Low-tech akvaristika

translate.googleusercontent.com/…

Zajimave, precetl jsem jednim dechem, neco takoveho jsem hledal, je jasne ze tohle tema je trochu proti proudu soucasne hitech akvaristiky, take zijeme v dobe konzumni spolecnosti, tedy i v avaristice je nutne konzumovat a ne ze si clovek poridi akva a to pak prosperuje a neni treba uz nic dalsiho dokupovat ... proto vam bez ostychu prodaji do akva bahenni rosliny nebo akvarini SET s naprosto nevyhovujicim osvetlenim, plno rybek co se k sobe vubec nehodi (ale jsou pekne barevne) a k tomu plno techniky vcetne vzduchovaciho motorku a keramickeho hradu ... ono to neni zase tak hloupe, protoze po nekolika mesici vam tretina rostlin vyhyne nebo vubec neroste, protoze to proste neni akvarijni rostlina, z co z rostlinstva zustane neprosperuje, protoze proste SETove osvetleni nedava tolik svetla kolik by melo rapidni pokles rostlin taky nic dobre neprinese, nutno podoktnout, ze i nadseni z noveho akva opadne a clovek se o nej nestara tak jak mu bylo receno v prodejne (co 14 dni menit vodu, odkalovat, atd.) az jednoho dne uz se na to nejde divat a vyda se akvarista znovu do prodejny nejlepe v nejakem hyper super marketu, protoze male obchudky dneska nesjou in a kolobeh se opakuje. Rostliny nerostou? Tak dame CO2? Nebo hnojivo? Rybky zdechly? No to se stava, nikdo nezijeme vecne. Vyberte si nove, mozna lepsi filtr by byl treba.

Čéče už jsem o tom i uvažoval ...

Ale i v takovém případě dlužno setrvati při označení akvaria přeplněného, poněvadž taková nádrž stane se ubohým ploutevníkům mučírnou. Nám nejde nikdy o to abychom měli nádrž hemžící se živočišstvem vzájemně se tísnícím a pronásledujícím, nýbrž záleží nám na tom, abychom měli v nádrži věrný úryvek vodní přírody volně se vyvíjející dle vznešených zákonů Všehomíra.

Náš obor jest právě jediný, kde zajaté zvířeně možno poskytnouti příznivějších životních podmínek, nežli příroda sama je dává: kde zvíře nepociťuje pouta zajetí. Tím také posunuje se náš obor do popředí, ano možno směle řící, na první místo mezi obory zabývající se chovem živočišstva. Nedostižitelným pak zůstává proto, poněvadž jedině akvárium nám dává možnost, abychom nahlédli do knihy přírody. Působí týmž účinkem, jako když zabloudíme do části starého zanedbaného lesa, kde úvozy, cesty a stezky travou a lesními květy zarůstají a kde ne lidská ruka a rozum, nýbrž příroda sama volně sázela a kácela. Tu dýše život docela jiným dechem, ano zdá se, jako by ta zvířena byla úplně jiná. V akvariu - veliké chovné nádrži - kde pouze jeden pár ryb svou domácnost zakládá, tomu zrovna tak. Nikdy nezasáhne tu ruka pěstitele, aby rostlinstvo upravovala, nerušeně vše tu klíčí a odumírá. Ryby nepociťují ani v nejmenším tísně zajetí, zdomácní a význačné jich vlastnosti životní a povahové rozvíjejí se nerušeně a plně. Toť onen ideální význam akvarijní nádrže, kterého žádný jiný obor nedosáhl a nedosáhne.

Proto jest nejhrubším pokleskem, přímo zneuctěním akvaria, naplniti je množtvím různorodých ryb, učiniti z něho kaleidoskop mihotajících se barev a tvarů živočišných, místo výňatku klidné vodní krajinky volně se vyvíjející tajuplnou tvůrčí silou. Toť effektní choutka diváka bezmyšlenkovitého a ne přítele a pozorovatele přírody. Spravedlivým trestem jsou pak důsledky takového nerozumného jednání, které přivedlo časem do oběhu onen nesmyslný úsudek, že akvarium jest drahou bezúčelnou hračkou. Karel Ullmann, Akvarium pro dům a školu, nákladem "Přírodopisných listů", Brno.
Druhé přepracované a rozšířené vydání 1927, str. 13. (první 1908)

Tohle tučně zvýrazněné by mělo být základní motto a zákon akvaristiky, mělo by to být napsáno na první straně všech knih a příruček, na hlavní straně všech internetových stránek...

