Přihlaste se a využijte web naplno RYBICKY.NET »

Blešivci Hyalella azteca: proč tyto drobné korýšky chovat a na co si dát pozor?

 

Články » Blešivci Hyalella azteca: proč tyto drobné korýšky chovat a na co si dát pozor?   Vytisknout tuto stránku 

Blešivci Hyalella azteca: proč tyto drobné korýšky chovat a na co si dát pozor?

Publikováno: 15.10.2019 • Autor: © JirkaŠčobák • Rubrika:

F

Blešivci (slovensky "kriváky") jsou rozšířeni velmi kosmopolitně, druhy žijící u nás však v akváriu většinou nepřežijí déle, než několik dní. Proto jsou v akvaristice velmi zajímaví do 1 cm velcí "mexičtí" Hyalella azteca, kteří přežijí téměř všechno. Jejich chov ale přináší specifika.
Mexičtí jsem úmyslně dal do uvozovek. Jedná se totiž o široce rozšířeného korýše Severní Ameriky, střední Ameriky a Karibiku, který prosperuje při široké škále podmínek (včetně brakické vody) [1] a vyskytuje se až po severní polární kruh. Nicméně poprvé byli objeveni v mexických aztéckých studních (Henri Louis Frédéric de Saussure, 1858), proto je jejich druhové jméno azteca.

POZOR!
Na úvod důležité varování: vidím možné riziko ve velikosti jejich areálu a rozšíření. Pokud jsou takto životaschopní, měli by dokázat přežít naši zimu. Proto vodu od nich zásadně nevylévám do umyvadla, ani do záchodu, ale zalévám s ní kytky. Ještě i nádoby, ve kterých byli, vypláchnu čistou vodou a také s ní zaliju kytky. Mláďata aztek jsou totiž tak drobná, že téměř nejsou vidět. Přestože Hyalella azteca nejsou vedeni jako invazivní druh a přestože nevím, nakolik by reálně konkurovali našim blešivcům, maximálně se snažím, aby se nedostali do naší přírody. A prosím o to samé všechny, kdo je někdy budou chovat. Neriskujme.

Tři důvody, proč azteky chovat
■ Primární účel chovu byl/je potrava pro cichlidy a podobně žravé ryby (mražené krmivo Gamarus obsahuje právě blešivce). S rybami velikosti gupky přežijí dospělé kusy, ale uvidíte poměrně málo mláďat. Jednou jsem testoval, jestli azteky nebudou schopni soužití s divokými živorodkami Xenotoca doadrioi, dal jsem jich do akvária 50 a už je nikdy neviděl. Takže ano - pro ryby velikosti 5 cm a víc budou azteky potrava.
■ Důvod, proč chovám azteky já, je, že jsou to zajímaví živočichové, a zjistil jsem, že jsou nejlepší drobní konzumenti řas, jaké je možné v nanoakváriu mít. Díky velikosti do 1 cm budou prosperovat i tam, kde se krevetky nevejdou [2]. Pokud jsou ve velké koncentraci, zkonzumují nejen všechny běžné řasy, nejen černou štětičkovou, ale také i žabí vlas. Velmi lituji, že jsem je neměl, už když jsem v dvoulitrové sklenici na okně zkoušel pěstovat bucephalandry - chytaly se na ně zelené řasy a já je nedokázal důkladně očistit. Díky nim se mi začala před rokem v 14l mobilní kouli na západním okně dařit Stuckenia pectinata - azteky zlikvidovaly řasy tak důkladně, že ji musím do koule dodávat odjinud. Pro představu - hrst žabího vlasu zmizí beze zbytku za týden.
■ Třetí důvod jejich chovu je čistě pro radost. Jedna akvaristka z bratislavské Petržalky jim zařídila malé akvárium na slunci v kuchyni a jejich hemžení má jako druhou televizi. Lidí, kteří uvažují podobně, se najde překvapivě docela dost.

