Metoda hnojení Estimative Index

Jen tak do budoucna: S přílišným ubíráním draslíku opatrně při deficienci hořčíku, může to ještě zhoršit stav.

Marcel G napsal: Také bych to tipoval spíše na ten hořčík. Mangan (alespoň podle toho, co se uvádí v literatuře) není mobilní, takže by se jeho deficience projevila nejprve u nových listů, což podle fotek nevypadá.
Tak samozřejmě, že je to pravděpodobnější(je lepší v úvaze postupovat od makroprvků), a taky máte pravdu s tou mobilitou.
Nicméně, aby příroda nebyla tak jednoduchá, postižení výhradně a jen nových listů není univerzální pravidlo - viz Designerův a můj odkaz. O nadbyku manganu ani nemluvě.

Každopádně bych dal body za velmi správný postřeh.

A máš pořád poměr N:P:K 10:1:10?

Tohle dela hodne lidi,ze si upravuje EI k obrazu svemu,zcela normalni vec.

Predpokladam, ze Designer Index . Jenze aby to mohlo mit nejake jmeno, muselo by to mit nejaka lepsi pravidla, nez vyjit z pomeru EI a pak si to pouzivat jak to podle rostlin odhadnu.

Nojo, jenže ty neprovozuješ EI, ale DI

Ja ho rozpoustim, protoze ted mam kazdou chemikalii zvlast v lahvi, v takove koncentraci, ze kdyz to sliju vsechno stejnym dilem, mam pravoverne EI. Takze si sleju na par dni dopredu, at kazdy den nemanipuluju se vsemi lahvemi, a pak tim hnojim.

Vyhoda je myslim zrejma. Uz nepocitam, ale jen si reknu, ze treba neceho dam vic a neceho min. Kdyz treba vynecham K2SO4 (jako ze uz ho vynechavam), musim ho nahradit cistou vodou, at si nemenim mnozstvi hnojiva, ktere davam.

Nejjednodussi je mit v lahvicce zvlast mnozstvi treba na tyden, odmerku oznacenou pro jednu slozku, a jak se to sleva, vic ci min, co chybi do objemu na tyden, se dolije vodou - je to bez pocitani.

Snad ve všech návodech, co jsem četl bylo, že MgSO4x7H2O se do akvária sype lžičkou. Rozpouštění předem že je zbytečné.

Rozpust to ve vic vode a davkuj prislusne vic. Taky jsem mel hnojivo napocitano na 5ml/100l, ale pac se to desne spatne rozpoustelo, pridal jsem vodu na dvojnasobne mnozstvi a je z toho 10ml/100l, aspon se da jemneji a presneji davkovat .

Jaké je max. množství MgSO4 rozpsutitelné v 100 ml? Nějak se mě to zdrclo ...

Edit: Našel jsem 25,5 g/100 ml. Dal jsem 50 g/250 ml a udělala se mě hrudka a málem jsem roztopil dno od PET lahve ... ať žijou chemické pokusy

Také bych to tipoval spíše na ten hořčík. Mangan (alespoň podle toho, co se uvádí v literatuře) není mobilní, takže by se jeho dificience projevila nejprve u nových listů, což podle fotek nevypadá.

Ten horcik klidne pridej, pri EI mi vychazi denne (prepoctem) 1.43mg/l, jestli menis poctive vodu, problem to nebude, a eliminujes tim jednu moznost (a rekl bych, ze to nejspis bude zasah).

Prebytek drasliku jsem mel, ale ten i v dost velkem prebytku neudela chlorozu, vyzkouseno. Ale klidne ho shod na polovinu, nech jen KNO3, K2SO4 uz je zbytecne, ja ho davat prestal.

Kazde akvarko je jine, kazdy mame jinou vodu, tohle je k cemu jsem dosel u sveho akvaria, ale pri tech davkach EI, to bude dost podobne vsude. EI dle meho nazoru pouziva premrstene mnozstvi drasliku.

