Světlo a rostliny

Stejně si myslím, že pokud je zářivkové světlo ve FAR, tak záleží spíš na množství než na detajlech spektra.

Opravdu, jak ti uz nekolikrat psali ostatni, pises nesmysly. Kandela (i z ni odvozene jednotky, lumen, lux), jsou vytvorene pro lidske oko, energie zareni je dale "vazena" tzv. v-lambda krivkou (silne doporucuji si jeji tvar prohlednout).
Tak zatimco u slunecniho svetla je to pomerne jedno, ma stale stejne (nebo velice podobne, v zavislosti na pocasi) spektralni slozeni, tam muzeme zjednodusene rict, cim vice luxu, tim vice rustu rostlin, u umelych zdroju svetla ne. Tam uz nemuzeme srovnavat jablka s hruskami, porovnat pocet "kandel" zdroje s ruznymi spektry, a rict podle toho zdroj A je X krat ucinnejsi, pripadne dokonce Xx vhodnejsi pro rostliny. U vhodnosti pro rostliny jde hlavne o pocet fotonu, a to nejlepe takovych vlnovych delek, aby rostline vyhovovaly. A o tom nam u umeleho osvetleni nerekne pocet "lumenu" zhola nic. Tedy, neco malo ve spojeni se spektrem ano, ale s takovou chybou, ze 30-50% sem tam (viz tvar v-lamba} nehraje zadnou roli.

Petr2 napsal: A jeste jedna vec - z dob skolnich lavic - fotosynteza je umerna mire osvetleni E ( meri se v luxech )

Jo jo, poučky a fyzika Vám jdou. Ale zkuste nastudovat něco z oblasti absorpce různých druhů spektra různými druhy chlorofylu nebo třeba "světelné spektrum a relativní efektivnost fotosyntézy".

Nevadi mi, ze me bavi fyzika

Ale nejdriv nekam svetlo musi dojit o nejake prahove intenzite (to je ta fyzika a ta se proste neda obejit) a pak se teprve muzeme bavit o relativni efektivite fotosyntezy (to je zase Vase parketa)

Kým se doporučují? Lidmi? Obecně proto, že speciálky nemají požadovanou barevnost (právě proto, že jim obvykle chybí žlutá a zelená). A kromě toho jsou speciálky o dost dražší. Teď nemluvím jen o těch akvarijních, ale obecně. Jinak 8xx nejsou špatná volba, to jsem nepsal. Jsou dostačující. Jen je mylný výklad ims. Pokud se problematikou někdo nechce zabývat, jsou 8xx dobrá volba. Ohledně důvodů a dalších výkladů doporučuji vlákno rybicky.net/forum/10080… Tam to bylo rozebrané velmi podrobně.


Edit Mrakoplash: dané vlákno již neexistuje a zmiňované příspěvky jsou přesunuty na začátku tohoto vlákna.

Petr2 napsal:Jo jo, poučky a fyzika Vám jdou. Ale zkuste nastudovat něco z oblasti absorpce různých druhů spektra různými druhy chlorofylu nebo třeba "světelné spektrum a relativní efektivnost fotosyntézy".A proč se teda doporučují "univerzální" třípásmové zářivky např. 865 i pro rostlinné akva, ikdyž mají proti speciálkám pro rostliny spektrum úplně jinde? Jak psal Sid před x příspěvkama, stejně se dojde k závěru že 8xx jsou i pro rostlinné akvária mnohem lepší.

A jeste jedna vec - z dob skolnich lavic - fotosynteza je umerna mire osvetleni E ( meri se v luxech )

Jo jo, poučky a fyzika Vám jdou. Ale zkuste nastudovat něco z oblasti absorpce různých druhů spektra různými druhy chlorofylu nebo třeba "světelné spektrum a relativní efektivnost fotosyntézy".

Petr2 napsal: Naprostý omyl a zavádějící informace .... ims - dovedeš pochopit, že to, co píšeš, je nesmysl????

