Jak snížit dusičnany (NO3)

O zeolitech jsem si ted přečetl dobrý prispevek:


Zeolity jsou něco jako velmi porézní houba (s různě velkými otvory). Nejmenší otvory mají velikost molekul. Dokáží absorbovat určité sloučeniny. Funguje to na bázi výměny iontů. Otvory, do kterých zeolit váže tyto sloučeniny, jsou naplněné sodíkem (Na) nebo draslíkem (K). Jakmile se ve vodě objeví příslušná sloučenina (v našem případě čpavek / NH4+), zeolit jí vymění za Na+ nebo K+. Vzhledem k tomu, že čpavku nebývá ve vodě moc, k žádnému rapidnímu/měřitelnému nárůstu těchto látek ve vodě obvykle nedojde. Jediný problém zeolitu je v tom, že před čpavkem dává údajně přednost vápníku (Ca++), ale pokud vím, tak to bývá problém pouze u slané/mořské vody, kde kvůli poklesu koncentrace vápníku pod 200 mg/l může dojít k odumírání korálů. U sladkovodních akváriích jsem ještě o žádném podobném problému s nedostatkem vápníku neslyšel. Čpavkem, který zeolit absorbuje, se následně živí nitrifikační bakterie/archebakterie, které se v něm usídlí (a přemění čpavek na dusičnany). Údajně to funguje tak, že v zeolitu se usídlí nejprve autotrofní bakterie, které s využitím kyslíku přemění čpavek (NH4+) na dusičnany (NO3). Jakmile se v zeolitu vyčerpá kyslík, osídlí ho také heterotrofní bakterie, které dusičnany přemění na plynný dusík (N2). Každopádně tato druhá fáze (přeměna z dusičnanů na plynný dusík) se zdá být u zeolitu spíše nepravděpodobná, protože v akváriu většinou k žádným podobným přeměnám nedochází (k tomu je obvykle nutné zajistit striktně anaerobní prostředí (bez přístupu kyslíku), což bývá extrémně složité (viz denitrifikační kolony).

Každopádně by u zeolitu měla platit následující rovnice:
NH4 + O2 + 3OH = NO3 + 2H2O

Hlavní funkcí zeolitu v akváriu tedy asi zůstane odstraňování čpavku (NH4) z vody a jeho následná přeměna na dusičnany (NO3). A jak už jsem uvedl, protože čpavku bývá ve vodě jen minimum (neměřitelné množství), stejně tak minimální bude i nárůst koncentrace dusičnanů. Podle mě je tedy použití zeolitu v akváriu naprosto neškodné a kvůli jeho schopnosti odstraňovat toxický čpavek bych ho jen doporučil (přestože s ním zatím příliš velké zkušenosti nemám).

Poznámka: Vzhledem k tomu, že bakterie v zeolitu budou čas od času odumírat, póry v zeolitu se časem ucpou, takže je dobré ho občas vyměnit nebo proprat ve slané vodě (tím se obnoví jeho původní vlastnosti).

Každopádně zeolity patří mezi vůbec nejúčinnější absorbenty čpavku na trhu.

PS: Myslím si, že na velmi podobné bázi jako zeolit (který stojí asi 15,- Kč/kg => www.subio....it/…) fungují i některé komerční produkty jako Seachem Purigen (cca 1.800,- Kč/kg => www.akvaob...-4311.html).

Výborně, máme tady odborníka.
A můžeš tedy potvrdit, že žádný iontoměnič neumí měnit anionty za kationty?
Popřípadě zadržovat vybrané anionty a nic za ně nevypouštět výměnou?
A osvítit nás o zeolitech?

Ja by som chcel na pravu mieru uviest len jednu vec, ktora sa uz riesila predtym v inych vlaknach a bol som trochu nesvoj z toho ako to ludia vnimaju. Ionomenice funguju asi takto:

Kazdy ionomenic, povedzme anex, ma nejaku afinitu (chut ich navazovat) ku kazdemu jednemu anionu. Selektivne anexy maju proste len ovela vacsiu afinitu k nejakemu konkretnemu anionu (relativna afinita), ale nie je to tak, ze by neviazali ziadne ine aniony. Ked uz o to ide, casto medzi niektorymi anionmi dokazu diferencovat len velmi slabo. Nerobme si iluzie, ale relativne afinity k roznym anionom su na urovni 1-100 (rozumej jeden anion viazu 1-100 krat silnejsie ako iny), mozno velmi vynimocne 1000, aspon som nikdy nic lepsie nevidel - inymi slovami nic moc. Tzv. "selective ion recognition" vo vode je momentalne v chemii velmi moderna odvetvie a vysoke affinity a ich konstanty nie je trivialne dosiahnut.

