Substrát

Vlastně si nevybavuju, že bych chtěl od začátku roku ze substrátu vyndat zdravou a prosperující rostlinu. Jeden aponogeton, který potřeboval vegetační pauzu - jo, u toho jsem ze dna tahal kořeny. Ok, ještě Najas guadelupensis, která je mrcha a bleskově koření i tam, kde ji nechci. Ale mimo to nic. Rostliny jsou tam, kde jsem je strčil napoprvé. Pak takovéto problémy nemám (mimo to nemám substrát jbl).

P.S. Jednou jsem u jednoho akvaristy četl, že pokud se hrabe ve dnu, má zvyk automaticky provést výměnu části vody. Připadlo mi to logické (minimálně neuškodí), dělám to od té doby taky.

Tvůj problém nebude substrát i v akváriích bez výživného substrátu s při vytrhnutí větší rostliny zvíříš bordel. Máš příliš silné světlo a to ukočírovat je pro začátečníka velký problém. Ne nadarmo se říká (Rataj) že se to nejdřív musíš naučit s rostlinami a pak jim můžeš začít svítit.

Maq napsal: Rozumíme těmto termínům stejně?Řekl bych, že ano.

A co jsou hamburské rohožkové filtry? Nějaká obdoba půdních filtrů?Zkus zagooglit pojem "Hamburg Mattenfilter" (u nás se to překládá někdy jako "rohožkový", někdy jako "rohový" a někdy se tomu říká jen "hamburský" filtr). Dnes už to není moderní, ale principielně to bude možná jeden z nejúčinnějších mineralizačních filtrů.

stanki napsal: Pri yakladani akva som sa rozhodol pre substrat jbl co uz dnes asi lutujem. Od sameho pociatku ma sprevadzali same problemi ...Stando, nejsem si jistý, že za ty problémy může právě substrát. Záleží zcela jistě na celé řadě (souhře) faktorů. Zkus se podíval na tarikovo akvárium:
rybicky.net/nadrze/8274
Už je sice zrušené, ale pěkně je na něm vidět, čeho lze dosáhnout se zásobním substrátem dosáhnout a občasným přihnojováním do vody. Dokonce nepravidelně dávkoval i CO2 a přesto neměl problémy s řasami. A to se přitom na různých fórech zaměřených na rostlinná akvária zdůrazňuje, jak nesmírně důležité je udržovat stabilní a vysokou hladinu CO2. A pak najednou uvidíš něco takového a musíš tyto nepodložené řeči přehodnotit.

Ja lenpridam svoj postrech zaciatocnika. Pri yakladani akva som sa rozhodol pre substrat jbl co uz dnes asi lutujem. Od sameho pociatku ma sprevadzali same problemi. Po presadzovani rastlin ak maju hlbsie korene sa to uvolnuje a to mam aj 10cm piesku. Stale si neviem rady aj ked to uz je ovela lepsie, hodnoty npkFe mi kolisu a je to stale akosi cudne. Riasy som mal asi vsetky druhy, vsetky sa mi podarilo vyrazne potlacit ale stale sa objavuju a cakaju na mensiu moju chybu aby prepukli. Je to tazko udrziavatelne. Kto stym vie a dokaze pracovat, moze mu to pomoct. Ale mam pocit ze umna je to skor naskodu. Myslite ze je dobry napad to radsej cele odznova zalozit, piesok poradne preprat a kupit nove rastliny? hnojit do stlpca ppmd neje problem a pravidelne testy tiez.

Vícekrát jsem si všiml, že dělíte akvária na "chovná" a "rostlinná". Možná něčemu nerozumím, ale já chápu jako normální akvárium, ve kterém jsou jak rostliny, tak ryby (nepřerybněné). To je jakýsi střed, zatímco rostlinná a chovná akvária pokládám za specificky zaměřená na rostliny, resp. (od)chov ryb.
Rozumím tomu tak, že o biologické rovnováze se dá uvažovat jen v tom případě, kdy rostliny a ryby jsou zastoupené ve vhodném poměru. Naopak pokud jsem zaměřený na jedno či druhé, rovnováhy mezi produkcí a konzumem odpadních látek se vzdávám, a tedy musím více pomáhat: rostliny (při)hnojit, rybám často měnit podstatnou část vody, apod.
Rozumíme těmto termínům stejně?

A co jsou hamburské rohožkové filtry? Nějaká obdoba půdních filtrů?

