Vápenec do akvária

Aukro

Zdravím akvaristy,
Potřebuji poradit, kde sehnat filipínský kamen?
Chtěl jsem pro něj zajet v týdnu do Polska, kde jej prodávali, ale dnes jsem zjistil, že kameny jsou prodány.
Takže kdyby jste kdokoliv z vás o nějakém věděli prosím o radu.
Díky

Bublinkující šutrák to až zase takovej problém není, ale bublinkující dno, to už chce vědět jak na to a tudíž člověku problematiky neznalému doporučení zní, vyměnit za nějakou bezvápencovou klasiku. Inspiraci možno hledat zde. rybicky.net/forum/3914

Jo, sumi :/ By me zajimalo proc tam pisou, ze je to vhodne do společenského akvária nebo nanoakvária.

Edit: Obcas bublinkuje i ten bilej sterk co mam na dne Miniaturni bublinky, obcas.

Udělej octový test, šumí - nešumí, když šumí, je tam vápenec

Ahoj, ma nekdo zkusnosti s kameny www.eproton.cz/… ? Sitku v ktere kameny byli uz je v popelnici ted mi vrta hlavou jesli je to ten vapenec? Rostlinky zatim rostou jako blazen Testy jsem nedelal, az po novem roce koupim.

...Pokud si projdete forum od mého první vstupu tak se zde neřešila alkalita, ale hnojení rostlin... Až poté kdy jste mě napsal že si pletu celkovou tvrdost a alkalitu. Se začlo úpůlně zbytečně diskutovat o alkalitě...
Váš první vstup v tomto vlákně obsahuje tento výrok:
"Nádrže odchovné s upravenou vodou bez stop vápníku a dík tomu i nízké alkalitě...". Proto jsem vám napsal, že si pletete tvrdost s alkalitou. Další vývoj debaty ukázal, že se o alkalitě zbytečně nediskutovalo - evidentně jste se neorientoval, co alkalitu způsobuje, ale konec dobrý - všechno dobré.
Zdá se, že už nebudete tvrdit, že alkalitu upravujete vápníkem.
Nebo se pletu?!

A ako paradne chutia prisavnikom vapence jedna radost uz som tam dal osadku zatial zije setko

Kde v uhličitanu HCO3- vidíte vápník? To je asi reakce na sida ne? Mě šlo o uhličitan vápenatý (CaCO3) který se do vody v akváriu dostane v podobě vápence (hornině). Jakym způsobem je popsáno i tady. cs.wikipedia.org/…

cs.wikipedia.org/…

Edit: Pokud si projdete forum od mého první vstupu tak se zde neřešila alkalita, ale hnojení rostlin. Symptom nedostatku vápníku (CA2+) u rostlin. Až poté kdy jste mě napsal že si pletu celkovou tvrdost a alkalitu. Se začlo úpůlně zbytečně diskutovat o alkalitě.

...nám šlo právě o vápenec...
Mně jde o vápenec odpočátku, vám šlo až dosud o vápník. Kvituji s povděkem, že vám konečně došlo, že vápník a vápenec jsou totéž asi jako pojem a průjem. Jen se obávám, že za pár dní tady zase budete mlet o tom, jak vápníkem upravujete alkalitu...

alkalitu zvyšuje uhličitan, ze kterého je vápenec složen............ten uhličitan .. je vápenec. když už jste v tom studiu, zkuste i tento článek rybicky.net/clanky/656-oxid-uhlicity-formy-distribuce-pridavani
Sid si s tím určitě poradí, ale nedá mi to. Kde v uhličitanu HCO3- vidíte vápník?

Ještě by se vám možná hodilo www.geology.cz/…

alkalitu zvyšuje uhličitan, ze kterého je vápenec složen. Máte pravdu jak u blbých na dvorečku ten uhličitan jak sám píšete je vápenec. Pokud nám jde o vápenec a ne jiný uhličitan. A nám šlo právě o vápenec

.... Pokud do destilované vody nebo i v případě slangového výrazu pro "neonkové vody" přidám vápenec tak alkalita se zvedá proč?...
Jak u blbých na dvorečku...
Vápenec není vápník, a to, že vápenec vápník obsahuje, ještě neznamená, že alkalitu ovlivňuje vápník, jak tady stále dokola opakujete; alkalitu zvyšuje uhličitan, ze kterého je vápenec složen.
Proč sem kopírujete celé elaboráty, když nerozumíte jejich obsahu?

