Ploštěnka

-past na ploštěnky
- www.planarien-falle.de

Jenom dodatek: nestačí ošetřit pouze vodu akvária, většina akvaristů zapomíná na prostor nad hladinou (vzlínání na technických rozvodech a odkapávání z nízko umístěných krycích skel,při použití vzduchování),po aplikaci léčiva je vhodné tyto prostory otřít vodou z nádrže,nebo k tomu použít rozprašovač.

-dávkování je v pořádku
-po 5ti dnech (od první aplikace) je potřeba vyměnit cca 50% vody v akváriu a aplikovat znovu
-po 3 týdnech léčbu opakovat, aplikovat přípravek pouze jednou,
-

Dobrý den, na ploštěnky v akvariu o objemu 400 l vody jsem použil 1 ks tablety panacur 250 mg a zhruba po 6 dnech začaly ploštěnky ubývat. Nebylo na nich viditelně poznat, že by jim to vadil, jen jsem jich už tolik neviděl. Bohužel dnes již po 10 dnech se ploštěnky stále objevují.

Tak nevím jestli účinky tablety ve vodě po čase mizí? Čili vyměnit vodu a hned dát druhou tabletu
- dodržet stejné dávkování (1/4 na 100l), nebo dávat víc?

Po jaké době se líhnou z vajíček? Nikde jsem to nenašel.

Dík

Děkuju za další tip - je to docela podobné tomu, co vidím v akváriu (přijde mi, že ty mé potvůrky nemají tu typickou ploštěnkovitou hlavu, ať už trojúhelníkovitou, nebo "čtvercovou"). Velikostně by to taky mohlo odpovídat. Budu dál sledovat situaci. Předpokládám, že ten nálevník je neškodný.

K činům jsem se zatím strhnout nedala, držím se hesla "dvakrát měř...". Aplikovat nějakou chemii se rozhodně nechce, nádrž je prťavá, ale zatím to vypadá, že docela drží (nechala jsem ji docela pěkně zarůst, tak doufám, že to pomáhá).

Ten druhý živočich bude patrně nějaká hlístice či něco podobného. Je to taková dlouhá žížalka zalezlá přesně v tom rohu akvária. Aktuálně už ji nepozoruji, tak nevím...

Než se necháte příspěvky jiných akvaristů strhnout k činům, které budou stát "život" minimálně mnoho užitečných bakterií v akváriu a stabilitu celé (tak strašně maličké) nádrže, zkuste vygooglit Spirostomum ambiguum a nepokračovat v likvidaci ploštěnek.

Ten druhý živočich není bohužel na mém monitoru vidět, pouze odhaduji, že na fotografii bude asi roh akvária. Pro bližší určení by mohl stačit popis toho, co vidíte + rozměry.

Já se trochu bojím, že tím to akvárko úplně rozhodím, navíc moc nemám kam ampulárku přesunout - a podle zkušeností několika lidí i tady pro ni může být nebezpečný i pozdější návrat do takto "přeléčeného" akvária...

mysz napsala: Děkuju za radu, ta mléčná by to mohla být. Uvidím, možná zkusím nějakou tu past, aby jich alespoň ubylo. Zatím žádné škody nepozoruju...Pastí pouze můžete snížit počet, ale nikdy se jich nezbavíte. Pasti se používají před zásahem chemií, aby pak rozkládající se ploštěnky moc nezatěžovaly kvalitu vody. Jsou-li ploštěnky teprve v začátku (není jich mnoho) rovnou bych nasadil chemii bez pastí.

LiborSprysl napsal: To už se vyrábí v balení menším než půl kila, jak tomu bývalo vždy?Mě bylo v akvaristice odsypáno do pytlíčku. Máte ale pravbu bylo to minimálně půlkilové balení.

Děkuju za radu, ta mléčná by to mohla být. Uvidím, možná zkusím nějakou tu past, aby jich alespoň ubylo. Zatím žádné škody nepozoruju...

-ano,zcela správně
-uvedl jsem ty nejběžněji vyskytující se druhy, tak s pomocí vyhledávače by již neměl být problem s informací a určením

Tak přeci jen. Žeby ploštěnka mléčná? Někde jsem četla, že je prý méně dravá než jiné...