A jeste jedna vec - z dob skolnich lavic - fotosynteza je umerna mire osvetleni E ( meri se v luxech )

Petr2 napsal: Naprostý omyl a zavádějící informace .... ims - dovedeš pochopit, že to, co píšeš, je nesmysl????

Zijete zrejme na jine planete a jinem casoprostoru... Vam by zrejme rostly pozemske kytky i na Neptunu a stacilo by na to osvetleni ze Slunce.

Petr2 napsal: Teď jste uhodil hřebíček na hlavičku - fyziku máte samozřejmě popsanou dobře. Jenže k čemu je Vám vysoký výkon v určitých spektrech, když ta potřebná spektra chybí??? A o tom jste se nikde nezmínil. Pokud se někdo ptá na to, jaké osvětlení, měl by přesně definovat, co tím osvětlením chce dosáhnout. Většina lidí by chtěla krásně rostoucí rostliny, žádné řasy a rostliny i ryby krásně vybarvené. Což není tak úplně jednoduché. Proto univerzální 840, případně podle vkusu 830 - 865. Problém je ale v tom pojmenování univerzální. Nemělo by to být univerzální, ale kompromisní. Nastudujte si nejen charakteristiku světel, ale hlavně vliv jednotlivých částí spektra na chování rostlin. Pak budete mluvil jinak.

Ale ja nepolemizuji o tom, ze barevne spektrum nema vliv na chovani rostlin. Jen polemizuji v tom, ze kdyz ma treba 15W zarivka pro viditelne spektrum tok 260 lumenu, tezko predpokladat, ze to bude dostatecny zdroj pro kytky, i kdyz bude mit zvetseny podil spektra pro kytky. A z vlastni zkusenosti mohu potvrdit, k cemu je Akva Glo.

Naprostý omyl a zavádějící informace .... ims - dovedeš pochopit, že to, co píšeš, je nesmysl????

1trebor napsal: Waty na litr se počítají u zářivek, např. mám 100l akva, vynásobím požadovaným osvětlením (např 0,4 W na litr) - 100x0,4 = 40W zářivka. Počítá se čistý objem akva. A platí to při výšce akva do cca 50 cm, potom je třeba přidat.

Strucne (uvazujme 1000lm zdroj), takze nejaky philips 15W:

20cm: E = 1000/(0.2*0.2) = 25000 lx
30cm: E = 1000/(0.3*0.3) = 11111 lx
40cm: E = 1000/(0.4*0.4) = 6250 lx
50cm: E = 1000/(0.5*0.5) = 4000 lx
60cm: E = 1000/(0.6*0.6) = 2778 lx

Neuvazuji, ze neni-li spravny reflektor, polovina toku jde do krytu osvetleni a dale neuvazuji, ze dochazi z casti k odrazu svetla na hladine. Takze je dobre v kazdem pripade mit nejaky reflektor nebo alespon alobal. Tez jsem zanedbal, ze svetlo je nad vodou cca 5 cm, protoze zase dno je o cca 5cm vyse.

A osvetleni E (lux) je udaj meritelny a meri se v miste dopadu. ( Stari fotografove jeste pamatuji, ze s expozimetrem chodili k objektu, ktery chteli fotit a nemerili to u zdroje )
Takze, kdyz si nekdo da na dno trhutku v sitce, tak te bude uplne jedno, kolik dany clovek ma W/l, ale jake E (osvetleni) v luxech na ni dopada. A to muze akvarista ovlivnit lepsi zarivkou ( s vyssim tokem v lm ) nebo provedenim krytu, krycim sklem (dalsi odraz, zmena vlnove delky) a hloubkou akva.

