Cryptocoryne - pěstování

Kubaa napsal: Stejně tak se kryptokorynám mnohdy daří v nádržích, kde se nedělá žádná údržba a voda se nemění (samozřejme, musí to být nádrž, kde to nevede k nahromadění odpadních látek). Prostě jim často vadí prudká změna.
Proto je lépe dělat menší výměny vody často než jednu velkou za půl roku. Pak si jeden o ten rozpad doslova koleduje.

Zásadní slovo u kryptokoryn je STABILITA. Pokud akvarista nemění vůbec může to být stabilní. Pokud mění 30% každý týden, může to být stabilní. Měnit 10-15% vody z mé zkušenosti stabilitu kryptokoryn neohrozí.
V zásadě každé rostliny mohou reagovat na změnu rozpadem, jen u kryptokoryn je to nejznámější a atypické díky bohu v tom, že na rozdíl od jiných rozpadnutých rostlin dovedou znova vyrůst z oddenku.

Stejně tak se kryptokorynám mnohdy daří v nádržích, kde se nedělá žádná údržba a voda se nemění (samozřejme, musí to být nádrž, kde to nevede k nahromadění odpadních látek). Prostě jim často vadí prudká změna.

Taky raději měním vodu 3x týdně a menší objem než abych měnil 1x týdně větší objem.
Navíc do vody přidávám hnojivo a je lepší dávku hnojiva rozdělit na menší a pravidelnější dávky než tam nacpat plnou dávku jednou za čas.

Tak já myslel spíš 1x za 1-2 týdny vs. každý den...

Je to o té četnosti. Když budeš čistit akvárko jednou za půl roku, bude v něm drasticky kolísat kvalita vody a můžeš se dočkat mnohem pravděpodobněji rozpadu kryptokoryn než když každý den v nádrži vyměníš deset procent vody.

Myslel jsem, že kryptošky vyžadují pravidelný režim, ne četnost. Není tomu tak?

Je to dobrá prevence a i když kryptokorynový rozpad nastane, dá se tím zmírnit (myslím si).

JirkaŠčobák napsal: Osobně preferuju měnit raději menší množství vody 10-25%, podle potřeby i častěji, než 1x týdně. 10-15% se dá klidně měnit každý den.
Pod to se podepisuju. Myslím si že s tímto přístupem se dá vyhnout třeba kryptokorynové nemoci.

Po té generálce možná jo. Já to sice nikdy nedělal, ale hřeším na to, že tam kde bydlím, máme hodně dobrou vodu, takže akvarijní chemie jde hodně mimo mě. Proto do ní moc nevidím a nehodlám do ní moc kafrat.

Nepochybně rozumná rada.
Ale já radím přidat mikroprvky. Tzn. nula-nula-nic něčeho, co stejně nikdo neměříme (měření železa je dost pofiderní).
V alkalické vodě je nedostupnost mikroprvků dost odůvodněný předpoklad.

Maq napsal: ... a už se v radách rozcházíme a tazatel ať se s tím vyrovná, že?
Ale jo, generálka je dobrý tah. Jenže pokud ji Beastie nechce dělat, něco by měla provést, aby se změnily podmínky, které momentálně hodnotí jako nepříznivé.
Beastie: Hnojivé směsi mohou fungovat, ale je to hra na náhodu. I pokud to (ne)zabere, otázky zůstanou... proč? Co konkrétně (ne)zabralo?
Zeptám se natvrdo. Jaké tazatelka udělala rozbory aby na základě jejich výsledků nasadila hnojení? Cpát do akvárka chemii aniž vím, co mi v něm způsobuje problém, může celkovou situaci zhoršit.

Co myslite slovy generalka? Jako generalni prestavba?

