Rozpadající se listy rostlin

Máš v akváriu krunýřovce (třeba Ancitruse)? Vypadá to jako ožrané...

Dobrý den, začaly se mi rozpadat amazonky, viz. přiložená fotografie. Prosím poraďte. Děkuji

Dekuji za rady. Jdu na to
Edit: Zkusil sem jeste stahnout bublifuk a uvidime

To je to nejlepší, co můžeš dělat prostě počkat jen bych odstranil listy co jsou ze 2/3 shnilé. Čas ukáže, jestli porostou nebo ne.

Takze myslis ze to mam nechat tak a nic s tim nedelat?

Je to spíš přechod emerzní formy listů na submerzní.

Zdravim. 30.6.sem do AQ dal novy rostlinky. Ted sem koukal a evidentne se jim nedari. Muze mi prosim nekdo poradit jak to vyresit? Je to chybejici draslik?

Ahoj všem. Mam problém s rostlinami. Cryptokorynam odcházejí listy a vůbec nerostou. Přitom pár týdnů po založení vyrážely nové listy. Alternanthery taky pomalu odchazeji. Co2 používám cca 14 dní, ne protože bych musel, ale mám rád různé technické ,, blbosti,,. Info v prezentaci. Děkuji za rady

Zaregistruj se a založ prezentaci. Nikdo nic neví o nádrži, světle, filtru, údržbě atd., takže ti nikdo neřekne, co máš zlepšit/změnit...

Díky za reakci. A je tedy něco, co můžu udělat s těmi řasami? Třeba přihnojit, méně svítit, atd.?! Ancíky mám rád, tak mi nevadí, že to baští, ale byl bych rád, kdyby ta kytka vypadala zdravěji

Ahoj.

Tak rostlina je dost zubožená a chlupatá od řas. Takto jsem měl listy ožrané právě od Ancíků, ve dne je neuvidíš, ale jak je tma, jsou tam a baští. Mě pak zlikvidovali populaci Limnobia, výhradně v noci.
Souhlas "ctibum"

Zdravím, nevíte prosím někdo, v čem je problém u této rostliny? Máme akvárium cca 40 l a v něm mimo jiné 2 střední ancistrusy. Ty jsem však ještě kytku ožírat neviděl. Spíš mě přijde, že postupně odchází ... Díky za jakékoliv tipy, co přidat, ubrat?!

Chce jim dávat když to trochu přeženu taky maso a ne jen zeleninu. Já jim dávám rybí maso + špenátový protlak 1:1. Může se stát že už je to neodnaučíš, jsou prostě hladový a někdy rádi přestanou být vegani a některé ale prostě nepřesvědčíš.

Jedině vyndat ty echináče Ancík toho těžko nechá, když už mu jednou zachutnaly

Je pravda, ze jich tam nekolik mam, ale vetsinu casu travi na kamenech.. na listech je nevidam... je nejaky figl, aby rostliny nechali byt?

Diky

Vypadá to jako požer od ancistruse.

Hezký den,

Poraďte prosím, co těm rostlinám chybí / přebývá. Historicky mně odchází jedna za druhou Dařilo se tam jen řasám a to už je vyřešené zmenšením proudu od filtrace a mechu...

Díky,
Roman

Nechávám listy, dokud nezhnědnou. Rostlina si z nich může stáhnout živiny.

Ještě je tam nech, až budou z poloviny pryč tak je odstřihni.

Děkuji za reakci.
Byla to jedna z variant, co mě napadla, nicméně nenašel jsem vhodné fotky na netu, abych to porovnal-nemám zkušenost ani známého akvaristu.
Rostou nové listy a ty jsou hezké - podle mě. Měl jsme obavu abych něco neprošvihnul.
Je asi vhodné tyto listy odstřihnout časně...

Zdá se mi, že na fotkách máš ještě emerzní listy echninodoru a kryptokoryny. Věk nádrže by tomu odpovídal. Tohle může být způsob, jakým se mění listy za submerzní. Mají rostlinky nějaké nové mladé listy? Ty jsou zdravé?

