Přihlaste se a využijte web naplno RYBICKY.NET »

Listonoh letní - chov

 

Články » Listonoh letní - chov   Vytisknout tuto stránku 

Listonoh letní - chov

Publikováno: 12.10.2014 • Autor: © jiripo • Rubrika: Začínáme

Zde popíši svoje dosavadní poznatky (chov jsem zahájil letos začátkem léta):

Substrát obsahující vajíčka listonoha letního, ale také žábronožky a škeblovky, jsem získal od velmi vstřícného chovatele.

Ten mi také sdělil základní informace o chovu a mnoho cenných rad. Také jsem si psal s jedním bloggerem ze serveru rybicky.net.

Malé množství substrátu jsem dal do odražené studniční vody, konkrétně do velké zavařovací sklenice. Zhruba 5 l substrátu jsem nasypal do rybářské kádě o objemu cca 100 l. Pečlivě jsem pozoroval sklenici, kterou jsem měl doma a čekal na první jedince. Teplota vody 10-15 °C je velice důležitá. Pokud bude nižší, pravděpodobně se vám nic nevylíhne, pokud bude příliš teplá, tak asi také ne :) Všichni mě varovali před použitím kohoutkové vody. Ideální je prý čerstvá dešťovka.

Již druhý den jsem proti světlu rozpoznal první jedince. Tvar mají velice odlišný od dospělců - pěkné obrázky "mláďat" jsou na: http://mytriops.com/articles/triops_eggs.stm

Co se týče množství substrátu, je zajímavé, že do sklenice jsem dal zhruba polévkovou lžíci a vylíhlo se několik stovek žábronožců. Počet se samozřejmě zredukoval, ale v rybářské nádrži se to dva dny hemžilo takovou masou, že se voda jimi úplně zakalila.

Dva dny jsem nechal bez zásahu a pak jsem přistoupil ke krmení. Na několika serverech jsem četl, jak je důležité hned ze začátku krmit. Já jsem na základě rad od jednoho uživatele ze servru rybicky.net postupoval takto:

Opatrně jsem odsál asi třetinu vody a dolil jsem stejné množství vody zelené - voda z přírodního toku, ve které jsou mikrořasy a různé mikroorganismy. Je důležité mít obě vody na stejném místě, aby měly stejnou teplotu. Příliš prudká změna teploty nebo kvality vody je fatální i pro dospělé jedince, natož pro titěrná několik dnů stará mláďata. Stalo se mi, že jsem byl nucen doplnit nádrž vodou, i když teplota byla stejná, tak kvalita nové vody byla příliš vysoká, a několik jedinců to nepřežilo.

Výměnu vody jsem opakoval každý druhý den asi třikrát. Poté je zapotřebí přemístit listonohy do větších prostorů.

Velice se mi osvědčila stará vana. Rozhodně nedoporučuji mít nádrž nebo jezírko na celodenním slunci. Já použil jednu starou vanu, na jejíž dno jsem dal asi 10 l zeminy, kterou jsem vykopal hned vedle vany. Listonozi totiž velice rádi ryjí v bahně na dně nádrže a zároveň si tak vytváříte základ pro substrát s vajíčky, který pak můžete libovolně použít.

Tuto vanu jsem měl umístěnou tak, že na její hladinu svítilo letní slunce jen tři hodiny ráno. Vytvořila se v ní lehce zelená voda, ale ne příliš, takže listonozi jezdili i po stěnách a okusovali tam řasu.

Dále jsem použil již zmiňovanou rybářskou nádrž, která byla na celodenním slunci. Tam se listonohům a ostatním dařilo výborně až do prvních veder, kdy se začala voda kazit.

Jako nejideálnější a zároveň nejsympatičtější je pro mě třetí varianta: jezírko.

Doporučovaná hloubka od 15 do 40 cm. Já osobně jsem na zahradě vykopal jezírko na místě, kde se tradičně tvořila velká louže, například při delším dešti nebo při tání sněhu. Rozhodně doporučuji použít na dno fólii k tomu určenou. (O tomto a mnohem jiném píše také pan Kavka v časopise ŽIVA ročník 2000 číslo 5. Pana Kavku považuji za nejzkušenějšího chovatele žábronožců u nás).