-trojúhelníkovitou hlavu lze nalézt pouze u tří (lugubris,gonocephala,lugubris) z několika možných druhů ploštěnek,které mohou být zavlečeni do v akvariích
-pokud vezmu pouze Ploštěnky trojvětvené,tak jsou to
- Ploštěnka kalužní (Dugesia lugubris) stojaté i tekoucí vody, trojúhelníkovitá hlava
- Ploštěnka potoční (Dugesia gonocephala) prudce tekoucí vody s vysokým obsahem kyslíku,trojúhelníkovitá hlava
- Ploštěnka černá (Polycelis nigra) stojaté vody
- Ploštěnka ušatá (Polycelis cornuta) potoční vody
- Ploštěnka horská (Crenobia alpina) potoční vody, poměrně běžný druh
- Ploštěnka mléčná (Dendrocoelum lacrum) stojaté vody, běžný druh
- Ploštěnka americká (Dugesia tigrina) nápadné hnědé, žluté a černé skvrny, zavlečený druh ze Severní Ameriky, obývající akvária, tůně, rybníky, včetně sedimentačních nádrží v povodí řek
atd.

Tak se jen vrátím k tématu ploštěnek - po dvou dnech pozorování musím konstatovat, že vůbec netuším, co to v akváriu vlastně mám. Zkusím přidat dvě fotky, na první je "ta věc" (a omlouvám se za kvalitu, nemám dobrý foťák, a navíc bylo sklo v tu chvíli nevyčištěné), na druhé cosi, co jsem rovněž objevila. Obojí se schovává spíš než ve dně např. v rozích akvária nebo za filtrem. To, o čem jsem si myslela, že je ploštěnka, vylézá spíš za tmy, ale zase mi přijde, že to nemá tu trojúhelníkovitou hlavu (nicméně tělo je spíš plošší než kulaté). Krevetky kolem nich chodí a plavou a zdá se, že jim to nijak nevadí. Krevety nemizí, zato dneska ráno mi přijde, že těch potvor je míň (minimálně v místech, kam přes den zalézaly a byly patrné). Takže jakékoli aktivní řešení jsem aktuálně přestala hledat, nechám to ještě chvíli - a uvidíme.

-FLUBENOL 5% 50 mg/g A.U.V. PLV 600GM
-SOLUBENOL 100 mg/g A.U.V. 1x100GM -emulze

To už se vyrábí v balení menším než půl kila, jak tomu bývalo vždy?

Nevím jak Ampulárka ale okružáci, piskořky, levatky a kružníci mi přežili vyvraždění ploštěnek za pomoci Flubenolu.

Je to běžně používaný prostředek na hubení ploštěnek a nezmarů v akváriu. Jeden čas byl na trhu nedostupný a tak se začalo používat dražší Nopalaria a na Flubenol se tak nějak zapomělo. Flubenol má jen jednu nevýhodu oproti Nopararia není volně prodejný a musíte k veterináři (či kamarádovi akvaristovi co ho už má). Dá se použít i v nádrži s potěrem ryb.

Když ampulárku na tu dobu vyndáte a pak důkladně odkalíte, neměl by to být problém.

mysz napsala: Děkuju za zkušenost. Myslela jsem si, že pro ni by to nebylo ono. Bála bych se ji tam potom i vrátit.

Takže jiný dotaz: vadí ampulárii ploštěnky nebo jsou pro ni nějak nebezpečné? Přemýšlím totiž, že to zkusím cestou nastražení pasti (resp. pravidelného kladení pastí), abych jejich počet alespoň eliminovala. Budu raději, když třeba krevetky neodnosí mladé, ale šnek přežije - mám k němu citový vztah. )
Jak už bylo zmíněno - jsou dravé ... to je málo! Dovedou plže i zmařit...

No, také jsem ji skoro oplakala....

- vývin přímý(hermafrodité)
- ale jsou dravé
- velká regenerační schopnost
-

Děkuju za zkušenost. Myslela jsem si, že pro ni by to nebylo ono. Bála bych se ji tam potom i vrátit.

