Jak správně svítit?
Sid napsal:......(A nejde jen o vliv pauzy v osvětlení na koncentraci CO2, jak by se mohlo zdát. Těch souvislostí je více, ale ta s CO2 bohatě stačí. )
A nebyly by zdroje ze kterých jste čerpal? Rád bych se o tom něco víc dozvěděl. To že to funguje v nádržích zejména bez přidávání CO2 mě je jasné, ale není mě jasné proč se tu vzala nějaká čísla. Ta zatím nikdo nedokázal ničím podložit. Takže když budu svítit a zhasínat co 2 hodiny nebo jakkoliv jinak tak je to v podstatě to samé .... nebo ne? A proč ne? To je oč mě běží ..... A ty žabomyší války si strčte všichni .....
...Zdá se mi to, nebo se tímhle vším balastem snažíte odvést pozornost od toho, že na stránkách Dennerle žádné podrobnější informace tazatel nenajde?...
Přehlédl jste to
tuším.
Už je to opravdu dávno, co jsem sosal informace na toto téma, takže jejich "autor" mi mohl uniknout, podstata naštěstí ne tak úplně.
(A nejde jen o vliv pauzy v osvětlení na koncentraci CO2, jak by se mohlo zdát. Těch souvislostí je více, ale ta s CO2 bohatě stačí.
)
0 04.08.2014 13:05 Marcel G –
Re: Sid Tak nejdřív tazatele nabádáte, aby si o problematice svícení 5h v kuse našel podrobnější informace na stránkách Dennerle. Pak mi děkujete za odkaz na argumentaci D.Walstad (aniž byste se obtěžoval se s tou její argumentací seznámit). A když se pak k přečtení nakonec přemůžete, ocitujete nám z toho zmínku o brožurce od firmy Dennerle z roku 1993, z níž podle vás nevyplývá nic jiného, než stále dokola omílaný "nádech a výdech". Zdá se mi to, nebo se tímhle vším balastem snažíte odvést pozornost od toho, že na stránkách Dennerle žádné podrobnější informace tazatel nenajde? PS: To poslední je jen řečnická otázka.
Tak jsem se donutil prolouskat se tou D. Walstad z vašeho odkazu a musím konstatovat:
Ale no tak! To jste při svém hledání nic lepšího nenašel?
Zejména toto mě zaujalo:
The Siesta method is totally natural for fish and plants. The summer sun shines and a few clouds shade the water midday. Then the clouds disperse, the sun comes out, and the plants start cranking up again.
Toto je také zajímavé:
nfrank: Are there any negatives that people can hypothesize or report regarding siesta with enhanced CO2 input?
Regarding history of siesta, I first learned about it from the 1993 Dennerle Nature Aquaristic "System for a problem free aquarium."
dwalstad: I can't imagine any negatives. If there are problems, I hope that you'll let us all know.
Interesting that Dennerle mentioned the Siesta method. I don't have his book. Would you please tell us what he wrote? Daylength, length of siesta, how it helped, etc?
No, z toho, co D.W. píše ve vašem odkazu, nevyplývá nic jiného, než zde stále dokola vysvětlovaný "nádech a výdech", jak tento efekt trefně pojmenoval Roman...
Takže Walstad.
No vidíte, jak se nám hezky spolupracuje. Ušetřil jste mi čas, který bych musel věnovat hledání.
(Ani ta ale asi nebude jediná, kdo se tomuto tématu věnoval...)
Po sedlácku jednoduše. Nádech, výdech, nádech a to úměrně pauzám které uděláme. Netvrdím, že to bude pokaždý stejný efekt, nicméně v nesycených nádržích jako pomocné, proč ne.
To je věc kterou jsem sice měřením takhle nepodchytil (neumím dost přesně měřit obsah CO2 v akváriu), ale kvůli přesně takovému předpokladu jsem se o to začal zajímat.
Myslím, že zajímavé zdůvodnění polední siesty uvádí Diana Walstad:
www.aquaticplantcentral.com/… . To podle mě vysvětluje princip polední pauzy (i její délky) asi nejlépe. Nutno podotknout, že se to týká jen akvárií bez umělého přidávání CO2 (v jiných tato argumentace samozřejmě postrádá smyslu).
0 03.08.2014 17:45 Marcel G –
Re: Sid No, pak jsem tam ještě našel něco o tom, jak jsou rostliny z té práce (fotosyntézy) unavené, a jak milují polední odpočinek. A že 2-4 hodiny polední pauzy omezí tvorbu potu na jejich čelíčkách. Tohle jste myslel tím "víc rozepisuje"?
