Slepá hladina

Slepou hladinu způsobují aerobní fermentační mikroorganismy. Podmínkou pro její vznik je nehybnost hladiny a dostatek organických živin ve vodě.

Mastnou hladinu můžou způsobovat i faktory zvenčí třeba kouření v místnosti, vytápění plynem a jiné. Pozoroval jsem to na jednom restauračním akva(když se ještě mohlo v hospodách kouřit).

alebo baktérie z filtra dostali po boku a chvíľu trvalo, kým sa ťažisko mineralizácie presunulo inam

Když jsi zamezil proudění vody a levatky ji mohly žrát na hladině, byla pro ně dostupnější.
Tohle, co píšeš, je příklad, že pokud v akva s prouděním vody slepou hladinu nemá, může tam přesto skrytě být.

obdobne u mňa, keď som rozbabral filtráciu v rámci pokusu sa mi objavila slepá hladina, resp. to bola skôr mastná a najviac po kŕmení. Keď si filter opäť sadol (mesiac), problémy sa stratili a pritom som krmivo nemenil. Môj filter čerí hladinu tak 30 cm zo 150 cm dlhého akva.

Já jsem loni měl v jedné své nádrži slepou hladinu v momentě, kdy jsem přiškrtil filtrací. Měl jsem v plánu filtr postupně stáhnout. Nijak jsem nezasahoval a po páru dnech jsem filtr z nádrže odstranil úplně. Do týdne byla slepá hladina pryč, postarali se o to levatky. Když jsem fitroval a hladina se čeřila byly většinou jen u hladiny kolem skla. V akváriích kde filtr nemám a hladina se nehýbe jsem slepou hladinu zatím nepozoroval. Tím nechci tvrdit, že se mi tam nemůže objevit.

Ne až tak akademické. Kdo vytvořil rostlinné akvárium, ve kterém je tolik rostlin, že nemá řasy a funguje mu to jen na dolévání vody (což ale v závislosti na druhy ryb, nemusí být podmínka), dostal se do stavu, že rostliny spotřebují "všechny živiny" (a je to pěkné akvárium). S trochou zkušeností se dá něco podobné dosáhnout i dost rychle.

Toto je podle mě cíl, cesta a slepá hladina je jedním z nejlepších indikátorů, nakolik to v dotyčný moment funguje.

P.S. Mám 9 takových nádrží, kde rostliny dlouhodobě vytěsnily řasy a dělám jen drobné zásahy jednou za čas.

Né, neboj nemusíš všechno dostávat ven. Jen tam těch živin nesmí být moc nebo nějaký brutální nepoměr. To všechno odpozoruješ podle toho jak se bude akvárku dařit.

To sou hrozně akademické debaty. Rostliny všechny živiny nespotřebují. Ty co nevyužijí tak musím: Dostat je výměnou ven všechny? Dostat je na nulu aby to bylo cajk? Když nedostanu tak se stane co? Může tam nějaká v nějaké formě neškodně zůstat?
Nechci do toho až tak akademicky zabředávat. Chci mít pěkné akva
Před deseti (patnácti) lety se vedly hádky o to že nadbytek PO4 nezpůsobuje/způsobuje řasy, a že dropcheckry s náplní o známé dKH sou blbost.

Měl by v zájmu vědy vyzkoušet obojí .

Nicméně, kdo vzduchování nemá, zaregistruje už i jemnou a když s ní trochu pracuje, dostane se snadno do stavu, kdy se mu silná ani nevyskytne.

