Metoda hnojení Estimative Index

Já tu neobhajuji žádnou metodu protože hlavně EI je podle mě nesmysl a také je to hrozně náročné na čas a nakonec i na peníze, proto většina lidí s ní časem skončí. Je to ale jedna z možností jak akvárium provozovat. Tvrdíš že to jsou metody pro lenochy ale není to pravda. Zatím ale nikdo nic lepšího (univerzálního) nevymyslel a každý mít nemůže a nebo nepotřebuje R.O. Proč nemáš v prezentaci svoje pokusy a hlavně měření, po mě by jsi to chtěl, ale sám kde nic tunic.

Ne, v jednom akváriu už ne. Mám jich teď šest. Jedno je hlavní, to mám v prezentaci. Další jsou menší a mám je na svoje pokusy a skopičiny.
Takže se snažím svoje "teorie" z knížek prakticky ověřovat. Leccos můžu ve více akváriích (bez ryb) vyzkoušet rychleji, ale i tak to chce čas, nadělám spoustu chyb, nesmyslů, slepých uliček (třeba ta nešťastná kyselina citronová), a podobně. Ale ti učenci, jejichž knížky čtu, taky napřed testovali všechno možné, než to do knížek napsali. Není to tedy z ničeho vycucané scifi, a v mnoha případech zjistím, že to co píšou funguje náramně dobře i v akváriích. Ve srovnání s tím nějaké EI nebo PMDD jsou fakt ... no, nedomyšlené, nekonkrétní, hrozně zjednodušené, a dávají nevalné výsledky.
Bez reverzní osmózy bych byl nahraný, protože bych vždycky měl ve vodě spoustu věcí, které tam nechci. MichalNecek napsal, že od EI, které sype do "vody ze studánky", očekává "maximální růst". Na to jsem mu opáčil pár námětů, kudy podle mě vede cesta k maximálnímu růstu.
A pokud jde o EI: Farmáři mají tisíckrát "vědecky" i prakticky ověřeno, že "nadbytek všeho" není cesta k optimálnímu růstu. Proč by to u vodních rostlin mělo být jiné?

Spousta lidí si dělá vodu na množení ryb například, ale tu většinou lejí do akvárií bez dna a mění ji dost často takže její parametry se příliš nemění. Něco jiného je ale fungující rostlinné akvárium se speciálním dnem, spoustou rostlin, CO2 a silným světlem. Tam ti parametry vstupní vody nejsou až tak moc platné. Každou metodu hnojení a to i EI si nakonec stejně musíš přizpúsobit svému akváriu a k tomu nějaký ten test potřebuješ. Ty si to ale dokážeš spočítat protože přesně víš co rostliny potřebují a kolik toho zbaští aby se ti to v akváriu nehromadilo nebo nezcházelo. Při metodě EI víš přesně, kolik jsi tam toho dal, ale nevíš nic o tom, kolik tam čeho máš! Při hnojení do vody z RO víš obojí, a to bez nutnosti nekonečného testování vody. Já taky obsah jednotlivých živin neměřím, protože za spolehlivé testy bych utratil šílené peníze. Přesto vím, kolik čeho v akváriu mám. Tohle považuji trochu za fantazi. Tak ty zkoušíš taky všechno, kyselinu citronovou, močovinu, reverzní osmozu, cichlidky a teď i CO2 a metodu EI a to všechno v jednom akváriu.

A co když Ti povím že jsem vyzkoušel (a dále testuji) metodu EI i s CO2 v porovnávacích testech s mými "scifi" recepturami a že EI v těch testech žalostně prohrává?
A přiznáš se, že ty zase nemáš reverzní osmózu? A že jsi nikdy žádné srovnávací testy nedělal? Že jenom čaruješ z ničeho? (A vůbec - jak jsi přišel na to, že rostliny potřebují dusík? To jsi objevil ve své laboratoři, anebo sis to přečetl v nějaké, s odpuštěním, "knížce"?)
A ráčíš si povšimnout, že můj příspěvek - na kterém jsi nenašel jedinou chybičku! - se metodou EI nijak zvlášť nezabývá, nýbrž vyzdvihuje obecné přednosti hnojení do vody z reverzní osmózy? Velmi triviální myšlenka: do vody ve které nic není mohu dát přesně to a tolik, kolik tam toho chci mít. Na to nepotřebuji zkušenosti, k tomu stačí vychodit základku.
Zkrátka: jsi vůbec schopen vnímat obsah příspěvků, anebo reaguješ jen na osobu autora?

Ony ty malé osmózy se vyrábějí hlavně na domácí použití pro výrobu pitné vody. použití pro akvaristiku je okrajová záležitost. Proto taky je to velice rozšířené v Polsku, tam se občas setkávám s chlubením, že "tady se dá pít i voda z kohoutku". Asi kysi neměli zdaleka tak řísné normy jako my a dodnes se jim to ještě nepodařilo dát dopořádku.

Pokud se voda z osmózy má pít, jsou k tomu pak další patrony(součást RO kolony), které doplní vodu o pro lidi potřebné minerály.

No ja by som asi siahol po balenej vode. Asi vyjde stále drahšie, než si to osmózou robiť sám (počítal niekto, koľko ho to stojí?), ale zas osmózou zbavíš vodu (hlavne) vápnika a horčíka a to bude chcieť strážiť. Je síce pravda, že keby si mal dennú potrebu vápnika napĺňať len pitnou vodou, musel by si piť rádovo desiatky litrov, a teda väčšinu musíš prijať v jedle - na druhej strane počítať s týmto úbytkom treba.