Řasový test den 1
(různé řasy včetně žabího vlasu a černé štětičkové)
F

Řasový test den 2
(ano, takto to doopravdy vypadalo po 24 hodinách - vidíte, jak jsou řasy přerušovaně poškozené?)
F

Nechte to na přírodě a bude nejlépe
Malé akvárium nebo kouli naplňte jednoduchými rostlinami, postavte na okno a vložte 20 aztek. Takovéto malé množství minimálně první dva měsíce s nádrží nic neudělá a biotop se může rozběhnout. Nechte v tom růst řasy, nekrmte a pokud vám zvědavost nedá, tak přikrmujte jen řasami nebo velmi drobnými, doslova na špičku nože velkými rostlinnými zbytky, které živočichové zkonzumují beze zbytku za den. Pokud rostou rostliny, není třeba vzduchovat, není třeba filtr, v zásadě není třeba ani měnit vodu. Kamarád má nádrž na jižním nezastíněném okně a azteky v ní bují, přestože bylo letos v létě v Bratislavě i 36 °C a v nádrži zelený zákal.

Ještě lépe bude, pokud umístíte nádrž tam, kde se větrá. Mám azteky déle než rok u okna, které je permanentně otevřené alespoň na ventilaci a ony prosperují, ale teprve nedávno jsem si uvědomil, že jsem jim asi nevědomě nabídl ideální podmínky. Luboš Jedlinský, který je ode mě má, si totiž vytvořil populace dvě - jednu v menším akváriu a stabilní teplotě 24-25 °C, druhou v plastovém boxu u okna, kde teplota mimo denních a nočních výkyvů kolísá od 18 stupňů v zimě k 28 v létě. V plastovém boxu se mu množí mnohem lépe. O podobném prospěšném kolísání teplot jsem si nedávno povídal s Romanem Slabochem. Podle něj je prospěšné pro zdraví mnoha akvarijních organizmů [3]. Já nad tím tak nepřemýšlel, protože to ve svých akváriích nastavuji takto automaticky (voda v mé kouli s aztekami kolísá od 15 °C v zimě po 29 v létě), zřejmě to ale bude tak.

Není to však jen o tom, že azteky nepotřebují topítko. Doslova: čím méně si jich budete všímat, tím lépe. Dvěma lidem, kteří je ode mě získali, uhynuly díky překrmení. Azteky přežijí hodně, doslova i když je dám do vody přímo natočené doma z kohoutku nebo nechám dva měsíce ve sklenici na okně v jednom litru vody (dokonce jich pak bude víc), nicméně jsou korýšci a stejně jako krevetky nemají rádi zkaženou vodu. Proto je lepší krmit méně, než více. Vladimírovi Hulínovi z Prahy, který překrmil a voda se zabarvila do barvy mléka, doslova vyskákaly. Zajímavé ale přitom bylo, že mléčný zákal přežili všichni šneci a doslova prosperovali. Standardně uvádím, že kam jednou azteky dáte, odtamtud je již nedostanete, Vladimír ale brutálně poznamenává, že pokud se vám podaří “šikovně překrmit”, můžete se jich zbavit [4]. Azteky totiž mají i určitá negativní specifika.

Ohrozí malé krevetky a kam je jednou dáte, odtamtud je už nedostanete
Zřejmě největším problémem bude, že jsou schopné likvidovat nejmenší narozené krevetky. Osobně jsem je nezkoušel s krevetkami chovat, tvrdí to však člověk, který krevetky množí ve velkém, a já mu věřím. Nebyl schopen azteky všechny pochytat - vždy nějaké přežily v substrátu - proto nakonec nechal dvě akvária kompletně vyschnout. Ani to však nemusí úplně fungovat - v přírodě azteky přežijí ve vlhké srsti nutrií a bobrů (a kolonizují tak nové lokality) [5]. Nedávno jsem v jednom kelímku, ze kterého jsem vylil vodu a zasunul do něj druhý kelímek, našel v slze vody tři azteky. Přežily v tom déle, než dva týdny! Následně jsem proto udělal experiment a zauzloval přes dvacet aztek ve svačinovém sáčku ve dvou polévkových lžících vody. Po prvním týdnu jsem opakovaně zjistil, že se několik kusů dostalo v sáčku mimo vodu a vyschlo - proto jsem po dvou týdnech pokus ukončil. Zůstalo jich minimálně deset. Asi tolik tito korýšci vydrží. Možná i víc.
F