Druhá moje zkušenost je z mojí pětilitrovky. Tam je stojatá voda. Slepá hladina se mi tam vytvořila asi dvakrát. jak píšeš tenounká vrstvička. Neřešil jsem jí a bylo to během dvou, tří dnů ok. Ale ten případ co jsem popisoval byla silnější slepá hladina (to mi příjde, že tam má tazatel), která nějakou dobu trvala a zkoušel jsem proti ní různá opatření. Nepomohlo pouhé čeření ale až ten kompresor pouštěný v intervalech zabral.
Každopádně ať tak nebo tak vzduchování ničemu krom pozorování slepé hladiny samotné neuškodí, tak nevidím důvod aby ho StanekD nezkusil.
Edit: Kdo nevzduchuje zase nemůže odhadnout vliv vzduchování na slepou hladinu. To je přece taky fakt.

Pokud se slepá hladina tvoří těsně pod hladinou, pak by mikroorganizmy, které ji tvoří, měly využívat kyslík a silnější vzduchování by mělo pomoci i jim.
Nemohu ale vyloučit, že vzduchování pomůže i jiným mikroorganizmům.

Nicméně i mě se bez filtrace často vyskytne jemná slepá hladina a zase zmizí bez toho, aniž bych cokoli dělal. Proto její zmizení po nasazení vzduchování nemusí být následkem vzduchování.

Kdo nevzduchuje a pracuje se slepou hladinou, dokáže spíš odhadnout, co její ztrátu způsobilo, protože ji má stále na očích. Kdo zapne vzduchování, může jen hádat. Navíc dost lidí na fórech píše, že honili vodu a stejně jim to nepomohlo.

A co když je to tak, že to vzduchování podpoří zase jiné mikroorganismy, které sežerou žrádlo těm co tvoří slepou hladinu? Tohle je ale jen teoretizování. Faktem je, že mě vzduchování na slepou hladinu pomohlo.

Pokud to podpoří práci bakterií, tak by se mikroorganizmy, které slepou hladinu způsobují, měly o to víc namnožit a slepá hladina by měla být ještě silnější, ne?

P.S. Ono, když máš CO2 a ještě hnojíš a krmíš, tak rostliny nestíhají všechny živiny využít. S těmi, co nevyužijí, se co stane? Potřebuješ je buď přeměnit nebo dostat ven z akvária. Odstraníš je jen výměnami vody. Dlouhodobě je přemění rostliny na rostlinnou hmotu.

Já myslím, že čeření hladiny pomoct může. Lepší difuze přes hladinu a tím třeba i lepší obsah kyslíku v akva, kterej zase podpoří práci bakterií.

Možná, že se mikroorganizmy usadily jinde, zůstaly tam usazené a něco je tam sežralo .
Nicméně i při stojaté vodě slepá hladina občas po pár dnech zmizí (zapracují třeba i rostliny). Pokud je jemná, tak ji neřeším.

Rozumím jak to myslíš. Ale já tam to vzduchování nenechal zaplé pořád. Na dva dny jsem ho tam dal tak, že se zapínalo na 5 minut jednou za 2 hodiny (přes den). A po těch dvou dnech jsem ho zase vyndal ale slepá hladina se už nevrátila. Čili můžu říct, že vím, že se to zlepšilo. Myslím si teda, že to vzduchování fakt pomohlo nejen krátkodobě.

Čeření přímo slepé hladině neuškodí, ale ani nepomůže. Já si totiž nemyslím, že se slepá hladina projevuje jen na hladině. Když je zaženeš z hladiny, mikroorganizmy se usadí jinde. Opticky jsi boxerský zápas vyhrál, ale ony se z ringu nevypařily a stále tam jsou. Přičemž nevíš, zda se stav zlepšuje nebo zhoršuje.

JirkaŠčobák napsal: Hladinu bych nečeřil
Proč? Naopak já bych čeřil. Když jsem měl v loni na podzim slepou hladinu (příčinu jsem ani po týdnu nezjistil, něco muselo někde „hnít“), tak mě pomohlo až nasazení vzduchování. Nebo spíš takhle, myslíš že čeření hladiny může reálně něčemu uškodit?

Hladinu bych nečeřil, ostatní ok. Levatky máš?