V tomto jezírku listonozi rejdí po dně a konzumuji různá háďátka nebo larvy pakomárů.

Do tří týdnů vyrostli asi 3 cm. Pak se ale jejich růst rapidně zrychlil. Na rychlost růstu má jednoznačně vliv počasí a množství potravy. Je zajímavé, že jedinci, kteří zůstali malí až do dvou měsíců, se po přesunu do nádrže s dostatkem potravy zvětšili - takže růst není zastaven v určitém stadiu, ale může se prakticky kdykoli znovu rozběhnout. To jsem alespoň vypozoroval.

V říjnu jsem měl jen několik kousků (odhaduji tak 10), někteří byli velice malí (celková délka 3 - 4 cm) a jeden jedinec byl větších rozměrů (asi 5 cm délka krunýře, 10 cm celková).

Zaznamenal jsem masivní úhyn bez zjevné příčiny. Bylo to v době, kdy bylo listonohům hodně přes dva měsíce, takže ve hře je i vysoký věk. Jak píše pan Kavka ve svém článku: "k rozsáhlým úhynům dochází, nejde vždy přesně říci proč."

Chov listonohů, škeblovek a žábronožek (žábronožky podobající se krevetám, mohou mít zářivé až exotické barvy) není žádná velká věda. Pokud jim napodobíme co nejpřirozenější podmínky, je chov téměř bezúdržbový a samovolný. Doporučuji seznámit se s těmito zajímavými živočichy. Mě osobně nejvíce oslovil listonoh. Pokud vás můj článek a popis chovu zaujal, budu rád, když mi napíšete. Po domluvě vám rád daruji substrát s vajíčky.

Můj sen je rozšířit listonoha do vhodných míst v mém okolí a budu rád, když uděláte to samé. Již po dvou generacích chovu na stejném místě nebo ve stejné nádrži by měl být váš substrát natolik nasycen vajíčky listonoha, že můžete bez obav šířit populaci do jezírek a hlubokých louží ve vašem okolí.

Téma "VHODNÁ LOKALITA PRO LISTONOHA" otevřeme dále...

 

O trochu víc informaci na mém webu: http://listonoh5.webnode.cz/



 

F

F

 

Za správnost informací zodpovídá autor článku, dotazy směřujte na autora. Hodnocení článku hvězdičkami provádí redakce. K článku se vyjádřete pomocí palců (líbilo se / nelíbilo se).

Hodnocení
*****

Líbilo se: 25x Nelíbilo se: 0x Zveřejněno: 12.10.2014 Upraveno: 06.01.2015 Přečteno: 598x

Schválili: Heimdall *** 05.01.15 • vaaclav *** 06.01.15 • romant *** 06.01.15 • Turbínka *** 06.01.15

Související články
Žádné související články
Další články z rubriky Začínáme
02.05.2014*****Zbavení se šneků v akváriu50x
27.01.2008*****Kolik rybiček si mohu dát do akvária26770x
19.09.2015*****Návštěva akvaristického tržiště v čínském Pekingu741x
27.05.2012*****Jak jsem se dostala k akvárku, aneb chybama se člověk učí35x
08.10.2012*****Méně náročné rostliny vhodné do malého akvária - vlastní zkušenost2846x
07.03.2015*****Jak začal můj chov axolotlů - pokračování366x
15.03.2012*****Akvarista, tvor z jiný panety, aneb když to člověk myslí dobře...2047x
05.11.2011*****jak jsem koupil,rozbil a spravil fajfku93x
25.04.2017*****Atman 201 a upevnění bioakvacitu301x
14.10.2014*****Moje nedělní odpoledne (pro začínající akvaristy)971x

Komentáře návštěvníků
Celkem: 8 záznamů přidat komentář Funkce je dostupná pouze pro přihlášené uživatele

[8] Pandice® 10.03.2017
Listonozi jsou zajímaví, taky jsme je kdysi se synem zkoušeli ,,vylíhnout,, v takové dětské sadě, myslím pravěké akvárium se to jmenovalo. A dokonce se nám vykululi, ale za dva týdny jako by se po nich zem slehla. :-) Třeba zase zkusíme, máme ještě polovinu vajíček ze sady. :-)