Děkuji za vyčerpávající odpověď.Skvělé počtení.Ostatně jako většina vašich příspěvků.
Jsem začátečník(a nebojím se to přiznat ),proto mohou být některé moje postupy a myšlenky ne zcela správné.
Já mám pouze akvarijní písek frakce 1-3 mm(řekl bych,že už klasika u většiny amatérů jako jsem já,s typem akvária jaký mám).
Odkaluji tak jednou za měsíc a někdy ani to ne.Co se snažím je 1 x týdně při výměně vody povrchově odsát říkám tomu " bordílek" to co nezapadalo hlouběji.Pouze,ale jen kde se dostanu,tak abych zbytečně nepoškodil rostliny.
Když jsem vyměňoval před nedávnem dno,tak např.Kryptokoryna bullosa měla kořeny 10-15 cm dlouhé(vůbec jsem něco takového nečekal).
Čeho se obavám oproti minulému substrátu je to prokysličení.Předtím jsem měl Tetra active substrate překrytý !drtí!a následně ještě flexi obaly 2-4 mm(ale ono se to časem stejně promíchalo,takže drť se dostávala znovu nahoru),proto ta výměna.
Mám sice piskořky,ale nejsem si jistý jestli ony tím svým vrtáním dostatečně zajistí prokysličení.I když si myslím,že tomu v nějaké míře mohou pomoci.Bohužel vůbec nemám představu do jaké hloubky jsou schopné se zavrtat(zřejmě tak hluboko,kde mají pořád dostatek kyslíku,aby se neudusily)
Proto mám trochu obavy,jestli se rostlinám bude dařit,alespoň stejně jako v předchozím substrátu.Nicméně to nejspíše ukáže čas a možná některé rostliny budu muset zaměnit za jiné.

Bacoun napsal: Takže kvůli živinám odkalovat či neodkalovat?Řekl bych, že pro rostliny je ideální to moc neodkalovat, protože rozkladné (dekompoziční) procesy nějakou dobu trvají, takže častým odkalováním nebude asi mineralizace probíhat dokonale. Na druhou stranu je ale třeba hlídat i to, aby detritu nebylo příliš. Tam pak hrozí (což ale hrozí i u půdních substrátů), že poklesne příliš redox a začnou tam probíhat nežádoucí procesy (např. tvorba toxických plynů - metan, sirovodík). Tenhle problém známe spíše pod pojmem "zahnívání dna". Dochází k tomu u substrátů, které nejsou dostatečně prokysličené a mají velmi nízký (záporný) redox. V takovém substrátu pak neprobíhá již zmiňovaná mineralizace (což je to, co chceme), ale humifikace (což spíše nechceme), fermentace, metanogeneze apod. K těmto nežádoucím procesům dochází spíše v substrátech, které nejsou dostatečně prorostlé kořeny rostlin (kořeny tam totiž pumpují kyslík), a které jsou navíc dost mohutné (příliš tlustá vrstva substrátu) nebo udusané. Je to asi i jedním z důvodů, proč se moderní substráty prodávají ve formě granulí (zajistí to určitou vzdušnost, může tam proudit okysličená voda, nechází k jejich zhutňování ...). Podle mě je to ale o určité rovnováze. Rostliny jsou totiž dokonale přizpůsobené "těžbě" živin právě z těch hlubokých, udusaných sedimentů. Dokonce si myslím, že pokud bude substrát příliš vzdušný, některé živiny z něj rostliny nebudou schopné vytěžit. Proto si myslím, že k dobrému růstu (z dlouhodobého hlediska) je určitá vrstvička "bahna" (hluboko zapadaného detritu) dobrá, ale aby to nedělalo problémy, asi není dobré, aby byla příliš mohutná. Diana Walstad ve své knize Ecology of the Planted Aquarium doporučuje používat vrstvičku půdy tlustou max. 2-3 cm. Takže když se po tomto obšířném vysvětlení vrátím zpátky k původní otázce, tak nějaká vrstvička detritu je podle mě velmi užitečná, ale asi bych se ji snažil (odkalováním) držet v nějaké rozumné míře (tloušťce), a zároveň bych se snažil dbát na to, abych měl v akváriu co největší množství kořenících rostlin, které ji co nejvíce prorostou.
PS: Samozřejmě se pořád bavím o rostlinných akváriích. V chovných akváriích asi nemá žádný smysl půdní substrát či detrit používat/mít.

Ještě malá poznámka: Myslím si, že velmi pěkně mineralizace funguje třeba v hamburských rohožkových filtrech (HMF), které do sebe nasávají detrit, který se v okysličené vodě (jež jimi neustále proudí) dobře rozkládá na rostlinné minerální živiny. Tím, že je navíc tento filtr přímo v akváriu, mají k jeho produktům přístup i další obyvatelé nádrže (kromě bakterií i prvoci, plži, krevetky, malé i velké rybky, řasy, ale i světlo). To vše se pak podílí na rozkladu organických látek až na minerální živiny.