Nic jiného kromě poledních bouřek jste tam nenašel? Tak to pak asi nebyl Dennerle.
0 03.08.2014 17:21 Marcel G –
Re: Sid Sid napsal: Na tohle téma se víc rozepisuje (tuším!) Dennerle. Zkuste mrknout na jeho stránky.Ale no tak! Pauza ve svícení zdůvodňovaná poledními bouřkami v tropech je dost směšná. Nic lepšího nemáte?
...Pak ale nechápu doporučení když rozsvítíte tak pak aspoň 5h v kuse (lze se dočíst zde na fóru) a nikdo na to nerozporoval...
Na tohle téma se víc rozepisuje (tuším!) Dennerle. Zkuste mrknout na jeho stránky.
...Další otázkou je jestli při přerušení svícení přes den spadne intenzita okolního světla tak, aby se fotosyntéza úplně zastavila (vím, závisí na tom jak kdo má akva doma umístěné), ale předpokládám, že když akva není u okna že to tak bude...
Fotosyntéza se ani v podmínkách "když akva není u okna" úplně nezastaví, otázkou ale je, jak bude rozptýlené přirozené světlo pro ty které organismy "přínosné". Některé druhy sinic i řas budou schopny i nadále "spokojeně fungovat", (k pozitivní bilanci fotosyntézy jim stačí skutečně "světlo svíčky"), vyšší rostliny, (s výjimkou těch opravdu na světlo nenáročných), už tak moc spokojené nebudou. Ale pokud bude na rostliny dopadat "nějaké" světlo, procesy fotosyntézy budou probíhat. Jinou otázkou je, jak jsem napsal, s jakým efektem...
Marcel G: ...Z praxe vím, že když začnu na nějakou vodní rostlinu svítit silným světlem, tak do pár minut začne "perličkovat". To podle mě znamená, že u ní začne fotosyntéza probíhat prakticky okamžitě (tedy maximálně do těch pár minut po zapnutí světel)...
Řekl bych, že jste vystihl, jak dlouho trvá "nastartování" fotosyntézy u vodních rostlin. K zahájení vlastního procesu fotosyntézy dochází v okamžiku zachycení světelného záření pigmenty.
Co vim urcite, rostlinam nevadi (nebo na to alespon nijak katastrofalne nereaguji) prerusovani svetla na nejakych 100 az 400Hz, protoze je vic lidi, kteri maji nad akvariem LED stmivane PWM, a roste jim to
.
Podle mě by k zodpovězení této otázky stačil poměrně jednoduchý pokus:
1) Pokusná nádrž, do které se bude svítit 5h přerušovaně (vždy 1h světlo, 1h tma atd.).
2) Pokusná nádrž, do které se bude svítit 5h v kuse.
Pokud budou přírůstky v obou nádržích zhruba stejné, pak je jasné, že přerušování dodávek světla rostlinám nevadí. [Je ale taky možné, že některé rostliny to mohou snášet lépe než jiné.]
Pro suchozemské rostliny je to vystiženo pěkně v odkazu od Designera. Ta 1h za den je fakt už extrém
Já bych řekl že u vodních rostlin bude asi nejpomalejším na startu fotosyntézy rychlost difuze CO2 o které se lze dočíst že je ve vodě asi 10 000x pomalejší než ve vzduchu. Pokud je to tak tak by u vodních rostlin mohla opravdu startovat do několika minut. Pak ale nechápu doporučení když rozsvítíte tak pak aspoň 5h v kuse (lze se dočíst zde na fóru) a nikdo na to nerozporoval.
Další otázkou je jestli při přerušení svícení přes den spadne intenzita okolního světla tak, aby se fotosyntéza úplně zastavila (vím, závisí na tom jak kdo má akva doma umístěné), ale předpokládám, že když akva není u okna že to tak bude.
Asi nad tím už moc mudruju a světla si nastavím tak, abych z akva měl co nejvíc potěšení a zbytek se musí odladit podle toho ....
