Pravidelná údržba akvária

Aha. Máš pravdu je to levné a za chvíli. No a jak se s tím teda pracuje ? No dám pusu tam kde je odříznuté to dno a budu to jako kdyby vdechovat a ten bordel se mi tou trubkou přeteče až do te lávhve ? Dík za odpověď

Jasně, že jsem, je jednoduchý, vyrobený během chvilky, prakticky zadarmo a délku láhve si měním podle odkalovaného akvária.
Co víc si můžu přát.

kofola napsal: Jdu schánět odkalovač
Kus hadice a PET láhev bez dna a odkalovač máte hotový.

Já čistím akvárko jednou za týden a to vždy o víkendu. Vyměním 1/3 vody a odkalím dno + žiletkou na sklo očistím skla. Jednou za měsíc vyperu filtr ve vodě, co vyčerpám z akvária.

Ne, tenhle je úplně ten nejobyčejnější, žádný baterie a elektrika. Jednoduše nasaješ pusou a potom už vysáváš.

Aha a to jako zapojím do elektriky a potom jako kdyby vysavam jak s vysavacem a nebo jak to pracuje ?

Já mám tohle a naprostá spokojenost. www.i-zverimex.cz/…

Ano, s tím odkalováním je dobrý to dělat tak, že se do dna moc nerýpe a jenom se tzv. stahuje ten bordýlek co je na povrchu dna.

Takže každý týden vyměnit 1/4 vody + odkalení ?

Jestli je nutné odkalování jelikož jsem četl že někdo to nedělá a někdo jo tak nevím.
Neodkalovat, znamená zadělat si na pěknej průser, což obvykle vyústí do totálního kolapsu biologické rovnováhy a akva, s následným úhynem ryb, rozmnožením řas a chřadnutí rostlin.

kofola napsal: Já jsem myslel jako co se týče vody atd. Jestli je nutné odkalování jelikož jsem četl že někdo to nedělá a někdo jo tak nevím. Ale jinak starání se o rostliny a ryby to mi je jeasné

V tomhle ohledu záleží na tom co máš za rostliny a hlavně jaký množství.

raz do týždňa odkaľ 1/4 vody ako píšeš oškriab riasy zo skla a máš to

Já jsem myslel jako co se týče vody atd. Jestli je nutné odkalování jelikož jsem četl že někdo to nedělá a někdo jo tak nevím. Ale jinak starání se o rostliny a ryby to mi je jeasné

Základní minimum www.horacovoakvarium.cz/… www.akvarijni.cz/…

Ahoj, jsem začátečník a chtěl bych se zeptat jak mám udržovat své akvárko. Stačí jen vyměnit 1x týdně 1/4 vody a tím to končí ? Prosím odepište, moc díky !

také se na to tak dívám, naštěstí jsem neměl zatím vážnější problém tak to musím zaťukat .... tuk, tuk

Pro mne je akvaristika příjemným koníčkem přesně do té chvíle, než bych musel vodu z vodovodu nějak chemicky upravovat.

Ale joo, to ony libaji, ted jsem je sel zkrotit, zase lezly ven, aby libaly. Svuj kohoutek bych za jiny nemenil.
Jen k tomu jeste ten druhy .... abych si overil, ze to, ze krevety nevyhazuji lopatou jako jini, neni chyba nekde jinde. Na to, vozit si jinou vodu pravidelne a stale, jsem prilis liny a nedusledny.

Já mít z vodovodu vaši vodu, (pH-6,6, dKH-0, dGH-2), tak si taky výskám a jdu vydražit RO...
Trochu té chemie bych do ní přidal a to by v tom byl čert, aby mi kytky nelíbaly ruky!
Krevetky-nekrevetky!

to já jim dopřávám Spirulínu a Chlorellu pro vysoký obsah vápníku.... Ale taky kopřiv něco a... myslím, že už moc odbočujeme...