Stále nechápete, proto zopakuji: byla by to marná snaha, protože vápník alkalitu nezvyšuje.
Myslet si Side můžete co chcete. Pokud do destilované vody nebo i v případě slangového výrazu pro "neonkové vody" přidám vápenec tak alkalita se zvedá proč? Existuje samozřejmě i rychlejší způsob než vápenec ale nám šlo právě o vápenec zda má vůbec smysl ho přidávat do sladkovodního tropického akvária ano nebo ne?

Hydrogenuhličitan vápenatý vzniká v přírodě (nejen v přírodě) působením vody a oxidu uhličitého na HORNINY v podloží tvořené právě uhličitanem vápenatým (v našem případě substrát nebo dekorace v akváriu). Hydrogenuhličitan vápenatý je podstatou DOČASNÉ TVRDOSTI vody. Při zvýšené teplotě (vyvaření vody) dochází k jeho rozkladu a na dně nádob se vylučuje právě uhličitan vápenatý lidově známnější jako "kotelní kámen".

Hydrogenuhličitan vápenatý vzniká v přírodě působením vody a oxidu uhličitého na horniny tvořené právě uhličitanem vápenatým. Následným zpětným rozkladem hydrogenuhličitanu vápenatého na oxid uhličitý, vodu a uhličitan vápenatý vznikají i krápníky.

Souhrnně vypadá rovnice vzniku asi takto:

CaCO3 + H2O + CO2 ----> Ca(HCO3)2

Alkalita, chcete-li i akvaristicky nesprávně - uhličitanová tvrdost, tvrdost nestálá, karbonátová tvrdost či tvrdost dočasná atd. je u akvaristů často spojená i s pH. Nízká alkalita rychlí pokles pH, naopak vysoká alkalita = zásada.

Celková alkalita je dána zejména tzv. uhličitanovou rovnováhou. Ve vodě se přirozeně vyskytují uhličitanové anionty (CO32-), hydrogenuhličitanové anionty (HCO3-) a kyselina uhličitá (H2CO3). Mezi jednotlivými anionty i kyselinou uhličitou existuje rovnováha. Látka, která je kyselá, dokáže ze své molekuly odštěpit vodík. Takový odštěpený vodík (H+) je právě nositelem kyselosti. Naopak látka zásaditá, zvyšující pH, je schopna uvolněný vodíkový kationt přijmout a tím pH zvýšit. Kyselina uhličitá (H2CO3) je sice kyselina slabá, ale je schopna odštěpit postupně dva vodíkové kationty. Uhličitanový aniont (CO32-) naopak dokáže dva vodíkové kationty přijmout. Nejzajímavější ale je hydrogenuhličitanový aniont, ten totiž dokáže jeden vodík odštěpit (v takovém případě se chová jako kyselina), ale také může jeden vodík přijmout (chová se jako zásada). Hydrogenuhličitanový aniont tedy dokáže neutralizovat jak přídavek kyseliny, tak přídavek zásady, vlivem čehož nedojde k žádné změně pH. Uhličitanovou rovnováhu vyjadřuje následující rovnice:

H2CO3 ↔ HCO3- ↔ CO32-

Příliš vysoká celková alkalita je dána vysokým obsahem hydrogenuhličitanových aniontů. Voda s vysokou alkalitou má velkou neutralizační kapacitu (pufr). Je pak velmi nesnadné změnit její pH. V takovém případě silně roste spotřeba kyseliny. Vodu je potřeba nejdříve upravit změkčit. Nejdříve je nutné spotřebovat, zneutralizovat, ve vodě přítomné hydrogenuhličitanové anionty (alkalitu) a teprve poté se začne pH měnit.

Este ked sme pri tom pridavani Ca?
Skoda ze to ma malo vyrobcov presne uvedene napr.
akvaland.sk/…
Vápnik 14,9%
A nedavno som na Sid-ovu radu otestoval JBL Florapol v octe - a tam bude toho tiez dostatok.
Preto je to tak trochu protikladne ked spickove hnojiva do dna obsahuju Ca(a nie male mozstvo) a na druhej strane sa bojuje o co "najmeksiu" vodu.

Kdybych potřeboval alkalitu zvýšit, určitě bych to nezkoušel vápníkem.
(Stále nechápete, proto zopakuji: byla by to marná snaha, protože vápník alkalitu nezvyšuje.)
Přečtěte si ten článek, na který odkazujete, znovu, a nebojte se zeptat na to, čemu nebudete rozumět. Určitě se najdou lidé, kteří vám s pochopením toho, co je obsahem článku, rádi pomohou.