Přiznám se, že netuším. Třeba k tomu někdo další bude mít nějaký postřeh. Z praxe vím, že když začnu na nějakou vodní rostlinu svítit silným světlem, tak do pár minut začne "perličkovat". To podle mě znamená, že u ní začne fotosyntéza probíhat prakticky okamžitě (tedy maximálně do těch pár minut po zapnutí světel). Také vím, že třeba Pogostemon erectus přimyká listy k lodyze vždycky tak půl hodiny předtím, než se má vypnout světlo (jakoby si pamatoval, kdy se světlo vypíná, a připravoval se už na "spánek"). Podle mě se tedy rostliny určitě dokáží měnícím se podmínkám do jisté míry přizpůsobit (obzvlášť, když jsou ty změny pravidelné). Žádné pokusy jsem ale v tomto ohledu zatím nedělal. Bylo by určitě zajímavé vyzkoušet na rostliny intenzivně svítit třeba jen hodinu denně, a sledovat, jestli by jim to z dlouhodobého hlediska stačilo k přežití. O žádném podobném pokusu bohužel nevím.
Je to logické a jsem trouba že jsem si to neuvědomil hned a četl sice hezké informace, ale pro akvarijní rostliny k ničemu.
Tak odkud se tu na fóru berou ta doporučená čísla? Co "v rostlinách" je za těmito hodnotami?
Pěkné čtení, ale bohužel spíš vyvolalo více otázek
Vodní rostliny se s těmi suchozemskými moc dobře srovnávat nedají, protože vodní rostliny zpravidla nemají žádné průduchy, takže u nich určitě neplatí ani žádné jejich "otevírání" nebo "zavírání". Vodní rostliny přijímají CO2 obvykle prostou difuzí. A difuze může probíhat prakticky okamžitě.
web.natur.cuni.cz/…
Mohlo by Te to zajimat nekde od 12.5. Ona rostlina neni jen fotosynteza, deje se v ni spousta dalsich veci i ohledne stridani dne a noci. Pokud chces i dalsi kapitoly, zmen si v posledni casti linku cislo na 01 az 13...
0 02.08.2014 21:10 lhajek [1870] - Rostliny Trochu si teď pohrávám s většími změnami v provozu akvárií a mimo jiné laboruji se světlem. Protože jsem přestal používat sycení CO2 tak jsem si říkal, že by byla dobrá přes den nějaká pauza ve svícení a tak jsem pátral jak by měla být dlouhá, jak dlouho před ní by se mělo minimálně svítit a tak. Tady ve fóru jsem našel několik informací, např. že by se před pauzou mělo svítit minimálně 5 hodin, pauza by neměla být delší jak 3h a podobná čísla, ale nikde proč tomu tak je. Tak jsem začal hledat něco o fotosyntéze a našel jsem nějaké info pro suchozemské rostliny: nejdelší na startu fotosyntézy je v podstatě otevírání průduchů pro příjem CO2 a má trvat 20 až 90minut. Plná fotosyntéza po zhasnutí prý trvá asi 10 až 20 sekund.
Z těchto hodnot bych si dovolil odhadnout, že minimální doba svícení, aby nastala fotosyntéza a něco také vytvořila, by asi měla být od 2 hodin déle. Naproti tomu rychlost ukončení fotosyntézy po zhasnutí je tak rychlá že nemá smysl nad tímto časem nijak mudrovat. Úvahy berou v potaz pouze plné světlo a plnou tmu ... nic mezi, což realita samozřejmě není.
ALE:
1) Toto info jsem čerpal pro suchozemské rostliny a nenašel jsem ho bohužel pro vodní rostliny (asi by to chtělo hledat také v jiných jazycích, ale na to bohužel nejsem dostatečně vybaven). Je to nějak výrazně odlišné? Jaké časy jsou u nich?
2) Čas "vypnutí" fotosyntézy je dán rychlostí zániku substrátu na který se CO2 váže, ale nenašel jsem jak rychle se zavírají průduchy. Neví to někdo? Protože kdyby se rozsvítilo dřív než se tato nejpomalejší fáze bude muset znovu celá spouštět, tak by fotosyntéza mohla nastartovat v daném dni rychleji. Teoreticky by pak mohlo těch přestávek ve svícení být během dne i více. Rostliny by to po uvyknutí si na tento cykl nemuselo stát výrazně více energie navíc. A byla by zajištěna jejich slušná prosperita i při nižších hladinách CO2 (částečně by se stíhalo obnovovat).
Jsou to jen úvahy naprostého laika nad několika zjištěnými informacemi. Pokud plkám úplné nesmysly tak mě za to neukamenujte a nebo prosím o nějaké info, ať už napsané nebo i odkazy na zdroje kde se dočtu více hlavně ve vztahu k vodním rostlinám (nejlépe těm co běžně máme v akváriích).
