Přihlaste se a využijte web naplno RYBICKY.NET »

Metoda hnojení Estimative Index

 

NápovědaFórum » Akvarijní rostliny » Hnojení 

Žádná předchozí stránka 1 Přejít na další stránku   1  
Metoda hnojení Estimative Index
 Reagovat na tento příspěvek  Citovat tento příspěvek 0   26.02.2017 11:46 Muž @ Xavi [11] - RostlinyRe: zervan
ozaj je velmi takze zistit v com su presne rozdiely. obavam sa, ze ziaden experiment nemoze byt natolko precizny aby dal univerzalnu odpoved. je tam skratka prilis vela premennych.
Na druhej strane EI bola vytvorena pre "lenivych", ktory nechcu stale okolo akva behat, len tam proste naleju hnojivo a ono to nejak bude...
Uprimne povedane, nikdy som nevidel ziaden pripad kde by pouzitim EI bolo s akva vyslovene nieco zle, hrozne... Ak su negativne skustenosti tak vacsinou len, ze rastlinky nerastu az tak dobre ako by molhi...
 Reagovat na tento příspěvek  Citovat tento příspěvek 0   25.02.2017 23:13 Muž @ Maq [1229] Re: grunda
A takhle přesnější data by nebyla? Nebo fotky? ... Jenom povídej, je nás tu pár, které to zajímá. ano
 Reagovat na tento příspěvek  Citovat tento příspěvek 2   25.02.2017 21:15 Muž @ grunda [1758] - Cichlidy
zkusil jsem si EI i metodu PMDD - stejné akvárium, stejné rostliny, stejná osádka. Výsledek - při EI, nádherné kytky, ale rybám to očividně nedělalo dobře (hlavně CO2), PMDD - kytky lehce horší, slabší světlo, menší přírůstky, ale ryby v mnohem lepší kondici ;-) reguloval jsem v podstatě jen světlo (výška akva 75cm) a rostly i kobercovky
 Reagovat na tento příspěvek  Citovat tento příspěvek 4   25.02.2017 20:21 Muž @ zervan [843] - baví ma skúšať náročnejšie rastlinyRe: Marcel G
Presne tie 4 denníky mám v Subscribed, zjavne nás zaujíma to isté. Pozorne ich sledujem, je to poučné.

Je veľmi ťažké zistiť, v čom sú rozdiely, v hre je veľmi veľa faktorov. Napr. aj také drobnosti, či niekto hnojí každý deň ráno alebo obdeň a hlavne, či dáva naraz mikroprvky a fosforečnany (ja som dával, ale pár týždňov už dávam mikro ráno a fosfor popoludní), tiež som tam videl názor, že nie je dobré mať priveľa druhov rastlín a že je lepšie držať rastliny pomerne nízke častou údržbou, nie až keď je džungľa, že nie je dobré robiť "uproot" pre veľkú časť akvária naraz, nanajvýš tak tretina, momentálne sa kdesi rieši, že obsah kyslíka má významný vplyv na stav rias (a tým aj kondíciu rastlín), atď., proste veľa faktorov, ktoré ani priamo s hnojením nesúvisia. Nehovoriac o podľa mňa veľmi podstatnom fakte - substrát (piesok vs. vysoké CEC).

Ľudí ako Marcel by malo byť viac a každý precízne experimentovať s iným parametrom. Vymieňať si poznatky, napr. v podobe takého blogu, ako sú vyššie spomínané (Marcel šiel ešte ďalej a má celý web), prípadne aj viacerí z nás by mohli poslať vzorku vody na test (aj s malým príspevkom), atď. Keď sa dá veľa hláv a akvárií dokopy, niečo môže vzniknúť. Na jedného je toho priveľa.
 Reagovat na tento příspěvek  Citovat tento příspěvek 4   25.02.2017 19:37 R Muž @ Marcel G [1691] - Rostlinná akvária
K zamyšlení:

Deníky akvárií, kde vysoké dávky živin působí rostlinám problémy:
1) Going Dutch with Aquasoil ( www.barrreport.com/… )
2) Rotala Kill Tank ( www.barrreport.com/… )
3) 120 Gal - Dutchy Freestyle ( www.barrreport.com/… )
4) Fablau 75 gallon tank ( www.barrreport.com/… )

Deníky akvárií, kde vysoké dávky živin vedou k výborným výsledkům:
1) 120 gallon Dutch Planted something or another ( www.barrreport.com/… nebo www.plantedspace.com/… )
2) Switching to EI ( www.barrreport.com/… )

A jistě by se našly i další příklady. Pro ilustraci to ale jistě stačí.

Máme tu tedy v podstatě dvě skupiny lidí: jedněm rostou rostliny při vysokých dávkách živin dobře, druhým špatně. Záměrně říkám "dávkách" a ne "koncentracích", protože víme jen to, kolik živin ti lidé do svých akvárií dávkují, ale nevíme, jaké skutečné koncentrace živin tam pak opravdu mají (resp. jaké tam zůstanou pro rostliny dostupné). V čem je podle vás problém? Co za tím stojí? Proč to jedněm nefunguje a druhým ano? A jakým způsobem by se to podle vás dalo zjistit?
 Reagovat na tento příspěvek  Citovat tento příspěvek 4   25.02.2017 19:02 R Muž @ Marcel G [1691] - Rostlinná akváriaRe: zervan
zervan napsal: Nie som priaznivcom EI, ale zase uznávam, že niektoré výsledky sú veľmi presvedčivé, napr. som narazil na tento žurnál: www.barrreport.com/… ... Akvárium, to je hotová mágia
Souhlasím. Já také nejsem příznivcem přehnojování, ale rád bych přišel na kloub tomu, proč někomu rostliny při vysokých koncentracích živin rostou jako z vody (bez jakýchkoli známek problémů), zatímco u jiného sotva živoří a trápí se. Podobné příklady pěkných akvárií s krásnými rostlinami se ale těžko posuzují, protože jen z popisu dávkování živin a obrázků nemáme šanci se dozvědět, kolik živin se dostane skutečně až k rostlinám. Jinými slovy, mezi tím, co do akvária dávkujeme, a tím, co zůstane rostlinám přístupné ve vodě, může být velký rozdíl.