Rad bych s tebou souhlasil. Take jsem si to myslel. O rasy nebyla v mem akva nouze, vzdy si neco najit mohou. Ze by si ho kousaly z kamenu si take nemyslim. Ale pravdepodobne je dulezita takova tonicita vody, a obsah rozpusteneho Ca v ni, aby vapnik mohly efektivne ukladat a pouzit. Mluvi pro to nejen zkusenosti s nimi me, ale i spousty dalsich lidi majicich problemy ve velmi mekke vode.

Predstava je kolem 80-100 mg/l Ca. Jeste specifikuji, ze mluvim o cherry. Pravdepodobne staci mene. Kolik je limit pod kterym to uz jde spatne, nevim. Jen vim, ze bez jakychkoli uprav jsem s 2Dgh a 70uS/m silne pod tim, co rozumne jde .
Gabrielka - Dekuji, ja opravdu tuto informaci, ktera pro me neni nova a tyto soli mi nezname nejsou, nevyuziju. Dik za ostatni. Pouzivam kridu a mlety dolomit. Souvisi to i s tim, ze po zacatcich, kdy jsem vse pocital, meril a badal nad tim, uz tu peci o akva trochu flakam.

Pokud si někdo myslí, že vápník co krevetky potřebují ke stavbě krunýřu nějak okusují z kamenů, tak na to zapoeňte. Uvědomte si, že krevetky jsou co většinou řasožravé a vápník co potřebují se ve velké míře ukládá právě v těch řasách. Filtrující krevetky si musí vystačit jen s tím co chytí.

a jakou by to "rostliné krevetkárko" mělo mít tvrdost?
Řekl bych, že spousta chovatelů krevetek si myslí, že tvrdá voda je pro krevetky dobrá. Ale co jsem se dočetl na spoustě zahraničních webech a výpravách do oblastí kde krevetky žijí, o informacích z různých webu kdo měl možnost se nějak dopídit k hodnotám tvrdosti vody apod., tak převážně tvrdost vody je 8-12 dGH. Sulawesi dokonce i měkčí.

S tím pokusem nejsem proti, asi nic jinýho nezbyde, když to vypadá že osmózu tu mám asi jako jediný

Máte štěstí že jdu zrovna kolem, a jedno krevetkárko chci v brzké době založit

Dobrá - vy moji informaci nevyužijete, tak snad bude k užitku někomu, kdo bude chtít upravit tvrdost třeba pro tření nebo pro vývojovou vodu ryb, které takovou vyžadují.

Mam takovy napad - kdo se toho chce ujmout ? Vzit cistou osmotickou vodu, a upravit ji chemii rozpustnou ve vode dle vlastniho uvazeni, a v teto smesi alespon pul roku provozovat rostlinne krevetarko. Myslim, ze vysledky budou prinosne

Gabrielka napsala: ...
(Nebýt toho Ca, tak by použití CaCl2.6H2O a MgSO4.7H2O šlo, ne?)..


Me nejde o pomer ca/mg, ani o to, ze by nefungovaly ted rostliny... Jde o ty kreve v akva, ktere maji problemy s mnozenim a rustem. Tam bude asi Ca klicove. Dlouho jsem pred vic nez rokem tapal, cim to je, az jsem pripustil, ze pravdepodobnost vlivu Ca je velka, nekdo dal odkaz na clanek, dle ktereho zabudovavaji Ca do svych chitinovych schranek (chitin je jinak vetsinou Ca-prosty). A take ze ano, po pridavani Ca se situace mirne lepsi. Pozdeji se zacalo objevovat vice informaci, ze v mekke vode to nejde.
Takze veta "nebyt toho Ca, pomer sedi" pro muj pripad nevyhovuje, Ca chci tak jak je, v boleslavske vode jdou krevetky vyborne. A kdyz dame Ca tolik, jsme s pomery opravdu jinde, nemluve o uhlicitanech.
Ale to uz debata smeruje k nesmyslnemu rozebirani, udelat tvrdou vodu, podobnou nejake bezne vode, vcetne alkality, je resitelne s pomoci dobre rozpustnych chemikalii (smesi soli) velice tezko.
Jak jsem psal, experiment necham na jinych, priroda je spletita ....

