Co je to za kámen?

Kameny foťte pokud možno suché.
https://mapy.geology.cz/geocr50/

Většina těch dekorativních kamenů co používá akvaskaping je samý vápenec.

Mě to přijde jako Maple leaf stone a ten normalně do akvarií prodávaj. www.google.cz/…

Nejsem geolog, můžu to jedině poslat kamarádovi amatérovi, ať poradí. Nicméně, takovéto šutry obvykle silně zvyšují tvrdost vody a proto se do sladkovodních AQ nedávají. Ale píšeš, že Octový test byl negativní, tak nevím...

Chtěl bych se zeptat zda nevíte o jaký kámen se jedná. Je dost porezní a protkán vrstvami bílé horniny, na ocet nijak nereaguje. Našel sem malé naleziště tohoto kamene a chtěl bych je umístit do akvária, zatím testuji v malém akva, zatím bez problému. Nerad bych ale "otrávil" velké akvárium. Je možno někde udělat rozbor?

Železo nevadí.

Děkuji za odpověď. Jo vypadá to na přidavek železa, tak snad to nebude dělat neplechu. A dik

Pravděpodobně s přídavkem železa (pokud ta fotka nezkresluje díky světlu)
Neboj se, zkus ho nějak naaranžovat v nádrži

Dobrý den prosim mohu dat tyto šutry do akva ,podle geograficke mapy by to měl byt granit ale nejsem si tim jist, Octový test- nešumi. Děkuji za vaše odpovědi.

Tady ještě fotka toho samyho šutru před a po rozbití....

Ahoj, když už se tu zase řeší nějaké šutry...poradíte i mně? Tyhle mi kluci donesli z Brd, bohužel si nepamatují přesně lokalitu. Nedrolí se, jsou trochu lesklé, hnědočervená barva...jsou krásné, do akvárka je dávat nebudu, nemám kam, ale zajímalo by mě, co jsou zač...Dík, jestli někdo víte.

Na obrázku z odkazu vidím asi dva kusy, které mají deskovitý lom, tudíž u těch dvou by to břidlice mohla být. Jinak bych se ale názvem ze supermarketu moc nezabýval. Oni jsou schopni pojmenovat ten kámen jakkoliv, jen aby to dobře znělo a hlavně aby se to prodávalo. Ten deskovitý lom ale na Tvých obrázcích nevidím, spíše je tam lom lasturnatý, což břidlici vylučuje. A na tom prostředním obrázku to fakt vypadá jako nějaký slepenec. Je to ale pouze můj názor amatéra. Chtělo by to odborníka.

Dost pomůže i přibližná oblast sběru.

www.kameny.cz/… podle tohohle obrázku je to jak břidlice.. vypadá to opravdu stejně.. a láme se různorodě... na druhou stranu to tam má takový ty bulky atd co mívá slepenec. ale já tam třeba nevidím jinej druh materiálu v tej bulce oproti zbytku.
-
vápenec to fakt nebude.. dělal jsem test octem ;)
-
ještě sem kdyžtak hodím ten šutr rozbitej na kusy.

Ten kámen na třetí fotce má strukturu charakteristickou pro vápenec.

Břidlice má deskovitý lom, což tohle nemá. Podle mě to bude nějaký slepenec, kde pojivem je jíl, ale počkal bych na lepší znalce.

Nevíte někdo co je to zač? Je to měkký, při mytí z toho byla hnědá voda a stačí jednu lehkou ránu a rozlitne se to na takový ostrý úlomky.. napadá mě jedině břidlice. Je to vhodný do akva? Bylo by supr tam mít krásně hnědý šutry

Ač taktéž negeolog, na základě vlastních zkušeností se skoro stejnými kameny si troufnu říci: do akvária ideál.

Geolog nejsem, ale tipnul bych si nějaké živce. Ty by měly být chemicky bezproblémové.