Obecně k tvému akváriu - k jeho velikosti máš dost malý objem rostlinné hmoty. Přidej rostliny. Vím, že můžeš mít pocit, že není kam, ale jde to.

Pánové, všem děkuji za rozjetou diskuzi, ale člověk z toho rozhodně není o nic chytřejší než před tím, protože v podstatě co akvarista to jiný názor . Nicméně budu asi nejspíš souhlasit prozatím s tím, že v mém případě nově založeného akvária bude na víně zvýšena hodnota tzv. hnojivých prvků (at uz ze substrátu nebo externiho dohnojovani), zkombinovaná s odpadem z prozatím ještě probihajici přeměny kytek z formy nad vodou do formy pod vodou . Takže prozatím asi sledovat, udržovat, měnit vodu pro odstraňování NO2 a cpavku, čeřit hladinu a čekat az toto pomine a řádně se namnoží nitrifikacni bakterie ve dnu i filtru. Nebo ma ještě někdo nápad jak to odbourat a ne jen skryt za skimmer a nevyresit původce problemu?

V akváriu s hladinou 100x50 mi levatky od okamžiku, kdy se namnožily, jednou sežraly slepou hladinu za dva dny (později jsem tam už takovou slepou hladinu neměl).

Že se vytvoří slepá hladina v akváriu s čeřením hladiny, považuji za negativum. Přesněji - v akváriu s čeřením hladiny ta slepá hladina musí být fakt silná, když je vidět. Já ji vidím i velmi slabou, což považuju za výhodu.

Co člověku brání, když je slepá hladina a má gupky, pár dní nekrmit?

Co píšeš o snižování pH může být pravda - je to něco, v čem se nevyznám. Ale opět - pokud projevy slepé hladiny omezuješ skimmerem, jen potlačuješ vnější příznaky, ale příčina zůstává. Nebo si myslíš, že skimmer vyřeší i příčinu?

Levatky mají v porovnání se skimmerem výhodu, že požírají povlaky nejen na hladině a přeměňují slepou hladinu na detrit po dalším zpracování baktériemi použitelný pro rostliny. V akváriích bez sycení CO2 je to ale zřetelnější výhoda.

Problém při sycení CO2 může obecně být, že lidé, kteří sytí, současně používají i výživné substráty a sofistikovaně hnojí. Mají k tomu svým nastavením blízko, ale současně tím vytváří pro slepou hladinu ideální podmínky a nezbývá jim, než jen potlačovat příznaky. Mohou jen doufat, že rostliny začnou bujet tak, že vše převálcují.

Chybně strašíš, že může být nebezpečná. Je to ale jinak: Silná slepá hladina je příznakem něčeho, co samo o sobě může být nebezpečné.
Nepoužíváš CO2 ani filtry slepá hladina se tvoří někdy i když čeříš hladinu. V akváriu o hladině 180 x 50 cm si nemůžu dovolit tvojí metodu se šneky a čekat týden než jí sežerou ani moje gupky ji nežerou protože mají jiného krmení dost. Pokud se ti vytvoří a ze spodu je to samá bublina CO2 může se ti snížit pH a čím je vody měkčí tím to jde lépe. CO2 je sice nebezpečná věc ale celou dobu co ho používám jsem si ryby neotrávil. Skimr se mě ještě navíc hodí k tomu abych posílil proud v akváriu.

vaclav napsal: Papouškuji ji proto že ten co to napsal byl odborník,
Aniž bych teď hledal a vzpomínal, kdo konkrétně to napsal (četl jsem to, kdysi): Ty máš prudce vlastní a svérázná kritéria, kdo je odborník a kdo není.
Konkrétně: Slovo "fermentační" je bohužel nejednoznačné, používá se jinak např. v pivovarském provozu a jinak v biochemii. Proto je namístě vždy opatrnost. Ten autor by se asi zapotil, pokud by měl vysvětlit, proč v dané souvislosti použil zrovna slovo "fermentační", protože ať tak nebo onak, je to buď čirý nesmysl (slova "fermentační" a "aerobní" se při některých výkladech vzájemně vylučují), anebo přinejlepším hodně nešťastně použitý termín (protože ani při tom nejširšním možném výkladu slova "fermentace" není důvod ji v této souvislosti vyzdvihovat).