Zase si pletete pojmy tvrdost a alkalita. Vápník nemá na alkalitu vliv
Opravdu? A čím a jak zvyšujete alkalitu vy? Jen jedlou sodou?

Odkaz který jistě znáte maniakva.sweb.cz/…

Nadbytek draslíků působí protichůdně na příjem Mg2+, Ca2+, Zn2+, Mn2+, Na+ a to může mít za následek projevy nedostatku těchto prvků u rostlin.

Při přehnojení Ca a na vápenitých podložích se může u některých rostlin projevovatt chloróza, nadbytek Ca působí pak protichůdně na příjem jiných iontů Fe, Mn a Zn. Tímto se narušuje rovnováha živin. Rostliny, které vápník naopak nesnášejí tzv. kalkofobní rostliny pak ve vápenitém prostředí neprospívají.

Vápník je přijímán ve formě Ca2+ při nedostatku vápníku dochází k poruchám kořenového systému. Kořenové vlášení se netvoří vůbec nebo málo a boční kořeny se nevyvíjejí.Další příznaky se začnou objevovat nejdříve u mladých listů rostlin.Listy začínají od kraje špiček blednout.
Egeria je tímto známá umí vytáhnout z vody zbytek hydrogenuhličitanů Ca(HCO3)2 proto ji staří praktici rádi používají pro doůpravu třecí vody. Pokud je ve vodě vápníku málo tak tato rostlina bledne, má křehký stonek (láme se) a nevytváří kořínky.

No mozem priblizit "kauzu" a k comu som dosiel a v com bol pravdepodobne problem.
Niektore rastliny vykazovali deficit Ca a tiez som mal problem v akva pestovat Vallisnerie.
U mna z vodovodu tecie cca GH-4 KH-3.Problem nebol v nedostatku Ca - ale problem som vyvolaval ja pridavanim vecsieho mnozstva K aj Mg a zaroven sa menilo mensie mnozstvo vody a nepravidelne.Tak ze takto sa lahko "rozhodi" pomer Ca:Mg a ktomu este vecsie mnozstvo K -toto cele blokuje.
Ludia vecsinou spekuluju co este do tej vody pridat? -a onu je staci vymenit.
K tomuto som dosiel pri mojom parapetnom pokuse s Vallisneriou v uhorkovej flaske.Za tyzden dokazu GH KH (urcite aj kadeco ine) stiahnut na 0.Hodnota pH koncom tyzdna cez den je kolo 9?-10? (tmavo modra).A v takomto nehostinnom prostredi preziva(bez krmenia) este aj zopar kreviet uz viac ako rok.

Omlouvám se - o Havířovu jsem už cosi v tomto smyslu slyšel, jen se mi, narozdíl od Liberce, nevybavil.

Mohu jen potvrdit "většinou" u nás taky neplatí - mám velmi měkkou vodu, na jednu stranu fajn, ale co krevetky....

Těžko někteří pochopí...
BTW: Teď jsem si všiml, že se tady rybicky.net/forum/4574-hygrophila-problem řeší možný deficit Ca. (Jestli oprávněně, to nemám čas zjišťovat. )

I na Královéhradecku....teda ve vyšších polohách...

...V naši běžné vodovodní vodě... je většinou vápníku dostatek až nadbytek a tak o nedostatku tohoto biogenního mikroprvku nemá smysl ani diskutovat...
Přesně jak píšete - většinou má u nás vodovodní voda vápníku dostatek, ale neplatí to bezvýhradně.
Nevím, jak je tomu aktuálně, ale tradovalo se, že na Liberecku teče z vodovodu "neonková voda".
A co se rostlinných nádrží týče, vím, že jste expert, proto jste si mohl nedávno všimnout fotografie ve zdejším fóru, na níž byla hygrofila s charakteristickým projevem deficitu vápníku.
Soukromé vzkazy nearchivuji, takže nedohledám "kauzu" řešenou toto cestou, kdy jsme s kterýmsi kolegou dohledali zdroj jeho problémů s rostlinami právě v deficitu Ca... (Něco se mi vybavuje v souvislosti s Kortezhugem? )
Takže diskutovat o významu vápníku smysl nepostrádá.
(A kdybychom zabrousili do problematiky významu elektrolytů, třeba bychom našli zajímavé téma, které by použití vápence ukázalo v jiném světle... )
...Nádrže odchovné s upravenou vodou bez stop vápníku a dík tomu i nízké alkalitě až skoro nulové...
Zase si pletete pojmy tvrdost a alkalita. Vápník nemá na alkalitu vliv.