Jsem si naběhl Jasné,záleží vždy na druhu a poměru producentů a spotřebitelů.

Záleží akvárko od akvárka.

Takže kvůli živinám odkalovat či neodkalovat?Už jsem se setkal s názorem,že je důležité odkalovat a pak i s názorem,že neodkalovat,ale jen odsávat povrchově "nečistoty" ze substrátu.

Maq napsal: Jak se humus liší od detritu?Prakticky asi nijak. Písek se zapadaným detritem bude mít podle mého názoru podobné (nutriční) vlastnosti jako půdní substrát.

V podstate mi išlo o to že akvaristi s výživným dnom nechcú vyťahovať rastliny s koreňmi kvôli premiešaniu substrátov. Pri prerastení rastlín odstrihnú celú rastlinu pri dne a opäť posadia len najkrajšie vrcholky naspäť na pôvodné miesto. Tým opäť začínajú rásť nové korene a dúfam že dokážu využiť látky z rozkladajúcich sa starých koreňov.Ide tu hlavne o stonkové rastliny.U nás záškolákov trvá trochu dlhšie kým to pochopíme .

Já jsem si zrovna založil nové akvárium, a použil jsem substrát Aquaclay od firmy Rataj. To má být vypalovaný jíl, jehož předností oproti písku je vysoká poréznost. Výrobce deklaruje, že je chemicky neutrální (proto jsem si ho koupil).
Nyní jste mne poučil, že jíl (jeho podstatná část) ve vodě disociuje a ve skutečnosti inertní není, ba že může být i prospěšný. U páleného jílu toto neplatí?

Jestli tomu dobře rozumím, postoupili jsme od širšího pojmu "výživný substrát" k užšímu "humus" - tedy organická složka půd.
Jak se ale takovýto přidaný humus liší od detritu, tedy odpadní organické hmoty, která se v akváriu (s rostlinami i živočichy) stejně postupně vytvoří? Já to nedokáži odlišit, a je-li to stejné, pak než bych to přidával předem, než se v akváriu vyvine ta správná mikroflóra, tak raději nedám nic a počkám, až se to všechno vyvine časem.
Zřejmě mi tady něco uniká?

tonof napsal: ak pri presádzani rastlín odstrihnem rastlinu tesne nad dnom a nechám tam korene uhniť aký vpliv na akva to bude mať.V malém měřítku to asi vadit nebude. Ale podle mě bude záležet na celé řadě faktorů, především na množství kyslíku v tom substrátu. Jak už jsem zmiňoval, dokonalá mineralizace může (alespoň podle toho, co jsem o tom četl) probíhat pouze za přístupu kyslíku. Navíc, labilní organické látky se rozkládají (a tudíž mineralizují) mnohem rychleji než stabilní organické látky. Např. tvrdá kůra nebo celulóza patří k velmi špatně rozložitelným (mineralizovatelým) materiálům. Naproti tomu odumřelý čerstvý list stonkové rostliny se v okysličené vodě rozloží velmi rychle.

Maq napsal: Novinkou pro mne je, že je možné to schovat pod vrstvu něčeho neutrálního a předejít tak zamoření vodního sloupce ... Jen bych se bál, že tu "izolaci" poruším při zařizování akvária a sázení/přesazování rostlin.Nevím, jestli tomu rozumíte úplně správně.

1) Jsou samozřejmě substráty, které jsou obohacené anorganickými živinami (prostě je do nich vmícháno nějaké tuhé anorganické hnojivo typu Cererit apod., nebo jsou do nich přímo vmíchány sloučeniny jako KNO3, KH2PO4, nějaká směs mikroprvků apod. Pokud takovýto substrát zalijeme vodou, tak si koledujeme o malér, protože tyto anorganické soli se ve vodě velmi snadno rozpouštějí a dokážete si jistě představit, jak koncentrovaný půdní roztok tím asi vznikne. Jakmile se rozpustí do půdního roztoku, tento koncentrovaný půdní roztok pak samozřejmě bude mít tendenci prosakovat do vodního sloupce, kde může výrazným způsobem zvyšovat koncentraci těchto živin. Vím z dopisování se zástupci některých firem, že některé zahradní substráty jsou takto obohacované. Tipoval bych, že i substrát ADA Aqua Soil (populární mezi tzv. aquascapery) je podobným způsobem obohacen (především o amoniakální a možná i dusičnanový dusík). Po zalití vodou se většina těchto anorganických solí ze substrátu vyplaví do vody, a ve vodě pak máme extrémně vysoké koncentrace některých živin (např. amoniaku). Ze zkušeností ale také víme, že tento stav netrvá příliš dlouho (řádově jen několik týdnů ... pokud tedy měníme vodu). Myslím si tedy, že většina těchto (uměle) přidaných solí tam slouží jen jako okamžitá a krátkodobá výživa pro rostliny. Po pár týdnech se tato výživa vyčerpá (amoniak přemění bakterie na dusičnany, které častými výměnami vody z akvária postupně odstraníme).