Zanedbal jsem spektrum, rozhodne se nelisi zarivka "pro kytky" s obycejnou v nasobcich, ale jsou to jen jednotky - desitky procent. Samozrejme, kdyz bude spektrum pro kytky chybet, kytka neporoste, ale bavime se o sirokospektralnim zdroji "denniho" svetla

Spravnejsi by tedy bylo uvadet, ze dana rostlina chce osvetleni v rozsahu treba 10000 - 15000 luxu.

Teď jste uhodil hřebíček na hlavičku - fyziku máte samozřejmě popsanou dobře. Jenže k čemu je Vám vysoký výkon v určitých spektrech, když ta potřebná spektra chybí??? A o tom jste se nikde nezmínil. Pokud se někdo ptá na to, jaké osvětlení, měl by přesně definovat, co tím osvětlením chce dosáhnout. Většina lidí by chtěla krásně rostoucí rostliny, žádné řasy a rostliny i ryby krásně vybarvené. Což není tak úplně jednoduché. Proto univerzální 840, případně podle vkusu 830 - 865. Problém je ale v tom pojmenování univerzální. Nemělo by to být univerzální, ale kompromisní. Nastudujte si nejen charakteristiku světel, ale hlavně vliv jednotlivých částí spektra na chování rostlin. Pak budete mluvil jinak.

Petr2 napsal: Mohl byste to nějak vysvětlit? A pokud možno vztáhnout vysvětlení na problematiku akva?

Ted nevim, v cem se mnou nesouhlasite - jestli s tim, ze rozhodujici je osvetleni E (lux) - dejme tomu v nejakem rozsahu spektra - nebo to, ze se osvetleni snizuje s kvadratem vzdalenosti od zdroje.

Waty na litr se počítají u zářivek, např. mám 100l akva, vynásobím požadovaným osvětlením (např 0,4 W na litr) - 100x0,4 = 40W zářivka. Počítá se čistý objem akva. A platí to při výšce akva do cca 50 cm, potom je třeba přidat.

kortezhugo napsal: Ja by som chcel vediet - ako sa to pocita to W/L.Lebo je to pekny rozdiel 100W ziarovka a 100W v trubiciach.

ucinnost prenosu elektronu na fotony (svetlo) je u zarovek strasne mala. U zarovek se vetsina energie premeni na teplo.

Udavane W/l je dle me zavadejici. Vubec nic nerika o tom pri jakem zdroji to je mereno. Spravne by melo byt uvadeno osvetleni v luxech. Pripadne pro jake spektrum.

Ja by som chcel vediet - ako sa to pocita to W/L.Lebo je to pekny rozdiel 100W ziarovka a 100W v trubiciach.

Mohl byste to nějak vysvětlit? A pokud možno vztáhnout vysvětlení na problematiku akva?

Petr2 napsal:
A k čemu Vám to je, že víte, kolik koní nebo kW auto má? O tom, jak jezdí, to neříká vůbec nic.

Zakony fyziky plati i pro rostliny a akvaristy, at se jim to libi nebo ne

Ještě jednou jsem pročetl příspěvky ims a parda nemohu si pomoci, ale jsou od základu špatné. Přijde mi, že znalost problematiky je pouze povrchní. Možná, že ims a pard přečetli něco o světlech, ale je to k ničemu pokud to nevztáhne na potřeby, které rostliny mají. Takže rady ims i parda bych bral, ale tak pro vybavení kanceláře. Určitě ne pro realizaci osvětlení akvárií.

pard napsal: .... účinnější pro rostliny.

Mohl byste mi jen popsat, co znamená to účinnější pro rostliny?

ims napsal: Vim, co je svetelna ucinnost. Ale urcite nikomu nerikate, ze motor Vaseho auta ma ucinnost ..., ale reknete mu, kolik ma kW (resp. koni). Proto kouknete na zarivku, jaky ma svetelny tok a zhruba muzete porovnat, jak ktera bude svitit. A urcite to nemusite kvuli tomu jeste delit prikonem

A k čemu Vám to je, že víte, kolik koní nebo kW auto má? O tom, jak jezdí, to neříká vůbec nic.

jinak se dost casto zapomina, ze osvetleni klesa s KVADRATEM vzdalenosti od zdroje (E=lm/m2 [lx]). Takze udaj W/litr je dost relativni pojem... Napr. u 60cm akva je osvetleni se stejnym zdrojem 4x slabsi nez u akva 30cm.