Dalsia vec na ktorej zalezi je koncentracia, resp. pomer anionov vo vode. Ak ma selektivny anex na vychytavanie dusicnanov 100 krat vacsiu afinitu k dusicnanom ako k chloridom, ale vo vode je 100 krat viac chloridov ako dusicnanov, vysledny pomer chloridov a dusicnanov v anexe bude 1:1. Regeneracia funguje na uplne rovnakom principe. Jednoducho sa selektivny anex strci do solanky (kde je obrovska koncentracia Cl^-) a tie nahradia dusicnany - akokolvek selektivny anex moze byt.

Já těm zeolitům moc nerozumím.
Vím určitě, že pokud by to byl syntetický iontoměnič, tak ten vymění anion za jiný anion. Dusičnanový za chloridový, většinou.
Pokud by zeolit zachycoval dusičnany a nic za to nevypouštěl, myslím že by to zatočilo s pH, dost výrazně. V daném případě směrem nahoru.
Ještě doplním, aby to bylo jasnější: CEC substrát zachytí jen kationty. NO3- je anion. Nevěřím, že existuje něco, co zadrží anion a namísto toho vydá kation. Pokud by teoreticky něco takového existovalo, nebyl by to iontoměnič, ale stroj na výrobu louhu-hydroxidu. Do takového akvária by bylo nebezpečné sahat rukou...

A v kombinacii so zeolitom, ktory by do seba viazal dusicnany a to co vypusti naviaze dno. Len spekulujem ako lajk.

Určitě zajímavá myšlenka, ale konkrétně dusičnany tím nevyřešíš - to jsou anionty.
I zemědělci se už naučili (a zabývají se tím vehementně), že dusičnany nic nezadrží, odtečou s vodou kam se jim zachce. A půda je leckdy tak "CEC", že takovou v akváriu sotva kdy mít budeme.

nebolo by mozne tento problem minimalizovat pouzitim "hladneho dna"? t.j. dna s nizkym obsahom zivin a vysokym CEC?

prog napsal: Nadchly mě ionexy na bázi pryskyřice, které se dají jednoduše recyklovat.
Pokud vím, tak ionexy nepracují příliš univerzálně, nýbrž spíše selektivně. To znamená, že bys musel použít jeden ionex na dusičnany, jiný zase na železo atd. Kromě toho ionexy pracují na bázi iontové výměny, takže pokud máš ve vodě 1,3 mmol/l (= 80 mg/l) NO3, tak ti to vymění za stejné množství něčeho jiného - např. 1,3 mmol/l Cl (= 45 mg/l Cl). Takže si vyměníš zvýšenou koncentraci jedné sloučeniny/prvku za zvýšenou koncentraci jiného prvku. Je to dobré řešení? Možná je lepší mít ve vodě více chloridů než dusičnanů, ale ideální řešení to asi není. Proto bych řekl, že mnohem lepším řešením je právě ta reverzní osmóza, co už ti doporučil kolega Maq. Reverzní osmóza odstraní z vody všechny soli s relativně vysokou účinností (až 95%). A i když v případě dusičnanů není její účinnost tak vysoká (jen asi ~75%), tak i přesto by ti dokázala stáhnou dusičnany z 80 mg/l na ucházejících 20 mg/l. Kromě toho ale existují i DI náplně, které slouží právě k dočištění vody od dusičnanů. S takovou náplní se hravě dostaneš na hodnoty <1 mg/l NO3. Takto demineralizovanou vodu pak stačí smíchat s trochou neupravené vody, a máš vodu podle svých představ.

Souhlasím, do RO zatím nechci jít, kvůli železité vodě bych musel před osmózu přidat další filtr, abych nenarušil póry. Nadchly mě ionexy na bázi pryskyřice, které se dají jednoduše recyklovat. Chtěl jsem použít filtr pod dřez pro vodu na pití a mít druhé řešení pro akva. Proto jsem se ptal, zda s tím má někdo zkušenosti.

