Low-tech akvaristika
Tak on by nemusel být problém dát na dno písek pro rostlinky a pak to překrýt třeba 1cm vrstvou kamínků.
Zdravím,
mě se pro soužití krevetek s většími rybami v low-tech akvárkách osvědčilo hrubší dno, i klidně 3cm kameny. Mladé se tam zřejmě skyjí a přežijí- u ramirezky a moll jich je po létu z 6 kusů už přes 30 viditelných...Pravda osázení není nic moc- Hydrophila siamensis, Ehinodorus, jávský mech a hnědovka, takže nevím jak moc by v tom rostly kytky...
V létě krycí skla nebudou, mám je kvůli vlhkosti v bytě v zimě. Plesniví mi stěny.
Ale na hladině plánuji 5cm vrstvu té plovoučky a jen pár míst pro dýcháni ryb. Při nejhorších vedrech můžu zatáhnout žaluzie nebo udělat z větráčku aktivní chlazení. Na dno dám asi radši pálený jíl, jsem si vzpomněl že ho mám zbytek z pokusů a rostiny mi v něm fajně kořenily.
Edit: Rostlina na hladinu:
rybicky.net/atlasrostlin/phyllanthus_fluitans
Plánuju občasnou výměnu vody, skoro nic to nestojí a u tak malého akvária nezabere ani moc času.
Po pravdě zákal jsem neměl v akváriu 25 let a řasy mě už taky dlouho netrápí. Takže nemám s bojem proti nim zkušenosti.
Rozporoval bych, že se z toho bez filtru stane žumpa, nicméně potvrzuji, že na slunci má voda tendenci při velkém množství organických látek víc zelenět (pokud jsou navíc gupky - nedivím se). Na druhou stranu jsem se zbavil zelené vody ještě v průběhu léta, takže to není, že by to v létě muselo takto vypadat.
Někde u Rataje jsem četl, že sluneční světlo a kolísání teplot nejsou samy o sobě problém pro rostliny, ale mohou být problém pro mikroorganizmy, které v akváriu žijí. Proto asi větší náchylnost na zelený zákal. Na druhou stranu, například v tomto
rybicky.net/nadrze/25435 žádný zelený zákal nenastal, obecně není žádný problém a mechorost prosperuje. Ano, nekrmím, nehnojím a donedávna v tom nebyla ani ta jedna krevetka, na druhou stranu je to 1,8 litrů a tudíž velmi náchylný biotop.
Tohle mě funguje už pár let jen z gubkami a ancíky ale bez filtru se z toho stane žumpa. V létě musím stínit a přesto voda zelená a krycí skla musí pryč. Rostliny tu část roku rostou i bez substrátu jen zatížené pomalu lépe než v akváriu. V zimě je to trochu horší ale přežijí i teplotu 18 stupňů bez problémů. Na řasy dávám vyřazené přerostlé parmičky černopruhé. Celé léto jsem v akváriu skoro nekrmil přesto na pávčatech bylo vidět že mají plná břicha. Nádrž má ale 200 litrů a hladina vody je 50cm.
Rozumím, že chceš krycí sklo kvůli vrčivkám, ale v největších vedrech by se bez něj asi akvárium zahřívalo míň.
2 cm písku jsou pro kryptokoryny ok (rostou mi i v 1,8).
Kryptokoryny jsem na okně ještě nezkoušel, ale mám to v plánu a nepředpokládám problémy.
S vrčivkama zkušenosti nemám.
Dospělé krevetky by sežrat nemusely, ale asi se ti nebudou moc množit. Jinak mám ověřeno, že krevetky právě tebou uvedené kolísání teplot (malé nádoby na západojihozápadním okně) přežijí. I ráček CPO. Každopádně bych tam vrazil jednu japoniku (která ale může být taky docela potvora vůči jiným malým krevetkám).
Šneky bych určitě na začátek použil kružlíky a levatky. Hodně ti pomohou.
Mám zkušenost s nádržemi do 4 litrů. Jde to. Ty budeš mít cca 40, takže by si to mohlo lépe udržet teplotu.
P.S. Mám vyzkoušeno, že se v letních vedrech akvárium přehřívá víc, když stojí u otevřeného okna. Ale asi závisí i na okenním skle. Plus, pokud budeš chtít v parném létě snížit teplotu, pomůže průvan.
Starší reakce
0 05.07.2016 22:36 nalim Starší reakce
Starší reakce
Vlastně ano. Já se o koberec ani příliš nesnažím.