Tom Barr má bezesporu také pěkné akvárko s úžasně vypadajícími rostlinami. A také do něj přidává týdně ohromné množství živin (podobně jako akvarista v tom odkazovaném žurnálu). Co když se jim ale ihned po přidání do akvária některé živiny vysrážejí. Nebo je tam jiný faktor, který ovlivňuje příjem a dostupnost živin v jejich akváriu. To jsou otázky, na které nemáme odpověď (a oni nám ji těžko dají). Já tento jejich úspěch určitě nezpochybňuji ani před ním nezavírám oči. Je to rozhodně příklad k zamyšlení, a nedá se to jednoduše odbýt a shodit ze stolu. Jde ale o to, jestli dokážeme přijít na to, v čem spočívá ten rozdíl mezi dobrým a špatným růstem (či kondicí) našich rostlin. Já osobně jsem přesvědčený, že k dobrému růstu není zapotřebí do akvária přidávat nějaká extrémní kvanta živin (obzvlášť, když použijeme výživný substrát). Z mého pohledu jsou vysoké koncentrace živin rizikem především pro živočichy (ryby, krevetky). Na druhou stranu jsem se mnohokrát setkal s tím, že některé rostliny při vysokých koncentracích živin vyloženě trpěly. Je ale otázkou, co přesně to způsobovalo, a jestli existuje něco, co tu negativní reakci dokáže zvrátit (odblokovat, neutralizovat, odstavit ...). Je třeba možné, že za určitých podmínek nemusí na většinu rostlin zvýšené koncentrace živin působit toxicky (resp. rostliny se s tím dokáží relativně obstojně vypořádat). O tom všem ale můžeme jen spekulovat. Chtělo by to najít pár "EI hnojičů", kteří by byli ochotní udělat trochu víc, než jen o tom napsat. Tím "víc" mám na mysli třeba nějaké laboratorní analýzy obsahu živin v substrátu, ve vodě a v rostlinné sušině. To by nám mohlo poskytnout hodně užitečných informací pro pochopení skutečných nároků našich rostlin.
 Reagovat na tento příspěvek  Citovat tento příspěvek 0   25.02.2017 18:01 Muž @ Maq [1229] Re: zervan
Něco Ti povím. Je to věc vkusu. Mně se toto a podobná akvária nelíbí. Cítím z toho takovou tu mentalitu, kdy okolo domu je pečlivě zastřižený trávník a perfektně seřezané keříky, ale když na to vběhnou děti, paní domu je žene pryč, aby jí tu dokonalost nepoškodily, a co řeknou sousedi, že?
Mám absolutně zanedbanou zahradu, ani trávu na ní nesekám. Bažanty mám až pod oknem, zajíci zrovna dneska začali šukat, když v létě ptákům liju vodu do misky, nestačím se divit co všechno přiletí. Všude haraší nějaká havěť. To je zas opačný extrém.
Asi je to něco co máme v povaze. I akvária se mi líbí taková - zdravá, plná života, ale zarostlá tak nějak po svém, tak trošku bordel, jestli mi rozumíš.
 Reagovat na tento příspěvek  Citovat tento příspěvek 1   25.02.2017 16:45 Muž @ zervan [843] - baví ma skúšať náročnejšie rastliny
Nie som priaznivcom EI, ale zase uznávam, že niektoré výsledky sú veľmi presvedčivé, napr. som narazil na tento žurnál: www.barrreport.com/…

Páči sa mi ilustračná fotka z Feb 21st 2016 - ten apokalyptický stav, v ktorom to vzdal ešte aj teplomer :-D Potom začal hnojiť EI a aktuálny stav na strane 8 je veľmi pôsobivý (aj video www.youtube.com/…) - Hemianthus mám síce taký aj ja so slabým hnojením, ale Ludwigiu má podstatne krajšiu (mne tá potvora zväčša nechce byť červená) a kupodivu i Alternanthera mu vyzerá dobre (mne pri silnejšom hnojení nešla vôbec). Ak som dobre pochopil, akvárium má len 60 litrov a svieti tam cca 130 W? coze U mňa by už dávno bola sinica a jelení paroh.

