Přihlaste se a využijte web naplno RYBICKY.NET »

Jak snížit dusičnany (NO3)

 

NápovědaFórum » Voda, přípravky na úpravu a testy » Hodnoty vody 

Přejít na předchozí stránku 3 Přejít na další stránku   1  
Jak snížit dusičnany (NO3)
 Reagovat na tento příspěvek  Citovat tento příspěvek 1   27.02.2017 13:52 R Muž romant [27982] Re: MichalNecek
Vyměnit, nedoplňovat, fyzika je neúprosná, co doplníš a bude menší frakce skonší u dna a tobě stejně zůstane ten kamenolom na povrchu. Šěl bych do nějaký klasiky v podobě křemičitýho písku, štěrku, třeba písek beťoňák ze stavebnin, písky do bazénových filtrací, jako další možnost jsou nějaké tzv. lehčené substráty jako je liapor, aquaclay ground, kongo, možností je celá řada. Osobně bych nešel do varianty zásobních substrátů, jako podkladních vrstev(do rostlinných akvárií zhusta dooručováno) a toto řešil event. použitím nějakého zásobního hnojení do dna a nebo ničím, nechal to na rybách a upravoval živiny do vodního sloupce.
 Reagovat na tento příspěvek  Citovat tento příspěvek 0   27.02.2017 13:46 MichalNecek Re: Maq
Finance nejsou úplný problém, to máš pravdu :-), s vědomostma už je to horší, do problematiky rostlinného akva se teprve dostávám.

1) S Čerstvě založeným akva bez záběhu taky moc nesouhlasím, ale neměl jsem jinou možnost, rybí osazenstvo jsem neměl kam umístit na dobu záběhu, proto jsem alespoň použil 40 litrů staré vody z akva.

2) Substrát je tedy velký problém, to jsem tedy pochopil a teď otázka: když jej naředím pískem, pomůže to, nebo jej mám úplně vyhodit do pryč?

3 - 4) CO2 jsem pořídil po neskutečném problému s řasou a od té doby mám pokoj, na doporučení kamaráda, který má prosperující rostlinné akva dodávám i Tekutý Uhlík, takže ten taky přestanu dávkovat.

5) Filtraci jsem pořídil větší, protože za nedlouho chci pořídit i větší akva a nechci pak investovat do znovu nového filtru.
Uvnitř filtru mám: filtrační vatu, Biomolitan, aktivní uhlí, keramické kroužky a Matrix.

6) Dle tvého názoru mám dát teda Chihirose do pryč? Nespozoroval jsem na něm nějakou extra pozitivní funkci.

Děkuji
 Reagovat na tento příspěvek  Citovat tento příspěvek 5   27.02.2017 12:05 Maq Re: MichalNecek
Vidím na Tvé prezentaci, že finanční vklady zřejmě nejsou problém, spíš jde o ty vědomostní.
1) Čerstvě založené a už ryby. Není dobře.
2) Takhle ostrý substrát je poukázka na problémy. Nota bene tam máš Corydorasy a Ancistusy. Zkus si tím chvilku drhnout hubu, a pak nám řekni jaké to bylo.
3) CO2 z bomby a rostlin pět a půl. Říkáš že doplníš. Dobrá, nešetři na tom.
4) CO2 z bomby a ještě tekutý Carbon? Dáváš si rád ke kávě kávu?
5) Filtr jako hrom. Nevadí, já mám taky rád vnější. Ale co máš uvnitř? Pokud máš, jak to tak vypadá, dost dusíku už ve vstupní vodě, filtr s dobrými náplněmi - a v součinnosti s rostlinami, ovšem - s tím může pomoct.
6) Máš tam tuším Twinstar. Ošemetná věc. Kdo by nechtěl akvárko bez řas? Jenže to před Tebou utají nastupující problémy. A máš na ně zaděláno.
 Reagovat na tento příspěvek  Citovat tento příspěvek 1   27.02.2017 11:34 R Muž romant [27982] Re: MichalNecek
Pro začátek bych dal na hladinu plovoucí rostliny a rozhodně se zamyslel nad tím dnem, kterému se přezdívá "kamenolom".
 Reagovat na tento příspěvek  Citovat tento příspěvek 0   27.02.2017 11:30 Muž powery [250] Re: MichalNecek
Není moc dusičnanů ve zdrojové vodě?
 Reagovat na tento příspěvek  Citovat tento příspěvek 0   27.02.2017 11:21 MichalNecek – Dusičnany (NO3) 60mg/l
Fotka k příspěvku Dobrý den, měl bych dozat, mám dusičnany ve vodě okolo 60mg/l, včera jsem změřil po výměně 2/5 vody v mém 112l akva a hodnota nijak výrazně neklesla. Osázení rostlinami nemám ještě bůh ví jak vélké, ale to budu v tomto týdnu řešit přidáním nových rostlin, ale teď mě zajímá, jaká je normální hodnota NO3 ve vodě pro mou nádrž a jak se dá případně ta hodnota snížit na potřebnou hodnotu? Děkuji
 

