Strategie hnojení akvarijních rostlin

Články » Strategie hnojení akvarijních rostlin    

Strategie hnojení akvarijních rostlin

V rostlinných akváriích, kde je vyšší výskyt rostlin, obvykle nestačí přirozeným způsobem ryby zásobovat všechny rostliny živinami. Proto je mnohdy nutné dodávat živiny uměle pomocí hnojiv. Ze všeho nejdříve je třeba zjistit skutečné koncentrace živin ve výchozí vodovodní vodě, kterou používáte v akváriu. Buď se podívejte na webovou stránku Vašeho poskytovatele vodovodní vody, nebo si napište mailem o rozbor vody.

Co všechno tedy rostliny potřebují? Můžeme tyto prvky rozdělit do dvou skupin:

 

1) MIKROPRVKY (stopové prvky)

- železo (Fe)

- mangan (Mn)

- molybden (Mo)

- zinek (Zn)

- měď (Cu)

- Bór (B)

- u dalších prvků se přesně neví jejich prospěšnost

 

Tyto mikroprvky nemusí být ve vodovodní vodě zastoupeny v dostatečném množství (zejména tedy železo) a je vhodné je do akvarijní vody dodávat pomocí osvědčených směsí (CSM+B, Tenso Coctail, MicroMix Plus). Vedoucím prvkem je železo. Nedostatek železa se projevuje chlorózou (blednutím) listů.

 

2) MAKROPRVKY (NPK)

- dusík (N)

- fosfor (P)

- draslík (K)

- hořčík (Mg)

- vápník (Ca)

 

Dusík (N) má několik forem, ve kterých se do akvária může dodávat. Nejběžnější jsou dusičnany (NO₃). Mnohdy jsou obsaženy již ve vodovodní vodě a navíc je produkují ryby svými výkaly. O jejich redukci se stará biologická filtrace a výměny vody. Další formou je amonium (NH₄), které rostliny převážně preferují. Dávka dusíku se tedy odvíjí od obsahu dusičnanů ve výchozí vodovodní vodě a od míry zarybnění akvária (produkce dusíkatých látek rozkladem výkalů ryb a krmiva). Nedostatek dusíku se u rostlin projevuje zakrslým růstem a malými listy, žloutnutím a opadáváním starších listů.

Fosfor (P) je přítomen v akvarijní vodě jako fosforečnan (PO₄). Jeho nedostatek se projevuje tmavnutím listů, opadáváním starších listů a také často výskytem zelené flekovité řasy (GSA) při úplném vyčerpání fosforečnanů.

Draslík (K) je také velmi důležitým makro prvkem, který není ve vodovodní vodě prakticky vůbec zastoupen a přitom je pro rostliny esenciální živinou. Nedostatek se projevuje žloutnutím okrajů a špiček listů a případně jejich dírkováním.

Hořčík (Mg) je mobilní prvek a jeho nedostatek se projevuje nejprve na starších listech blednutím a žloutnutím při zachování kresby žilkování.

Vápník (Ca) vápník spolu s hořčíkem se podílejí na celkové tvrdosti vody (°dGH ). Jeho nedostatek se projevuje na nových listech jejich kroucením a "muchláním". Pokud máte doma velmi měkkou vodu, tak je více než pravděpodobné, že je ve vodě vápníku a hořčíku málo. 1°dGH celkové tvrdosti odpovídá 4.35 mg/l hořčíku a 7.14 mg/l vápníku.

 

KONCENTRACE

Jednotlivé složky (prvky) je třeba ve vodě udržovat ve správných koncentracích. Koncentrace se uvádí v jednotkách "mg/l", tj. hmotností poměr látky rozpuštěné v objemu kapaliny. Na zahraničních webech je často používána jednotka "ppm" (parts per milion), což v přepočtu na naše mg/l vyjde totožné číslo. Čili 1 mg/l = 1 ppm. Také se uvádí koncentrace za různé období - buď denní příjem nebo týdenní (týdenní proto, protože se po týdnu běžně dělají 50% výměny vody, které resetují úrovně koncentrací v nádrži).