Než jsem se přestěhoval do Prahy, tak jsem v Ostravě měl své menší 40-litrové akvárium, které fungovalo asi 4 roky v podstatě bez jakéhokoliv zásahu, jen jsem filtroval molitanem - cca 10h denně + stejně dlouho svítil (vyjma léta se nesvítilo skoro vůbec). Rybí osádka se vykrystalizovalo na osádku páru pulcherů a několik pavých oček. Rostlin se ustálily asi na 3 druzích. Vodu jsem jenom doléval, neměnil, odkaloval jenom sporadicky, 1-2x za rok. Akvárium fungovalo naprosto bez problémů, takže to jde

Pridam takdy trosku do mlyna. Toto je akvarko, ktery maji rodice v kuchyni, ktere by mnozi akvaristi povazovali za tyrani zvirat a rostlin ve vsech smerech. Ma 70l, krmeni tak 1x, max. 2x tydne, sviceni kdyz si vzpomenou, tzn. zhruba kazdy druhy den cca 8h jednou zarivkou, co se udrzby tyce tak jednou za dva mesicne doliti odparene vody a otrhani odumrelych casti rostlin, odkalovani kdyz by moc tak jednou za pul roku, ale spis jednou za rok, ale ani neni moc co. Osazeny je to 2x cichavec, tusim 4x tetra, 2x ancistrusi, 4x pavi ocka, par okruzaku. Kameny v octe sumi, sterk je desne velkej a ostrej, voda neodstata tvrda brnenska, pozadi zrcadlo, topeni vypnuto. V zivote nevidelo jedinou kapku hnojiva nebo chemie. A presto, zadny problem co se tyce premnozeni cehokoliv, ta zelena rasa na tech kamenech vyrostla do teto podoby za cca 10 let, neni problem ji kartackem oskrabat a je na par let pokoj. Zadna parada ale nato ze to bezi absolutne bez zasahu...

Ahoj,
po čase jsem se podíval, jestli se k D.Walstad neobjevují nějaké novinky a koukám, tu se diskutuje... tak jen pár zkušeností.
1/ Metodika D.W. se nápadně podobá metodice G.Sterby (50.-60.léta hihihi). Je to i pro začátečníka. Jen je potřeba přečíst vše a nezanedbat některou podstatnou "drobnost". A doporučuji být přesný v překladu.
2/ Mám touto metodou jedno akvárium delší dobu a hlavním přínosem je DLOUHODOBÁ STABILITA
3/ Neznamená to, že nebudete mít žádné řasy. Nemyslím si, že může existovat systém, který bude prost řas a u toho bezúdržbový. Bude to lepší nebo horší ale nikdy dokonalé. Ostatně je to příroda, ne laboratoř.
4/ S bordelem v akváriu je to bez problémů i po přesazování. D.W. to popisuje i vysvětluje.
5/ Zkoušel jsem Hi-Tech ale leze to do peněz a musí se kolem toho skákat skoro denně a to se zmrzí.
6/ Zkouším i plenum v 60 a vyvíjí se to relativně dobře. (Tiché akvárium bez filtru do ložnice)

Pozn.: Kdyby ta kniha šla u nás alespoň legálně koupit, když už ji nikdo nevydá v češtině. Asi je v ní málo barevných fotek.

Z mého pohledu je to pěkné akvárko a přesně odpovídá tomu, co popisuje v knize - bezúdržbové rostliny, méně ryb aby hnojily tak akorát a "podsvíceno". O řasách píše, že měla problém první rok, a že ji odstraňuje jednou měsíčně. Na pohled je akvárko bez řas, což znamená, že jich tam moc nebude. Takže normálka.

No neviem, to jej akvárium ma nejak neohúrilo zato toto
www.aquaticplantcentral.com/…

www.aquaticplantcentral.com/…

Jedno z akvárií Diany Walstad.

Není to taková idyla - má problém s řasou. I když řasa v přírodě běžně roste, takže to vlastně asi žádný problém není.

Jestli si můžu dovolit názor - podle mě tam má těch ryb ještě moc a má slabé osvětlení, zářivky T12 svítí míň než normální T8.

Zajímavé je, že používá obyčejnou hlínu pro domácí rostliny, ve které je také vápenec. Že by nevadil? Nebo je ho tam málo?

Jasně - ale o to jde: vybrat ty "správné" organismy. Se všemi to zřetelně není realizovatelné.

Protrhám - jo, právě proto jsem ve svém minulém příspěvku psal, že mám na mysli rostliny, které si nelehají na hladinu. Alternanthera splendens opravdu moc protrhávat nejde. Většina rostlin, která pomalu tvoří nové růstové vrcholy a nez zakrácení se větví jen minimálně (Hygrophila guianensis, Alternathera, i Ludwigia repens)je dle mého názoru lepší přesadit než zakrátit - tvorba nového růstového vrcholu trvá dlouho a rostlinu vysiluje, je lepší zachovat ten stávající.