Starší reakce

 Reagovat na tento příspěvek  Citovat tento příspěvek 6   19.02.2017 19:05 Acinonyx Re: Maq
Vymena anionov za kationy je uroven perpetum mobile vo fyzike. Struktura ionomenicov vyzera tak, ze bud anion(-) alebo kation(+) je pevne a kovalentne viazany v strukture (vacsinou polymere) a nemoze tuto strukturu opustit. Ta opacna "sucast" je potom to, co sa vymiena. Preto ionomenic moze menit bud iba aniony, alebo kationy. A uz vobec nie je anion za kation. Predstavte si, ze polymere su zabudovane kladne nabite kationy (+), a ich kontraaniony, napriklad Cl- by bol vymeneny za Na+. Znamenalo by to, ze kation(+) v polymere by sa ocitol vedla Na+. Z fyziky vieme, ze to nie je dobry napad, pretoze kladny a kladny naboj sa odpudzuju. Preto to nie je mozne. Inymi slovami - zakon zachovania naboja.

Druha otazka to iste - zakon zachovania naboja. Za nieco sa vzdy aniony vymenit musia, i ked len OH- (zvysenie pH).

Zeolity su v podstate tiez iba ionomenic. Rozdiel medzi zeolitmi a "beznymi" ionomenicmi je ten, ze zeolity su anorganickeho povodu (casto aluminosilikaty a pod.) s definovanou strukturou a velkostou porou. Mozete si ju predstavit ako definovanu mriezku/klietku. Su vacsinou prevazne zaporne nabite, prave preto, ze su to oxidy a hydroxiy kovov a preto zvacsa funguju ako katexy. To co sa bezne oznacuje ako anex/katex je vacsinou organickeho povodu - organicky synteticky polymer. Amorfny, z hladiska 3D struktury teda anizotropny.

EDIT: K prispevku podomnou. Zeolity same o sebe nedokazu v nejakej velkej miere oxidovat amoniak na dusicnany (za normalnych okolnosti). Je k tomu treba bakterii, presne take ako mate vo filtri. Na co teda blbnut so zeolitom, ked sa to iste udeje v molitane, bez rizika vedlajsich ucinkov ako teraz popisem?

Viete co este dokazu zeolity vymenit za Na+ a K+ pokial si nedate pozor na velkost? Vsetky MIKROPRVKY (alias kationy prechodnych kovov) - Fe3+, Mn2+, Zn2+ atd. Specialne zelezo a med su len o trochu mensie ako spominany vapnik kolegom.
 Reagovat na tento příspěvek  Citovat tento příspěvek 2   19.02.2017 19:00 MichalNecek Re: Maq
O zeolitech jsem si ted přečetl dobrý prispevek:


Zeolity jsou něco jako velmi porézní houba (s různě velkými otvory). Nejmenší otvory mají velikost molekul. Dokáží absorbovat určité sloučeniny. Funguje to na bázi výměny iontů. Otvory, do kterých zeolit váže tyto sloučeniny, jsou naplněné sodíkem (Na) nebo draslíkem (K). Jakmile se ve vodě objeví příslušná sloučenina (v našem případě čpavek / NH4+), zeolit jí vymění za Na+ nebo K+. Vzhledem k tomu, že čpavku nebývá ve vodě moc, k žádnému rapidnímu/měřitelnému nárůstu těchto látek ve vodě obvykle nedojde. Jediný problém zeolitu je v tom, že před čpavkem dává údajně přednost vápníku (Ca++), ale pokud vím, tak to bývá problém pouze u slané/mořské vody, kde kvůli poklesu koncentrace vápníku pod 200 mg/l může dojít k odumírání korálů. U sladkovodních akváriích jsem ještě o žádném podobném problému s nedostatkem vápníku neslyšel. Čpavkem, který zeolit absorbuje, se následně živí nitrifikační bakterie/archebakterie, které se v něm usídlí (a přemění čpavek na dusičnany). Údajně to funguje tak, že v zeolitu se usídlí nejprve autotrofní bakterie, které s využitím kyslíku přemění čpavek (NH4+) na dusičnany (NO3). Jakmile se v zeolitu vyčerpá kyslík, osídlí ho také heterotrofní bakterie, které dusičnany přemění na plynný dusík (N2). Každopádně tato druhá fáze (přeměna z dusičnanů na plynný dusík) se zdá být u zeolitu spíše nepravděpodobná, protože v akváriu většinou k žádným podobným přeměnám nedochází (k tomu je obvykle nutné zajistit striktně anaerobní prostředí (bez přístupu kyslíku), což bývá extrémně složité (viz denitrifikační kolony).

