Elektrická vodivost

ale vzdyt na prevod TDS na siemens mas konverzni tabulky?! tak co tady resis?! pro potreby akvaristy bohate postacujici... ja nepisu odborne clanky, ja prezentuji hodnoty sveho AQ... a vzhledem k tomu, ze jak vstupni vodu, tak vystupni vodu po pridani konstanty=mineralu, mam premerenou na gH/kH... tak vim, ze ten TDS metr meri dobre a dokonce vim, z ceho se mi s ohledem na gH/kH ta hodnota TDS sklada... howgh!

P.S. please admin offtopic...

Ano dokud ty hodnoty nechceš porovnávat s cizími měřeními nebo je někde prezentovat, třeba na fóru, je to fuk. Jakmile to ale uděláš, začneš srovnávat jablka s hruškami. Většina lidí si to ani neuvědomuje, takže nakonec na ty sklenice od kompotu narazíš třeba i v článku v odborném časopise nebo v knížce, což je průser, protože už nikdo nedohledá, co vlastně autor naměřil.

A přitom by stačilo si místo tds metru koupit konduktometr. Stojí to stejně, měří to totéž, je to totéž, jen to na displeji místo skleniček od kompotu ukazuje litry.

tak jasne, ze tam mineralu "bude dost", kdyz je tam kvuli Caridinam umyslne micham... oproti studne +350 TDS je to ale "mekka voda"... a pokud ja osobne pouzivam jediny meric, tak jsou mi ostatni vyrobci tak nejak fcuk... vim kolik mam vstupni vodu a na kolik TDS se mi voda dostane pri odpovidajicim/spravnem davkovani mineralu... takze asi tak...

jinak uz to frci v AQ... dam pak info jak to vypada po delsim pouzivani...

Vtip je právě v tom, že různí výrobci to přepočítávají různě a na některých přístrojích si to i můžeš nastavit - proto ty sklenice od kompotu

Kubaa napsal: 170 TDS může znamenat všelicos, protože to ani není porovnatelná jednotka s jiným přístrojem
Mas pravdu, dost jsem to zjednodusil, nemel bych pouzivat termity kterym plne nerozumim TDS metr ve skutecnosti meri vodivost, a z te nejakym vzorcem predpokladajicim 'prumernou' vodu vypocitava to TDS. Nevim, zda jednotlivy vyrobci prumernou vodu nedefinuji ruzne, ani by me to neprekvapilo. Ta prumerna voda ma samo i nejaky prumerny obsah Ca a Mg, takze i nejakou prumernou tvrdost, ale s realitou to nemusi mit vubec nic spolecneho.

Ja chapu TDS ne jako tvrdost, ale proste zahnojenost

Tvrdost je asi nejjednodussi orientacne zmerit na strankach vodarny

170 TDS může znamenat všelicos, protože to ani není porovnatelná jednotka s jiným přístrojem (asi jako bys říkal, že má tvé akvárium objem 170 sklenic od kompotu, ale neřekl nám, jak velké sklenice od kompotu), ale každopádně minerálů v ní bude dost.

budu to pouzivat jen v mekke vode, kde mam Caridiny... 170 TDS...

Jednoduchý príklad - lyžica soli v deci destilovanej vody bude mať tvrdosť nula ale vodivosť ako ratatatata! A možná ještě větší!

uf. pocital som s nejakou odchylkou, ale nie az takou. vdaka

To vůbec neřeš, je spousta složek vody, co ovlivňuje vodivost a na tvrdost má nulový vliv. Ten přepočet co uvádíš je jen orientační a platí jen velmi přibližně a jen v čisté vodě, což ta akvarijní není.

Nedavno som zacal merat vodivost. Ak tomu dobre rozumiem, medzi vodivostou a celkovou tvrdostou vody by mal byt vztah 1°dGH = 32µS. Nejaku odchylku moze vraj sposobit teplota. Kvapkovym JBL testom som dnes nameral 6°dGH a konduktometrom 319µS. 6°dGH by podla toho malo vyjst 192µS, co je vyrazne menej ako nameriam. Poradi mi niekto znaly?