filipsi napsal: To pocitat nemusim, natolik muj odhad jeste funguje. Bude to nekolikrat vice. Vezmeme jako priklad vodu z vodarny mlada boleslav.
To jste vybral zajímavý příklad.
Mladá Boleslav: chloridy - 9,7-11,1 mg/l, sírany - 42-46 mg/l, Mg - 5,1-8,1 mg/l, Ca - 106 - 111,6 mg/l.
(Nebýt toho Ca, tak by použití CaCl2.6H2O a MgSO4.7H2O šlo, ne?)
To znamená, že poměr Ca:Mg je cca 16:1. A to je poměr dost vzdálený tomu, co se uvádí jako "přirozený poměr"... Jenže příroda si na nějaké "předpisy" nehraje.
A když vy deklarujete, že vaše akva poměrně dlouho slušně funguje, tak proč to dál řešit, ne?
Řešit takovou prkotinu, jestli úpravou tvrdosti pomocí CaCl2.6H2O a MgSO4.7H2O "nabouráme" nějaké poměry v "přirozené" vodě nebo ne.

Když už jsme u té vody ... mohl by se někdo podívat na parametry vody, co mi teče z kohoutku a říci, jestli by nebylo třeba něco poupravit? Jediné, co jsem kdy v akva měřila bylo pH a to mi vyšlo pod 7 (na testru pro bazény )
www.vodakhu.cz/…
Díky

To pocitat nemusim, natolik muj odhad jeste funguje. Bude to nekolikrat vice.
Vezmeme jako priklad vodu z vodarny mlada boleslav.
To, jak by se to projevilo na rostlinach a krevetkach, spolu s tim, ze voda bude mit mnohem vetsi vodivost, nevim. Vy ano?
Jak jsem psal, nemam prilis chut k experimentum v akva, ktere pomerne slusne dlouho funguje.
Ale tahle polemika me mozna nalomi, treba to nekde vedle v necem mensim zkusim. Spis to ale necham na nekom jinem

filipsi napsal: Kdyz zustaneme u pouzitych chemikalii jako prikladu, jejich vyvazenym rozpustenim budu mit Ca, Mg, kde chci, ale navdavkem prilis mnoho S a Cl oproti vetsine prirodnich vod. A to jeste nejsme u konce, abychom se dostali k prumerne, tvrde, prirodni vode...?
Vy jste to tak rychle spočítal nebo spíš tipujete, že úpravou tvrdosti pomocí CaCl2.6H2O a MgSO4.7H2O na úroveň, která by byla "optimální" pro krevetky, zároveň získáte vodu s "navdavkem prilis mnoho S a Cl"?
Jaké parametry stran obsahu chloridů a síranů by měla mít ta vaše "prumerne tvrda prirodni voda"? Případně - jak by se mohl projevit eventuelní přebytek chloridů a síranů?

Ovšem pokud máte v práci vodu, která vám (vašim krevetkám) vyhovuje, není co řešit. Jde jen o to, kolik energie musíte vynaložit na její "přemístění". A to může být věc, která vás možná ani trochu netrápí.

Ale jo, spocitam, i ten zacatek spocitam. Zatim jsem se do tohoto zpusoby vyroby krapnikovky nepustil, protoze mam pocit (ale protoze jsem se nepustil, je to jen pocit), ze rostliny jsou na pomery obsazenych prvku citlivejsi nez ryby. Rybam chemicke experimenty vadi asi mene, pro to mluvi dlouhodobe dobre zkusenosti s upravami smesi soli vody pro tlamovce, atd. V tomto se mi nejak nechce byt experimentator. Nastesti akva je male, v praci voda tvrda, na prilepsenou, zbytek zajisti pomale rozpousteni.
Kdyz zustaneme u pouzitych chemikalii jako prikladu, jejich vyvazenym rozpustenim budu mit Ca, Mg, kde chci, ale navdavkem prilis mnoho S a Cl oproti vetsine prirodnich vod. A to jeste nejsme u konce, abychom se dostali k prumerne, tvrde, prirodni vode.
Pridam tedy jeste otazku na vsechny - ma nekdo zkusenost jinou nez prirodni (krida, vapenec, dolomit ...) s pritvzovanim vody pro krevetky (nehlede na rostliny)?

