Jak snížit dusičnany (NO3)

Těch procesů se tam děje asi víc než by se na první pohled zdálo. Rozebrat to důkladněji by žádalo dát tomu víc než mám zrovna teď chuť, a popravdě, víc než nač stačí moje vědomosti.
Navrhnu jen jeden možný mechanismus:
Při ohřátí vody o 20°C se rozpustnost běžných plynů (jmenovitě CO2) ve vodě sníží o polovinu. Stejně tak není vůbec přehnaný předpoklad, že nad hladinou vody ve studni je několikanásobně vyšší obsah CO2 než běžně ve vzduchu. Dejme tomu dvakrát.
Je tedy možné, že v té vodě je čtyřikrát víc CO2 než odpovídá rovnovážnému stavu při 25°C. Ten se uvolňuje ve formě mikrobublinek a vyprchává.
S tím se ale současně pohybuje pH. K dalšímu pohybu pH může dojít při smíchání studniční vody s akvarijní vodou. S pohybem pH se mění ekvilibrium NH4+ vs. NH3. Může se nárazově uvolnit větší množství amoniaku.
Nechci spekulovat dál. Třeba nám to někdo vyloží odborněji.
Jen dodám že problémy s uvolňováním plynů z vodovodní vody nejsou neznámé, a semtam se i tady o nich někdo zmiňuje. Na rozdíl od té studny ale u vodovodní vody můžeme prakticky vyloučit přítomnost toxických plynů (amoniak, sulfan, možná oxidy dusíku, methan, kdo ví).

ale voda v studni nestoji. Moze sa to zdat ale podzemna voda je neustale v pohybe. Niekedy sa jedna doslova o podzemne "rieky" na nepriepustnom podlozi. Tym nechcem spochybnovat pritomnost zivin. Zalezi odkial tecie Ale s tou teplotou to nebude take horuce si myslim. Ved vodovodna voda ma v tychto dnoch cca 5-7°C len jej ohrevom si to tak neuvedomujeme. Vodovodne pramene su tiez len zarezy vo svahu alebo mniesto kde voda vyviera ked narazi na nepriepustnu vrstvu. A cestou na seba naviaze kade co. U nas vacsinou vapnik a horcik vzhladom na podlozie. Tam tiez nie je daky velky priestor na prekyslicenie.
Tym len chcem povedat, ze ak by s tym ohrevom z 5 na 25°C bol problem pri studni tak by bol pri kazdom aj pri verejnom vodovode. Neprikladal by som tomu dolezitost. Ale budem len rad ak to podlozis aspon hrubymi cislami.

Romant zmínil dusitany a zemědělce... já jsem myslel spíš na sulfan (H2S) a amoniak (NH3). Tohle všechno (včetně CO2) v přírodě vzniká stejně jako v akváriu - rozkladem organické hmoty, zejména anaerobním. Studna na "vhodném" místě je pak pěkná jímka. (A protože tam má tolik dusičnanů, asi to "vhodné" místo je.) Pěkně to tam stojí, několik metrů hluboko, ani vánek s tím nehne... takže sulfan a oxid uhličitý, které jsou těžší než vzduch, se nad hladinou hromadí. Amoniak je velmi dobře rozpustný ve vodě.
I když by mě odborník asi zčásti v mých úvahách opravil, "kde by se tam vzal?" vůbec není otázka k řešení, to je běžná situace.
Ale i pokud by studna byla čistá jako "studánka", je v ní voda jistě studená. A když se potom ohřívá, všechny rozpuštěné plyny se z ní uvolňují. A tehdy i jinak vítaný kyslík může rybám ubližovat. Jak přesně, to nevím, ale představuji si to trochu jako "kesonovou nemoc" potápěčů.

co2 v studničnej vode? Odkial by sa tam vzalo? A ohrev z 5 na 25°C asi taky velky nie je aby sa prejavil efekt mineralky. Jasne ze to myslis obrazne ale aj tak tu by som problem nevidel. neviem no.