Každopádně by u zeolitu měla platit následující rovnice:
NH4 + O2 + 3OH = NO3 + 2H2O

Hlavní funkcí zeolitu v akváriu tedy asi zůstane odstraňování čpavku (NH4) z vody a jeho následná přeměna na dusičnany (NO3). A jak už jsem uvedl, protože čpavku bývá ve vodě jen minimum (neměřitelné množství), stejně tak minimální bude i nárůst koncentrace dusičnanů. Podle mě je tedy použití zeolitu v akváriu naprosto neškodné a kvůli jeho schopnosti odstraňovat toxický čpavek bych ho jen doporučil (přestože s ním zatím příliš velké zkušenosti nemám).

Poznámka: Vzhledem k tomu, že bakterie v zeolitu budou čas od času odumírat, póry v zeolitu se časem ucpou, takže je dobré ho občas vyměnit nebo proprat ve slané vodě (tím se obnoví jeho původní vlastnosti).

Každopádně zeolity patří mezi vůbec nejúčinnější absorbenty čpavku na trhu.

PS: Myslím si, že na velmi podobné bázi jako zeolit (který stojí asi 15,- Kč/kg => www.subio....it/…) fungují i některé komerční produkty jako Seachem Purigen (cca 1.800,- Kč/kg => www.akvaob...-4311.html).
 Reagovat na tento příspěvek  Citovat tento příspěvek 0   19.02.2017 18:51 Maq Re: Acinonyx
Výborně, máme tady odborníka.
A můžeš tedy potvrdit, že žádný iontoměnič neumí měnit anionty za kationty?
Popřípadě zadržovat vybrané anionty a nic za ně nevypouštět výměnou?
A osvítit nás o zeolitech?
 Reagovat na tento příspěvek  Citovat tento příspěvek 1   19.02.2017 18:41 Acinonyx Re: Maq
Ja by som chcel na pravu mieru uviest len jednu vec, ktora sa uz riesila predtym v inych vlaknach a bol som trochu nesvoj z toho ako to ludia vnimaju. Ionomenice funguju asi takto:

Kazdy ionomenic, povedzme anex, ma nejaku afinitu (chut ich navazovat) ku kazdemu jednemu anionu. Selektivne anexy maju proste len ovela vacsiu afinitu k nejakemu konkretnemu anionu (relativna afinita), ale nie je to tak, ze by neviazali ziadne ine aniony. Ked uz o to ide, casto medzi niektorymi anionmi dokazu diferencovat len velmi slabo. Nerobme si iluzie, ale relativne afinity k roznym anionom su na urovni 1-100 (rozumej jeden anion viazu 1-100 krat silnejsie ako iny), mozno velmi vynimocne 1000, aspon som nikdy nic lepsie nevidel - inymi slovami nic moc. Tzv. "selective ion recognition" vo vode je momentalne v chemii velmi moderna odvetvie a vysoke affinity a ich konstanty nie je trivialne dosiahnut.

Dalsia vec na ktorej zalezi je koncentracia, resp. pomer anionov vo vode. Ak ma selektivny anex na vychytavanie dusicnanov 100 krat vacsiu afinitu k dusicnanom ako k chloridom, ale vo vode je 100 krat viac chloridov ako dusicnanov, vysledny pomer chloridov a dusicnanov v anexe bude 1:1. Regeneracia funguje na uplne rovnakom principe. Jednoducho sa selektivny anex strci do solanky (kde je obrovska koncentracia Cl-) a tie nahradia dusicnany - akokolvek selektivny anex moze byt.