Díky za vaše reakce.
Měním 50% vody jednou týdně z vodovodu, MgSO4 jsem nepřidával, mám tvrdou vodu 17dH. Dle vodárny je v kohoutku 13 mg/l, myslel jsem že to bude stačit. Možná je to přebytkem draslíku. Ten měřit nejde, vodárna to neudává a já dodávám týdně 10 mg/l. Bublinkují jen Echynodory, ty mě šli vždycky i bez hnojení a myslel jsem, že to hnojením rozchodím i s ostatníma, ale jak je vidět, tak mě uschnou kytky i v akvarku

Spíš co jsem si pročítal články na netu to dávám za vinu manganu než horčíku. Ten přidávám 0,3mg/l za týden v MicroMixu od Poormana, ve vodě z vodárny je ho 0,006 mg/l. Tak nevím ...

Já bych to viděl podobně jako Horác a Sid, ale můžeme se mýlit.
Mg, Mn, možná je na vině přebytek draslíku

Celkem se mi líbí tento odkaz:
web2.mendelu.cz/…

Jestli spravne pouziva EI, horcik nejspis chybet nebude, pridava se "lopatou" .

Tak když jste napsal svůj dotaz i sem, zeptám se i tady: máte tušení, jak jste na tom s hořčíkem?

Pri EI jsem menil 50% tydne, a kdyz mi to prislo jako ze bych jeste... proste jeste tak jednou mesicne mimo poradi, klidne dva dny po sobe tech 50%, poradne vyvetrat.

Metoda EI ma bohuzel s moznym hromadenim problem, jak se prestane timhle stylem menit voda, je cas se zamyslet, jestli mam na tuhle metodu cas. A taky kdyz jsem nemel, prislo hnojeni stejnym pomerem slozek hnojiva jako u EI, ale tak, ze jsem daval davky tak nizke, az se to zacalo projevovat na rostlinach, a pak jsem zase trosku pritlacil, na nejake minimum, ktere mi bez nasledku v mem akvariu proslo.

Ted jsem napriklad udrzbu dost flakal, ze uz to stejne cele rozeberu a prestehuju, takze EI slo taky stranou. Echinodorum zacaly zase rust rude listy, pri EI te rude tolik neni, je to pak spis syte zelena nebo u cervenejsich rostlin olivova ci hneda. Takze i z toho pohledu je potreba si rict, co od toho vlastne chci.

Jirko, nevím kolik vody týdně u El měníš ty, ale já bych pod 50% rozhodně nešel, takže s tím výplachem naoprosto souhlas a do budoucna bych tazateli doporučil na ty výměny prostě přitlačit.

Zkus tenhle link, a kdyz pujdes hloubeji, zjistis, ze pricin muze byt vic:
cs.wikipedia.org/…
Ja bych ve velkem stylu vymenil vodu a dal hnojil EI. Vyplachnes tim prebytky a neco i dodas.

tohle je myslím typické pro nedostatek hořčíku ...

Ahoj vespolek. Napsal jsem sice příspěvěk i do sekce o kytkách, ale přidám i sem - používám metodu EI.
začaly mě hnědnout okraje listů a vylézat žilky, ty jseu sitě zelené, ale tkáň okolo jse světlejší. Řízeně přidávám CO2 dle PH, hnojivo dávkuji pomocí hnojítka, občas měřím kapkovým Sera testem. Prvky před výměnou vody mám NO3 - 25, PO4 - 3, Fe - 0,4.
Musím ještě dodat, že kytky - ty co žloutnou - vůbec nebublají. Jen Echynodory, z nich občas něco uniká. Já bych to viděl na Ma, ale nejsem kytkař, tak jen co jsem načetl na netu. Co myslíte?

Johan napsal: Salvinia je ten samý případ jak Pistia. Jsou to rostliny, jejichž listy jsou obaleny vzduchem a tudíž nejsou v kontaktu s vodou. Takže celým povrchem přijímat živiny nemohou a tudíž se k tomu musí stavět trošku jinak.

