Akvárium bez filtrace
ad bod 3) ...limity...
Všechny níže uvedené + ještě jeden - koncentrace "odpadních" produktů jejich činnosti , resp. schopnost jejich zpracování dalšími stupni řetězce (popř. odvod výměnou vody). Myslím, že toto bude platit zejména v omezeném, uzavřeném prostoru relativně malého akvárka.
Vlastně jsi mne vyprovokoval k celému tomuhle řetězci úvah tím, že jsi porovnal osídlovací plochu (OP) k
oxické zóně sedimentu.
První úvaha je, že dekompozice probíhá v nemalé míře, snad až
převážně anaerobně.
Za ní následuje druhá, a to ta, že produkty anaerobní dekompozice koneckonců s nějakým časovým odstupem
musejí vždy být oxidovány, ať už bioticky nebo abioticky. Pokud oxidovány nebudou, akvárium nám havaruje. (Výjimkou jsou snad hluboké vrstvy s methanogenezí, ale ty snad[?] v akváriích prakticky nemáme.)
I tak ale asi není metodicky správné počítat pouze s oxickou zónou sedimentu. Dekompozice v žádném případě neprobíhá v jediném stupni; myslím tím, že nestačí jediný kmen mikrobů, který třeba celulózu nebo chitin rozloží až na CO2+H2O. Vždy tedy musíme hledat "prostor" ne pro jediného mikroba, ale pro celou řadu. A víme, že část z nich osídlí i suboxickou zónu. Udělají část práce, a
část jejich metabolitů následně musí projít ještě oxidací.
Z hlediska vztahu mezi substrátem (zde opravdu "žrádlem") a spotřebou kyslíku tedy sumárně platí, že tento je konstantní, i když významná jeho část probíhá
bez přítomnosti kyslíku.
V přírodních podmínkách v mělkých vodách normálně nedochází k situaci, že by produkty anaerobní dekompozice unikaly do vodního sloupce. Oxidující část komunity tedy zřejmě nemá nouzi o OP. Pravda, v akváriu je dost pravděpodobně víc žrádla na jednotku objemu (ale jistý si tím vůbec nejsem). Pokud by oxidující komunita neměla dost OP, pak by nám sulfan a spol. řádil ve vodním sloupci. A nejen sulfan. Měli bychom vidět zákal, protože jednodušší organické látky by masově konzumovali volně plovoucí mikrobi.
Možná se to děje
v mírně zvýšené míře v nedobře vedených akváriích. Tam pak vidíme méně čirou vodu (plnou bakterií), řasy (mixotrofní), naměříme nižší redox, a v extrémních případech ryby lapají po dechu a umírají.
I tak lze ale pochybovat, zda masivní kanystrový filtr tomu pomůže. Filtr je spotřebitelem organické hmoty, ale také kyslíku. Tím ho ubude ve vodním sloupci, a tím se ztenčí oxická zóna na povrchu sedimentu. Část aerobní fáze dekompozice se tedy "odtrhne" od sedimentu a přemístí jinam, ale mám dost pochybnosti, jestli to vlastně není špatně!
... Trošku zmatené, já vím. Mnoho úvah otevřených, a protože nemám závěry, nedokáži tomu dát celistvou formu. Snad Tě (a ostatní) to bude trochu inspirovat.
Podla mňa je limitujúcim faktorom krmivo. Keď sa pozrieme na chovné nádrže hospodárskych rýb alebo koi kaprov, tak tie nánosy biomasy vo filtroch sú extrémne. Predpokladám, že živé baktérie rastú na svojich mŕtvych predkoch úplne v kľude.
Obsah kyslíku nebude vyšší ako v akváriach, teplota nižšia, krmiva viac ako veľa.
Maq napsal:
Já o tom pochybuji. Neříkám tím, že ne. Ale mám pochybnosti o tom, že osídlovací plocha bývá za normálních okolností limitním faktorem.
Vieš to prosím ťa nejako rozviesť, teda prečo si to myslíš? A ktorý z faktorov je (podľa tvojich doterajších predpokladov) tým limitným (prípadne aj prečo)?
Nitifikáciu by som teraz vynechal, tam môže byť limitom aj "žrádlo",...