Vápník je biogenní prvek, a pokud by ho bylo ve vodě málo mohly by rostliny strádat. Je pravda že existují rostliny jak vodní či mokřadní, ale i ty suchozemské které jsou takzvaně buď kalciofobní (vápnospřežné) nemajíci příliš vápník ve vodě či půdě v oblibě, ale naopak existují i rostliny kalcifiní (vápnobytné), které naopak určité množství vápníku akceptují dík svému přirozenému biotopu a schopnostem adaptace nic jiného jim totiž nezbylo. Přeněji řečeno umí se pouze jen přizpůsobit. Neplatí ale že to přímo milují a bez kvanta vápníku neumí žít. Připomenu jen že některé druhy kryptokoryn i doušky tohle právě umí.Doušky se dík této vlastnost i využívají k přípravě třecí vody. V naši běžné vodovodní vodě (pokud vodu neupravujete) je většinou vápníku dostatek až nadbytek a tak o nedostatku tohoto biogenního mikroprvku nemá smysl ani diskutovat. Nádrže odchovné s upravenou vodou bez stop vápníku a dík tomu i nízké alkalitě až skoro nulové tam by se dalo uvažovat o nedostatku vápníku pro rostlinky, ale to není příklad běžných chovných (společenských) nebo rostlinných nádrží. Běžný praný písek ať chcete nebo ne obsahuje vždy nějaký ten kamínek a tím i dostatečný pufr vody pokud ne, tak už samotná vodovodní voda. O nádržích bez substrátu s upravenou vodou a nízkou alkalitou potřebnou pro vývoj zárodků nemá cenu diskutovat tam není a nikdy ani nebude předností pěstování rostlin. A u jiných substrátů mimo písku v případě rostlinných nádrží vám pomůže buď běžná výměna vodovodní vody, nebo komerční hnojiva napadá mně SERA Florena, která stopově vápník obsahuje, nebo pmdd kde je vápník stopově taky (chcete-li utracet peníze). Pokud vlastníte běžné akvárium s běžnou vodovodní vodou tak přidávání vápníku do sladkovodního akvária postráda veškerý smysl.

Jasně že jo,
proto jsem to pak odůvodnil tím, že taky může mít vliv velikost nádrže a kvantita vápence.

...pokud vím tak vápenec není vhodný pro rostliny...
Obecně to sice platí, ale hodně bude záležet zejména na vlastnostech vody, ale i na druzích rostlin. Vápník je biogenní prvek, a pokud by ho bylo ve vodě málo, mohly by rostliny strádat. Přídavek vápence může takový problém řešit.
BTW: Třeba takový Pogostemon helferi roste "doma" na vápenci...

www.horacovoakvarium.cz/…
Edit: No pokud vím tak vápenec není vhodný pro rostliny, ale jestli tam nechceš mít rostliny tak tím pádem tohle padá. Mám pocit, že není ideální také pro tvrdost vody. Nejsem v tomhle nijak sběhlí, ale pokud tam být nemusí tak ho tam nedávej. Možná se ti ozve někdo kdo o tom ví víc. Každopádně pokud si četl ty články z toho webu tak musíš vědět co od toho alespon trochu čekat. Je taky možné že v tak velkém akvárku je jeden kámen přehlédnutelný, ale jak říkám v tomhle se tak moc nevyznám. Přeju hodně štěstí .

Vápenec neuškodí. Doporučuju přečíst si a pochopit obecné články o zakládání a údržbě akvária.

Dobry den. Ja som zaciatocnik, aj ked akvarko mam uz dlho. Akurat take divoke mam tam jednu cichlidu, dvoch prisavnikov samcov, dvoch ostriezov. Boli piati ale vzhladom na obrovske tepla tento rok, aj ked som im chladil vodu zozadu akvaria ladom, vykapali traja. Dvaja prezili. Rozmery su 50 × 55 × 45 cm.
Potom mam este jedno akvarko, ktore je krmne. Co je tiez riadna prasarina ale gupky sa tam mnozia. Cize krmit je cim ryby s toho prveho akvaria (rozmer 30 × 30 × 40 cm).
Ak ste si vsimli mam tam obrovsky vapenec, co som dostal od jedneho akvaristu, ktory som teraz vlozil do noveho akvaria (120 × 40 × 40 cm) a pridal este jeden.

