Metoda hnojení Estimative Index

Mám zafixované (zřejmě jsem to někde četl) že při výměně vody měla teplota klesnout maximálně o 5 stupňů. Já sice pouštím trochu studenější vodu ale nikdy ne úplně studenou hlavně v zimě by to mohl být průšvih. Teplota mě klesne tak při výměně 1/3 max o 2 stupně.

Teplou vodu doma ohrivam pres bojler. Takze jestli bych lil teplou nebo studenou je jedno. Je to stejná voda. ale ja vul nenatáhl k akvariu i teplou a tak mé to teď tíží.

Kdyz ochlazuju pancikum, tak jdu o 4°C dolu naprosto bezne a to vetsinou skokove. Nekdy davam led do filtru, ale vetsinou vymenuju cca 30%vody za totalne ledovou vodu. Otikum se ochlazuje jeste vic. V jednom akva mam s pancikama i neonky a skalary a zaden problem nikdy nenastal.
Nicmene, u tercovcu nevim jestli bych to zkousel, na druhou stranu by u nich EI pouzival snad jen blazen.
EDIT:pouziti teple vody z vodovodu je snad jeste horsi nez to prudke ochlazeni

Jak rěšíte týdenní výměnu vody u EI? U výměny vody do objemu 1/3 akvaria se me teplota vody v onom akvariu pohne smerem dolu cca o 1 max 3 stupne. To si myslím ze ryby snesou v pohodě.
Avsak nepočítal jsem s tak rapidní/narazovozu výměnou vody okolo 1/2 objemu a rozvod vody az k akvariu jsem natáhl jen ve studené vodě. Pri one vymene 1/2 objemu mi teplota vody klesne dost dolů tzn klidne o 5 stupnu. Což je během tak krátké doby celkem pro ryby šok nebo to nemam resit a ryby to v pohodě zvladnou

Ona to není ani tak hranice, jako spíše logaritmická křivka (viz přiložený obrázek). Zpočátku i nepatrné zvýšení koncentrace živin vede k dramatickému zlepšení růstu. Jak se ale koncentrace postupně zvyšuje, přírůstky (resp. efektivita využití dostupných živin) klesají. Každý druh rostlin má tuto křivku trochu jinou, ale princip je pořád stejný. Některé rostliny nicméně snášejí zvýšené koncentrace živin vyloženě špatně a třeba už při 10 mg/l NO₃ (a poměrném množství ostatních živin) se tato křivka prudce láme dolů a rostliny ve vyšších koncentracích hynou. Navíc různé živiny mají různé účinky. Ve skutečnosti tedy nemusí být pro tyto citlivější rostliny toxické dusičnany, ale třeba mangan nebo molybden, který i v nepatrně vyšších dávkách mohou tyto rostliny zahubit. Jak tomu já rozumím, tak některé rostliny si evolučně vypěstovaly určité mechanismy, které jim třeba pomáhají se přebytečných živin efektivně zbavovat nebo si je ukládat do zásoby. Co se ale stane s rostlinou, která rostla vždy jen ve vodách chudých na živiny a nikdy tak nemusela řešit problém s jejich přebytkem (a nikdy tudíž neměla potřebu si vytvářet nějaký ochranný mechanismus), a vy jí teď šoupnete do akvária, kde má najednou k dispozici extrémní přebytek živin, jejichž příjem nedokáže tak dobře regulovat? No, pravděpodobně jí to rychle zahubí (v lepším případě tam bude stěží přežívat).

Určitá hranice pro množství živin vs. jejich efektivitu samozřejmě je...ale EI vychází z toho,aby se ten poměr nezlomil směrem dolů. Alespoň tak to chápu já.