Jaké tedy udržovat koncentrace prvků v nádrži pro správný růst rostlin? Bohužel na tuto otázku neexistuje jednoduchá odpověď, protože v akváriu je příliš mnoho proměnných (množství rostlin, množství ryb, výchozí voda, síla osvětlení, kvalita proudu, filtrace, obsah CO2, kvalita dna, péče a údržba). Každé akvárium je jiné, a proto neexistuje univerzální návod, jak hnojit. Výjimkou je možná metoda vyvinutá Tomem Barrem, který vymyslel bezlimitní způsob saturace vody živinami - Estimative Index. Zkrátka hnojit tak, aby rostliny neměly nikdy hlad. Odpůrci této metody ale poukazují na fakt, že cílený nadbytek živin není příliš vhodný, například z důvodu kompetice živin, (nadbytek jedné živiny může omezit příjem druhé) nehledě k množství chemikálií ve vodním sloupci.

Obvyklá komerční hnojiva mají své koncentrace různé podle strategie a výzkumu daného výrobce. Od maximálních (EI) po minimální (ADA).

 

Dusík  (N)	Fosfor  (P)	Draslík  (K)	Železo  (Fe)	Hořčík  (Mg)	Vápník  (Ca)
2 - 20	0.8 - 6	7 - 30	0.1 - 1	5 - 15	10 - 30

tab. 1) - obecný rozsah týdenních koncentrací živin (mg/l)

 

Nejprve je tedy nutné zvolit správnou strategii hnojení podle Vašeho konkrétního akvária. Primárně jde o zdravý růst rostlin, které prosperují a potlačují výskyt řasy, takže hnojení se musí přizpůsobit právě tomuto aspektu. Pokud mám doma společenské akvárium s běžným osvětlením, štěrkovým dnem, bez CO2 sycení, kde plave mnoho druhů ryb a je osázeno rostlinami, např. 40 % dna, tak zde si mohu dovolit hnojit klidně i jednou týdně po výměně vody běžným komplexním hnojivem bez NPK (makroprvků), protože je v nádrži méně rostlin, které mají méně světla a dostatek ryb, které dodávají makroprvky přirozenou cestou. Stačí tedy dodat esenciální mikroprvky a může být zdravý růst rostlin zajištěn. Na druhé straně ovšem můžete mít doma high-tech akvárium plné náročných stonkových a červených rostlin pod velmi silným osvětlením, s vyhnojeným dnem, s CO2 sycením a minimální osádkou ryb. Tady bude strategie hnojení naprosto odlišná. Poptávka velké masy rostlin je obrovská (silné osvětlení navozuje rychlou fotosyntézu a CO2 urychluje růst) a nabídka je díky nízkému počtu ryb minimální. Zde je tedy nutno dodávat velká množství mikro i makro prvků. Nebo můžete mít doma něco mezi tím. Například podobné high-tech akvárium, ale s pomalu rostoucími rostlinami (Microsorium, Anubias, Bucephalandra apod.), které, ač jsou podobně silně podporovány v růstu (světlo, CO2), jsou omezeny svojí stavbou, protože jsou pomalu rostoucí. Zde je také třeba upravit dávkování s přihlédnutím k poptávce těchto druhů rostlin. Vidíte, že těch proměnných je skutečně hodně a kombinací ještě víc.

Zvolit správné koncentrace lze tedy dvěma způsoby. Buďto je odhadnu nebo je změřím. Akvarijní testy jsou drahé a nepřesné, ale nicméně i tak existují výborné metody na tomto způsobu zjišťování koncentrací (PPS Pro). Odhad koncentrací je samozřejmě mnohem složitější a dlouhodobější záležitost, ale každopádně levnější. Hlavně je třeba začínat na nižších koncentracích a sledovat odezvu na rostlinách (umět číst z rostlin a umět si všímat projevů nedostatků živin). V tomto testovacím období se snažte omezit proměnné na minimum. Když ladíte hnojení, tak ale nehýbejte s výkonem světla, s množstvím rostlin a jejich přesazováním, s počtem ryb, s filtrací, proudem apod. Ať si pak můžete být aspoň trochu jisti, že za změnou stojí právě změna hnojení a ne něco jiného. Časový horizont je stejně tak důležitý. Každá změna v hnojení se projeví v řádech týdnů, takže pokud například navýšíte koncentrace, tak vyčkejte alespoň 14 dnů na změnu. Pozorujte rostliny. Všímejte si změň v jejich růstu, zbarvení a ve výskytu řas. Pokud budou koncentrace stále příliš nízké, nebo naopak u něčeho vysoké, tak rostliny nebudou zdravé a nastoupí řasy. Řasy jsou jednoduché rostliny a stačí jim k životu velmi málo. Konkrétně tedy amonium (NH₄) a světlo, ne však dusičnany (NO₃). První stádium řas (spóry) vyžadují pro růst amonium (NH₄) a druhé stádium řas (již narostlá makroskopická řasa, jak jí známe) vyžaduje pro růst dusičnany (NO₃). Obě stádia pak vyžadují světlo (pozn. toto je teorie Toma Barra a v podstatě o tom neexistuje jiný důkaz). Pokud rostlina neroste zdravě, nedaří se jí a strádá, tak pomalu uhnívá a rozkládá se. Dobře to lze pozorovat na poškozených listech rostlin, které řasa napadá jako první. V podstatě se živí na amoniu, které vzniká rozkladem listu. Proto je také nutné při každé údržbě rostliny prohlédnout a zbavit je všech takových listů. I rostlině se uleví, protože nemusí vyživovat poškozený list a může se pak soustředit pouze na ty zdravé. Hlavním cílem by tedy mělo být najít správnou koncentraci a poměr jednotlivých živin tak, aby byl zajištěn zdravý růst rostlin, které nebudou uhnívat, nebudou produkovat amonium a nebude je napadat řasa. Sen každého akvaristy. Krásné čisté akvárium bez řas.