2) Jsou ale také substráty, které mají určitý podíl organické složky (humusu). Tato organická složka se ze substrátu nevyplavuje a ani při nějakém přesazování nebo přerývání substrátu se nemusíte bát, že byste jí zamořili akvarijní vodu. Ten organický humus se činností různých (převážně heterotrofních) bakterií přeměňuje postupně na anorganické živiny, které si pak berou rostliny svými kořeny. Jde o proces, na který se rostliny evolučně dokonale adaptovaly. Jinými slovy, rostliny se prostě naučily využívat to, co se jim v substrátu nabízí. V tropických vodách bývá běžně velmi malé množství živin, a proto se rostliny naučily získávat tyto živiny z úrodnějších (= výživných) sedimentů.

Co je tedy z mého pohledu důležité, nejsou ty uměle přidané anorganické živiny (které některé substráty obsahují), ale ty organické živiny (humus), které se rostlinám servírují (= uvolňují) postupně, v malých (ale pravidelných) dávkách. Díky tomuto postupnému uvolňování (mineralizaci) nemůže logicky docházet k žádnému znečištění vodního sloupce. Kromě toho (jak už jsem psal) zůstávají některé živiny v substrátu v nepřístupné formě, dokud si je z něj nevypreparují samotné rostliny (okyselením půdního roztoku v okolí kořenů či jinými mechanismy). V substrátu jsou tedy organické živiny v podstatě zamčené, a odemykají je (postupně) pouze bakterie a rostlinné kořeny.

Jak se takové akvárium chová ve srovnání se stejným, které má dno bez výživy? Jak v záběhu a jak potom? Zejména v případě, kdy se rostliny nepodporují přidáváním CO2? Nevymstí se to nějak třeba později?Používat výživné dno v akváriu bez rostlin nebude podle mě z dlouhodobého hlediska příliš dobrý nápad. Důležité je si uvědomit, že humus se rozkládá dvěma směry: 1) mineralizace, 2) humifikace. K dokonalé mineralizaci může docházet pouze za přístupu kyslíku, zatímco za nepřístupu kyslíku se rozkladné procesy zvrátí do humifikace. A protože rostlinné kořeny pumpují do substrátu kyslík, tak ho také okysličují, a tím pádem v něm podporují mineralizaci (= přeměnu organických látek na anorganické rostlinné živiny). Pokud v půdě žádné kořeny (rostliny) nebudou, tak zde bude docházet spíše k humifikaci, tj. tvorbě obtížně rozložitelných organických látek (huminů či huminových kyselin), případně i k produkci vyloženě toxických sloučenin (např. metan nebo sirovodík).

Stačí takovéto vysvětlení?

Vzhladom na to, ze teda povrch je negativne nabity, bude pritahovat kladne nabite kationy (ako vieme z fyziky + a - sa pritahuju). Ked si uvedomime, ze az na dusicnany a fosfaty je v podstate vacsina potrebnych zivin kladne nabita, zistime, ze je toho skutocne vela - Na⁺, K⁺, Ca²⁺, Mg²⁺, Fe^2+/3+, Mn^2/4+, Zn²⁺, Mo^4/6+ a takisto vsetky prechodne kovy.

Na druhej strane, treba to vnimat ako dynamicky proces viazania tychto kationov, to znamena ze sa neustale (na molekulovej urovni) uvolnuju do najblizsich vrstiev vody a zasa navazuju. To je sposobene viacerymi faktormi. V prvom rade su tu nevazbove interackie - rozumej cisto na baze pritahovania sa kladneho a zaporneho naboja (nieco comu sa v chemii hovori Coulombicke interakcie). Mozete si to predstavit ako pritahovanie dvoch magnetov, dokazu sa pritiahnut, ale dokazete ich silou i rozdelit. Pokial by ste ich zlepili lepidlom, bol by to evkivalent vazbovej interakcie. V dalsom rade je ten dynamizmus podporeny rozpustadlom v nasom system - voda - ktora je velmi polarna, a preto dokaze dobre stabilizovat (solvatovat) tak zaporny naboj na porvchu, ako i naboj kationov a anionov soli (v nasom pripade hnojiva). Keby sme mali v akvariach nepolarne rozpustadla (napr. toluen ), uvolnovanie by bolo zasadne zbrzdene, kedze nepolarne rozpustadla nedokazu solvatovat naboje jednotlivych kationov/anionov. Moja domnienka je, ze spominany dynamizus je vlastne prospesny pre to, aby tieto ziviny mohli rastliny kontinualne prijimat.