Má akvaristika je empirická. Musel bych si přeložit některá slova, která jsi použil, abych to plně pochopil. Protože vím, že v tom mám mezery, použil jsem slovo "přeměněné" a doufal, že se do něj skryjí všechny tebou uvedené procesy.

Teď musím nakoupit, pak mizím. Prokousávat se budu někdy později

P.S. Nemám náhodou ale v globále pravdu? Organické látky musí být přeměněny/rozloženy/rozžvýkány, aby je mohly rostliny využít. Tím, že akvarista rovnou strčí rostlinám CO2, které berou ochotněji, budou rostliny brát méně z toho, co jim přežvýkají baktérie.

Nebo ještě jinak (což jsem ale původně nenapsal) - pokud jsou v akváriu organické látky a akvarista ještě sytí CO2, pak je toho prostě moc .

Rostliny zásadně organické látky nekonzumují. Trochu sice ano, ale to je nic ve srovnání s autotrofními organismy. Rostliny jim tedy potravu neubírají (spíš přidávají, protože během svého života i umírání spoustu organických látek uvolňují).
Autotrofní organismy rozkládají organickou hmotu na jednodušší látky, nakonec až anorganické, což jsou živiny pro rostliny. Ovšem to je jen zlomek, pár procent organické hmoty. Většinu tvoří redukovaný uhlík, který mikroorganismy oxidují za vzniku CO2.
Slepou hladinu pozorujeme, když se na hladině hromadí hydrofobní alifatické i aromatické organické látky. To se stane zejména tehdy, když celkové množství organických látek v akváriu je zvýšené, a za druhé, když to vede až k určitému deficitu kyslíku, takže vyšší podíl dekompozice (="žraní" organických látek heterotrofními mikroorganismy) proběhne anaerobně; tehdy se vytvoří víc právě těch hydrofobních organických sloučenin.
=
Když to celé shrnu, rostliny a mikrobi si přehrávají uhlík tam a zpátky. To je princip cyklu "autotrofní - heterotrofní". Má-li to však probíhat aerobně, musí k tomu mít dost kyslíku. Rostliny do toho samozřejmě přispívají fotosyntézou, a tudy pomáhají. Ale když tahají za relativně slabší konec, dojde ke kyslíkovému deficitu a následují problémy, z nichž slepá hladina patří k těm nejmírnějším.
(Nejlépe když se lépe prokousáš tím mým posledním článkem. Dotazy v SZ rád zodpovím.)

Jenže to, že něco napsal odborník, není důvod, aby se člověk zapojoval do diskusí a kritizoval jiné, pokud nemá výraznou osobní zkušenost.
Já například vím, že je slepá hladina organického původu. Ne to proto, protože to někdo napsal, ale protože jsem x-krát pozoroval, jak ji levatky a jiní šneci dovedou sežrat. Viděl jsem, jak se na ní přiživují krevetky, ráčci, gupky. S trochou hygieny a s levatkami jsem opakovaně dokázal zlikvidovat slepou hladinu doslova do několika dní (pokud jsem chtěl). Při nehybné hladině! Takže něco VÍM.
Kritika Maqa je správná. Ty navrhneš jen skimmer, který není nic, než omezení příznaků. Chybně strašíš, že může být nebezpečná. Je to ale jinak: Silná slepá hladina je příznakem něčeho, co samo o sobě může být nebezpečné. Jemná slepá hladina je vztyčený ukazovák. Omezovat ji skimmerem, znamená nevidět. Člověk ti řekne své argumenty, požádá tě o odpověď a ty mlčíš.