Vis jak to je, pekny fotky, tak jako, ze pri low tech akvaristice rostlinky jdou taky, to je jasny, otazka je spis jaky. Dobrej vyber a nemas a pujde to. Hlavni problem low akva spociva v kobercovkach ... jinak bych to ani tak moc neresil ...
Pak jsem možná ten, kdo používá fakt minimum
.
Podobně vypadají má osvětlení ostatních akváríí a miníček:
rybicky.net/fotogalerie.php…
Ale že to je o zkušenostech a hra s rostlinkama, s tím souhlasím.
Low tech akvaristika je hodne siroky pojem .... otazka je, kolik ceho a jak moc.
Malokterej z uzivatelu opravdu jde na minima, bud tam strcim vic osvetleni, nebo pridam tekutyho CO2 nebo to budu balancovat na nejakym prumeru .... je to otazka zkusenosti a hra s rosttlinkama a rasama ... navic vse, co bylo tak nejak pojednano drive jde do ... nekam, pac, kdyz si k tomu pridame neskutecne variace vyuziti nebo zneuziti led osvetleni, tak jsme zase v pocatcich a zkouseni ......
Blog jak (ne)uvažovat při zakládání akvária:
dennikn.sk/…
V low-tech stylu
.
Starší reakce
Jasně, celej stojan se přestěhoval do pokoje, tedy na dnešní dobu jakoby nevytápěnýho, což uvádím jako příměr, měl tam petry a když bylo třeba, tak i přitopil. Když to odhadnu, tak v tom pokoji mohlo bejt tak max. 18 stupňů(beru to podle současnejch 20 který máme doma, tak tam bylo chladněji), no a ten stojan stál u okna, tedy před tím oknem.
Od jara do podzimu venku ale pak museli nějak přezimovat.Já si pamatuji, že můj starší brácha měl akvárko na chodbě celý rok. A to jsme bydleli v baráku na náměstí a tam bylo chladno i v létě, natož v zimě a žádný ohříváček se nedal koupit ani náhodou. Jediná možnost byla si ho vyrobit a k tomu byla potřeba zkumavka nějaké elektrodrátování, špunt a velká odvaha to vyzkoušet. Toto si pamatuji hóóódně matně, neboť je to hóóódně dávno
Tak na to jsem já zapoměl taky a taky na charakteristickou vůni sušících se dafnií na sítech, jak jinak, než pod stromem.
Tedy ten rybník je na návsi.
Ještě jsem zapomněl na krmení 90procent buchanky a Daphnie z rybníka za plotem.
Tak ono to docela koresponduje s letněním živorodek, jak je mnozí chovatelé dokáží velmi efektivně praktikovat. A proč to píšu? Protože jsem jako hodně malej kluk chodil s tátou u nás na vesnici k jednomu sousedovi, kterej měl od jara do podzimu venku pod stromem celou akvarijní stěnu a taky v těch akváriích měl afinisky a jávák a taky moje oblíbený rostliny a to hnědovky a mezi tím paví oka jak telata, mečovky že málem mečem probořily akvárko, žádný vzduchování ani filtrace a ty nádrže byly dnešním pohledem solidně přerybněný a prosperovalo to všechno jedna báseň. Ovšem jenom od jara do podzimu.
4 07.02.2016 16:47 RAP Před několika desítkami let jsem měl malé akvárium v chodbě naproti oknu. Slunce tam zasvítilo jen poránu.
Z rostlin tam byly afinisky, jávák, trhutka a jedna velká šípatka tuším S. latifolia, která rostla sumerzně. Osádku tvořily paví oka a okružáci. Všechno fungovalo od jara do podzimu bez problému. Trhutka dokonce udělala na časti hladiny tak silný povlak, že udržel bůra.
Akvárium bez techniky lze provozovat, ideálně od jara do podzimu. Akvárium by mělo být spíš nižší s velkou plochou dna a část rostlin růst submerzně.
Pravda, píšeš o tom i v prezentaci.
Já ho stále mám jen tmel vystřídal silikon.
O něčem takovém jsem také přemýšlel. Rostliny Kryptokoryny, jávský mech. Krevetky a k tomu endlerky. Z vlastní zkušenosti v mém akva to vydrželo dva měsíce bez údržby, tím myslím živočišstvo ale ty řasy!!! A také bych měl obavu z odchytu krevetek před zimou, je to celkem velký souboj a vyhrávají z 99% krevetky.
Tak možno to pôjde bez rýb, ale chcem tam nejakých obyvateľov. Co krevetky?