Dovedu ze své praxe odpovědět na jednu věc a to je kyslík a teplota. Jedna věc je, že máme cihlovou, zateplenou bytovku, a rohový byt, kterého roh ofoukává vítr z Karpat. Proto mám letní nejvyšší teploty v akváriích mimo největší vedra 26°C a v největších vedrech 28°C. Samostatnou kapitolou jsou ale nádrže na oknech na slunci, které se v největších vedrech vyhřejí v pohodě na 32-34°C. V takovém prostředí rostliny fotosyntetizují o život. Perličková koupel. Protože ten kyslík nic z vody nevyhání, za poslední tři léta mi nic neuhynulo. Ani krevetky ne, ani CPO. Vlastně mi za poslední horká léta neuhynulo kvůli vedru snad nic (možná jeden sameček Phalloceros caudimaculatus reticulatus v boxu na balkóně, ale to nevím, jestli to bylo kvůli vedru). A víte, že mám mnohá akvária dost plná.
Guppy napsal: Jinými slovy - i nejhorší "honič vody" má v kontextu této diskuse nějaký význam?
Já jsem o tom přesvědčen, a je to vlastně jediný významný punkt, kde Jirkovy metody nechci následovat. Jsem kyslíkem poněkud posedlý, ale nepřišlo to na mě bezdůvodně.
nekdo napsal: Co teplota ?
Teplota všechno výrazně zrychluje/zpomaluje. Ale když o tom přemýšlím, nevidím důvod, proč by se rovnováha nemohla nastolit za jakékoli teploty. Za nižší teploty mikrobi "makají" míň. No dobrá, tak se (pomalu) namnoží víc mikrobů, a každý z nich úměrně tomu i míň žere a míň respiruje.
Za vyšší teploty vzrůstá riziko, že limitním se stane kyslík, protože jeho rozpustnost ve vodě s teplotou klesá. Ale ne proto, že mikrobi více respirují, protože odhlédneme-li od počtu "kusů", objem respirace je v konstantním vztahu k objemu substrátu (žrádla).
To platí ve stabilním modelu. Úplně jiné věci se dějí, když (v létě) teplota stoupá. Tehdy je riziko kyslíkového deficitu akutní.
larix napsal: Hlavne substrát (ale v zmysle životného priestoru).
Nazývejme to osídlovací plochou, ano?
Já o tom pochybuji. Neříkám tím, že ne. Ale mám pochybnosti o tom, že osídlovací plocha bývá za normálních okolností limitním faktorem. Mám v úmyslu aranžovat pokusy, abych si o tomto udělal jasněji.
Možná si vzpomenete na ty pokusy s nitrifikací, které dělali ti kluci v Americe. Nitrifikační mikrobi likvidovali ohromná množství dusíku s minimální osídlovací plochou.
Ale i o tom pokusu mám svoje pochyby. On probíhal v "čistých" akváriích s filtrem. Nic víc. A lili tam čpavek. Dokázali přes noc přeměnit až desítky miligramů amonia na dusičnany. Moc pěkné. Otázka zní: kde ti mikrobi vzali tolik kyslíku a oxidu uhličitého?
No-tech vyloženě ne. Mám světlo
.
Asi bych mohl mít s filtrem trochu víc ryb. Ale i teď si myslím, že jich mám víc, než by si laik myslel, že je dobré. Takže nevím. Když je akvárium plné bujících rostlin, vykrmených ryb a množících se krevetek, co by mohlo fungovat lépe? Mám víc takových akvárií, kde se voda nehne. Ale, když je hodně ryb, hýbou s ní ryby
www.facebook.com/…
Zaujalo mě, co tu padlo o té mineralizaci. Že jde s filtrem lépe. Hm.
Co se ale výměn vody týče, dělám většinou 10-20% a stačí to. Frekvence závisí na obyvatelích. Někteří jsou v pohodě při dolévání, jiní chtějí výměny často. Taky je to o poměru živočíšná hmota : rostlinná hmota. Hromada aspektů a každé akvárium je jiné.