Prosím, přečti si článek v Akváriu, který jsem linkoval. To je podle mě nejlepší pojednání o slepé hladině.
e-akvarium.cz/… strana 31

Papouškuji ji proto že ten co to napsal byl odborník, nakonec si jeho články na Akvarista.cz můžeš přečíst. Bohužel už není mezi námi.

Hm? Povídej.
(nesytím CO2, ale přišlo mi to dost logické)

P.S. Když vyměním slovo "baktérie" za "mikroorganizmy", bude to ok?

JirkaŠčobák napsal: Samozřejmě, že přispívá. Vrstva baktérií se živí organickými živinami ve vodě. Jenže rostliny berou ochotněji CO2. Takže. Pokud CO2 nesytím, rostliny zužitkovávají přeměněné organické živiny a tím ubírají potravu bakteriím tvořícím slepou hladinu.
Jirko, tato Tvoje úvaha je chybná.

vaclav napsal: Zatím nikdo nepřišel na to proč se to dělá.
Slepou hladinu způsobují aerobní fermentační mikroorganismy. Podmínkou pro její vznik je nehybnost hladiny a dostatek organických živin ve vodě. ... Je totiž trochu nebezpečná hlavně pokud přidáváš co2, zamezuje totiž výměně plynů a tak ti může akvárium trochu více okyselit a ryby v noci můžou mít problémy s dýcháním.
Opakovaně papouškuješ formulaci, kterou sis přečetl v jednom z (nemnoha) Tebou schválených pramenů, aniž bys jí rozuměl.
Potom zkritizuješ Jirku, protože radí i když jeho podmínky jsou jiné; nemáš ovšem tušení, v čem jsou jiné, zejména z hlediska "aerobních fermentačních organismů". Je to proto, že Jirka náhodou není Tebou schválený autor.
Když se Tě ale člověk zeptá, v čem teda je rozdíl, otázku tak nějak "přehlédneš".
Radíš, kritizuješ, ale o slepé hladině nevíš nic kromě toho, že Ti na ni funguje skimmer.
=
Slepá hladina je docela dobře prozkoumaná věc. Ví se co ji tvoří, i jak a proč vzniká. U nás akvaristů je to problém proto, že neumíme programově ovlivnit podmínky tak, aby nevznikala. Někdy krmíme něčím, co obsahuje látky, které vznik slepé hladiny umožňují. Někdy si do akvárka nasypeme substrát, který takové látky obsahuje (to je můj tip v tomto případě). Jindy máme akvárko všeobecně zasviněné, dochází v nadměrné míře k méně vítaným anaerobním fermentačním procesům, a vznikají nežádoucí meziprodukty dekompozice.
Udělal bys líp, kdybys se naučil papouškovat jinou formulaci: Slepou hladinu způsobuje zvýšený výskyt některých hydrofobních organických látek ve spojení s nižším redoxem. Sice tomu taky nebudeš rozumět, ale aspoň nebudeš mimo mísu. Akorát že není od Tebou schváleného autora...

SatanekD napsal: Zeptám se možná znovu....... opravdu nemáte nikdo pocit, že by k té mastné hladine přispívalo Co2?

Samozřejmě, že přispívá. Vrstva baktérií se živí organickými živinami ve vodě. Jenže rostliny berou ochotněji CO2. Takže. Pokud CO2 nesytím, rostliny zužitkovávají přeměněné organické živiny a tím ubírají potravu bakteriím tvořícím slepou hladinu. Pokud CO2 sytím a navíc jsem hnojil a navíc ještě krmím, slepá hladina se vytvoří ochotněji. Každopádně i akvárium se sycením CO2 může být bez slepé hladiny. Věřím, co napsal vaclav, že pokud sytil, ale nehnojil, nebyla.