Vim, co je svetelna ucinnost. Ale urcite nikomu nerikate, ze motor Vaseho auta ma ucinnost ..., ale reknete mu, kolik ma kW (resp. koni). Proto kouknete na zarivku, jaky ma svetelny tok a zhruba muzete porovnat, jak ktera bude svitit. A urcite to nemusite kvuli tomu jeste delit prikonem

Účinnost je lumen na watt příkonu. Tak asi tak. Největší účinnost mají T5 HE, výkon T5 HO a T8 jsou jen jedny. Třeba řada 8xx je účinnější než 9xx a ty jsou zas účinnější než nižší řady 7xx a 6xx. V podstatě jsou zářivky širokopásmové 6xx a 7xx, třípásmové 8xx a pětipásmové 9xx. To číslo je Ra, barevná věrnost. V podstatě to říká jak rovnoměrně mají vyplněné spektrum. Problém je, že svítivost je vztažené na lidský zrak a ne na rostliny. Takže řady s nižší barevnou věrností mohou být lepší a účinnější pro rostliny. A řada 8xx je až o 30% účinnější než řada 9xx, samozřejmě jen pro lidský zrak.

...ja nevim, ale me by vubec ucinnost nezajimala. Zajima me, jaky ma zarivka svetelny tok...
Kéž by to bylo tak jednoduché...
Ale až skončí případná diskuse na toto téma, závěr bude zhruba tento: třípásmové zářivky jsou dobré, levné a LONG-LIFE řešení k osvětlování (nejen) rostlinných akva.

No, ja nevim, ale me by vubec ucinnost nezajimala. Zajima me, jaky ma zarivka svetelny tok. Tj. kolik candel vyzari do jednoho prostoroveho uhlu. Pak uz muzu porovnavat, co bude vic svitit (jedna candela odpovida svitivosti jedne svicky , proto i ten nazev). A je to v oblasti viditelneho spektra.

Takze Aqua Glo at jde nekam - napr. jejich 15W zarivka (za pouhych 246Kc) s 260lm x philips s cca 800 - 1100 lm podle typu za cca 90 Kc. Dneska jsem v jedne elektre narazil na philips TL-D15W/05 za 128Kc. Podle prodavace "nejlepsi zarivky". Nebral jsem je. Doma jsem kouknul do katalogu a jsou to UV-A.

pard napsal: Největší světelná tok mají zářivky 830, 840, 865. Na příkonu tolik nezáleží jako na účinnosti....

A mohu se zeptat, co rika tenhle udaj o ucinnosti zarivky pri premene el. energie na energii viditelneho zareni, pripadne o vhodnosti pro osvetleni rostlinneho akvaria? (ze funkcni a vhodne jsou, s tim problem souhlasit nemam)

(edit - take mam rad 830, pripadne k tomu 840, nebo nejakou "specialitku" na pokus /954.../)

Mně nejvíc v rostlinném akvišku vyhovuje kombinace "840" + "830". (Je li osvětlení konstruováno pro více zářivek, teprve pak je doplňuji "860" nebo "865").
Osvětlení takového akviška je sice "měkčí", ale např. barevné kytky mnohem lépe vyniknou.

Nebál bych se ani kombinace 965 a 954, protože pod vodou všechno táhne do žluta a do zelena. Taky je otázka, jestli použít zářivky T5 HO nebo T8. U hotových krytů není na výběr a většinou je tam patice na zářivku T8, ale jinak to je na zvážení, protože T5 HO má mnohem větší světelný tok na trubici. Jestli to není tropické akvárium pro terčovce a podobné ryby, kterým nevadí ani 30°C, tak je hodně důležité vyřešit větrání, pasivní nebo i aktivní.

