Rozpadající se listy rostlin

To dno je pro rostliny celkem o ničem. Vyměnil bych ho za křemičitý písek. Ale hlavně jsi nezačal s nejlepšími rostlinami. Chtělo by to na rozjezd něco rychlerostoucího a nenáročného. Např. rybicky.net/atlasrostlin/ceratophyllum_demersum
rybicky.net/atlasrostlin/pistia_stratiotes
rybicky.net/atlasrostlin/ludwigia_repens
atd. rybicky.net/atlasrostlin/hledat/

A v násobně větším počtu než tam máš teď.

Ahojte. Prednedavnom som vymenil dno akva a odvtedy dom zaznamenal blednutie a rozpadnutie listov. Viete mi poradit cim to je sposobene? Ake ziviny pridat rastlinam aby sa zotavili?
Do akva som nepridaval co2 a ani nehnojil. Dnes som zostavil co2 ,burciak' a pridal Dajana plant tabs.

Akvárium je už 15 let se stejným dnem, křemen+žula štěrk
Před ca 3mi roky fungovalo vše celkem OK a doteď jsem to neřešil, protože jak jsem psal, dva druhy celkem rostly.Ale už byl ten černý povlak na některých rostlinách (nevím o který druh přesně šlo)
Vodu i filtr měním.

Ahoj kdykoli jsem měl problém s růstem rostlin, vždy jsem vyměnil 2/3 vody a pořádné propláchnutí filtru. Do měsíce se to srovnalo. Co tam máte za dno?

Nehnojím, voda z vodovodu měřena a má 40 NO3, test Aquar nitrat, měním vodu ca za měsíc 1/3

Jak často měníš vodu ? (zdrojová voda?)
Hnojíš?
Čím si změřil těch 150 No3 ?

Ahoj, po nějaké době bych rád dal do pořádku své akvárium 360L.
Ryby žijí v pohodě, ale nějak se přestalo dařit rostlinám, Echinodory se začali objevovat jakoby průsvitné místa jako od ancistrusů, potom už byli listy od začátku celé děravé.Tak jsem nasadil nové rostliny a bohužel je situace podle fotek -černý povrch na Cryptocorinách..., díry a žluté skvrny na Echinodirech.
teplota vody 27, tvrdost 7, NO3 150, Fosfor ca 0,7.
Jediná z nových rostlinek roste pěkně Limnophila sessiliflora, ze starých Valisnerie.
Už dříve, když jsem měl Echinodory obrovské krásné trsy 40cm vysoké, tak se na koncích, okrajích některých rostlinek objevoval ten černý povrch.

Dnes jsem přidal do vnějšího filtru Zeolit. S koupí hladinových rostlin na spotřebování NO3 zatím váhám.... čím začít

...Přidání živin má v tomto ohledu (stále mluvíme o záchraně starých listů) účinek minimální ...

Dovolím si jen krátce doplnit, ze školy (VŠZ) si dodnes pamatuji slova pana profesora (velice volná citace):
- čím je koncentrace živin nižší, tím snáze jsou tyto rostlinami přijímány (při zachování jistého minima, které je pro každý rostlinný druh jiné), tuším, že to souviselo s osmotickým tlakem
- pro příjem živin je důležitější jejich správný poměr než jejich množství (při zachování jistého minima...)
- výrazný nadbytek některé z živin může blokovat příjem jiných živin (což mmch. funguje i u živočichů)
- stejně důležité jako doplňování živin je udržování koncentrace odpadních produktů jejich fungování na únosné úrovní

A tímto se opět dostávám ke svému oblíbenému bonmotu - problémem drtivé většiny nádrží z hledisko prosperity rostlin a stability celé nádrže není nedostatek "něčeho", ale nadbytek "skoro všeho".