Tak to bude v prostoru pro baterky nebo na krytu baterek nebo v návodu, ne? To píšou i Číňani...
EDIT
Tady www.freshwater.cz/… si stáhni návod. Baterie 2x 1,5 V knoflíková 357A

No právě že nemám. Ty z Číny chodí bez baterek =D

Dnes som skúsil dalšiu prípravu vody a myslím,že tie tvoje plánované by si v nej spokojne lebedili.
pH 4,5
vodivosť 30 us

Veď ho otvor a na batérií to máš napísané.

prosím prosím, jaké koupit baterie do tds metru z číny
viz www.rostlinna-akvaria.cz/… děkuji

Na fotkách som vyfotil parametre v jednej mojej nádrži pH 3,5 s vodivosťou 88 us.To už je tam i dáky ten list atď.
V tom štamperlíku je nachystaná pripravená voda.Nameral som i nižšie pH pri identickej vodivosti.
Na meranie teploty by som sa u prístrojov ADWA až tak nespoliehal.Je len náhoda,že práve v tomto roztoku ukazujú tak malú odchylku.Pri iných meraniach mi to priamo v akvárkach na oboch prístrojoch ukazuje trocha väčší rozdiel.Neviem nezapisujem si to,možno sa to hýbe do spomenutých výrobcom 0,5 C.Občas by som však povedal,že i viac.
Ja meriam teplotu laboratórnou rýchlobežkou.

A což teprve pH 3, jak kolega prasan říkal, že umí připravit s vodivostí do 20 mikro. To je 100x kyselejší než při pH 5. Opravdu mě nenapadá,jak něco takového pripravit, aniž by se zvedla vodivost.

Já jsem se ten výpočet nesnažil pochopit, ale tolik vím, že při poklesu pH o jeden stupeň vzroste koncentrace protonů desetinásobně. Takže pH čtyři vs. necelých pět je velký rozdíl.
Já mám v jednom svém akváriu zaznamenaná data 5.1/17 a 4.1/51. Například. Vybral jsem dvě zajímavé hodnoty z pravidelných záznamů.
=
Ale zeptám se Tě na něco od tématu: Já mám konduktometr Adwa a pokládám ho za můj nejvěrohodnější teploměr; přes udávanou toleranci plus mínus 0.5 stupně. Díval jsem se, že ty Tvoje měřiče se lišily o 0.2°C. Je to pravidlem? To by byla docela uspokojivá odchylka...

Práve nahrávam na Youtube video kde ti ukážem,že sa takáto voda s parametrami pH4-5 a vodivosťou okolo 20us pripraviť dá.Len sa dnes akosi necítim dobre,tak to postnem hádam až ma prestane bolieť hlava.
I bez humín www.youtube.com/…

Dal som to tu práve preto.Ryby z do seba sa vlievajúcich riek sa často objavujú v oboch tokoch a tak im nie je tak markantný rozdiel hodnôt vody až tak tažko znášať.

A byla na té lokalitě voda opravdu černá?
Je to kousek nad ústím Rio Branco, ale pokud vím (a i název naznačuje), tahle řeka není černá a má pH mnohem vyšší. A vodivost velmi nízkou.

Takže vysokú vodivosť v kyslom prostredí spôsobuje vysoká koncentrácia H+ iónov.No a teraz sme u toho ako si pripraviť takúto vodu aby tu vysokú koncentráciu nemala.
Parametre napr.v Rio Branco 20.08.2017
-1.24713°, -61.83296°

16:00 Záplavový les
Teplota vody: 29.4 °C
Vodivosť: 28 µS/cm

16:15 V blízkosti pobrežia
Teplota vody: 30.8 °C
Vodivosť: 29 µS/cm

Nehledě na to, ze v tom všem by se nemělo zapomenout na tu kationtovou výměnu, které jsou schopny některé ty substráty, na kterých ona voda stojí. Mnoho techto biotopů ma jílem tvořené dno, pokryté silnou vrstvou spadaneho listí a v tom stojí ta voda. Padají do toho tisíce druhů listů, květů, pilů, hmyzu a pod a to všechno tam tlející.
Použití rašeliny se sice hodí, jelikož u nás ji máme po ruce, ale historicky se rašelina v akvaristice používala asi v nějaké vodě, která proste stačila konkrétním akvarijním populacím, podobne jako se pouzivala přírodní voda z rašeliniště. Typický akvarista řeší zda to v té vodě jde a obvykle moc neřeší proč