Starší reakce
Z tohoto tvého výroku:
"Ten tvůj pan Rataj také změnil názor a už dlouho jede na CO2 a hnojivu a to i v nádržích v obchodě nemluvě o kaskádě z rostlinami." bylo zřejmé, že píšeš o synovi, kdežto jmalyska s těmi jeho
knížkami z roku 1980 o otci. Proto ten můj koment...
Už je ta debata o ničem, Václave, takže za sebe: HOWGH!
Pánové, asi vám uniklo, že píšete o dvou různých lidech - o otci a synovi!
To jen aby si věděl že nemluvím jen o synovy ale také o jeho otci.
Tu knížku neznám. Ale tvůj dotaz jsem snad pochopil správně.
První vydání této publikace (Akvárium a rostliny, Karel Rataj otec a syn) bylo, nemýlím-li se, v roce 1998.
Ovšem debata se vedla kolem výroků jmalysky, které uvedl slovy: "
Stačí číst knihy z roku 1980 od Rataje...
V té době bylo K.R. jr. nějakých 18 let, čili jeho podíl na publikacích těchto let nebyl snad ani hypotetický.
Za dalších 18 let tomu mohlo být (a jistě bylo) jinak, ale o tom se tu nedebatilo.
I když...
Nedá mi to, musím připojit odkaz na názor (stručnou recenzi) kolegy Horáce na tebou zmíněnou knížku:
www.horacovoakvarium.cz/…
O schopnosti Horáce činit závěry z toho, co se dočetl, pochybnosti nemám.
Nezměnil, jen začal přemýšlet jak všichni po převratu, jak vytěžit z lidí peníze
Co je na podnikání špatného?
Jistě znáš knížku Akvárium a rostliny Karel Rataj otec a syn.
vaaclav: Ta knížka vyšla už dost dávno a od té doby se hodně změnilo... Ten tvůj pan Rataj také změnil názor a už dlouho jede na CO2 a hnojivu a to i v nádržích v obchodě...
jmalyska: Nezměnil, jen začal přemýšlet jak všichni po převratu, jak vytěžit z lidí peníze...
Pánové, asi vám uniklo, že píšete o dvou různých lidech - o otci a synovi!
Zatím co autorem knihy je (nedávno zesnulý) K.R. sr., prodejnu a "moderní metody" praktikuje K.R. jr.
jmalyska napsal: Světlo není o intenzitě, ale o času. Ano, klidně 12hod s 1x39W T5 na 400 litrů, ale svítit pravidelně. Rostliny si zvyknou a to i ty náročnější, vyzkoušeno, jen to chce vědět jak na to. Tohle je samozřejmě blbost, kterou je velmi nebezpečné prezentovat před začátečníky, nebo ji dokonce vydávat za pravdu! Přesně jak zmínil Sid: každá rostlina má určitý "kompenzační bod světla" neboli hranici, při které (hodně zjednodušeně) rostliny začínají růst. A zatímco pro stínomilné druhy může být touto hranicí třeba i 10-30 µmol PAR, pro světlomilné to může být 40-70 µmol PAR. Pokud tedy některým rostlinám nedodáme alespoň 50 µmol PAR, tak prostě neporostou a neporostou, a je naprosto irelevantní, zda jim budu to světlo dodávat 10h nebo 24h.
Nezměnil, jen začal přemýšlet jak všichni po převratu, jak vytěžit z lidí peníze
Ale samozřejmě, že jsou rostliny, které bez podpory nepojedou (kde jinde v přírodě takovou podporu maji???-CO2, PMDD???
), ale jsou i ty méně náročné,které nám pojedou vždy nějak a když se jim to co2 dá, jedou jak šílené, viz moje prezentace.
OT jsme od tématu
Ta knížka vyšla už dost dávno a od té doby se hodně změnilo. Takové akvárium jsem měl 10 let. Bohužel to časem omrzí a sortiment rostlin je omezený. Ten tvůj pan Rataj také změnil názor a už dlouho jede na CO2 a hnojivu a to i v nádržích v obchodě nemluvě o kaskádě z rostlinami. Z toho světla nad nimi se dělají mžitky před očima.
www.akvarista.cz/… No, když se podívám,co roste v Amazonii, vzhledem k jejímu koloběhu života a vypustím si vyšlechtěné formy, tak těch velmi náročných až zase tak není, viz můj graf.