A aby som nebol úplne OT, v tej poslednej vete máš v zásade pravdu. Háčik je len v tých "správnych" hodnotách. Každé akvárium bude iné a v ideálnom prípade si to holt každý musí pozorovaním/testami/vážením/skúšaním (nehodiace sa škrtnite ) nastaviť sám na mieru.
Ale od týchto rád sú tu iné kapacity, než ja.

jo treba takova cola to by ryby cumely jsem z oblasti kde byly problemy s noroviry a kdo to nezazil na vlastni telo nepochopi jak je to zly. Takze piju vodu z pramene a proto me napadlo vyuzit ty osmozy i na piti ale to asi jedine redit tu pramenitou a nebo na to prdet. Jinak neumim si predstavit ze bych tu vycistenou redil opet kohoutkem jak se tu ruzne pise , nastavit spravny hodnoty PMDD praskama u vycisteny nemuze bejt tak drahy ne ?

"Príliš" čistá nebude. Povedzme chudobná. Proste by si pil destilku, čo je imho nezmysel.

Nota bene pijeme množstvo nápojov, ktoré by boli pre ryby okamžite smrteľné (sodovkou počnúc).

tak ta reversní osmoza je malej zázrak, doted sem o ní věděl ... , neváhám a objednávám, škoda že jsem už objednal všechny testy a jako naschvál mi nějak nechtěj přijít už x dní... ale aspon budu mít nějaký cca ověření a taky mě zajímá stav tý úžasný kohoutkový co nám tu posílaj . Nicméně to že si díky tomu "vyrobim" vodu na míru pro aqua je mi teda jasný ale když bych jí chtěl pít - není to až příliš čistá voda pro tělo ?

Ani se mě nechce k tomu vyjadřavat, metoda EI je stará záležitost a bylo o ní toho napsáno tolik že nemá cenu psát něco dalšího. Jen bych ti doporučil si jí nejdříve vyzkoušet než o ní něco začneš psát. Zas tak jednoduché jak si myslíš to není. Vždycky o tom nejvíce píší ti co to nikdy nezkusili, ty jsi nezkusil ani CO2 ale teoreticky si to dokážeš všechno spočítat a to dokonce bez testů. To už je pro mě mimo realitu a i když nic jiného než scifi nečtu tak tohle spadá spíš do jiné kategorie a to fantazi a čarodějové a mágové nejsou moje gusto.

MichalNecek napsal: Proč EI ... Slibuju si od této metody ,,Extrémní porost" bez nutnosti nekonečného testování vody
Děkuji za odpověď, a vyjádřím nejen na Tvoji adresu několik názorů a nápadů, aniž bych si dělal nárok, že jsou nějak světoborné, "tak a nikdy jinak", atd.:
(1) Metoda EI není chytrá, je spíše pohodlná, jak jsi napsal. Pro atletické typy - nemysli a tahej kýble. I když Barr by tvrdil něco jiného, není to ani dobrý návod na nejlepší růst rostlin. "Nadbytek všeho" není cestou k nejlepšímu a nejrychlejšímu růstu rostlin.
(2) Metoda PMDD není o nic chytřejší. Obě jsou strašně primitivní. Z rozšířených metod jsem záblesky nějakého přemýšlení shledal pouze u PPS-Pro. O všech metodách platí, že jsou pro lidi, co touží mít výsledky a nechtějí se namáhat přemýšlením.
(3) Rozumná sada testů stojí víc než reverzní osmóza. Z reverzní osmózy získáš vodu, ve které není nic. A můžeš do ní dát přesně to a tolik, kolik chceš rostlinám (a rybám) dát. Nemusíš do ní tedy dávat škodlivý nadbytek čehokoli, jen abys si byl jistý, že to tam nechybí, nebo abys tím přerazil něco jiného, čeho máš mraky ve své "vodě ze studánky v pískovcových skalách" (nebo z vodovodu) a ani o tom nevíš nebo nechceš vědět.
(4) Jeden z argumentů, který by Tě mohl zajímat, je ten, že ve vodě, ve které neplavou mraky všeho možného i nemožného, se špatně daří řasám.
(5) Při metodě EI víš přesně, kolik jsi tam toho dal, ale nevíš nic o tom, kolik tam čeho máš! Při hnojení do vody z RO víš obojí, a to bez nutnosti nekonečného testování vody. Já taky obsah jednotlivých živin neměřím, protože za spolehlivé testy bych utratil šílené peníze. Přesto vím, kolik čeho v akváriu mám.
(6) Rostliny mají dost jasný názor, kolik čeho chtějí ve vodě mít. Má to své meze. Vše nad a pod těmi mezemi je špatně. Navíc máš-li prvku A hodně a prvku B ještě víc, rostlinám může prvek A fakticky chybět, protože některé živiny spolu soutěží, "přetlačují se", která se do rostliny dostane dřív.
(7) Když to všechno uvážíš a sečteš, nevyhnutelně skončíš u toho, že k dobrému výsledku potřebuješ nejen vědět, kolik čeho máš, nejen přidat, čeho chybí, ale i ubrat, čeho přebývá, resp. tam nikdy přebytek ničeho nemít. Čili: žádné testy, reverzní osmóza a rozumět rostlinám.
(8) Má to jen tu nevýhodu, že už nikdy nebudeš žít v blaženém omylu, že rostliny mají všeho nadbytek, a tedy jim nic nemůže scházet.