P.S. Ospravedlnujem sa za diakritiku, niekolko rokov v zahranici sa na mne podpisalo lenivostou.

Nebudu řešit jestli se to či ono dostává, uvolňuje do vodního sloupce, jenom mohu dát k dobru několik zkušeností právě z různejma výživnejma substrátama, tedy právě u těch lidí začátečníků jenž zakoupili výše jmenované mnohdy až reklamně zázračně vybarvený substráty a vono to kupodivu nefungovalo. Proč to nefungovalo, když přeci prodejce říkal ..... Protože tyto substráty jsou v drtivý většině určený do nádrží kde jak se rostliny nasadí, tak tam už zůstávají, nepřesazují se a v tom bych viděl hlavní problém právě těch záčatečnických nádrží, kde se většinou mění kde co ve velmi krátkých časových intervalech a problémy se prostě a jednoduše ukáží. Takže když si to dovolím lehce zhodnotit, tak výživný substráty ano, proč ne, ale pěkně schovat pod překryvnou vrstvu. Nejsem z těch co každej druhej den kde co měří, snažím se používat pozorovacích schopností a dávat věci do souvislostí, některý testy u lidí, kterým se sem tam mihnu kome nádrží vidím prvně v životě. A opravdu na závěr fakt nevím, jestli se něco z těch substrátů dokáže uvolňovat, jenom jsem se sedlácky snažil tento problém pojmenovat

Marcel, ak pri presádzani rastlín odstrihnem rastlinu tesne nad dnom a nechám tam korene uhniť aký vpliv na akva to bude mať.

Všechny výhody výživného substrátu jako takového beru a chápu, u suchozemských rostlin je to jasné. Novinkou pro mne je, že je možné to schovat pod vrstvu něčeho neutrálního a předejít tak zamoření vodního sloupce přemírou ...ehm, všeho. Nikdy bych býval něco takového nepokládal za možné. Samozřejmě Vám věřím. Jen bych se bál, že tu "izolaci" poruším při zařizování akvária a sázení/přesazování rostlin.
Ale budiž, tak to tedy jde. Jak se takové akvárium chová ve srovnání se stejným, které má dno bez výživy? Jak v záběhu a jak potom? Zejména v případě, kdy se rostliny nepodporují přidáváním CO2? Nevymstí se to nějak třeba později?

Nemusíš si strkat do celého dna hlínu já to dělám takhle.

Děkuji za poučení, nyní ta mnou zkritizovaná věta opravdu dává smysl. Když tomu tedy rozumíte, mohl byste to trochu rozvést? Jaké ionty pochytají ty disociované složky, a co z toho ve výsledku rostliny mohou mít?