smik napsal: Kolika procenty z těch ... faktorů ... se podílí na rozhodnutí rostliny shodit spodní listy nebo je udržet?
Když rostlina tvoří list, je to pro ni pochopitelně zátěž, investice do budoucna. Netřeba rozvádět.
Naopak dospělý list má rostlina od toho, aby jí sloužil. Spotřebu živin má maličkou, protože většina problémů a oprav se dá řešit z materiálu, který už je na místě. Mnohem větší je spotřeba produktů fotosyntézy, tedy jednoduchých sacharidů. K jejich syntéze list potřebuje světlo a CO2. Aby se daly použít jako zdroj energie (nutné k údržbě všech orgánů a pletiv listu), potřebuje list respirovat, tedy kyslík.
Pokud je list plně funkční, tak pokryje své potřeby a vydává rostlině "Marxovu nadhodnotu" v podobě produktů fotosyntézy, živin a kyslíku (hlavně k provzdušnění kořenů, které ke kyslíku jinak nemají přístup). Je-li méně funkční, vyjde to tak šul-nul. Je-li ale starý, zasviněný a zastíněný, bilance se přesune do záporných hodnot.
Pro rostlinu, jako "podnikatele", to pak znamená nutnost se rozhodnout. Určující je zřejmě její celková kondice. Pokud je na tom dobře, nějaký ten mírně ztrátový "podnik" se snese. Naopak je-li na tom špatně, během pár dnů vzdá všechno kromě růstového vrcholu. To jsou ty masově hynoucí rostliny v akváriích začátečníků.
Takže - ke Tvé otázce - ono dost dobře nejde říct, "kolika procenty" se ten který faktor podílí. Každý list potřebuje všechny faktory (světlo, CO2, O2 a trošku živin), a podle okolností je některý z nich úzkoprofilový (jak říkávali bolševici) čili limitní. Ten potom určuje maximální výkonnost listu, a ve výsledku to pak udělá zisk nebo ztrátu.
My neumíme cíleně pomoct ztrátovým listům jinak, než přidat světlo prostřihem, ale můžeme pomoct rostlině jako takové.
Přidání živin má v tomto ohledu (stále mluvíme o záchraně starých listů) účinek minimální, protože tento faktor je opravdu nepodstatný. Přidání světla pomůže, pokud je právě světlo limitním faktorem. Je tady ale to riziko, že pomůže i těm epifytním řasám. Asi vždy je pozitivní přidání CO2 (s mírou) a O2, ale souvislosti jsou tak komplexní, že se to nehodí tady rozvádět.
Když už list viditelně chátrá, je zřejmě na jakoukoli záchranu už pozdě. Spoléhám na prevenci. Onehdy jsem tady vzbudil nedůvěru tvrzením, že i jiné faktory než světlo pomáhají udržet staré listy v kondici. Já na to nejdu přes přidávání CO2 - což jistě funguje - ale přes čistou vodu a dostatek kyslíku. Všemi možnými způsoby omezuji množství organických látek ve vodě, zbylé se rychle mineralizují díky dostatku kyslíku. Tím předcházím vzniku podmínek, které periphyton potřebuje ke svému rozvoji. Stručně a jasně - listy zůstávají čistší.
Takové listy, i když nemají mnoho světla, nemají ani mnoho problémů. Vyrobí třeba málo, ale rostlinu jako celek nezatěžují, zůstávají v kladných číslech.
Navíc udržuji obsah minerálních živin nejméně o řád nižší, než je obvyklé. Opět platí, že jsou-li listy čisté, a difuzní hraniční vrstva tedy tenká, nižší koncentrace živin stačí k dosažení stejné úrovně výživy. Současně ale méně živin plave volně ve vodě, což řasy jistě nepotěší.
To co tady píšu, je tak napůl teorie a napůl praxe. Dělám to tak a s výsledky jsem převážně spokojený. Ale je možné, vlastně pravděpodobné, že ne všechno doopravdy funguje zrovna tak, jak to líčím. A je taky pravda, že ne všechno se mi daří; například některé rostliny mi moc nerostou. V několika případech se domnívám, že daná rostlina opravdu vyžaduje vyšší obsah živin.

Maq napsal: V praxi to tedy není žádné buď-anebo, ale plynulá škála od lepšího po špatné. Spodní listy kvůli kyslíku (a dalším faktorům, samozřejmě včetně světla) rostlina shazuje dřív nebo později. Podle toho vypadá ona i akvárko.
Vhodná opatření jsou tedy dostatek kyslíku ve vodním sloupci a co nejnižší množství rozpuštěných organických látek ve vodě.


Kolika procenty z těch ostatních faktorů (světlo, živiny, CO2, organické znečištění a nejspíš i další) se ten "nějaký" nedostatek kyslíku podílí na rozhodnutí rostliny shodit spodní listy nebo je udržet?