Jestli to nechceš mít žlutý, tak každopádně vyšší teplotu. Někdo říká, že 830, 930 omezuje růst řas. Každopádně bych tam dal nejlépe 965 do předu a zbytek se dá doplnit teplejší barvou. Už i 954 je znatelně teplejší. Když se dají k sobě 830 a 865, tak 865 vypadá bílá a 830 žlutá. Světlo se ale bez problémů míchá.

Používám Philips 2x Tl-d 18W/830 a 2x Tl-d 18W/865.Jsem naprosto spokejený.Rostliny krásně rostou.

Nevim jestli ti to nějak pomůže, ale zkus mrknout na tendle link saurama.aqua-web.org

zeujala mě zářivka OSRAM lumilux ... chtěl bych si pořídit 18W - ale nevím přesně kterou - jsou 830 a 840... Která je lepší na rosliny a na ryby? Nechci aby kvůli více modrému záření, mi vznikaly řasy... Která je lepší pro ryby a rostliny? nebo kterou by ste mi doporučily celkově nejlepší pro rostliny a ryby??

Od začátku mluvím jen o tom (a bylo tomu tak i u toho modrého světla v jiné debatě), jaký vliv na růst a chování mají jednotlivé části spektra.
Mno..., já sice ve vašich příspěvcích čtu i něco jiného, (s čímž, jak vidíte z mých reakcí, tak docela souhlasit nemohu), ale s tímto:
"...To, co popisujete Vy, je v pořádku. Patří sem celé rozmezí mezi 400 - 700nm. Myslím, že tomu říkají "fotosynteticky aktivní záření". Z tohoto hlediska je opravdu jedno, co tam je, hlavně, když je toho dost. Ale každá složka pak rostlinu ovlivňuje určitým způsobem. Dejte více 660 a rostlina poroste do výšky pomalu. Vyměňte 660 za 730 a rostlina rychle potáhne nahoru. Nebo třeba oblíbené červené rostliny v akva - anthocyanin se nejvíce tvoří při světle pod 400nm..."
problém nemám.
(Musím od kompu, vracím se večer. )

Jasně. Ale teď už jen pro zajímavost - když se o to světlo také zajímáš, znáš spektra, o kterých jsem mluvil? Až budeš mít chvilku, zkus porovnat tu 965 od Philipse s tou HCI® /942 NDL. Na webu jsou k nalezení spektra od obou. Docela by mne zajímalo, co si o ní myslíš.

Pro Sida - nepřu se, že to světlo nestačí. Od začátku mluvím jen o tom (a bylo tomu tak i u toho modrého světla v jiné debatě), jaký vliv na růst a chování mají jednotlivé části spektra. Nic víc. To, co popisujete Vy, je v pořádku. Patří sem celé rozmezí mezi 400 - 700nm. Myslím, že tomu říkají "fotosynteticky aktivní záření". Z tohoto hlediska je opravdu jedno, co tam je, hlavně, když je toho dost. Ale každá složka pak rostlinu ovlivňuje určitým způsobem. Dejte více 660 a rostlina poroste do výšky pomalu. Vyměňte 660 za 730 a rostlina rychle potáhne nahoru. Nebo třeba oblíbené červené rostliny v akva - anthocyanin se nejvíce tvoří při světle pod 400nm.

Petr napsal
Pokud mají dva světelné zdroje stejné barevné spektrum a oba mají 35 wattů, ale jeden vyzařuje 3500 lumenů a druhý jen 2700, tak jak to je? Je ten jeden účinnější nebo ne?