[7] Zavlast® 22.01.2016
Moc hezké potvůrky, také jsem nad nimi uvažoval, jediné co mne odradilo a nadále odrazuje je krátká délka života, ono to vždy tak trochu zabolí. :-(

[6] Aquatica® 09.01.2015
článok sa mi veľmi páči, chov listonoha zvažujem už dlhšiu dobu a po vzhliadnutí každého článku sa mi páči viac a viac. Pre pánov riešiacich vhodnosť a nevhodnosť vysádzania- myslím si, že je skutočne podstatné starať sa o populáciu týchto tvorčekov, samozrejme však treba zvažovať všetky faktory a naozaj asi nie je vhodné, k takejto aktivite viesť širokú laickú verejnosť (stačí, keď si predstavím priemernú rodinku, ktorá objedná z internetu základný set na chov a keď nevie čo s nimi šupne ich do najbližšieho jazera, kde sa im nemusí, ale môže dariť). Viem si predstaviť, že ľudia zaoberajúci chovom si vyhliadnú lokality a po potrebnom pozorovaní usúdia či to jazero vhodné pre tento druh, ale aj či je tento druh vhodný pre dané jazero. Vo svojom okolí mám niekoľko vodných spoločenstiev (na jednom z nich som sa podielala na výskume) a môžem povedať, že takmer každé utrpelo zásahom človeka. Vo väčšine plávajú okrem iného aj korytnačky písmenkové. V jednom z nich sú premnožené slnečnice a bežnú beličku už človek ani pomaly nenájde, ďalšie jazero trpí sinicami... Je jasné, že listonoh nie je ani sinica ani korytnačka, ale nikdy nevieme s istotou určiť čo v danom spoločenstve daný druh vyvolá. Preto by bolo napr. vhodné zistiť či sa tam niekedy nejaký listonoh vyskytoval, aký listonoh to bol a čo bolo dôvodom jeho vymiznutia v danej lokalite.
každopádne myšlienka je dobrá, len treba upraviť realizáciu a môže to byť skutočne osožné :) držím Vám palce v ďalšom chove a aj v spomínanom rozširovaní populácie tohoto neobyčajného druhu :)

Upravit [5] ® 05.01.2015
Dobrý den, v první řadě bych vás rád ujistil, že se jedná o původní druh listonoha letního původem z jižní moravy. Vajíčka mám od pána, který je velký odborník a chovem se zaobírá již více než 20 let. Co se týče legislativy jsem si plně vědom balancovaní na hraně zákona. Slibuji, že v případě, že si pro mě přijedou, nebudu zalhávat a přiznám se ke všemu. Pokud vám připadá lehkomyslné vybízet čtenáře k rozšiřování "nazdařbůh" do přírody tak k tomu přistupuji s vědomím, že najít v hodnou lokalitu je velice nesnadné i pro odborníka a i potom je výsledek nejistý. Takže pokud mojí nabídku využije 100 lidí a uspěšnost bude 10% tak vznikne 10 lokalit.... A to jsou tyto čísla téměř nereálná. Další věcí je, že listonoha nepočítám mezi živočich kteří jsou schopni napáchat výrazné škody vzhledem k jejich potravě a prostředí ve kterém žijí.

[4] Johan® 05.01.2015
Pro 0: Však já nemám nic proti snaze podporovat naše vzácné druhy. Dovedu si i představit, že bych si sehnat listonoha s původem z nějaké naší lokality a z chovu ho vysazoval na vhodné nové lokality a klidně bych opomenul i orgány ochrany přírody. Jen jsem chtěl upozornit, že akvaristé laikové mohou v dobré víře naše druhy ohrozit. Dovedu si totiž snadno představit, že by mohli vysazovat např. americké druhy (stačí se podívat do atlasů rostlin, jak se vše často zaměňuje, viz. např. Samolus valerandii. Také je u nás velice vzácná, a kdyby jí chtěl někdo vysazovat z akvarijních přebytků, tak bude vysazovat S. parviflorus - americký druh). Krom toho při chovu v akváriích a následném vysazení se mohou z akvárií šířit i nemoci a parazité. A za další, jedinci stejného druhu v různých lokalitách, mohou být odlišně adaptovaní a při jejich vzájemném rozmnožování se nemusí populace jen obohacovat o nové prospěšné geny, ale také se adaptace mohou snižovat a populaci to tak může ohrozit. Je nutné si pak také říct, jestli chráním druh nebo naše populace. Prostě je tam příliš mnoho rizik, ale to si musí každý zvážit sám.