No právě, organismus se nezaizoluje od příjmu živin (pakliže to není zrovna v dané chvíli součástí jeho strategie ;) ). Vzduch je v tomto silnější bariéra než silná kutikula a stejně příjem nezastaví, právě proto, že se vyvinul mechanismus obcházející tento problém. Strategie jsou rozdílné už od úrovně metabolismů.
Jinak, nedaří se mi dohledat originál (jelikož jsem sklerotik a nepamatuji se ani o čem konkrétně ten článek byl), tak alespoň teda vložím ty odkazy na vyučovací materiály:

začít soubory *morfologie3.ppt, *morfologie.ppt
ftp://botany.natur.cuni.cz/prednasky/rybka-biologie_vodnich_makrofyt/

old.botany.upol.cz/…

Salvinia je ten samý případ jak Pistia. Jsou to rostliny, jejichž listy jsou obaleny vzduchem a tudíž nejsou v kontaktu s vodou. Takže celým povrchem přijímat živiny nemohou a tudíž se k tomu musí stavět trošku jinak.

Proti rozvinutí myšlenky rozhodně nejsem. ;)
Strategie rozmnožení/dočasného přežití jsou různé.

Johan napsal: Co je mi známo, je to u plovoucích listů leknínů.
Tohle jsem na mysli teda neměl... Spíše například výběžky(podobné žlaz.trichomům) u střední žilky u salvinií, kterým je vstřebávací funkce přisuzována. Totéž(obdobné) se prý vyskytuje i minimálně u několika volně vznášejících se(submerzních) rostlin. Proč?-pokud by mohly vstřebávat efektivně živiny celou plochou? Tipuji(nevím) proto, že je to se specializovanými buňkami daleko efektivnější (kvalitativní-spec.transp.,metabol.- a kvantitativní-dejme tomu, že mají větší hustotu specializovaných transportérů - odlišnosti od dalších buněk).
Tuším, že jsem o tom četl mimojiné na cuni. Později kdyžtak dodám odkazy.

Jen bych si k tomu A dovolil říct i B, aby byly vidět souvislosti.
Kutikula by mohla být klidně i neprostupná(podobně jak u níže zmíněných s CAM metabolismem) a stejně by to nemuselo vadit, neboť někteří autoři uvádí, že význam kořenů vodních rostlin (a to údajně včetně těch volně plovoucích) se poněkud podceňuje Je nutné to vidět v souvislostech. Vše má svůj důvod a důsledky. Rostliny (budu mluvit jen o submersních) s neprostupnou kutikulou se tomu musely naprosto podvolit. Jsou nízké, takže jsou nízko nad substrátem, ze kterého získávání téměř vše, od živin až po CO2. Stejně tak jako druhy typu Pistia, také musí veškeré živiny získávat z vody. Listy mají obalené vrstvičkou vzduchu v trichomech a tak nemají šanci přijmout živiny jinak. Ale jinak samozřejmě souhlasím. Pokud je rostlina zakořeněná v hodně živinami (hlavně fosforem) zásobeným substrátem, roste úplně jinak.
navíc u minimálně několika druhů se uvádí i výskyt specializovaných buněk(v listech) zaměřených na vstřebávání živin Opět o souvislostech. Co je mi známo, je to u plovoucích listů leknínů. A opět to má svůj důvod. Čepele mohou být i několik metrů od kořenů a tak jak urychlit příjem živin? No právě specializovanými buňkami. Když takový plovoucí list roste, je obalen kutikulou (třeba kvůli budoucí nesmáčenlivosti) a značně velkým sliznatým povlakem. Takže příjem živin je u takových listů jinak dost limitován.
To jen tak na zamyšlení. Třeba to je jinak, než píšu.

Díky za odkazy.