... a už se v radách rozcházíme a tazatel ať se s tím vyrovná, že?
Ale jo, generálka je dobrý tah. Jenže pokud ji Beastie nechce dělat, něco by měla provést, aby se změnily podmínky, které momentálně hodnotí jako nepříznivé.
Beastie: Hnojivé směsi mohou fungovat, ale je to hra na náhodu. I pokud to (ne)zabere, otázky zůstanou... proč? Co konkrétně (ne)zabralo?

Hnojení bych vysadil úplně. Udělal bych generálku. To lokální pohrabání ve dně asi nic moc nevyřeší.

Nemuzu rict, ze byste mi delali radost

Predelavku dna jsem delala nedavno ve vedlejsim akva a to byla hruza, rasy, vsechny nedostatky nove zalozeneho akva, tedy ne diky.

Vysadim ten sipatkovec, prohrabu pisek u kryptokoryn, odstranim ty ted hnijici. Prectu si o hnojeni, musim vyradit vsechny do dna, muzu zkusit nejake mixy, neverim si moc na davkovani pmdd a vubec.

Ale teda jako clovek by po case cekal stabilitu, ne degradaci...

Já akvárka zhruba co pět let překopu. Vytáhnu kytky, ryby, přímo v akvárku ve vodě properu štěrk a to by se jeden divil, kolik bord... svinčíku navzdory piskořkám v něm je. Počkám až kal sedne, stáhnu ho odkalovačem, doplním vodu a zase properu štěrk. To dělám tak dlouho, až je štěrk čistý. A to mi v akvárku jede čerpadlo Atman s velkým molitanem, které spoustu svinčíku zachytí. Je fakt, že po takové generálce rostou kytky mnohem ochotněji. Když se totiž archivuje detrit ve spodních vrstvách dna, myslím si, že to ovlivňuje chemismus vody, nehledě na to, že díky tomu je v nádrži některých prvků přemíra, což kytkám taky nemusí svědčit.

V tom případě jsem s radami v koncích. Neumím říct, co se změnilo. Budeš muset přemýšlet a vzpomenout si.
Ale ty mikroprvky bych zkusil. Já vím že nehnojíš a "doposud to šlo", ale předpokládám-li, že tam máš pH 8 nebo i víc, dostupnost mikroprvků musí být obtížná.
(A možná... ale to už spekuluji ... by těm šikovným breberkám ve dně pomohlo právě neodkalovat.)

Podľa mňa v tomto prípade nie je problémom vápenec ale všeobecná podvýživa rastlín. Chýba asi (podľa fotky, chcelo by to vodu otestovať) hlavne dusík, možno aj ďalšie prvky - železo, mangán, draslík.

PS: S tým vápencom nie je až takým problémom vápnik (ani horčík), ale skôr uhličitanový anión, ktorý pri rozpúšťaní absorbuje CO2. Čiže nejde o tvrdosť ako skôr o alkalitu a pH. Drvivá väčšina bežných akváriových rastlín nemá výrazný problém s rastom ani vo veľmi tvrdej vode, výnimky sa dajú spočítať na prstoch jednej ruky.

Ja odkaluji dno pri kazdem druhe vymene vody, mam na to takovy ten odkalovac od tetra vysoky. Nezajizdim teda ke kytkam, abych jim moc neposkodila koreny, jen v okoli mirne, ale kazdou volnou plochu.

Navic kombinace piskorky+pestrenci, kteri bagruji nekonecne a neustale, nedovoluji tomu pisku moc posezeni.

A nebylo by lepší, pokud se v tom dně děje něco negativního, zkusit pořádně odkalit do hloubky. Dojde k provzdušnění dna a možná to je věc, kterou ty kytky potřebují.

Beastie napsala: Neco se zvrtlo az nedavno.
V tom případě bych si tipnul na negativní vývoj ve dně.
Ty Tvoje podmínky jsou dost extrémní, z hlediska rostlin. Pokud to až doposud zvládaly, např. získávání mikroprvků v tak zásaditém prostředí, tak k tomu potřebovaly nějakou pomoc od mikroživota ve dně. A teď, po letech, něco pomalu dozrávajícího dosáhlo té míry, že echinodorus v tom odchází rychle a dávno zabydlené kryptokoryny mají narůstající potíže.
Já bych zkusil hnojit mikroprvky, včetně dobře chelatovaného železa. Ale i pokud by to pomohlo, stejně bych se bál, že se ve dně děje něco horšího, co ohrozí i ryby.
Jen domněnka...