Akvárium, to je hotová mágia :)

Starší reakce

 Reagovat na tento příspěvek  Citovat tento příspěvek 0   23.12.2016 15:56 Muž @ NHKG [2042] - Jihoamerické Cichlidy a eLkaRe: laKatos
Ještě mě napadá, ty máš u akvária přívod vody i odpad? Pokud ano, tak nechápu proč trápíš ryby zbytečně skokovou výměnou vody a nenastavíš si kontinuální výměnu vody. A ideálně se i nevys*** na Estimative Index.
 Reagovat na tento příspěvek  Citovat tento příspěvek 0   23.12.2016 15:52 laKatos - Jihoamerické Cichlidy a eLkaRe: NHKG
no vnitrni filtr mam taky... ten mi vodu honi okolo topitka pres cele akvarium.... jen asi budu muset dodelat druhou vetev od cerpadla v externaku. ta mi tedy bude z posledni komory honit vodu do prvni ......
Reklama
 Reagovat na tento příspěvek  Citovat tento příspěvek 0   23.12.2016 15:40 Muž @ DavFM [365] - Corydoras&ApistogrammaRe: laKatos
U tebe uz si clovek ani nemuze byt jisty, jestli si z nas jenom nedelas srandu (ja si teda myslim, ze to vazne nemyslis a pouze zertujes).

Pokud si vsak srandu nedelas, tak teda jdes ode zdi ke zdi, z extremu do extremu. Nejdriv destilka a ted chemicky sklad.

EDIT: anebo nezertujes, vazne to ale nemyslis a chces timto lidi vyprovokovat k odpovedim, ve kterych pak budes hledat ruzne rozpory (jak uz jsem mel bohuzel moznost sam poznat)
 Reagovat na tento příspěvek  Citovat tento příspěvek 1   23.12.2016 15:36 Muž @ NHKG [2042] - Jihoamerické Cichlidy a eLkaRe: laKatos
Já mám taky externí skleněný filtr. Po ty 3 hodiny než dopustím vodu tak, aby mohl být zase napojený na akvárium, v něm čerpadlo jen točí vodu (výstup filtru přesměruju z akvária do 1. komory filtru). Filtru ani bakteriím v něm se takto nic nestane a akváriu a rybám v něm ta 3 hodinová absence biologické filtrace taky nevadí. Samozřejmě je dobré mít po dobu napouštění zapnuté druhé čerpadlo, které míchá vodu v akváriu (mám ještě vnitřní filtr).
 Reagovat na tento příspěvek  Citovat tento příspěvek 5   23.12.2016 15:26 Muž @ Ciffik [720] - RostlinyRe: Marcel G
Mám podobnou zkušenost, v mých podmínkách je EI cestou ke katastrofě a mrtvému akváriu. Rostlinám (R. walichii a nanhajensis, P. stellatus, A. gracilis, A. reineckii, Ludwigie a mnoha dalším) umíraly růstové vrcholy, kroutily se a celkově byly deformované, což se časem odrazilo na celkové ,,kvalitě životních podmínek" v akva. Zatímco rostliny typu Blyxa a Heteranthera rostly jako blázen...

(obecně jsem vyčetl, že problém s EI mívají zpravidla akva s měkčí vodou)

Stejnou zkušenost zaznamenala celá řada lidí, odpověď Toma Barra je vždy stejná - jeho univerzální - nedostatek CO2. Své argumenty opírá pouze o vlastní zkušenosti (zpravidla argumentuje svým akva, kde přidává daleko víc živin než při EI a dle jeho slov nikdy žádný problém nezaznamenal - tudíž pokud je problém, tak za to může nedostatek CO2) a pokud mu člověk zrovna nehraje do karet (argumentuje vědeckými články a podrývá tak slepou víru mnoha jeho následovníků), tak je mu omezen přístup na stránky. Raděj dále nekomentuju.

Osobně jsem toho názoru, že pokud to člověk myslí s rostlinným akva vážně, tak by si měl hnojení stejně míchat sám na míru svým podmínkám. Problém je, že to stojí spoustu trpělivosti a času a to je v dnešní uspěchané době kámen úrazu. Na druhou stranu, pokud se tím člověk prokouše a pochopí základní souvislosti, tak mu to už nikdo nikdy nevezme. A ta radost z fungujícího akva a nádherných rostlin je k nezaplacení...



 Reagovat na tento příspěvek  Citovat tento příspěvek 0   23.12.2016 15:24 laKatos - RostlinyRe: NHKG
Topitko mám 600+topný kabel 100w..... celkově tedy 700watu..... no na původní hodnotu 29 stupňů se dostanu za dve -tri hodiny. Mám externi filtr který je napajen přes prepad. A pokud nemám v te době hladinu az k prepadu musím mít cerpadlo výplně .... tzn v tu dobu externak nefakci.... takže budu li dopouštět vodu 4 hodiny externi filtr musím mít po tu dobu vyply a to nevím zda je vhodné takto každý týden praktikovat.