Neuvažoval jsi o stavbě tohoto: rybicky.net/clanky/1517-sirny-denitrifikacni-filtr-%E2%80%93-sulphur-denitrator-%E2%80%93-jak-jej-v-cechach-vyrobit ?
Reverzní osmźa jak tu někdo navrhoval asi nebude řešením. Zrovna na dusikaté sloučeniny funguje mnohem hůře než na většinu ostatních.

K dějům ve studni můžu přidat jen laickou poznámku, nejsem chemik, Ph čerstvě napuštěné vody je 6,4 (i po temperaci na cca 20st), další dny už Ph stoupá přes 7, po pár dnech až na 7,4 a to je ve sklenici, ne v akváriu

Jak jsem psal NO3 ve studniční vodě kolísá kolem 80mg/l, naměřil jsem i přes 100mg/l, podle intenzity srážek. K další diskuzi podotknu, že teplota vody ve studni je stabilně 12st.
Rozbor vody bych musel dohledat, už je to pár let zpět, kritické byly dusičnany, voda je lehce železitá (i dle usazenin v potrubí) ale v normě, lehce nad normu byl hořčík. Nicméně babička ji pila celý život a dožila se necelých 94let, tak "jedvatá" asi nebude .

To som nemeral, meral som len tvrdosť, uhličitanových a celkovú a dusitany a dusičnany a samozrejme pH. Ale je fakt tvrdá, takže až tak vhodná nie je, už som objednal RO, a rastliny to vyčerpajú za 1-2 dni. Na tretí de je znova nemeratelne. Čo znamená podstatne nižšie. Myslím že je tam stupnica od 0-12,5.

To sa mi zda pre rastlinne akva idealne. Pridas 50%tnou výmenou vody 15-20 mg/l NO3
Zaujmala by ma informacia, kolko obsahuje takato voda PO4. Nemeral si?

Tiež mám vodu zo studne, NO3 síce nie až tak vysoké ako Ty, ale tiež dosť, je to približne 30-40 mg. Nikdy som problém nemal, mením vodu rovno z vodovodu, ale väčšinou len tak okolo 1/3 z akva. Ako často meníš vodu? Pokial týždenne a máš dosť rastlín tak by som sa toho nebál, raz dva to spravujú rastliny. Ja mám aj Clear Water ale nepoužívam ho, pretože mám NO3 tak nízko, že uvažujem nad tým, že ho budem pridávať. Bežne ho mám na minimálnej hodnote na teste. Test mám od Tetry.

Těch procesů se tam děje asi víc než by se na první pohled zdálo. Rozebrat to důkladněji by žádalo dát tomu víc než mám zrovna teď chuť, a popravdě, víc než nač stačí moje vědomosti.
Navrhnu jen jeden možný mechanismus:
Při ohřátí vody o 20°C se rozpustnost běžných plynů (jmenovitě CO2) ve vodě sníží o polovinu. Stejně tak není vůbec přehnaný předpoklad, že nad hladinou vody ve studni je několikanásobně vyšší obsah CO2 než běžně ve vzduchu. Dejme tomu dvakrát.
Je tedy možné, že v té vodě je čtyřikrát víc CO2 než odpovídá rovnovážnému stavu při 25°C. Ten se uvolňuje ve formě mikrobublinek a vyprchává.
S tím se ale současně pohybuje pH. K dalšímu pohybu pH může dojít při smíchání studniční vody s akvarijní vodou. S pohybem pH se mění ekvilibrium NH4+ vs. NH3. Může se nárazově uvolnit větší množství amoniaku.
Nechci spekulovat dál. Třeba nám to někdo vyloží odborněji.
Jen dodám že problémy s uvolňováním plynů z vodovodní vody nejsou neznámé, a semtam se i tady o nich někdo zmiňuje. Na rozdíl od té studny ale u vodovodní vody můžeme prakticky vyloučit přítomnost toxických plynů (amoniak, sulfan, možná oxidy dusíku, methan, kdo ví).

ale voda v studni nestoji. Moze sa to zdat ale podzemna voda je neustale v pohybe. Niekedy sa jedna doslova o podzemne "rieky" na nepriepustnom podlozi. Tym nechcem spochybnovat pritomnost zivin. Zalezi odkial tecie Ale s tou teplotou to nebude take horuce si myslim. Ved vodovodna voda ma v tychto dnoch cca 5-7°C len jej ohrevom si to tak neuvedomujeme. Vodovodne pramene su tiez len zarezy vo svahu alebo mniesto kde voda vyviera ked narazi na nepriepustnu vrstvu. A cestou na seba naviaze kade co. U nas vacsinou vapnik a horcik vzhladom na podlozie. Tam tiez nie je daky velky priestor na prekyslicenie.
Tym len chcem povedat, ze ak by s tym ohrevom z 5 na 25°C bol problem pri studni tak by bol pri kazdom aj pri verejnom vodovode. Neprikladal by som tomu dolezitost. Ale budem len rad ak to podlozis aspon hrubymi cislami.