Presne tak, komparace pet let zpet a ted. Neco se zvrtlo az nedavno.

Eeee, trochu se nechytám...
Čili to akvárko má roky, s tím vápencem, ulitama a tak, a roky v něm rostly ty kryptokoryny bez potíží? Rozumím tomu správně?

Asi dva mesice, mozna trochu vic, mozna trochu mene, obcas tam zlobi cerna stetickova rasa, a asi pet let je tam mam, od te doby, co jsem ho zakladala.

Jak dlouho to akvárko vypadá jako teď a jak dlouho v něm jsou ty kryptokoryny?

Doufam ze ne, echinodorus jeste pred tydnem nehnil, sice neprosperoval, ale nehnil.

S tim PH je mi to jasny, merila jsem to vice mene, ale jako nad 7 mam urcite, vzdycky jsem mela, mela to byt tanganika. Muzu ho vyndat, strcit vedle do akva a uvidime, jestli se kryptokoryna stabilizuje. Protoze te to ph nikdy nevadilo.

A ta prehrsel sneku je jasne navazana na ty hnijici kytky, ryby se ted snazim krmit minimalne, at to nezatezuju tu vodu.

No, vyndam, uvidime.

Tady ale nemáš na dně poházený vápenatý ulity od šneků Měřila sis vodu? Ph atd?....
Myslím, že právě proto jde ten echináč někam.

Echinodorus je nový. Listy kryptokoryny se mohou rozpadat právě kvůli tomu, že hnijí listy echinodoru. Nemůže to být důvod?

s odleskem, ale dava to obecnou predstavu

Po dvou mesicich snad uz ne. V druhem akva, kde ho mam taky, neshazoval, naopak mu listy pribyly. Pridam pak foto, jestli to puje. Zrovna je moc slunicka

A nepřechází ten šípatkovec na submerzní listy?

Ale to me prave zarazi. Zadna velka zmena, nakup ryb, vymena, vypadek, svetlo, nove krmeni, nic. Jedine co je nove je ten sipatkovec a u nej to muze byt PH nebo nedostatek zivin, nikdy sem nicim nehnojila...

Udelala jsem par fotek pred udrzbou, at je videt o cem mluvim.
BTW ty bile tecky. To jsou sneci, zejo?

Kryptokoryny mají ve své domovině po celý rok stálou teplotu s minimální odchylkou, takže to s podzimem nemá nic společného Spíš se ti změnily podmínky v akváriu, např. výměna vody, nebo jiné osvětlení Když už i echináč.

Tak u me update: rozpadaji se mi dalsi tri listy, plus se rozpada i sipatkovec, nedavno pridany. Ale napocitala jsem 6 novych listu cryptocoryny a odnoz. Ze by podzimni opadavani?

rybicky.net/profil/30550&akce=doplneni

Design je fajn, ale mně jde primárně o ryby. Hnojit určitě nebudu. Tedy krom toho co dají ryby a rozkládající se listí. Měla by tam být voda s minimální alkalitou, vodivostí a pH hluboce pod 6. Jsem na to zvědav, pro mě to bude nová zkušenost.

Ja som mal nakoniec problém, že rastliny, ktoré boli dostupné sa mi nehodili dizajnovo, tak som od striktného biotopu upustil. Z uvedeného zoznamu som pestoval C. cordata, C. ciliata a C. zukalii. Najťažšie to bolo s C. ciliata, tá rástla extrémne pomaly a neodnožovala (vtedy som ale ešte nehnojil a svietil som klasickými žiarovkami ). Ostatné dve boli bezproblémové. No a postupne som upustil aj od toho menej striktného, prestalo ma baviť nechať sa obmedzovať výberom rastlín.