Takže jiný dotaz: vadí ampulárii ploštěnky nebo jsou pro ni nějak nebezpečné? Přemýšlím totiž, že to zkusím cestou nastražení pasti (resp. pravidelného kladení pastí), abych jejich počet alespoň eliminovala. Budu raději, když třeba krevetky neodnosí mladé, ale šnek přežije - mám k němu citový vztah. )

Ampularie to nepřežije..... Já jsem ji měla pár dní ve vetší lahvi, s rostlinami a pískem.... Po částečné výměně vody jsem ji vrátila zpět, a stejně během pár dnů uhynula.

Skoro by se řeklo - "to je pořád něco"... Mám dojem, že se mi v malém akváriu (12 l) rozmohly ploštěnky. Nepříjemné je, že tam mám krevetky. A ampulárku (krom pár okružáků a jiné drobotiny). Zvažuji použití No-planaria, ale ráda bych se zeptala, zda by to např. ampulárka přežila. (Moc ji nemám kam přelovit...) Je možné nechat tomu zkrátka volný průběh? (Bojím se mimo jiné, jestli ploštěnky nemůžou napadnout i ampulárku, četla jsem různé historky o tom, jak šnekům zalézají do ulit a likvidují je zevnitř...) Předem díky za tipy.

Zdravím, zakoupil jsem si rostlinu, kterou hodlám dát do krevetárka a co jsem nezjistil...v košíčku byli minimálně dvě ploštěnky Co dělat abych si je nezavlekl do akva? Stačí pořádně očistit kořeny a listy? Jak se vůbec ploštěnky množí, nemůžou tam mit nějaké vajíčka? Jedná se o Bucephalandru, tak jsem uvažoval že ji okoupu ve zředěném roztoku sava, stejně jako anubiasy?

Zkuste, mastnoty se nebojte, té se časem zbavíte... na hladině třeba papírem....

no taknja to cez vikend vyskusam a dam vediet, aspon to tej noplanarii trosku ulahcim

lacewings napsal: -myslím,že nástraha ve formě pravé svíčkové, by měla být pro ploštěnky dostatečným motivujícím prvkem
Lepší je teda obyčejný špek... ne uzený prosím!!!

Protože jsem koupal rybičky asi třicet let, tak už jsem se i občas s nějakými problémy potkal...

Jj,červené maso mrškám slizkým chutná,odchytával jsem je na blány z ořezu hovězího srdce určeného pro placky. Ploštěnkám bych svíci dopřál,ale jedině pod podmínkou,že je to jejich poslední přání před popravou.

-myslím,že nástraha ve formě pravé svíčkové, by měla být pro ploštěnky dostatečným motivujícím prvkem

Můžeš si zahrát na rybáře,nahodit malý pláteček nástrahy živočišného původu upevněný na niti ,tak aby ležel na dně a je o zábavu postaráno.Nástraha se musí se vyměňovat,aby si strávníci po nasycení nešli schrupnout někam pod kámen.

-přirozené chování ploštěnky,hledá a žije spíše v úkrytových prostorech,její viditelnost je při letmé kontrole akva ,skoro nepostřehnutelná,
-ploštěnka mléčná je nejčastěji vyskytující se druh v akva,existují i mnohem ,,dravější,, druhy ploštěnky,které se sem dostanou s dovozem ryb.

No ono u mna bude hlavne problem to ze mam druh plostenky ktora nieje v akva viditelna.
Kym nedvihnes kokos, nepremyjes filter, nedvihnes drevo alebo nenajdes zdochnuteho plža tak o nej neviem. Nelozi, nevidno ju, nieje na kamenoch ani strku ani rastlinach nikde. V podstate si uvedomim ze ju mam ked odkalujem dno akvaria silnejsim sposobom alebo premyvam filter. Takze u mna by si asi rajovec velmi neskrtol.

-rájovec je požírá,měly by to dát i menší bety,dříve běžně používané druhy k hubení ploštěnek,dokonce i řada akvaristických publikací to prezentuje,třeba Ivan Petrovický
-problem bude asi v počtu ryb na likvidaci ,v poměru velikosti akva , stádiu roznmožení ploštěnky a osazenstvu ryb v akva

inac vies ze ma to napadlo ze ci by to rajovec nedal.
Preco myslis? Pre jeho utocnu povahu na vsetko co sau nepaci?