Kluci mluvte aspoň v každém vlakne stejně a ne pokaždé jak se vám to hodí a vždy do protivky....jak jsem chtěl dopřát tercovcu kvalitní vodu z demi-kolony a udržovat ji ve velicí dobre kvalite tak jste psali at se na to vyprdnu ze je to chujovina je v takovem prostredi chovat a když jsem tuto moznos dle vašich rad zavrhl ( jak jste psali ryby je možno chovat i v daleko horší vode) tak tady zase píšete ze tyto ryby potřebují kvalitní vodu.... napište mi tedy kde je ta hranice-
od ....do
 Reagovat na tento příspěvek  Citovat tento příspěvek 8   23.12.2016 13:56 R Muž @ Marcel G [1691] - Rostlinná akváriaRe: NHKG
NHKG napsal: celá ta metoda je nesmyslná...Každá metoda má svá PRO a PROTI. Žádná metoda tedy není univerzálně dobrá nebo špatná. Je dobrá nebo špatná vždy jen pro konkrétní podmínky (či rostliny). Co je ale podle mého názoru nesmyslné, je to, když někdo ignoruje omezení konkrétní metody a propaguje jí jakožto "univerzální" a "vždy platnou" (což Barr bohužel dělá). Metoda Estimative Index je podle mého názoru vhodná pro rostliny, které dokáží bez problémů snášet extrémně vysoké koncentrace živin (především tzv. invazivní druhy), a které navíc rostou v akváriu bez živočichů a jsou pěstovány za účelem co největších výnosů (nejrychlejšího růstu). Z toho tedy automaticky plyne, že pokud máš v akváriu živočichy (obzvláště pak ty citlivé v různém stádiu vývoje - jikry, potěr) nebo nechceš, aby Ti rostliny přerůstaly přes hlavu, tak tato metoda příliš vhodná není. A někdy může být i vyloženě škodlivá (v některých situacích až toxická).
 Reagovat na tento příspěvek  Citovat tento příspěvek 2   23.12.2016 13:02 Muž @ Maq [1229] Re: NHKG
Nezacházel bych tak daleko, abych řekl že Marcel G dokázal, že metoda EI je nesmyslná. Přestože mně se taky nepozdává, ona jakousi logiku má: hnojit aniž bychom museli měřit koncentraci živin. Vlastně neustále hnojivo ve standardním poměru přidáváme, a po krátké době vyléváme zbytky pryč, aby nedošlo k nerovnováze.
Barr také zdůrazňuje slovo index, čímž je míněn poměr živin, nikoli nezbytně jejich koncentrace.
Já bych to trochu pejorativně charakterizoval jako metodu pro atletické typy - moc nemysli a tahej kýble!
Jako taková má EI metoda své zřejmé limity, a Marcel G na ně kvalifikovaně poukázal. Kromě jiných praktických problémů bych rád poukázal na jeden zásadní: Abychom vždycky zachovali a udržovali onen velebený poměr živin, museli bychom při výměnách vody dolévat aqua purum destilatum. To si kromě Barra sotva který akvarista může v těch objemech dovolit. Takže stejně musíme měřit, počítat a přemýšlet.
 Reagovat na tento příspěvek  Citovat tento příspěvek 2   23.12.2016 10:26 Muž @ NHKG [2042] - Jihoamerické Cichlidy a eLkaRe: laKatos
A proč napouštíš tak rychle? Já u mého 450l akvária měním 50% každý týden. Napouštím pomalu - cca 4 hodiny. Nepřijde mi rozumné, dát najednou 50% neodstáté vodovodní vody. Pokud budeš napouštět podobnou rychlostí a dobře umístíš dostatečně silné topítko, bude ti to průběžně při napouštění ohřívat.
S metodou hnojení Estimative Index sice nemám zkušenosti, ale Marcel tu nedávno dokázal, že celá ta metoda je nesmyslná. Navíc je naprosto nevhodná pro nádrže zaměřené na ryby jako je ta tvoje.
 Reagovat na tento příspěvek  Citovat tento příspěvek 2   23.12.2016 10:03 R Muž @ vaaclav [5716] - EchinodoryRe: laKatos
Mám zafixované (zřejmě jsem to někde četl) že při výměně vody měla teplota klesnout maximálně o 5 stupňů. Já sice pouštím trochu studenější vodu ale nikdy ne úplně studenou hlavně v zimě by to mohl být průšvih. Teplota mě klesne tak při výměně 1/3 max o 2 stupně. :-)
 Reagovat na tento příspěvek  Citovat tento příspěvek 0   23.12.2016 09:42 laKatos - EchinodoryRe: DavFM
Teplou vodu doma ohrivam pres bojler. Takze jestli bych lil teplou nebo studenou je jedno. Je to stejná voda. ale ja vul nenatáhl k akvariu i teplou a tak mé to teď tíží.
 Reagovat na tento příspěvek  Citovat tento příspěvek 0   23.12.2016 08:54 Muž @ DavFM [365] - Corydoras&ApistogrammaRe: laKatos
Kdyz ochlazuju pancikum, tak jdu o 4°C dolu naprosto bezne a to vetsinou skokove. Nekdy davam led do filtru, ale vetsinou vymenuju cca 30%vody za totalne ledovou vodu. Otikum se ochlazuje jeste vic. V jednom akva mam s pancikama i neonky a skalary a zaden problem nikdy nenastal.
Nicmene, u tercovcu nevim jestli bych to zkousel, na druhou stranu by u nich EI pouzival snad jen blazen.
EDIT:pouziti teple vody z vodovodu je snad jeste horsi nez to prudke ochlazeni
Reklama
 Reagovat na tento příspěvek  Citovat tento příspěvek 0   23.12.2016 08:48 laKatos - Corydoras&Apistogramma – Týdenní výměna vody - 1/2
Jak rěšíte týdenní výměnu vody u EI? U výměny vody do objemu 1/3 akvaria se me teplota vody v onom akvariu pohne smerem dolu cca o 1 max 3 stupne. To si myslím ze ryby snesou v pohodě.
Avsak nepočítal jsem s tak rapidní/narazovozu výměnou vody okolo 1/2 objemu a rozvod vody az k akvariu jsem natáhl jen ve studené vodě. Pri one vymene 1/2 objemu mi teplota vody klesne dost dolů tzn klidne o 5 stupnu. Což je během tak krátké doby celkem pro ryby šok nebo to nemam resit a ryby to v pohodě zvladnou