Odkalovat to jde. Odkaluji.

Tak když rychle rostou, tak je protrhám, ale nepřesazuju!

Oni totiž ryhle rostou (né každýmu)
Až si pořídíš akvárko, tak na to příjdeš

Nutnost častého přesazování stonkových rostlin A to je napsané kde???

Já si myslím, že pozornost by se měla soustředit na to, jak to jde a ne tady rozebírat (promiň toniku666) jak to nejde ... Je logické, že rostliny i živočichy do přírodního akvária si musím promyslet tak, abych nemusel příliš často dělat zásahy do dna a volit zřejmě rybky spíše klidné a dlouhověké - jinak to zřejmě nemá vůbec význam. Ještě jeden příklad, který na první pohled sice nesouvisí s tématem, ale při hlubším zamyšlení... Teď zrovna mám ve 40-ti litrové rozplavovače 200 parmiček čtyřpruhých asi 28 mm velkých. Asi dva měsíce jsem bojoval technikou proti kažení vody (denně výměna 25 litrů)- najednou se mi to nějak ustálilo a teď už týden je voda jak křišťál, denně ze dna (jen sklo!) odkalím trus (asi 5 litrů vody) - mám tam jen vzduchový kamínek a starý molitanový filtr, do něhož jsem nakapal trochu Biofiltru. A babo raď!

Výborné téma, taky zrovna Dianu Walstad po večerech čtu.
Autorka jasně prosazuje low-tech akvária, zatímco zde je trend úplně jiný, každý začátečník se po měsíci s akváriem začne vyptávat na "to CO2".
Techniky paní Walstad mi přijdou zajímavé, ale těžko realizovatelné - třeba když si představím nutnost častého přesazování stonkových rostlin - to bych za chvíli měl dno rozhrabané a hlínu po celkém akva.
Její ideál je také, že většina železa a mikroprvků bude čerpána z hlíny - co pak ale chudinky stonkové rostliny, které mají kořenů minimum a navíc je při častém přesazování (u mě 1x za 14 dní aaž 1x za měsíc, krátím odspodu)o to málo co mají připravím, jak ty by čerpaly živiny? Takže mohu rovnou vyloučit dost druhů rostlin za low-tech akvária dle Walstad (především ty stonkové, které nelehají na hladinu, jako třeba má oblíbená Alternanthera splendens).
Dále mě napadla chemická nesrovnalost - tedy možná jsem na něco zapomněl. Když doporučuje p.Walstad zrušit biologickou filtraci a zároveň uvádí jako prostpěšné zásadité prostředí s tvrdší vodou, nemůže u ryb hrozit otrava amoniakem? Vím, že nitrifikace probíhá po celém povrchu akvária, ale asi je třeba mít v akváriu velmi málo ryb, aby přežily noc, kdy odběr je hádám odběr amonia(ku) u rostlin nižší než ve dne. Pokud ale bakterie zpracují všechen noční amoniak, může se přes den amoniak od ryb dostat k rostlinám, když ho bakterie zpracovávají tak rychle? Tedy - může se omezit projevení biologické filtrace v tak málo zarybněném akváriu, kde ryby přežijí noc aniž by se při pH nad 7 otrávily, není množství amonia(ku) ve vodě v podobných žádech, jako ve více zarybněném akváriu s fungující biofiltrací?
Zajímavé tvrzení (které mě dost vystrašilo) je o CO2 systémech, kdy dle Walstad se v substrátu hromadí DIC (snad disociované uhličitany - nemohu to zrovna najít) nadměrně vylučované kořeny rostlin, což může po 1 až dvou letech vést ke stagnaci rostlin a zhroucení akvária.

V mém akváriu, kde mám celkem slušnou osádku ryb i rostlin dusičnany také klesají. Nejsou na nule, protože měním vodu se 30mg/l nejdéle za 14 dní 1/4 vodního sloupce, ale je jich výrazně méně než ve vstupní vodě. Takže buď rostliny, nebo ta skrytá denitrifikce.

Přiznám se, že jsem to Rejpalovo tvrzení o nemožnosti odbourání dusičnanů pomocí rostlin nijak nepřepočítával. Tak nějak jsem to prostě jen vzal na vědomí (autorita je holt autorita :o).
Také bych měl asi říct, že jsem zrovínka před třemi dny začal do svého (přerybněného :o) akvária přidávat dusičnan (bylo ho tam zoufale málo). Takže rostliny (nebo ta "skrytá" denitrifikace? :o) to (navzdory všem autoritám) zvládají v pohodě ... Teorie je holt teorie a praxe je praxe ... aneb (jak by řekl Sokrates) Vím, že nic nevím.