Kdysi jsem byl na přednášce Ing. Sadílka a ten uváděl že v těch tmavých vodách roste Barclaya motleyi. On sám ji udržel jenom v nádrži, kde jako substrát použil rašelinu. Obávám se, ale že současné době ji v republice nikdo nemá a je otázka, zda se dá někde objednat.

A kterou kryptokorynu jsi zkusil v praxi? Jak se to vyvinulo? Barclaya longifolia asi z černé vody není a ty další druhy jsem nikdy neviděl. Jako jistota jsou asi plovoučky a mechy a kapradí na kořenech, ale sem tam nějaké kořenící rostliny by se mi libily, ať dole není jen dub a buk.

Napríklad tu: www.greenaqua.hu/…
Do SR rastliny posielajú, tak predpokladám, že aj do ČR.
Alebo treba osloviť niekoho, kto ju pestuje (vyhľadať v miestnom atlase v položke "Roste v nádrži:").
Alebo takto: lmgtfy.com/… a potom už iba hľadať a klikať

Líbí se mi, že si napsal, že Cr.cordata je běžně dostupná Ale kde?

C. ciliata je tzv. euryekný druh. Výskyt v brakickej vode je pre ňu rovnako typický ako výskyt v blackwater. Znáša skrátka mimoriadne veľké rozpätie podmienok.
Ja som tiež skúšal ázijský blackwater biotop, vtedy som dospel (čo sa týka Cryptocoryne) k nasledovnému zoznamu: C. cordata, C. ciliata, C. longicauda, C. pallidinerva, C. grifithii, C. ferruginea, C. fusca, c. villosa, C. jacobsenii, C. zonata, C. auriculata, C. decus-silvae, C. dewitii, C. ideii, C. scurrilis, C. yujii, C. zukalii, C. shculzei, C. x purpurea, C. elliptica, C. minima, C. x timahensis, C. edithiae.

Ing. Skácel:
www.akvarijnirostliny.eu
Menší firma, lze leccos dohodnout.

@Pepan: kdo je Ing. Skácel, má nějaký web či účet ve fóru?

@larix: C. cordata určitě chci zkusit, ale má spoustu poddruhů, nevím zda ty běžné jsou ty vhodné. C. ciliata se naopak uvádí i v brakické vodě. Akvárium je plánované pro čokoládové čichavce či podobné labyrintky, takže to bude trochu kyselina, listí na dně a světla také asi málo. Ideál by dle literatury měla asi být C. palidinervia.

Napríklad C. cordata a C. ciliata sa v prírode vyskytujú aj v takomto type vôd a sú bežne dostupné. Okrem toho je možné použiť napríklad Barclaya sp.

Slušnou kolekci kryptokoryn má Ing. Skácel. U těch vzácných druhů jspu ale ceny výrazně vyšší.

Zatím to nepotřebuji, akvárium je v počáteční fázi oplánování, ale provádím sondáž... dají se u nás někde sehnat kryptokoryny z řídkých a kyselých vod jihovýchodní Asie? Jde o to, že bych rád založil biotopní nádrž se skutečnou černou vodou, velmi měkkou a kyselou, ale rád bych ji nenechal bez rostlin (jak bývá u blackwater nádrží často zvykem), ale naopak osázel...

Problém je, že kryptokoryny z těchto vod jsou přesně ty, co rostou špatně v běžných akváriích a komerčně se nedělají snad vůbec...

Potom se jedná o reakci na změnu podmínek, kdyby šlo o ty mladý listy jednalo by se o nedostatek živin. To co jsem napsal, mám odsledovaný z různých nádrží kde jsou tyto rostliny v různých podmínkách a situacích, ještě mě toto rozdělení tzv. rozpadu nezklamalo.

starsi, hodne stare, spis ty 90-100cm, ne ty male.