Kdo máte pohyb vody, máte hendikep, protože slepou hladinu nepozorujete okamžitě (nevíte o stavu). Já mám nehybnou hladinu a pozoruji ji hned. Fotky (na kterých není). Když ji vidím, vím, že si musím dát pozor s krmením, asi bych měl vyměnit trochu vody (pokud jsem předtím neměnil) a nemohu hnojit. Nebudu přihnojovat ještě chvíli poté, co zmizí.

Z toho důvodu je její odstraňování skimmerem blbost, protože se člověk akorát připraví o indikátor, ale stav zůstává a může se přeměnit na problém, pokud je už moc silná. Takhle rybicky.net/fotogalerie.php… (při nehybné hladině).

Mimo hygieny jsou na odstraňování slepé hladiny super levatky. Takových 20-30 na úvod a když to trvá, ještě přidat. Krmí se jí.

Ten článek, který jsem slíbil: e-akvarium.cz/… Od strany 31. Přeložila Raviolka. Na straně 32 je přímo popřeno, co psal níže vaclav, že je nebezpečná a zamezuje výměně plynů. To se stane jen v přerybených akváriích a v akváriích s jinak zaviněným nedostatkem kyslíku. Za mnohem nebezpečnější považuji samotné sycení CO2. Před pár týdny jeden akvarista v Bratislavě upravoval ventil, přes noc se mu to pustilo silněji a vyhynulo mu celé jedno fungující akvárium.

P.S. Na třetí fotce jsou na jednom kousku hladiny vidět bublinky, jak aktuálně fotosyntetizuje valisnérie. Na čtvrté fotce je voda zakalena výměnou a tím, jak jsem před chvílí vyndal asi 14 kryptokoryn.

Slepou hladinu jsem měl v hlavním AQ také od založení, koupil skimmer Eheim350 to problém vyřešilo, ale už ho mám 2 roky v šuplíku. Bublám z flašky, krmím suchým, ryb asi stejně, kytek spíše více a slepou hladinu nemám ani trochu.
Teď jsem založil krevetkárko, po 3 dnech slepá hladina, ne nijak extra. Sbíral jsem ji do kelímku, druhý den tam je znovu. Tam nebublám, ryby tam nejsou, slabé světlo, filtr čeří hladinu, krmím jednou malou spirulinou na 2 dny šneky, takže asi tak.
Ono to bude asi jako všechno v akvaristice, různé pro každé jediněčné akvárko

u mě to vyřešil Echiodorus, resp listy až k hladině sloužící k jeho skrytí
CO2 nepoužívám.

Pocit můžeme mít ale slepá hladina se tvoří i těm co CO2 nemají. Já CO2 používám skoro 20 let a slepá hladina se jen při samotném používání CO2 (sifonové bombičky) bez dalšího hnojiva netvořila. Teď už to neřeším a ani nevím jestli se tvoří nebo ne a zkoušet to nebudu.

Mám ho na spínačky po 20 minutách. Skimeer je regulovatelný na průtok a zvětšený proud mě nevadí.

Zeptám se možná znovu....... opravdu nemáte nikdo pocit, že by k té mastné hladine přispívalo Co2? Protože u mě pokud je zaple tak je v te slepe hladině zároveň hromada bublinek. Pokud vypnu tak bublinky casem zmizi a slepa hladina neni aspon tolik videt

Používám pouze mikropeletky od hikari. Nic jiného.

No jo, skimmer. Ale právě tomu jsem se chtěl vyhnouti . Jedna věc je další blbost do prostoru pro koukání, tzn. rusivost. A druhá věc je rušení pěkně kolujícího proudu bublinek CO2 od predku dozadu. Ten skimmer by to narušil a uz by to dle mne nedošlo tam kam ma

Dovolím si vlastní postřeh, protože stejnou věc jsem řešil vloni na podzim po založení 540tky. V té době kdy se začal povlak dělat ještě nebyly v akwa zadné ryby, takže krmení jsem vyloučil hned na začátku. Původně jsem myslel že to je prach který se usazuje na hladině ale po 14dnech když jsem nasadil krycí skla se tam dělal furt. Kytky jsem také vyloučil protože většina byla nová a nebylo co by tam hnilo. Hladina rozhodně nehybná není, ale asi je to málo na to aby to tomu zabránilo.