Při chovu aztek je třeba dávat pozor na rostliny - pokud nebudou mít nic jiného, zkonzumují je. Kamarád, který je chová v prázdné nádrži, jim přebytečné rostliny (včetně okřehku) vkládá jako krmivo. Na druhou stranu já je mám s rybami i v rostlinných nádržích a rostou vedle nich malé echinodory nebo živorodé aponogetony. Třeba však říci, že azteky ve stejné nádrži ožírají kořeny a listy Limnobium laevigatum, takže jsou echinodory nedotčené asi i proto, že se azteky mohou krmit na jiných rostlinách (a hustota jejich populace ještě nepřekročila pro echinodory nebezpečnou mez). Otázkou je vztah k mechům - když populaci v 14l kouli nabídnu mech, zůstanou z něj druhý den často jen stonky, nicméně před rokem jsem dal 6 aztek do půllitrové baňky se zařaseným Fissidens fontanus a je tam stále. Blešivci zřejmě upřednostňují řasy před mechy. Případně šťavnaté limnobium před echinodory. Podívejte:
F

Žravost
Apetit aztek bych definoval tak, že spařený list kopřivy, který krevetky likvidují tři dny, sežerou azteky za jeden den. Akceptují jakoukoli rostlinnou potravu. Lidé, kteří ode mě azteky mají, používají sušenou dýni, sušené dubové listy, řasy, já k tomu přidávám vše, co mi při vaření nebo jídle padne pod ruku. Nepatrný kousek melounu, lehce hnijícího jablka, banánu, mrkve, použil jsem i kurkumu. Na druhou stranu se mi nepotvrdilo, co jsem slyšel o jejich škodlivosti pro drobný potěr. Drobná gupka přežila a povyrostla, mrtvé ryby si azteky nevšímaly tři dny (nakonec jsem ji vyhodil), přežil dokonce i “mrzáček” potěr Skiffia francesae, který nebyl schopen od narození plavat rovně (protože se u aztek množily dafnie, tak se mrzáček vykrmil, vyrostl a nakonec jsem ho z důvodu udržení populace dafnií vrátil k ostatním rybám). Další akvarista mi uvedl, že azteky nechávají k jeho nelibosti na pokoji i larvy komárů (před psaním článku jsem udělal průzkum mezi všemi lidmi, kterým jsem azteky poskytl). Též pokus zjistit, jestli azteky nebudou žrát sinici, nedopadl slavně - donesl jsem sinici na Ceratophyllum demersum, azteky obratem sežraly ceratophyllum a drobné kousky sinice jsem z koule tahal ještě několik týdnů (přestože mám pocit, že jí bylo méně). Na druhou stranu mě překvapilo, že když jsem kopřivový list nespařil, byl pátý den ožraný po okrajích, ale stále ho hodně zůstávalo. Apetit aztek proto závisí na jejich koncentraci (při malých množstvích je nepocítíte) a dostupnosti jiného krmiva. Samozřejmě rády konzumují i granule pro krevetky.

Jsou to zajímaví tvorové
V minulosti jsem si z přírody několikrát nechtěně donesl slovenské blešivce. Bohužel nepřežili, všiml jsem si ale, že mnohem víc, než azteky, plavou na boku. Mimo to však vypadají podobně a společné mají i to, že sameček drží velmi dlouho samičku a čeká, až se ta svlékne, aby se s ní mohl spářit (u našich blešivců se uvádí celé dny, u H. azteca to pravděpodobně nebude jiné). Vajíčka jsou následně tmavá, téměř černá, je jich menší množství než u krevetek a samička je nenosí pod ocáskem, ale na hrudi (na úvodní fotografii si všimněte, že má samička na hrudi několik vajíček). Mláďata prochází do dospělosti devíti stádii vývoje, rozmnožovat se mohou už v osmém.
F

Snažit se chytat Hyalella azteca do sítky nebo fajfky, je práce pro vraha. Nejvíc se mi osvědčila obyčejná hadička na vzduchování, kterou je odsávám. Často se drží na rostlinách, ale jak se jich dotknu, vrhnou se ke dnu (při větší hustotě to působí, jako by v nádrži sněžilo), do deseti sekund se ale začnou vracet - a to je nejlepší chvíle pro odsávání. Pří velikosti do 1 cm jim hadičkový tobogán neublíží (zajímavé je, že v nádrži s rybami, které omezují počty nejmenších kusů, dorostou někteří jedinci do větší velikosti, než ve vedlejší, stejně velké nádrži bez ryb).