Pojďme najít nějaký výchozí bod. Ať máte jakékoliv akvárium, tak musíte od nějaké koncentrace začít. Ti se společenským akváriem bez CO2 a silného světla to mají relativně jednoduché. Jakékoliv komerční komplexní hnojivo udělá patrně dobrou službu (Seachem Flourish, Easy Life Profito, Profiplants Complete, Tropica Premium Nutrition). Pokud i tak akvárium okupují řasy, bude problém buď v údržbě (filtrace, proud, výměny vody, udržování čistoty a rostlin) nebo v příliš silném světle. Dále mohou být ve hnojení tři přístupy, tři strategie:

A) bezlimitní (Estimative Index)

B) jemné (např. ADA)

C) vlastní

Bezlimitní strategie je dobře použitelná v nádržích s inertním dnem (štěrk, písek), které neobsahuje příliš živin, a kde jsou rostliny odkázané na hnojiva ve vodním sloupci, které si vezmou svými listy. Pochopitelně lze i toto hnojení podpořit hnojivými tabletami do dna, které se aplikují ke kořenům rostlin, nebo vyhnojeným dnem. Pokud Vám nevadí filozofie této metody spojená s přehnojováním akvarijní vody, tak zajistíte vždy dostatek živin pro všechny rostliny. Pokud ovšem nesytíte CO₂, tak je vhodné začít na 1/4 doporučené dávky EI a zvedat pomalu na maximálně 1/3 DD (doporučené dávky). Bez CO₂ rostou rostliny pomaleji, takže i poptávka po hnojivu je nižší. Více v samotném doporučení Toma Barra pro "non CO2 EI tanks". Výhodou této metody je i její cena.

Zdrženlivá jemná metoda funguje na opačném principu. Hnojiva primárně dodat kořenům a ve vodním sloupci udržovat co nejmenší koncentrace. Výhoda této metody je zejména v tom, že je voda "čistší" od chemikálií (hnojiv). Tento přístup má větší prostor pro chyby, protože, když zrovna nějaká živina ve vodním sloupci dojde, tak ji rostlina najde u kořenů. Nejlepším příkladem této strategie jsou hnojiva firmy ADA (Aqua Design Amano). Japonská firma pana Takashi Amana je světová špička na poli přírodních akvárií. Pan Amano vymyslel komplexní systém provozování přírodních akvárií včetně hnojiv. Vše má svůj smysl a je vymyšleno a vyzkoušeno v Přírodní galerii v Nigatě v Japonsku (ADA Nature Gallery). Jak už jsem napsal na začátku odstavce, strategie hnojení je postavena na principu primárního zdroje v substrátu. Využívá substrát vlastní výroby - ADA Amazonia a zásobní substrát ADA Power Sand. Více o substrátech v tomto článku. Takto vyhnojené dno zajišťuje po léta zásobu živin pro kořeny rostlin. Naproti tomu je však upraveno i dávkování hnojiv do vodního sloupce. Je tím pádem velmi jemné a jeho koncentrace jsou i 10-15x menší oproti metodě Toma Barra (EI). Velkou nevýhodou je cena hnojiv firmy ADA (cca. 10.000,- Kč/rok/100 litrů), ale jako všechna hnojiva je to jen voda a chemikálie.