K bodu 3: Hlavne substrát (ale v zmysle životného priestoru). Väčšina heterotrofných baktérií potrebuje byť fixovaná, aby dokázali z podkladu extrahovať výživu a hrúbka biofilmu je obmedzená (zásobovanie kyslíkom atď.). Len menšia časť taxónov baktérií dokáže vytvárať v akvarijných podmienkach makroskopické kolónie alebo sa voľne vznášať vo vode. Potom je takýmto faktorom samozrejme kyslík (to asi nemusím rozpisovať ale súvisí aj s prvým bodom). Ostatné faktory ovplyvňujú iba rýhlosť rozmnožovania alebo konkrétne zloženie baktériocenózy, v akvárkach ale bežne nebývajú limitom - teplota, svetlo, pH, obsah živín vo vode,...
PS: Neviem, či som napísal niečo, čo si nevedel, no možno takto zhrnuté, ti to nejako pomôže v uvažovaní
JirkaŠčobák napsal: No ... já mám honič vody jen v jednom akváriu z 26 a to stejně fungovalo roky i bez něj, ale je tam, aby se ryby cítily dobře.
Jirko, Tvoje akvária ukazují, že je mnoho způsobů, jak lze akvaristiku pojmout a že to jde. Fandím Ti.
Otázkou je, zda by jen se špetkou techniky, nefungovala jen o špetku lépe. Hypotetická diskuze.
Taky nechci doma CO2,ale to neznamená, že budu popírat, že s ním kytky lépe rostou
Mně je low-tech blízké, a takový honič vody do té kategorie počítám. U Tebe se dá hovořit spíš o no-tech.
No ... já mám honič vody jen v jednom akváriu z 26 a to stejně fungovalo roky i bez něj, ale je tam, aby se ryby cítily dobře.
(1) Představuji si, že biocidní složka je přímou součástí toho polymeru. Takže se nerozpouští, nepůsobí navenek, ale způsobuje, že molitan "nechutná" mikrobům. Ale ochotně připouštím, že je to jen taková mlhavá představa, nevím...
(2) Konkrétně nitrifikační bakterie asi nesežerou žádný molitan. Jsou plně autotrofní, uhlík získávají z CO2.
(3) Asi dnes budu přemýšlet o této otázce: Co je pro heterotrofní mikroby (jako skupinu) v akvarijním systému limitním faktorem expanze? Je to substrát (žrádlo), kyslík, nebo snad ještě něco jiného?
Ivo1339 se ve svém příspěvku zmiňuje o Bulprenu, který se především používá v automobilovém průmyslu a k filtraci vzduchu
www.eurofoam-tp.cz/… . V akvaristice však používáme jiný druh pěny - Filtren
www.eurofoam-tp.cz/… , která je vhodná k mechanické i biologické filtraci vody.
Iso 9001 je norma, která řeší dokumentovanost postupu, zprocesovani a vzájemné souvztaznosti z hlediska papírku - jediné, co neřeší je logicnost a správnost prováděných postupu (top,pp,pn atd)
Nechci tady extra diskutovat nad výhodami a nevyhodami isa jakostniho a prirodoradobyochranneho, ale zajímalo by mě, jestli je v nějakém požadavku na ten eurofoam, co se biocidity týče, požadavek na to, aby se to chovalo stejně bez trvalého kontaktu se vzduchem ?
Třeba eurofoam takové testy dělal - jen mě to zajímá
Ja túto "zásadnú" informáciu tiež vnímam trochu skepticky (z pohľadu akvaristiky, inak verím, že je pravdivá). Okrem tvojej dôležitej otázky ma napadli aj ďalšie:
Aká konkrétne je oná baktericídna látka (teda aký je mechanizmus jej účinku)? Je rozpustná vo vode alebo nepolárnych rozpúšťadlách (prípadne je aktivovaná bakteriálnymi enzýmami)? Ak je nerozpustná (deklarovaný trvalý účinok), je to niečo iné ako koloidné striebro? Ak je nerozpustná, aká časť baktérií vo filtri s ňou prichádza do priameho kontaktu, je to viac ako povedzme 5% celej mikrobiomasy filtra (väčšina je usadená na partikulách detritu zachytených filtrom), teda ide o relevantné množstvo? Ak je rozpustná, ako dlho trvá tzv. "trvalý" účinok? Okrem toho pochybujem, že nitrifikačné baktérie "konzumujú" molitan, skôr by som túto skutočnosť pripisoval heterotrofným baktériám ako chemoautotrofným (možno sa mýlim ale takto to vnímam).