V ,," je to trocha řasy, co jsem viděl v jiných akva propuklou epidemii, tak mám prd, to je pravda, na kamenech dotváří hezkou Patinu, ale na rostlinách ty chuchvalce slizu mě trošku deprimují.
Jak psal Lapierre, je možné, že je to jen nedozaběhnutým ekosystémem a vše se vyřeší postupem týdnu samo, jen bych nerad zanedbal začátek a poté se z toho už jen zbláznil.

Odpověď na tvou otázku Proč EI a ne jinak: Po dlouhých úvahách, kterým směrem se orientovat a po diskusi s pár lidma, kteří metodu EI provozovali na svých nádržích jsem se rozhodl jí také odzkoušet. Slibuju si od této metody ,,Extrémní porost" bez nutnosti nekonečného testování vody nepřesnými testy a postupné dokupování kvalitních testů a testováním vody docílit snižování dávek a pomalého přechodu na metodu PMDD

Právě, že hnojivo mám rozděleno do 6ti dávek v týdnu, kde v celkových dávkách týdně přidám do akva:
- 24 mg/l dusičnanů
- 26 mg/l draslíku
- 3 mg/l fosforečnanů
- 0,5 mg/l železa
- 10 mg/l hořčíku

Napadlo mě, že je možná řasa způsobená ještě nedozaběhnutým ekosystémem a vyřeší se celý problém později sám, no uvidíme, budu pokračovat v dávkování a budu prozatím řasu mechanicky odstraňovat a sledovat, zda nepropuká kalamita

Hodily by se detailnější fotky. Někdy lidi dělají škandál z trochy řas, které jsou nevyhnutelné a akvárium spíše ozdobí, udělají "patinu".
Pokud jde o "metodu EI", prosím prosím, zkus mi odpovědět na otázku: Proč zrovna takto a ne jinak? Co si od toho slibuješ?

Já si myslím,že je to ještě mladé AQ.Teprve si to tam sedá.Dále záleží kolik se tam toho hnojiva nalilo najednou.Asi ho zřejmě bylo trochu víc a proto ty řasy.Já osobně bych to hnojivo zkusil rozdělit do několika dávek v týdnu.Možná i denních.

Zdravím všechny nadšené akvaristy a přicházím si pro radu od zkušenějších ...
V sobotu jsem vyměnil 50% vody v nádrži a začal jsem hnojit metodou dle Toma Barryho,
CO2 přidávám dle počitadla bublinek snad 10bubl/sekundu, dropchecker je už skoro žlutý (bojím se otravy ryb) a v akvariu se rozpuklo pár druhů řasy a sice: Staghorm - ta je na pár listech, které odstraním. Rhizoclonium - Ta je ve větší mmnožství, na mechu, kobercovkách a vlastně na všech rostlinách trochu. Vláknitá řasa - Na kamenech. Zelená flekovitá řasa GSA ta je spíš jen trochu na skle.

Nádrž byla založena 10.6.2017
Celkový hrubý objem nádrže je 240l, čistý počítám někde okolo 150 - 170l.
Filtrace vrací vodu pomocí rozstřikovací rampy po celé delce akva, proud v akva vypadá být dostatečný, i kobercovky v zadní části se kymácí ze strany na stranu.
Do soboty jsem prováděl údržbu 3x týdně minimálně 1/3 vody z toho 1x - 2x týdně vč. povrchového odkalení dna. V akva mám momentálně 2x panceřníček a 30 krevetek Red Cherry. Tak kde je problém? Mám přidat ještě co2? zda se mi, že když přidám ještě více co2, tak budu vypouštět objem jedné lahve co2 do akva denně .

Děkuji

Ještě přikládám předvčerejší foto, minulý týden jsem přidal dočasně jednu stonkovku, po úplném ustálení ji vytáhnu.

Ja mam tiez davkovac Jebao s dvomi cerpadlami a da sa tam nastavovat aj davkovanie obden, raz za 3 dni, ...
Skus pozriet, malo by to tam byt.
Inak ja davkujem tiez denne. Spocital som si kolko davam macra aj micra za tyzden,vydelil 7 a davkujem kazdy den 1/7 tyzdennej davky. O 10:00 ide macro a o 14:00 micro.

Asi si moc nerozumíme. Mám jeden automaticky dávkovač s dvouma cerpadlama. Na jednom je mikro a na druhém makro. Mám problém go nastavit aby makro dávalo jeden den a mikro druhý. Jestli jsem to dobře pochopil, stačilo by třeba např. Že začnu v pondělí dám makro a za 12 hodin dám mikro. V úterý nic a ve středu zase tak samo jak v pondělí?

A nebo dávkovat v pondělí 1/2 dávky makra za 12 hodin 1/2 dávky mikra a v úterý to samé

Myslím že i Mr.Barr by těžko hledal argumenty, proč by nestačilo hnojit mikroprvky jednou týdně, hned po výměně vody.
Jinak jak psal zervan: jsou dobré důvody pro hnojení mikroprvky ve chvíli, kdy se zrovna nehnojí ničím jiným.