Kedze teraz tam mam cierny suter, tieto vapence a rozne kamene, dve umele rastilnky. Nalial som vodu do polky, potom pridal pol vody a pustil nonstop prietokovy filter s okysliscovacom, planujem aj bublinkovac s kamenom.
A zatial studujem ako radia skuseny akvaristi studovat studovat a studovat Cize chcem sa spytat naozaj mam cakat mesiac? Neuskodi dvojnasobne mnozstvo vapenca rybam aj ked v povodnom akvariu zili bez problemov ryby dva roky? Rastilny do toho akvaria noveho neplanujem davat Gupky chovne a rostlinky pojdu do toho akvaria kde bol vapenec, cize dufam ze im to nebude vadit. Vdaka

Povedal by som, že hej, bude im vadiť. Neónky majú rady mäkkú vodu a ako píše guramiguru vo veľmi mäkkej vode je vápenec problém .

A bude vadit vápenec neonkám ? ...Já mám kámen,který šumí pouze na některých místech kamene není to moc silné,jak třeba kameny z chorvatska ale nevm jeslti to tam dát.

Já mám teď spíš problém v tom, že ve velkých akváriích mi určité druhy kytek nerostou právě proto, že tam právě ten "vápenec" není. (např. kryptokoryny)

Všechno ti tam určitě neporoste, ale to cos tam dal třeba jo.

Tak to já doufám, že mi tam vše poroste.

Vápenec problém není, problém je až když si člověk něco vymyslí a pak se diví že mu to tam neroste.

Podľa fotky tipujem tak 12 kilo

Co je to ale rozumná míra. Hádanka, kolik vápence se vejde do 25l akvária.

A co je to rozumná míra? Budu mít akvárium o objemu 420 litrů. Kolik kg je tedy rozumná míra? Dá se uvedeným problémům s usezaným vápníkem předejít?

Obchodní název : Zanzibar rock, klasický vápenec, v rozumné míře bych se ho u Malawi nebál.

Jestli myslíš ten bílej porozní kámen, tak hodně tvrdí vodu. Je dekoračně fakt hezkej, ale mám po něm ještě dodneška vápníkové usazeniny na stěne akva- a nejdou skoro odstranit.

Dobrý den, ahoj,
rád bych se zeptal na Vaše zkušenosti s děrovaným vápencem (filipínský vápenec) v akváriích. Rád bych jej naistaloval do akvária biotopu malawi. Díyk za Vaše názory a rady.

To je me jasny vyzadovalo by to udrzbu ale mati by si poradila bych ji to naucil.Jinak uz mam 4tverzubce trpaslici a jsou uplne uzasni sice se nemuzou moc projevit protoze nez jsem je sehnal tak se me premnozily gupky ale i tak je na ne radost koukat.

Talk kdyz zrovna koukam podle atlasu tak tetra medena je natom obdobne jak tlamovec
rybicky.net/atlasryb/tetra_medena
rybicky.net/atlasryb/tlamovec_melanochromis_maingano
Jak rikam rostlinky nemusi bejt vubec.A je nejaky podobny kamen kterej je tak deravej a svetlej nemusi bejt bilej

Vápenec zvyšuje pH a tvrdost, to není nic dobrého pro běžné tropické rybky jako jsou třeba tetry (ty by měly mít hodně měkkou vodu). U ryb z afrických jezer nevadí, a spíš jim pomáhají, protože ty naopak potřebují vysoké pH.
Hodně lidí nemá ideálně měkkou vodu, ale neměl bys ji ještě uměle zvyšovat pro ryby kterým vyhovuje měkčí.
Edit: Ani rostlinám to příliš neprospěje.

Taky je potřeba se připravit na to, že málokomu se podaří udržet takové kameny dlouhodbě bílé...

Uz ma nejaky tetry medene pancernicky skvrnite a gupky.Tak jestli by to snesly tyto rybky plus jeste neco dalsiho.Nechce tam moc rostlinek jen spis ty kameny a prave tento filipinskej vapec ji fakt nadchnul tak hledam nekoho kdo s tim ma nejakou zkusenost

A co teda plánuješ za ryby k takovejm kamenům?

No s tim malawi to nebude tak horky spis jsem mel napsat jestli se to vubec hodi do akvaria.Nemusi to byt zrovna malawi ale takovej design bila skalka s hodne pruplavama to se ji liby a lepsi kamen jsem pro ni nenasel.

Ano vhodné to pro tento biotop je ale 100l na Malawi je sakra málo.Mámě to rozmluv nebo ať pořídí větší akva.