A máš ánung o tom jaký jsou hodnoty dusitanů v té studni? Ono to jde většinou ruku v ruce, jak jsou "za tím" zemědělci, že jsou ty hodnoty vyšší a hlavně to během roku kolísá a to někdy velmi výrazně.

prog napsal: čerstvá voda ze studny, i když je samozřejmě bez chloru, nedělala rybám očividně dobře, nikde jsem se nedočetl možnou příčinu.
Chladná studniční voda obsahovala pravděpodobně vysoké množství rozpuštěných plynů (se zvýšeným podílem CO2, ale možná i dalších, horších), které se při ohřívání té vody v normálních atmosférických podmínkách uvolňovaly. To může rybám dost uškodit. V zásadě stejná situace jako když otevřeš láhev minerálky.
Tvoji situaci bych neřešil iontoměniči, ale raději reverzní osmózou. I kdybych si k tomu měl pořídit zařízení, které mi tu vodu bude cpát do RO pod správným tlakem.

Samozřejmě si to můžeš koupit surpanblog.cz/… Nebo si sehnat vlastní pryskyřici. Regeneruje se solí a vlastně vyměňuje chloridy za dusičnany musel by jsi ale přes ní filtrovat ale to chce vyzkoušet zas se asi všeho dusíku zbavit nechceš. Je tu i trochu složitější možnost. rybicky.net/clanky/1517-sirny-denitrifikacni-filtr-%E2%80%93-sulphur-denitrator-%E2%80%93-jak-jej-v-cechach-vyrobit

Ionexy se vetsinou pouzivaji v prutocnych kolonach takze pokud je tam jen nasypes jejich ucinnost silne klesne. Funguji na principu vymeny iontu navazanych na funkcni skupine.
Casem se ionex nasyti dusicnanama a bude se muset zregenerovat, tj. vytesnit navazane dusicnany. Toto se dela regeneracnim cinidlem.
Toliko chemicky koutek k principu fungovani ionexu.

Zdravím, řeším dlouhodobě problém s dusičnany ve zdrojové vodě (ze studny), obsah NO3 kolísá hodně nad normou 50mg/l, bývá 70-80mg/l, naměřil jsem i 100mg. Zemedělci v minulosti hnojili jako diví. Akva mám zarostlé víc než bych chtěl, vodu ke krevetkám nosím od pramene s téměř nulovými hodnotami NO3, ale už mě to přestává bavit, zvlášť při těchto teplotách. Hlavní akva má přes 300l, tam musím použít naši vodu. Proto bych se chtěl zeptat na zkušenosti s ionexy, které by měly dusičnany odbourat/přeměnit. Má představa je taková, protože nechávám vždy vodu den dva odrazit v plastové bečce, že bych přihodil pytlík s ionexem a nechal ho působit. Ještě přidružený dotaz: čerstvá voda ze studny, ikdyž je samozřejmě bez chloru, nedělala rybám očividně dobře, nikde jsem se nedočetl možnou příčinu.

O dusík bych se nebál. Když se tyhle pokojovky nehnojí dusíkem, rostou pomaleji, ev. tvoří menší listy.
Ale skladba živin by u cichlidářů problém být mohla. Z krmení by údajně mělo být dost málo fosforečněnů, a možná by byl v nedostatku i draslík. Tzn. vyzkoušet, a podle výsledků eventuálně potřebné živiny dodat.
V každém případě limitujícím faktorem bude světlo. Proto bych o jiných než uvedených arónovitých a marantovitých neuvažoval. Například zmíněná Hoya by to možná přežila, ale stagnovala by a žádné živiny by z vody neodčerpala.
Taky je asi potřeba uvážit, že když se rostlině z nějakého důvodu nebude dařit, mohou jí listy a hlavně kořeny odumírat, a v tom případě máme docela opačný efekt - znečištění.
Taková voďanka, ona přežije všechno, ale když nemá optimální podmínky, všechnu energii věnuje do růstového vrcholu a spodní listy nechá klidně odehnít.

Okrem množstva svetla a pestovateľnosti na vode nezabudnite uvažovať aj o množstva živín, ktoré potrebujú. Potos vydrží aj s nižšími, ale nie každá rastlina je taká. Jedinú informáciu som našiel o tomto. Ten človek tvrdil, že potos rastie v pohode ak NO3 >40 mg/l. Pri 20 mg/l nerastie moc, ale ani necípne. O ostatných neviem nič...

