Články » CO2 - snadno, levně a bezpečně 
CO2 - snadno, levně a bezpečně
Řešení je orientováno na využití CO2 získaného pomocí tzv. "burčáku", používáte-li pokročilejší řešení, nejspíš pro Vás nebude žádným přínosem.
Tento článek nemá sloužit jako konstrukční návod. Je tomu tak z důvodu, že to, co popisuji, lze úspěšně řešit více způsoby a bude pracovat jak v provedení neuměle slepeném na stole při televizi, stejně jako dokonale provedené ve vybavené dílně. Nicméně si myslím, že k sestrojení funkčního provedení uvádím dostatek informací, přičemž počítejte s tím, že experimentům s vhodným nastavením se nevyhnete.
Pokud si nejprve chcete prohlédnout video s provedením, je uvedeno na konci článku.
Skica řešení
Představme si kelímek ponořený do vody dnem vzhůru, otočený dnem vzhůru až po ponoření, je plný vody. Nyní do něj přivedeme hadičku s přívodem CO2, třeba z burčáku. Kelímek je ponořen těsně pod hladinou, CO2 nepřekonává žádný velký tlak a plní kelímek (zvon) tak dlouho, až je plný CO2 a začne unikat přes spodní hranu kelímku. Pokud pod kelímkem vyvoláme proud vody, příkladem umístěním výstupu z filtru pod kelímek, už teď je voda sycena CO2, protože CO2 je ve vodě velice dobře rozpustný a nově přiváděná voda s nízkou koncentrací CO2 jej velice ochotně přijme.
Teď už se jen pokusíme celý princip vylepšit. CO2 se rozpouští do vody tím rychleji, čím větší je plocha styku vody a CO2. Vyvedeme tedy výstup z filtru na horní vnitřní stranu kelímku a vodu necháme protékat přes kelímek plný CO2. Myslím, že u mnoha lidí dojde k překvapení, jak rychle CO2 z kelímku zmizí, jak rychle jej voda při takovém protékání pojme, CO2 z kelímku mizí před očima.
Nastává ovšem problém, že voda strhává bubliny CO2 pod hladinu vody, a mnoho bublin unikne mimo kelímek. Tomu zabráníme tak, že kelímek uzavřeme kolečkem vystřiženým z biomolitanu. Nyní rozpouštíme CO2 do vody beze zbytku, nikde mimo kelímek není vidět ani bublinka, ovšem stále tomu chybí, co jsem slíbil, stabilní dávkování i ze zdroje CO2, který jej produkuje s časem nestejně, myslím tím burčák.
Když do boku našeho kelímku uděláme otvor, řekněme 10mm v průměru, a vypneme čerpadlo, které vhání do kelímku vodu, bude se hladina CO2 v kelímku udržovat na úrovni otvoru, co je navíc, unikne otvorem jako velké bubliny, v kelímku se tedy shromáždí definované množství CO2. Je-li kelímek plný až po otvor, spustíme čerpadlo. Tím začne kelímkem proudit voda, která rychle pojme CO2 z kelímku. Řádově za pár málo minut je CO2 z kelímku pryč. Vodu jsme tedy nasytili definovaným množstvím CO2, protože to, co za dobu rozpouštění v kelímku přibylo ze zdroje CO2, je proti množství CO2 v kelímku nepodstatné. Z otvoru na boku kelímku nám během čerpání vody přece jen nějaké ty bubliny unikly, tedy otvor zaplníme tenkým biomolitanem, který nebrání udržování hladiny CO2 v kelímku (hladina se bude držet mírně pod otvorem), ale náhodné bubliny během čerpání vody nepropustí.
Nyní už zbývá jen uvedené skutečnosti využít. Protože chceme čerpadlo spínat, nepoužijeme výstup z filtru, ale zakoupíme přímo pro tento účel malé čerpadlo a nebo filtřík, postačí nejlacinější, od, řekněme, 150Kč. Toto čerpadlo budeme spínat co hodinu na dobu 5 minut (samozřejmě lze i jinak), a to jen v době, kdy svítí světla, což dobře zajistí běžné digitální spínací hodiny. Za hodinu se nám kelímek s jistotou naplní po otvor (co je navíc, unikne bez užitku jako velké bubliny bočním otvorem), za 5 minut je obsah kelímku s jistotou rozpuštěn ve vodě. Každou hodinu tím dodáme do vody stejné množství CO2. Rozpouštění do vody sice probíhá i při vypnutém čerpadle, ale oproti rozpouštění s průtokem vody je minimální, a můžeme tak při vypnutém čerpadle považovat systém za vypnutý.
Kelímek je velice vhodné volit průhledný, protože, když zjistíme, že burčák už nebyl schopen za hodinu kelímek naplnit CO2 až po otvor, je potřeba jej vyměnit. Protože zde nepracujeme s žádným podstatným tlakem, je burčák možné využít i ještě v době, kdy by pro jiné metody (bublinkování přes porézní materiál) už neprodukoval dostatečný tlak. Zároveň při výměně burčáku po zhasnutí světel, zajistí nový burčák dostatečné množství CO2 už do následujícího rána, tedy stačí jedna láhev pro provoz bez výpadku.
