Články » Žábrohlísty 
Žábrohlísty
Žábrohlísty
Monogenea (žábrohlísty) jsou dalším častým onemocněním u ryb rodu Symphysodon a Pterophyllum. Ryby je mohou mít v latentním stavu a plně se projeví při vystavení stresu, převozu nebo zhoršení kvality vody, nebo se mohou objevit při nákupu nových ryb, proto je důležité nepodcenit karanténu, často si je také můžete dotáhnou do akvária živým krmením. Mezi nejčastější příznaky patří zrychlené dýchání, dýchání na jednu žábru, silně prokrvené žábry, roztažené skřele, schovávání ryby, změna zbarvení (šedý povlak na těle) a otírání o předměty v akváriu a shromažďování ryb pod hladinou. Terčovci nejsou zrovna nejlevnější ryby a léčiva také nejsou levná záležitost . Základem prevence je dodržování pravidelné výměny vody a udržování hygieny v nádrži a samozřejmě dodržet karanténu u nových ryb. Žábrohlísty jsou živorodé rod Gyrodactylus a vejcorodé rod Dactylogyrus a rod Silurodiscoides.
Monogenea rodu Dactylogyrus
Původcem onemocnění jsou monogenetické (jednorodé) motolice rodu Dactylogyrus Diesing, 1850. Motolice jsou poměrně malé 0,5 – 2 mm. Na přední části těla mají 2 delší a 2 kratší výběžky a dva páry oček z černého pigmentu a světlolomných tělísek umístěných pod sebou. Na okraji každého lalůčku ústí vývod žlázky vylučující lepkavý sekret, který usnadňuje pohyb a přichycení na žábrách ryb. Přibližně v polovině těla je uloženo varle a vaječník a poslední část protáhlého těla se rozšiřuje a je zakončena přísavnou destičkou (haptor) se 14 zahnutými háčky na okrajích a dvěma háky uprostřed. Rozměry celého terčíku, jeho tvar, délka spojovací destičky mezi hlavními háky, jejich rozvětvení a vzhled i rozměry celého kopulačního aparátu jsou určujícími znaky jednotlivých druhů při determinaci žábrohlístů.
Rozmnožování daktylogyrů se děje vajíčky, jenom Dactylogyrus crassus rodí živá mláďata. Vajíčka jsou nepravidelně elipsovitého tvaru s nápadnou stopkou na kulatějším konci. Vajíčka jsou velká 90 × 20 mí a jsou tmavé barvy. Parazit klade svá vajíčka na žábry hostitele nebo přímo do vody. Zralý jedinec naklade postupně v průměru 30 vajíček ze kterých se za příznivé teploty vody kolem 23 °C vylíhnou za 2.5 dne larvy. Larvy se pohybují pomocí brv umístěných po stranách a na zadní části těla. V tomto stadiu nejsou schopné přichycení. V invazní fázi dojde k proříznutí háčků, dříve uložených v hepatoru. V tomto stadiu jsou larvy již schopné fixace na hostiteli na kterém po dosažení místa své lokalizace začínají parazitický způsob života. Pokud larva nenajde svého hostitele do 5 dnů tak později hyne. Obecně je parazit přenášen do nádrží s potravou nalovenou v zamořených přírodních i umělých nádrží a přelovem napadených ryb do nezasažených akvárií. K invazi ryb dochází přímo invazními larvami. Larvy se přichytí na kůži nebo ploutvích, odkud migrují do dutiny žaberní a usazují se na žaberních líscích.
Monogenea rodu Silurodiscoides
Rod Silurodiscoides je vejcorodý a napadá žábry. Vlivem napadení žaberního ústrojí dochází k dušení ryb, žábry vykazují nekrotické pochody a krváceniny. Ryby se otírají o dekoraci v akváriu. Pokud je napadená kůže ryb, lze pozorovat našedlé zahlenění kůže.
Monogenea rodu Gyrodactylus
Původcem onemocnění jsou monogenetické motolice rodu Gyrodactylus. Celková délka těchto motolic nepřesahuje 1 mm. Na přední části těla jsou vyvinuty dva prstovité výběžky. Pigmentace v horní části těla chybí na rozdíl od motolic rodu Dactylogyrus. Na spodní části těla je přísavný aparát (heptor) se 16. okrajovými háčky 2. středními háčky a dvěma spojovacími destičkami. Motolice rodu Gyrodactylus jsou živorodé a mají v těle obvykle vyvinutý zárodek, který často obsahuje již další embryo. Z jednoho vajíčka vznikají až noví jedinci. Motolice se rodí již s plně vyvinutou pohlavní soustavou. Nového hostitele musí napadnout max. do 10. hodin jinak zaniká. K invazi novými motolicemi dojde ihned po narození. Z ryby na rybu se šíří vodou a po uchycení na hostiteli zůstávají na kůži nebo migrují na žábra ryb.
Onemocnění způsobená zástupci rodu Gyrodactylus jsou u jednotlivých druhů ryb popisována po celém světě ve všech typech vod i klimatických oblastech. Importem nových druhů ryb se jejich počet jistě zvýší.V našich podmínkách jsou gyrodaktylózy velmi časté a působí zvláště v chovech některých druhů ryb početní a pro mnohé akvaristy i ekonomické ztráty. V akvaristice jsou invaze gyrodaktylóz málo časté ale i přes veškerou prevenci se s tímto parazitem můžeme setkat. Patogeneze jednotlivých druhu je přibližně stejná a podobná je i prevence a terapie.