Pěstování rostlin v hydroponii je víc prozkoumané, protože je ekonomicky významnější. Komerční pěstitelé zpravidla hnojí co to dá, protože hnojivo se vždy zaplatí přírůstkem zelené hmoty. Ale je dobře prozkoumáno, že stejné přírůstky dostupných živin mají při stoupající koncentraci klesající účinnost. Znamená to, že přihnojování je nejúčinnější při nízkých koncentracích, tehdy je rostliny nejlépe a nejrychleji využijí.
I pěstování pokojových rostlin v běžných substrátech má pravidla, která mohou napovědět. Z obrovského množství tropických rostlin doma pěstujeme nejčastěji ty, které mají dvě důležité vlastnosti: toleranci k nedostatku světla a nevysoké vzdušné vlhkosti. Až na výjimky pro ně platí, že špatně snášejí vyšší koncentrace živin. Když si uvědomíme množství srážek ve vlhkých tropech, je to logické: koncentrace živin je vždy mnohem nižší než v oblastech mírného pásma nebo aridních.
Platí tedy zásada hnojit pravidelně v malých dávkách. Extrémem jsou orchideje a bromélie, většinou epifytní.
V extrémně chudých vodách (např. "černých") moc vodních rostlin neroste. Přesto řada akvarijních rostlin zjevně preferuje vody mírně kyselé a měkké. Je jen logické předpokládat, že voda v jejich přirozeném prostředí je relativně chudá nejen na minerály tvořící tvrdost či alkalitu, ale i ty ostatní. Předkládat takovým rostlinám vysoké dávky živin je neekonomické - ony je převážně nevyužijí - nýbrž v mnoha případech pravděpodobně i škodlivé. Zde přiznávám, že to nijak u akvarijních rostlin ověřeno nemám, vycházím z analogie s pěstováním tropických rostlin pokojových. Kalateje chtějí něco jiného než ibišek a neexistují podmínky, ve kterých by obě byly spokojené.
Pan Barr, podobně jako pan Amano, přišli s něčím, co se stalo populárním, a tedy tržně zajímavým, a přerostlo to v byznys. To přímo neznamená že jsou šarlatáni, ale přiměřená opatrnost je na místě. Kromě toho, i když oni sami jsou ve svých doporučeních třeba opatrní, humbuk kolem jejich teorií má tendenci (jako každý humbuk) zjednodušovat a paušalizovat. Myslím že každý kdo má rád něco živého a rozumí tomu, všechny jednoduché a úžasné recepty bere s oprávněnou nedůvěrou.

Dekuji za reakci. Musím Vámi zaslané informace prostudovat.

Podle mého názoru tato metoda hnojení pro řadu akvarijních rostlin funguje vcelku dobře, ale pro některé citlivější druhy rostlin optimální není. V současnosti dělám experimenty s rostlinou Rotala wallichii, která se zdá preferovat spíše nižší koncentrace živin (do 10 mg/l NO3) a při vyšších koncentracích u ní dochází k ošklivým růstovým deformacím, výraznému zpomalení růstu, ztrátě červeného zabarvení a celkově horší kondici. Tyto projevy mám dobře zdokumentované a testy jsem několikrát opakoval, takže to určitě nebude jen náhoda. Pokud tě problematika minerální výživy rostlin zajímá, přečti si tento článek: rybicky.net/clanky/1571-rychlost-rustu-rostlin-v-zavislosti-na-mnozstvi-zivin , kde je na přiložených grafech pěkně vidět, jak se u některých rostlin při vyšších koncentracích živin růst zhoršuje (zpomaluje). Určitým druhům rostlin (především těm, které jsou považovány za "invazivní" => takový ten vodní plevel, co roste skoro za všech podmínek) však vysoké koncentrace živin nevadí nebo jim dokonce i prospívají (v mém experimentu to byla třeba Ludwigia palustris nebo Rotala rotundifolia). Někteří akvaristé ale tato fakta zcela přehlížejí a budou Ti klidně tvrdit, že přemíra živin žádným rostlinám nevadí, a že pokud máš jakýkoli problém, je to s největší pravděpodobností způsobeno nedostatkem CO2 (typickým zástupcem těchto lidí je Tom Barr = autor metody EI). Ten tvrdí, že do svých akvárií přidává extrémní kvanta živin (30-50 mg/l NO3, 15 mg/l PO4, 1.0-2.5 mg/l Fe atd.), aniž by to mělo nějaký negativní vliv na jeho rostliny. Nikdy však nezveřejnil žádné analýzy obsahu živin ve své akvarijní vodě, ani ho asi nikdy nezajímalo, jestli se třeba některé živiny v jeho akváriu nevysráží, nebo tam nehrají roli jiné faktory (které opomíjí), a díky nimž se třeba jeho rostlinám daří navzdory vysokým koncentracím živin. Kromě některých rostlin snášejí podle mých zkušeností špatně vysoké koncentrace živin i někteří živočichové (např. některé druhy krevetek či malé rybky - potěr). V některých studiích se uvádí negativní vliv zvýšených koncentrací živin i na jikry a vývoj rybího plůdku u citlivějších ryb. Vysoké koncentrace železa se zase mohou vysrážet na žábrách ryb nebo na jikrách, což má toxické účinky. Vyšší koncentrace CO2 (obvykle se v literatuře uvádí hodnoty kolem 20 mg/l) už mohou působit některým rybám stres v důsledku snížené schopnosti regulovat/kompenzovat zvýšené okyselení jejich krve. Podle mého názoru tedy existuje celá řada důkazů o tom, že zvýšené koncentrace živin mohou být škodlivé nejen pro některé rostliny, ale i pro citlivější vodní organismy (prvoky, bezobratlé, ryby). Z tohoto důvodu si myslím, že používání metody EI je z ekologického hlediska velmi necitlivé, a k lidem jako je T.Barr, který tyto problémy bagatelizuje, jsem velmi kritický.