Hodnoty čerpány z místního atlasu. Modrá nenáročné, červená mírně náročné, růžová středně náročné, zelená náročné, sv.zelená extra náročné. Takže na výběr je toho dost i bez nutnosti pálit světlo a bublat jak o život. Já osobně mám raději přirozený biotop,tedy co nejméně zásahu člověkem
Možno si nejako niektoré zvyknú, ale asi záleží aj na tom, na čo boli zvyknuté predtým a či si vôbec stihnú zvyknúť skôr ako načisto zhnijú. Napr. mne čerstvo prinesená Rotala macrandra v slabšom svetle odhnívala až takmer zmizla (a to som svietil dlhý čas), no stačilo tie úbohé pahýle preniesť do iného akvária s veľmi silným svetlom a tam sa zmohla a patrí k najlepšie rastúcim rastlinám, vyzerá o dosť krajšie ako v spomínanej knižke (mám je originál v 2. vydaní z 1980). Na druhej strane uznávam, že postupné zvykanie je niečo iné a aj preto mám 1 Rotalu späť v akváriu po tom, čo sa to silne osvetlené postupne zatemňovalo plávajúcimi rastlinami a uvidím, či sa už u mňa neujme.
Mimochodom, keď som si tak pred časom čítal v tej starej knihe o rôznych rastlinách, ktoré poznám, tak vtedy zjavne vyzerali inak, akýsi ten "ideál krásy" bol iný, nemuselo byť všetko pekné červené a vlastne sa to prezentovalo ako že to má byť zelené
Aha, tak tuto knihu mám, jen jsem zatím četl jen vybrané pasáže o těch rostlinách, které jsem potřeboval. Prostuduji ji jako celek.
S tím, co je v tom zvýrazněním textu, který jsi sem poslal, se asi nedá nesouhlasit. Jenže je to všechno natolik obecné, až se ztrácí informační hodnota. Prakticky totiž nějaká minimální intenzita, na kterou rostliny reagují, je. Ale dobře, poučení tady je, že má smysl zkusit, jestli delší interval na menším výkonu věci nezlepší. Díky.
...Rataj píše třeba o těch rostlinách, které jsou u mě v akváriu běžně, i když se v té době třeba u nás neprodávaly...
A o tom to je. Vy můžete z knížky čerpat, protože vaše rostlinky patří k těm na světlo nenáročným. Zkuste přesvědčit světlomilné rostliny, aby se spokojily s nízkou intenzitou záření, že jim ho dopřejete celých 12 nebo i více hodin.
Mrkněte, co znamená "světelný kompenzační bod".
To sice ano, ale život rostlin a jejich potřeby se moc asi měnit nebudou. Navíc Rataj píše třeba o těch rostlinách, které jsou u mě v akváriu běžně, i když se v té době třeba u nás neprodávaly.
Moje dvě 63l nádrže prezentuji dvě možnosti. První s 15W Narvou a Anubiasy, druhé s 36W LED bez rostlin, na hladině riciia,která částečně stíní. Když použiji můj neoblibený termín W/l je to 0,23W na litr u první a 0,57W u druhé nádrže. Ani v jedné není jakýkoliv chumáček řasy. U obou mám +- filtr o stejné síle proudu vody.
Ve srovnání s 360tkou (108W studená bílá)jde taky poznat, že čím více vody, tím méně častá údržba. V malých jde voda "cítit" po měsíci, ve velkém po půl roce, podle toho taky četnost výměny vody.
Ještě k tomu mám všude zase podle "vzorečku" přerybněno.
Podle mne je neúspěch akvaristy závislý na tom, jak často do něj hrabe, jak moc nedejbože do něj lije chemii, přesazuje rostliny, mění týdně 30% i více vody a završí to tím, že v 63 litrech zvedne světlo, ubere dobu svícení, přidá CO2, hodí tam lebku, PMDD a diví se, proč mu náročnější rostlina neroste. Z prezentací jde často vyčíst problém, ale kdo má zájem všem psát a radit, když oni neposlouchají, neb strýček povídal, že.........
Musíte brát zřetel na to, že podobné výroky byly poplatné své době. Zkuste si zmapovat, jaké rostliny se v té době objevovaly v akváriích.