filipsi napsal: Zatim se mi zda jako nejsnazsi napodobovat prirodu, tj. nechat prislusne mineraly at se rozpousteji samy, primo v akva. Ale k vetsimu zvyseni bych potreboval barel vody, kde by se prubezne upravovala.
To je jistě možné, ale otázkou je, jak dlouho by trvalo, než by např. vápenec udělal z vaší "destilky" "krápníkovku", (když už jsme zvolili tyto termíny ). O tom nemám tušení.
filipsi napsal: A cim byste si to predstavovala "osolit"? Spocitat to neni problem, ale stale vidim problem to rozumne vyvazit, nejen u Ca/Mg, a nedat tam veci, co tam byt nemaji, a/nebo nedat je tam v mire prilis velke (u snadno rozpustnych cistych chemikalii).
Jaké použít chemikálie, to by vám nejlépe poradili staří praktici, zabývající se odchovem "složitějších" ryb, jako jsou např. Hyphessobrycon herbertaxelrodi, jejichž jikry jsou citlivé na obsah uhličitanů.
Nejčastěji se používají chlorid vápenatý a síran hořečnatý, a to tak, aby poměr Ca:Mg byl 3:1 až 2:1.
Ke zvýšení tvrdosti 1 l vody o 1°dGH musíme přidat 38 mg CaCl2.6H2O nebo 44 mg MgSO4.7H2O.
(To ostatní v souvislosti s poměrem Ca:Mg, který byste požadoval, už si spočítáte, že? )

OK, odpadní je víc než dost.... a bude to rozumější, líp se to namíchá.....

Postou, nebo zaridime soukromy vodovod?

(ale radeji nez permeat za moji temer destovku bych menil odpadni vodu. Jinak by to bylo noseni sov do athen )

A cim byste si to predstavovala "osolit"? Spocitat to neni problem, ale stale vidim problem to rozumne vyvazit, nejen u Ca/Mg, a nedat tam veci, co tam byt nemaji, a/nebo nedat je tam v mire prilis velke (u snadno rozpustnych cistych chemikalii).
Zatim se mi zda jako nejsnazsi napodobovat prirodu, tj. nechat prislusne mineraly at se rozpousteji samy, primo v akva. Ale k vetsimu zvyseni bych potreboval barel vody, kde by se prubezne upravovala.

To je nápad, já ti dodám permeat a ty mě dešťovku...

filipsi napsal: ...Ale co my s takrka "destilkou"? Udelat z ni vyvazenou "krapnikovku", dlouhodobe stejnou, je tvrdsi orisek.
To by zase tak velký problém být neměl.
Stačí čisté chemikálie a trochu se vyznat, (což pro vás nebude jistě problém), a z té vaší "destilky" si namícháte "krápníkovku" právě takovou, jakou budete potřebovat.
A to včetně poměru Ca:Mg atd. ... Otázkou je, jestli by 1 lt takto upravené vody stál víc nebo míň v porovnání s výrobou 1 lt permeátu u toho, komu naopak z potrubí teče "krápníkovka".
Vědět požadovanou tvrdost, (případně alkalitu), dá se to zhruba spočítat.

No jo, takze vlastne to maji ti s "krapniky" snazsi, staci mala investice a za nejakou tu korunu maji "druhy kohoutek". Ale co my s takrka "destilkou"? Udelat z ni vyvazenou "krapnikovku", dlouhodobe stejnou, je tvrdsi orisek.