Starší reakce

 Reagovat na tento příspěvek  Citovat tento příspěvek 12   19.12.2016 20:09 R Muž @ Marcel G [1691] - Rostlinná akváriaRe: amrtin
Fotka k příspěvku Ona to není ani tak hranice, jako spíše logaritmická křivka (viz přiložený obrázek). Zpočátku i nepatrné zvýšení koncentrace živin vede k dramatickému zlepšení růstu. Jak se ale koncentrace postupně zvyšuje, přírůstky (resp. efektivita využití dostupných živin) klesají. Každý druh rostlin má tuto křivku trochu jinou, ale princip je pořád stejný. Některé rostliny nicméně snášejí zvýšené koncentrace živin vyloženě špatně a třeba už při 10 mg/l NO3 (a poměrném množství ostatních živin) se tato křivka prudce láme dolů a rostliny ve vyšších koncentracích hynou. Navíc různé živiny mají různé účinky. Ve skutečnosti tedy nemusí být pro tyto citlivější rostliny toxické dusičnany, ale třeba mangan nebo molybden, který i v nepatrně vyšších dávkách mohou tyto rostliny zahubit. Jak tomu já rozumím, tak některé rostliny si evolučně vypěstovaly určité mechanismy, které jim třeba pomáhají se přebytečných živin efektivně zbavovat nebo si je ukládat do zásoby. Co se ale stane s rostlinou, která rostla vždy jen ve vodách chudých na živiny a nikdy tak nemusela řešit problém s jejich přebytkem (a nikdy tudíž neměla potřebu si vytvářet nějaký ochranný mechanismus), a vy jí teď šoupnete do akvária, kde má najednou k dispozici extrémní přebytek živin, jejichž příjem nedokáže tak dobře regulovat? No, pravděpodobně jí to rychle zahubí (v lepším případě tam bude stěží přežívat).
 
 Reagovat na tento příspěvek  Citovat tento příspěvek 0   19.12.2016 18:47 Muž @ amrtin [151] Re: Maq
Určitá hranice pro množství živin vs. jejich efektivitu samozřejmě je...ale EI vychází z toho,aby se ten poměr nezlomil směrem dolů. Alespoň tak to chápu já.
 Reagovat na tento příspěvek  Citovat tento příspěvek 4   19.12.2016 16:08 Muž @ Maq [1229] Re: Marcel G
Pěstování rostlin v hydroponii je víc prozkoumané, protože je ekonomicky významnější. Komerční pěstitelé zpravidla hnojí co to dá, protože hnojivo se vždy zaplatí přírůstkem zelené hmoty. Ale je dobře prozkoumáno, že stejné přírůstky dostupných živin mají při stoupající koncentraci klesající účinnost. Znamená to, že přihnojování je nejúčinnější při nízkých koncentracích, tehdy je rostliny nejlépe a nejrychleji využijí.
I pěstování pokojových rostlin v běžných substrátech má pravidla, která mohou napovědět. Z obrovského množství tropických rostlin doma pěstujeme nejčastěji ty, které mají dvě důležité vlastnosti: toleranci k nedostatku světla a nevysoké vzdušné vlhkosti. Až na výjimky pro ně platí, že špatně snášejí vyšší koncentrace živin. Když si uvědomíme množství srážek ve vlhkých tropech, je to logické: koncentrace živin je vždy mnohem nižší než v oblastech mírného pásma nebo aridních.
Platí tedy zásada hnojit pravidelně v malých dávkách. Extrémem jsou orchideje a bromélie, většinou epifytní.
V extrémně chudých vodách (např. "černých") moc vodních rostlin neroste. Přesto řada akvarijních rostlin zjevně preferuje vody mírně kyselé a měkké. Je jen logické předpokládat, že voda v jejich přirozeném prostředí je relativně chudá nejen na minerály tvořící tvrdost či alkalitu, ale i ty ostatní. Předkládat takovým rostlinám vysoké dávky živin je neekonomické - ony je převážně nevyužijí - nýbrž v mnoha případech pravděpodobně i škodlivé. Zde přiznávám, že to nijak u akvarijních rostlin ověřeno nemám, vycházím z analogie s pěstováním tropických rostlin pokojových. Kalateje chtějí něco jiného než ibišek a neexistují podmínky, ve kterých by obě byly spokojené.
Pan Barr, podobně jako pan Amano, přišli s něčím, co se stalo populárním, a tedy tržně zajímavým, a přerostlo to v byznys. To přímo neznamená že jsou šarlatáni, ale přiměřená opatrnost je na místě. Kromě toho, i když oni sami jsou ve svých doporučeních třeba opatrní, humbuk kolem jejich teorií má tendenci (jako každý humbuk) zjednodušovat a paušalizovat. Myslím že každý kdo má rád něco živého a rozumí tomu, všechny jednoduché a úžasné recepty bere s oprávněnou nedůvěrou.