Okrem toho mám poznámku ešte priamo k téme tohoto vlákna a niektorým príspevkom (aj v iných vláknach) - aký je relatívny objem filtračnej náplne bežného filtra v porovnaní s oxickou zónou dna? Väčšinou je to cca 1:1 až 1:2 (ak počítame oxickú zónu cca 0,5 cm od povrchu, podľa zrnitosti substrátu), takže použitie filtra by som z pohľadu mineralizácie (nie nitrifikácie, jej kapacita je predimenzovaná aj v akváriu bez filtra) nebagatelizoval. Podľa mňa totiž bežný filter dokáže mineralizačnú kapacitu akvária cca zdvojnásobiť, čo rozhodne nie je zanedbateľné. Tým nechcem povedať, že bez filtra to nejde, no s filtrom si môžeme dovoliť do nádrže umiestniť viac živočíchov, viac kŕmiť, menej často meniť vodu, atď. Zásadné ale je (ako spomínal ivo1933), aby bola rýchlosť prúdenia vody vo filtri skôr nízka ale súčasne dostatočná na zabezpečenie potrebného množstva kyslíka pre respiráciu mikroorganizmov. Bežne predávané filtre (hlavne vnútorné) sú vďaka predimenzovanému (je to marketingovo pochopiteľné) výkonu čerpadiel často vhodné naozaj iba na mechanickú filtráciu a miešanie vody.
dá sa povedať, že všetky u nás dostupné "bioakvacity" majú anti-bakteriálnu úpravu? Ja mám napr. okrem iných v šuflíku aj eheim predfilter a v ňom niečo podobné, ale inej farby a štruktúry. Dá sa očakávať, že svetové značky používajú materiál s nežiadúcimi vlastnosťami ktoré zatajujú, resp. to schovajú za to, že to je len mechanický filter?
no původní plán byl 12l bohužel jsem se v hornbachu přehmát a omylem koupil 9l
o rozměrech 30*15*20 d*h*v
Ano děkuji jako kryt mám již plexisklo a topení má zbylo my z jednoho akva setu 25w z výroby nastavené na 25 stupňů tak nevím jestli to je dostatek??
Dále mám 54l akva tak tam naleju část vody od tam s nechám zaběhnout a poté přídám ještě trochu Seachem Stability
Nevím nic o výrobě molitanů ani o mořské akvaristice. Ale snažím se něco nastudovat o mikrobech a páchat řízené experimenty. Obojí mi docela pasuje k tomu, co píšeš. Akvarijní dno je prvek, kterému se sotva jaký filtr přiblíží. A současně funguje způsobem, který rostliny a další vodní organismy dobře znají a jsou tomu přizpůsobené. Proudění na povrchu, uvnitř jen difúze. Tenká oxická zóna a pod ní anaerobně...
... No, to jsem se trošku zakecal, ale Tvoje poznámky mi hověly, protože já taky upírám pozornost k sedimentu, tam je hodně zajímavého zakopané.
Spousta chovatelů si myslí, že čím výkonnější filtr a větší průtok vody, tím lépe. Bohužel opak je pravdou. Nitrifikační bakterie nemají žádné síťky ani lapačky, aby zachytávaly organický uhlík nutný pro své rozmnožování a sloučeniny amoniakálního dusíku pro jeho zpracovávání, které kolem nich prosviští pro ně závratnou rychlostí v turbulentním proudění vody. A vůbec "nejlepší" je pro ne dřepět na Bioakvacitu, tedy nadouvaném polyuretanu s otevřenou strukturou buněk vyráběném pod chráněným označením Bulpren (R). Tento materiál se nevyrábí pro akvaristy, ale pro potřeby automobilek. A ty mají své požadavky, mimo jiné na bakteriální nezávadnost tohoto materiálu. Při výrobě adicí směsi diisokyanátů a polyolové složky je ve složce polyolů přidávaná antibakteriální látka s permanentním účinkem. Výsledkem je, že na tomto materiálu přímo žádné bakterie nemohou fungovat. A to je oproti čalounickému molitanu osazeném na bublifuku velké mínus. I zpracovatel v ČR firma Eurofoam na svých webovkách uvádí, že tento materiál se používá k filtraci vody, to ano; ale k mechanické filtraci. Nitrifikační bakterie jej oproti molitanu nesežerou (organický uhlík v polyolové části řetězce jim jinak náramně chutná), proto dlouhodobě vydrží. Není lepší říční písek na dně nádrže a nad ním pomalu (laminárně) proudící voda? Anebo si na nitrifikaci v malém a extrémně zatíženém umělém biotopu vůbec nehrát a koncentraci odpadních látek pravidelně ředit výměnou vody?