Dalším přístupem je najít si strategii vlastní. Přizpůsobit koncentrace hnojiv vlastním požadavkům svého konkrétního akvária. Tato strategie je určitě nejpracnější, ale nabízí téměř dokonalý přehled o rovnováze Vaší nádrže. Nejde pouze o to najít správné koncentrace (ani moc, ani málo), ale také se o svém biotopu něco dozvědět. Vyladit vlastní přístup a vlastní hnojiva totiž chce trochu širší povědomí o zákonitostech akvária, chemismu vody, rostlinách a jejich "řeči" a celkovém přehledu v akvaristice, což nemusí být pro každého. Někdo raději zvolí bezlimitní metodu EI, protože nad ní nemusí přemýšlet, nic se učit, nic zkoumat. Koupí balíčky prášků, rozmíchá ve vodě a dávkuje dle návodu. Hotovo. Snadné, rychlé, instantní úspěch. Proč ne. Někdo zase rád věci zkoumá do hloubky, hledá vlastní cestu a snaží se pochopit složitý svět pokročilé akvaristiky. Nebo si nakonec může akvarista projít všemi stádii, protože se přirozeně vyvíjí, stejně tak jako jeho zájem o tento koníček. Pojďme si nyní nasimulovat tuto vlastní strategii na mé nádrži.

 

Výchozí hodnoty (co víme jistě)

» nádrž 60 x 30 x 36 (čistý objem 50 litrů) založená v březnu 2018

» světlo Twinstar Led 600S (150 PAR, 0.75 W/litr při 100% výkonu)

» filtr Eheim Ecco Pro 300 (750 l/h, 5 litrů objem, vysokoporézní materiály v náplni)

» CO₂ 30 mg/l (pH drop -1)

» dno ADA Amazonia a ADA Power sand S

» údržba: výměna vody 50 %/1x týdně, pravidelný prostřih rostlin, péče o filtrační média, hnojení

» vstupní voda z řadu:

- tvrdost 8 °dH

- pH 7.9

- NO₃ 5.2 mg/l

- Mg 12 mg/l

- Ca 26 mg/l

- Fe 0.05 mg/l

 

Proměnné (co nevíme jistě a musíme odhadnout)

» rostlinná masa složená z převážně pomalu rostoucích kryptokoryn a epifytních rostlin (tj. Anubias, Bucephalandra, Microsorium) a středně až rychle rostoucích kobercových a stonkových rostlin

» živočišná osádka složená z 20 ryb (tj. 1 l/cm ryby) a cca 10 krevetek a 3 krunýřovců.

Proměnné jsou tyto položky proto, neboť nevíme nikdy jistě, jaké jsou přesně nároky rostlin a jaká je nabídka živin vyprodukovaná živočichy.

KROK 1) - Zhodnocení nádrže a výchozí stav

Na začátku je třeba zhodnotit celkový pohled na akvárium jako takové. Z techniky je vidno, že je nádrž sycená CO₂ s množstvím světla. Nároky rostlin tedy budou vyšší. Dno je vyhnojené, ale dobrá polovina rostlinné masy je epifytní (tzn. přirůstá kořeny k vnitřnímu vybavení - kořeny, kameny a čerpá živiny pouze z vodního sloupce) a pomalu rostoucí. Už tady je jasné, že vysoké koncentrace metody EI nebudou třeba. Upozorňuji, že nevlastním žádné akvarijní testy na zjišťování obsahu jednotlivých živin. Měřím prakticky pouze pH, obsah CO₂ a vodivost.

Dalším krokem je zvolit nějaké úvodní koncentrace na základě výchozích hodnot vodovodní vody. Mně z kohoutku teče měkká až středně tvrdá voda s 5.2 mg/l dusičnanů a 0.05 mg/l železa. Obojí nedostatečné. Nutno tedy zvýšit koncentraci dusičnanů, doplnit kompletní NPK o fosforečnany a draslík a zvýšit koncentraci železa.

Když už vím, co budu vyrábět, tak musím podle toho nakoupit suroviny. Ideální je si nakoupit základní chemikálie, ze kterých si směs namíchám. Jedná se o sypké (suché) prášky rozpustné ve vodě. Mají dlouhou životnost a jsou levné. Spočítám si zvolené koncentrace pomocí kalkulátoru, zjistím a odvážím přesné hmotnosti chemikálií, vytvořím roztok se zvoleným dávkováním a je hotovo.