Mi voskovka nekvetla, ale rostla. Navíc už ji nemám.
Ale viděl jsem ji kvést cca 3 metry od okna, kde nebylo moc světla.
Podle googlu hydroponie je možná.

Na to se zeptej Horáce. Ten je na takové dotazy nejpovolanější.

Myslím že Hoyi by se taková hydroponie nelíbila. A Tobě kvete ve špatném světle???
Mám jiný námět: Některé marantovité rostliny. Voda ke kořenům jim nevadí, pokud bude okysličená, rostou ve spodním patře pralesů, takže mají nízké nároky na světlo. V domácích podmínkách je problém s nízkou vzdušnou vlhkostí. Ale vedle akvária by to právě mohlo být lepší. Některé rostliny Calathea jsou překrásné!

Trošku jsme si nerozuměli. Mně šlo o účinky čistého šťavelanu.
Jinak ano, ty alkaloidy Dieffenbachie budou velmi pravděpodobně jedovaté i pro ryby. Ostatní arónovité tvoří nějaké alkaloidy taky, ale je jich asi málo, do vody jich normálně uvolňují ještě míň, a tak asi proto s nimi nemíváme problémy.

Tak mám slíbený šplhavec (u nás blázen).
Ale napadla mě ještě jedna rostlina: Voskovka (hoja). Ta i pěkně kvete a taky dobře roste ve stínu. Nezkoušel ji někdo?

Pokud tu kytku nepoškodíš, nemáš se čeho obávat. Jiná věc je, pokud by si někdo ty kytky nasadil do akvárka s ryjícími rybami, které by ty kytky rozebraly "do šroubku". Toho bych se asi bál, ale i to se dá vyřešit třeba klecí z plastového pletiva. Jo a pokud jsem si to četl, tak to poškození není jenom mechanického rázu, ale je hlavně chemické.
botanika.wendys.cz/…
Ještě jedna věc: složení - - je jedovatá, obsahuje ostré krystaly šťavelanu vápenatého, saponiny, glykosidy i alkaloidy.

No mě by ten mechanismus jedovatosti šťavelanu vápenatého docela zajímal. Co dělá v ledvinách, je jasné a dobře známé. Při požití vyvolává hrozné reakce na všech sliznicích a citlivých tkáních. Rád bych věděl, zdali je to "jenom" mikromechanické poškození těmi mikrokrystalky, anebo zdali taky systemicky funguje jako jed, tedy škodlivě vstupuje do nějakých metabolických procesů. O tom druhém mám pochyby, nikde jsem nic nenašel.
U ryb to bude asi jiné, už proto že žijí pod vodou. Ale měl bych obavy o jejich žábry.

Aj ja som si nasadil do akvária potos (* aureum). O dlhodobých výsledkoch dám vedieť. Čo sa týka jedovatosti, tak našiel som informáciu, že podľa ASPCA je jedovaté pre kočky a psi. Potos vidím v akváriach najväčších profíkov, takže si nemyslím, že by mal nejaký negatívne účinky pre ryby.

To není jenom o píchání do kůže. Je jedovatá hlavně při požití a ročně způsobí v domácnostech spoustu úmrtí třeba kanárků, kteří si zobli. U některých druhů je intenzita jedu taková, že se používají do šípových jedů.

Dieffenbachia obsahuje šťavelany což jsou vlastně ostré jehlice které se ti zapíchají do kůže, nejhorší je to třeba mezi prsty.

Asi máš pravdu. Přece se kvůli názvu nepoperem. Ono to jde skrzevá interfernet dost těžko.

on asi říká "blázen" každý něčemu jinému, já znám toto označení zase pro břečťan Hedera helix

Omyl. Blázen se říká Tradescantii, český název voděnka nebo podénka.

Všechny arónovité rostliny jsou více či méně jedovaté. Vede Dieffenbachia, její jedovatost je skutečně nebezpečná, i na pouhý dotek či jiný kontakt. U ostatních bych se v téhle souvislosti nebál. Nikdy jsem neslyšel, že by byl problém s jedovatostí Cryptocoryne, Anubias, Syngonium aj. při akvarijním pěstování. A my mluvíme jenom o sázení do filtru.