Maq napsal: V jednom z těch odkazů co dal Prasan je rozbor vody v "blackwater rivulet draining a "Campina"" (campina je typ pralesa), a ten má pH 3,7 a vodivost 29,1 µS/cm.
Další zajímavá čísla: humic substances 93.1 mg/l, KMnO4 consumption 208,8 mg/l!
Předložil jsem otázku jednomu kamarádovi-chemikovi, a z jeho vysvětlení vyjímám:
Z tych nameranych hodnot je jasne, ze skoro vsetok pokles pH zjavne pochadza z huminovych kyselin - 90 mg/L je dost vela. Ten dalsi udaj - spotreba KMnO4 - je pokus o kvalitativne vyjadrenie huminovych kyselin. Huminove kyseliny su velmi vseobecne definovana trieda organickych latok - vacsinou polyfenoly (prave tie polyfenoly sa tym KMnO4 oxiduju) obvesane organickymi karboxylovymi kyselinami. Prave preto su huminove kyseliny kysle a dokazu efektivne znizovat pH.
Co sa tyka vodivosti, vodivost zalezi od koncentracie ionov, ale i od ich velkosti. Cim vacsi ion, tym mensia vodivost. Po disociacii huminovej kyseliny roztoku dostanes H+ (resp. niekolko) a jeden velky anion - vacsinou su to totiz dost velke molekuly, casto oligomerneho resp. polymerneho charakteru. Ked budes znizovat pH pomocou HCl, dostanes H+ a Cl-, obidva su velmi male iony, ktore zvysia vodivost ovela viac.
Takze jediny sposob ako dosiahnut tak nizku vodivost pri tak nizkom pH je podla mna spravna "kombinacia" huminovych kyselin.

Pokud jde o tvé okolí stačí zadat město ve tvém okolí a vyjede ti seznam akvaristů. Nádrže - Vyhledávání v akvaristech. rybicky.net/autor.php…

A vrátim sa k Rio Negro:
www.youtube.com/…
www.reef2rainforest.com/…
tanninaquatics.com

V príspevkoch čo som pridal sú i celoročné údaje a nie je problém si ich dohľadať.
Moje okolie kde bývam Bohu žiaľ neposkytuje možnosť stretávať sa s akvaristami.Všetko čo som ja vo svojich akvárkach skúšal bolo skôr pokus omyl.Z 5 druhov L-iek mi prosperuje jeden a o ostatné som Bohu žial chybou technky či nedoladených podmienok prišiel.
Poznám tu len zopár akvaristov a ten najlepší z nich Bohu žial od minulého mesiaca nie je medzi nami.Nech mu je zem ľahká.

Ač se o ryby a jejich množení moc nezajímám údaje o složení vody se mě zdají trochu zavádějící. Většinou se asi sbírají v období "sucha" kdy jsou tahle místa přístupná. Je to nejnižší stav hladiny vody a řekl bych pro ryby a jejich rozmnožování to nejhorší období. Nebo je to jinak?

Kopec ľudí robí rybky na prachy a o skúsenosti sa deliť nechcú.Ja ich chovám pre potechu a viac do nich investujem ako získavám.Prečo by som mal byť ten na ktorom bude zase niekto profitovať?
Áno forum je od toho aby sme si navzájom poradili a dozvedeli sa i sami viac.No nie vždy to takto funguje ako by malo.
Preto kopec akvaristov a fakt skúsených chodieva toto fórum iba čítať a do diskusií sa nezapájajú ani toľko čo ja.
Preto som tu asi viac ako rok ani nenapísal.
Veď aj ten môj Kuang Nam(Sewellia lineolata) bol krásna skúsenosť,no zmazal som to pre......no nebudem sa k tomu opäť vraciať.

Myslím,že ak trocha pri mojich práspevkoch čitateľ i porozmýšľa príde na to ako to vlastne robím.Písal som čo sa nachádza vo vodách ako Rio Negro v menšom nadbytku.A touto cestou som sa ubral.Nie,že by som pridával tieto prvky,to nie.Len úpravou dosiahnem aby tomu tak bolo.