Maq napsal: Zaujala mě ta část, ve které zmiňujete, že živiny jsou ve dně a neproniknou do vodního sloupce. Opravdu to tak funguje?Na to existuje velmi jednoduchá odpověď (kterou chce ale málokdo slyšet): Vyzkoušejte si to! Dejte si do akvária slabou vrstvičku (2-3 cm) půdního substrátu a překryjte jí vrstvou jemného písku (řekněme 5 cm). Zalijte akvárium vodou, nechte ho tak měsíc zaběhnout, pak odeberte vzorek vody a pošlete ho do laboratoře na rozbor. Sám uvidíte, kolik živin uniká z toho výživného substrátu do vodního sloupce. Když vám řeknu přímo, že tam prosakuje jen minimum živin, stejně mi asi nebudete věřit, takže proto Vás vyzývám k tomu, abyste si to sám vyzkoušel (změřil). Jak už tu zaznělo, běžný půdní substrát obsahuje zhruba 5-10% humusu, který má negativní náboj. Proto přitahuje řadu pozitivně nabitých částic - nejčastěji Na+, K+, Ca++, Mg++. Negativně nabité částice půdní substrát neudrží (nebo jen v zanedbatelné míře). Proto také nemá příliš velký smysl obohacovat substráty dusičnanovými nebo fosforečnanovými hnojivy. Půdní substrát obsahuje také organickou složku, což je právě ta nejcennější zásobárna živin (alespoň tak tomu rozumím). Postupným rozkladem (dekompozicí) organických látek (bakteriální činností) dochází k částečné mineralizaci těchto organických sloučenin, a rostliny tak mají k dispozici trvalý přísun malého (ale zpravidla dostatečného) množství minerálních látek (ale i plynného CO2). Samozřejmě, pokud byste tento půdní substrát neustále prohraboval, a promíchával ho tak s vodou v celém vodním sloupci, tak by uvolněné živiny přecházely rychle do vody. To se ale neděje (nebo jen v malé míře), pokud je substrát překrytý dostatečnou vrstvou jemného písku. Ve větší míře dochází u přechodu živin ze substrátu do vody u moderních výživných jílovitých substrátů typu ADA Aqua Soil, ale opět jen v několika prvních týdnech. Chápu to tak, že se tyto anorganické živiny (kterými tyto substráty bývají obohaceny) rychle vyplaví, ale pak už "dají pokoj". Možná to funguje i tak, že se intenzivněji vyplaví pouze z vrchní vrstvy, ale z hlubších vrstev už se ty živiny na povrch (do vodního sloupce) tak snadno nedostanou. Jak už jsem také zmiňoval, záleží i na tom, o jakých živinách mluvíme (organické vs. anorganické sloučeniny, kationty vs. anionty). Některé (normálně nepřístupné) živiny si také dokáží ze substrátu extrahovat samotné rostliny, které svými kořeny vylučují slabé kyseliny a organické cheláty. Okyselením prostředí v těsné blízkosti kořenů pak přecházejí některé zoxidované živiny do redukovaného stavu, naváží se na cheláty, a rostliny je tak dokáží přijmout a využít. Půdní substrát je podle mého názoru pro vodní rostliny nejlepším zdrojem celé řady živin. Je jen pár živin, jejichž příjem rostliny preferují z vodního sloupce a nikoli ze substrátu (K, Ca, Mg). Těžko jdou všechny výhody půdních substrátů popsat v jednom příspěvku. Substrát a rostliny jsou z mého pohledu nerozlučná dvojka. Vím samozřejmě o hydroponii a pěstování rostlin v živných roztocích (bez substrátu), ale také vím o tom, že to nelze použít u všech rostlin (ne ve všech případech lze podle mě půdní výživu nahradit tou vodní).

To vsak z chemickeho hladiska ale blbost nie. Mozno to len nechapete tak ako je to myslene. Poda a il su zvacsa tvorene silikatmi a inymi hydroxy zluceninami, ktore vo vode ciastocne disociuju na R-O^- a H₃O⁺ (ktore volne plava v roztoku), a teda ich povrch je skutocne negativne nabity. Je to vlastnost, ktora sa napriklad v chemii kremikovych nanocastic, ale i zeolitov casto a dlho vyuziva na associaciu s inymi kladne nabitymi casticami/molekulami.

Článek na který odkazujete jsem si přečetl. Pokládám ho za velmi špatný. Nevím zda vinit (údajnou) autorku, nebo spíše nekvalitní překlad a neodborně provedený výtah z odborného textu.
Čím víc text pročítám, tím chaběji vzdoruji podezření, že jde o komerčně motivovaný podvod.
Za všechny nehorázné nesmysly ocituji jen jeden: Půdní částice, obzvláště jíl, jsou neustále negativně nabity.

Přesně: začátečník by se mu měl vyhnout.
Pokročilý specialista nám může poradit, kdy se mu to osvědčilo. Začátečník zakládající běžnou společenskou nádrž si podle mého názoru koleduje o problémy. Jenže právě takovým se tyhle substráty nejspíš nejvíc prodávají. Když si přečte, nebo uslyší od prodavače, že je to to nejlepší co může rostlinám dát... A je to možná i pravda, jenže!

Měl jsem na mysli střed, ten nejběžnější typ: akvárium přiměřené osázené rostlinami, ve kterém jsou chovány ryby.
Zaujala mě ta část, ve které zmiňujete, že živiny jsou ve dně a neproniknou do vodního sloupce. Opravdu to tak funguje?
Vycházím z názoru, že rostliny přijímají živiny rozpuštěné ve vodě. Proto nevím jak zařídit, aby se živiny rozpouštěly pouze v té vodě, která je ve dně, a ne v té ostatní. Existuje cosi jako osmotický tlak, voda se hýbe, a to i ve dně... zkrátka si myslím, že koncentrace rozpuštěných živin bude mít vždycky tendenci se vyrovnat v celé nádrži.
To se samozřejmě nevylučuje s tím, že některé rostliny přijímají převážně živiny kořeny, a jiné nadzemními částmi. To je asi pravda, nicméně se domnívám, že to není fixně dané a rostliny mohou do jisté míry měnit své preference podle toho, v jakých podmínkách zrovna rostou. Určitě se to týká všech rostlin, které v přírodě střídají submersní a emersní periody.
Nic nevylučuju, jen se ptám: je tady něco co se vymyká mojí zkušenosti, a tak se snažím to pochopit.