Postřehy
H. azteca tvoří bahnitý “kal”, který po čase viditelně navyšuje vrstvu substrátu. Všiml jsem si toho, protože neodkaluji (nikdy - pouze, když potřebuji detrit pro nově zakládané akvárium). Jen měním vodu. V jiných nádržích, i když jsou plné živorodek, se mi to v takové míře neděje, naopak mám pocit, že je výška substrátu přibližně stejná. Ani ve dvou podobně velkých koulích, založených před šestnácti lety, se substrát nenavýšil tak viditelně, jak u aztec za něco přes rok. Mnohé velké oblázky na dně u blešivců doslova zmizely. Jako by “kal”, který tvoří azteky, byl jiného charakteru, než běžný detrit. Jeho tvorbu potvrzuje Rados3berny, který nedávno u prezentace mé koule položil v diskusi otázku, jestli se mi toto neděje. Že jemu ano. Má víc akvárií, rostoucí kal však také pozoruje jen u aztek.
■ Nemám pocit, že by azteky likvidovaly šneky, je ale pravdou, že jsou například potravinoví konkurenti pro okružáky. Naopak v jedné kouli s aztekami se mi letos v létě začaly poprvé (a po roce) prokazatelně množit dunajské neritiny Theodoxus danubialis, které se živí spíš biologickými povlaky, než řasami jako takovými. Testoval jsem je ve více nádržích, prokazatelně se však množí pouze zde. Minimálně mohu říci, že azteky malým neritinám neškodí, nakolik však jejich prosperitě prospěly omezováním okružáků, nedovedu říci, protože o chovu T. danubialis vím stále velmi málo [6].
■ V neposlední řadě si dejte pozor, aby vám při vysoké hustotě aztek nezarostla kompletně hladina plovoucími rostlinami. Nemám jistotu, že to musí být problém, ale na konci letošního léta jsem si všiml, že aztek v 14l kouli ubylo. Když jsem dal do koule hrst řasy, o týden později tam stále byla. Teplem to asi nebylo, protože loňské léto bylo stejně horké a azteky přežily beze ztrát. Uvažoval jsem, jestli nemohlo při vysoké koncentraci dojít k částečnému zhroucení populace, podobně jako u některých náročnějších krevetek, nakonec bych si možná ale nejvíc vsadil na drobnou salvinii, která chvíli předtím zaplnila hladinu a při vysokých teplotách zřejmě bránila přístupu vzduchu. Je to jen hypotéza, pro jistotu si však dejte pozor.

Kde je vzít?
Získat Hyalella azteca kupodivu není snadné vždy, když by je člověk chtěl. Občas se vyskytnou v importech krevetek z Asie, příjemci je však často zkrmí jako nežádoucí příměs. Já dostal 7 kusů od přítele ze Slovinska a za více než rok, co je mám, potkal na Slovensku pouze jednoho dalšího akvaristu, který je získal nezávisle na mě (nicméně jsem je už viděl na burze prodávat zaletované v sáčku jako krmivo). Určitě je nezávisle na mě chovají i další lidé, není to však běžný druh. Přitom jsou tito korýšci velmi snadní na chov a ideální doslova pro každého, kdo chce své jednoduché nanoakvárium zaplnit životem. Tomu, kdo je chce použít na likvidaci řas u rostlin, současně azteky nabízí tréning pozorování, trpělivosti a balancování rovnováhy, při které bude akvárium bez řas a rostliny zůstanou nepoškozené.

[1] Často se používají i při různých laboratorních testech, například měření toxicity. Před rokem jsem trochu aztek vyexpedoval do laboratoří bratislavské Fakulty chemických a potravinárskych technológií na stadium mikroplastů v tělech vodních živočichů. Nedávno jsem jim poskytl dalších 80 kusů.
[2] Kamarádka, která je neakvarista, ode mě dostala trochu aztek, řasu a dafnie, dala vše do sklenice objemu 0,7 litru, umístila na okno a nezasahovala. Sklenice funguje už půl roku (pouze uhynuly dafnie, takže má aktuálně zelenou vodu). Samozřejmě, čím menší nádrž je, tím důležitější je být opatrný na změny.
[3] Článek, ve kterém Romana Slabocha cituji.
[4] Jiný člověk dal azteky do zaběhnutého rostlinného akvária bez přidaného světla, nepostavil ho ale na okno, pár týdnů bylo pošmourno a on kvůli zdravotním problémům nemohl zasáhnout. Rostliny se rozpadly, voda páchla amoniakem a azteky nepřežily.
[5] Studie zmiňující transport v srsti nutrií a bobrů.
[6] Fórum, vytvořené na sdílení informací o chovu T. danubialis.