K té hypotéze rychlosti příjmu živin bych měl, nejednalo-li se jen o plyny, ještě několik dodatků k promyšlení.
Kutikula by mohla být klidně i neprostupná(podobně jak u níže zmíněných s CAM metabolismem) a stejně by to nemuselo vadit, neboť někteří autoři uvádí, že význam kořenů vodních rostlin (a to údajně včetně těch volně plovoucích) se poněkud podceňuje, navíc u minimálně několika druhů se uvádí i výskyt specializovaných buněk(v listech) zaměřených na vstřebávání živin - nedivil bych se příliš, kdyby tam z hlediska důležitosti platilo jakési modifikované Paretovo pravidlo.
S druhým faktorem nelze nesouhlasit, ale s tím prvním si už tak jistý nejsem, resp.chápu, jak to bylo myšleno, ale pro některé látky, relativně velké, polární, s nábojem platí spíš, že přes polopropustnou membránu(hydrofobní) bez patřičného mechanismu a/nebo dodání energie(aktivní transport) jen tak snadno neprojdou. Což opět spíše souvisí s mechanismy metabolismu daného druhu a aktuální kondicí daného jedince(poškození, koncentrace ve vnitřním prostředí, regulační mechanismy, aktuální množství enzymů, kanálů...).

www.chemicke-listy.cz/…

1) onlinelibrary.wiley.com/… (plný text)
2) onlinelibrary.wiley.com/… (plný text)
3) jxb.oxfordjournals.org/… (abstrakt)

Šlo by přidat alespoň zkrácené citace? Pro ty, kteří by rádi dále hledali...

No, když jsem teď o tom hledal nějaké zdroje informací, tak jsem narazil na pár článků, kde autoři uváděli odpor prostupu přes kutikulární membránu pro různé druhy obojživelných rostlin (vzdušné listy vs. vodní listy), a byl tam asi 2-10násobný rozdíl v prostupnosti CO2. Každopádně i u vodních listů kladla kutikulární membrána nějaký odpor, takže předpokládám, že tam nějaká kutikula byla. I když je asi pravda, že u vodních listů bývá hodně tenoučká (uváděli tam hodnotu pod 100 nm).
PS: Každopádně díky za objasnění!

Prostě submersní listy většiny druhů kutikulu nemají. Je jedno jestli to jsou "pravé" submersní druhy, nebo druhy, které jsou schopny vytvářet i "emersní" listy.
Abych shrnul, tak druhy u kterých mi je známo, že pod vodou vytvářejí kutikulu jsou: rod Isoetes, Litorella uniflora a Lobelia dortmana.
Kutikula pod vodou by byla hodně na obtíž a pokud by tam přeci jen nějaká byla, ta si myslím, že v řádek jednotlivých mikrometrů (ale to je spíš pocit, patrně tam není vůbec) a opět bude jedno u které skupiny to bude.

Nevím, jestli si úplně rozumíme. Nepřu se o to, jestli obojživelné rostliny s emerzními listy mají stejnou kutikulu jako tytéž rostliny se submerzními listy. Jinými slovy, je mi jasné, že u emerzních listů bude kutikula podstatně tlustší než u submerzních listů téže rostliny. Mně jde spíše o to, jestli kutikula u submerzních listů obojživelných rostlin bývá tlustší než kutikula u pravých vodních rostlin (tj. těch, které jsou dokonale přizpůsobené životu pod vodou, a to do té míry, že už nejsou schopné žít nad vodou → např. Ceratophyllum, Egeria, Vallisneria, Cabomba). Bavil jsem se o tom před časem s Ole Pedersenem z Kodaňské univerzity, a ten mi právě říkal, že submerzní listy obojživelných druhů rostlin mívají podstatně tlustší kutikulu než listy pravých vodních rostlin, které jí mají buď velmi tenkou, nebo dokonce žádnou. Máte k tomu nějaké bližší poznatky?

Jde o to, jestli je to list emersní nebo submersní nikoliv jestli je rostlina schopná vytvářet více tipů listu.

Pokud vím, tak kutikulu nemívají především tzv. pravé vodní rostliny, nikoli rostliny obojživelné, které vytvářejí jak emerzní, tak submerzní listy. Ale třeba mě někdo vyvede z omylu.