No, co se toho týrání týče, většina laických chovů (nejen v akvaristice) k němu má velmi blízko, a co si budeme namlouvat, velmi často je realitou. Jen na tomto webu je prezentována spousta nádrží, u kterých o tomto jevu nemůže být pochyb. Na tom nic nezmění, že se tak děje převážně v dobré víře. Takové týrání se neprojevuje přivázáním plechovky kočce na ocas, ale především držení chovaných zvířat v nepřiměřeně malém prostoru, v znečištěném prostředí, krmením nevhodnou potravou, v naprosto nevhodné kombinaci společně chovaných druhů atd., atd. A světe div se, ale i v takových podmínkách dokáže většina domácích miláčků dlouhou dobu přežívat a dokonce si ani nikde nestěžují. Pro mnoho lidí to je, jak jsem vypozoroval, známka jejich spokojenosti. Nechci tu nikoho napadat (už vůbec ne Wayna), jen mám strach, že takovýto zjednodušeně podaný návod bude velmi rychle kopírován, aniž si uživatelé uvědomí jeho další aspekty.
Sám jsem zastáncem co nejmenších zásahů do fungujícího akvária, ale zjistil jsem, že vymyslet nádrž, která bude s takto minimální údržbou fungovat, je opravdu téma na diplomku. Ti kdo si svými znalostmi nejsou zase tak jisti, by se měli držet vyzkoušené praxe a dodržovat základní hygienická doporučení.

Nebudu se vyjadřovat k přidávání hlíny do substrátu, protože souhlasím s tím, že je to opravdu pro zkušené akvaristy a jestli tu zaznělo, že Diana Walstad to považuje za klíčové pro úspěšné pěstování rostlin, mohl by se z toho stát hit podobně jako s CO2... a každý z nás asi zná několik lidí, co si otrávili ryby Tak jen zkusím opatrně podotknout, že to jde i bez hlíny.

K tomu dusíku - objevilo se tu od Horáce, že rostliny nedokáží spotřebovat veškeré odpady, který vyprodukují ryby (byť by to bylo rozumně zarybněné akvárium). Horáci (promiň že oslovuju jen Tebe, podobný názor tu mělo víc lidí) - nevím, jestli to máš vyzkoušené a ověřené praxí, nebo jestli jsi to jen převzal od Rejpala... troufám si tvrdit, že Rejpal v tomhle zrovna odborník není. Já to mám vyzkoušené, z 10 akvárií přidávám dusík a fosfor pravidelně do sedmi. Měním vodu proto, že to podle mě prospěje rybám a krevetám (hormony atd.) a zároveň proto, že ve vodovodní vodě je 20 mg NO3-/l a to je pořád lepší než nula, co je v akváriu. Samozřejmě musím dodat, že jsou to většinou akvária zarybněná podle místních měřítek málo(!), ale dvě z nich jsou naopak přerybněná a jiné je zase naprosto bez rostlin - i tam krmím denně ryby (ano je jich málo, kousek nad 0,5 cm/l) a když se tam objevila sinice, přidávala jsem dusík (veškeré jeho formy byly na nule a tak je to tam dlouhodobě).

Schválně si zkuste vypočítat pro vaše akvárium, kolik dusíku tam sypete a kolik ho odeberou rostliny - viz Akvárium č. 4: klub.akva.sk/… - docela by mě zajímaly výsledky různých akvaristů (to myslím vážně). Čím dál tím víc věřím v sílu "skryté" denitrifikace (to zmiňované akvárium bez rostlin je toho příkladem).

Rozhodně netvrdím, že je to ideální akvaristika a že to každému doporučuju. Ale jsem na základě svých zkušeností přesvědčená o tom, že i v normálně zarybněném akváriu je možné dosáhnout stavu, kdy prostě výměna vody není nutnost - určitě ne z důvodu odstranění dusíkatých odpadů. Nechci tu rozpoutávat žádný flame, jen bych byla opatrná při prohlášení, že něco nejde a basta. Že zrovna já něco neumím nebo mě to nezajímá neznamená, že budu popírat jiné cesty. I kdyby to bylo neobvyklé, tak to není nemožné. Třeba to někoho zaujme, začne to víc studovat a přemýšlet o tom, co se v akváriu děje - a to by bylo skvělé