Jo, já to taky znám česky pod názvem Potos. A prý se tomu také říká "blázen"...

Papouškové jsou dosti choulostivý chovanci.Vím to od táty,má jich dost.Ale plno druhů zvířat je imunních proti rostliným jedům.Zajímavý je,že každý má svoji specializaci na to svoje

Ahoj, v rostlinách se moc nevyznám, ale jestli to je to, čemu se běžně říká potos, tak v teraristice je hojně používán. A vím, že například chameleóni ho běžně okusují, žerou a jedovatý pro ně není. Stejně tak agamy, atd. Tím neříkám, že nejsou jedovaté pro papoušky, ale pro ně jedovaté kde co.

Koukám,že sem rozpoutal dobrou debatu ohledně rostlin zbavujících akvárium dusíkatých látek .Všechny tyto tropické rostliny,které tu byly jmenované,jsou svým způsobem jedovaté.Ať je to kořen,list,hlíza...ale v aq plní tu funkci o které je tady řeč.Kdysi jsem měl vedle akvária Monsteru.Ta měla listy.To už je dávno.Volil bych kytky se vzdušnými kořeny,Spatyphylum je vhodné pro hydroponii a v keramzitu roste velice dobře a pravidelně kvete.

Také jsem četl, že je jedovatý. Ale pak jsem si přečetl, že se ve filtrech používá naprosto běžně.
Zřejmě, ale to se jen domnívám, bude jedovatý jen při pozření.
Nemám ho ani tak moc ve filtru, ale v akvu, připevněný těsně nad hladinou. Některé listy jsou pod vodou, některé nad, kořeny pod. To na fotce je jen jeden šlahoun, který roste z akva ven...
Mám to takto skoro dva roky a žádný problém. V tom akvu jsou i dva velcí krunýřovci. Kousance v listech nejsou, asi vědí, že tohle se nepapá...

Už jsem to tu dával, ale snad nebude vadit, když to dám znovu. Tady v tom akvárku roste i pod vodou, dlouhodobě.
cichlidae.pl/…

Scindapsus je jedovatý. Aspoň mezi chovateli papoušků se to tvrdí. Docela bych se bál dávat jedovatou rostlinu do filtru k akváriu. Fakt s tím nikdy nebyl žádný problém?

Přesně ten.

Ale je určitě jedna kytka, která to dá určitě dokonce jen při umělém osvětlení - Scindapsus. Vyzkoušené.

Tenhle?

Zatím mě nic nerostlo tak rychle jako pupečník. Tohle narostlo za tři neděle a to jsem to nevyndal všechno.

NHKG napsal: Původně jsem si chtěl hrát se šáchorem.
Šáchor by byl výborný, bere hodně živin, dá se bez problémů stříhat, jenže - chce mnohem víc světla než ostatní jmenované.

Pravdu díš s tím Epi-všechnem. Že se dá snadno namnožit a zase zredukovat. Mně by se nejspíš pozdávalo to Spatiphyllum, ale to se množí mnohem nesnadněji a hned jsem si uvědomil, že jedna rostlina stojí bratru 250 Kč, bylo by jich potřeba podle délky akvária jistě víc, to by ten filtr byl dost drahý. Ale byl by to "držák", tomu věřím.
Nejvíc asi sežere pěkná Monstera. Navíc zavést její vzdušné kořeny přímo do akvária by mohlo vypadat parádně.

Spatiphyllum wallisii je bahenní kytka a jako taková potřebuje hodně vláhy a živin. Když bude doslova stát ve vodě, o to lépe. Světla skutečně moc nepotřebuje, na slunci spíše trpí.

No nejsem moc dobrý zahradník (na mých akva to je asi vidět). Spatiphyllum určitě nechci. Měl jsem v květináči a nepřežilo moji péči. A to je prý jedna z nejméně náročných rostlin.
Vím jak vypadá Epipremnum, plazení se nevadí, tak mu dám šanci. Akorát si ho musím u nějaké tety kousek ustřihnout...
EDIT: Původně jsem si chtěl hrát se šáchorem, nasazeným v truhíku zavěšeném na vnitřní straně akvária. Ale než sem ho sehnal, tak jsem na tu stranu akvária nasadil bahnatku.