Při invazích gyrodaktylů se paraziti soustřeďují na kůži ale i na žábrách ryb. Na kůži migrují motolice po těle a nejčastěji se usazují na ploutvích prsních, na ploutvích hřbetních a ocasní. Nejméně bývají napadeny ploutve břišní. Po mechanickém poškození vrstvy kůže dochází k porušení velkého množství hlenotvorných buněk. Kapičky hlenu po styku s vodou bobtnají a vytvoří vysokou vrstvu hlen. Odumřelé buňky a hlen poskytují motolicím ohromné množství potravy, takže se mohou neomezeně rozmnožovat. Při napadení žaber dochází k jejich mechanickému poškození a k obranným reakcím hostitele, krváceninám a k odumření napadené tkáně (stejně jako u daktylogyróz). Při napadení žaber jsou příznaky stejné jako u daktylogyróz. Převládají příznaky dušení. Při masivnější invazi na kůži se ryby otírají o rostliny nebo předměty v akváriu. při napadení žaber jsou příznaky stejné jako u daktylogyróz. Převládají příznaky dušení. Na rybách ve vodě lze zjistit našedlé okrsky na ploutvích i na těle.
Diagnóza onemocnění se provádí parazitologickým vyšetřením žaber i kůže ryb. Parazitózu lze zjistit již při 30 ×. při zvětšení 150 × můžeme provést i druhovou determinaci žábrohlísta podle velikosti a tvaru středních háčků.
Léčiv existuje celá řada např. Sera Mycopur, TeraP FD, Sera med Professional Tremazol, Chloramin-T , formaldehyd a další. Jako první pomoc pokud nemáte doma žádné léčivo se může použít Chlorid sodný NaCl (sůl), bohužel pokud ho použijete v akváriu s rostlinami a aby to mělo vůbec smysl musí se použít v takovém množství že vám pravděpodobně poškodí nebo zničí rostliny. Nejlepší zkušenosti mám s Tremazolem od Sery a Chloraminem-t. Tremazol dávkujeme podle návodu jen je třeba opakovat 3 nebo 4krát po třech dnech a ne jak je napsáno v návodu jednou po týdnu. Je to z důvodu že v akváriích u terčovců je vyšší teplota a žábrohlísty se líhnou rychleji, na vajíčka bohužel léčiva nezabírají. V silně zarostlých nádržích zvyšujeme dávkování o třetinu! Nicméně je tahle léčba dost finančně nákladná a proto jsem přešel na léčbu Chloraminem-T. V lékárně koupíte kilovku chloraminu za cca 150 Kč a máte to nadosmrti. Dávkování chloraminu-t je následovné 1,5 g na 100 litrů vody, při větším množství rostlin v akváriu se dávka zvýší na 2 g . Po 10-12 h se vymění polovina vody za čerstvou. Je vhodné 24 h před léčbou nekrmit! Opakování bych doporučil stejně jako u tremazolu 3-4krát vždy po třech dnech. Důležité při léčbě chloraminem-t je že musíte zvednout Ph na 7,5 nejlépe jedlou sodou. Je to z důvodu toxicity, chloramin je desinfekční přípravek na bázi chloru a při nižším Ph může dojít k poleptání žaber a popálení kůže. Chloramin-t používám i při nákupu nových ryb, kdy rybám dávám půl hodinové koupele v připravené nádobě, tím se velmi snižuje zavlečení žábrohlístů do akvária, ale v žádném případě to nenahrazuje karanténu!
Použité zdroje:
http://www.akvastranky.com/puvodci.htm
http://www.sera.de/index.php?id=701&L=13
P.S. Přeji hodně štěstí s chovem terčovců a ať podobné články potřebujete co nejméně. Ať vám plavou.
Za správnost informací zodpovídá autor článku, dotazy směřujte na autora. Hodnocení článku hvězdičkami provádí redakce. K článku se vyjádřete pomocí palců (líbilo se / nelíbilo se).
Líbilo se: 23x • Nelíbilo se: 1x • Zveřejněno: 12.10.2010 • Upraveno: 12.10.2010 • Přečteno: 4370x
Schválili: alpaka 14.01.13
Související články
| Žádné související články |
Další články z rubriky Ryby
| 17.07.2011 |  | Fotogalerie živorodek II část | 1607x |
| 02.02.2011 | | Krmíme společně | 862x |
| 20.01.2023 | | rybičky bez oka | 9x |
| 26.05.2009 | | Pôrodnička v hlavnom/odchovnom akváriu | 3031x |
| 14.06.2008 | | Africké cichlidy | 23859x |
| 23.08.2009 | | Gurama perleťová /Trichogaster leeri/ | 2522x |
| 12.12.2012 | | Živorodka Endlerova - zkušenosti s chovem | 1945x |
| 29.11.2015 | | Vědci mají důkaz, že jsou ryby schopny vnímaní | 749x |
| 12.01.2013 | | Odchovej si vlastního Otocincla. | 2638x |
| 10.02.2007 | | Moje středeční návštěva v cichlidovém ráji | 1782x |
Komentáře návštěvníků
Funkce je dostupná pouze pro přihlášené uživatele