 

Za správnost informací zodpovídá autor článku, dotazy směřujte na autora. Hodnocení článku hvězdičkami provádí redakce. K článku se vyjádřete pomocí palců (líbilo se / nelíbilo se).

Hodnocení
*****

Líbilo se: 27x Nelíbilo se: 0x Zveřejněno: 15.10.2019 Upraveno: 15.10.2019 Přečteno: 434x

Schválili: slavko ***** 17.10.19 • ctibum ***** 17.10.19 • Anthrax **** 17.10.19

Související články
Žádné související články
Další články z rubriky
17.11.2012*****Plži v akváriu I.3849x
20.02.2015*****Děláme pro své chované miláčky vše správně?406x
16.07.2011*****jak jsme se zbavili šneku76x
20.01.2011*****Můj příběh s terčovci1524x
07.03.2011*****Úvaha : Nevhodná nádrž1473x
03.06.2006*****Plži18488x
19.03.2013*****Vznik Kroměřížského akvaristického spolku1554x
26.02.2010*****Jak fotografovat akvárium - určeno pro začátečníky4465x
24.09.2012*****Plži v akváriu II.2411x
21.02.2010*****Výpočet ceny elektrickej energie spotrebovanej elektrospotrebičmi v akváriu.2276x

Komentáře návštěvníků
Celkem: 27 záznamů přidat komentář Funkce je dostupná pouze pro přihlášené uživatele

Reagovat na tento komentář [27] JirkaŠčobák® 11.11.19 12:04
Nový postřeh. V plastovém IKEA boxu je aztek doopravdy hodně. Ceratophyllum z něj jsem opakovaně promáchal v kýblu a ziskal hromadu aztek. Když v tomto kýblu něco lovím rukou, zůstane mi často víc blešivců (5-12) na ruce. Doslova se drží chlupů a nepouští. Asi si myslí, že jsem bobr. Rukou se to sundavá těžko a nemám jistotu, že najdu všechny. Pod tekoucí vodou je oplachovat nemohu. Umývám si proto ruku v akváriu s xenotokama.
Doplňení tématu, jak se azteky dokáží šířit na nové loklality. Já mám chlupy na ruce relativně řídké a přesto by je dokázaly využít.

Reagovat na tento komentář [26] JirkaŠčobák® 04.11.19 23:19
:)

Reagovat na tento komentář [25] DrSlamastika® 04.11.19 17:21
dokonca aj neonky modre ich zeru

Reagovat na tento komentář [24] JirkaŠčobák® 27.10.19 23:47   Re: DrSlamastika 27.10.19 20:30
P.S. Je zajímavé, že po nich neonky takto jdou, nemají 5 cm :). Nicméně jsou to potvory dravé, takže se nedivím.

Reagovat na tento komentář [23] JirkaŠčobák® 27.10.19 20:42
Dobré! A to je máš od března :)

Reagovat na tento komentář [22] DrSlamastika® 27.10.19 20:30
Dakujem Jirka aj ja ich mam od teba, v poslednej dobe ich aj odlovujem a prikrmujem s nimi neonky. Idu sa za nimi potrhat!

Reagovat na tento komentář [21] JirkaŠčobák® 24.10.19 16:17
Děkuju za zpětnou vazbu a za to, že si dáváš pozor!

Pro ostatní - Prašan jich před měsícem dostal 20.

Reagovat na tento komentář [20] Prašan® 24.10.19 15:50
Včera som pár načapal páriť sa.Chcel by som poznamenať k možnému dopadu zavlečením do našej prírody.Môžu konkurovať našim druhom a čo je nebezpečnejšie,ako kôrovce môžu prenášať rôzne ochorenia na ktoré naše domáce ryby či kôrovce nemusia byť imúnne.Od kedy si mi ich poslal,tak sú v 5 litrovej flaške s bublifukom a kúskom machu.Riasu už za tých pár dní požrali a teda ako si sám vypozoroval,pribudla dosť vysoká vrstva detritu.Momentálne ich už musím sem tam dokrmovať.Vodu z tejto flaše nepoužívam absolutne nikde,dolievam len odpar.