Ahoj, v návalu počátečního nadšení z akvária jsem shromáždil také několik kamenů.Nevím jestli některý z nich dám nakonec do akvária. Každopádně chci vědět jestli neuškodí rybám. Všechny kameny prošli octovym testem a nesumely. Zkusil jsem i kyselinu sodnou a zase nesumely. Poradi mi nějaký geolog co jsou ty kameny zač ? Diky

Čadič má veľa rôznych foriem, štruktúr a tvarov, to je pravda A olivíny sú prekrásne

Bazalt (čedič), je jemnozmná šedočerná hornina složená přibližně stejným dílem z plagioklasů a pyroxenů (u obou jde o druhy bohaté vápníkem) a z necelých 20 % ostatních minerálů (hlavně olivín, pyroxen chudý vápníkem a Fe-Ti oxidy Tak jest psáno v geologickém popisu. Takže máme asi pravdu oba

U nás pri ramene je čadičový breh. Cadic je celý čierny, bez žíl. Tie kamene na fotke majú typické vápencové žily a hrany

Krevetkám je úplně jedno jestli jsou velký. Naopak se tam mohou schovat v ranném stádiu. A pokud nešumí v octu, tak nevidím problém. Záleží na tom, jaké rostliny tam chce pěstovat. Anubiasy, microsorka, bolbitis a různé mechy jsou třeba v pohodě. Ostatní budou mít problém.

Mě to přijde jako čedičová zavážka na zpevnění svahu k potoku

Nejsou moc velký?

Príde mi to na vápenec, tak že asi nič moc... Ale aj povestný "seyryu Stone" je vápenec

Ahoj, prosím mohly by se tyhle kameny použít do akvária ke krevetkám? Co je to vlastně za kámen?

Tak to mají blbě. Určitě tam nějaké stopy organiky jsou (stejně tak jako na schánkách měkýšů), ale ten základ je prostě vápenec, který mimochodem krásně šumí v octu.

Tady to máš od mineralogů:

www.minerals.net/…

Wikipedie: Schránka korálů je z velké části tvořena organickými sloučeninami vápníku a dalšími stopovými minerály. Na druhou stranu se na mnoha mistech uvadi, ze koral vylucuje uhlicitan vapenaty na stavbu sve schranky. Jak se z uhlicitanu stane organicka sloucenina ale netusim.

Wikipedia, hned první věta: Coral reefs are diverse underwater ecosystems held together by calcium carbonate structures secreted by corals.
Podobně se jako "organický" a "bio" křemík nabízí i křemelina.

Co je to organicky vázaný vápník? Třeba octan vápenatý? Nebo nějaký chelát? Trošku se obávám, že je to především marketing těch firem s potravinovými doplňky.

vaaclav napsal: neroste na tom co ubývá a rozpouští se
Myslím že to možné je.
Do důsledku vzato, určitě to je možné, protože více či méně se rozpouští všechno.
Vem si že řasy rostou i jako epifyty, to je taky "nestabilní substrát", dokonce nepřátelský, a zvládnou to.

Myslim, ze tazatel nekdy na pocatku uvedl, ze ma jit o kus koralu. Koral jako takovy ale neni tvoren cistym uhlicitanem vapenatym. Na webu se uvadi, ze je tvoren organicky vazanym vapnikem a organickou podobu vapniku naznacuji i firmy, ktere prodavaji mlety koral jako potravinovy doplnek dodavajici vapnik a zaroven horcik v pomeru cca 2:1. Takze s jeho rozpustnosti to muze byt trochu jine nez u klasickeho sutru z uhlicitanu vapeneho

Já se bavím stále o tom co tu je na fotce, jestli ty o něčem jiném tak to promiň.

Proč ruducha, v krasové vodě jsem viděl krásné zelené řasy.

Tak ruducha to asi nebude a neroste na tom co ubývá a rozpouští se. Takže v normálním akváriu z vysokým pH se to rozpouštění asi nekoná nebo to není z vápence.

Některé řasy klidně a spokojeně rostou v krasové vodě, co vytváří krápníky.

Pokud se podíváte na ten obrázek od Lans tak je to hezky porostlé řasou, asi to bude samý vápenec ale nevím, kdyby se rozpouštěl tak by na něm řasa asi nerostla. Já to vidím na chodbovém akváriu kam jsem nasypal pár hrstí mramoru a ten se rozpouští docela dost ale je pořád bílý.