K uvedenému mám reálnou praxi a znalost surovin (MSDS všech evropských producentů reakčních složek pro výrobu polyuretanu) a technologie při výrobě nadouvaného polyuretanu, firmu Eurofoam v Brně jsem 2x auditoval jako zákaznický auditor na ISO 9001 a ISO 14001, tudíž vím, o čem píšu. K tomu víc jak 30 let zkušeností s DSB filtrací (filtrace vysokým dnem) s přídavkem klinoptilolitu (zeolitu) v mořské akvaristice. Tento mnou vytvořený, odzkoušený a publikovaný systém dnes používá asi polovina mořských akvaristů v Evropě. Pomalu proudící voda nade dnem externího filtru.
ivo1339 napsal: Biologická filtrace probíhá v každé zařízené nádrži, ať už tam mechanický filtr je nebo není, ale pohyb vody je důležitý.
Tohohle poznatku si cením. Není mnoho akvaristů, kteří jsou ochotní toto připustit. Tolik peněz a úsilí vynaložené na filtr, a to by měl jenom honit vodu?!
dík za objasnění.. zrovna u svojeho většího biotopního akva přemejšlím nad silnějším čerpadlem s tím, že bych zavedl výtok tak abych čeřil hladinu.. potřebuju se tak aspoň zbavit slepý hladiny a je to vlastně tak jak říkáš... i bych tím zrychlil oběh filtrování
jinak starý čerpadlo bych tam použít mohl aby to fungovalo...
těch 60l snad bude teda akorát
Nevím. Jen plovoučky nemám vyzkoušené. Bál bych se, že nebudou dodávat do vody kyslík. Přestože při objemu 60l tam něco přežít musí, nemám osahané kolik. Ale stále mluvím o nejjednodušších rybkách.
Obávám se, že nádrž biotopního typu doplněná neživou organickou hmotou (větve, kořeny, listí) bez pohybu vody fungovat nebude a pro náročné jihoamerické cichlidky alergické na přítomnost amoniakálního dusíku ve vodě (dusitany, dusičnany, amonné ionty) to bude jen časovaná bomba. Biologická filtrace probíhá v každé zařízené nádrži, ať už tam mechanický filtr je nebo není, ale pohyb vody je důležitý. I kdyby na hladinu foukal alespoň ventilátor.
spíš bych radši kdyby to fungovalo s plovoučkama (limnobium spongia).. s egerkou mi to moje, teď předělané akvárium předtím fungovalo asi až moc dobře..
60l egerie musí fungovat. Záleží jen na množství.
60l akva s rostlinami a bez filtru dělám běžně. Spousty malých ryb.
0 17.12.2018 22:39 Strakááč [138] - Jižní Amerika a (Truhlář) když už se tu o tom mele... chtěl jsem si časem nechat udělat chovnou nádržku bez filtru, případně jen čerpadlo, který už mám a na sací trubku klasicky dát kus biomolitanu... bylo by to pro nějakej druh (pár nebo samec a dvě samice) náročnějších menších cichlidek, chtěl bych jim to asi udělat taky jako biotopní nádrž s pokrývkou plovouček na hladině, aby to papalo dusičnany... a teď otázka... jak velká nádrž by byla ideální.. měl jsem představu tak 60litrů hrubýho objemu, jakoby čím menší to bude, tím líp pro mě, pro experimentování s vodou atd, ale naopak líp pro ryby... původně jsem to ale chtěl bez filtrace, klidně i be světla... což stejně koupím, abych něco viděl...
jen netuším, jestli je to možný, aby to fungovalo bez filtrace jen s plovoučkama na hladině.. případně bych musel nechat rozjet egerku aby mi dělala něco jako filtr...
taky podle prostoru, kam bych to akva dal bych ještě mohl vymejšlet případně externí filtraci kanistrovku...
dík..