Žerou je rájovci... jestli to ale není vyhánění čerta ďáblem...

tak to hej chapem. Jedine to nejako zredukovat castejsou liecbou ale to je zas zabedacka ore ryby a cele akva. Skoda ze nieje nejaky ryby nepriatel tychto tvorov.

Tak já jsem si to přinesla skoro stoprocentně s mechem z lesního potůčku. Byl přirostlý na kamenech a já si jeden ten kámen s mechem donesla. Sice jsem to propláchla pod vodou a nechala do rána namočené v čisté vodě zvlášť, ale pak jsem to tam dala celé. Ten mech mám pořád a krevetkám se v něm líbí, ale kdyby to šlo vrátit, určitě bych se bez něj obešla, holt za blbost se platí.

tak je to zacarovany kruh z ktoreho asi fakt niet uniku. Plostenka sa rozmnozuje dost rychlo a to je asi naj problem. Mozno to na cas prestane ale zacne vyvoj ikier a je to tam zas. Ja som si zaniesol do druheho akva asi rastlinami. Tak isto teraz pozoruhem ze ked som priskrtil potravu tak napadaju slimakov. Ono jedine 100% riesenie je asi komplet reset s novym zivotom.
Alebo nechat akva bezat bez rastlin a ryb az kum to nepokope bez potravy.
Mozno sme si to zaniesli potravou

No, to máš velký štěstí a přeju ti, aby vydrželo. Já jsem tohle řešila před rokem a použila No Planaria, podle návodu. Zabilo to všechny šneky, krevetky přežily, ale obě akvárka totálně rozhozený, nepomohly ani výměny vody, od řas zničená většina rostlin a odešlo i několik ryb. Písek jsem propekla, kameny i kořen vyhodila a těch pár rostlin, který jsem použila do nově založených, se zdálo čistých. Asi jen zdálo. Včera jsem si uvědomila, že nějak nevidím šneky, zato přibývají prázdné ulitky na dně. Tak jsem šla hledat jestli je možno vykoupat v něčem rostliny, aby přežily a zbavily se případných vajíček nebo ploštěnek. Ale vidím, že asi nic takovýho není, tak mám 2 možnosti. Nechat to být a nebrat odtud žádnou rostlinu do jiných, nebo to kompletně zrušit... Rostliny tam krásně jdou, ta asi nechám ryby dožít.

Doporučuji 14 denní pozorovací časový test, jsou to bestie vyčůraný.

Použil jsem PANACUR ale všechno osazenstvo jsem odlovil. Nechal jsem plže a ploštěnky. Použil jsem dvě tablety na 54l akva. Cca po týdnu tam nic nežije.

no a co si nakoniec pouzil, co zabralo a kedy, trosku sorav nejaky zaver aby sme z toho nieco mali

Ploštěnka je pryč! Takže všem díky.

Tojsouvěci napsal: Dánský přírodovědec Otto Friedrich Müller popsal v roce 1744 ploštěnku tmavou jazykem přírodních věd (latina) názvem Planaria torva.
www.natur.cuni.cz/…
ziva.avcr.cz/…

Pokud by to někomu mohlo být nápomocno,tak výskyt jednotlivých druhů lze nalézt zde,stačí změnit pouze druh,odkaz je na ploštěnku potoční
- portal.nature.cz/…

a to ju mam medzi prisavnikmi. Už aby mi došiel NO plnaria z čiech

Může to tak být,mimo to mohou ploštěnky napadnout i živé ryby,které se opírají o dno.
U větších ryb jsou ploštenci schopni zlikvidovat kožní řasu ploutevních lemů,
až k paprskům,menší rybky nemají při invazi přemnožených ploštěnek nárok na přežití.

Nedávno to tu dával Tojsouvěci. Máš to i s fotkou www.krevetkus.cz/…

EDIT: Čestně prohlašuji, že uvedený odkaz nepovede k mému osobnímu ani jinému obohacení.

Ano.