Automatickým dávkovačom sa nerozumiem, ale pokiaľ by bolo možné dať mikro zvlášť, bolo by to fajn. Dva dávkovače by to asi riešili, nie? Ráno by dávkovač 1 dal dennú dávku mikro a na poludnie dávkovač 2 dennú dávku makro.

Ob den hnojim 5 ml a tahle bych hnojil denně 2,5. Takže do vody dostanu za týden stejně hnojiva.

A nebo další otázka jestli je možné hnojit jeden den plnou dávku mikro a makro a druhy den nic.

Jde mi o to nastavit automaticky dávkovač a asi je tam problém nastavit sudý den a lichý den

Čím častejšie menšiu časť je lepšie ako občas väčšiu časť. Ale zrovna EI je metóda na uspokojenie všetkých potrieb a nezvykne sa dávať menej (to len taká technická poznámka, aj ja hnojím menej, ale už to nie je EI samozrejme).

Ahoj, chci se zeptat jestli bude problém hnojit denně poloviční dávku než ob den normální dávku? A po týdnu samozřejmě vyměnit vodu.

ozaj je velmi takze zistit v com su presne rozdiely. obavam sa, ze ziaden experiment nemoze byt natolko precizny aby dal univerzalnu odpoved. je tam skratka prilis vela premennych.
Na druhej strane EI bola vytvorena pre "lenivych", ktory nechcu stale okolo akva behat, len tam proste naleju hnojivo a ono to nejak bude...
Uprimne povedane, nikdy som nevidel ziaden pripad kde by pouzitim EI bolo s akva vyslovene nieco zle, hrozne... Ak su negativne skustenosti tak vacsinou len, ze rastlinky nerastu az tak dobre ako by molhi...

A takhle přesnější data by nebyla? Nebo fotky? ... Jenom povídej, je nás tu pár, které to zajímá.

zkusil jsem si EI i metodu PMDD - stejné akvárium, stejné rostliny, stejná osádka. Výsledek - při EI, nádherné kytky, ale rybám to očividně nedělalo dobře (hlavně CO2), PMDD - kytky lehce horší, slabší světlo, menší přírůstky, ale ryby v mnohem lepší kondici reguloval jsem v podstatě jen světlo (výška akva 75cm) a rostly i kobercovky

Presne tie 4 denníky mám v Subscribed, zjavne nás zaujíma to isté. Pozorne ich sledujem, je to poučné.

Je veľmi ťažké zistiť, v čom sú rozdiely, v hre je veľmi veľa faktorov. Napr. aj také drobnosti, či niekto hnojí každý deň ráno alebo obdeň a hlavne, či dáva naraz mikroprvky a fosforečnany (ja som dával, ale pár týždňov už dávam mikro ráno a fosfor popoludní), tiež som tam videl názor, že nie je dobré mať priveľa druhov rastlín a že je lepšie držať rastliny pomerne nízke častou údržbou, nie až keď je džungľa, že nie je dobré robiť "uproot" pre veľkú časť akvária naraz, nanajvýš tak tretina, momentálne sa kdesi rieši, že obsah kyslíka má významný vplyv na stav rias (a tým aj kondíciu rastlín), atď., proste veľa faktorov, ktoré ani priamo s hnojením nesúvisia. Nehovoriac o podľa mňa veľmi podstatnom fakte - substrát (piesok vs. vysoké CEC).

Ľudí ako Marcel by malo byť viac a každý precízne experimentovať s iným parametrom. Vymieňať si poznatky, napr. v podobe takého blogu, ako sú vyššie spomínané (Marcel šiel ešte ďalej a má celý web), prípadne aj viacerí z nás by mohli poslať vzorku vody na test (aj s malým príspevkom), atď. Keď sa dá veľa hláv a akvárií dokopy, niečo môže vzniknúť. Na jedného je toho priveľa.

K zamyšlení:

Deníky akvárií, kde vysoké dávky živin působí rostlinám problémy:
1) Going Dutch with Aquasoil ( www.barrreport.com/… )
2) Rotala Kill Tank ( www.barrreport.com/… )
3) 120 Gal - Dutchy Freestyle ( www.barrreport.com/… )
4) Fablau 75 gallon tank ( www.barrreport.com/… )

Deníky akvárií, kde vysoké dávky živin vedou k výborným výsledkům:
1) 120 gallon Dutch Planted something or another ( www.barrreport.com/… nebo www.plantedspace.com/… )
2) Switching to EI ( www.barrreport.com/… )

A jistě by se našly i další příklady. Pro ilustraci to ale jistě stačí.

Máme tu tedy v podstatě dvě skupiny lidí: jedněm rostou rostliny při vysokých dávkách živin dobře, druhým špatně. Záměrně říkám "dávkách" a ne "koncentracích", protože víme jen to, kolik živin ti lidé do svých akvárií dávkují, ale nevíme, jaké skutečné koncentrace živin tam pak opravdu mají (resp. jaké tam zůstanou pro rostliny dostupné). V čem je podle vás problém? Co za tím stojí? Proč to jedněm nefunguje a druhým ano? A jakým způsobem by se to podle vás dalo zjistit?

zervan napsal: Nie som priaznivcom EI, ale zase uznávam, že niektoré výsledky sú veľmi presvedčivé, napr. som narazil na tento žurnál: www.barrreport.com/… ... Akvárium, to je hotová mágia
Souhlasím. Já také nejsem příznivcem přehnojování, ale rád bych přišel na kloub tomu, proč někomu rostliny při vysokých koncentracích živin rostou jako z vody (bez jakýchkoli známek problémů), zatímco u jiného sotva živoří a trápí se. Podobné příklady pěkných akvárií s krásnými rostlinami se ale těžko posuzují, protože jen z popisu dávkování živin a obrázků nemáme šanci se dozvědět, kolik živin se dostane skutečně až k rostlinám. Jinými slovy, mezi tím, co do akvária dávkujeme, a tím, co zůstane rostlinám přístupné ve vodě, může být velký rozdíl.