MichalV napsal: Narazil si pri študovaní kyslíku na nejaký údaj o nárokoch rýb/kreviet, rastlín a baktérií? Laicky mi to pripadá, že ak by mali mať baktérie a rastliny problém, ryby to už dávno nedajú, ale neviem no...
To víš že jo, narazil. Většinou je to o míře, nějakém optimu, a když to optimum není, tak se daří o trošku nebo o hodně hůř.
Klíčovým je pojem difúzní hraniční vrstva (DBL). Ryby vodu aktivně prohánějí žábrami. Rostlina je na tom jinak. Aby se k ní kyslík dostal, musí překonat DBL. Pokud je ve vodě hodně organických látek, tak některé z nich jsou hydrofobní, a tedy mají tendenci se usazovat na fázových rozhraních. Například na listech rostlin. Rostliny jsou potom "upatlané". A to je přesně to, nač čekají bakterie. Pro ně je to žrádlo, usadí se tam a postaví svůj biofilm.
Na ten biofilm se zachycují drobné nečistoty plavající vodou. Dohromady to udělá substrát, na který zase čekají epifytické řasy. Některé z nich jsou maličké a skoro nejsou vidět. Když už začnou být zřetelné, to už je hodně špatně. Té "směsi" hydrofobních organických látek, bakterií, jejich exkretů a mrtvolek, minerálního bordýlku a epifytických řas se říká periphyton. Ten dokáže udělat DBL několikanásobně silnější. Navíc odebírá světlo.
A přes celý tenhle bordel, který navíc intenzivně respiruje, k listu rostliny pomaličku difunduje kyslík (a také živiny). Tedy tolik, kolik rostlině řasy a bakterie nechají.
Rozumí se, že na mladších listech je toho svinčíku míň. Pokud jde o ty starší, rostlina musí kalkulovat: vyplatí se mi ten který list ještě držet? V praxi to tedy není žádné buď-anebo, ale plynulá škála od lepšího po špatné. Spodní listy kvůli kyslíku (a dalším faktorům, samozřejmě včetně světla) rostlina shazuje dřív nebo později. Podle toho vypadá ona i akvárko.
Vhodná opatření jsou tedy dostatek kyslíku ve vodním sloupci a co nejnižší množství rozpuštěných organických látek ve vodě.

medamedas napsal: a test ukazuje pod 5mg.

jaké je ph, a kh?
( teplota)

měření v prezentaci naposled třetí měsíc, něco jinak ?
ps:ta patrona by mohla jít profouknout větším tlakem...

Pokud ti nefunguje CO2 tak tam bych se zaměřil. Na tenhle typ si lidi dost stěžují, praskají závity a převlečné matky a pokud by jsi ho chtěl vyčistit tak asi savem. Já bych ti doporučil nějaký reaktor.

Ne. Hnojím složkami EI, ale denně a asi celkově jednou třetinou dávky týdně než je u EI.
Můj způsob a množství hnojení by se asi dal přirovnat k metodě PPS.

pořád hnojíš metodou el?

Prosím o radu. U Pogostemon Erectus mi opadávají spodní listy viz foto. Nevíte čím to může být? Mám ji v zadní části nádrže, světla dost, dokonce víc než kdykoliv předtím, protože jsem teď postupně po založení zvyšoval intenzitu i dobu osvitu.
Nemohlo by to být nedostatkem CO2? Zdá se mi totiž, že jej v akva mám žalostně málo, pod 5mg/l. Je možné, zě bych měl zanesenou patronu externího atomizeru po 4 měsících? Nevidím v akva plavat totiž bublinky a ani z vyústění filtu nevidím, že by šli, jako dříve a test ukazuje pod 5mg. Pokud ano, jak to čistíte nerozebiratelný atomizer? Děkuji za rady.

Ahoj,
máš pravdu - bydlím v paneláku a v létě ty teploty tu, to je mazec... tu chcípám já, natož ryby a rostlinky

Děkuji za rady, myslím, že to hnojení mám spočítané dobře, s tím mi hodně pomohl Márty i toto: rybicky.net/clanky/1770-strategie-hnojeni-akvarijnich-rostlin každopádně tam ještě nějaké rezervy na zkoušení asi budou, na fosforu bych klidně asi přidat mohl, ale s tou GSA zatím nehlo jakékoliv navýšení...
Co se týče alkality, tam vidím problém, protože RO pořizovat nechci ( pokud to nebude nevyhnutelně nutné, což pokud mi někdo potvrdí, že to je třeba, asi bych to pro akvária udělal ). vadí mi velká dávka odpadní vody-bydlím v bytovce a do kanálu se mi to lít úplně nechce.. rašeliny zase nevím z dlouhodobého hlediska, zda to má smysl, navíc najít rozumnou míru asi taky nebude jen tak. o další metodě nevím, tím pádem mám vlastně PH tam kde by nemělo být to by určitě hodně pomohlo..
Děkuji za snahu poradit

Argument beru. Kdysi jsme to na praktikách ekologie měřili v ppm tak sem to podle toho spočítal, ale tak jak si to napsal je to srozumitelné. Děkuji za upřesnění.