Neříkám ani ň. 20l je lepších. Taky se tam vejde víc rostlin. Aktuálně mám quintany v 26.
Mě v 11l prosperovaly divoké živorodky Quintana atrizona, kterých velká samička má velikost bety. Je fakt, že to jsou ryby vyloženě pro nádrže 10-30l, ale namnožily se v tom dobře.
On ten beťák pravděpodobně v životě vetší nádrž nepoznal - osobně si myslím, že podmínky jsou duležitější. V 9l se dá pro jednu rybu při dostatku rostlin dosáhnout dobrá kvalita vody. Těch quintan jsem měl v 11l dost (namnožily se).
P.S. V 9l se dají s vegetací udělat takové podmínky, že jedna ryba bude fungovat na dolévání vody. Aspoň já to umím. Jedna ryba “nic není”.
Jirko, tady to bych si dovolil nesouhlasit. Z devíti litrů žádný slušný rozměr nevymyslíš. Ten objem prostě chybí. To je geometrie... Dál bych na nějaké pravidelné výměny vody nespoléhal, musí to umět přežít i bez nich. Výpadky ve výměnách zákonitě nastanou (dovolená, nemoc, služební cesty...).
Za sebe, jestli dáte beťáka do 9l hrubého objemu, notabene bez filtru (což je téma i v názvu) , tak ho odsuzujete k postupnému chcípání. Nebude to hned, ale fajn mu tam moc nebude.
Ono není 9l jako 9l.
1) V akváriích na míru, jaké si dělám, muže mít 9l akva na délku i 50 cm a to pak není vyloženě zlé.
2) Bojovnici bude primárně zajímat, jakou máš rostlinnou džungli. Naše děti mají ve škole bojovnici asi rok v 50l, ale polovinu akvária si uzurpuje ceratophyllum a bojovnice je věčně narvaná někde v kytkách
rybicky.net/fotogalerie.php… Opakuji, žije jim rok. Ve škole.
Takže v nějakém zarostlém na míru vyrobeném 9l by bojovnice mohla být celkem spokojena. Něco takového připravit zabere čast 1-3 měsíce podle náročnosti rostlin.
Praktické poznámky:
Nebudeš měnit 4l vody. Dobře krmené bojovnici v hodně zarostlé nádrži stačí 1l za týden, dva, tři. Raději stabilitu, než psí kusy s čerstvou vodou.
Nedávej kryptokoryny. Já 9l s nimi udělám, ale pokud to neumiš, není to s nimi v tak malém prostoru sranda. Jsou citlivé na změny a tady stačí abys ťuknul.
Stonkovky jsou fajn. Bude se jim líbit světlo.
Žádné další ryby!!!!!!!!!!!!!!
Určitě hned na úvod levatky a okružáky.
Substrát je celkem jedno, jaký dáš. Hlavně ne moc. 2 cm na výšku stačí.
Viz atlas:
Dop.počet ryb:
Ideálně 1 samec, chovat samostatně... V menších akváriích (okolo 15 litrů) je vhodné chovat pouze jednoho samce.
Takže 9 litrů zdá se být málo. Do týdne nechcípne. Asi ani za měsíc. Ale nebude se jí tam asi moc líbit...
No ale stejně to asi uděláš, bez ohledu na reakce, takže akvárko řádně zaběhnout BEZ ryby, přidal bych na záběh Okružáky a Levatky, nezapomeň na kryt, až tam Betta bude, tak hlídej teplotu, rostliny bych dal spíš stonkové, jemnolisté, do malého prostoru podle mě vhodnější, zarostlé spíš nadprůměrně, než průměrně. Vodu bych měnil spíš méně a častěji, tzn. třeba 2 litry 2x týdně.
Ber to jen jako můj soukromý názor a ne tak, že s tím "projektem" souhlasím...
