Přihlaste se a využijte web naplno RYBICKY.NET »

Žábrohlísty

 

Články » Žábrohlísty   Vytisknout tuto stránku 

Žábrohlísty

Publikováno: 12.10.2010 • Autor: © Bob66 • Rubrika: Ryby

Žábrohlísty

Monogenea (žábrohlísty)  jsou dalším častým onemocněním u ryb rodu Symphysodon a Pterophyllum. Ryby je mohou mít v latentním stavu a plně se projeví při vystavení stresu, převozu nebo zhoršení kvality vody, nebo se mohou objevit při nákupu nových ryb, proto je důležité nepodcenit karanténu, často si je také můžete dotáhnou do akvária živým krmením. Mezi nejčastější příznaky patří zrychlené dýchání, dýchání na jednu žábru, silně prokrvené žábry, roztažené skřele, schovávání ryby, změna zbarvení (šedý povlak na těle) a otírání o předměty v akváriu a shromažďování ryb pod hladinou. Terčovci nejsou zrovna nejlevnější ryby a léčiva také nejsou levná záležitost . Základem prevence je dodržování pravidelné výměny vody a udržování hygieny v nádrži a samozřejmě dodržet karanténu u nových ryb. Žábrohlísty jsou živorodé rod Gyrodactylus a vejcorodé rod Dactylogyrus a rod Silurodiscoides.

Monogenea rodu Dactylogyrus

Původcem onemocnění jsou monogenetické (jednorodé) motolice rodu Dactylogyrus Diesing, 1850. Motolice jsou poměrně malé 0,5 – 2 mm. Na přední části těla mají 2 delší a 2 kratší výběžky a dva páry oček z černého pigmentu a světlolomných tělísek umístěných pod sebou. Na okraji každého lalůčku ústí vývod žlázky vylučující lepkavý sekret, který usnadňuje pohyb a přichycení na žábrách ryb. Přibližně v polovině těla je uloženo varle a vaječník a poslední část protáhlého těla se rozšiřuje a je zakončena přísavnou destičkou (haptor) se 14 zahnutými háčky na okrajích a dvěma háky uprostřed. Rozměry celého terčíku, jeho tvar, délka spojovací destičky mezi hlavními háky, jejich rozvětvení a vzhled i rozměry celého kopulačního aparátu jsou určujícími znaky jednotlivých druhů při determinaci žábrohlístů.
Rozmnožování daktylogyrů se děje vajíčky, jenom Dactylogyrus crassus rodí živá mláďata. Vajíčka jsou nepravidelně elipsovitého tvaru s nápadnou stopkou na kulatějším konci. Vajíčka jsou velká 90x 20 mí a jsou tmavé barvy. Parazit klade svá vajíčka na žábry hostitele nebo přímo do vody. Zralý jedinec naklade postupně v průměru 30 vajíček ze kterých se za příznivé teploty vody kolem 23°C vylíhnou za 2.5 dne larvy. Larvy se pohybují pomocí brv umístěných po stranách a na zadní části těla. V tomto stadiu nejsou schopné přichycení. V invazní fázi dojde k proříznutí háčků, dříve uložených v hepatoru. V tomto stadiu jsou larvy již schopné fixace na hostiteli na kterém po dosažení místa své lokalizace začínají parazitický způsob života. Pokud larva nenajde svého hostitele do 5 dnů tak  později hyne. Obecně je parazit přenášen do nádrží s potravou nalovenou v zamořených přírodních i umělých nádrží a přelovem napadených ryb do nezasažených akvárií. K invazi ryb dochází přímo invazními larvami. Larvy se přichytí na kůži nebo ploutvích, odkud migrují do dutiny žaberní a usazují se na žaberních líscích.

Monogenea rodu Silurodiscoides

Rod Silurodiscoides je vejcorodý a napadá žábry. Vlivem napadení žaberního ústrojí dochází k dušení ryb, žábry vykazují nekrotické pochody a krváceniny. Ryby se otírají o dekoraci v akváriu. Pokud je napadená kůže ryb, lze pozorovat našedlé zahlenění kůže.

Monogenea rodu Gyrodactylus

Původcem onemocnění jsou monogenetické motolice rodu Gyrodactylus. Celková délka těchto motolic nepřesahuje 1 mm. Na přední části těla jsou vyvinuty dva prstovité výběžky. Pigmentace v horní části těla chybí narozdíl od motolic rodu Dactylogyrus. Na spodní části těla je přísavný aparát(heptor) se 16. okrajovými háčky 2. středními háčky a dvěma spojovacími destičkami. Motolice rodu Gyrodactylus jsou živorodé a mají v těle obvykle vyvinutý zárodek, který často obsahuje již další embryo. Z jednoho vajíčka vznikají až noví jedinci. Motolice se rodí již s plně vyvinutou pohlavní soustavou. Nového hostitele musí napadnout max. do 10. hodin jinak zaniká. K invazi novými motolicemi dojde ihned po narození . Z ryby na rybu se šíří vodou a po uchycení na hostiteli zůstávají na kůži nebo migrují na žábra ryb.