Přečti si pár stránek na začátku a pak odstavce, které se týkají Jižní Ameriky/ Amazonie
uloz.to/…
@jmalyska: Díky za sdílení zkušenosti. Tuhle knihu nemám a zatím jsem ji nečetl. Ale přečtu. Do té doby, co je tím speciálním faktorem, který odlišuje Amazonii od zbytku biotopů? Je to nahnědlá barva vody, která brání efektivnějšímu průniku světla? Nebo je to pH a tvrdost, které vedou k jinému metabolismu rostlin pod vlivem světla? Podle toho, co píšeš, bych mohl docela bezpečně postupně prodlužovat dobu svícení na nízkém výkonu (24W/100 l vody) a čekat, co na to rostliny u dna. Když jsem zkusil prodlužovat periodu vyššího výkonu (48 W na stejný objem vody), zvýšil se výskyt zelených dlouhých vláknitých řas, tak jsem usoudil, že tudy cesta nevede.
@sasula: Díky.
...kupodivu mi vše podle něj funguje na jedničku...
Podle popisu jde o "Malou Amazonku"(?).
Proč ne?! Každý má jinou představu o rostlinném akváriu.
Každý si musí najít své vlastní know-how sám. Já si vše vyčetl od Rataje a kupodivu mi vše podle něj funguje na jedničku. Proto se mi i daří rostlinkách v setových "hornbach" 63 litrech s 15W Narvou
nepoužívám už žádé rozednívání a stmívání. prostě sepne a jede na plno, ryby jsou zvyklé. Je pravda je, že svítím každý den stejně. jen když odjíždím na dovolenou tak časy posunu tak aby bylo světlo tak do 11 do noci.
světlo je do 250L cca 14W led 15 000K
do 350L 22W 15000K.
a nejvíc svítím do 70L a to 9W.
A to preferuji LOW tech přístup...
Když i přihnojím tak se kytky vždy zblázněj...
...jen to chce vědět jak na to...
Gratuluji, že jste zjistil, jak na to. Teď ještě své poznatky předejte těm, co ještě nepochopili, jak na to, a budete slavný.
Svítím 12hod, z toho 10hod na plno (6500k,3250lx,108W s reflektory, T5,na 360litrů, akva 60cm vysoké, 10cm písek) a řasy se mi nedělají ani když CO2 nedodávám. Biotop Amazonie. Proč?Stačí číst knihy z roku 1980 od Rataje, kde vysvětluje, proč tolik světla pro Amazonii a píše mimo jiné o řasách spoustu užitečných věcí, třeba že výskyt řasy zelené je signalizace dobře fungujícího akvária(!)
Výhoda četby z dávnější doby je, že kniha není ovlivněna snahou vydělat peníze (prodej chemie proti řasám, doporučení dodávat CO2 jako nutnost, svítit jak blázen,...)
Světlo není o intenzitě, ale o času. Ano, klidně 12hod s 1x39W T5 na 400 litrů, ale svítit pravidelně. Rostliny si zvyknou a to i ty náročnější, vyzkoušeno, jen to chce vědět jak na to.
Ano, ale je fajn mít nějaký první nástřel, kde s tím zkoušením začít a jak daleko se v tom kterém parametru dá zajít.
Třeba až dodnes bych si byl myslel, že když se v nádrži bez CO2 svítí déle než 9 hodin denně, určitě se přemnoží řasy bez ohledu na cokoliv jiného. Tak bych to asi ani nezkoušel. Samozřejmě, nemluvím o různých nočních osvětleních, atp, které nedávají žádnou rozumnou intenzitu. Tak by mě zajímalo, jak silně šášula svítí (chápu, že ne celý den stejně).
Tak bych chtěl vědět, jak moc můžu v low-techu zvyšovat intenzitu a čas, abych si ještě nezadělal na problém s řasou. To si musíte zkusit.
A mohl bys, prosím Tě, nějak přibližně charakterizovat světelné podmínky? Třeba intenzitu na objem a výšku od substrátu?
Ptám se proto, že některé rostliny, které mám u dna, rostou pomalu a podezírám je z nedostatku světla. Jinde v nádrži mám zase řasu (žádná tragedie, ale varování), která indikuje spíš řemíru světla.
Takže řeším otázku, či by pro mé rostliny bylo lepší svítit kratší dobu a s větší intenzitou nebo delší dobu a s menší intenzitou. Tak bych chtěl vědět, jak moc můžu v low-techu zvyšovat intenzitu a čas, abych si ještě nezadělal na problém s řasou. Díky.
ve vsech... nikde nebublam
Ahoj, to co píšeš, je docela zajímavé. Jen pro upřesnění, těch 16 hodin svítíš taky v rostlinných nádržích? Zarostlých a bez CO2?
Přidat reakci
1 ...... [5] ...... 13 14
Zpět na obsah sekce Technika • Zobrazeno 19242x