Uz sama kandela (z ktere je lumen odvozen) je primo prepocitana jednotka pro cloveka.
Takove dva svetelne zdroje neexistuji (samozrejme teoreticky ano, pak je jeden ucinnejsi)
Nejde pouze o vyslednou teplotu chromaticnosti, ale opravdu o rozlozeni vlnovych delek v celem spektru.
(edit - nez ja to natukam )
Jak pise Sid, nema cenu to prilis resit, rostliny si umi svetlo "predkousat", poupravit. Doprejme jim svetelnou energii v "normalnim" slozeni a odpovidajici mire, ony si s tim poradi. Nezabyvejme se lumeny, PAR, ....

Pokud mají dva světelné zdroje stejné barevné spektrum a oba mají 35 wattů, ale jeden vyzařuje 3500 lumenů a druhý jen 2700, tak jak to je? Je ten jeden účinnější nebo ne?
Domnívám se, že pokud mají dva zdroje stejné barevné spektrum a příkon 35W (máte na mysli příkon zdroje, ne?), pak nemůžete být světelný tok jednoho 3500lm a druhého 2700lm. Nemáte na mysli dva zdroje o příkonu 35W se stejnou teplotou chromatičnosti? Tam bych si rozdílný světelný tok uměl představit...

..při ne úplně vhodném spektru (špička červené je na asi 610, chtělo by to něco okolo 650-660)...
Kdybyste rostlinám poskytl energii v ideální podobě, (takový zdroj pro akvaristiku ovšem sotva najdete ), na co by potom měly světlosběrné antény?

Tak teď jsi mne asi nachytal na švestkách. Myslel jsem, že Lumen znamená světelný tok. A že V-lambda křivka s tím nemá co dělat. Že se používá jen na přepočet vůči lidskému oku. S rostlinami by neměla mít co do činění. Vyjadřuje se jí vnímavost lidského oka. Proto také za nedostatku světla vidíme černobíle, respektive šedivě, přesto že objekty jsou barevné. Jakou to má souvislost s rostlinami v akva?
Pokud mají dva světelné zdroje stejné barevné spektrum a oba mají 35 wattů, ale jeden vyzařuje 3500 lumenů a druhý jen 2700, tak jak to je? Je ten jeden účinnější nebo ne?

Petr napsal: ... 100 lumenech na watt. To znamená o 25% větší světelná výkonnost při stejné spotřebě....

Neznamena. lm/W nerikaji o ucinnosti premeny el na energii viditelneho zareni zhola nic, jak uz Sid nakousl. Je to jen o tom, jak dobre prumerny clovek pri danem svetle uvidi. Podivej se na definici jednotky kandela, a na v-lambda krivku.

Jasně, proč ne. Jen trochu nechápu, jak to myslíš. U 965 budeš mít okolo 75 lumenů na watt a to při ne úplně vhodném spektru (špička červené je na asi 610, chtělo by to něco okolo 650-660). Pro oko v pohodě, pro kytky s otazníkem. U HCI výbojky jsem na hezkém světle pro oko, vhodném spektru pro kytky a na 100 lumenech na watt. To znamená o 25% větší světelná výkonnost při stejné spotřebě.

Kdyby mi to umístění akva dovolovalo, naprosto jednoznačně bych zářivky zavrhl a dal tam výbojky HCI/942NDL. Mnohem ekonomičtější, výkonnější a spektrálně vhodnější.

Petr napsal: A to, PentueR, jsem tu nikde nenašel.

To proto, že se naprosto každé vlákno o zářivkách (a že jich tu je...) zvrhne v podobnou debatu a pokud tam informace je, je utopena ve stovkách příspěvků. Taky tahle témata sleduju (sice s čím dál větší nechutí) a zatím jsme nezaznamenal strýčka, který by řekl:
"ano, od malička testuju rostlinky pod různými druhy světel a protože jsem dokonale vyloučil všechny ostatní vlivy, dávám nyní v plen přehlednou tabulku, které rostlince vyhovuje která zářivka". "Nobelovku mi pošlete poštou, odcházím umřít po celoživotní dřině."