P.S. wayn - Já věřím tomu, že kdyby už zastánci "přírodních" akvárií nebyli milovníci přírody (jde to vůbec?), tak aspoň pěstují svoje estetické cítění a mají "ušlechtilého" koníčka Což je daleko lepší než lidi, kteří čumí po příchodu z práce na bednu, dřepí v hospodě a potom už nevím, co vlastně můžou dělat bez akvária... aha ještě sedět u počítače, ehm Myslím, že lidské pokolené dojede na něco úplně jiného, než je "drancování přírodních zdrojů". Neříkám, že to je zanedbatelné - ale dejme tomu, že se vozím MHD a nepřipadám si o nic větší padouch než ta hromada automobilistů, když se večer koukám na svoje osvětlená akvária. Pravda nejsou hitech a jsou bez filtru, takže zas tak moc "nežerou"

zastánci akvárií, kteří spotřebují spusty energie na osvětlení, filtrování, spousty vody na výměnu každou chvíli atd. To je drancování přírodních zdrojů a s přírodou to má pramálo společného.
Jistě, to jsou "HIGH TECH" akvária, ale o těch se tady přece nebavíme? Že je někdo ještě horší, tak je v pořádku, že já jsem špatný?

No díky za neskrývanou kritiku O týrání zvířat nejde (nevím teda jak je to s panem Krejčířem v base), pokud neprohlásíme většinu zdejších akvárií jako týrání zvířat (z různých důvodů). Podmínky tam byly přirozenější než ve spoustě jiných akvárií. Adaptace na prostředí nastává vždy, stačí se podívat kde se třeba uvedené druhy dají ve volné přírodě najít. To přidávání jsem samozřejmě nemyslel tak, že bych tam dal spoustu nových ryb a po brzkém vymření zas další. Za těch 5 let jsem tam přidával asi 2x a vydrželi vždy nejmíň půl roku, dost i déle. Spíš to narušilo vytvořenou rovnováhu. Jinak ty krunýřovce mám stále a je jim asi 13 let.
Já bych na druhou stranu chtěl poukázat na zastánce "přírodních" akvárií, kteří spotřebují spusty energie na osvětlení, filtrování, spousty vody na výměnu každou chvíli atd. To je drancování přírodních zdrojů a s přírodou to má pramálo společného.

nemožnost přidat něco nového není moc povzbudivá, nasvědčuje spíš o nepříznivých nepřirozených podmínkách v akváriu, na které se stávající ryby a rostliny shodou okolností dokázaly adaptovat.

Tady ale v některých případech vyvstává otázka, zda jde o akvaristiku, nebo o týrání zvířat. To, že v dotyčném prostředí určití jedinci vydrží, nemusí nutně znamenat, že je to prostředí vhodné. Panu Krejčířovi se asi taky v jihoafrické base moc nelíbí, přesto tam bude muset nějakou dobu přežít, protože mu nic jiného nezbude. Jako rybám

Kdysi jsem provozoval takové téměř bezudržbové akvárium. Mělo 72 litrů hrubého, rybky krunýřovci a něco málo pavích oček, spousta okružáků, rostliny kryptokoryny a růžkatec, vnitřní filtr s poměrně malou filtrační hmotou, světlo z úsporky 9W, dno říční písek. Vodu (hodně měkkou) jsem pouze dolíval (asi 3 litry za měsíc), filtr čistil a to úplně tak jednou za dva měsíce, stejně tak odkaloval "vysavačem" poháněným vzduchem, tedy bez výměny vody. Krmení téměř každý den. Takhle to fungovalo asi 5 let. Trápili mě pouze přemnožení šneci a nemožnost přidat něco nového (nové rybky ani rostliny nevydržely).
Určitě podobné nádrže fungovat můžou, ale chce to hodně zkušeností a cit a z hlediska estetičnosti to ne každý ocení.

Jeste jenom k te velikosti - autorka kupodivu pro zacatek doporucuje malou (!) nadrz (zde kategorie mini cca 15 litru). A s peclivym vyberem rostli si hlavu taky nelame. Jak rika, vzdy tam zkusi dat vsechno. co se usadi, to se usadi.
Jinak s tim mnozstvim ryb - skutecne se tady asi prerybnuje vic - i to pravidlo 1cm na 1 litr vody - amici to maji jeden palec (2,5cm) na galon (3,8 litru). I pravidla tak mame u nas prerybnenejsi.