Další problém na jejich cestě představuje vosková kutikula, která představuje pro prostup živin z vody do rostliny velký odpor Proto jí většina vodních rostlin nemá.

Redfieldův poměr je třeba brát s rezervou, ale jako určité vodítko je dobrý. Redfieldův poměr byl totiž stanovený pro fytoplankton v hlubokých oceánech, nikoli pro sladkovodní ponořené rostliny. Kromě toho se ukázalo, že různé druhy rostlin mohou mít tento poměr jiný (a někdy i dost hodně jiný).

Pokud jde o ten příjem živin vodními rostlinami, tak tam je třeba si uvědomit, že aby se živiny z vody dostaly do rostliny, musejí překonat řadu překážek. Kromě samotné (zpravidla) nízké koncentraci živin v přírodních vodách, je to především mezní vrstva a vosková kutikula. Mezní vrstva je tenká vrstvička kolem listů, přes kterou nemůžou živiny z vody projít jinak, než prostou difuzí. Ať už máš tedy v akváriu jakkoli silný proud a živiny v něm lítají jako formule 1, tak jakmile ty živiny přejdou z vody do této vrstvičky, musejí zpomalit z raketové rychlosti (unášení proudem) na hlemýždí tempo (difuze). Další problém na jejich cestě představuje vosková kutikula, která představuje pro prostup živin z vody do rostliny velký odpor. Z toho logicky plyne, že i když máš v akvárku třeba rybník brčálník s kvantem živin, do samotných rostlinek se jich přes tyto překážky dostane jen malé množství a navíc velmi pomalu. Právě proto jim můžeš do vody přidat třeba 30 mg/l dusičnanů, a ony si z toho i přesto vezmou za týden jen 3-4 mg/l (víc a rychleji jim totiž ty překážky nedovolí živiny z vody čerpat). Takže to, jak velké toto malé množství bude, závisí především těch třech faktorech: 1) externí koncentrace živin, 2) tloušťka mezní vrstvy, 3) tloušťka kutikuly. První dva faktory můžeme ovlivnit, třetí nikoli. Externí koncentraci živin můžeme jednoduše zvýšit, čímž vytvoříme ve vnějším prostředí větší přetlak, který bude do rostlin cpát živiny rychlejším tempem (než při nízké koncentraci živin) => to souvisí s koncentračním spádem. Mezní vrstva se dá zase "ztenčit" pomocí silnějšího proudění vody v akváriu. Při vyšším proudění vody se mezní vrstva ztenčuje. [Při zcela nehybné vodě je mezní vrstvou celý vodní sloupec = nejhorší možný scénář pro výživu rostlin.] S tloušťkou kutikuly nic neuděláme. Velmi tlustou kutikulu má třeba Anubias (proto také roste tak extrémně pomalu). Nejtenčí kutikulu mají pravé vodní rostliny, které netvoří emerzní formy.

Mam problem spis s tim, ze se presne nespecifikuje, nez ze bych neumel pocitat . Takze jsme uz narazili treba na tvrdost vody, a na dotaz ceho se tyka pomer Ca a Mg, zda jde o hmotnostni pomer, nebo molarni (ve vysledku v jakem pomeru zpusobi tvrdost), jsem vlastne ani nedostal odpoved. To pak litaji vselijake pomery a lze si je vysvetlit ruzne. A tak se snazim si davat pozor, jak psal Marcel:"Za prvé si dávej pozor na záměnu N vs. NO3, a P vs. PO4."

Nicmene diky za upozorneni .

N a NO3 snad chápu, i když tu chemii nemusí ani moje dcera na škole
Ale k tomu poměru. Používám kalkulačku na www.akvarijni-hnojivo.cz, myslím, že dobrá. Dá se tam zadat vstupní voda, denní přírůstky atd. Počítá právě i ten Redfieldův poměr. Jak jsem pochopil, je dobré ho mít kolem 15.
Tím se tedy mám řídit v dávkování? A samozřejmě s tím, jak se kytkám daří, ale jako základ bych to mohl dát ne?