Onemocnění způsobená zástupci rodu Gyrodactylus jsou u jednotlivých druhů ryb popisována po celém světě ve všech typech vod i klimatických oblastech. Importem nových druhů ryb se jejich počet jistě zvýší.V našich podmínkách jsou gyrodaktylózy velmi časté a působí zvláště v chovech některých druhů ryb početní a pro mnohé akvaristy i ekonomické ztráty. V akvaristice jsou invaze gyrodaktylóz málo časté ale i přes veškerou prevenci se s tímto parazitem můžeme setkat. Patogeneze jednotlivých druhu je přibližně stejná a podobná je i prevence a terapie.

Při invazích gyrodaktylů se paraziti soustřeďují na kůži ale i na žábrách ryb. Na kůži migrují motolice po těle a nejčastěji se usazují na ploutvích prsních, na ploutvích hřbetních a ocasní. Nejméně bývají napadeny ploutve břišní. Po mechanickém poškození vrstvy kůže dochází k porušení velkého množství hlenotvorných buněk. Kapičky hlenu po styku s vodou bobtnají a vytvoří vysokou vrstvu hlen. Odumřelé buňky a hlen poskytují motolicím ohromné množství potravy, takže se mohou neomezeně rozmnožovat. Při napadení žaber dochází k jejich mechanickému poškození a k obranným reakcím hostitele, krváceninám a k odumření napadené tkáně (stejně jako u daktylogyróz). Při napadení žaber jsou příznaky stejné jako u daktylogyróz. Převládají příznaky dušení. Při masivnější invazi na kůži se ryby otírají  o rostliny nebo předměty v akváriu. při napadení žaber jsou příznaky stejné jako u daktylogyróz. Převládají příznaky dušení.  Na rybách ve vodě lze zjistit našedlé okrsky na ploutvích i na těle.

Diagnóza onemocnění se provádí parazitologickým vyšetřením žaber i kůže ryb. Parazitózu lze zjistit již při 30 x. při zvětšení 150x můžeme provést i druhovou determinaci žábrohlísta podle velikosti a tvaru středních háčků.

 

Léčiv existuje celá řada např. Sera Mycopur, TeraP FD, Sera med Professional Tremazol, Chloramin-T , formaldehyd a další. Jako první pomoc pokud nemáte doma žádné léčivo se může použít Chlorid sodný NaCl (sůl), bohužel pokud ho použijete v akváriu s rostlinami a aby to mělo vůbec smysl musí se použít v takovém množství že vám pravděpodobně poškodí nebo zničí rostliny. Nejlepší zkušenosti mám s Tremazolem od Sery a Chloraminem-t. Tremazol dávkujeme podle návodu jen je třeba opakovat 3 nebo 4krát po třech dnech a ne jak je napsáno v návodu jednou po týdnu. Je to z důvodu že v akváriích u terčovců je vyšší teplota a  žábrohlísty se líhnou rychleji, na vajíčka bohužel léčiva nezabírají. V silně zarostlých nádržích zvyšujeme dávkování o třetinu! Nicméně je tahle léčba dost finančně nákladná a proto jsem přešel na léčbu Chloraminem-T. V lékárně koupíte kilovku chloraminu za cca 150kč a máte to nadosmrti.  Dávkování chloraminu-t je následovné 1,5g na 100 litrů vody, při větším množství rostlin v akváriu se dávka zvýší na 2g. Po 10-12h se vymění polovina vody za čerstvou. Je vhodné 24h před léčbou nekrmit! Opakování bych doporučil stejně jako u tremazolu 3-4krát vždy po třech dnech. Důležité při léčbě chloraminem-t je že musíte zvednout Ph na 7,5 nejlépe jedlou sodou. Je to z důvodu toxicity, chloramin je desinfekční přípravek na bázi chloru a při nižším Ph může dojít k poleptání žaber a popálení kůže. Chloramin-t používám i při nákupu nových ryb, kdy rybám dávám půl hodinové koupele v připravené nádobě, tím se velmi snižuje zavlečení žábrohlístů do akvária, ale v žádném případě to nenahrazuje karanténu!