Jsi tajemný jak hrad v Karpatech

Asi som to nenapísal najpresnejšie,takúto vodu si musíš pripraviť.Nie je to o tom,že bach kyselina či iný sajrajt a máš hotovo.(okrem iného som ja fosforečnú na úpravu i keď ju doma mám nikdy nepoužil) Jasné niečo použijem....??!!
Ja rád poradím ľuďom okolo,no akosi sa mi nechce vypisovať celé moje postupy.Ktoré niekto následne publikuje ako vlastné.Čo sa mi práve tu na fóre stalo.

A jak to namicháš? Když vezmu k. fosforečnou, tak prostě ta vodivost letí nahoru a pH jen trochu dolů. Totéž rašelina, pH 5 a vodivost 50.

Namočenie sondy do KCL sa používa na totálne vyčistenie a doslova zresetovanie sondy.Po takomto ukone sa musí sonda znova kalibrovať.
Či funguje to pridanie do roztoku pri meraní neviem,no trocha pochybujem potom o naslednej presnosti merania.
@kubaa: ja si vodu o pH 3-4 a vodivosti do 20us dokážem namiešať doma sám....len stále nechápem či blbnete ako starší akvaristi vy a robíte si tu na fore srandu zo mňa, alebo mám ja fakt také šťastie amatéra? Nevidím v tom problém namiešať si to.
@DavFM: zrejme preto,že sa to kyselinou nemieša.

Idem spať: Ste pre mňa páni akvaristi,ale teraz si už asi fakt so mňa robíte prdel.

Jenže on má fakt pravdu v tom, že spolu s nízkým pH je spojena vyšší vodivost a přes to asi nejede vlak.Vč. toho teoretického vypočtu.Zaroveň mi nejde ani kyselinou namíchat alespoň pH 4 aniž bych zvedl vodivost někam nad 50mikro.
Malinko jsem zkoumal způsoby měření v čisté vodě, na základě vaaclavova upozornění a to s tou sondou je fakt, musí to být pořádná sonda a nebo měřit pH jiným způsobem.Treba je zrada tam.

V jednom z těch odkazů co dal Prasan je rozbor vody v "blackwater rivulet draining a "Campina"" (campina je typ pralesa), a ten má pH 3,7 a vodivost 29,1 µS/cm.
Další zajímavá čísla: humic substances 93.1 mg/l, KMnO4 consumption 208,8 mg/l!
To je silný kafe. Jak je to s tím pH a vodivostí nechápu (chápu Tvůj předpoklad, že protony by ji měly zvyšovat), ale neodbýval bych tenhle scientific paper tím, že to neumějí měřit. Prostě na tom něco nechápeme. Budeš/me to muset najít jinde.

Tu máš ešte jedno pdf ktoré ti hádam napovie a pomôže k zdárnemu chovu a odchovu.Držím palce.
www.witpress.com/…
Celkové okyslenie riek ako je Rio Negro môže spôsobovať sediment.Kal ktorý síce baktérie neutralizovali no stále sa v rieke nachádza a čas od času v ňom niečo zahníva pričom vznikajú spomenuté plyny.
A odpoväď na tvoju otázku prečo má kyslá voda vysokú vodivosť - vysoká koncentrácia H+ iónov.

Uvidíme no, snad se mi neprožere voda sklem ven a ryby snad také přežijí. Nicméně měl sem za život nebo se někomu staral tak o 100 akvárek s "hustou" vodou. Teď si zase budu hrát na začátečníka... až to budu umět tak si pak třeba zase zkusím moře

V úplně prvním akvárku jsem tedy měl kyselou měkkounkou vodu z potoka v Lužických horách, ale to jsem tehdy ani nevěděl, co je to tvrdost a pH.

V jednej nádrži mám cca o 60us vyššiu vodivosť.Nevadí im to preto lebo tá vodivosť nie je spôsobená látkami ktoré by im vadili.Tiež popravde, ako nie chemik presne netuším ako to tam funguje i keď asi tuším a snažil som sa príspevkami ti to priblížiť.

Nechci je mít v tak vysokém pH, některým rybám z té oblasti to nestačí. Prostě bych se chtěl přiblížit přirozeným podmínkám (alespoň 5). Ani nechci diskutovat o tom, co potřebují nutně a co se dá ošidit (a za jakou cenu). Že vezmu destilku/RO a dám do ní výluh/listí/rašelinu je jasné.

