Vážení přátelé,
zúčastnil jsem se této konference jako chovatel korýšů. Konference probíhala na půdě ČZU (České zemědělská univerzita) v Praze Suchdole ve dnech 4. - 5. 2. 2016 za účasti předních odborníků.
Základní tematické okruhy
Ryby ve volných vodách (biodiverzita, rybářský management, rybožraví predátoři, kvalita vodního prostředí)
Ryby v akvakultuře (trendy, rybníkářství, intenzivní akvakultura, reprodukce a genetika, zpracování a kvalita masa, obchod)
Ryby v akvaristice (trendy, druhová diverzita, chov, nemoci, obchod)
Raci (biodiverzita, ochrana, záchranné chovy, nemoci)
Ostatní témata (etologie, socio-ekonomika, taxonomie a nomenklatura, evoluce, vztah ryb a ostatních vodních organizmů, invazní organizmy, monitoring)
První jednací den se probírala témata zaměřená na rybářství. V této části jednání byla i přednáška o kormoránech, kde mě jako sportovního rybáře nejvíce zaujala informace o jeho stravovacích nárocích. Tým, který se touto problematikou zabývá, zde prezentoval jejich výsledky ve struktuře pojídaných ryb a lovných vzdáleností od nočního hřadování.
Jak vyplývá z jejich výzkumu, tak kormorán (když má možnost výběru) dává přednost rybám typu bělice - válcový tvar těla bez ostrých trnů (např. okoun). Dalším pro mě zajímavým sdělením byla velikost jeho kořisti. Výzkum se prováděl pitvou trávicího traktu nebo sběrem vývržků, demonstrováváno to bylo na řadě fotografiií. Od malých ryb dokáže i sežrat rybu velikosti cca 50 cm (toto bylo dokumentováno fotografií čelistní kosti štiky obecné). Další zajímavou informací u kormorána bylo to, že z nočního hřadování létá za potravou až 25 km daleko.
Druhý jednací den se probírala témata mně velice blízká, a to akvaristika a hlavně astakologie. Z témat akvaristiky mě nejvíce zaujala přednáška o chování a množení ryb. Jak nám bylo prezentováno na příkladu tlamovců, tak řada neúspěchů v rozmnožování (sestavování páru) má základ v samém začátku množení.
A co je příčinou? Samotní chovatelé (množitelé), aby dosáhli velkého množství mláďat, odebírají jikry a tím nastartují další množení. Ale jak bylo právě na tlamovcích prokázáno, tak tito mladí jedinci velmi špatně navazují sociální vztah mezi sebou a zároveň, i když dojde k sestavení páru, tak nevědí, jak se o jikry postarat (ano i takto sestavený pár může v budoucnosti zdárně odchovávat mladé). Ale i další příčinu to má, a to tu, že potenciální chovatel po neúspěchu sestaveného chovného páru to vyhodnotí jako špatně rozmnožitelný druh a tím ho zavrhne.
A teď k mé oblíbené astakologii. Jak z programu v této sekci vyplývá, tak tam byla řada témat, která je dobré uvést do širšího podvědomí jak nás chovatelů, tak i široké veřejnosti. Takovým stěžejním tématem je biodiverzita raků u nás ve volné přírodě. Jak je (snad) známo, tak u nás žijí ve volné přírodě 2 druhy původních raků (rak kamenáč, rak říční) a jeden nepůvodní (rak bahenní) - ale z hlediska historického je brán jako původní. A tito raci jsou chránění zákonem. Dalšími raky v naší přírodě jsou raci nepůvodní - rak pruhovaný, rak signální a nově prokázaný rak mramorový. Tito nepůvodní raci se podílejí na úbytku našich původních raků. Důvody toho jsou: v jejich agresivitě, větší přizpůsobivosti, větší rozmnožitelnosti, jsou potravním konkurentem nejen raků, ale i ryb. Samostatnou kapitolou je pak račí mor.