Starší reakce

 Reagovat na tento příspěvek  Citovat tento příspěvek 0   09.10.2016 12:12 Muž @ Těhňajs [25] - RostlinyRe: Marcel G
Dekuji za reakci. Musím Vámi zaslané informace prostudovat.
Reklama
 Reagovat na tento příspěvek  Citovat tento příspěvek 8   09.10.2016 10:34 R Muž @ Marcel G [1691] - Rostlinná akváriaRe: Těhňajs
Podle mého názoru tato metoda hnojení pro řadu akvarijních rostlin funguje vcelku dobře, ale pro některé citlivější druhy rostlin optimální není. V současnosti dělám experimenty s rostlinou Rotala wallichii, která se zdá preferovat spíše nižší koncentrace živin (do 10 mg/l NO3) a při vyšších koncentracích u ní dochází k ošklivým růstovým deformacím, výraznému zpomalení růstu, ztrátě červeného zabarvení a celkově horší kondici. Tyto projevy mám dobře zdokumentované a testy jsem několikrát opakoval, takže to určitě nebude jen náhoda. Pokud tě problematika minerální výživy rostlin zajímá, přečti si tento článek: rybicky.net/clanky/1571-rychlost-rustu-rostlin-v-zavislosti-na-mnozstvi-zivin , kde je na přiložených grafech pěkně vidět, jak se u některých rostlin při vyšších koncentracích živin růst zhoršuje (zpomaluje). Určitým druhům rostlin (především těm, které jsou považovány za "invazivní" => takový ten vodní plevel, co roste skoro za všech podmínek) však vysoké koncentrace živin nevadí nebo jim dokonce i prospívají (v mém experimentu to byla třeba Ludwigia palustris nebo Rotala rotundifolia). Někteří akvaristé ale tato fakta zcela přehlížejí a budou Ti klidně tvrdit, že přemíra živin žádným rostlinám nevadí, a že pokud máš jakýkoli problém, je to s největší pravděpodobností způsobeno nedostatkem CO2 (typickým zástupcem těchto lidí je Tom Barr = autor metody EI). Ten tvrdí, že do svých akvárií přidává extrémní kvanta živin (30-50 mg/l NO3, 15 mg/l PO4, 1.0-2.5 mg/l Fe atd.), aniž by to mělo nějaký negativní vliv na jeho rostliny. Nikdy však nezveřejnil žádné analýzy obsahu živin ve své akvarijní vodě, ani ho asi nikdy nezajímalo, jestli se třeba některé živiny v jeho akváriu nevysráží, nebo tam nehrají roli jiné faktory (které opomíjí), a díky nimž se třeba jeho rostlinám daří navzdory vysokým koncentracím živin. Kromě některých rostlin snášejí podle mých zkušeností špatně vysoké koncentrace živin i někteří živočichové (např. některé druhy krevetek či malé rybky - potěr). V některých studiích se uvádí negativní vliv zvýšených koncentrací živin i na jikry a vývoj rybího plůdku u citlivějších ryb. Vysoké koncentrace železa se zase mohou vysrážet na žábrách ryb nebo na jikrách, což má toxické účinky. Vyšší koncentrace CO2 (obvykle se v literatuře uvádí hodnoty kolem 20 mg/l) už mohou působit některým rybám stres v důsledku snížené schopnosti regulovat/kompenzovat zvýšené okyselení jejich krve. Podle mého názoru tedy existuje celá řada důkazů o tom, že zvýšené koncentrace živin mohou být škodlivé nejen pro některé rostliny, ale i pro citlivější vodní organismy (prvoky, bezobratlé, ryby). Z tohoto důvodu si myslím, že používání metody EI je z ekologického hlediska velmi necitlivé, a k lidem jako je T.Barr, který tyto problémy bagatelizuje, jsem velmi kritický.
 Reagovat na tento příspěvek  Citovat tento příspěvek 0   09.10.2016 10:04 Muž @ Těhňajs [25] - RostlinyRe: Marcel G
Rozmýšlím se, jestli jít do této varianty. Bojím se, že v akváriu bude hodně živin a škodlivin No3 PO4 pro ryby. Fungovala Ti tato metoda?
 Reagovat na tento příspěvek  Citovat tento příspěvek 0   09.10.2016 07:16 R Muž @ Marcel G [1691] - Rostlinná akváriaRe: Těhňajs
Ano, používal jsem ji několik let. :-) ... co potřebuješ vědět?
 Reagovat na tento příspěvek  Citovat tento příspěvek 0   08.10.2016 16:11 Muž @ Těhňajs [25] - Rostlinyosobní zkušenosti
Dobrý den,
máte někdo osobní zkušenosti s metodou Estimative index hnojení akvarijních rostlin?

Starší reakce

 Reagovat na tento příspěvek  Citovat tento příspěvek 1   15.12.2015 19:50 Muž @ Qvicala [3] - Momentálně snaha o více rostlinné akvárium a do budoucna jen hejno neonek a krevetky.Re: rybaherb
Taky ho tam mám. Protřepam a dávkuju. Neřeším...
 Reagovat na tento příspěvek  Citovat tento příspěvek 0   15.12.2015 18:51 Muž @ rybaherb [0] – Makro z Est. Ind
Fotka k příspěvku po 14 dnech se mi v láhvi s makrem (z eshopu Rostlinná akv.) udělal zákal, viz foto, padá to rychle dolů, vypadá to, že se něco vysráželo. Má s tím někdo zkušenosti? Předpokládá, že to, co se vysráželo, bude v akva chybět. Láhev je obyč rajec, dobře vypláchnutá.
 

