Jak se shání korýši

Kdo někdy zatoužil po nějakém korýši (rakovi, krabovi a krevetě), tak se setkal s  problémem, jak vytouženého korýše získat. Některé druhy korýšů jsou tak běžné, že je sehnat nečiní skoro žádný problém, ale jsou i druhy, které  se shánějí dosti špatně nebo nejsou k sehnání vůbec. A to nehledě na to, když chcete ještě sehnat  např. určité pohlaví nebo velikost.

Ano, je několik možností, jak si ho opatřit, ale ne vždy ho člověk získá.

Dovolte mi zde nějaké možnosti nastínit:

1) Obrátit se na odbornou  prodejnu

2) Obrátit se na importní firmu

3) Podat si inzerát

4) Obrátit se na nějakého chovatele

5) Nebo se obrátit na nějaké internetové diskusní stránky (facebook,lidé,).

6) Nebo na nějaké příbuzné stránky ( odborností  např.rybářské).

V prvních 4 bodech je šance korýše sehnat asi tak 50 na 50, u dalších se šance  snižuje.

A to nehledě na to, že řada dříve běžné dostupných korýšů se z chovů vytratila a dnes je jejich získání velice problematické.

Takovým  dobrým příkladem  je např.rak červený (Procambarus  clarkii), mám na mysli toho původního raka a ne ty chovatelské formy). Nebo raky rodu Cambarellus, dnes jsou velice obtížně k sehnání mimo CPO.

A to už ani nemluvě o krabech nebo o těch  druzích, které  byly k nám zavlečeny (nebo vědomky nebo nevědomky vypuštěny do přírody). Tyto druhy je velice těžké získat .

Pro  ilustraci tohoto problému je např.krab čínský, jedná se o druh kraba, který se vyskytuje u nás (Labe, Vltava), byl k nám zavlečen lodní dopravou (ale i migrací). Nejedná se o chráněný druh. Kdo by ho chtěl, tak  má velice malou šanci jej získat . A to asi z  těchto důvodů:

1)             Lidé si myslí, že je chráněný

2)             Bojí se ho odchytit

3)             Nebo neochota někomu pomoci

4)             Přitom v Německu je loven pro čínské restaurace, ale u nás Vám ho nikdo nepomůže zajistit  (podle mě se zde projevuje i česká povaha, proč bych někomu dopomohl k něčemu nebo i závist, že by někdo měl něco jiného něž já) .

5)             Jedině si ho odchytit sám (a zde je to o veliké náhodě ho najít zrovna, když je zájemce na místě výskytu).

6)             Možná si někdo řekne, proč  dovozci nedovezou i korýše ? Podle mých informací je to tak, že řada korýšů se musí balit po jednom (z důvodu  možného poškození jeden od druhého), a tím se samozřejmě zvyšují náklady na přepravu. Dalším důvodem je, že se také dávají ve velkoobchodech samostatně (a tím zabírají nádrže ). A podle mě tím hlavním důvodem je, že je velice málo lidí, kteří by byli schopni u obchodníka určit druhy (nebo alespoň rody korýšů) a zajistit správnou péči o ně, tak se radši nebudou blamovat a dovozy nedělají. Časté je také, že je o korýše malý zájem, tak je zde opět, že dlouho zabírají nádrže .

7)             A ani v zemích, odkud se exportují, se s korýši moc dobře nezachází (je to dáno 2 důvody -1. jsou  tam v tak  velkém množství,  za 2. jsou součástí místního jídelníčku), tak se  stane, že byli špatně připraveni na cestu (byli krmeni do poslední  chvíle  - cestou se zhorší všechny parametry vody a dochází k otravě), další je, že se export uskuteční v době, kdy panují vysoké ( nízké) teploty (dojde ke ztrátě kyslíku nebo k prochladnutí).

8)             Možná si někdo řekne, tak proč si neudělat soukromý  dovoz (pár kusů). Zde ale je ta věc, že je potřeba  dodržet  určité náležitosti (legislativa jak u nás, tak v zemích původu), dále nikdo Vám nepošle pár kusů (cena by mnohokrát  přesáhla cenu korýše), nehledě na to, že se vždy musí počítat s nějakým procentem ztráty (když by někdo dovezl 2-3 páry), tak by se mohlo velice dobře stát, že při cestě nebo krátce po ní o ně přijdete).

9)             Možná se zdá, že tento můj článek má obhajovat obchodníky (dovozce, rybáře), ale opak je pravda .

10)           Sám mám veliké  problémy sehnat nějaké korýše pro můj osobní chov, a to už nemluvě o tom,  že jsem  mnohokrát  dotazován i od řady institucí, kteté nějaké korýše potřebují pro výuku, výzkum. Mnohdy by jim stačily úhyny (svleky). A zde se mohu právě domnívat, že se tu projevuje naše typická česká povaha (některých lidí), proč někomu pomáhat.

11)           Na druhou stranu slyším, že je  málo informací o korýších v češtině, ano mohlo by se něco přeložit. Na druhou  stranu tato oblast je tak dynamická ve výzkumu, že co platilo včera, dnes již nemusí platit, a to vůbec  nehledě na to, že u  nás máme řadu vynikajících odborníků na problematiku korýšů (ve světě uznávaných) a teď  i jedinečné  pracoviště  v Evropě (Vodňany). Když chceme nějaké informace, tak musí někdo udělat  pokus (výzkum) a řádně ho popsat,  aby to mělo nějaký význam. A my, co máme v chovech korýše, bychom měli mít sami veliký zájem na tom jim co možná nejvíce vyjít vstříc a pak můžeme po nich chtít jejich výsledky a poznatky, které můžou našim chovancům být ku prospěchu. A ne jenom čekat, až někde v zahraničí něco objeví, popíší a někdo přeloží, to již nemusí být aktuální (nehledě na to, že řada věcí se jen opisuje – tak takové informace ztrácejí na pravdivosti).