Račí mor
Proč je tak neustále tato nákaza diskutovaná? Protože nepůvodní druhy jsou vůči moru do jisté míry imunní (dokáží ho tzv. zapouzdřit a tím znemožnit jím onemocnět). Dalším nemalým faktorem v jeho šíření je člověk.
Teď si jednotlivé body trochu rozebereme:
1) Záchrana raků
Tuto činnost by měli dělat jen odborníci, a nikoliv laici. Je těžké vysvětlit lidem u toku, kde umírají raci a mezi nimi je pár živých, aby je tam ponechali, a když už je vyloví, aby je nikam nepouštěli a předali odborníkům na raky.
2) Vysazování
Vím, jak je těžké vysvětlit lidem, aby si do jezírek žádné korýše nedávali. Ani z přírody, natož z akvaristických prodejen. Málo se ví, že i naše legislativa na tyto případy myslí (buď je to porušení zákona o ochraně raka - zákonem chráněný druh, nebo Zákon č. 114/1992 Sb. o ochraně přírody a krajiny v platném znění stanovuje v § 5, odst. 4, proti šíření nepůvodních druhů).
3) Rybáři
sportovní: veškeré náčiní (vezírky, podložky pod ryby atd.), veškeré oblečení (holinky atd.), co přišlo do kontaktu z vodou, by se mělo omýt pitnou vodou (třeba i použít nějaký desinfekční prostředek) a důkladně vysušit. Přenášení ulovených ryb na nové stanoviště je zcela nežádoucí - nevědí, jestli v místě ulovení není nepůvodní druh raka.
profesionálové: platí to, co pro sportovní rybáře. Ryby by se neměly přesouvat z těch rybníků, kde je nepůvodní druh raka.
potápěči: to samé jako u sportovních rybářů.
Co je račí mor?
Jeho původcem je plíseň Aphanomyces astaci. Teď v krátkosti objasním životní cyklus račího moru. Přenos se děje v infekčním stádiu zoospor. Zoospory se uvolňují z mrtvých nebo svlékajících raků. Tyto spory mohou aktivně plavat (proto se řadí mezi tzv. oomyceta) a vyhledávají nového hostitele. Zoospory mohou v klidovém stádiu přežívat až 16 dní. Přenos se děje jak raky, tak vodou, rybami, co pozřely napadené raky, nářadím a oblečením rybářů a potápěčů. Ale v úvahu přichází i přenos vodními ptáky a zvířaty, kteří vstoupí do kontaminované vody - toto ještě není potvrzené.
Abyste si udělali představu o limitech této nákazy: Mycelium a spory nepřežijí vysušení po dobu 48 hodin, pokles vody na -20°C po dobu 2 hodin a inkubaci při teplotě 30°C po dobu 30 hodin.
Dalším nebezpečím od nepůvodních raků je, že někteří docela dobře hrabou nory, čímž mohou narušit hráze vodních nádrží. Závěrem k tomuto tématu bych chtěl tlumočit velikou prosbu všech, kteří tam přednášeli o racích. Všichni, kdo přijdou do kontaktu s raky, kteří vykazují neobvyklé chování (denní aktivita), by neprodleně měli informovat orgány životního prostředí. To se týká hlavně situace, když jsou ve vodě mrtví raci, ale ostatní obyvatelé žijí. Zde je velká pravděpodobnost, že se jedná o račí mor.
Hlavně se nepokoušet raky zachraňovat. Nejen informovat životní prostředí, ale nejlépe i odborná pracoviště, co se zabývají račím morem. Když již chci pomoci, tak zajistit odběr mrtvých raků a co nejrychleji jejich zmrazení, a to nikoliv ve vodě, ale jen tak v igelitovém sáčku na mrazáku, a předání těmto institucím k jejich prozkoumání a určení důvodu úhynu. Nejlépe, aby to udělal pracovník úřadu ŽP, protože i uhynulí raci jsou chráněni.