Reagovat na tento komentář [19] JirkaŠčobák® 23.10.19 22:30
Jsem rád, že se líbí!

Reagovat na tento komentář [18] Anthrax® 23.10.19 22:19
Super článek! Díky za něj. :-)

Reagovat na tento komentář [17] JirkaŠčobák® 23.10.19 22:16
Říkal jsem tuto teorii o skifiích Romanovi Slabochovi a on přišel s tím, že to možná má racio. Že nedávno jedna bioložka napsala podobnou teorii o mořských rybách. Jejich oční čočky nejsou identické a proto některé ryby vidí lépe na hladinu, jiné na dno, atd. Není důvod, aby to tak nemohlo být i u sladkovodních ryb.

Reagovat na tento komentář [16] mikig® 23.10.19 18:32
Se Skiffia francesae mám krevetky White Pearl, přidal jsem je do nádrže později, 10 ks z odchovu a množí se tam i když ne nějak moc. Dá se asi i souhlasit s tou slepotou na dno,často jsem pozoroval jak krevetky včetně mladých požírají zbytky krmení na dně a skifx na ně čumí ale nechávají je na pokoji. Ale taky tam může hrát roli to, že jsou spíše býložravé. Samozřejmě, že vliv bude mít v tomto případě i to jak jsou krmeny celkově, podíl zelené/živé. Moje se třeba ani na grindal nebo koretry moc nehrnou, spíš si jen tak zobnou na chuť.

Reagovat na tento komentář [15] JirkaŠčobák® 23.10.19 13:26
Formosky jsou z mých zkušeností na malé krevetky mnohem razantnější, než elegansky.
K dafniím zase moje zkušenost: Měl jsem je s aztekami asi rok, ale pak mi vyhynuly a aktuálně ze záhadného důvodu už asi 3x selhal pokus nasadit je zpět.
Nejlépe mi dafnie fungují, když je v čemkoli (i v misce obejmu asi dva litry) vyhodím na balkón. Trocha řas, trocha sajrajtu z akvária a pokud to nepromrzne až na dno nebo nevyschne, nějaké v tom vždy budou. Aktuálně asi půl roku žijí v plastovém IKEA boxu s trochou řas a i bez sajrajtu. Dokud měly co žrát, držely se dlouhé měsíce taky v necelé litrové sklenici rybicky.net/nadrze/25220-sklenice-i-na-severnim-okne - dokonce to jednu dobu byla moje jediná přežívající populace.

Reagovat na tento komentář [14] Rados3berny® 23.10.19 11:04
Mne formosky držia na uzde krevetky. Čerstvo vyliahnute vedia uloviť. Tak určite aj male azteky.
Ešte taky postreh ku tomu kalu. V tej istej nadrži mi prosperuju aj dafnie. Skušal som ich nasadit aj inde(kde kal, nie je), ale tam sa neudržali. Čiže mi z toho vychadza, ze je prospešny k životu nalevnikov a ten potrebuju dafnie.

Reagovat na tento komentář [13] JirkaŠčobák® 23.10.19 10:57
Ale je zajímavé, že s pěti výrazně většími Phallichthys amates pittieri azteky prosperovaly docela slušně. Možná amatesky nejsou zvyklé hledat tolik potravu v detritu jako elegansky.

Vůbec je to zajímavé. Phallichthys tico nežerou ani nejmenší krevetky, ale ne proto, že by je neviděly, nýbrž proto, že mají malou tlamičku. Skiffia francesae jsou v akváriu s prosperující populací Cherry Red podle mého názoru proto, protože mají "určitou slepotu" na dno. Berou potravu z vodního sloupce. Když vědí, že je potrava na dně, jdou po ní, ale i tak je to pokus-omyl a často vezmou do hybu štěrk, který vyplivnou. Když nevědí, nejdou po ní. Proto asi nejmenší krevetky přežívají. S Micropoecilia picta se zase aztekám pro změnu moc nedařilo a vidím jich velmi málo. Ale to mohlo být i tím, že je v té nádrži, jako v mé jediné, konstantní teplota. Možná obojí.