Jenom podotknu spíše k potravě v neudržovaných nádržích.Jelikož se mi pořád třou kančíci, tak nedávno došlo k tomu, že jsem dal 1 pár do samostatné nádrže cca 400l vody, kde splodily potomstvo.je to vše osvíceno pouze 1x25W trubicí.každému je jasné, že se na všech dekoracích vytvoří hnpovlak hnědé "řasy".je to v podstatě stejnej nános jaký stále vidím na našich řekách při rybolovu.Jediné co mě vždy zaráželo je spousta potěru, který se pásl na tété měsíční krajině.tak jsem to nechal i doma.Nechtěl jsem další potomky a tak je nechal svému osudu že do týdne pojdou hlady.S udivením už měsíc pozoruji, jak mají stále nacpané pupky k prasknutí, i když nedostávají pravidelnou dávku potravy.Zkrátka si tam žijou po svém s rodiči.
K tomu povlaku-jelikož normálně dospělce krmím cca 3x týdně, tak ze zbytků, které se usadily někde na dně a kořenech vznikla živná půda pro růst různých bakterií v tom hnědém povlaku.A to slouží nejspíše jako první potrava pro ty prcky.Je fakt že v přírodě mají i potravu ve formě planktonu,ale např. v hnědých a kyselých vodách ho tam tolik není jako někde v rybníku.
Tím jsem chtěl jenom říci, že i nádrž bez údržby může za určitých podmínek dobře fungovat.Podmínkou bude třeba minimální krmení)1xtýdně?) a malá osádka rybek.

Jistě, že to jde, za určitých okolností. Stejně tak jde provozovat fungující miniakvárium, nebo nádrž kde se nemusí ryby krmit. Ale na tomto fóru, kde se stále dokola probírají témata typu“ „Kolik závojnatek se může dát do 9litrové koule?“, „Stačí jedna lžička tetramínu na jednu rybu a den?“, „Proč mi ten puškvorec neroste, když ho prodavač doporučoval?“, „Co mám dělat s řasama?“, se mi zdá trochu riskantní takové téma otevírat.
Pro chod bezúdržbové nádrže, tedy její přípravu, je zapotřebí dost znalostí a hlavně rezignace na nákladní lidskou vlastnost mít v akváriu všechno co se mi líbí. Je třeba říci, že taková nádrž by měla mít nad 500 litrů, a optimální zarybnění je podle na desetině doporučovaných počtů. Hlína v substrátu není nic neobvyklého (staří akvaristi měli své tajné recepty, jak to všechno smíchat), substrátu by však měla být větší vrstva, než je obvyklé, měl by být jemnější. Další kapitolou jsou rostliny, počet a vhodné druhy. Dost důležité je si uvědomit, že bezůdržbová nádrž poté trpí specifickým vzhledem, Amano to bohužel nikdy být nemůže.
Věřte mi, že jsem se takovou nádrží často zaobíral. Mít doma akvárko, o které se nemusím starat je můj sen, ale pro mě bohužel není realizovatelný.
Znám ale jednu formu bezůdržbové akvaristiky, se kterou se poměrně často setkávám. Po počátečním nadšení nad akváriem zájem opadne a n v nádrži ponechané svému osudu se jakýmsi nepřirozeně přirozeným výběrem vyselektují druhy rostlin a ryb, stejně jako jejich počty, které pak nejen přežívají, ale dokonce se dokáží množit. Vysoký stav odpadních látek ve vodě nakonec začne vadit i řase, a pokud se k tomu všemu krmí jenom v sobotu, není problém provozovat akvárko celé roky. Takoví akvaristi vám pak budou snadno tvrdit, že čištění akvária je proti přírodě.

Asi je možné vytvořit prostředí, do něhož je lépe po vyvážení nezasahovat - samozřejmě krom krmení ... Kdysi coby kluk jsem se pokusil o odchov "zebřiček" (danio pruhované) v pětilitrovce od okurek - protože jsem naprosto netušil jak to mám udělat, tak jsem tam dal písek, rostliny atd. a ani jsem nezpozoroval, že se rybky vytřely - párek jsem po dvou či třech dnech vrátil do společné nádrže a flašku zasunul "pod regál" ... Jaké bylo asi po dvou měsících mé překvapení, když jsem chtěl vylít z flašky vodu - tak jsem tam objevil čtyři malé zebřičky asi 12 mm ... Myslím si, že lze zařídit nádrž, která by fungovala skoro sama, ale zřejmě by příprava trvala tak rok - možná i více - a rozhodně by musel skoro celé dno být porosteno nějakou nízkou vegetací (určitě ne kryptokoryny) - a samozřejmě nepřekrmovat ...