Romant zmínil dusitany a zemědělce... já jsem myslel spíš na sulfan (H2S) a amoniak (NH3). Tohle všechno (včetně CO2) v přírodě vzniká stejně jako v akváriu - rozkladem organické hmoty, zejména anaerobním. Studna na "vhodném" místě je pak pěkná jímka. (A protože tam má tolik dusičnanů, asi to "vhodné" místo je.) Pěkně to tam stojí, několik metrů hluboko, ani vánek s tím nehne... takže sulfan a oxid uhličitý, které jsou těžší než vzduch, se nad hladinou hromadí. Amoniak je velmi dobře rozpustný ve vodě.
I když by mě odborník asi zčásti v mých úvahách opravil, "kde by se tam vzal?" vůbec není otázka k řešení, to je běžná situace.
Ale i pokud by studna byla čistá jako "studánka", je v ní voda jistě studená. A když se potom ohřívá, všechny rozpuštěné plyny se z ní uvolňují. A tehdy i jinak vítaný kyslík může rybám ubližovat. Jak přesně, to nevím, ale představuji si to trochu jako "kesonovou nemoc" potápěčů.

co2 v studničnej vode? Odkial by sa tam vzalo? A ohrev z 5 na 25°C asi taky velky nie je aby sa prejavil efekt mineralky. Jasne ze to myslis obrazne ale aj tak tu by som problem nevidel. neviem no.

A máš ánung o tom jaký jsou hodnoty dusitanů v té studni? Ono to jde většinou ruku v ruce, jak jsou "za tím" zemědělci, že jsou ty hodnoty vyšší a hlavně to během roku kolísá a to někdy velmi výrazně.

prog napsal: čerstvá voda ze studny, i když je samozřejmě bez chloru, nedělala rybám očividně dobře, nikde jsem se nedočetl možnou příčinu.
Chladná studniční voda obsahovala pravděpodobně vysoké množství rozpuštěných plynů (se zvýšeným podílem CO2, ale možná i dalších, horších), které se při ohřívání té vody v normálních atmosférických podmínkách uvolňovaly. To může rybám dost uškodit. V zásadě stejná situace jako když otevřeš láhev minerálky.
Tvoji situaci bych neřešil iontoměniči, ale raději reverzní osmózou. I kdybych si k tomu měl pořídit zařízení, které mi tu vodu bude cpát do RO pod správným tlakem.

Samozřejmě si to můžeš koupit surpanblog.cz/… Nebo si sehnat vlastní pryskyřici. Regeneruje se solí a vlastně vyměňuje chloridy za dusičnany musel by jsi ale přes ní filtrovat ale to chce vyzkoušet zas se asi všeho dusíku zbavit nechceš. Je tu i trochu složitější možnost. rybicky.net/clanky/1517-sirny-denitrifikacni-filtr-%E2%80%93-sulphur-denitrator-%E2%80%93-jak-jej-v-cechach-vyrobit

Ionexy se vetsinou pouzivaji v prutocnych kolonach takze pokud je tam jen nasypes jejich ucinnost silne klesne. Funguji na principu vymeny iontu navazanych na funkcni skupine.
Casem se ionex nasyti dusicnanama a bude se muset zregenerovat, tj. vytesnit navazane dusicnany. Toto se dela regeneracnim cinidlem.
Toliko chemicky koutek k principu fungovani ionexu.

