Jak jsem bojoval z ruduchou

Po založení nového akvária, jelikož staré rámové dosloužilo, asi po čtyřech týdnech mě začala trápit ruducha. Začala celkem nenápadně. Na malých rostlinkách. Pak začala porůstat i ty větší. Nakonec se nastěhovala na dekoraci, kameny, kořen a zarostla tak strašně pozadí, že nešlo vůbec poznat, jaké bylo. Prostě černo, kam jsem se podíval. Vězte, že se mi chtělo brečet. Nikdy jsem se s tím nesetkal. Začal jsem číst literaturu. Rady akvaristů a začal zkoušet, vše co jsem se dočetl. Začal jsem nejprve chemií. Ta se ale neosvědčila. Následovala častá údržba 1× týdně odsátí a dolití nové vody. Posháněl jsem několik druhů plovoucích rostlin a rostlin, které rychle rostou. Koupil 4 parmičky jednopruhé. Ty ozobávaly rostlinky. Ale kamenů a pozadí si nevšímaly. Anubiasy jsem vykoupal v naředěném Savu. Ruducha po koupeli zbělala, ale na listech zůstala. Čekal jsem, co bude. Po týdnu se ztratila. Dál jsem nakoupil šneky neritiny 4 kousky. Na 240 litrů. Ti odvedli největší kus práce. Kudy projeli, tam to zůstávalo jako po kombajnu. Postarali se o kameny, pařez a částečně o pozadí. No a já jim pomáhal pinzetou. Bočními hranami, ne špičkou, jsem ruduchu při každém čištění oškubával. A výsledek? Akvárko je jako nové. Jediná vada na kráse je ta, že šnečci chtějí rozšiřovat svoje řady a zůstávají po nich světlá vajíčka. To mě ale až tak moc nevadí, časem se ztratí. Dočetl jsem se, že tito šneci nic jiného než řasu nejedí. Proto jsem pořídil akvárko. Dal jsem ho na okno, na východní stranu, takže dost 26.11.2009 rychle zarůstá zelenou řasou. Takže moji šnečci jen tak brzy nezahynou.