A co my - chovatelé, prodejci a dovozci korýšů?
My všichni se vědomky i nevědomky podílíme na možném šíření této nákazy. Jak to? Uvedu příklad:
Dovozce přiveze raky rodu Procambarus a umístí je v nějaké nádrži. Když je prodá, co udělá z vodou z nádrží? Vypustí do kanalizace - velmi špatně. Zde je ještě jedno nebezpečí, a to, že po racích rodu Procambarus umístí raky rodu Cherax (jsou na mor vnímaví) a konečný zákazník se pak diví, že mu rak rodu Cherax uhyne.
U prodejce je to stejné, zde je to riziko o něco větší, že prodá korýše někomu, kdo ho dá do jezírka. U chovatele opět jako u předchozích bodů. Proč je tam zmiňovaná ta voda? Protože je nositelkou této nákazy. A myslet si, že si s tím v čističce vody poradí, je velký omyl, neporadí. V zájmu všech, co se podílejí na tomto chovu, by mělo být takové opatření, aby se minimalizovalo možné rozšíření do volné přírody.
Aby ostatní chovatelé krabů a krevet neříkali, že se jich to netýká - to je přeci záležitost rakařů, tak je musím vyvést z jejich velkého omylu, všichni korýši jsou bráni jako nosiči račího moru, a tak by se k tomu mělo přistupovat. Rada na závěr: do vody v nádržích stačí přidat desinfekční prostředek (kdo má malou nádrž, tak může vodu převařit). Nebo chcete, aby za nějaký čas byl chov korýšů zakázán? Já ne!!!
Závěrem
Mnoho témat jsem zde nezmínil, protože rozsah témat na této konferenci byl opravdu velký. Jen tak pro Vaší představu, co se tam dále probíralo: ochrana ryb před predátory, detekce látek ve vodě, záchrana jeseterů, preparace korýšů, atd.
Na úplný závěr bych chtěl i touto cestou poděkovat všem, kteří se podíleli na přípravě, organizaci a hlavně všem přednášejícím za úžasné přednášky.
Za správnost informací zodpovídá autor článku, dotazy směřujte na autora. Hodnocení článku hvězdičkami provádí redakce. K článku se vyjádřete pomocí palců (líbilo se / nelíbilo se).
Líbilo se: 13x • Nelíbilo se: 0x • Zveřejněno: 07.02.2016 • Upraveno: 07.02.2016 • Přečteno: 231x
Schválili: NASREDDIN 07.02.16 • vaaclav 07.02.16 • romant 07.02.16 • Turbínka 07.02.16
Žádné související články |
17.01.2015 | Ryba je kámoš, ne žrádlo | 665x | |
12.05.2011 | Ako si urobyť svoje vlastné akvárium. | 217x | |
16.02.2011 | Teoreticky... | 1536x | |
09.12.2019 | Vánoční inspirace: Dárky pro milovníky akvaristiky | 140x | |
12.10.2009 | Léčba Žábrohlístů u Terčovců pomocí Chloraminu-T | 381x | |
02.11.2017 | Návod ako odstrániť škrabanec zo skla akvária | 503x | |
20.01.2011 | Můj příběh s terčovci | 1564x | |
22.10.2011 | Když si ostatní dělají legraci... | 526x | |
17.11.2010 | Neodsuzujte začátečníky, prosím | 2014x | |
11.09.2024 | Historie české a slovenské akvaristiky | 91x |
Funkce je dostupná pouze pro přihlášené uživatele
22.03.2015 | Proč se nedaří odchovat raky? | 320x | |
20.02.2015 | Děláme pro své chované miláčky vše správně? | 415x | |
10.11.2013 | Jak se shání korýši | 581x | |
20.05.2012 | Strasti při chovu korýšů | 349x | |
04.03.2012 | Chov raků a jak dál v r. 2012 | 793x |