Rozmýšlím se, jestli jít do této varianty. Bojím se, že v akváriu bude hodně živin a škodlivin No3 PO4 pro ryby. Fungovala Ti tato metoda?

Ano, používal jsem ji několik let. ... co potřebuješ vědět?

Dobrý den,
máte někdo osobní zkušenosti s metodou Estimative index hnojení akvarijních rostlin?

Taky ho tam mám. Protřepam a dávkuju. Neřeším...

po 14 dnech se mi v láhvi s makrem (z eshopu Rostlinná akv.) udělal zákal, viz foto, padá to rychle dolů, vypadá to, že se něco vysráželo. Má s tím někdo zkušenosti? Předpokládá, že to, co se vysráželo, bude v akva chybět. Láhev je obyč rajec, dobře vypláchnutá.

Pochopil jsi to správně doporučuji ale ještě dihydrogenfosforečnan draselný - KH2PO4
KNO3 si můžeš koupit v drogeri jako sanytr (na nakládání masa) www.almipraha.cz/…

Dufam, že "všechno koupit" neznamená kúpiť všetko na tom odkaze
Ak tomu správne chápem kúpiť K2SO4, KNO3, MgSO4*7H2O a nejaký CSM+B a je vybavené?

akvarijni-hnojivo.cz/…
Nejlepší je si všechno koupit zvlášť a i tak si to rozdělat.

Zase budem za blbca.. Ak chcem hnojiť EI (alebo pmdd..) je lepšie použiť www.rostlinna-akvaria.cz/… + www.rostlinna-akvaria.cz/… + www.rostlinna-akvaria.cz/… ako je to uvedené v článku www.rostlinna-akvaria.cz/…

alebo použiť www.rostlinna-akvaria.cz/… ?

Je tá druhá možnosť dostatočná samostatne? alebo v prípade prvej možnosti netreba pridať K2SO4/MgSO4/Ferox(www.rostlinna-akvaria.cz/…)

Ďakujem

Dobrý deň, chcel by som poprosiť o pomoc. Objednal som si CO2 set a rád by som prešiel na EI. Mám 112 l akvárium - čistý objem cca 85 l. Osvetlenie 2 x 39W rampa položené na akváriu = 30 cm - 35 cm nad substrátom + krycie sklá, čo bude mať za následok vysoké PAR a nevyhnutnosť pridať CO2 + živiny. Ak som správne pochopil články o osvetlení. Na kalkulačke som si vypočítal týždenné dávky:
Čistý objem nádrže - 85 l
Vody v roztoku - 1.5 l
Dávkovanie: 3 x 100ml týždenne
*Na konci v zátvorke uvádzam povinnú týždennú dávku*
*pw = týždenne*
KNO3 - 12g/1.5l - 3x100ml pw = 17.31 mg/l NO3 (20)
- 3 mg/l NO3 má vstupná voda
KH2PO4 - 1.6g/1.5l - 3x100ml pw = 2.63 mg/l PO4 (3)
- 0.4 mg/l PO4 mám aj po výmene vody pravdepodobne pre NPK tabletky napchaté po celom dne
MgSO4-7H2O - 43g/1.5l - 3x100ml pw = 10.02 mg/l Mg (10)
K2SO4 - 17g/1.5l - 3x100ml pw = 17.96 (30)
- Draslík - z KNO3 - 10.93 mg/l
- Draslík - z KH2PO4 - 1.08 mg/l
- chýbať bude 0.04mg/l draslíka
Mikroprvky - Tenso Cocktail