Vyzkoušejte
 Reagovat na tento příspěvek  Citovat tento příspěvek 0   19.02.2017 18:28 Maq Re: MichalV
Já těm zeolitům moc nerozumím.
Vím určitě, že pokud by to byl syntetický iontoměnič, tak ten vymění anion za jiný anion. Dusičnanový za chloridový, většinou.
Pokud by zeolit zachycoval dusičnany a nic za to nevypouštěl, myslím že by to zatočilo s pH, dost výrazně. V daném případě směrem nahoru.
Ještě doplním, aby to bylo jasnější: CEC substrát zachytí jen kationty. NO3- je anion. Nevěřím, že existuje něco, co zadrží anion a namísto toho vydá kation. Pokud by teoreticky něco takového existovalo, nebyl by to iontoměnič, ale stroj na výrobu louhu-hydroxidu. Do takového akvária by bylo nebezpečné sahat rukou...
 Reagovat na tento příspěvek  Citovat tento příspěvek 0   19.02.2017 17:50 Muž MichalV [327] Re: Maq
A v kombinacii so zeolitom, ktory by do seba viazal dusicnany a to co vypusti naviaze dno. Len spekulujem ako lajk.
 Reagovat na tento příspěvek  Citovat tento příspěvek 0   19.02.2017 17:44 Maq Re: MichalV
Určitě zajímavá myšlenka, ale konkrétně dusičnany tím nevyřešíš - to jsou anionty.
I zemědělci se už naučili (a zabývají se tím vehementně), že dusičnany nic nezadrží, odtečou s vodou kam se jim zachce. A půda je leckdy tak "CEC", že takovou v akváriu sotva kdy mít budeme.
 Reagovat na tento příspěvek  Citovat tento příspěvek 0   19.02.2017 17:22 Muž MichalV [327] Re: Marcel G
nebolo by mozne tento problem minimalizovat pouzitim "hladneho dna"? t.j. dna s nizkym obsahom zivin a vysokym CEC?
 Reagovat na tento příspěvek  Citovat tento příspěvek 1   19.02.2017 15:22 Marcel G Re: prog
prog napsal: Nadchly mě ionexy na bázi pryskyřice, které se dají jednoduše recyklovat.
Pokud vím, tak ionexy nepracují příliš univerzálně, nýbrž spíše selektivně. To znamená, že bys musel použít jeden ionex na dusičnany, jiný zase na železo atd. Kromě toho ionexy pracují na bázi iontové výměny, takže pokud máš ve vodě 1,3 mmol/l (= 80 mg/l) NO3, tak ti to vymění za stejné množství něčeho jiného - např. 1,3 mmol/l Cl (= 45 mg/l Cl). Takže si vyměníš zvýšenou koncentraci jedné sloučeniny/prvku za zvýšenou koncentraci jiného prvku. Je to dobré řešení? Možná je lepší mít ve vodě více chloridů než dusičnanů, ale ideální řešení to asi není. Proto bych řekl, že mnohem lepším řešením je právě ta reverzní osmóza, co už ti doporučil kolega Maq. Reverzní osmóza odstraní z vody všechny soli s relativně vysokou účinností (až 95%). A i když v případě dusičnanů není její účinnost tak vysoká (jen asi ~75%), tak i přesto by ti dokázala stáhnou dusičnany z 80 mg/l na ucházejících 20 mg/l. Kromě toho ale existují i DI náplně, které slouží právě k dočištění vody od dusičnanů. S takovou náplní se hravě dostaneš na hodnoty <1 mg/l NO3. Takto demineralizovanou vodu pak stačí smíchat s trochou neupravené vody, a máš vodu podle svých představ.
 Reagovat na tento příspěvek  Citovat tento příspěvek 0   18.02.2017 00:11 Muž prog [45] Re: NHKG
Souhlasím, do RO zatím nechci jít, kvůli železité vodě bych musel před osmózu přidat další filtr, abych nenarušil póry. Nadchly mě ionexy na bázi pryskyřice, které se dají jednoduše recyklovat. Chtěl jsem použít filtr pod dřez pro vodu na pití a mít druhé řešení pro akva. Proto jsem se ptal, zda s tím má někdo zkušenosti.
 Reagovat na tento příspěvek  Citovat tento příspěvek 0   17.02.2017 23:15 Muž NHKG [3900] - HadohlavciRe: prog
Neuvažoval jsi o stavbě tohoto: rybicky.net/clanky/1517-sirny-denitrifikacni-filtr-%E2%80%93-sulphur-denitrator-%E2%80%93-jak-jej-v-cechach-vyrobit ?
Reverzní osmźa jak tu někdo navrhoval asi nebude řešením. Zrovna na dusikaté sloučeniny funguje mnohem hůře než na většinu ostatních.
 Reagovat na tento příspěvek  Citovat tento příspěvek 0   17.02.2017 23:07 Muž prog [45] Re: MichalV, maq
K dějům ve studni můžu přidat jen laickou poznámku, nejsem chemik, Ph čerstvě napuštěné vody je 6,4 (i po temperaci na cca 20st), další dny už Ph stoupá přes 7, po pár dnech až na 7,4 a to je ve sklenici, ne v akváriu
 Reagovat na tento příspěvek  Citovat tento příspěvek 0   17.02.2017 23:00 Muž prog [45] Re: romant