Nevím jestli je nejmoudřejší dávat low tech zrovna na chatu, kde nejsi po celý týden, kde bude kolísat teplota (bude tam zima), nebude se tak často měnit voda, krmit ryby, atd. Přidje mi to moc ambiciózní a mírně nedomyšlené.
Ano, rámový nádrže, sklo zakytovaný, dno z drátěnýho skla, to je syrový retro, který mnozí z nás pamatují, patřím mezi ně. Zde byl největší problém ten kovovej rám, kterej prostě za nějakou dobu proreznul natolik, že se to muselo buď předělat a nebo se doba již posunula a člověk pořídil akvo lepený, tenkrát ještě čirým silikonem, mám jich ve sklepě několik.
Doma mám knížku "Skleněné domovy" z r. 1955, autor dr. Bohumil Lhotský. Když to čtu, dnes je to úsměvné čtení. Ale už tehdy tam psali o topných tělesech.
Na začátku knihy mě pobavilo toto:
"Akvarium je drahé - ale jen tehdy, když jsme neskromní a chceme hned dvouhektolitrovou nádrž s automatickým topením, větráním, odkalováním a osvětlováním. Kdysi nám učarovala v pokoji nadšeného chovatele rybiček, který však už nad svými svěřenci zešedivěl."
O 2 odstavce dál:
"Ohrada sběrných surovin s kovovým šrotem skrývá nepřeberné bohatství. Z něho se dá snadno pořídit dobrý akvarijní rám i mnohé pomocné zařízení. S nástroji nám vypomůže zájmový kroužek nebo soused. Nakonec bude skleněný domov zařizovat celá rodina."
Chcel som akvárko na chatu (cca 30-50L), tak že jedine k oknu... Rastliny by sa dalo vyhnať doma a rybky by sa na zimu brali domou. Tak že skúsim najprv tie rastliny...
Já vím, plovoučky to dají sichr, růžkatec jak kdy (jeden čas mi bez světla šel, pak se rozpadl) dokonce znám i případy kdy to dalo i více náročné rostlinstvo (murdania keisak, lomariopsis) ale je to o dost vyšší dívčí a také o štěstí, zda zrovna tohle okno to dá
Růžkatec a podobné plevele to zvládnou i se světlem z okna. Však akvária se asi dávaly kdysi na parapet. Dneska to ale při letních vedrech nepude...
Romate vím, nedávno jsem četl přepis článku. Ale právě kvůli té zhýčkanosti jsem je radši ani nezmiňoval, aby se pak někdo nedivil.
Taky živorodky, ale to byla úplně jiná sorta, než současná zhejčkaná importy promořená generace.
Copa ryby, s těmi to s trochou štěstí půjde, ale chuděry kytky
Jasně. Akorát počítej s minimem ryb a pouze takových, co zvládnou kolísání teploty. Zkus si dohledat akvaristické články z doby první republiky. Myslím, že chovali hlavně rájovce.
Starší reakce
Neviem no...netvrdím, že to musí byť najlepšie riešenie ale ja s tým nemám žiadny problém. Rozklad koreňov je najprv pomerne rýchly ale ten celulózový korpus sa rozkladá postupne niekoľko týždňov. Týmto spôsobom sa dno prirodzene obohacuje o komplexnú výživu a uvoľňovanie produktov mineralizácie do vody prebieha postupne a pomaly. Bežne sa dno dotuje minerálnymi hnojivami alebo v niektorých prípadoch aj organickou hmotou, toto mi navyše príde ako pomerne prirodzený spôsob hnojenia.
Samozrejme, prerybnenej a zanedbanej nádrži to asi neprospeje ale stále si myslím, že to uvoľňovanie je aspoň postupné a zvyšky sa dajú rovnako odkaliť bez toho, aby sa do vody zbytočne nárazovo uvoľnil oblak detritu a neviditeľných látok z dna, ako je tomu pri vytrhávaní koreňov.
Dno je funkční součást akvária. Nevidím v tom problém, pokud se tímto způsobem rostliny krátí v rozumné míře (... nevystříhám půl akvária najednou).
No, já mám Hygrophila corymbosa 'Siamensis' a když ji ustřihnu někde v půlce, tak pěkně obrazí. A taky zesílí a když ji pak po delší době ustřihnu a vršek zasadím, tak ze dna vytáhnu opravdu hodně velký kořenový systém. Ale to "rozplavání detritu" se dá zmenšit odkalením před vytažením. A taky takto sestřihnu jen půlku mokřanek v jeden den
Další sestřihnu příště.