KROK 2) - Chemikálie

- N - KNO₃ (Dusičnan draselný) - obsahuje 39 % draslíku a 61 % dusičnanů

- Mg(NO₃)₂*₆H₂O (Dusičnan hořečnatý) - obsahuje dusičnany a hořčík

- P - KH₂PO₄ (Dihydrogenfosforečnan draselný) - obsahuje 69.9 % fosforečnanů (což je 22.8 % fosforu) a 28 % draslíku

- K - K₂SO₄ (Síran draselný) - obsahuje 45 % draslíku a 55 % síranů

- Mg - MgSO₄*₇H₂O (Síran hořečnatý heptahydrát) - zdroj hořčíku (Mg) v případě, že máte velmi měkkou vodu

- Ca - CaSO₄*₂H₂O (Síran vápenatý dihydrát) - zdroj vápníku (Ca) v případě, že máte velmi měkkou vodu

- Fe - železo je většinou součástí směsi mikroprvků (CSM+B, Tenso Coctail, MicroMix Plus), nebo se dá pořídit samostatně v chelátované podobě.

Chelát je komplexní sloučenina, která chrání železo proti tomu, aby se přeměnilo v nerozpustný prvek, který neumí rostliny využít. Udržuje tedy železo rozpustné a dostupné rostlinám. Je jich několik druhů a liší se svou odolností (viz. tabulka). Každý chelát je stabilní jen v určitém rozsahu pH. Pokud se potká s jiným pH, než pro jaký je vytvořen, tak se vysráží a stane se pro rostlinu nedostupný. Například nejběžnější chelát EDTA je stabilní ve vodě o pH 4 - 6.4, takže pokud máte v akváriu například pH stabilně po celý den a noc 7.8, tak prakticky ihned po zahnojení se začne chelát rozpadat. Pokud pohnojíte brzo ráno před odchodem do práce a světlo se nad akváriem rozsvítí až například po šesti hodinách, tak je možné, že chelát se v zásadité vodě již rozpadl a železo se vysráželo. Rostliny pak nemají ve vodě rozpustné železo nutné ke kvalitní asimilaci. Na druhou stranu je třeba napsat, že čím je chelát odolnější a zdánlivě lepší, tak je to ale na úkor dostupnosti železa. Například chelát EDDHA sice vydrží ve vodě o pH až 9, ale zase rostlina musí vynaložit daleko více energie, aby chelát "rozbila" a dostala se k železu. Proto je ideální používat kombinace chelátů, které zaručí vždy aspoň nějaké dostupné železo. Například MicroMix Plus obsahuje čtyři druhy chelátů, a tak máte zaručeno, že  vždy bude dostupné aspoň nějaké železo. Od nejméně stabilního glukonátu železnatého (dvojmocné železo Fe²⁺, primární zdroj komerčního přípravku Seachem Flourish Iron), který ale bude vždy nejlépe dostupný rostlinám a přijímají ho velmi ochotně, až po nejstabilnější chelát EDDHA, který vydrží v akváriu klidně i týden, ale rostliny se k němu dostávají nejhůře (stojí je to nejvíc energie).

Druh chelátu	Glukonát	EDTA	DTPA	EDDHA
pH	4-5.5	4-6.4	4-7.5	4-9

tab. 2) - přehled chelátů

KROK 3) - Míchání hnojiv

K namíchání vlastního hnojiva potřebujeme destilovanou vodu nebo vodu z reverzní osmózy, sypká hnojiva, váhu (s přesností 0.01 g) a nějakou odměrku. Dále potřebujeme kalkulátor, kterým si spočítáme kolik gramů chemikálie vlastně máme do námi zvoleného roztoku nasypat. Zde jsou jejich odkazy:

1) www.rotalabutterfly.com

2) www.akvarijni-hnojivo.cz

3) www.theplantedtank.co.uk

 

