu v ní neplave žádný bordel, pak bude čas se zamyslet nad nějakým hnojením.

Zajdi do akvaristiky a chtěj hnojivo nejspíš viceslozkovy který obsahuje NPK a i stopovy prvky. 1 dávku dej 5X víc než je denní dávka. Doporučil bych to pmdd ale nepoužívat k2so4. Ale neřeknu ti kde ho v Německu sehnat. Při použití kno3 budeš mit draslíku K víc než je potřeba.