Nakonec jsem to vyřešil skimmerem 350 od Eheimu. V provozu je po celou dobu kdy je vypnuté osvětlení. Jednou týdně vyperu molitan v něm a je klid. Zkoušel jsem ho okolo vánoc na chvíli vypnout ale během dvou dnů se zase povlak začal dělat.

Václave, jak ten skimmer provozuješ? Na hodiny a spíná jen na nějaký určitý čas, nebo jede nonstop? Jak moc jeho výkon zvyšuje proudění?

Jaké?

Nevím proč radíš někomu kdo má diametrálně odlišné akvárium než ty. Příčiny pak můžou být dost odlišné.

V mých akváriích se slepá hladina dělala když jsem krmil levným krmením, něco od Dajany atp. Když jsem krmil JBL a Hikari, hladina byla křišťálová, ale prostě ta Dajana... A ještě jedna značka levného krmení to dělala, už si nevzpomínám. To čeření hladiny pomůže, ale neřeší to příčinu

Vyfoť tu slepou hladinu.

Jinak, václavovo tvrzení, že nikdo nepřišel na to, proč se to dělá, není pravdivé. Mikroorganizmy, živící se živinami v akváriu, mají tendenci přilnout k nějakému povrchu. Hladina je takový povrch.

Podmínkou pro její vznik není nehybnost hladiny. Při nehybné hladiné je jen dřív vidět. Při pohybu hladiny ji člověk vidí až později. Vím, o čem mluvím, mám 26 nádrží, až na jednu všechny bez filtrace a pohybu vody a slepá hladina je jen občas. Umím s ní dost dobře pracovat. V životě bych na to nekupoval nějakej sajrajt. Nicméně, nikde nesytím CO2. Pokud se jí václav nemohl zbavit, pak k tomu mohlo CO2 přispívat.

Rozporoval bych její nebezpečnost. Množím 12 druhů divokých živorodek a přestože je v leckterých akváriích dost plno, za roky se mi nic neudusilo. Bez filtru!
Video jedné mé 60l nádrže www.facebook.com/…

V jednom časopise Akvárium byl nejlepší článek, který jsem kdy četl o slepé hladině. Pohledám, dám link.

P.S. Máš tam levatky?

Ahoj. No rostlin si myslím, že je snad dost. Nevím kam jinam bych je měl už narvát, skoro celé dno je obsazeno . Co se týká krmení tak krmím zcela minimálně právě i z důvodu, že mám strach z rozjetí řasy, naštěstí jsem toto chytl hned v začátku a stáhl intenzitu osvětlení. Krmeni tak ob den a jen tolik aby pokud možno nedopadlo ani na dno. Osazenstvo akva je 5 mladych parmicek SAE a 3 krevetky japonica - toliko k požíračům různých řas. Jedinný cobtak jsem do startu jeste přihnojil dno NpK tabletama a ted si říkám jestli to nebyla chyba, protože už jako podklad pod štěrk mám DEPONIT dno. Ale říkal jsem si, ze to je hluboko a nemuselo by se to z toho dostávat přímo do sloupce..... A díky za reakci.

Když mám stav hladiny nad rozstřikovací rampou tak se hladina i tak hýbe a stejně se to nad tím udělá. Jedinej případ kdy to zmizí je, že dám hladinu pod rampu aby trysky přímo čeřily hladinu proudem padajícím zvrchu. Pořád si říkám, že snad po dostatečným namnožení nitri bakterií se to odstraní samo, protože u malýho akva s tím fakt problém nemám a byla tam taky jen kdysi ze začátku po založení. Díky za reakci.