Smetany napsal: Koncentrace v atmosféře je cca 400ppm... V akváriu pokud sytíme na 40mg/l je koncentrace 40ppm pokud nesytíme je koncentrace 1-4ppm.
Jo, ale srovnávat tahle čísla je ošidné, protože ve vzduchu se to udává v ppmv (na objem), kdežto ve vodě na hmotnost. A protože voda je hustší než vzduch, je při rovnovážném stavu v jednom litru vzduchu prakticky stejně CO2 jako v jednom litru vody.

Ta koncentrace taková určitě, za nějaké konkrétní teploty a za konkrétního tlaku, bude.(ještě to bude ovlivňovat tvrdost) Ale k rovnovážnému stavu se bude CO2 snažit dostat i při klidné hladině jen to zvětšením povrchu urychlíme.

v obytnej miestnosti 1 mg/l

Rovnovážná koncentrace CO2 v čisté vodě je asi 0,53 mg/l.
K této hodnotě bude směřovat koncentrace CO2 při vzduchování a čeření hladiny.

Jedna nula mi vypadla.

Bohužel to co si napsal je velmi nepřesné až zavádějící. Poměr plynů ve vodě není stejný jako v atmosféře rozpustnost závisí na teplotě a u každého plynu trochu jinak.
Co se týče hladiny taky bych měl pár výhrad ale není to nic podstatného.
Ale ta koncentrace je ve vodě oproti vzduchu o dva řády nižší v případě že CO2 nedodaváme v případě že ano je to o řád.
Koncentrace v atmosféře je cca 400ppm což je mimochodem 0,04 nikoliv 0,4. V akváriu pokud sytíme na 40mg/l je koncentrace 40ppm pokud nesytíme je koncentrace 1-4ppm.
Není to myšleno zle jen sem to chtěl opravit.

já četl 0,04% .OT

Možná jen pro upřesnění.
Poměr rozpoštěných plynů ve vodě se snaží dostat na stejný poměr plynů jako ve vzduchu nad hladinou.
Hladina působí jako bariéra, která tento proces brzdí.
Vzduchování a čeření hladiny tento "brzdící" efekt hladiny výrazně snižuje.

Běžně je v akváriu podíl CO2 vyšší i bez přidávání než ve vzduchu, kdo ho je kolem 0,4%.

Ty máš nějaký panelák, který zahřeje i trocha slunce?
U nás je na začátku podzimu a začátku jara nejchladněji, protože se netopí, ale současně není venku tak teplo. Je to období, kdy se v bytě oblékáme nejtepleji.

Každopádně by stálo za pokus, co s ludwigií udělají pro změnu vysoké teploty. V atlase se píše teplota do 26°C. Určitě vydrží i trochu vyšší, ale o kolik, nevím.

Měl by jsi se držet doporučených hodnost ale dá se říci že podle měření se od nich moc neodchyluješ, asi bych přidal trochu fosforu. Snažil bych se trochu snížit alkalitu a následně pH pod 7. Stonkovky ztrácí spodní listy běžně zvláště pokud jsou nahusto. U Ludwigia repens 'Rubin' se mě to také stává.

Ahoj,
teplotu mám přes zimu, zjara a na podzim +- pořád stejnou, teď už se mi ale pomalu zvedá a v létě budu mít co dělat abych to udržel pod 30° ...
tvá teorie s teplotou by tedy musela být leda obráceně.
Ty listy mi opadávají vlastně celou dobu co rostlinku mám, někdy víc- což je teď a někdy míň...
Děkuji za další případné rady

podle prezentace JirkoŠ ( po rozkliku měření) teplota 25-27 ( s jedním dnem na 24 a 28°)
ps: za povšimnutí stojí parametry vstupní vody a "síla" hnojiv, a také růst za 11 dní podle fotek

Mám jiné možné vysvětlení. V detailech nádrže máš uvedeno, že máš v zimě teplotu 26 a proto nemáš topítko. To znamená, že ti poslední dobou, po skončení topné sezóny, klesla teplota.