Poznámky ke konstrukci.
1. Čerpadlo vždy umísťujeme až pod kelímek, protože jinak se zaplní CO2 a může mít problém s rozběhem.
2. Kelímek umisťujeme těsně pod hladinu, kde potřebujeme nejmenší tlak, ale zároveň už pod vodou uvidíme případný nechtěný únik CO2 díky netěsnostem v provedení, které může být konstrukčně opravdu velice různé, od přívodu hadičkami, přes utěsněné otvory v kelímku, až po spodní přívod do neporušeného kelímku. Je to také důvod, proč nepopisuji přesně, co jak a kam, předpokládám, že každý zájemce využije, co už má, nebo snadno koupí, a že celek sestaví (slepí, spojí teplem, narazí, utěsní...) podle svých možností a schopností.
3. K přívodu CO2 vždy montujeme zpětný ventil.
4. Biomolitan pro ucpání kelímku volíme hustý a silnější, nebo jej alespoň více natlačíme. V této části bychom klidně mohli kelímek úplně ucpat, ale z hlediska údržby je vhodné, mít možnost kelímek otevřít a snadno vymýt, v akváriu se časem může zanést cokoli. Kelímek s víčkem je také řešením.
5. Biomolitan pro vyplnění bočního otvoru by měl být spíše hrubší (velké póry) a jeho vrstvu použijeme jen nezbytně nutnou, aby v otvoru sám držel jen zasunutím. Tímto otvorem proudí ven voda obohacená CO2 a jeho umístěním také volíme směr proudění.
6. Množství CO2 rozpouštěného ve vodě můžeme nastavit velikostí kelímku, výškovým umístěním bočního otvoru, dobou mezi spouštěním čerpadla (kelímek se ale musí vždy stihnout naplnit až po boční otvor, pro stále stejné dávkování) nebo i dobou dávkování (nemusíme do vody rozpustit celý obsah kelímku, za kratší dobu rozpustíme třeba jen polovinu, nicméně toto nedoporučuji).
7. Je výhodné umístit kelímek k výstupu filtru, který napomůže dobrému roznesení CO2 po akváriu, a také lze jím dále výstup vody obohacené CO2 dále nasměrovat.
8. Kelímek je plněn CO2 a následně vodou, což se neustále opakuje, a špatně uchycený se může nevhodně hýbat. Obepnul jsem ho teplem svařenou vzduchovací hadičkou, protaženou přísavkou, a kelímek tak přichytil ke sklu.
9. Některá čerpadla dokáží indukční špičkou při rozepnutí zresetovat či jinak znefunkčnit spínací hodiny. V takovém případě doplňte výstupní zásuvku spínacích hodin varistorem (pochopitelně zevnitř, po otevření spínacích hodin, například tímto ).
10. Levné spínací hodiny umožňují jen 8 nastavení sepnutí a rozepnutí, jiné levné 10. Volte takové, které mají co nejvíc nastavení, proč je zřejmé.
11. Že je kelímek po výměně vody v akváriu naplněn vzduchem nevadí, a ačkoli je CO2 těžší než vzduch a přebytečný plyn uniká otvorem dole, CO2 postupně vzduch v kelímku nahradí. Při zapnutí čerpadla s kelímkem plném vzduchu je rozdíl znát, vzduch znatelně neubývá. Až je vzduch nahrazen CO2, po zapnutí čerpadla ubývá plyn v kelímku snadno postřehnutelným tempem.
12. Nepokoušejte se udělat místo uzavřeného kelímku hodně vysoký a dole otevřený válec. Bubliny sice z takového válce neuniknou, ale pokud je dole otevřený, může do něj vniknout ryba, a pokud jde o rybu nadechující se nad hladinou, je to nebezpečné. Systém uzavřený jak je popsáno, žádné rybě vdechnutí CO2 z kelímku neumožní.
Nastavení - Opatrně, opatrně, opatrně...
Nadpis sice obsahuje známou šachovou poučkou, ale i zde přesně vystihuje, jak začít. Do 200l akvária (hrubý objem), dávkuji necelých 200ml CO2 10x za dobu osvětlení akvária, tedy celkem do 4g CO2 denně. Po léčení ryb (a odstavení přidávání CO2) byl dropchecker v akváriu modrý, produkce CO2 akváriem se vlivem léčiva zastavila. Při znovuzáběhu byl už druhý den po spuštění tohoto systému dropchecker, řekněme, středně zelený. Nevzduchuji a hladinu nezkrápím, jen se mírně vlní díky výstupu z filtru. Mohu tedy říct, ze 2l burčáku takto uživí i 200l akvárium. Jistě si tedy každý dokáže představit, co si takto při špatně seřízeném systému může v menším akváriu způsobit, a rozhodně je potřeba zpočátku možné problémy pohlídat. Na druhou stranu, dobře nastavený systém dávkuje CO2 stabilně a bez problému, rozpouští totiž stále stejné množství CO2 ve stále stejném objemu vody, ve stále stejných časových intervalech.