A založ prezentaci a průběžně ji aktualizuj, ať víme, jak se to vyvíjí...
Těch 9l fungovat bude. Ale určitě to není objem pro rybičky, tj. ani pro bettu. Jestli uvažuješ o takovéhle nádržce, dej tam krevetky a uvidíš, kolik s tím naděláš parády. A s krevetkami kromě filtru nemusíš řešit ani topení.
Groni napsal: PS:Prosím řeči že mě ta betta chcípne do týdne si nechte vým není to ideální ale furt lepší než 2l kostka.
Stejně to nikdy neuděláš tak špatně, aby to nešlo udělat ještě hůř.
Já bych tam dal pravý japonský Dragon Stone, a po něm by mohl lézt horolezec.
9l bez filtrácie, na bettu už moc zarastené. Kedysi tam ale bola
OK
myslel jsem si to.
Díky
Bettu ti hodnotit nebudu, ale ti pancéřníčci určitě ne. Ti chcou být v hejnu a ne ve dvou s prominutím v konzervě.
Zdarec lidi po svátcích se chystám na malinku nádržku 9l pro bettu
plánuji tak nějak průměrně zarostlé akva jako dno mám docela porézní Rataj AquaClay a otázka zní jak to bude fungovat bez filtru plánuji každý týden vyměnit 4L vody a odkalit
tak co říkáte?? popřípadě jaké rostliny zvolit spíš stonkové nebo nějaký anubias atd...
díký a nezvládlo by to ještě 2 Pancéřníčky malý?
PS:Prosím řeči že mě ta betta chcípne do týdne
si nechte
vým není to ideální ale furt lepší než 2l kostka.
Starší reakce
Nemam testy na amoniak a NO2 takze neviem, ale mohol by to niekto skusit odmerat. Jedine tak to mozeme jednoznacne uzavriet. Najde sa dobrovolnik?
Já si myslím, že filtr nitrifikaci neurychlí, ale do budoucna dokáže podržet to či ono zaváhání ze strany majitele nádrže.
Mělo by logiku, že v úvodu zvýší množství kyslíku.
Máš odpozorováno, o kolik dní asi to posune doprava? Nemám zkušenost s filtrem, takže nevím.
Roman ale bavime sa o akva bez filtra. Za tym si mozno predstavit low tech nadrz s par rybami do ktorej sa nesiaha.
Takze za urcitych podmienok mas pravdu, to sa nebudem hadat, ale pride mi to mimo temy.
odpoviem ako lajk: ano filter to urychli. Filter pôsobi v akva ako urychlovac oxidacnych procesov. Takto to vnimam ja ale som otvoreny inym nazorom.
Zaptám se jako laik: Víme, že filtr urychlí nitrifikaci?
To ťažisko nitrifikácie je vždy na straně akvária a je jedno je-li filtr přítomen, či nikoliv. Tuto poučku si lze velmi dobře odsledovat v momentě nějaké kalamity, třeba při dlouhodobém výpadku filtru v té či oné nádrži. Jsou prostě akvária, který to dají a jsou nádrže, kde je to armagedon do několika hodin.
prave ze pisem ako clovek, co toho dost odskusal, aj ked nemam potrebu to tu dokumentovat.
Priebezne som menil filtre a kludne zabehnute za nezabehnute a cuduj sa svete, nic sa nestalo. Je to obdoba, ako ked zaciatocnik vypere filter v chlorovej vode, pane boze... To tazisko nitrifikacie je vela krat na strane akvaria (sklo, dekoracie, dno) ako filtra - plati pre malo zarybnene akva.
myslel som to tak, ze tento priebeh bude v akva bez filtra posunuty doprava:
www.google.sk/… A právě tím "vybratím" se to může celý podělat.
Už jsem to párkrát zažil, vím o čem píšu, je potřeba umět přešaltrovat výhybku a vědět, že "od" teď je to už trošku jinej level. Promiň, ale tvoje odpověď na mě působí, jako od člověka, kterej to nidky nezkusil a když, tak měl prostě kliku.
Přidat reakci
1 ...... [4] ...... 9
Zpět na obsah sekce Technika • Zobrazeno 13252x