Minulé léto jsem měl ludwigii v akva s teplotou 24-27. Bujela nad hladinou. V říjnu, s poklesem teploty na cca 21-22, mi v jednu chvíli opadaly skoro všechny emerzní listy ludwigie. Pod vodou jí ale trocha přežila.

Možná, že tak ludwigia reaguje na pokles teploty. Submerzní trochu méně, než emerzní, ale přece.

Děkuji za vysvětlení...
každopádně se mi hladina zlehka "vrtí", to si myslím, že bude v pořádku...

Tak to není pouze čeřením hladiny vyháníš CO2 s kyslíkem to nemá nic společného. Čím více natočíš rampu k hladině tím více ti bude CO2 utíkat musíš najít nějaký přijatelný kompromis.

čeřením hladiny se vlastně více okysličuje voda a kyslík prý vyhání Co2, proto by se nemělo vzduchovat a pouštět Co2 zároveň, protože by to bylo k ničemu...

jak si vlastně představuješ ono vyhánění jednoho plynu plynem druhým ?
nebo myslíš, že čeřením hladiny co2 "rychleji" opustí akva..
když tak prosím přesunout ,nebo OT.

Rampu mám 3,5 cm. pod hladinou ( výš to nejde ) a skrz dávkování Co2 je v podstatě napřímo k čelnímu sklu, abych jej nevyháněl z vody...
Každopádně to vzduchování mám na noc na zkoušku nainstalované ( od 20:30 - 4:30 ), tak uvidíme co to udělá a ještě zkusím od středy ( až nebudu v práci ) postupně zvyšovat sílu osvětlení na cca. 90%.
Děkuji za rady i za případné další

"určitě" v tom vyměňování plynů nad hladinou mají nevýhodu uzavřená akva ( nebo i akva s krycím sklem)...
vzduchováním pomáháme nastolit rovnovážný stav plynů ( ani přesycení ani nedosycení)
ps: u toho dna bych to viděl na "proudění"
ps2: je fakt , že filtr má velký a vodu (asi) skutečně přetočí víc než 4x...tak tam k výměně ( difúzi) dochází ( rampu má podle fotek přes celou nádrž asi 7cm pod hladinou... takže uzavřený systém...)

K tomu dodatečnýmu vzduchování zde diskutovanému. Tak jak to v různých nádržích který mě za rok projdou rukama mám odsledovaný, je vcelku zásadní nastavení čeření hladiny, tedy zde jednoznačně preferuji roztřikovací rampu ve všech možných podobách a její správný nastavení, tedy já to dělám tak, že rampa je lehounce pod vodou a šikmo směrem k hladině z této voda vytéká, čímž tvoří ha hladině v bezprostřední blízkosti u rampy jakoby obloučky a dále se potom proud rozmělňuje, čímž se hladina čeří a dochází k té výměně plynů. Nejsem si úplně jist, jestli na ty spodní partie stonkovek má ono správný okysličení až zase tak fatální vliv, ale spíše bych to napsal tak, že správné množství kyslíku k celkové prosperitě rostlin bude přispívat.

To co popisuješ je klasické zahnívání dna, rostlině odejdou veškeré kořeny a mimo stonkovek to znamená její konec. To ale musí být dost zanedbané a většinou i přerybněné akvárium. To ale rybicky.net/nadrze/29743 tomuhle akváriu nehrozí. Je pravda že skaláry tam nepatří.
V rostlinných akváriích aby rostliny vypadaly kompaktně tak se sázejí nahusto a to znamená že spodní patra už nejsou tak atraktivní nebo dokonce jsou stonky holé. Sází se proto před ně něco nižšího.
Poškození spodních listů je většinou nedostatkem světla, nebo i jiných prvků. V akváriu je poměrně velký filtr i kdyby jeho výkon klesl na 1/3 tak pořád otočí vodu v akváriu tak 4 x za hodinu a to už je pěkný proud. Doporučovat do toho ještě vzduchování je podle mě zbytečnost.