Chcel by som Vás poprosiť či som to v kalkulačke dobre spočítal a či je možné tieto dávky rozpustiť v jednej 1.5l fľaši alebo bude lepšie každý prvok rozrobiť zvlášť. Za odpoveď ďakujem. Pýtal som sa už aj na rastlinných akváriách ale nikto zatiaľ neodpovedal a rád by som od nedele prešiel na EI.

Dík za odpověď, no tím rozpadem jsem myslel že se rozpustí atd..jak jsi psal (jen tyto termíny z chemie už moc neovládám )

Horčík je proste horčík - podstatné je len to, či je rozpustený vo vode (použiteľný) alebo zrazený v pevnej zlúčenine (nepoužiteľný). MgSO₄ sa na nič nerozpadá, len sa rozpúšťa vo vode, potom si tam "pláva" v zmesi iných samotný horčík a samotný síran, rovnováhu pri spotrebovávaní katiónov / aniónov udržiavajú hlavne uhličitany (alkalita) a CO₂. Inak povedané: ak má vstupná voda horčíka dosť, netreba pridávať.

Mám dotaz, když při EI je spotřeba hořčíku 10mg/l týdně a dodávál bych ho tam ve formě MgSO4 a to se rozpadne na horčík + zbytek, ale vstupní voda dle rozboru na čističce obsahuje 55mg/l, musel bych dodávat hořčík? Nevím v jaké formě tam ten hořčík je, jsou oba horčíky stejné? asi blá otázka co?

Nechat udelat rozbor je asi nejlepsi(ne nejlevnejsi) cesta k jistote kolik tam ceho mas,ale jinak by ti mohlo stacit u tech hlavnich testu jenom udelat kalibracni roztok a porovnat to.

Nezlob se ale na EI hnojení tam máš málo rostlin. Echináče rostou i bez hnojení jenže tobě se na nich nějak nepřirozeně kroutí listy. I já mám občas nějakou řasu ale jde to i bez nějakého EI.

To jsem měl s číňanem předtím, ten fixloval. Ale tenhle novej hnojič počítá i kolik již z láhve vypumpoval. Mám na nich rysky a odpovídá to.
Říkáš neroste, no echynodory rostou jak blázen, hygrophila na pravé straně taky, blixa se taky drží dobře. Jen ta siamensis nějak stávkuje.
Pravda je s tou zelenou tečkovou přisedlo, že ji na listech mám. Občas i na předním skle. Skoro nepřidávám PO4 a pořád tam je, myslel jsem, že to je z pecek co jsem dával ancíkům, to jsem už vysadil, ale pořád tam PO4 je.
Jak ale píše kamilstrom bůhví co ta Sera měří. Budu muset asi zajít do vodárny udělat rozbor.
Koukni sem, podle mě to roste
www.pocasinakladne.cz/…

Ono muze taky zalezet na presnosti testu,nektere testy meri hodne nepresne,muzes si pak myslet kolik tam toho nemas a naopak.

Asi bych přehodnotil způsob hnojení, je evidentní z tvých fotek že ti rostliny příliš nerostou a řasou jsou pokryté i poměrně nové listy. Něco děláš vyloženě špatně. Nefixluje ti ten automat na hnojivo.