Zdravím, řeším dlouhodobě problém s dusičnany ve zdrojové vodě (ze studny), obsah NO3 kolísá hodně nad normou 50mg/l, bývá 70-80mg/l, naměřil jsem i 100mg. Zemedělci v minulosti hnojili jako diví. Akva mám zarostlé víc než bych chtěl, vodu ke krevetkám nosím od pramene s téměř nulovými hodnotami NO3, ale už mě to přestává bavit, zvlášť při těchto teplotách. Hlavní akva má přes 300l, tam musím použít naši vodu. Proto bych se chtěl zeptat na zkušenosti s ionexy, které by měly dusičnany odbourat/přeměnit. Má představa je taková, protože nechávám vždy vodu den dva odrazit v plastové bečce, že bych přihodil pytlík s ionexem a nechal ho působit. Ještě přidružený dotaz: čerstvá voda ze studny, ikdyž je samozřejmě bez chloru, nedělala rybám očividně dobře, nikde jsem se nedočetl možnou příčinu.

O dusík bych se nebál. Když se tyhle pokojovky nehnojí dusíkem, rostou pomaleji, ev. tvoří menší listy.
Ale skladba živin by u cichlidářů problém být mohla. Z krmení by údajně mělo být dost málo fosforečněnů, a možná by byl v nedostatku i draslík. Tzn. vyzkoušet, a podle výsledků eventuálně potřebné živiny dodat.
V každém případě limitujícím faktorem bude světlo. Proto bych o jiných než uvedených arónovitých a marantovitých neuvažoval. Například zmíněná Hoya by to možná přežila, ale stagnovala by a žádné živiny by z vody neodčerpala.
Taky je asi potřeba uvážit, že když se rostlině z nějakého důvodu nebude dařit, mohou jí listy a hlavně kořeny odumírat, a v tom případě máme docela opačný efekt - znečištění.
Taková voďanka, ona přežije všechno, ale když nemá optimální podmínky, všechnu energii věnuje do růstového vrcholu a spodní listy nechá klidně odehnít.

Okrem množstva svetla a pestovateľnosti na vode nezabudnite uvažovať aj o množstva živín, ktoré potrebujú. Potos vydrží aj s nižšími, ale nie každá rastlina je taká. Jedinú informáciu som našiel o tomto. Ten človek tvrdil, že potos rastie v pohode ak NO3 >40 mg/l. Pri 20 mg/l nerastie moc, ale ani necípne. O ostatných neviem nič...

Mi voskovka nekvetla, ale rostla. Navíc už ji nemám.
Ale viděl jsem ji kvést cca 3 metry od okna, kde nebylo moc světla.
Podle googlu hydroponie je možná.

Na to se zeptej Horáce. Ten je na takové dotazy nejpovolanější.

Myslím že Hoyi by se taková hydroponie nelíbila. A Tobě kvete ve špatném světle???
Mám jiný námět: Některé marantovité rostliny. Voda ke kořenům jim nevadí, pokud bude okysličená, rostou ve spodním patře pralesů, takže mají nízké nároky na světlo. V domácích podmínkách je problém s nízkou vzdušnou vlhkostí. Ale vedle akvária by to právě mohlo být lepší. Některé rostliny Calathea jsou překrásné!

Trošku jsme si nerozuměli. Mně šlo o účinky čistého šťavelanu.
Jinak ano, ty alkaloidy Dieffenbachie budou velmi pravděpodobně jedovaté i pro ryby. Ostatní arónovité tvoří nějaké alkaloidy taky, ale je jich asi málo, do vody jich normálně uvolňují ještě míň, a tak asi proto s nimi nemíváme problémy.

Tak mám slíbený šplhavec (u nás blázen).
Ale napadla mě ještě jedna rostlina: Voskovka (hoja). Ta i pěkně kvete a taky dobře roste ve stínu. Nezkoušel ji někdo?

Pokud tu kytku nepoškodíš, nemáš se čeho obávat. Jiná věc je, pokud by si někdo ty kytky nasadil do akvárka s ryjícími rybami, které by ty kytky rozebraly "do šroubku". Toho bych se asi bál, ale i to se dá vyřešit třeba klecí z plastového pletiva. Jo a pokud jsem si to četl, tak to poškození není jenom mechanického rázu, ale je hlavně chemické.
botanika.wendys.cz/…
Ještě jedna věc: složení - - je jedovatá, obsahuje ostré krystaly šťavelanu vápenatého, saponiny, glykosidy i alkaloidy.

No mě by ten mechanismus jedovatosti šťavelanu vápenatého docela zajímal. Co dělá v ledvinách, je jasné a dobře známé. Při požití vyvolává hrozné reakce na všech sliznicích a citlivých tkáních. Rád bych věděl, zdali je to "jenom" mikromechanické poškození těmi mikrokrystalky, anebo zdali taky systemicky funguje jako jed, tedy škodlivě vstupuje do nějakých metabolických procesů. O tom druhém mám pochyby, nikde jsem nic nenašel.
U ryb to bude asi jiné, už proto že žijí pod vodou. Ale měl bych obavy o jejich žábry.