A my ostatní se spokojíme s tím, že jsou vícepásmové zářivky, že jsou relativně levné, že si nakombinujeme teplotu světla aby se nám akva taky líbilo a že nám rostlinky rostou.

Ano, ja jsem z tech, kteri veri na rozdilny rust rostlin pod ruznym svetlem. Ber to jako nabozenstvi .
Je tu ale jedno velke ALE: Aby se rozdilny vzhled rostlin projevil tak, ze ho hned pozname, muselo by byt dodavane svetlo jine od "bileho" vyrazne, tak vyrazne, ze by nam to bylo neprijemne. (A tem kytkam koneckoncu take). Verim take na vliv muceni rostlin nadbytkem UV.

Ale co se tyce DOBREHO rustu rostlin, nedam dopustit na dostatecnou energii (mnozstvi) dodavaneho svetla, temer bez ohledu na jeho spektralni slozeni. Takze radim vybirat zarivky tak, aby se nam libil vzhled akva opticky (kazdy podle sveho gusta), a instalovat jich dostatecny pocet (pripadne klidne misto zarivek jiny svetelny zdroj, dle vkusu a obsahu penezenky).

Ano, tyto teorie znám. Ovšem je zde několik ale ... Například červené spektrum. Stimuluje rostliny k růstu. Pokud je rostlina na přímém světle, využívá dopadá na ní i vlnová délka okolo 660 nm a rostlina roste souměrně do šířky. Pokud je zastíněná, tak ostatní rostliny odfiltrují toto spektrum, ale vlnová délka okolo 730 nm prochází i nadále. Což má vliv na to, že rostlina začne růst rychle a je vytáhlá. Prostě se žene za světlem. Takže? Množství energie má vliv na chemické procesy, k růstu do dostačuje. Ptal jsem se ale na zkušenosti v rozdílu v růstu. Rostliny mohou růst různými způsoby a to, zda je rostlina hezky rostlá do šířky nebo zda se táhne nahoru, může být způsobeno nejen dostatkem/nedostatkem různých prvků, ale také právě spektrem světla. Nejen jeho množstvím. A to, PentueR, jsem tu nikde nenašel.

Co myslíte - je pro fotosyntetizující organismus důležitější množství energie, kterou mu může dodat zdroj záření nebo vlnová délka tohoto (samozřejmě fotosynteticky využitelného) záření?
Svítivost jako relevantní ukazatel vhodnosti světelného zdroje pro fotosyntézu berte jen "přiměřeně vážně" - zelené světlo rostliny využívají nejméně, zatím co lidský zrak "nejvíce".

Je lepší vhodný spektrální průběh, kdy je přesně pokrytá modrá i červená, ale je zde menší svítivost (900 lm), nebo je lepší svítivost větší (1200 lm) i za cenu toho, že ve spektru třeba skoro úplně chybí třeba ta červená? Teď nemluvím o vzhledu, ale o vhodnosti pro rostliny. A taky nemluvím jen o fotosyntéze, ale třeba i o růstu, respektive typu růstu (poměr červené v délce od 660 do 730 nm).
Má někdo zkušenost?

Otázku obyčejnosti řešit nemusíme, například co já jsem ve všech možných kancelářích zažil, byly to vždy 840. A když je 840 dobrá pro pány managery, bude dobrá i pro akvárko

Čoveče mě se zdají 8xx dostatečně obyčejné. Pravda, ale je že se běžněji používají 640 do kancelářských osvětlení. Asi by se toho taky moc nestalo při jeji použití na akvárium.
Ve fóru je opravdu hodně témat o osvětlení a zářivkách. Doporučuji prohledat a pročíst.

stačí?...třípásmové zářivky 8xx obyčejné nejsou a ty jsou tady nejvíce doporučovány a v obyčejném zářivkovém světle se zářivky 8xx nenacházejí, pokud vím.... takže bych to trošku poopravil, že speciálky jsou zbytečné a lepší volba budou zářivky řady 8xx . jinak je tu toho plné forum