Tom Barr má bezesporu také pěkné akvárko s úžasně vypadajícími rostlinami. A také do něj přidává týdně ohromné množství živin (podobně jako akvarista v tom odkazovaném žurnálu). Co když se jim ale ihned po přidání do akvária některé živiny vysrážejí. Nebo je tam jiný faktor, který ovlivňuje příjem a dostupnost živin v jejich akváriu. To jsou otázky, na které nemáme odpověď (a oni nám ji těžko dají). Já tento jejich úspěch určitě nezpochybňuji ani před ním nezavírám oči. Je to rozhodně příklad k zamyšlení, a nedá se to jednoduše odbýt a shodit ze stolu. Jde ale o to, jestli dokážeme přijít na to, v čem spočívá ten rozdíl mezi dobrým a špatným růstem (či kondicí) našich rostlin. Já osobně jsem přesvědčený, že k dobrému růstu není zapotřebí do akvária přidávat nějaká extrémní kvanta živin (obzvlášť, když použijeme výživný substrát). Z mého pohledu jsou vysoké koncentrace živin rizikem především pro živočichy (ryby, krevetky). Na druhou stranu jsem se mnohokrát setkal s tím, že některé rostliny při vysokých koncentracích živin vyloženě trpěly. Je ale otázkou, co přesně to způsobovalo, a jestli existuje něco, co tu negativní reakci dokáže zvrátit (odblokovat, neutralizovat, odstavit ...). Je třeba možné, že za určitých podmínek nemusí na většinu rostlin zvýšené koncentrace živin působit toxicky (resp. rostliny se s tím dokáží relativně obstojně vypořádat). O tom všem ale můžeme jen spekulovat. Chtělo by to najít pár "EI hnojičů", kteří by byli ochotní udělat trochu víc, než jen o tom napsat. Tím "víc" mám na mysli třeba nějaké laboratorní analýzy obsahu živin v substrátu, ve vodě a v rostlinné sušině. To by nám mohlo poskytnout hodně užitečných informací pro pochopení skutečných nároků našich rostlin.

Něco Ti povím. Je to věc vkusu. Mně se toto a podobná akvária nelíbí. Cítím z toho takovou tu mentalitu, kdy okolo domu je pečlivě zastřižený trávník a perfektně seřezané keříky, ale když na to vběhnou děti, paní domu je žene pryč, aby jí tu dokonalost nepoškodily, a co řeknou sousedi, že?
Mám absolutně zanedbanou zahradu, ani trávu na ní nesekám. Bažanty mám až pod oknem, zajíci zrovna dneska začali šukat, když v létě ptákům liju vodu do misky, nestačím se divit co všechno přiletí. Všude haraší nějaká havěť. To je zas opačný extrém.
Asi je to něco co máme v povaze. I akvária se mi líbí taková - zdravá, plná života, ale zarostlá tak nějak po svém, tak trošku bordel, jestli mi rozumíš.

Nie som priaznivcom EI, ale zase uznávam, že niektoré výsledky sú veľmi presvedčivé, napr. som narazil na tento žurnál: www.barrreport.com/…

Páči sa mi ilustračná fotka z Feb 21st 2016 - ten apokalyptický stav, v ktorom to vzdal ešte aj teplomer Potom začal hnojiť EI a aktuálny stav na strane 8 je veľmi pôsobivý (aj video www.youtube.com/…) - Hemianthus mám síce taký aj ja so slabým hnojením, ale Ludwigiu má podstatne krajšiu (mne tá potvora zväčša nechce byť červená) a kupodivu i Alternanthera mu vyzerá dobre (mne pri silnejšom hnojení nešla vôbec). Ak som dobre pochopil, akvárium má len 60 litrov a svieti tam cca 130 W? U mňa by už dávno bola sinica a jelení paroh.

Akvárium, to je hotová mágia

Ještě mě napadá, ty máš u akvária přívod vody i odpad? Pokud ano, tak nechápu proč trápíš ryby zbytečně skokovou výměnou vody a nenastavíš si kontinuální výměnu vody. A ideálně se i nevys*** na Estimative Index.

no vnitrni filtr mam taky... ten mi vodu honi okolo topitka pres cele akvarium.... jen asi budu muset dodelat druhou vetev od cerpadla v externaku. ta mi tedy bude z posledni komory honit vodu do prvni ......

U tebe uz si clovek ani nemuze byt jisty, jestli si z nas jenom nedelas srandu (ja si teda myslim, ze to vazne nemyslis a pouze zertujes).

Pokud si vsak srandu nedelas, tak teda jdes ode zdi ke zdi, z extremu do extremu. Nejdriv destilka a ted chemicky sklad.