Fakt tam ty kořeny necháváte?
Už jsem musela párkrát zkrátit Hygrophilu corymbosu a ty kořeny teda byly na stonkovku neuvěřitelný.
O tom jsem taky přemýšlel - jestli mám nechat celý kořenový systém uhnít ve dně. Nakonec ustřižený spodek i s kořeny vytahuju.
Přijde mně to přece jen jiné nechat to celé uhnít, než když sem tam odumře kořínek. V krátké době by začal uhnívat celý kořenový systém.
Je určitě pravda, že časté přesazování u nádrže s hlínou nebude možné. Chce to na začátku dávat víc osvědčených druhů, některé se prosadí, jiné třeba vymizí. Jinak jestli si dobře pamatuju, tak D.W. někde v knize zmiňuje, že stonkovky běžně přisazuje (prostě zapíchne řízek do dna). Ale filozofie je taková, že do jednou (správně) založeného akvária se už zasahuje minimálně. Ale pochopitelně to nebude metoda pro každého.
Souhlasím s larixem, stonkovky krátím stejným způsobem. U rostlin rostoucích v růžici v případě potřeby odtstraňuju u dna vnější listy, také bez zbytečného nepořádku.
Mimochodem od stejné autorky je na internetu volně ke stažení článek o založené krevetária a je v něm mimo jiné popsaná zajímavá metoda "suchého startu". Velmi zjednodušeně - akvárium se zakládá s emerzními výpěstky a po nějakou dobu (než rostliny zakoření do spodní vrsty dna - hlíny) je nenapuštěné vodou, samozřejmě s udžovaným vlhkým substrátem a vysokou vlhkostí vnitřku akvária. Také doporučuji přečíst, aspoň pro zajímavost (není nutné hned běžet a tímto způsobem něco zakládat
)
Ja stonkovky strihám v úrovni dna a koreňový systém nechávam rozložiť v substráte. Príde mi to menšia záťaž na vodu ako vytiahnuť z dna celý koreňový systém a zvíriť pritom množstvo detritu. Najväčší problém v tomto smere mám s kryptokorynami, tam tie korene musia ísť von, keďže z každého úlomku by vyrástla nová rastlina. Čo sa týka substrátu, pre mňa je tiež z rôznych dôvodov víťazom čistý inertný (nelakovaný) piesok.
Ono nejde jen o to ne/přemísťování rostlin. Takto by se dalo zakládat několikáté akvárko, po předchozích zkušenostech. Abych už měl dobrou představu, co mně poroste a jak moc to poroste.
Ale například takové dno není vhodné pro stonkovky s bujnějším růstem, které je potřeba i v low-tech akváriu čas od času zastřihnou a člověk zasadí ten vršek. Zrovna včera jsem takto sestříhával mokřanku. Spodky stonků jsem po ustřižení vršků vytáhnul. Tahal jsem je dost pomalu a hned u dna jsem oklepával písek. I tak jsem kvalitně rozvířil detrit. Kořenový systém byl impozantní. Čas od času tohle potřebuju udělat i v low-tech akváriu. S vrstveným dnem si to moc představit neumím.
Takže u mě vítězí křemičitý štěrk, jílová kulička s hnojivem ke kořenům a trochu přihnojování do vody.
Je to určite (bohužiaľ nevlastním, čítal som len vybrané časti) jedinečná publikácia s množstvom informácií, ktoré dokáže využiť každý akvarista, navyše tie informácie sú dôverihodné a overené pokusmi. Celkovo mi je prístup autorky k akvaristike blízky, tiež sa na akvárium pozerám ako na prírodný systém. No väčšiemu rozšíreniu akvárií prevádzkovaných jej metódou bráni hlavne to vrstvené dno. Prvý problém je, že dno s organickou vrstvou má obmedzenú životnosť a po čase prestane "fungovať" a druhou prekážkou je, že málokto z nás dokáže už pri založení nádrže rastliny rozmiestniť tak, aby ich po čase nebolo potrebné premiestňovať. Ich presádzanie je totiž prakticky nemožné, prípadne s určitými technickými úpravami dna prinajmenšom komplikované. V každom prípade vďaka, že si tu odkaz na túto publikáciu pridal.
Kazdemu, kdo se zajima o low tech akvaristiku a tzv. NPTs (Natural Planted Tanks) dopurucuji k prostudovani knihu od Diany Walstad - Ecology of Planted Aquarium. Jde hodne do hloubky a jde v podstate o referencni dilo v teto oblasti.