Nejraději používám rotalabutterfly, který obsahuje skoro všechny chemikálie a také koncentrace komerčních výrobků. Vždy je potřeba vyplnit množství vody v akváriu (např. 50 litrů) a pak zvolit buď "DIY" (Do It Yourself - vlastní hnojivo) nebo "PREMIXED" (předmíchané, komerční produkty). V našem případě v seznamu "DIY" vybereme požadovanou chemikálii (např. KNO₃) a zvolíme způsob podávání "SOLUTION" (roztok). Pak zadáme množství destilované vody v láhvi, ve které budeme roztok vyrábět a objem jedné dávky (např. 500 ml destilky a 5 ml dávka/denně). Pak si vybereme druh výpočtu - "Dose to reach a target" (Dávka k dosažení koncentrace) a zadáme námi zvolenou hodnotu denní koncentrace, kterou chceme roztokem hnojiva přidávat (např. 1 mg/l NO3 denně). Klikneme na "Calculate" a vpravo nám kalkulátor vyplivne v textu, že když rozpustíme 8.15 g dusičnanu draselného (KNO₃) v 500 ml destilované vody a budeme dávkovat denně 5 ml do 50 litrů akvarijní vody, tak přidáme denně 1 mg/l dusičnanů (NO₃) a 0.63 mg/l draslíku (K).

Pak už nám stačí jen do nádoby (např. dávkovač s pumpičkou či jen zavařovací sklenice) nalít 500 ml destilované vody, odvážit na váze 8.15 g dusičnanu draselného a rozmíchat. Ovšem každá chemikálie má svůj limit v rozpustnosti. Nemůžete rozpustit například 300 g dusičnanu draselného v 300 ml vody. Zde jsou rozpustnosti v přehledu:

KNO3	KH2PO4	K2SO4	MgSO4*7H2O	CaSO4
36g	22g	11.1g	25.5 g	0.24g

tab. 3) - maximální rozpustnost chemikálií ve 100ml vody

Takto můžeme postupovat s každou složkou budoucího hnojiva. Spočítáme, odvážíme a smícháme. Je akorát nutné dodržet jednu důležitou věc. Nemíchat makro a mikro prvky dohromady (do jedné láhve). Železo a fosforečnany spolu reagují a vytváří nerozpustné sloučeniny. Existují samozřejmě recepty i pro řešení "vše v jednom", ale nemám to vyzkoušené, tak nemohu referovat. Pokud to chcete zkusit, tak takový recept najdete na webu theplantedtank.co.uk.

 

MOJE HNOJIVO  ver.1 (pro 50l nádrž)

Láhev A - Mikro prvky (150 ml destilky /5 ml denní dávka)

0.69g Micromix Plus = +0.0276 mg/l Fe denně (tj. +0.2 mg/l týdně)

0.05g E300 (Kyselina askorbová)

0.1g E202 (Sorban draselný)

 

Láhev B - Makro prvky (150 ml destliky / 5 ml denní dávka)

3.4g KNO₃ = +1.4 mg/l NO3 denně (tj. 9.8 mg/l týdně) a +0.9 mg/l K (tj. 6.3 mg/l týdně)

0.2g KH₂PO₄ = +0.08 mg/l PO4 denně (tj. 0.56 mg/l týdně) a +0.03 mg/l K (tj. 0.21 mg/l týdně)

5 gMgSO₄*₇H₂O = +0.33 mg/l Mg denně (tj. 2.31 mg/l týdně) - k dorovnání ideálního poměru Ca:Mg 2:1

0.1g  E202 (Sorban draselný)

 

Celkem tedy dodávám týdně:

N - 9.8 mg/l NO₃

P - 0.56 mg/l PO₄

K - 6.51 mg/l

Mg - 2.31 mg/l

Fe - 0.2 mg/l

 

Do láhve A, kde se míchá železo, je potřeba výchozí roztok destilované vody upravit. Jak je již poznamenáno výše, tak chelátované železo má omezenou životnost ve vztahu k pH. Destilovaná voda má pH neutrální (7). Ovšem například Glukonát a EDTA jsou stabilní ve vodě o pH nižší, takže by nám v roztoku destilované vody degradovaly prakticky ihned od namíchání. Výchozí destilku je tedy potřeba "okyselit", aby byla vhodná pro uchování požadované směsi mikroprvků = chelátu železa. Pokud víme, že nejméně stabilní Glukonát má rozsah pH 4 - 5.5, tak je třeba stáhnout pH destilky na 5. Ideálně se pro tento účel hodí Kyselina askorbová (E300, vitamín C). Na 150 ml postačí 0.05 g. Pokud chcete být přesní, tak stačí roztok přeměřit pH metrem. Pak je vhodné obě láhve (A i B) opatřit přídavkem Sorbanu draselného (E202), který funguje v potravinářském průmyslu jako konzervant a zpomaluje růst mikroorganismů. Tímto si prodloužíte životnost roztoku hnojiva. Na množství 150 ml postačí 0.1 g.