Ch. Kasselmannová ve své přednášce (100 let Cyperusu) uvedla, že při zakládání rostlinného akva používá substrát složený z 10 dílů písku, 1 (nebo 2?) dílů jílu a 1-2% HUMUSU.
V akváriích s množstvím fungujících rostlin a málo rybami mám odzkoušeno vodu neměnit i mnoho měsíců, stejně jako neodkalovat a nečistit filtr.
Ve všech ostatních případech (a pro jistotu! ) považuji pravidelnou částečnou výměnu vody, odkalování dna a kontrolu (s případným vyčištěním) filtru v běžně doporučovaných objemech a intervalech za nezbytnou.

V přírodě vodní toky taky nejsou oddělené od ostatní přírody, dochází k přenosu organických látek do vody.

Jestli ty zensky jde o dokonalou symbiozu, tak by nemela ani krmit. V prirode ryby taky nikdo nekrmi a lovej si potravu sami

Soil je hlína, jíl je clay.

Určitě se nejedná o hlínu ale o jíl o to se snaží více lidí bohužel není jíl jako jíl.

Horáci, ona asi neodkaluje VŮBEC!

Zaplať Pánbůh, že se tím vůbec někdo na takovéhle úrovni zabývá ... Nicméně stále si myslím, že hlína do dna rozhodně není nic pro začátečníky ... Dusičnany jsou totiž přeměňovány na plynný dusík ANAEROBNÍMI bakteriemi. Díky té hlíně určitě nějaké anaerobní zóny ve dně vznikají, bohužel, jejich přítomnost je spojena i s rizikem vzniku hnilobných procesů. A to může skončit docela špatně.
Nejsem si jist, zda tato studie je v rozporu s tím, co tvrdil p. Pelikán - ten hovořil o odbourávání dusíku v nádrži, do které se sype krmení.
V běžně zařízené nádrži s denitrifikací (dle p. Pelikána) počítat nelze, tam je to opravdu jenom na těch rostlinách.
Btw, NEMĚNIT VODU déle než měsíc znamená NEODKALOVAT déle než měsíc. Možná to ty ryby vydržej ... ale kdo se má na ten bordel koukat?

s tou hlinou - na ni ma byt jeste 2 cm vrstva jemneho sterku (tradicni 3 mm), ale samozrejme ryby co hrabou chovat samozrejme nelze...
S tim dusikem tam skutecne pise, ze lze dosahnout nulovych hodnot. Jako priklad tam ma pekny graf, strucne jej popisu
pocatecni podminky - voda, obsah amoniaku a dusicnanu kazdy 2g/litr. Pridana rostlina Elodea (0,5g hmotnost susiny ) do litru vody
hodiny amoniak dusicnany
0 ------ 2 ------ 2
4 ------ 1,75 ------ 2
8 ------ 1 ------ 2
16 ------ 0,5 ------ 2
32 ------ 0,1 ------ 1.5
64 ------ 0,1 ------ 0.5

k tomu obsahu dusiku v susine rostlin
Take pise ze v pokusnych nadrzich znackovali NH4 NEBO NO3 radiokativnim izotopem dusiku 15N a umele tam daly rostlinam davku budto dusicnanu nebo amonia. Vysledky byly ruzne, ale vsechny melo jedno spolecne - nemohli se po 30 dnech dopocitat celkoveho mnozstvi, chybelo az 50 procent dusiku (pocitali dusik v rostlinach, rasach, vode a sedimentu). Takze asi dost velka cast (az 50 procent) proste unikne premenou na plyn, par mechanizmu tam vysvetluji. Zaver ale je, ze rostliny taky nedelaji vsechno (obsahovaly od 5 - 50 procent celkoveho dusiku) a ze nektere bakterie premenuji dusikate slouceniny primo na plyn.
Ale to byl experiment hadam bez konstantniho prisunu (narozdil od akvaria, kde hazeme krmeni).

Rozhodne dusik v akvariu je rozsahle tema a ja osobne v tom nejsem nijak vzdelan, takze vytrhavam kousicky co kde najdu, je mozne ze to interpetuju spatne.

Vysledek tohohle prispevku je asi dost zmatecny, ale rozhodne si myslim, ze kdyz tam ty akvaria (s rybama) 6 mesicu bez vymeny vody ma, tak to asi jde. Pan Pelikan tomu sice nemusi verit .

Podobnych lidi je na www.aquaticplantcentral.com (tam je autorka moderatorem) spousta. Vetsinou teda maji i nejake filtry, ale nejsou to high-tech akvaria. A nemeni vodu kazdy tyden, nebo dva...

Dianě nemohu oponovat, páč my english is really terrible. Ale chtěl bych ji vidět (a slyšet), kdyby jí to dno s hlínou prohrábli třeba Jája a Pája (pro nezasvěcené: to jsou mí thorakáti).