Na ožrání ancákem mi to nepřipadá, to ale může později taky přijít .

Dobrý den, obracím se se začátečníků otázkou, nicméně na nové zasažených rostlinách v novém akváriu se mi na těchto dvou rostlinách na periferních listech objevují perforace další rostliny zatím se mi nedají postižený. Popis úprav a vybavení jsou uvedeny v popisu akvária. Děkuji za radu a předem se omlouvám za chybějící informace. Teorii průběžně po Vánocích načítám.

Nebude to len prelistovanie? Podľa tvaru by som to tipol ešte na emerzné listy...

U Echinodorus grandiflorus 'Argentinensis' se začaly rozpadat listy (viz foto). Poradil by někdo, proč? Kde je problém?

Radši jsem všechny "nakažené listy" stříhnul a vyndal z akvária ven.

To dno je pro rostliny celkem o ničem. Vyměnil bych ho za křemičitý písek. Ale hlavně jsi nezačal s nejlepšími rostlinami. Chtělo by to na rozjezd něco rychlerostoucího a nenáročného. Např. rybicky.net/atlasrostlin/ceratophyllum_demersum
rybicky.net/atlasrostlin/pistia_stratiotes
rybicky.net/atlasrostlin/ludwigia_repens
atd. rybicky.net/atlasrostlin/hledat/

A v násobně větším počtu než tam máš teď.

Ahojte. Prednedavnom som vymenil dno akva a odvtedy dom zaznamenal blednutie a rozpadnutie listov. Viete mi poradit cim to je sposobene? Ake ziviny pridat rastlinam aby sa zotavili?
Do akva som nepridaval co2 a ani nehnojil. Dnes som zostavil co2 ,burciak' a pridal Dajana plant tabs.

Akvárium je už 15 let se stejným dnem, křemen+žula štěrk
Před ca 3mi roky fungovalo vše celkem OK a doteď jsem to neřešil, protože jak jsem psal, dva druhy celkem rostly.Ale už byl ten černý povlak na některých rostlinách (nevím o který druh přesně šlo)
Vodu i filtr měním.

Ahoj kdykoli jsem měl problém s růstem rostlin, vždy jsem vyměnil 2/3 vody a pořádné propláchnutí filtru. Do měsíce se to srovnalo. Co tam máte za dno?

Nehnojím, voda z vodovodu měřena a má 40 NO3, test Aquar nitrat, měním vodu ca za měsíc 1/3

Jak často měníš vodu ? (zdrojová voda?)
Hnojíš?
Čím si změřil těch 150 No3 ?

Ahoj, po nějaké době bych rád dal do pořádku své akvárium 360L.
Ryby žijí v pohodě, ale nějak se přestalo dařit rostlinám, Echinodory se začali objevovat jakoby průsvitné místa jako od ancistrusů, potom už byli listy od začátku celé děravé.Tak jsem nasadil nové rostliny a bohužel je situace podle fotek -černý povrch na Cryptocorinách..., díry a žluté skvrny na Echinodirech.
teplota vody 27, tvrdost 7, NO3 150, Fosfor ca 0,7.
Jediná z nových rostlinek roste pěkně Limnophila sessiliflora, ze starých Valisnerie.
Už dříve, když jsem měl Echinodory obrovské krásné trsy 40cm vysoké, tak se na koncích, okrajích některých rostlinek objevoval ten černý povrch.

Dnes jsem přidal do vnějšího filtru Zeolit. S koupí hladinových rostlin na spotřebování NO3 zatím váhám.... čím začít

...Přidání živin má v tomto ohledu (stále mluvíme o záchraně starých listů) účinek minimální ...