Po namíchání nového hnojiva je ho potřeba otestovat. Dávkujte ideálně denně nastavenou dávku roztoku po dobu alespoň měsíce, než si můžete být jistí, že se všechny změny projeví. Velmi pečlivě sledujte průběh změn v nádrži. Pozorujte rostliny a jejich odezvu, jestli se mění co do barvy, tvaru listů, rychlosti růstu, celkové kondice. Hledejte známky nedostatků jednotlivých živin. Poté můžete první verzi hnojiva upravovat podle získaných dat z pozorování. Pokud budou rostliny vybledlé, tak do příští verze přidáte více železa (např. navýšíte železo na týdenní hodnotu +0.3 mg/l). Pokud Vám začnou žloutnout a opadávat staré listy a rostliny rostou pomaleji, než je běžné, tak můžete navýšit koncentraci dusíku (např. NO₃ týdně +15 mg/l). A zase měsíc čekat a pozorovat. Ideální je si vést deník a pozorování zapisovat, aby jste měli přehled o předešlých verzích hnojiv a jejich odezvách.

 

POMĚRY

N:K	N:P	Ca:Mg:K
4:1	16:1	2:1:0.5

tab. 4) ideální poměry živin

N	P	K	Ca	Mg
20	1.25	5	20	10

tab. 5) doporučené koncentrace živin v ideálních poměrech (mg/l)

 

Modifikovaná verze makro složky hnojiva za použití dusičnanu hořečnatého a síranu draselného k dosažení lepších poměrů živin:

 

Láhev B - Makro prvky (150 ml destliky / 5 ml denní dávka)

8.84g Mg(NO₃)₂*₆H₂O = +2.85 mg/l NO3 denně (tj. 20 mg/l týdně) a +0.56 mg/l Mg (tj. 3.92 mg/l týdně)

0.38g KH₂PO₄ = +0.18 mg/l PO4 denně (tj. 1.25 mg/l týdně) a +0.07 mg/l K (tj. 0.49 mg/l týdně)

2.11g K₂SO₄ = +0.63 mg/l K denně (tj. 4.44 mg/l týdně)

0.1g  E202 (Sorban draselný)

 

 

Celkem tedy dodávám týdně:

N - 20 mg/l NO₃

P - 1.25 mg/l PO₄

K - 5 mg/l K

CENA vs. CENA

Dalším faktorem strategie vlastního hnojiva je jeho cena. Komerční hnojiva budou vždy dražší, protože musíte zaplatit výrobci jeho vývoj, práci, obal, distribuci a provizi prodejce. To vše při domácí výrobě hnojiv odpadá. Jediná investice je do digitální váhy. Obsáhlý článek o srovnání cen komerčních hnojiv jsem již publikoval. Pojďme tedy srovnat naše vlastní hnojivo (viz výše) s komerčním výrobkem firmy Tropica, která vyrábí také dvě láhve hnojiv (mikro a makro). Na moje 60l akvárium, kde je 50 litrů vody, by vyšly obě láhve hnojiva Tropica (Premium a Specialised) ročně na 728,- Kč. Vlastní hnojivo ze sypkých komponent vyjde ročně na 50 litrů 182,- Kč. Můžeme ještě porovnat ceny populární firmy Seachem vs. vlastní výroba hnojiva. K tomu budete potřebovat zohlednit ceny hned čtyř lahviček - Seachem Flourish (Fe), Seachem Phosphorus (PO₄), Seachem Pottasium (K) a Seachem Nitrogen (NO₃). Seachem Flourish vyjde ročně při doporučeném dávkování na 56,- Kč/50 litrů. Ovšem musíte zohlednit koncentraci železa, kterou při doporučeném dávkování dáváte. Ta je při 2 ml Flourishe týdně 0.064 mg/l, takže oproti našemu hnojivu třetinová! Pokud se dostaneme na stejnou koncentraci železa 0.2 mg/l, tak jsme ale rázem na ceně 168,- Kč/ročně. K tomu musíme přičíst makro NPK. Při doporučeném dávkování Seachem Nitrogen dodáte 2 mg/l NO₃ a 0.5 mg/l K a stojí 79,- Kč/ročně/50 l. Při vyrovnání na koncentrace našeho hnojiva musíte navýšit doporučené dávky pětinásobně! Takže Seachem Nitrogen by v našich koncentracích vyšel na 395,- Kč/ročně/50 l. Draslík (K) s použitím Seachem Nitrogen v pětinásobné dávce dostanete na 2.5 mg/l a ve srovnání s naším hnojivem Vám bude stále chybět dodat 4 mg/l. K tomu použijete Seachem Pottasium, které vyjde na 244,- Kč/ročně/50 l. A ještě potřebujete dodat fosfor, který nadávkujete pomocí Seachem Phosphorus, který by při stejné hladině jako naše hnojivo (0.56 mg/l) vyšel na 402,- Kč/ročně/50 l. Když všechny položky sečteme, tak se dostaneme na částku 1209,- Kč/ročně/50 l. To už je slušných 1000,- Kč/ročně navíc. A to uvažujeme v 50litrové nádrži. Pokud máte doma 500litrovou nádrž, tak jste ročně navíc o 10.000,- Kč.