Myslím si,že je to dlouhodobá cesta. V dnešní době pěstíren rostlin i ryb,tak jak to je,kdy rostliny skoro nejsou pěstovány přirozenou cestou,jsou živeny hnojivy,CO2 atd,si myslím,že takovéto akva je parádní,ale... Je to běh na dlouhou trať,hlavně -pokus-omyl. Mnoho rostlin odejde,jsou rychleny v pěstírnách,než se samy -vypěstují-,problémy s vodou-kdo má takovou vstupní,jako já,to samé ryby. Asi bude i problém s rovnováhou v tomto akva-myslím,že se hodně rychle maličkostí naruší-než se vše ustálí a vychytá. Asi je i velké ochuzení o různé,krásné a bohužel,náročnější rostliny,i ryby. Ale musí to být pak skvělý pocit,když se vše daří. Není to cesta pro mne-možná bohužel-.A pro mne hlavně,sám teď vidím.co po měsíci používání CO2,co to pro rostliny znamená-že mohou lépe dýchat. Jsou nádherné,zdravé,... V žádném případě nic proti Low tech,vůbec ne,říkám jen svůj názor.
Ano to je přesně ono. Světlo, filtr, ohřívač a když je potřeba nějaké to listí Dub, Buk, Olše a olšové šištičky. Ale když je holt špatná voda z kohoutku, tak to asi bez toho hnojiva nejde.
Já bych se nestyděl doplnit, že současná podoba low-tech akvaristiky je pokračovatelem akvaristiky našich otců a dědů, kdy to byla ona LT v nejsyrovější podobě, jak si jí dnes dovedeme představit a spousta z nás tuto dobu dozajista pamatuje, jenomže tehdy to byl vrchol akvaristiky a neplatilo žádný škatulkování, tedy nic proti tomu.
Ako som už naznačil a doplnil ma Horác - pojem low-tech akvaristika nie je presne definovaný, ono totiž ani neexistuje inštitúcia, ktorá by tento výraz štandardizovala a jeho definícia je skôr predmetom nejakého širšieho konsenzu. Pojem zahŕňa ako nádrže bez akejkoľvek techniky, osvetľované iba denným svetlom, tak v zahraničí často aj akváriá s miernym dosycovaním CO2, prípadne s dodávaním uhlíka formou tekutých prípravkov. Pre mňa osobne je hranicou práve to umelé sýtenie CO2 alebo používanie zariadení typu Twinstar, ktoré už dosť neprirodzene ovplyvňujú fyzikálno-chemické vlastnosti vody. To či sú použité predradníky, spínacie hodiny, externý filter alebo bublifuk, či je použité silné alebo slabé svetlo, či sa hnojí zdrojovou vodou alebo hnojivami, či sa mení voda často alebo menej často, či sa kúri ohrievačom, osvetlením alebo vzduchom v miestnosti alebo koľko sa človek okolo akvárka nabehá a podobne z môjho pohľadu nehrá úlohu. Snáď to hnojenie by mohlo byť pre niekoho za čiarou, no ja decentné prihnojovanie nepovažujem za nejaké vybočenie z uvedeného rámca a "znásilňovanie" prirodzených prírodných procesov. Je to samozrejme môj osobný názor a pocit, je na každom ako bude tento pojem interpretovať.
7 12.12.2015 17:54 lhajek [1870] - Rostliny K tomuto tématu se hodí připomenout tento článek:
www.akvarko.cz/… To je low-tech jako vyšité a i ta akvária se mi takto z fotek líbí. Snad jednou bude prostor si tohle vyzkoušet.
Vmisim se do tematu. Samo, ze to jde bez CO2, i bez toho tekuteho. Zalezi jen na vyberu rostlin. Svetlo staci tak aby do akva bylo videt, pac na co je akvarko kam nevidime ...
Rasy se objevi, ale i to se da resit, ty se objevi i v hi tech akvech ... Nicmene, kazdy, kdo uvazuje o low tech akvarku by si mel uvedomit, ze jeho sance na krasnej koberecek a hodne druhu rostlin jsou dost nizke ne-li mizive ... pak uz jen jit cestou hybrida a tou cestou jde nakonec vetsina akvaristu, jak to tak vidim ...
Přidat reakci
1 ...... [4] 6 7
Zpět na obsah sekce Zakládání a údržba akvárií • Zobrazeno 9923x