EDIT: anebo nezertujes, vazne to ale nemyslis a chces timto lidi vyprovokovat k odpovedim, ve kterych pak budes hledat ruzne rozpory (jak uz jsem mel bohuzel moznost sam poznat)

Já mám taky externí skleněný filtr. Po ty 3 hodiny než dopustím vodu tak, aby mohl být zase napojený na akvárium, v něm čerpadlo jen točí vodu (výstup filtru přesměruju z akvária do 1. komory filtru). Filtru ani bakteriím v něm se takto nic nestane a akváriu a rybám v něm ta 3 hodinová absence biologické filtrace taky nevadí. Samozřejmě je dobré mít po dobu napouštění zapnuté druhé čerpadlo, které míchá vodu v akváriu (mám ještě vnitřní filtr).

Mám podobnou zkušenost, v mých podmínkách je EI cestou ke katastrofě a mrtvému akváriu. Rostlinám (R. walichii a nanhajensis, P. stellatus, A. gracilis, A. reineckii, Ludwigie a mnoha dalším) umíraly růstové vrcholy, kroutily se a celkově byly deformované, což se časem odrazilo na celkové ,,kvalitě životních podmínek" v akva. Zatímco rostliny typu Blyxa a Heteranthera rostly jako blázen...

(obecně jsem vyčetl, že problém s EI mívají zpravidla akva s měkčí vodou)

Stejnou zkušenost zaznamenala celá řada lidí, odpověď Toma Barra je vždy stejná - jeho univerzální - nedostatek CO2. Své argumenty opírá pouze o vlastní zkušenosti (zpravidla argumentuje svým akva, kde přidává daleko víc živin než při EI a dle jeho slov nikdy žádný problém nezaznamenal - tudíž pokud je problém, tak za to může nedostatek CO2) a pokud mu člověk zrovna nehraje do karet (argumentuje vědeckými články a podrývá tak slepou víru mnoha jeho následovníků), tak je mu omezen přístup na stránky. Raděj dále nekomentuju.

Osobně jsem toho názoru, že pokud to člověk myslí s rostlinným akva vážně, tak by si měl hnojení stejně míchat sám na míru svým podmínkám. Problém je, že to stojí spoustu trpělivosti a času a to je v dnešní uspěchané době kámen úrazu. Na druhou stranu, pokud se tím člověk prokouše a pochopí základní souvislosti, tak mu to už nikdo nikdy nevezme. A ta radost z fungujícího akva a nádherných rostlin je k nezaplacení...

Topitko mám 600+topný kabel 100w..... celkově tedy 700watu..... no na původní hodnotu 29 stupňů se dostanu za dve -tri hodiny. Mám externi filtr který je napajen přes prepad. A pokud nemám v te době hladinu az k prepadu musím mít cerpadlo výplně .... tzn v tu dobu externak nefakci.... takže budu li dopouštět vodu 4 hodiny externi filtr musím mít po tu dobu vyply a to nevím zda je vhodné takto každý týden praktikovat.

Kluci mluvte aspoň v každém vlakne stejně a ne pokaždé jak se vám to hodí a vždy do protivky....jak jsem chtěl dopřát tercovcu kvalitní vodu z demi-kolony a udržovat ji ve velicí dobre kvalite tak jste psali at se na to vyprdnu ze je to chujovina je v takovem prostredi chovat a když jsem tuto moznos dle vašich rad zavrhl ( jak jste psali ryby je možno chovat i v daleko horší vode) tak tady zase píšete ze tyto ryby potřebují kvalitní vodu.... napište mi tedy kde je ta hranice-
od ....do

NHKG napsal: celá ta metoda je nesmyslná...Každá metoda má svá PRO a PROTI. Žádná metoda tedy není univerzálně dobrá nebo špatná. Je dobrá nebo špatná vždy jen pro konkrétní podmínky (či rostliny). Co je ale podle mého názoru nesmyslné, je to, když někdo ignoruje omezení konkrétní metody a propaguje jí jakožto "univerzální" a "vždy platnou" (což Barr bohužel dělá). Metoda Estimative Index je podle mého názoru vhodná pro rostliny, které dokáží bez problémů snášet extrémně vysoké koncentrace živin (především tzv. invazivní druhy), a které navíc rostou v akváriu bez živočichů a jsou pěstovány za účelem co největších výnosů (nejrychlejšího růstu). Z toho tedy automaticky plyne, že pokud máš v akváriu živočichy (obzvláště pak ty citlivé v různém stádiu vývoje - jikry, potěr) nebo nechceš, aby Ti rostliny přerůstaly přes hlavu, tak tato metoda příliš vhodná není. A někdy může být i vyloženě škodlivá (v některých situacích až toxická).

Nezacházel bych tak daleko, abych řekl že Marcel G dokázal, že metoda EI je nesmyslná. Přestože mně se taky nepozdává, ona jakousi logiku má: hnojit aniž bychom museli měřit koncentraci živin. Vlastně neustále hnojivo ve standardním poměru přidáváme, a po krátké době vyléváme zbytky pryč, aby nedošlo k nerovnováze.
Barr také zdůrazňuje slovo index, čímž je míněn poměr živin, nikoli nezbytně jejich koncentrace.
Já bych to trochu pejorativně charakterizoval jako metodu pro atletické typy - moc nemysli a tahej kýble!
Jako taková má EI metoda své zřejmé limity, a Marcel G na ně kvalifikovaně poukázal. Kromě jiných praktických problémů bych rád poukázal na jeden zásadní: Abychom vždycky zachovali a udržovali onen velebený poměr živin, museli bychom při výměnách vody dolévat aqua purum destilatum. To si kromě Barra sotva který akvarista může v těch objemech dovolit. Takže stejně musíme měřit, počítat a přemýšlet.