Chce to testovat každý druh ryb extra. A ještě každé akvárium bude trochu jiné :). Nicméně zřejmě platí, že kde se budou množit krevetky, budou se množit i blešivci.

Reagovat na tento komentář [12] JirkaŠčobák® 22.10.19 19:23
Ano. Ono se u elegansek uvádí, že dokáží malé krevetky docela zdecimovat, takže asi není divu, že podobný dopad mají i na azteky.

Reagovat na tento komentář [11] mikig® 22.10.19 18:54
V nádrži s eleganskama ještě nějaké mám, ale jen velké dospělce.Azteky byli první obyvatelé této elementky jako záložní populace a prosperovala, poté přibylo pár krevetek, potud pořád vše v pořádku. Nakonec jsem tam dal elegansky(2 dospělé samice a dva samečky), populace blešivců se smrskla jen na pár největších kusů(občas ještě nějakého zahlédnu),elegansky se vesele množí.
Dobrý článek Jirko.

Reagovat na tento komentář [10] JirkaŠčobák® 21.10.19 11:28
Teoreticky ano, ale jen praktické pozorování potvrdí, jestli azteky nebudou škodit potěru, který je ještě menší, než gupky. Takto malý potěr jsem nezkoušel.

Reagovat na tento komentář [9] xvalp06® 21.10.19 11:00
Díky za pěkný článek. Měl bych jeden dotaz.
Bylo by možné Hyalella azteca chovat společně s Neoheterandria elegans?

Reagovat na tento komentář [8] JirkaŠčobák® 21.10.19 09:45
:)
O našich blešivcích: sciencemag.cz/…/ Zajímavost, která se mi do článku nevešla.

Reagovat na tento komentář [7] lhajek® 21.10.19 09:20
Díky za poučný článek, blešivce jsem zatím znal jen z mořského akvária a o sladkovodních variantách jsem netušil, natož pak že žijí i u nás ve volné přírodě..

Reagovat na tento komentář [6] JirkaŠčobák® 19.10.19 22:17
Bál bych se, aby nevytlačili naše blešivce. Na Slovensku a v České republice žijí dokonce různé druhy. Některé jsou pozůstatky z ledových dob.
Nicméně zajímavý postřeh, že je larvy vážek likvidují.

Reagovat na tento komentář [5] 0® 19.10.19 22:03
Ve skleníkové nádrži se jim dařilo, ale žraly mi je tam stovky larev vážek, tak jejich populace byla oslabována a rozbujelé řasy neomezili, musel jsem to vytahoval ručně i s blešivci. Clarkii mi radil použít raky na ty larvy, ale ti mi mohou narušit chovné sítě. H.azteca zaplaví Evropu i Azii, jak migranti z Afriky. Co se víc stane nevím, no přinejmenším se obohatí jídelníček ryb, ptáků, obojživelníků, vodních rejsců, plazů a jiných bezobratlých, kde zatím blešivci nežijí. Planktonní korýši se pro ryby záměrně vysazovali, třeba vidlonožci, které je, taktéž možné chovat, youtu.be/… ,
youtu.be/… .

Reagovat na tento komentář [4] JirkaŠčobák® 19.10.19 21:21
Jsem rád!

Reagovat na tento komentář [3] Prašan® 19.10.19 21:06
Tých pár čo si mi poslal sa zatiaľ drží....

Reagovat na tento komentář [2] JirkaŠčobák® 18.10.19 22:30
Rádo se stalo! Děkuju za zpětnou vazbu!

Reagovat na tento komentář [1] Planorbella® 18.10.19 19:39
Velice poučný článek, dá se říci založený na empirii, což oceňuji. Díky za tento článek!

Další články tohoto autora
22.07.2018*****Až bude někdo začátečníkovi radit dát ryby hned, řekněte mu:256x
07.12.2017*****Ceratophyllum demersum: Variabilita a potřeby akvarijního "plevele"487x
18.05.2016*****Obhajoba jednoduchých akvárií1844x
07.02.2016*****Pár slov o kryptokorynách1286x



© RYBICKY.NET - http://rybicky.net/clanky/1814-blesivci-hyalella-azteca:-proc-tyto-drobne-korysky-chovat-a-na-co-si-dat-pozor