Na tom asi něco bude, protože mi rostlinky odspodu dost často "odehnívají". nejvíce je to právě vidět u pogostemon stellatus a nedávno jsem musel hygrophilu polyspermu "přesadit", protože tam v podstatě "vysela" jen na kořenech a tu Ludwighii repens také dost často předělávám, protože mi pak dole zůstanou v podstatě jen nevzhledné stonky...
to vzduchování, bych mohl zkusit, za to nic nedám.
jen nevím co zas udělá takové velké kolísání Co2 v akváriu (určitě bude větší, než bez vzduchování)...

vaclav napsal: Akváriu by prospělo noční vzduchování. I to opadávání spodních listů by mohlo omezit. Docela by mě zajímalo co tě k tomu vede.
Kořeny vodních rostlin mají velkou spotřebu kyslíku. Jednak respirační, jednak danou potřebou udržovat okysličenou rhizosféru. Kyslík ale rostliny mohou získat pouze z vodního sloupce, protože v okolí kořenů je anaerobní prostředí. Takže přijímají kyslík listy a aerenchymem vedou kyslík do kořenů.
Když je koncentrace kyslíku nedostatečná, okysličení rhizosféry, ev. i kořenů samotných, vázne. Nedaří se tak zabránit vstupu toxických látek. Z nich je důležitý zejména sulfan (nebo sulfidy). Rostlina odspodu odumírá. Napřed vzdává spodní listy, později "uhnívají" stonky.
V akváriu Blackie89 je tahle situace dost pravděpodobná, protože akvárium je hustě osázené, přes den sycené CO2, takže fotosyntéza je značná. Tomu odpovídá značná noční respirace. Navíc je tam hodně ryb a zřejmě odpovídající mikrobiální spotřeba (velký organický odpad). V noci je tak velká spotřeba kyslíku a jeho koncentrace ve vodě silně klesá.
Obecně, většina těch známých případů "odehnívání" rostlin odspoda je následkem nějakých pochodů, jejichž společnou příčinou je kyslíkový deficit.

Ano voda je bohužel tvrdší, PH mám vstupní 7,7, ale Co2 to v akváriu sklepne na cca. 7 - 7,30 -záleží v jakou hodinu měřím- drobchecker je v podstatě od zapnutí světel po zhasnutí pořád světle zelený...
Prales, tam většinou nemívám, jen teď tam je na zkoušku
Ta Ludwigia repens se jinak vybarvuje pěkně, jen dostává trochu zabrat GSA řasou - není možný, že opadávají hlavně ty listy co zničila ta GSA řasa?zdá se mi totiž, že neopadávají jen staré listy, tam kde není GSA jsou listy totiž v pohodě ...
S tou GSA si už nevím dlouhodobě rady..

podle tvých fotek v prezentaci, máš světlo dostatečné, jen tím "pralesem" nepronikne tolik světla dolů k Ludwigia repens, (měl jsem tentýž problém,) spodní lístky odpadávali,a tvořili se dírky, nevybarvovali se...
co poradit? něco naznačil maq, (vzduchování v noci, 'zbavit' se největších producentů výkalů, nádrž větrat)
a nebo si na chvíli "pokaz layout" a dej řízky ludwigie do popředí ( ať máš jistotu, že je to světlem)
ps: tvá zdrojová voda je tvrdší,to ph je v akváriu 7,7?

Akváriu by prospělo noční vzduchování. I to opadávání spodních listů by mohlo omezit. Docela by mě zajímalo co tě k tomu vede.

Ahoj, díky za radu..
o kolik % bych to osvětlení měl dle tebe zesílit?
Díky.

O těch rybách vím, hold jsem začal konat dřív, než jsem si něco přečetl...
Hnojivo mám už koupené sypané, jen musím dobrat zásoby Easy Life.
Rostlinky protrhávám zhruba jednou týdně, jen jsem to chtěl teď nechat víc zarůst na zkoušku co to udělá.
s tím osvětlením: klidně bych mohl ještě přidat ( mám ještě 20% rezervu), jen tak sám od sebe ale netuším o kolik to ještě zvednout, aby z toho nebyla katastrofa 5-10% ?
co se týče vzduchování, to bych mohl zkusit, ale myslím, že je akvárium provzdušněné dost.
Díky za rady

Příliš mnoho ryb, včetně zcela nevhodných (skaláry).
Příliš hustý porost - málo světla vespod.
Akváriu by prospělo noční vzduchování. I to opadávání spodních listů by mohlo omezit.
K Pogostemon stellatus blahopřeji. Zbytečně utrácíš za firemní flaštičky na laciná hnojiva.

světlo,
máš dost hnojiva v substrátu, ještě hnojíš, a k vůli řase málo svítíš...

Ahoj,
Mohl by mi prosím někdo poradit čím to může být?
je to opadané listí z mého akvária prezentace "moje první"
Děkuji za rady