A proč napouštíš tak rychle? Já u mého 450l akvária měním 50% každý týden. Napouštím pomalu - cca 4 hodiny. Nepřijde mi rozumné, dát najednou 50% neodstáté vodovodní vody. Pokud budeš napouštět podobnou rychlostí a dobře umístíš dostatečně silné topítko, bude ti to průběžně při napouštění ohřívat.
S metodou hnojení Estimative Index sice nemám zkušenosti, ale Marcel tu nedávno dokázal, že celá ta metoda je nesmyslná. Navíc je naprosto nevhodná pro nádrže zaměřené na ryby jako je ta tvoje.

Mám zafixované (zřejmě jsem to někde četl) že při výměně vody měla teplota klesnout maximálně o 5 stupňů. Já sice pouštím trochu studenější vodu ale nikdy ne úplně studenou hlavně v zimě by to mohl být průšvih. Teplota mě klesne tak při výměně 1/3 max o 2 stupně.

Teplou vodu doma ohrivam pres bojler. Takze jestli bych lil teplou nebo studenou je jedno. Je to stejná voda. ale ja vul nenatáhl k akvariu i teplou a tak mé to teď tíží.

Kdyz ochlazuju pancikum, tak jdu o 4°C dolu naprosto bezne a to vetsinou skokove. Nekdy davam led do filtru, ale vetsinou vymenuju cca 30%vody za totalne ledovou vodu. Otikum se ochlazuje jeste vic. V jednom akva mam s pancikama i neonky a skalary a zaden problem nikdy nenastal.
Nicmene, u tercovcu nevim jestli bych to zkousel, na druhou stranu by u nich EI pouzival snad jen blazen.
EDIT:pouziti teple vody z vodovodu je snad jeste horsi nez to prudke ochlazeni

Jak rěšíte týdenní výměnu vody u EI? U výměny vody do objemu 1/3 akvaria se me teplota vody v onom akvariu pohne smerem dolu cca o 1 max 3 stupne. To si myslím ze ryby snesou v pohodě.
Avsak nepočítal jsem s tak rapidní/narazovozu výměnou vody okolo 1/2 objemu a rozvod vody az k akvariu jsem natáhl jen ve studené vodě. Pri one vymene 1/2 objemu mi teplota vody klesne dost dolů tzn klidne o 5 stupnu. Což je během tak krátké doby celkem pro ryby šok nebo to nemam resit a ryby to v pohodě zvladnou

Ona to není ani tak hranice, jako spíše logaritmická křivka (viz přiložený obrázek). Zpočátku i nepatrné zvýšení koncentrace živin vede k dramatickému zlepšení růstu. Jak se ale koncentrace postupně zvyšuje, přírůstky (resp. efektivita využití dostupných živin) klesají. Každý druh rostlin má tuto křivku trochu jinou, ale princip je pořád stejný. Některé rostliny nicméně snášejí zvýšené koncentrace živin vyloženě špatně a třeba už při 10 mg/l NO₃ (a poměrném množství ostatních živin) se tato křivka prudce láme dolů a rostliny ve vyšších koncentracích hynou. Navíc různé živiny mají různé účinky. Ve skutečnosti tedy nemusí být pro tyto citlivější rostliny toxické dusičnany, ale třeba mangan nebo molybden, který i v nepatrně vyšších dávkách mohou tyto rostliny zahubit. Jak tomu já rozumím, tak některé rostliny si evolučně vypěstovaly určité mechanismy, které jim třeba pomáhají se přebytečných živin efektivně zbavovat nebo si je ukládat do zásoby. Co se ale stane s rostlinou, která rostla vždy jen ve vodách chudých na živiny a nikdy tak nemusela řešit problém s jejich přebytkem (a nikdy tudíž neměla potřebu si vytvářet nějaký ochranný mechanismus), a vy jí teď šoupnete do akvária, kde má najednou k dispozici extrémní přebytek živin, jejichž příjem nedokáže tak dobře regulovat? No, pravděpodobně jí to rychle zahubí (v lepším případě tam bude stěží přežívat).

Určitá hranice pro množství živin vs. jejich efektivitu samozřejmě je...ale EI vychází z toho,aby se ten poměr nezlomil směrem dolů. Alespoň tak to chápu já.