Další co mě zaujalo je to, že čím víc je hnojiva ve vodě, tím víc kytky hnojiva přijímají, tedy více rostou? Za splnění samo dalších podmínek (světlo, CO2, teplota)

A pokud jde ještě o kytky, tak na Pankráci byl i zde uváděný prodejce, nevzpomenu si na přezdívku, měl se obsazeno spoustu stolů, ale fakt XXL Echinodory neměl ... tak si holt počkám a pinďové vyrostou.

A jsem z Kladna, k Trojkám určitě někdy dorazím, co tam mají za pivo nebo chodíte jen na kytky?

...a jak na to pujdes pres molarni hmotnosti, kdo by to pak vubec i jen cetl...
Nedávno se zde na toto téma debatilo.
rybicky.net/forum/8451…

Marcel G napsal: Za prvé si dávej pozor na záměnu N vs. NO3, a P vs. PO4. Redfieldův (atomový) poměr je 16:1 (N:P).Tohle mne silne zajima. Pomer N:P:K je predpokladam pomer hmotnostni, ale pouzivaji se k vycisleni prvky samotne? A kdyz pises o pomeru atomovem, myslis tim predpokladam hmotnostni pomer samotnych prvku? Bezny smrtelnik tak maximalne veci navazi a vi, ze prikladem z KNO3 je K zhuba 40% hmotnosti (38.67%, at nezeru) atd., a jak na to pujdes pres molarni hmotnosti, kdo by to pak vubec i jen cetl .

Dovolím si trošku vstoupit do vaší debaty. Za prvé si dávej pozor na záměnu N vs. NO3, a P vs. PO4. Redfieldův (atomový) poměr je 16:1 (N:P). V přepočtu na hmotnostní poměr NO3:PO4 je to ale 10:1. To znamená, že na každých 10 mg/l NO3 by se mělo přidat 1 mg/l PO4 (při 5 mg/l NO3 to bude 0.5 mg/l PO4).

Zadruhé, rostliny přijímají živiny z okolního prostředí (vody či substrátu) proporcionálně. To znamená, že čím vyšší bude externí koncentrace živin ve vodě či v substrátu, tím větší část živin se do rostliny dostane.

Příklad 1:
Při externí koncentraci živin 30 mg/l NO3, 10 mg/l K, 3 mg/l PO4 (při silném osvětlení, vysoké koncentraci CO2 a teplotě vody 25°C) spotřebují rostliny za týden zhruba 3.5 mg/l NO3, 1.2 mg/l K a 0.2 mg/l PO4.

Příklad 2:
Při externí koncentraci živin 15 mg/l NO3, 5 mg/l K, 0.5 mg/l PO4 (při silném osvětlení, vysoké koncentraci CO2 a teplotě vody 25°C) spotřebují rostliny za týden jen 2.1 mg/l NO3, 0.7 mg/l K a 0.1 mg/l PO4.

PS: Tyto údaje nejsou vymyšlené.

No ja na to sel taky pres pocitani, pak jsem zkusmo menil celou davku, a nakonec jsem zjistil, ze najednou mam nejak malo zeleza (podle projevu na rostlinach). Jak jsem ho natahl jednorazovym navysenim (Tenso), specialne Ludwigie zareagovala dost rychle. Vsechno pri davkovani kam jsem dosel stacilo, ale zelezo uz ne. Takze at delas cokoli, stejne to chce rostliny pozorovat a v pripade ze se nedari, zkusit najit pricinu.

Co se tyce rostlin, sice nevim odkud jsi, ale na Pankraci jsi byl, tak zkus setkani U Trojek. Neverim, ze by sis neodnesl ohledne rostlin neco paradniho, vzdycky neco je (cim driv prijdes, tim lepsi kousky ziskas). A kdyz se domluvis predem, i vetsi kusy rostlin skoro vzdycky nekdo ma. rybicky.net/forum/10957-setkani-akvaristu-praha-u-3trojek Navic pracujeme s bajecnymi cenami za rostliny, kdyz v tom zmatku na stole poznas od koho to vubec je, obycejne "dekuji" bohate staci .