Starší reakce

 Reagovat na tento příspěvek  Citovat tento příspěvek 0   07.12.2015 22:34 R Muž @ vaaclav [5716] - EchinodoryRe: konrad
Pochopil jsi to správně doporučuji ale ještě dihydrogenfosforečnan draselný - KH2PO4
KNO3 si můžeš koupit v drogeri jako sanytr (na nakládání masa) www.almipraha.cz/… :-)
 Reagovat na tento příspěvek  Citovat tento příspěvek 0   07.12.2015 21:55 Muž @ konrad [39] Re: vaaclav
Dufam, že "všechno koupit" neznamená kúpiť všetko na tom odkaze :)
Ak tomu správne chápem kúpiť K2SO4, KNO3, MgSO4*7H2O a nejaký CSM+B a je vybavené?
 Reagovat na tento příspěvek  Citovat tento příspěvek 0   07.12.2015 21:46 R Muž @ vaaclav [5716] - EchinodoryRe: konrad
akvarijni-hnojivo.cz/…
Nejlepší je si všechno koupit zvlášť a i tak si to rozdělat. :-)
Reklama
 Reagovat na tento příspěvek  Citovat tento příspěvek 0   07.12.2015 21:34 Muž @ konrad [39]
Zase budem za blbca.. Ak chcem hnojiť EI (alebo pmdd..) je lepšie použiť www.rostlinna-akvaria.cz/… + www.rostlinna-akvaria.cz/… + www.rostlinna-akvaria.cz/… ako je to uvedené v článku www.rostlinna-akvaria.cz/…

alebo použiť www.rostlinna-akvaria.cz/… ?

Je tá druhá možnosť dostatočná samostatne? alebo v prípade prvej možnosti netreba pridať K2SO4/MgSO4/Ferox(www.rostlinna-akvaria.cz/…)

Ďakujem

Starší reakce

 Reagovat na tento příspěvek  Citovat tento příspěvek 0   20.10.2015 23:26 Muž @ Sagittariusi [18]
Dobrý deň, chcel by som poprosiť o pomoc. Objednal som si CO2 set a rád by som prešiel na EI. Mám 112 l akvárium - čistý objem cca 85 l. Osvetlenie 2 x 39W rampa položené na akváriu = 30 cm - 35 cm nad substrátom + krycie sklá, čo bude mať za následok vysoké PAR a nevyhnutnosť pridať CO2 + živiny. Ak som správne pochopil články o osvetlení. Na kalkulačke som si vypočítal týždenné dávky:
Čistý objem nádrže - 85 l
Vody v roztoku - 1.5 l
Dávkovanie: 3 x 100ml týždenne
*Na konci v zátvorke uvádzam povinnú týždennú dávku*
*pw = týždenne*
KNO3 - 12g/1.5l - 3x100ml pw = 17.31 mg/l NO3 (20)
- 3 mg/l NO3 má vstupná voda
KH2PO4 - 1.6g/1.5l - 3x100ml pw = 2.63 mg/l PO4 (3)
- 0.4 mg/l PO4 mám aj po výmene vody pravdepodobne pre NPK tabletky napchaté po celom dne
MgSO4-7H2O - 43g/1.5l - 3x100ml pw = 10.02 mg/l Mg (10)
K2SO4 - 17g/1.5l - 3x100ml pw = 17.96 (30)
- Draslík - z KNO3 - 10.93 mg/l
- Draslík - z KH2PO4 - 1.08 mg/l
- chýbať bude 0.04mg/l draslíka
Mikroprvky - Tenso Cocktail

Chcel by som Vás poprosiť či som to v kalkulačke dobre spočítal a či je možné tieto dávky rozpustiť v jednej 1.5l fľaši alebo bude lepšie každý prvok rozrobiť zvlášť. Za odpoveď ďakujem. Pýtal som sa už aj na rastlinných akváriách ale nikto zatiaľ neodpovedal a rád by som od nedele prešiel na EI.

Starší reakce

 Reagovat na tento příspěvek  Citovat tento příspěvek 0   19.06.2015 14:40 Muž @ mamlon123 [8] Re: zervan
Dík za odpověď, no tím rozpadem jsem myslel že se rozpustí atd..jak jsi psal :) (jen tyto termíny z chemie už moc neovládám :-D)
 Reagovat na tento příspěvek  Citovat tento příspěvek 4   18.06.2015 23:17 Muž @ zervan [843] - baví ma skúšať náročnejšie rastlinyRe: mamlon123
Horčík je proste horčík - podstatné je len to, či je rozpustený vo vode (použiteľný) alebo zrazený v pevnej zlúčenine (nepoužiteľný). MgSO4 sa na nič nerozpadá, len sa rozpúšťa vo vode, potom si tam "pláva" v zmesi iných samotný horčík a samotný síran, rovnováhu pri spotrebovávaní katiónov / aniónov udržiavajú hlavne uhličitany (alkalita) a CO2. Inak povedané: ak má vstupná voda horčíka dosť, netreba pridávať.
 Reagovat na tento příspěvek  Citovat tento příspěvek 0   18.06.2015 22:13 Muž @ mamlon123 [8]
Mám dotaz, když při EI je spotřeba hořčíku 10mg/l týdně a dodávál bych ho tam ve formě MgSO4 a to se rozpadne na horčík + zbytek, ale vstupní voda dle rozboru na čističce obsahuje 55mg/l, musel bych dodávat hořčík? Nevím v jaké formě tam ten hořčík je, jsou oba horčíky stejné? :-D asi blá otázka co?