 

Použité zdroje:

http://www.aquar.cz/radce/

http://www.akvastranky.com/puvodci.htm

http://www.sera.de/index.php?id=701&L=13

 

P.S. Přeji hodně štěstí s chovem terčovců a ať podobné články potřebujete co nejméně. Ať vám plavou.

 

Za správnost informací zodpovídá autor článku, dotazy směřujte na autora. Hodnocení článku hvězdičkami provádí redakce. K článku se vyjádřete pomocí palců (líbilo se / nelíbilo se).

Hodnocení
*****

Líbilo se: 24x Nelíbilo se: 1x Zveřejněno: 12.10.2010 Upraveno: 12.10.2010 Přečteno: 3971x

Schválili: alpaka ***** 14.01.13

Související články
Žádné související články
Další články z rubriky Ryby
24.01.2016*****Stádia vývoje jiker karase zlatého - foto288x
19.01.2012*****Aklimatizace akvarijních ryb1603x
07.03.2016*****O akvaristice, ramkách, thomaskách a "přirozeném odchovu"858x
18.03.2008*****Krunýřovci (Loricariidae)10170x
16.06.2010*****Gurama zlatá /Trichogaster trichopterus sumatranus "Gold"/2364x
21.07.2016*****Pár postřehů (neboli dva) z chovu skalárů780x
18.03.2010*****Perlovky1042x
28.06.2008*****Listy pampelišky (Taraxacum sect. Ruderalia) – návod na „přípravu“ krmení2277x
21.08.2011*****Odchyt krevetek1428x
22.04.2014*****Živorodka lesklá /žirardinka, metalika/ - Girardinus metallicus z pohledu amatéra527x

Komentáře návštěvníků
Celkem: 8 záznamů přidat komentář Funkce je dostupná pouze pro přihlášené uživatele

[8] Koumák® 05.02.2015
Díky za výborný článek, jen se ještě zeptám, jestli se tento druh parazita zaměřuje pouze na větší ryby (terčovci), nebo i malé ryby jako je např. neonka obecná?

[7] Brix® 18.02.2012
Díky za velmi užitečné informace.

[6] Martinero® 03.01.2012
Tvé články jsou opravdu obohacujíci. Díky.

[5] macbrite® 05.09.2011
dobrá práce...

[4] matejw® 01.07.2011
Zajímavý článek

[3] hlavson® 19.10.2010
velice dobrý článek

[2] smidakkuba® 14.10.2010
Dá se ten chloramin-t koupit i vmenším balení než kilo?

[1] stetinka® 12.10.2010
Umí!!!!!! :-D

Další články tohoto autora
07.05.2012*****Návštěva u Zdeňka Dočekala1246x
02.04.2012*****Návštěva u Jana Haidingera II.část643x
02.04.2012*****Návštěva u Jana Haidingera724x
01.04.2012*****Návštěva u Pepíka Moce620x
01.04.2012*****AkvatrhyTřeboń386x
19.03.2012*****Plzeňské akvaristické jaro - IX. Den cichlidářů v Plzni416x
12.03.2012*****Nedělní návštěva u Tomchamika a LuboseV II.část535x
12.03.2012*****Nedělní návštěva u Tomchamika a LuboseV511x
12.02.2012*****Návštěva XI. Výstavy akvarijních ryb v Hradci Králové II.část535x
12.02.2012*****Návštěva XI. Výstavy akvarijních ryb v Hradci Králové525x
04.01.2012*****Návštěva Vivária Mělník II část494x
04.01.2012*****Návštěva Vivária Mělník721x
30.12.2011*****Výlet do ZOO Bráník II část569x
30.12.2011*****Výlet do ZOO Braník778x
28.12.2011*****Návštěva u instantních rybiček579x
14.12.2011*****XIII. Vánoční akvatrh Úvaly 2011436x
11.12.2011*****XIII. Vánoční akvatrh Úvaly 2011 druhá část334x
17.07.2011*****Fotogalerie živorodek III část1240x
17.07.2011*****Fotogalerie živorodek II část1461x
16.07.2011*****Návštěva u chovatele aneb živorodky celoživotní vášeň2078x
21.03.2011*****Ichtyophthirius multifiliis (Krupička)2587x
24.01.2011*****Vhodná témata pro začátečníky17393x
28.10.2010*****Ve městě je nový šerif aneb jak jsem se stal spolupracovníkem :-)1970x
12.10.2010*****Vnitřní paraziti u Terčovců5258x
26.09.2010*****Začínáme s terčovci6705x

© RYBICKY.NET - http://rybicky.net/clanky/526-zabrohlisty