Jak jsem psal NO3 ve studniční vodě kolísá kolem 80mg/l, naměřil jsem i přes 100mg/l, podle intenzity srážek. K další diskuzi podotknu, že teplota vody ve studni je stabilně 12st.
Rozbor vody bych musel dohledat, už je to pár let zpět, kritické byly dusičnany, voda je lehce železitá (i dle usazenin v potrubí) ale v normě, lehce nad normu byl hořčík. Nicméně babička ji pila celý život a dožila se necelých 94let, tak "jedvatá" asi nebude :-).
 Reagovat na tento příspěvek  Citovat tento příspěvek 0   17.02.2017 22:39 Muž erik [10] Re: MichalV
To som nemeral, meral som len tvrdosť, uhličitanových a celkovú a dusitany a dusičnany a samozrejme pH. Ale je fakt tvrdá, takže až tak vhodná nie je, už som objednal RO, a rastliny to vyčerpajú za 1-2 dni. Na tretí de je znova nemeratelne. Čo znamená podstatne nižšie. Myslím že je tam stupnica od 0-12,5.
Vyzkoušejte
 Reagovat na tento příspěvek  Citovat tento příspěvek 0   17.02.2017 21:12 Muž MichalV [327] Re: erik
To sa mi zda pre rastlinne akva idealne. Pridas 50%tnou výmenou vody 15-20 mg/l NO3 :-)
Zaujmala by ma informacia, kolko obsahuje takato voda PO4. Nemeral si?
 Reagovat na tento příspěvek  Citovat tento příspěvek 0   17.02.2017 21:04 Muž erik [10] Re: prog
Tiež mám vodu zo studne, NO3 síce nie až tak vysoké ako Ty, ale tiež dosť, je to približne 30-40 mg. Nikdy som problém nemal, mením vodu rovno z vodovodu, ale väčšinou len tak okolo 1/3 z akva. Ako často meníš vodu? Pokial týždenne a máš dosť rastlín tak by som sa toho nebál, raz dva to spravujú rastliny. Ja mám aj Clear Water ale nepoužívam ho, pretože mám NO3 tak nízko, že uvažujem nad tým, že ho budem pridávať. Bežne ho mám na minimálnej hodnote na teste. Test mám od Tetry.
 Reagovat na tento příspěvek  Citovat tento příspěvek 0   17.02.2017 20:33 Maq Re: MichalV
Těch procesů se tam děje asi víc než by se na první pohled zdálo. Rozebrat to důkladněji by žádalo dát tomu víc než mám zrovna teď chuť, a popravdě, víc než nač stačí moje vědomosti.
Navrhnu jen jeden možný mechanismus:
Při ohřátí vody o 20°C se rozpustnost běžných plynů (jmenovitě CO2) ve vodě sníží o polovinu. Stejně tak není vůbec přehnaný předpoklad, že nad hladinou vody ve studni je několikanásobně vyšší obsah CO2 než běžně ve vzduchu. Dejme tomu dvakrát.
Je tedy možné, že v té vodě je čtyřikrát víc CO2 než odpovídá rovnovážnému stavu při 25°C. Ten se uvolňuje ve formě mikrobublinek a vyprchává.
S tím se ale současně pohybuje pH. K dalšímu pohybu pH může dojít při smíchání studniční vody s akvarijní vodou. S pohybem pH se mění ekvilibrium NH4+ vs. NH3. Může se nárazově uvolnit větší množství amoniaku.
Nechci spekulovat dál. Třeba nám to někdo vyloží odborněji.
Jen dodám že problémy s uvolňováním plynů z vodovodní vody nejsou neznámé, a semtam se i tady o nich někdo zmiňuje. Na rozdíl od té studny ale u vodovodní vody můžeme prakticky vyloučit přítomnost toxických plynů (amoniak, sulfan, možná oxidy dusíku, methan, kdo ví).
 Reagovat na tento příspěvek  Citovat tento příspěvek 1   17.02.2017 19:46 Muž MichalV [327] Re: Maq
ale voda v studni nestoji. Moze sa to zdat ale podzemna voda je neustale v pohybe. Niekedy sa jedna doslova o podzemne "rieky" na nepriepustnom podlozi. Tym nechcem spochybnovat pritomnost zivin. Zalezi odkial tecie :) Ale s tou teplotou to nebude take horuce si myslim. Ved vodovodna voda ma v tychto dnoch cca 5-7°C len jej ohrevom si to tak neuvedomujeme. Vodovodne pramene su tiez len zarezy vo svahu alebo mniesto kde voda vyviera ked narazi na nepriepustnu vrstvu. A cestou na seba naviaze kade co. U nas vacsinou vapnik a horcik vzhladom na podlozie. Tam tiez nie je daky velky priestor na prekyslicenie.
Tym len chcem povedat, ze ak by s tym ohrevom z 5 na 25°C bol problem pri studni tak by bol pri kazdom aj pri verejnom vodovode. Neprikladal by som tomu dolezitost. Ale budem len rad ak to podlozis aspon hrubymi cislami.
 Reagovat na tento příspěvek  Citovat tento příspěvek 1   17.02.2017 19:24 Maq Re: MichalV