Pokud právě řešíte a hledáte vhodné hnojivo pro Vaše rostlinné akvárium, tak doufám, že Vám byl tento článek nápomocen. Zvažte sami, podle svého času, schopností a zkušeností, jakou strategii při hnojení zvolíte. Vše má své pro a proti a vězte, že cesta k dosažení ideální rovnováhy v akváriu je obvykle trnitá. Přeji Vám mnoho zdaru a trpělivosti.

Děkuji za podnětné příspěvky v komentářích, které mi pomohly článek rozšířit o další užitečné informace a které mě také upozornily na vady a chyby.

 

POUŽITÉ ZDROJE:

- Fertilizer Routines, Which One?, Tom Barr

- Nitrogen Cycling in Planted Aquariums, Tom Barr

- Oxygen in the Planted Aquarium, Tom Barr

- Methods to supply nutrients to aquatic plants, Tom Barr

- Analysis of Liquid Fertilizers: the ADA Brighty Series™, Tom Barr

- články uživatele Maq, Maq

- Řasy v akváriu, rostlinna-akvaria.cz

- Vztah řasy vs. rostliny, Gargamel

- Vše o řasách a jejich růstu, Marcel

- Methods: algae control or growing plants?, Tom Barr

- Algae Guide, James

- All In One Solution, James

- Estimative Index Explained, James

- Choosing fertilizer, Denis Wong

- Water parameters, Denis Wong

- Algae control, Denis Wong

- Nutrient dosing, Denis Wong

- Jak hnojit v akváriu s rostlinami, Gargamel

- www.rotalabutterfly.com

- www.akvarijni-hnojivo.cz

- The calcium-magnesium ratio, aquasabi.com

- Calcium (Ca), aquarebell

- Potassium basics, Spectrum Analytic

- Interactions between nutrients , Inaki Garcia, CANNA Research

Za správnost informací zodpovídá autor článku, dotazy směřujte na autora. Hodnocení článku hvězdičkami provádí redakce. K článku se vyjádřete pomocí palců (líbilo se / nelíbilo se).

Líbilo se: 65x • Nelíbilo se: 0x • Zveřejněno: 07.01.2019 • Upraveno: 21.04.2019 • Přečteno: 3469x

Schválili: afc1886 11.03.19 • lacewings 24.03.19 • vaclav 21.04.19 • ctibum 22.04.19 • romant 22.04.19

Související články

Žádné související články

Další články z rubriky Rostliny

01.09.2012		Hnojení pomocí Easy-Life	1622x
28.02.2012		Řasa v novém akváriu	1599x
14.07.2020		Jak a kam přichytit Bucephalandry	500x
03.06.2006		Plovoucí rostliny	24009x
04.02.2017		Sadenie jemných rastliniek do liaporu pomocou hrebeňa	678x
02.09.2012		Akvarijní rostliny - nedostatek živin a jak hnojit	4839x
26.01.2008		PMDD	14724x
15.02.2012		Egerie, Elodea, Hydrila a Lag... Obecně	1140x
07.02.2016		Pár slov o kryptokorynách	1460x
19.02.2012		Egerie, Elodea, Hydrila a Lag... Konkrétně	1294x

Komentáře návštěvníků

Funkce je dostupná pouze pro přihlášené uživatele

Další články tohoto autora

26.02.2018		Přehled cen komerčních hnojiv	929x
22.01.2018		Porovnání cen eshopů ČR vs. Čína	1136x