Chlapi... ta ženská taky píše o tom, že to v přerybněným akvárku nemůže fungovat..... já to chápu tak, že má fish tank narvanej kytkama a mezi tím se prohání dvě mečovky.....

Na rostliny jsem nezapomněl (viz můj včerejší příspěvek v 18:07:33). Nedávno se něco podobného řešilo na akvarista.cz a pan Pelikán napsal: "Zapomeňte na to, že byste v malém sladkovodním akváriu s rybí osádkou dokázal udržet kvalitu vody v rozumných mezích jinak, než její pravidelnou výměnou. Rostlinami dusík neodbouráte, musel byste jich vyprodukovat kila za poměrně krátké období. Stačí si vyhledat orientační údaje o vstupech dusíku v krmivech a výstupech obsažených v rostlinné hmotě odstraněné z akvária (přepočteno na sušinu)... ".
To se samozřejmě týká i jiných látek než dusičnanů. Jinými slovy, já bych ty rostliny nepřeceňoval ... Bohužel, většina z nás má v akvárku (oproti přírodě) značně přerybněno (vzoreček nevzoreček), o začátečnících ani nemluvě ...

Takovéhle přírodní akvárium je v rozporu s takovou hračičkovatostí, žádný zajímavý vnější filtr, žádný CO2 systém, prostě skoro nic, NUDA! Já sám mám nakreslený úúúúžasný vymakaný vnitřní filtr, a vzdát se ho kvůli obyč. molitanu mi dalo hodně práce... Ale když se mi ten molitan kdysi osvědčil... ach jo.

V tom by byl asi skvělým oponentem Diany L. Walstad Horác, kterého každé smítko přivádí k šílenství
Každopádně je moc dobře že existuje tolik přístupů a názorů na fungování akvária.

Můj názor je ten, že téměř sterilní akvárko může vypadat nádherně, ale k takovému, co funguje téměř samo bez zásahu člověka, mám trochu větší respekt. Já tam hlínu nemám, beze mě by určitě taky nefungovalo, ale stejně je to kus přírody, kterej jsem si sám vytvořil. Prostě jako každej akvarista si hraju na boha a mám radost, když to, co jsem stvořil, prosperuje.

Mně už se zdálo, že filtrovat vodu tak, že se z ní odstraněj všechny ty malý potvory, kterýma se může živit třeba potěr, je blbost... Právě proto mě ta kniha zaujala. A taky mi fungovalo primitivní první akvárium s molitanem na vzduch, ve druhém větším jsem experimentoval s filtrem poháněným čerpadlem a nestálo to za nic.

Diana L. Walstad:The 'low-tech' aquariums that I maintained are characterized by a small or moderate number of fish, reduced filtration and cleaning, a large number of healthy growing plants, and diverse microorganisms. Essential to my natural aquarium is moderade lighting, a substrate enriched with ordinary soil, and well-adapted plants.

Taky jsem to četl, ale teď nevím, jestli tam někde píše, kolik má v akváriích ryb?

Ale tady jde o akvária s výrazně měnším počtem ryb, než je doporučováno.... četl jsi vůbec tu Dianu L. Walstad ?

Hlína se všeobecně nedoporučuje, protože obvykle přerybněná akvária se musejí pravidelně odkalovat, a to s hlínou dělat nejde.

Horáci, zapomenul jsi na jednu vec - a to jest rostliny. Ty (podle autorky) ty soli vyuziji k rustu. Navic spousta iontu se vaze k casteckam hliny v substratu (pry jsou nabite), takze nejsou ve volne vode, tudiz rybam neublizi, ale rostliny jsou je schopny opet skrze koreny vyuzit.
Ale jak jsi rekl, zakladni podminka je nemit pryrebneno (a dobre zarostlou nadrz). Vrele doporucuju tu knizku (resp alespon par kapitol a zejmena "FAQ" co je rezesety po cele knizce) precist, hodne veci lze delat jinak, nez jak je obvykle zazite. Napr pri zakladani akva jsem nikda na ceskem netu nenasel moznost dat do podkladu hlinu, maximalne takove hnojive kulicky apod. Pritom to (opet podle autorky) vypada jak klic k uspesnemu rustu rostlin.

No protože drtivá většina látek (ať už rozpuštěných v čerstvé vodě nebo vzniklých mineralizací detritu) existuje ve vodném roztoku především ve formě solí (dusičnany, sírany, fosforečnany, uhličitany, hydrogenuhličitany, chloridy, organické anioty atd. atd.) Podobný princip jako Mrtvé moře.