Romant zmínil dusitany a zemědělce... já jsem myslel spíš na sulfan (H2S) a amoniak (NH3). Tohle všechno (včetně CO2) v přírodě vzniká stejně jako v akváriu - rozkladem organické hmoty, zejména anaerobním. Studna na "vhodném" místě je pak pěkná jímka. (A protože tam má tolik dusičnanů, asi to "vhodné" místo je.) Pěkně to tam stojí, několik metrů hluboko, ani vánek s tím nehne... takže sulfan a oxid uhličitý, které jsou těžší než vzduch, se nad hladinou hromadí. Amoniak je velmi dobře rozpustný ve vodě.
I když by mě odborník asi zčásti v mých úvahách opravil, "kde by se tam vzal?" vůbec není otázka k řešení, to je běžná situace.
Ale i pokud by studna byla čistá jako "studánka", je v ní voda jistě studená. A když se potom ohřívá, všechny rozpuštěné plyny se z ní uvolňují. A tehdy i jinak vítaný kyslík může rybám ubližovat. Jak přesně, to nevím, ale představuji si to trochu jako "kesonovou nemoc" potápěčů.
 Reagovat na tento příspěvek  Citovat tento příspěvek 0   17.02.2017 19:01 Muž MichalV [327] Re: Maq
co2 v studničnej vode? Odkial by sa tam vzalo? A ohrev z 5 na 25°C asi taky velky nie je aby sa prejavil efekt mineralky. Jasne ze to myslis obrazne ale aj tak tu by som problem nevidel. neviem no.
 Reagovat na tento příspěvek  Citovat tento příspěvek 0   17.02.2017 17:44 R Muž romant [27982] Re: prog
A máš ánung o tom jaký jsou hodnoty dusitanů v té studni? Ono to jde většinou ruku v ruce, jak jsou "za tím" zemědělci, že jsou ty hodnoty vyšší a hlavně to během roku kolísá a to někdy velmi výrazně.
 Reagovat na tento příspěvek  Citovat tento příspěvek 0   17.02.2017 16:55 Maq Re: prog
prog napsal: čerstvá voda ze studny, i když je samozřejmě bez chloru, nedělala rybám očividně dobře, nikde jsem se nedočetl možnou příčinu.
Chladná studniční voda obsahovala pravděpodobně vysoké množství rozpuštěných plynů (se zvýšeným podílem CO2, ale možná i dalších, horších), které se při ohřívání té vody v normálních atmosférických podmínkách uvolňovaly. To může rybám dost uškodit. V zásadě stejná situace jako když otevřeš láhev minerálky.
Tvoji situaci bych neřešil iontoměniči, ale raději reverzní osmózou. I kdybych si k tomu měl pořídit zařízení, které mi tu vodu bude cpát do RO pod správným tlakem.
 Reagovat na tento příspěvek  Citovat tento příspěvek 0   17.02.2017 15:51 R Muž vaclav [14568] - Echinodory + stonkové rostlinyRe: prog
Samozřejmě si to můžeš koupit surpanblog.cz/… Nebo si sehnat vlastní pryskyřici. Regeneruje se solí a vlastně vyměňuje chloridy za dusičnany musel by jsi ale přes ní filtrovat ale to chce vyzkoušet zas se asi všeho dusíku zbavit nechceš. Je tu i trochu složitější možnost. rybicky.net/clanky/1517-sirny-denitrifikacni-filtr-%E2%80%93-sulphur-denitrator-%E2%80%93-jak-jej-v-cechach-vyrobit :-)
 Reagovat na tento příspěvek  Citovat tento příspěvek 0   17.02.2017 14:46 Muž Iceman [96] Re: prog
Ionexy se vetsinou pouzivaji v prutocnych kolonach takze pokud je tam jen nasypes jejich ucinnost silne klesne. Funguji na principu vymeny iontu navazanych na funkcni skupine.
Casem se ionex nasyti dusicnanama a bude se muset zregenerovat, tj. vytesnit navazane dusicnany. Toto se dela regeneracnim cinidlem.
Toliko chemicky koutek k principu fungovani ionexu.
Vyzkoušejte
 Reagovat na tento příspěvek  Citovat tento příspěvek 0   17.02.2017 14:24 Muž prog [45] – ionexy
Zdravím, řeším dlouhodobě problém s dusičnany ve zdrojové vodě (ze studny), obsah NO3 kolísá hodně nad normou 50mg/l, bývá 70-80mg/l, naměřil jsem i 100mg. Zemedělci v minulosti hnojili jako diví. Akva mám zarostlé víc než bych chtěl, vodu ke krevetkám nosím od pramene s téměř nulovými hodnotami NO3, ale už mě to přestává bavit, zvlášť při těchto teplotách. Hlavní akva má přes 300l, tam musím použít naši vodu. Proto bych se chtěl zeptat na zkušenosti s ionexy, které by měly dusičnany odbourat/přeměnit. Má představa je taková, protože nechávám vždy vodu den dva odrazit v plastové bečce, že bych přihodil pytlík s ionexem a nechal ho působit. Ještě přidružený dotaz: čerstvá voda ze studny, ikdyž je samozřejmě bez chloru, nedělala rybám očividně dobře, nikde jsem se nedočetl možnou příčinu.