Furt ale řeším, proč mi to zvedá vodivost a nakolik je to normální. A i kdyby to bylo správně/jedno, tak chci vědět, proč tomu tak je a co konkrétně tu vodivost zvedá. Je to tak nepochopitelný požadavek, ROZUMĚT tomu, co se děje ve vodě?

No asi to bude chtít dodržet tvrdost a pH. pH srazíš tou rašelinou, šiškama, eventuálně to můžeš přesně ladit přidáváním CO2. Vodivost ve finále řešit nemusíš, pro rozplavání potěru je podstatný jenom vápník, resp. osmotický tlak na buňku a tam bych řekl, že tvrdost do jedné bude OK.
Nakonec je dost možné, že ty ryby, byť v takové vodě žijí, ji úplně nutně nepotřebují.

I keby mali pH 5,6 tak to bude v pohode.Už aj to je kyslá voda.
Pozri určite tam dáš drevo,možno lístie....bla bla bla...dostane sa do nádrže CO2 buď pridávaním alebo hladinou.Určite sa chystáš tie rybky i kŕmiť.Ešte budeš rád, ak im tam dáš čistú nachystanú vodu.
A v neposlednom rade,áno môžeš použiť i trocha rašeliny.Len už prosim ťa nerieš to pH.Skôr sa zameraj na celkovú dGH a uhličitanovú dKH(nie alkalitu) tvrdosť.

Čistá destilka má na vzduchu pH asi 5.6. To je moc. Takže čím bych to jako měl okyselovat? nechat to, aby se to okyselilo dusíkatými látkami? Ty tam, pokud porostou kytky, budou v nedostatku. Pokud neporostou budu měnit vodu tak, aby se tam stejně nehromadily. Anorganikou? To je nepřirozené, proč tam zbytečně cpát nějaká fosforečnan, chlor nebo čím vším se okyseluje.

Diskus možná výluhy nepotřebuje, ale labyrintky z černých vod JV Asie je potřebují. Také jsou to o dost citlivější ryby, než ikonický diskus.

A ja ti zopakujem to čo sa ti snažím príspevkami predostrieť,že vyluhy riešiť vôbec nemusíš.To už je len taký maličký bonus.
Stačí ti voda o správnej celkovej a uhličitanovej tvrdosti.
pH aspoň trocha zhodné s tým ktoré mali ryby než ich dáš k tebe.Inak im to bude v celku šum a fuk.
Ani pri odchove diskov nepotrebuješ rašelinu.Ba ju nepotrebujem ani ja pri odchove Dekeyserií.

Alkalitu neřeším vůbec. Ta má být prostě nulová. Že si uchovají minerály, nepochybuju. Jinak by nemohly přežít. Prostě řeším jak má ta blackwater voda správně vypadat. A jak ji budu připravovat.

Tak nevím, ale neříkal jsem to celou dobu?
Myslím to s tím hnitím/tlením.

Ryby konkrétne z Rio Negro majú úžastnú schopnosť uchovať si v tele i minimum minerálov.A je im pri tom v podstate jedno či budú mať pH 6,5 alebo 3.Vedecké testy preukázali,že i pri takejto zmene pH je napríklad strata Na či Ca v tele ryby takmer minimálna.Na rozdiel, ak testovali ryby z iných vôd,tie už mali straty Na i Ca značné.
Stále nechápem prečo riešiš alkalitu.

Otevřel jsem to na stránce, kam to odkazuje a ta tabulka celkem odpovídá mé teorii. To jediné měření kolem pH 4 má ze všech nejvyšší vodivost, kolem 30.

Hnijúci ,,odpad,, pralesa - myslím teda organický i neorganický - spôsobuje vysokú tvorbu plynov hlavne CO2 a H2S (sirovodíka).
Ak ti to pomôže ,tak tu máš jeden link na eknihu
books.google.sk/…

Konkrétne Rio Tapajos:
Na 1,50 mg/l
HCO3 8,80 mg/l
Si 5,25 mg/l
Ostatné prvky sú zastúpené rádovo v desatinách mg/l.

Ok, špatně jsem to pochopil.

Nenapísal som hodne ale,že sú tam zastúpené vo zvíšenej miere oproti iným prvkom.