Ten šutr, o kterém byla řeč, není oblý alébrž vysoce porézní.

Samozřejmě, že klesne kvůli CO2. Ovšem v koncentraci 0.5 mg/l, cca.

Ad Torben - jsou i spolehlivější přípravky. Sera rašelina mi srazila pH na 4.

No tak ano, já mám vodu hodně měkkou a poměrně kyselou. A ověřil jsem prakticky, že amonium opravdu tlačí pH níž. (K čemuž ale dodám, že já liju amonium v dávkách nižších, než ho v jiných akvárkách ryby nakadí a jinak vyloučí. Takže máte to tam všichni, vážení!)
Neumím to změřit, ale podle nepřímých příznaků si myslím, že tam mám CO2 málo; sotva víc, než je rovnovážný stav (asi 0,5 mg/L, myslím).
Takže kyselá, málo mineralizovaná voda je na rozpouštění vápence dobrá, a přitom by mi sežral to málo CO2, které tam mám.
Kdyby byla voda více mineralizovaná a pH trochu vyšší, tak by to rozpouštění bylo pomalejší. Ale zase by to mohlo zrychlit při sycení CO2, takže by se zčásti sytilo "do nikam".
Pro dynamiku toho procesu je ale určitě důležitá plocha. Práškový kalcit se rozpustí rychle. Oblý šutr pomalu. Ale ten váš výpočet platí, a pokud tedy v akváriu vzrůstá tvrdost tempem třeba 1° týdně, v akváriu bez sycení CO2 už to může být docela důležité.
Si myslím.

Potvrzuji, na Torben se v těchto ohledech rozhodně nespoléhat.

Mne osobne torben zobral len asi 0,2 z pH, aké sú skúsenosti ostatných, keď už sme pri tom?

A destilke klesne pH pod 6 práve preto, že absorbuje COčko zo vzduchu.

V akvaristice nejpravděpodobněji huminové kyseliny. Což jsou i komerčně populární "vodičky". A nebo je prostě měkká (respektive nealkalická). pH destilky v rovnováze s atmosférou je 5.6.

No kyslá voda s málom COčka by ale znamenala, že niekto do nej schválne nalial čistú kyselinu. (alebo liadok amónny, že Maqu? )

Pokud bude voda kyselá, tak to dlouho trvat nemusí. Pokud ovšem někdo věří na Tillmanovu tabulku...

Magic napsal: Iste, ale pri "normálnej" koncentrácii CO₂ ti rozpustenie takého množstva vápenca bude trvať dlooooouho. A to je přesně onen pověstný hřebíček uhozený na hlavičku. Ovšem když bych to pro nevěřící posunul dále, něco jiného už bude přítomnost vápence ve dně, tedy zase si rozumějme, jestli někomu jeho dno sem tam někde pouští bublinku v octu, nemá cenu to vůbec řešit, něco jinýho je po aplikaci octu minerálka, tak už je prst významněji zdvižen.

Iste, ale pri "normálnej" koncentrácii CO₂ ti rozpustenie takého množstva vápenca bude trvať dlooooouho.

8 mg/l CO2 je hodně, pokud člověk nepřijme za normu ty travičské koncentrace některých šílenců s bombou. Je to asi 16x přirozený obsah CO2 nasycením z atmosféry, pokud se nepletu.

Inak výpočet je vcelku ízy, na jeden mol rozpusteného CaCO₃ sa minie jeden mol H₂CO₃.
Takže na jeden stupeň dGH (0.1786mmol/l) treba ekvivalent H₂CO₃, čo v prepočte na oxid uhličitý vyjde 7.86mg/l CO₂.
Samozrejme zjednodušujem, pretože reaguje kyselina uhličitá, nie oxid a následne spotreba kyseliny posúva celú uhličitanovú rovnováhu na novú úroveň a samozrejme do toho vstúpi i CO₂ zo vzduchu.

Ale v zásade môžme počítať, že na 1°dGH z vápenca padne max 7.8mg/l CO₂.

Kameny foťte pokud možno suché.
https://mapy.geology.cz/geocr50/