Starší reakce

 Reagovat na tento příspěvek  Citovat tento příspěvek 0   01.02.2017 16:59 Maq Re: Roli
O dusík bych se nebál. Když se tyhle pokojovky nehnojí dusíkem, rostou pomaleji, ev. tvoří menší listy.
Ale skladba živin by u cichlidářů problém být mohla. Z krmení by údajně mělo být dost málo fosforečněnů, a možná by byl v nedostatku i draslík. Tzn. vyzkoušet, a podle výsledků eventuálně potřebné živiny dodat.
V každém případě limitujícím faktorem bude světlo. Proto bych o jiných než uvedených arónovitých a marantovitých neuvažoval. Například zmíněná Hoya by to možná přežila, ale stagnovala by a žádné živiny by z vody neodčerpala.
Taky je asi potřeba uvážit, že když se rostlině z nějakého důvodu nebude dařit, mohou jí listy a hlavně kořeny odumírat, a v tom případě máme docela opačný efekt - znečištění.
Taková voďanka, ona přežije všechno, ale když nemá optimální podmínky, všechnu energii věnuje do růstového vrcholu a spodní listy nechá klidně odehnít.
 Reagovat na tento příspěvek  Citovat tento příspěvek 0   01.02.2017 15:58 Muž Roli [13] - Cichlidy – Obsah NO3
Okrem množstva svetla a pestovateľnosti na vode nezabudnite uvažovať aj o množstva živín, ktoré potrebujú. Potos vydrží aj s nižšími, ale nie každá rastlina je taká. Jedinú informáciu som našiel o tomto. Ten človek tvrdil, že potos rastie v pohode ak NO3 >40 mg/l. Pri 20 mg/l nerastie moc, ale ani necípne. O ostatných neviem nič...
 Reagovat na tento příspěvek  Citovat tento příspěvek 0   01.02.2017 15:40 Muž NHKG [3900] - HadohlavciRe: Maq
Mi voskovka nekvetla, ale rostla. Navíc už ji nemám.
Ale viděl jsem ji kvést cca 3 metry od okna, kde nebylo moc světla.
Podle googlu hydroponie je možná.
 Reagovat na tento příspěvek  Citovat tento příspěvek 0   01.02.2017 15:21 Muž Pepan [5043] - RostlinyRe: Maq
Na to se zeptej Horáce. Ten je na takové dotazy nejpovolanější.
 Reagovat na tento příspěvek  Citovat tento příspěvek 0   01.02.2017 15:15 Maq Re: NHKG
Myslím že Hoyi by se taková hydroponie nelíbila. A Tobě kvete ve špatném světle???
Mám jiný námět: Některé marantovité rostliny. Voda ke kořenům jim nevadí, pokud bude okysličená, rostou ve spodním patře pralesů, takže mají nízké nároky na světlo. V domácích podmínkách je problém s nízkou vzdušnou vlhkostí. Ale vedle akvária by to právě mohlo být lepší. Některé rostliny Calathea jsou překrásné!
 Reagovat na tento příspěvek  Citovat tento příspěvek 0   01.02.2017 15:11 Maq Re: Pepan
Trošku jsme si nerozuměli. Mně šlo o účinky čistého šťavelanu.
Jinak ano, ty alkaloidy Dieffenbachie budou velmi pravděpodobně jedovaté i pro ryby. Ostatní arónovité tvoří nějaké alkaloidy taky, ale je jich asi málo, do vody jich normálně uvolňují ještě míň, a tak asi proto s nimi nemíváme problémy.
 Reagovat na tento příspěvek  Citovat tento příspěvek 0   01.02.2017 14:50 Muž NHKG [3900] - Hadohlavci
Tak mám slíbený šplhavec (u nás blázen).
Ale napadla mě ještě jedna rostlina: Voskovka (hoja). Ta i pěkně kvete a taky dobře roste ve stínu. Nezkoušel ji někdo?
 Reagovat na tento příspěvek  Citovat tento příspěvek 0   01.02.2017 14:49 Muž Pepan [5043] - RostlinyRe: Maq
Pokud tu kytku nepoškodíš, nemáš se čeho obávat. Jiná věc je, pokud by si někdo ty kytky nasadil do akvárka s ryjícími rybami, které by ty kytky rozebraly "do šroubku". Toho bych se asi bál, ale i to se dá vyřešit třeba klecí z plastového pletiva. Jo a pokud jsem si to četl, tak to poškození není jenom mechanického rázu, ale je hlavně chemické.
botanika.wendys.cz/…
Ještě jedna věc: složení - - je jedovatá, obsahuje ostré krystaly šťavelanu vápenatého, saponiny, glykosidy i alkaloidy.
 Reagovat na tento příspěvek  Citovat tento příspěvek 0   01.02.2017 14:42 Maq Re: Pepan, vaaclav