Aj ja som si nasadil do akvária potos (* aureum). O dlhodobých výsledkoch dám vedieť. Čo sa týka jedovatosti, tak našiel som informáciu, že podľa ASPCA je jedovaté pre kočky a psi. Potos vidím v akváriach najväčších profíkov, takže si nemyslím, že by mal nejaký negatívne účinky pre ryby.

To není jenom o píchání do kůže. Je jedovatá hlavně při požití a ročně způsobí v domácnostech spoustu úmrtí třeba kanárků, kteří si zobli. U některých druhů je intenzita jedu taková, že se používají do šípových jedů.

Dieffenbachia obsahuje šťavelany což jsou vlastně ostré jehlice které se ti zapíchají do kůže, nejhorší je to třeba mezi prsty.

Asi máš pravdu. Přece se kvůli názvu nepoperem. Ono to jde skrzevá interfernet dost těžko.

on asi říká "blázen" každý něčemu jinému, já znám toto označení zase pro břečťan Hedera helix

Omyl. Blázen se říká Tradescantii, český název voděnka nebo podénka.

Všechny arónovité rostliny jsou více či méně jedovaté. Vede Dieffenbachia, její jedovatost je skutečně nebezpečná, i na pouhý dotek či jiný kontakt. U ostatních bych se v téhle souvislosti nebál. Nikdy jsem neslyšel, že by byl problém s jedovatostí Cryptocoryne, Anubias, Syngonium aj. při akvarijním pěstování. A my mluvíme jenom o sázení do filtru.

Jo, já to taky znám česky pod názvem Potos. A prý se tomu také říká "blázen"...

Papouškové jsou dosti choulostivý chovanci.Vím to od táty,má jich dost.Ale plno druhů zvířat je imunních proti rostliným jedům.Zajímavý je,že každý má svoji specializaci na to svoje

Ahoj, v rostlinách se moc nevyznám, ale jestli to je to, čemu se běžně říká potos, tak v teraristice je hojně používán. A vím, že například chameleóni ho běžně okusují, žerou a jedovatý pro ně není. Stejně tak agamy, atd. Tím neříkám, že nejsou jedovaté pro papoušky, ale pro ně jedovaté kde co.

Koukám,že sem rozpoutal dobrou debatu ohledně rostlin zbavujících akvárium dusíkatých látek .Všechny tyto tropické rostliny,které tu byly jmenované,jsou svým způsobem jedovaté.Ať je to kořen,list,hlíza...ale v aq plní tu funkci o které je tady řeč.Kdysi jsem měl vedle akvária Monsteru.Ta měla listy.To už je dávno.Volil bych kytky se vzdušnými kořeny,Spatyphylum je vhodné pro hydroponii a v keramzitu roste velice dobře a pravidelně kvete.

Také jsem četl, že je jedovatý. Ale pak jsem si přečetl, že se ve filtrech používá naprosto běžně.
Zřejmě, ale to se jen domnívám, bude jedovatý jen při pozření.
Nemám ho ani tak moc ve filtru, ale v akvu, připevněný těsně nad hladinou. Některé listy jsou pod vodou, některé nad, kořeny pod. To na fotce je jen jeden šlahoun, který roste z akva ven...
Mám to takto skoro dva roky a žádný problém. V tom akvu jsou i dva velcí krunýřovci. Kousance v listech nejsou, asi vědí, že tohle se nepapá...

Už jsem to tu dával, ale snad nebude vadit, když to dám znovu. Tady v tom akvárku roste i pod vodou, dlouhodobě.
cichlidae.pl/…

Scindapsus je jedovatý. Aspoň mezi chovateli papoušků se to tvrdí. Docela bych se bál dávat jedovatou rostlinu do filtru k akváriu. Fakt s tím nikdy nebyl žádný problém?

Přesně ten.

Ale je určitě jedna kytka, která to dá určitě dokonce jen při umělém osvětlení - Scindapsus. Vyzkoušené.

Tenhle?

Zatím mě nic nerostlo tak rychle jako pupečník. Tohle narostlo za tři neděle a to jsem to nevyndal všechno.