Dovolím si jen krátce doplnit, ze školy (VŠZ) si dodnes pamatuji slova pana profesora (velice volná citace):
- čím je koncentrace živin nižší, tím snáze jsou tyto rostlinami přijímány (při zachování jistého minima, které je pro každý rostlinný druh jiné), tuším, že to souviselo s osmotickým tlakem
- pro příjem živin je důležitější jejich správný poměr než jejich množství (při zachování jistého minima...)
- výrazný nadbytek některé z živin může blokovat příjem jiných živin (což mmch. funguje i u živočichů)
- stejně důležité jako doplňování živin je udržování koncentrace odpadních produktů jejich fungování na únosné úrovní

A tímto se opět dostávám ke svému oblíbenému bonmotu - problémem drtivé většiny nádrží z hledisko prosperity rostlin a stability celé nádrže není nedostatek "něčeho", ale nadbytek "skoro všeho".

smik napsal: Kolika procenty z těch ... faktorů ... se podílí na rozhodnutí rostliny shodit spodní listy nebo je udržet?
Když rostlina tvoří list, je to pro ni pochopitelně zátěž, investice do budoucna. Netřeba rozvádět.
Naopak dospělý list má rostlina od toho, aby jí sloužil. Spotřebu živin má maličkou, protože většina problémů a oprav se dá řešit z materiálu, který už je na místě. Mnohem větší je spotřeba produktů fotosyntézy, tedy jednoduchých sacharidů. K jejich syntéze list potřebuje světlo a CO2. Aby se daly použít jako zdroj energie (nutné k údržbě všech orgánů a pletiv listu), potřebuje list respirovat, tedy kyslík.
Pokud je list plně funkční, tak pokryje své potřeby a vydává rostlině "Marxovu nadhodnotu" v podobě produktů fotosyntézy, živin a kyslíku (hlavně k provzdušnění kořenů, které ke kyslíku jinak nemají přístup). Je-li méně funkční, vyjde to tak šul-nul. Je-li ale starý, zasviněný a zastíněný, bilance se přesune do záporných hodnot.
Pro rostlinu, jako "podnikatele", to pak znamená nutnost se rozhodnout. Určující je zřejmě její celková kondice. Pokud je na tom dobře, nějaký ten mírně ztrátový "podnik" se snese. Naopak je-li na tom špatně, během pár dnů vzdá všechno kromě růstového vrcholu. To jsou ty masově hynoucí rostliny v akváriích začátečníků.
Takže - ke Tvé otázce - ono dost dobře nejde říct, "kolika procenty" se ten který faktor podílí. Každý list potřebuje všechny faktory (světlo, CO2, O2 a trošku živin), a podle okolností je některý z nich úzkoprofilový (jak říkávali bolševici) čili limitní. Ten potom určuje maximální výkonnost listu, a ve výsledku to pak udělá zisk nebo ztrátu.
My neumíme cíleně pomoct ztrátovým listům jinak, než přidat světlo prostřihem, ale můžeme pomoct rostlině jako takové.
Přidání živin má v tomto ohledu (stále mluvíme o záchraně starých listů) účinek minimální, protože tento faktor je opravdu nepodstatný. Přidání světla pomůže, pokud je právě světlo limitním faktorem. Je tady ale to riziko, že pomůže i těm epifytním řasám. Asi vždy je pozitivní přidání CO2 (s mírou) a O2, ale souvislosti jsou tak komplexní, že se to nehodí tady rozvádět.
Když už list viditelně chátrá, je zřejmě na jakoukoli záchranu už pozdě. Spoléhám na prevenci. Onehdy jsem tady vzbudil nedůvěru tvrzením, že i jiné faktory než světlo pomáhají udržet staré listy v kondici. Já na to nejdu přes přidávání CO2 - což jistě funguje - ale přes čistou vodu a dostatek kyslíku. Všemi možnými způsoby omezuji množství organických látek ve vodě, zbylé se rychle mineralizují díky dostatku kyslíku. Tím předcházím vzniku podmínek, které periphyton potřebuje ke svému rozvoji. Stručně a jasně - listy zůstávají čistší.
Takové listy, i když nemají mnoho světla, nemají ani mnoho problémů. Vyrobí třeba málo, ale rostlinu jako celek nezatěžují, zůstávají v kladných číslech.
Navíc udržuji obsah minerálních živin nejméně o řád nižší, než je obvyklé. Opět platí, že jsou-li listy čisté, a difuzní hraniční vrstva tedy tenká, nižší koncentrace živin stačí k dosažení stejné úrovně výživy. Současně ale méně živin plave volně ve vodě, což řasy jistě nepotěší.
To co tady píšu, je tak napůl teorie a napůl praxe. Dělám to tak a s výsledky jsem převážně spokojený. Ale je možné, vlastně pravděpodobné, že ne všechno doopravdy funguje zrovna tak, jak to líčím. A je taky pravda, že ne všechno se mi daří; například některé rostliny mi moc nerostou. V několika případech se domnívám, že daná rostlina opravdu vyžaduje vyšší obsah živin.