Zatím nikdo nepřišel na to proč se to dělá.
Slepou hladinu způsobují aerobní fermentační mikroorganismy. Podmínkou pro její vznik je nehybnost hladiny a dostatek organických živin ve vodě.
Trápil jsem se s tím dlouho a nakonec jsem koupil www.rataj-spk.cz/…
Je to sice další krám do akvária ale slepou hladinu to zlikviduje. Je totiž trochu nebezpečná hlavně pokud přidáváš co2, zamezuje totiž výměně plynů a tak ti může akvárium trochu více okyselit a ryby v noci můžou mít problémy s dýcháním.

Málo rostlin, moc živin. Asi. Nebo moc krmíš nebo něco hnije.

Samo to nezmizí. Musí růst rostliny a musíš zjistit, odkud jsou živiny.

Do určité míry to ničemu nevadí.

Estetiku neřeš. Ta je to poslední.

Dobrý den, zdravím všechny kolegy a kolegyně akvaristy(tky). Chtěl bych se vás zeptat, možná se spíše uklidnit co se týče mastné hladiny. Načteno mám hodně, ale jde mi i o váš úhel pohledu na tuto problematiku. Jedná se mi o to, že se mi u nově založené nádrže stále (do druhého dne) po vyčištění udělá opět film na hladině- bylo by celkem normální u nové nádrže, ale jde mi o to, po zaběhnutí a dostatečném namnožení bakterií toto opravdu zmizí? Nemůže to způsobovat ještě něco? Krátce informace k mému akva. Jedná se o nádrž 200l, osvětlení je řešeno led pásky v krytu vlastní výroby,6x1m led, z toho 3m pásky teplá bílá, studená bílá, denní bílá, 2m tzv. Growing plant LED, 1m UV pásek-ted vypnuto kvuli namnožení bakterií z Seachem Pristine (nejak nezabira na tu slepou hladinu), filtr je externí JBL i včetně takových náplní jako Seachem Purigen i Matrix,Co² se davkuje přes počítadlo bublin přímo do výtokové hadice z filtru a poté jde do rozstřikovací rampy. Momentálně kousek pod hladinou, ale hybe s ní. Teplota 28 stupně. Akvarko je hustě osazené. Nasazeny po dvou tydnech tzv. zajiždecí rybky z druhého staršího akva. I japonica krevetky. Vodu prozatím měním ob den 30-50%. Několikrát pokus o naočkování bakteriema z filtru ze staršího zajeteho akva. Jedovaté dusitany se samozřejmě stale dělají, ale asi ne zas toliko, japoniky jsou citlive, ale jsou uplne v poho. To svícení je stáhnuté jen na 45% vykonu, aby se nerozjela rasa dojud nedojde k 100% stavu kytek a chemie vody, ale i tak kytky valí. Do vody pridavam PMDD hnojivo bez KNO3, protože vstupní voda ho ma sama dost, ale psane dávkování jsem stáhl na půlku. Napadá mne, je možné, ze by Co2 mastilo hladinu? Když dam rampu nad vodu a vyloženě se čeří hladina tak mastnota samozřejmě mizí, ale neni to estetické a hlavne je to extra hlučné. A nejak se nechci smirit s tim, ze bych ji mel takto čeřit napořád. Rampa těsně pod hladinou mi přijde víc OK nehledě nato, že se pak krásně nesou bublinky rozpuštěného CO2 po přední stěně dolů a dozadu a zase nahoru a tvoří krásný vír a takto se dopraví ke všem rostlinám. Omlouvám se za gramiticke chyby, mala do me stále něco hustí . Přikládám i foto. Děkuji za vaše reakce.

youtu.be/… nebo trošku profi www.ebay.com/…

Slepou hladinu způsobují aerobní fermentační mikroorganismy. Podmínkou pro její vznik je nehybnost hladiny a dostatek organických živin ve vodě.