Epipremnum aureum má výhodu, že rychle koření. A ten slabý stonek není nevýhoda. Dá se pořídit dlouhá rostlina, kterou naporcuji na třiceticentimetrové kousky a v klasické zavařovačce zakořením. Pak do filtru umístím celý svazek menších rostlin. A pokud přerostou rozměry únosné pro danou místnost, dají se řezem upravovat. U Monstery bych použil jen vzdušné kořeny (vlastní zkušenost). Dokáží se ve vodě rychle větvit a v akvárku to může vypadat zajímavě.
P.S. Ještě dodatek - Pothos aureus, Scindapsus aureus, Epipremnum aureum, Raphidophora aurea, tohle všechno je jeden druh, akorát botanici trochu exhibovali.

O arónovitých pokojových rostlinách si troufám diskutovat a soudím, že jediným problémem by mělo být to světlo. Nemusí to ale být Epipremnum. Jeho nevýhoda je v tom, že má slabý stonek a bude se plazit bůhvíkam. Vzpřímeněji roste Aglaonema, Monstera, leckterý Philodendron, vyloženě medit s nohama ve vodě by si mohlo Spatiphyllum - to krásně kvete i ve špatných světelných podmínkách. Nedával bych Anthuria, to jsou většinou epifyty a trvalé mokro u kořenů by asi neschvalovaly. No a Dieffenbachia, ovšem, ale s tou bych si nezahrával.

Edit: Jenže nám jde nejen o to, aby ta kytka vydržela, ale aby i intenzivně rostla. Jinak těch živin zas tak moc nesebere. Musí mít světlo, klidně umělé.

Myslíte, že to Scindapsus/Epipremnum poroste i v koutě místnosti s kořeny v externím filtru? Nevadí tomu šero a mírně proudící voda? Pokud je to fakt, takt to musím vyzkoušet. Už 10 let uvažuju co dát do filtru, ale zatím jsem tam nic nedal, protože jsem si myslel, že bych musel udělat nějakou nádobu s minimálním proudem a speciální osvětlení...

když je tam přepad, tak když to selže (klasicky ucpání přívodu) sousedy nevytopíš, akorát musí bejt v nádrži dost místa aby se tam vešel objem filtru. Je to klasická a lety prověřená konstrukce.

No, to si mlhavě dokážu představit. A vím že bych si na to netroufal, a bál bych se že to selže a vytopím sousedy... které nemám.

že by přepad a výtlačné čerpadlo?

Externí samo-domo filtr je podle mě určen pod akvárium, ale možno mít kde je libo.

romant napsal: kytka do ... filtru pod akváriem.
Jak pod akváriem?
Jak jsem psal prve, na různá technická řešení jsem dost natvrdlý. Když jsem si to v hlavě sumíroval, dovedu si představit že to stojí kus od akvária v samostatné nádobě, ale hladina živného roztoku musí být +- stejná s hladinou akvária. Spojené nádoby.
Šlo by to i jinak? Jak, chlapi?
(Scindapsus je již neplatné rodové jméno, dnes je to Epipremnum.)

Můžu potvrdit. Odolná kytka s minimálními nároky na světlo. Jak je blboodolná, demonstruji na následujícím případě. Dal jsem révek do skleněné vázičky a tu umístil v kuchyni, kde je okno na severní stranu na poličku s kořením, která částečně zasahuje nad plynový sporák. Na rozdíl od jiných révků, ten nad sporákem začal neskutečně růst a oproti rostlinám na okně měl dvakrát tak velké listy. Je fakt, že spotřeba vody s hnojivem byla šíleně velká, ale tak nádhernou kytku jsem na okně nikdy nevypěstoval.

Ideální kytka do samo-domo filtru pod akváriem.

No když máš zahrádečku jako dlaň, připadáš si jako furt na hajzlu ... když máš ranč jako Ewing... ani ti to nepřijde... ... ale fakt je že taková kořenová čistička sníží dusičnany nejen v akváriu. Kdo však nemá šanci mít dost světla, které zmiňuje Vašek, moc to nefunguje. Ale je určitě jedna kytka, která to dá určitě dokonce jen při umělém osvětlení - Scindapsus. Vyzkoušené.