Maq napsal: V praxi to tedy není žádné buď-anebo, ale plynulá škála od lepšího po špatné. Spodní listy kvůli kyslíku (a dalším faktorům, samozřejmě včetně světla) rostlina shazuje dřív nebo později. Podle toho vypadá ona i akvárko.
Vhodná opatření jsou tedy dostatek kyslíku ve vodním sloupci a co nejnižší množství rozpuštěných organických látek ve vodě.


Kolika procenty z těch ostatních faktorů (světlo, živiny, CO2, organické znečištění a nejspíš i další) se ten "nějaký" nedostatek kyslíku podílí na rozhodnutí rostliny shodit spodní listy nebo je udržet?

MichalV napsal: Narazil si pri študovaní kyslíku na nejaký údaj o nárokoch rýb/kreviet, rastlín a baktérií? Laicky mi to pripadá, že ak by mali mať baktérie a rastliny problém, ryby to už dávno nedajú, ale neviem no...
To víš že jo, narazil. Většinou je to o míře, nějakém optimu, a když to optimum není, tak se daří o trošku nebo o hodně hůř.
Klíčovým je pojem difúzní hraniční vrstva (DBL). Ryby vodu aktivně prohánějí žábrami. Rostlina je na tom jinak. Aby se k ní kyslík dostal, musí překonat DBL. Pokud je ve vodě hodně organických látek, tak některé z nich jsou hydrofobní, a tedy mají tendenci se usazovat na fázových rozhraních. Například na listech rostlin. Rostliny jsou potom "upatlané". A to je přesně to, nač čekají bakterie. Pro ně je to žrádlo, usadí se tam a postaví svůj biofilm.
Na ten biofilm se zachycují drobné nečistoty plavající vodou. Dohromady to udělá substrát, na který zase čekají epifytické řasy. Některé z nich jsou maličké a skoro nejsou vidět. Když už začnou být zřetelné, to už je hodně špatně. Té "směsi" hydrofobních organických látek, bakterií, jejich exkretů a mrtvolek, minerálního bordýlku a epifytických řas se říká periphyton. Ten dokáže udělat DBL několikanásobně silnější. Navíc odebírá světlo.
A přes celý tenhle bordel, který navíc intenzivně respiruje, k listu rostliny pomaličku difunduje kyslík (a také živiny). Tedy tolik, kolik rostlině řasy a bakterie nechají.
Rozumí se, že na mladších listech je toho svinčíku míň. Pokud jde o ty starší, rostlina musí kalkulovat: vyplatí se mi ten který list ještě držet? V praxi to tedy není žádné buď-anebo, ale plynulá škála od lepšího po špatné. Spodní listy kvůli kyslíku (a dalším faktorům, samozřejmě včetně světla) rostlina shazuje dřív nebo později. Podle toho vypadá ona i akvárko.
Vhodná opatření jsou tedy dostatek kyslíku ve vodním sloupci a co nejnižší množství rozpuštěných organických látek ve vodě.

medamedas napsal: a test ukazuje pod 5mg.

jaké je ph, a kh?
( teplota)

měření v prezentaci naposled třetí měsíc, něco jinak ?
ps:ta patrona by mohla jít profouknout větším tlakem...

Pokud ti nefunguje CO2 tak tam bych se zaměřil. Na tenhle typ si lidi dost stěžují, praskají závity a převlečné matky a pokud by jsi ho chtěl vyčistit tak asi savem. Já bych ti doporučil nějaký reaktor.