Pěstování rostlin v hydroponii je víc prozkoumané, protože je ekonomicky významnější. Komerční pěstitelé zpravidla hnojí co to dá, protože hnojivo se vždy zaplatí přírůstkem zelené hmoty. Ale je dobře prozkoumáno, že stejné přírůstky dostupných živin mají při stoupající koncentraci klesající účinnost. Znamená to, že přihnojování je nejúčinnější při nízkých koncentracích, tehdy je rostliny nejlépe a nejrychleji využijí.
I pěstování pokojových rostlin v běžných substrátech má pravidla, která mohou napovědět. Z obrovského množství tropických rostlin doma pěstujeme nejčastěji ty, které mají dvě důležité vlastnosti: toleranci k nedostatku světla a nevysoké vzdušné vlhkosti. Až na výjimky pro ně platí, že špatně snášejí vyšší koncentrace živin. Když si uvědomíme množství srážek ve vlhkých tropech, je to logické: koncentrace živin je vždy mnohem nižší než v oblastech mírného pásma nebo aridních.
Platí tedy zásada hnojit pravidelně v malých dávkách. Extrémem jsou orchideje a bromélie, většinou epifytní.
V extrémně chudých vodách (např. "černých") moc vodních rostlin neroste. Přesto řada akvarijních rostlin zjevně preferuje vody mírně kyselé a měkké. Je jen logické předpokládat, že voda v jejich přirozeném prostředí je relativně chudá nejen na minerály tvořící tvrdost či alkalitu, ale i ty ostatní. Předkládat takovým rostlinám vysoké dávky živin je neekonomické - ony je převážně nevyužijí - nýbrž v mnoha případech pravděpodobně i škodlivé. Zde přiznávám, že to nijak u akvarijních rostlin ověřeno nemám, vycházím z analogie s pěstováním tropických rostlin pokojových. Kalateje chtějí něco jiného než ibišek a neexistují podmínky, ve kterých by obě byly spokojené.
Pan Barr, podobně jako pan Amano, přišli s něčím, co se stalo populárním, a tedy tržně zajímavým, a přerostlo to v byznys. To přímo neznamená že jsou šarlatáni, ale přiměřená opatrnost je na místě. Kromě toho, i když oni sami jsou ve svých doporučeních třeba opatrní, humbuk kolem jejich teorií má tendenci (jako každý humbuk) zjednodušovat a paušalizovat. Myslím že každý kdo má rád něco živého a rozumí tomu, všechny jednoduché a úžasné recepty bere s oprávněnou nedůvěrou.

Dekuji za reakci. Musím Vámi zaslané informace prostudovat.

Podle mého názoru tato metoda hnojení pro řadu akvarijních rostlin funguje vcelku dobře, ale pro některé citlivější druhy rostlin optimální není. V současnosti dělám experimenty s rostlinou Rotala wallichii, která se zdá preferovat spíše nižší koncentrace živin (do 10 mg/l NO3) a při vyšších koncentracích u ní dochází k ošklivým růstovým deformacím, výraznému zpomalení růstu, ztrátě červeného zabarvení a celkově horší kondici. Tyto projevy mám dobře zdokumentované a testy jsem několikrát opakoval, takže to určitě nebude jen náhoda. Pokud tě problematika minerální výživy rostlin zajímá, přečti si tento článek: rybicky.net/clanky/1571-rychlost-rustu-rostlin-v-zavislosti-na-mnozstvi-zivin , kde je na přiložených grafech pěkně vidět, jak se u některých rostlin při vyšších koncentracích živin růst zhoršuje (zpomaluje). Určitým druhům rostlin (především těm, které jsou považovány za "invazivní" => takový ten vodní plevel, co roste skoro za všech podmínek) však vysoké koncentrace živin nevadí nebo jim dokonce i prospívají (v mém experimentu to byla třeba Ludwigia palustris nebo Rotala rotundifolia). Někteří akvaristé ale tato fakta zcela přehlížejí a budou Ti klidně tvrdit, že přemíra živin žádným rostlinám nevadí, a že pokud máš jakýkoli problém, je to s největší pravděpodobností způsobeno nedostatkem CO2 (typickým zástupcem těchto lidí je Tom Barr = autor metody EI). Ten tvrdí, že do svých akvárií přidává extrémní kvanta živin (30-50 mg/l NO3, 15 mg/l PO4, 1.0-2.5 mg/l Fe atd.), aniž by to mělo nějaký negativní vliv na jeho rostliny. Nikdy však nezveřejnil žádné analýzy obsahu živin ve své akvarijní vodě, ani ho asi nikdy nezajímalo, jestli se třeba některé živiny v jeho akváriu nevysráží, nebo tam nehrají roli jiné faktory (které opomíjí), a díky nimž se třeba jeho rostlinám daří navzdory vysokým koncentracím živin. Kromě některých rostlin snášejí podle mých zkušeností špatně vysoké koncentrace živin i někteří živočichové (např. některé druhy krevetek či malé rybky - potěr). V některých studiích se uvádí negativní vliv zvýšených koncentrací živin i na jikry a vývoj rybího plůdku u citlivějších ryb. Vysoké koncentrace železa se zase mohou vysrážet na žábrách ryb nebo na jikrách, což má toxické účinky. Vyšší koncentrace CO2 (obvykle se v literatuře uvádí hodnoty kolem 20 mg/l) už mohou působit některým rybám stres v důsledku snížené schopnosti regulovat/kompenzovat zvýšené okyselení jejich krve. Podle mého názoru tedy existuje celá řada důkazů o tom, že zvýšené koncentrace živin mohou být škodlivé nejen pro některé rostliny, ale i pro citlivější vodní organismy (prvoky, bezobratlé, ryby). Z tohoto důvodu si myslím, že používání metody EI je z ekologického hlediska velmi necitlivé, a k lidem jako je T.Barr, který tyto problémy bagatelizuje, jsem velmi kritický.

Rozmýšlím se, jestli jít do této varianty. Bojím se, že v akváriu bude hodně živin a škodlivin No3 PO4 pro ryby. Fungovala Ti tato metoda?