No mě by ten mechanismus jedovatosti šťavelanu vápenatého docela zajímal. Co dělá v ledvinách, je jasné a dobře známé. Při požití vyvolává hrozné reakce na všech sliznicích a citlivých tkáních. Rád bych věděl, zdali je to "jenom" mikromechanické poškození těmi mikrokrystalky, anebo zdali taky systemicky funguje jako jed, tedy škodlivě vstupuje do nějakých metabolických procesů. O tom druhém mám pochyby, nikde jsem nic nenašel.
U ryb to bude asi jiné, už proto že žijí pod vodou. Ale měl bych obavy o jejich žábry.
 Reagovat na tento příspěvek  Citovat tento příspěvek 0   01.02.2017 14:37 Muž Roli [13] - CichlidyRe: Anthrax
Aj ja som si nasadil do akvária potos (* aureum). O dlhodobých výsledkoch dám vedieť. Čo sa týka jedovatosti, tak našiel som informáciu, že podľa ASPCA je jedovaté pre kočky a psi. Potos vidím v akváriach najväčších profíkov, takže si nemyslím, že by mal nejaký negatívne účinky pre ryby.
 Reagovat na tento příspěvek  Citovat tento příspěvek 1   01.02.2017 14:28 Muž Pepan [5043] - RostlinyRe: vaaclav
To není jenom o píchání do kůže. Je jedovatá hlavně při požití a ročně způsobí v domácnostech spoustu úmrtí třeba kanárků, kteří si zobli. U některých druhů je intenzita jedu taková, že se používají do šípových jedů.
 Reagovat na tento příspěvek  Citovat tento příspěvek 1   01.02.2017 14:11 R Muž vaclav [14568] - Echinodory + stonkové rostlinyRe: Maq
Dieffenbachia obsahuje šťavelany což jsou vlastně ostré jehlice které se ti zapíchají do kůže, nejhorší je to třeba mezi prsty. :-)
 Reagovat na tento příspěvek  Citovat tento příspěvek 0   01.02.2017 12:09 Muž Pepan [5043] - RostlinyRe: dudak
Asi máš pravdu. Přece se kvůli názvu nepoperem. Ono to jde skrzevá interfernet dost těžko. :-D
 Reagovat na tento příspěvek  Citovat tento příspěvek 0   01.02.2017 12:07 Muž dudak [1885] Re: Pepan
on asi říká "blázen" každý něčemu jinému, já znám toto označení zase pro břečťan Hedera helix
 Reagovat na tento příspěvek  Citovat tento příspěvek 1   01.02.2017 11:56 Muž Pepan [5043] - RostlinyRe: JoKa
Omyl. Blázen se říká Tradescantii, český název voděnka nebo podénka.
 Reagovat na tento příspěvek  Citovat tento příspěvek 0   01.02.2017 10:38 Maq Re: JoKa
Všechny arónovité rostliny jsou více či méně jedovaté. Vede Dieffenbachia, její jedovatost je skutečně nebezpečná, i na pouhý dotek či jiný kontakt. U ostatních bych se v téhle souvislosti nebál. Nikdy jsem neslyšel, že by byl problém s jedovatostí Cryptocoryne, Anubias, Syngonium aj. při akvarijním pěstování. A my mluvíme jenom o sázení do filtru.
 Reagovat na tento příspěvek  Citovat tento příspěvek 0   01.02.2017 10:33 JoKa Re: Anthrax
Jo, já to taky znám česky pod názvem Potos. A prý se tomu také říká "blázen"...
 Reagovat na tento příspěvek  Citovat tento příspěvek 0   01.02.2017 10:05 Angus68 Re: Anthrax
Papouškové jsou dosti choulostivý chovanci.Vím to od táty,má jich dost.Ale plno druhů zvířat je imunních proti rostliným jedům.Zajímavý je,že každý má svoji specializaci na to svoje ;-)
 Reagovat na tento příspěvek  Citovat tento příspěvek 0   01.02.2017 09:53 R Muž Anthrax [4739] Re: JoKa
Ahoj, v rostlinách se moc nevyznám, ale jestli to je to, čemu se běžně říká potos, tak v teraristice je hojně používán. A vím, že například chameleóni ho běžně okusují, žerou a jedovatý pro ně není. Stejně tak agamy, atd. Tím neříkám, že nejsou jedovaté pro papoušky, ale pro ně jedovaté kde co.

+ Přidat reakci


Přejít na předchozí
Přejít na další

1 ...... [3] ...... 10 11

Zpět na obsah sekce Voda, přípravky na úpravu a testy • Zobrazeno 18854x

Máte připomínku nebo nápad? Napište nám vzkaz do redakce nebo s námi diskutujte.
© RYBICKY.NET - https://rybicky.net/forum/8330-jak-snizit-dusicnany?od=101