Ne. Hnojím složkami EI, ale denně a asi celkově jednou třetinou dávky týdně než je u EI.
Můj způsob a množství hnojení by se asi dal přirovnat k metodě PPS.

pořád hnojíš metodou el?

Prosím o radu. U Pogostemon Erectus mi opadávají spodní listy viz foto. Nevíte čím to může být? Mám ji v zadní části nádrže, světla dost, dokonce víc než kdykoliv předtím, protože jsem teď postupně po založení zvyšoval intenzitu i dobu osvitu.
Nemohlo by to být nedostatkem CO2? Zdá se mi totiž, že jej v akva mám žalostně málo, pod 5mg/l. Je možné, zě bych měl zanesenou patronu externího atomizeru po 4 měsících? Nevidím v akva plavat totiž bublinky a ani z vyústění filtu nevidím, že by šli, jako dříve a test ukazuje pod 5mg. Pokud ano, jak to čistíte nerozebiratelný atomizer? Děkuji za rady.

Ahoj,
máš pravdu - bydlím v paneláku a v létě ty teploty tu, to je mazec... tu chcípám já, natož ryby a rostlinky

Děkuji za rady, myslím, že to hnojení mám spočítané dobře, s tím mi hodně pomohl Márty i toto: rybicky.net/clanky/1770-strategie-hnojeni-akvarijnich-rostlin každopádně tam ještě nějaké rezervy na zkoušení asi budou, na fosforu bych klidně asi přidat mohl, ale s tou GSA zatím nehlo jakékoliv navýšení...
Co se týče alkality, tam vidím problém, protože RO pořizovat nechci ( pokud to nebude nevyhnutelně nutné, což pokud mi někdo potvrdí, že to je třeba, asi bych to pro akvária udělal ). vadí mi velká dávka odpadní vody-bydlím v bytovce a do kanálu se mi to lít úplně nechce.. rašeliny zase nevím z dlouhodobého hlediska, zda to má smysl, navíc najít rozumnou míru asi taky nebude jen tak. o další metodě nevím, tím pádem mám vlastně PH tam kde by nemělo být to by určitě hodně pomohlo..
Děkuji za snahu poradit

Argument beru. Kdysi jsme to na praktikách ekologie měřili v ppm tak sem to podle toho spočítal, ale tak jak si to napsal je to srozumitelné. Děkuji za upřesnění.

Smetany napsal: Koncentrace v atmosféře je cca 400ppm... V akváriu pokud sytíme na 40mg/l je koncentrace 40ppm pokud nesytíme je koncentrace 1-4ppm.
Jo, ale srovnávat tahle čísla je ošidné, protože ve vzduchu se to udává v ppmv (na objem), kdežto ve vodě na hmotnost. A protože voda je hustší než vzduch, je při rovnovážném stavu v jednom litru vzduchu prakticky stejně CO2 jako v jednom litru vody.

Ta koncentrace taková určitě, za nějaké konkrétní teploty a za konkrétního tlaku, bude.(ještě to bude ovlivňovat tvrdost) Ale k rovnovážnému stavu se bude CO2 snažit dostat i při klidné hladině jen to zvětšením povrchu urychlíme.

v obytnej miestnosti 1 mg/l

Rovnovážná koncentrace CO2 v čisté vodě je asi 0,53 mg/l.
K této hodnotě bude směřovat koncentrace CO2 při vzduchování a čeření hladiny.

Jedna nula mi vypadla.

Bohužel to co si napsal je velmi nepřesné až zavádějící. Poměr plynů ve vodě není stejný jako v atmosféře rozpustnost závisí na teplotě a u každého plynu trochu jinak.
Co se týče hladiny taky bych měl pár výhrad ale není to nic podstatného.
Ale ta koncentrace je ve vodě oproti vzduchu o dva řády nižší v případě že CO2 nedodaváme v případě že ano je to o řád.
Koncentrace v atmosféře je cca 400ppm což je mimochodem 0,04 nikoliv 0,4. V akváriu pokud sytíme na 40mg/l je koncentrace 40ppm pokud nesytíme je koncentrace 1-4ppm.
Není to myšleno zle jen sem to chtěl opravit.

já četl 0,04% .OT