Dokáži měřit jen NO3, nejsem chemik, tak nevím co to je za vztah. NO3 dnes změřeno a slabých 20 mg/l. Týdně dávkuji 21 mg/l + vztupní voda má 13 mg/l.

a co přebytek dusíku ? Ten může vyvolat nedostatek draslíku

Ne je to list z vrchu, takhle se to projevilo ale jen u Hygrophila corymbosa 'Siamensis'. U Hygrophila corymbosa jsou špičky listů otočené a jako by vypadávalo z části listů vnitřek a zůstavají jen žilky. Nežloutne to. Echynodory zatím drží.
I mě tohle zaráží, proč s Ei. Přepočítával jsem dávku již snad pětkrát, jestli to nemám blbě a zatím si myslím, že dávkuji dobře.

A dle téhle diskuse nejsem sám


www.rostlinna-akvaria.cz/…

Jak můžeš mít při hnojení EI málo draslíku to dost nechápu. Není to list ze spodních pater rostliny který to má spočítané.

Asi je jasno. Během dvou dnů dírky v listech a rozpadnutí listu. Mám spadeno fakt na draslík. Jen mě zaráží, když ho tam týdně dávám 24 mg/l, že je to málo. Ei říká 30, vím, ale že by to tak vadilo.
Změřil jsem ještě pro jistotu vodu NO3 - 20, PO4 - 3.

Tak to by bolo možné dávku bóru aj zdvojnásobiť, pri bežnej 3% bórovej vode by to znamenalo 3× týždenne 0,5 - 1 ml, pridalo by to 3× 0,010 - 0,020 mg/l. Lepšie by bolo začať tou nižšou dávkou.

Vyfotil jsem celkový pohled na akva tak, aby bylo vidět, že zakroucení listů je všude, ne jen u vyústění hnojiče. Fotky mám u sebe na galerce
www.pocasinakladne.cz/…

Pokud jde o ten bor, tak mám namíchán Micromix 6gr/100ml, při dávce 10 ml do 260 akva je to 0,016 mg/l v dávce. Dávkuji 3x týdně.

Mám to asi tři měsíce. Tedy nova verze. Kolik dodávám boru ti reknu az budu doma. Napamatuji so přesně poměr.

Kedy bola zmes MicroMix Plus kupovaná? Tých 0,71% je až v novej verzii od 6/2014, predtým bolo len 0,34% bóru. Ak ide o staršiu verziu, asi by bolo dobré skúsiť pridať ten bór. Možno i pri novej, keď je tam toľko veľa vápnika. Aká je týždenná dávka? Zvýšenie nebude možné, keďže železa je už i tak dosť.

Mg 13,5 mg/l na vstupní vodě

Používám MicroMixPlus od Poormana. Obsah Boru 0,71

Nemůžeš mít nadbytek Mg ? Zjisti na vodárně kolik čeho je ve vodě ..

Nedostatok mangánu by sa prejavoval skôr chlorózou. A čo bór? Lenže jeho nedostatok (hrozí v tvrdej vode) by sa mal prejavovať na mladých listoch. Aká zmes mikroprvkov je používaná? Kyselina boritá sa dá kúpiť v lekárni (aj rovno zarobenú bórovú vodu, na vyskúšanie stačí malá fľaška). Len opatrne, bórom sa dá ľahko prehnojiť.

Jak jsem psal, mám tvrdou vodu, vápníku tedy mám ve vstupní vodě na lopaty - 98 mg/l.

A pokud jde o vyústění hnojiče do akva, je v rohu, hned u rozstřikovací rampy. Ta si myslím hnojivo hnedky rozvíří. A zmíněné Echynodory jsou každý v jiném místě akva.

Co jsem ale ještě včera zjistil, že železa mám více než jsem udával, tedy po 10 minutách, jak je uvedeno bylo těch 0,5 mg/l, ale za dvě hodiny byla kádinka pěkně růžová. Nadbytek Fe způsobí nepřijímaní Mn. Může to být příčinou?

A podotýkám, že měním každý týden přes 50% vody.

akvarijni-hnojivo.cz/… a co tak vápnik ?