Maq napsal: Přiznám se že nerozumím k čemu mají být dobré různé výživné substráty ... Chápu že uvedené neplatí pro rostlinná akvária.Já se zase přiznám, že nerozumím tomu, co tím myslíš. Výživné substráty jsou určené především pro rostlinná akvária. Nechápu, proč by někdo používal výživný substrát v chovném akváriu bez jediné rostliny. A jelikož píšeš, že v rostlinném akváriu jeho opodstatnění vidíš, tak v čem je potom "jádro pudla"?

Pokud jde o kořenící rostliny, tak ty jsou evolučně přizpůsobené příjmu živin kořeny ze sedimentu. Dokáží sice přijímat živiny i svými prýty, ale ne všechny druhy vodních či mokřadních rostlin takový příjem preferují. Existuje celá řada studií, které prokazují, že některé druhy rostlin příjímají třeba až 90% fosforu ze sedimentu (bez ohledu na to, jaké množství mají k dispozici ve vodním sloupci). Navíc rostliny pěstované ve výživném substrátu rostou obvykle rychleji, než rostliny čerpající živiny jen z vodního sloupce. Souvisí to tedy i s jejich kondicí. Výživný substrát slouží jako obrovská zásobárna živin. Díky tomu je pak možné používat v rostlinných akváriích vodu s velmi nízkým obsahem živin, což je zase vhodné s ohledem na ryby či jiné živočichy. Málokterý vodní živočich preferuje hypereutrofní vodu.

www.rostlinna-akvaria.cz/…

Výživný substrát má svůj význam, ale souhlasím s tím, že začátečník by se mu měl vyhnout.
Ale hnojení do vodního sloupce mikroprvky a draslíkem může být občas nutnost. Mám akvárium s velkými cichlidami, takže podle běžných měřítek přerybněno. Měním 50% vody týdně a jakmile přestanu hnojit, rostliny na hladině mají do týdne deformované listy a zastaví růst. Jiné rostliny momentálně nemám, ale i u echinodorů to bývalo podobné, akorát ta reakce byla pomalejší.

Dobrá úvaha. Zajímavé slyšet tvoji zkušenost.
Nepoužívám výživové substráty. Ale strkám pod štěrk pár hrstí zeminy (nejčastěji pro pokojové rostliny). Liapor trochu mám a posypávám jím trochu vrch substrátu - myslím, že mít ho tam není zlé. Taky jsem v minulosti experimentoval s hydroponickými substráty (po delším namočení část klesne ke dnu. Nevypadá to špatně.

Podle mě kolik hnojiva (říkejme tomu tak obecně) při zakládání akvária použiješ, závisí na tom, jaké rostliny a kolik jich na úvod dáš. Když osázím skoro celé dno dvěma až třema druhy osvěčených rostlin, mohou se klidně chytnout všechny, pokud budou mít hned z úvodu co konzumovat. Například kryptokorynám se dno s hlínou líbí. Plus nebudu mít ztáty a porostou trychleji, než kdybych jich dal méně a víc různých druhů. Ale to je téma na článek.
Další téma na trochu kacířský článek, který asi napíšu, je výška substrátu. V několika mých akváriích nepřesahuje 3 cm, někde je jen 1,8 cm a přesto rostliny rostou (ve stejné výšce substrátu ve stejné nádrži rostly i v minulosti, takže to je možné považovat za dlouhodobější experiment). Současně neodkaluju při výměně vody dno, které je pak docela tvrdé, hutné a chtít se v něm hrabat prsty je pocitově úplně jiné, než u pravidelně odkalovaného dna. Přitom mi tam při malé výšce substrátu nic nehnije. Obecně se dá říci, že výšku nahrazuju hustotou. V horizontu měsíce napíšu článek.