Já zase nemám žádný kytky, tedy mám, ale všechno malé. Začal jsem znova updatovat 300-ku, kytky všechny nové, ale špatný měsíc, všude samý malý caparti. I včera v Praze na burze jsem si nevybral.
Rybí osádka je taky vyměněná, sice početná, ale jen malý prťata.
Na druhou stranu, když měním skoro půlku vody každý týden, tak zvonem dno tak proluxu, že tam snad nic být ani nemůže, i když je mě jasný, že nějaký N-ko se do vody dostane i tak.
Doma dosadím do tabulky nové vědomosti. Zatím díky.

Edit: Jasně chápu, poměr je pořád 10:1:10, ale v menším množství, tedy blíží se to prostě k PPS Pro. Jak jsem říkal o sobě .
Edit: Nedalo mě to a jen tak jsem si to zkusil spočítat.
Řekněme, že normální plná denní dávka EI je pro P=0,37 mg/l, N=3,7, K=3,7 (zatím je jedno z čeho to do akva dám - hnojivo, voda, atd.)
Snížím cca na 1/6 - P=0,061, N=0,61, K=0,61 denní dávky což je za týden P=0,43, N=4,27, K=4,27, což při vodě, kterou mám z kohoutku N=10,2 (+ryby), P=0,26 je už na to, abych srovnal právě ten poměr přidáním K přes K2SO4.
To ale ještě neuvažuji se spotřebou kytek (co sežerou). Nevím, možná jdu na to moc vědecky

Ja reguluju mnozstvi K tim, ze z lahve K2SO4 nedam, neni to potreba, takze tim snizuju jen draslik samotny. Zapomel jsem ale dodat, ze mam par gramu ryb na 200l akvarium, takze u mne je to s hnojenim dost jinak, nez kdyz ma nekdo akvarium plne ryb.

EDIT: Co se tyce toho, ze pouzivam jen sestinu az tretinu maximalni davky, to se tyka vseho, komplet vsech slozek.

Já jsem si objednal Jebao dávkovač, právě na 4 lahve, proto to i tak počítám.
CO2 jasně, mám automat od Deneerle na hasičáku. PH7 - mám tvrdou vodu.
Začal jsem svítit dvěma 30W LED reflektorama, tak se blbě počítá výkon na litr, ale co jsem měřil luxmetrem bude to jistě víc než méně
A pokud jde o ten draslík, když ho snížíš až na šestinu, snížíš s tím i N ?

Se sirou to neni zadne drama, akvarium ji snese opravdu hodne. Nicmene vynechavam prave K2SO4, protoze i kdyz je ve vodovodni vode rekneme 20mg/l NO3, nemusi to byt dost pri poradnem sviceni a jungli rostlin, takze draslik davam v KNO3.

Jak zacnes hnojit EI, musis bud poradne menit vodu, nebo opravdu pouzivat co ocekavas, ne co je maximum. Takze jsem se postupem casu dostal ke snizeni davek drasliku a oproti davkovani maxima na sestinu az tretinu, podle stavu akvaria (a hlave jak aktualne svitim, i to obcas u mne podlehne zmene).

Asi nemusim rikat, ze kdyz hodne svitis, bez pridavani CO2 to rozumne taky nejde.

Jinak stejne nejspis skoncis u namichanych lahvi se vsim zvlast .