Rozhodně si pohlídejte funkčnost spínacích hodin ve spojení se zvoleným čerpadlem! Je bohužel velice časté, že rozpínání čerpadla spínací hodiny jak jsou bez "rozhození" nezvládnou a může se tak dít i jen jednou za čas. Naštěstí se většinou zresetují i s nastavením, takže se přeruší jakékoli další dávkování. Možné řešení nabízím výše, v poznámkách ke konstrukci, ale i pak si ověřte, že je problém odstraněn, ne úplně vždy je takto snadno řešitelný.
V každém případě nemohu nést žádnou zodpovědnost za případné škody, protože konkrétní provedení a nastavení je vždy jen na Vás, stejně jako je funkčnost tohoto řešení závislá na jeho plném pochopení.
Dropchecker
Bez něj se v počáteční fázi vlastně neobejdeme. Pokud by se jeho barva měnila rychle směrem ke žluté, dávkujeme moc. Pokud zůstává do modra, málo. Může se ale stát, že měsíce všechno funguje jak má, ale najednou se dropchecker začíná barvit do žluta. Je to nedostatečnou údržbou akvária, nahromaděním organického odpadu, a pravděpodobně je filtr plný "kafe". Z vlastní zkušenosti s podceněním údržby filtru mohu říct, že sice se takto může v akváriu produkce CO2 zvyšovat, ale většině rostlin nepomůže, nakonec začnou díky nadbytku organického odpadu odcházet. Špatná údržba akvária je často důvodem, proč rostliny nejprve začnou krásně růst, ale časem se jim daří hůř a hůř, i když mají dostatek CO2.
Výsledek
Prezentuji Vám zde něco, co sám používám od doby někdy po záběhu mého 200l akvária, řekněme, necelý rok. S funkcí jsem spokojen, láhev s burčákem sice měnit musím, ale jinak je to jediná starost, která mi ohledně CO2 zůstala, což dokážu tak jednoduchému řešení odpustit. Pro mnoho lidí pak může být nezanedbatelnou výhodou i nicotná cena, avšak i ta je relativní. Pro 200l akvárium představují další náklady 500Kč ročně za cukr a sušené kvasnice, odběr elektřiny malého čerpadla denně spouštěného na celkově do hodiny, můžeme zanedbat, jde řádově o jednotky korun ročně.
Závěrem ještě dodám, že k problému je vždy potřeba přistupovat s rozumem, a je potřeba zhodnotit, zda je takové řešení pro mne a mé akvárium vhodné, třeba s ohledem na příliš malé akvárium k potřebě do něj umístit další harampádí.
Video
Video se záznamem rozpouštění CO2 můžete vidět v mé prezentaci pod názvem "CO2 system", kde se obsah kelímku ve vodě rozpustí během 2 minut.
Za správnost informací zodpovídá autor článku, dotazy směřujte na autora. Hodnocení článku hvězdičkami provádí redakce. K článku se vyjádřete pomocí palců (líbilo se / nelíbilo se).
Líbilo se: 30x • Nelíbilo se: 1x • Zveřejněno: 27.07.2014 • Upraveno: 27.07.2014 • Přečteno: 3048x
Schválili: vaaclav 27.07.14 • romant 28.07.14 • Heimdall 28.07.14
Související články
| Žádné související články |
Další články z rubriky Technika
| 08.12.2022 | | Pořiďte si chytré akvárium | 216x |
| 10.03.2012 | | Výroba zděného stojanu pod akvárium | 1375x |
| 03.12.2010 | | CO2, rostliny, a co jsem ještě nezkusil | 4147x |
| 09.02.2010 | | Hagen AquaClear 20 | 3199x |
| 17.09.2014 | | Výroba rozstřikovací rampy levně a rychle | 1380x |
| 07.06.2009 | | Nádržka na nitěnky | 3071x |
| 22.01.2015 | | DIY auto top off (doplňovač odparu) | 624x |
| 14.08.2017 | | Chlazení akvária pomocí USB ventilátoru, osobní zkušenost | 435x |
| 06.05.2017 | | Akvarijní stěna z IKEA Lappaland | 617x |
| 11.03.2011 | | Výroba triviálního akvaristického odkalovače z prvomájového mávátka | 2839x |
Komentáře návštěvníků
Funkce je dostupná pouze pro přihlášené uživatele
Další články tohoto autora
| 03.05.2013 | | DIY skimmer | 1639x |
| 23.02.2011 | | Porodnička | 1921x |
| 15.01.2011 | | Léčba V-Penicilinem | 1305x |
| 03.12.2010 | | CO2, rostliny, a co jsem ještě nezkusil | 4147x |
| 01.12.2010 | | Osvětlení akvária, rostliny a Watt, Lux, Lumen | 6977x |