Starší reakce

 Reagovat na tento příspěvek  Citovat tento příspěvek 0   17.04.2015 20:11 Muž @ Kamilstrom [502] - RostlinyRe: Beny
Nechat udelat rozbor je asi nejlepsi(ne nejlevnejsi) cesta k jistote kolik tam ceho mas,ale jinak by ti mohlo stacit u tech hlavnich testu jenom udelat kalibracni roztok a porovnat to. :-)
 Reagovat na tento příspěvek  Citovat tento příspěvek 0   17.04.2015 19:30 R Muž @ vaaclav [5716] - EchinodoryRe: Beny
Fotka k příspěvkuFotka k příspěvkuFotka k příspěvku Nezlob se ale na EI hnojení tam máš málo rostlin. Echináče rostou i bez hnojení jenže tobě se na nich nějak nepřirozeně kroutí listy. I já mám občas nějakou řasu ale jde to i bez nějakého EI. :-)
 
 Reagovat na tento příspěvek  Citovat tento příspěvek 0   17.04.2015 19:01 Muž @ Beny [2] Re: vaaclav
To jsem měl s číňanem předtím, ten fixloval. Ale tenhle novej hnojič počítá i kolik již z láhve vypumpoval. Mám na nich rysky a odpovídá to.
Říkáš neroste, no echynodory rostou jak blázen, hygrophila na pravé straně taky, blixa se taky drží dobře. Jen ta siamensis nějak stávkuje.
Pravda je s tou zelenou tečkovou přisedlo, že ji na listech mám. Občas i na předním skle. Skoro nepřidávám PO4 a pořád tam je, myslel jsem, že to je z pecek co jsem dával ancíkům, to jsem už vysadil, ale pořád tam PO4 je.
Jak ale píše kamilstrom bůhví co ta Sera měří. Budu muset asi zajít do vodárny udělat rozbor.
Koukni sem, podle mě to roste
www.pocasinakladne.cz/…
 Reagovat na tento příspěvek  Citovat tento příspěvek 1   17.04.2015 18:57 Muž @ Kamilstrom [502] - RostlinyRe: Beny
Ono muze taky zalezet na presnosti testu,nektere testy meri hodne nepresne,muzes si pak myslet kolik tam toho nemas a naopak. :-)
 Reagovat na tento příspěvek  Citovat tento příspěvek 1   17.04.2015 18:53 R Muž @ vaaclav [5716] - EchinodoryRe: Beny
Asi bych přehodnotil způsob hnojení, je evidentní z tvých fotek že ti rostliny příliš nerostou a řasou jsou pokryté i poměrně nové listy. Něco děláš vyloženě špatně. Nefixluje ti ten automat na hnojivo. :-)
Reklama
 Reagovat na tento příspěvek  Citovat tento příspěvek 0   17.04.2015 17:52 Muž @ Beny [2] Re: RBeil
Dokáži měřit jen NO3, nejsem chemik, tak nevím co to je za vztah. NO3 dnes změřeno a slabých 20 mg/l. Týdně dávkuji 21 mg/l + vztupní voda má 13 mg/l.
 Reagovat na tento příspěvek  Citovat tento příspěvek 0   17.04.2015 17:45 Muž @ RBeil [143] Re: Beny
a co přebytek dusíku ? Ten může vyvolat nedostatek draslíku
 Reagovat na tento příspěvek  Citovat tento příspěvek 0   17.04.2015 17:35 Muž @ Beny [2] Re: vaaclav
Fotka k příspěvkuFotka k příspěvkuFotka k příspěvku Ne je to list z vrchu, takhle se to projevilo ale jen u Hygrophila corymbosa 'Siamensis'. U Hygrophila corymbosa jsou špičky listů otočené a jako by vypadávalo z části listů vnitřek a zůstavají jen žilky. Nežloutne to. Echynodory zatím drží.
I mě tohle zaráží, proč s Ei. Přepočítával jsem dávku již snad pětkrát, jestli to nemám blbě a zatím si myslím, že dávkuji dobře.

A dle téhle diskuse nejsem sám


www.rostlinna-akvaria.cz/…
 
 Reagovat na tento příspěvek  Citovat tento příspěvek 0   17.04.2015 17:18 R Muž @ vaaclav [5716] - EchinodoryRe: Beny
Jak můžeš mít při hnojení EI málo draslíku to dost nechápu. Není to list ze spodních pater rostliny který to má spočítané. :-)
 Reagovat na tento příspěvek  Citovat tento příspěvek 0   17.04.2015 16:45 Muž @ Beny [2] Re: Beny
Fotka k příspěvkuFotka k příspěvku Asi je jasno. Během dvou dnů dírky v listech a rozpadnutí listu. Mám spadeno fakt na draslík. Jen mě zaráží, když ho tam týdně dávám 24 mg/l, že je to málo. Ei říká 30, vím, ale že by to tak vadilo.
Změřil jsem ještě pro jistotu vodu NO3 - 20, PO4 - 3.
 
 Reagovat na tento příspěvek  Citovat tento příspěvek 0   16.04.2015 20:56 Muž @ zervan [843] - baví ma skúšať náročnejšie rastlinyRe: Beny
Tak to by bolo možné dávku bóru aj zdvojnásobiť, pri bežnej 3% bórovej vode by to znamenalo 3× týždenne 0,5 - 1 ml, pridalo by to 3× 0,010 - 0,020 mg/l. Lepšie by bolo začať tou nižšou dávkou.
Žádná předchozí stránka
Přejít na další

[1] ... 6 7

Zpět na obsah sekce Akvarijní rostliny Přidat příspěvek • Zobrazeno 8674x

Máte připomínku nebo nápad? Napište nám vzkaz do redakce nebo s námi diskutujte.
© RYBICKY.NET - http://rybicky.net/forum/17600-metoda-hnojeni-estimative-index