Jo jo včera v noci už mě to taky nepočítalo a to jsou na to tak super kalkulačky Já jak jsem to dopsal a koukl se, že mám přidat 30 mg/l N, 3 PO4, 30 NO3, tak jsem chtěl původní příspěvek smazat, páč tím je to jasně dané, ale nakonec jsem si říkal, nechám ho, třeba si vyklube nějaká diskuse.
protože ... jak sám říkáš toho K je tam nějak děsně moc a pokud máš nějaké NO3 ve vodě od kamarádů z vodáren, pak tam musíš ládovat K2SO4, Tím si zaneřádíš akvárko sírou, která může ve vodě dělat bůhví co. A nemluvě o Redfield ratiu, z toho jsem taky trošku paf.
Nakonec by jsi měl do toho všeho napočítat ještě prvky co se ti do vody dostanou s krmením, tedy jakési denní přírůstky, ale jak sám víš kapkovým testem to jde těžko spíše vůbec (ten rozptyl a srovnávání podle barev je děsný) a lítat každý den do vodáren na rozbor fakt nebudu. Nakonec po měsíci budu mít v akva o 300% více kytkového materiálu než na začátku počítání, kytky více sežerou a já budu moct počítat znova.
Je mě jasný, že tu inklinuju spíše k PPS Pro.
No nic, nějak s tím začnu a uvidím časem co to provede.

Pri EI je pomer NPK jasne dany, ta receptura je snad jasna, staci pocitat.

Pokud N budu brat jako ciste N (nebo se bere do pomeru cele NO3?), tak mi vychazi pridavane NPK v hmotnostnim pomeru 5:1:31. Ale mozna je to kravina, pac takhle v noci slusni lide uz pocitat neumi .

Edit: A kdyby se Ti u EI zdalo toho K strasne moc, tak budes mit pravdu, casem jsem sel na polovinu, nejen ze to staci, ale prijde mi to lepsi.

Jedete na poměr NPK na 10:1:10 nebo jiný, při EI?
Díky

Kuca78 napsal: kupovat ty latky v pomeru 1:1:1 je nesmysl...No, tak to potom nechápu, co tady vlastně řešíš. Nejdříve srovnáváš Fichemu s akvarijni-hnojivo.cz, a vzápětí nám tady píšeš, že srovnávat tyhle firmy je nesmysl (jinak si tvůj příspěvek neumím vysvětlit). Fichema prodává hnojiva v množství zhruba od 0.5kg výše. Pokud je to pro tebe moc velké množství, tak proč si je vůbec začal srovnávat, když bys to u Fichemy stejně nikdy nekoupil?

Jinak pokud někdo uvádí, že je chemikálie v potravinářské kvalitě, tak bývá čistota min. 99%, protože se to používá v potravinách. Stačí zapátrat na webu nebo si do té firmy zavolat. Kromě toho nevím, kde jsem nahradil MgSO4 něčím dražším? Na stránkách akvarijni-hnojivo.cz nabízí dvě varianty MgSO4, z nichž jedna je za 50,- Kč/kg a druhá za 60,- Kč/kg. Ve svém příspěvku jsem použil tu levnější (heptahydrát), která se v akvaristice běžně používá. Jak už ale psal Aforte, je šuma fuk, kde to hnojivo koupíš, protože oproti komerčním přípravkům jsou sypké chemikálie několikanásobně levnější ... a to je pro mě podstatnější než kolik korun na výsledné ceně a desetin procent na čistotě někde ušetřím.

1) kupovat ty latky v pomeru 1:1:1 je nesmysl. 1kg kh2po4 je pro mne zasoba na 60let
2) levne mgso4 si nahradil drazsim mgso4x7h2o. Take nesmysl.
3) kde jsi vzal ty cistoty? kh2po4 a mgso4x7h2o 99%? to tam nikde nemaji uvedeno.
4) taky si nezapocital fakt, ze musim mikroprvky koupit jinde. tzn pripocist minimalne jedno postovne.
5) kdyz si dam do kosiku, jen to, co potrebuji (mimo mikroprvku) na 5 let, v tom pomeru co potrebuji, pak mam v kosiku na akvarijni-hnojivo 225Kc a u fichema 296Kc. rozdil 31%.
a to neresim cistotu...

Výsledek bude tak jako tak (s přepočítáním jako bez něj) irelevantní.