Pokud tam přidáváš alespoň nějaký draslík, tak ho tam podle mě těžko budeš mít nedostatek. Já bych k těm tvým možnostem přidal ještě jednu:
3. v blízkosti listů postižených rostlin je dávkováno vysoce koncentrované hnojivo.
Jinými slovy, pokud ti ten dávkovač vyplivne do vody koncentrovanou dávku hnojiva a proud jí zanese k rostlinám, ještě než se to stačí dobře rozpustit v celém objemu akvária, tak se klidně může stát, že krátkodobě vystavíš některé rostliny extrémně vysoké koncentraci živin, což pak na ně může působit v podstatě toxicky (škodlivě). Řešení je zkusit použít ředěnější roztok hnojiva a dávkovat ho větší množství (a ideálně i pomaleji ... pokud to jde technicky provést).

Tak jsem tu po měsíci zase. S úspěchěm dávkuji EI přes automatický hnojič, ale ... začaly se mě kroutit okraje listů u Echynodoru Red Flame a Argentinensis. Vím, že oba dva to dělají normálně, ale teď se mě nový list ohl i do pravého úhlu. Nejsou listy nějak zmačkané, to ne, ale okraje jsou, jak horská dráha na Matějské. U Hygrophila corymbosa Siamensis se ohýbají jen špičky listů.
Co jsem zatím koukal po netu, tak prý:
1. listy rostou abnormálně rychle a je rozdíl mezi růstem rychlostí okrajů a středu listu
2. popřípadě chybí draslík - ten přidávám, jak v KNO3, tak i v K2SO4. Bohužel ho nemám jak změřit.
Tedy zatím jsem lehce ubral na dávkování CO2 - při KH 12 (mám tvrdou vodu) a PH 7.0 vychází 40mg/l CO2 - PH nastaveno na 7,15.
Změřil jsem i obsah FE - dle testu 0,5 - ubral jsem na dávkování o 1 ml.
Nevím co s tím draslíkem ...
Zítra zkusím udělat lepší fotky než tydle z mobilu ...

Ono je to možné - v jednej prerybnenej nádrži s ancíkmi som raz len tak zo zaujímavosti meral fosforečnany a boli mimo rozsah testu, teda nad 2 mg/l. Pritom som tam vôbec nehnojil, len kŕmil množstvom tabliet.

Sice každý říká, že GSA je zapříčiněna malým množstvím fosforu, ale já vidím, že na to má vliv i špatný poměr mezi N a P. Ono se to dost špatně odhaduje z té barevné stupnice, pokud je to někde mezi. Prostě mám víc fosforu, kolem 5 mg/l. Což je divný, jedna dávka mě zvedne PO4 o 0,426 mg/l.

Sagittaria subulata je dalsim druhem, ktery mi v hi-tech nesel. A pritom jako dite jsem ji mel akvarium plne, a ani jsem nehnojil, a o pridavani CO2 jsem tehdy ani netusil.

Je to nekdy zajimave, jak ty nejbeznejsi rostliny, ktere kdysi dobre sly a nic moc nepotrebovaly, maji v dnesnich hi-tech obcas problem.

Tak jsem tu zpět. Přidal jsem hořčík, zatím ho neměřím - test je dost drahý. Provedl jsem meření prvků a zdá se, že aspoň dle Sera testů je to v pořádku. Fe-0,5,; NO3-25,; Po4-3. Echynodory jsou na spodcích listů hodně obublaný, ostatní kytky taky začínaj. Tak snad se to povede. Přikládám fotky, pořád jsou kraje lehce zahnědlé, to asi bude muset odrůst. Mrzí mě Sagittaria subulata, ta se nějak nechce probrat. Dál se mě začla objevovat zelená tečková řasa na starších listech a skle. Snad se to nějak nerozeběhne.

Uprimne, vubec ten pomer neresim, mam pomer dle EI, a podle toho co vidim, menim mnozstvi konkretni slozky. Nekdy i udelam i dost razantni zasah, jak doslo zelezo, jednorazove jsem ho natahl pomoci TENSO o 0.2mg/l.

Clovek ne vzdycky vsechno odhadne dobre, ale kdyz se to pozna relativne vcas (zmeny na rostlinach uz pochopitelne jsou), rostliny se rychle vzpamatuji.

Díky kluci za rady. Draslík jsem zatím nevynechal, jen budu muset zítra smíchat hořčík s jedním prvkem, mám jen čtyřčerpadlové hnojítko.