Přiznám se že nerozumím k čemu mají být dobré různé výživné substráty, které se poslední dobou vyrojily. V nově založeném akváriu rostliny ještě moc nefungují, a tak bývá spíš problém s nadbytkem živin; proto různé zákaly, řasové kalamity, nadbytek dusíku či fosforu. Nota bene když většina akvaristů nevydrží čekat a vysadí rybky předčasně. Pak se jim na fóru doporučuje v jednom kuse měnit velké množství vody, což je podle mého názoru nouzová reakce na špatný vývoj v akváriu, a navíc nemusí být ve všech situacích jednoznačně prospěšná.
Já jsem se naopak ve své praxi vždy snažil vytvořit dno čisté, na živiny chudé, a stejně tak i vodu (měkkou). Naopak rostlin co nejvíce. Namítnete možná, že rostliny hladoví. To není tak jisté. Ne všechny se ujmou hned, některé se neujmou vůbec, jiné rostou hned od počátku. Nemyslím si ale že se zásobním hnojením by ztráty byly nižší. Spíš je třeba dbát na dobré osvětlení.
Nicméně, přiměřené ztráty na rostlinách při zakládání akvária pokládám za nevyhnutelnou a v součtu nejmenší škodu. Není to kalamita. Jakmile se rostliny uchytí a můžeme vpustit ryby, rostliny již nikdy nehladoví. Naopak, jsou zde akvaristé, a to velmi zkušení, kteří důrazně doporučují časté výměny vody právě z toho důvodu, že rostliny nestačí spotřebovat všechny živiny a tyto se hromadí (hlavně dusík). (Já osobně dávám raději méně ryb a podle mé zkušenosti pak ke zřetelnému nadbytku živin nedochází - vytvoří se rovnováha.)
Tak mi prosím zkuste vysvětlit, proč bych si měl do akvária přidávat další živiny ještě s nějakými výživnými substráty?
(Pozn.: Chápu že uvedené neplatí pro rostlinná akvária hnojená CO2 a vůbec zaměřená na intenzivní růst rostlin, zejména pokud zůstanou bez ryb. V takových případech se tak či onak hnojit musí, to dá rozum.)

Nejlepší, když se zeptáš v diskusi pod článkem.

Co se mých akvárí týče, do půl roku jsou plná života a myslím, že živočišné produkty metabolizmu jsou do značné míry samy o sobě solidním hnojivem (vodu měním, ale dno neodkaluju, produkty metabolizmu do něj zapadají).

Idem prečítať hľadala som na stránke článok asi som ho nejako prehliadla. Ďakujem

Ahoj, zajimavy clanek, ovsem musim se zamyslet nad tim jak dlouho takovy substrat bude plnit svou funkci, tedy ziviny, ktere obsahuje. Rostliny ziviny spotrebovavaji a casem podle me predstavy asi budou opet zavisle hlavne na zivinach dodavanych beznym hnojenim do vodniho sloupce. Nebo se mylim?

Četla jsi nejnovější článek zde?
rybicky.net/clanky/1577-akvarijni-substrat

Ahoj, má niekto skúsenosti s pôdnymi substrátmi pre akváriové rastliny?? Má vôbec význam ich kupovať alebo stačí len štrk??

Takze nad tym nebudu ani dal uvazovat. Diki

Ta hlína vydrží tak měsíc dva a pak se budeš bát vytrhnout rostlinu protože se ti dostane nahoru.

Tak minimalne rok urcite zustane stejne. Teda aspon dno

Na jak dlouho plánuješ to akvárium?

Ze zahrady radsi ne. Kdo vi co za sajraty jsi tam , ci nekdo jiny lil. Z prirody, z lesa je to lepsi. Pripadne z obchodu. Tam dost zalezi na slozeni. Google ti poradi. me se to psat nechce ;)

jestli ti můžu doporučit tak hlínu tam určitě nedávej.

Ahojte, nekde jsem tady cetl, ze je dobre nasypat pod pisek hlinu. To je mysleno jako klasickou hlinu ze zahrady? A musi se nechat pak jeste nejak upravit, napr. nechat vypalit v troube?

jakekoliv palene ci nepalene jily

Liapor?
A pokud je akvárium zaměřené na ryby, co je špatného na písku?

Zdravim, neda se nekde koupit nejaky specialni substrat na ktery se nemusis davat zadny akva pisek?? Popr jake s tim mate zkusenosti. Diky

No my sem tam dávkujme kapsle NPK do dna, tak +/- 1/2 roku a kytky nám koření jak bláznivé
Tak snad by takové patalie neměli nastat .... No zkusíme to osmocote, to je to stejné, jak ty kapsle NPK a snad to bude běhat jak má
jinak děkuji za osvětu

Výživné substráty se používají hlavně v aquascapingu. Rychle podpořit rostliny a za pár měsíců vyfotit zrušit a znova. Pokud ho budeš mít v akváriu které chceš na delší dobu tak potom můžeš mít při přesazování problémy a bůh ví co to bude dělat až mu dojde.