...Já na základě měření a hlavně skvělé odpovědi Sida přišel na to, že mám v důsledku silného osvětlení a bohatého osázení vegetací, nízký obsah CO2, v důsledku čehož stagnoval růst vyšších rostlin a rozmohla se mi řasa, kterou vytlačila sinice...
To znamená, že si mohu udělat další "zářez do pažby"?!

Mám RO, to je ten druhý kohoutek

No já používám studniční vodu bez úpravy. Chemii nemám rád je jí dost v jídle

Záleží na tom jaký druh ryb člověk v akváriu má..jinak se stotožnuji s názorem filipsi.Já ze začátku taky okolo vody lítal a měřil a měřil..V současné době hlídám pH a teplotu..Ryby už si nějak na to i zvykly..

No, to je presne ono. Na to neni treba test, staci udaje vodaren (jako na vetsinu veci). Ale at tak nebo onak, znat ten udaj nijak nepomuze s resenim. Tech je v podobnych pripadech mnoho, a zacatecnik se v nich absolutne ztrati, pokud mu je nekdo primo naserviruje. Musi cist, pripadne se dal ptat .... a zatim provozovat akva tak jak je (protoze vetsinou uz je).

Velice pěkný a plodný příspěvek. Já na základě měření a hlavně skvělé odpovědi Sida přišel na to, že mám v důsledku silného osvětlení a bohatého osázení vegetací, nízký obsah CO2, v důsledku čehož stagnoval růst vyšších rostlin a rozmohla se mi řasa, kterou vytlačila sinice... No a teď mám PET-CO2, jsem bez problémů a spokojen!

Ti co mají vodu ve vodovodu OK tak si pískaj, ale nám z vodovodu teče krápniková..... tvrdá tak, že jí nemůžeme pustit přímo do sklenic, jinak by nám je ten vodní kámen hned rozbil....

jajaapaja napsal:...Změřit aspoň tvrdost a Ph....

Otazka totiz je, co s tim clovek, co se pta co ma zmerit, udela? Neco zmeri, podiva se na zalozku svych rybicek a rostlin, rekne si tyyjo, ja mam Ph o 0.3 jine, a tvrdost o 2 mensi, nojo, jasne, proto mi to nejde, musim to upravit, aby to vyhovovalo. Koupi Acidon, sodikovy ionex .... a vrhne se do toho. Pak zmeri misto vecer v poledne, ejhle, opet o 0.3 jinak. Jeste prileju. Dalsi rano bezi pro opak acidonu.
Driv jsem si to take myslel, a na zacatek doporucoval merit to a ono. Ted uz ne, nez clovek zacne vubec neco merit, musi vedet proc to meri, a co ma ocekavat za vysledky a proc, a hlavne, co s tim bude delat, kdyz to nevyjde tak jak by si predstavoval. A to neni jen precist maniakva.sweb.cz/… (samozrejme dobre), ale opravdu tomu ve vztahu k akvarku rozumnet.
Testy ma cenu koupit az to clovek precte a pochopi zaklad, a merenim pote a dalsim ctenim prijde porozumneni. Pak muze neco menit, ale myslim, ze ve vetsine pripadu prijde na to, ze jaksi neni co, protoze akva mu uz mezitim funguje i bez toho .

Tak tak, vesměs časem každý zjistí, že jakkoliv upravovat vodu je docela dosti zbytečné, mnohdy je nejlepší nedělat s vodou nic, než být pak překvapen z nestabilních podmínek v akva, takže můj názor, nevyhazovat zbytečně peníze za zbytečné věci. V minulosti jsem to taky dělal a čím více jsem se staral a do vody šťouchal, tím to bylo horší, dneska normálně napustím vodu do 50 L barelu a hnedka co cele zfleku vyčerpán do akva, vše bez problému, všichni vypadají spokojeně a ryby se dokonce hned začnou po výměně namlouvat, nevím proč je to vždy tak popadne. Přirovnal bych to k výměně starého povlečení v ložnici za nové

Můj názor je a nikomu ho nevnucuji.Změřit aspoň tvrdost a Ph.

V cem spocivaji ty asi problemy?