[3] 0® 05.01.2015
Dodatek Johana souvisí s tím, že správně se má vysazování flóry a fauny předem ohlásit na AOPK - Agentura ochrana přírody a krajiny, plus na Krajský úřad dotčeného kraje. To při závazné spolupráci a evidovaných zdrojích občas i povolí, má to však mnoho ale.

Je fakt, že by tyto aktivity měli dělat jen opravdu dobře obeznámení a disciplinovaní nadšenci. Je však velmi sporný a překonaný názor na neměnnost životního prostředí a v něm se nacházejících forem života.

Nic není původní a stálé, vše se mění. Mnoho velmi rozmanitých společenstev vzniklo životaschopností druhů se rozšířit a vznikla tak lokální populace a nakonec i nové druhy.

Naše stávající populace ohrozí hlavně nečinnost a ponechání svému osudu.

U nás je pojetí ochrany přírody mnohdy na velmi nízké a chybně pochopené úrovni a vkládané prostředky nemají účinné využití.

Nepropaguji, aby se vysazovaly druhy z jiných kontinentů, ale neodsuzuji snahy o aktivní přístup pro zachování vymírajících taxonů říše rostlin a živočichů. Nové niky se dají vytvořit a nemusí se původní naleziště "obohacovat". 0.

[2] Johan® 05.01.2015
Jen bych chtěl podotknout, že listonoh letní je u nás chráně. Má to dva důsledky. 1) schovejte si něco, čím dokážete, že jste ho získaly z chovu a ne z přírody; 2) pokud ho budete chtít vysazovat (pominu, že porušujete zákony ČR), jste si vědomi, že je to opravdu listonoh letní? A pokud ano, pochází původě z ČR? Pokud ne, tak vlastně můžete zapřičiňovat invazi nepůvodních genotypů. To jestli je to dobře nebo špatně je věc druhá a na delší diskuzi, ale můžou se tím ohrožovat naše stávající populace.

[1] 0® 05.01.2015

Pro úspěšný odchov většího množství listonohů je dostatečná velikost nádrží důležitá, to i proto, aby si bez přikrmování našli dostatek potravy, což jsou pakomáří larvy mimo jiné živé stravy, proto ryjí v bahně. A větší porosty řas jim prospívají, což v malém prostoru nemají a méně rostou - delší dobu plánuji zkusit je nechat likvidovat řasu v akváriu, ale nevím, jak by dopadlo ostatní osazenstvo. Dále pak i ta voda se ve větším objemu venku lépe sama regeneruje, a proto je lepší nádrž typu jezírka.

Listonohům se dá přilepšit, a jak nalovit pakomáří larvy, lze nalézt v odkazech, co mám v osobním profilu úplně dole. Nutno být přihlášen, aby se to zobrazilo.

Taktéž tam mám odkazy, kde sehnat vajíčka různých druhů lupenonožců a doporučuji si přečíst ten odkaz na americké stránky, kde je i zajímavá druhová nabídka a popis, co žábronožky, listonozi a škeblovky k vývoji potřebují.

Ty lokality na vysazení nutno pečlivě vybírat. Zkusil jsem do periodických vod vysadit jarní i letní druhy, ale nikdy se to nepovedlo. To proto, že lidským zásahem byla ta místa negativně narušena.

Přeji všem úspěšný chov. Dá se to dělat i ve větším měřítku (chov sladkovodních žábronožek) pro odchov akvarijních ryb. 0.

Další články tohoto autora
Žádné další články

© RYBICKY.NET - http://rybicky.net/clanky/1389-listonoh-letni-chov